{"id":4241,"date":"2014-02-12T16:00:00","date_gmt":"2014-02-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4228"},"modified":"2014-02-12T16:00:00","modified_gmt":"2014-02-12T15:00:00","slug":"mein-kampf-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/02\/12\/mein-kampf-1\/","title":{"rendered":"Mein Kampf 1."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/p>\n

1. z\u00e1\u0159\u00ed 1939<\/em><\/div>\n

Berlin<\/em><\/div>\n
Liebes Tagebuch,<\/em><\/div>\n
dne\u0161ek je v\u00fdznamn\u00fdm dnem pro celou \u0158\u00ed\u0161i. Kone\u010dn\u011b se poda\u0159ilo zrealizovat F\u00fchrerovy pl\u00e1ny a sny. N\u011bmeck\u00e1 vojska napadlo Polsko. T\u00edm za\u010dala v\u00e1lka a na jej\u00edm konci \u010dek\u00e1 sluncem zalit\u00e1, n\u00e1dhern\u00e1 N\u011bmeck\u00e1 zem\u011b.<\/em><\/div>\n
A v\u00ed\u0161, co je nejlep\u0161\u00ed? D\u011bje se to na m\u00e9 narozeniny a F\u00fchrer mi osobn\u011b poslal gratulaci! Jsem \u0161\u0165astn\u00fd. Nyn\u00ed mus\u00edm pron\u00e9st proslov p\u0159ed svou jednotkou\u2026 Sv\u016fj pocit \u0161t\u011bst\u00ed si m\u016f\u017eu u\u017e\u00edt ve\u010der.<\/p>\n

<\/em> Tom<\/p>\n

Vyhnali n\u00e1s z kas\u00e1ren. Zase se m\u011bl konat n\u011bjak\u00fd projev na vym\u00fdv\u00e1n\u00ed mozk\u016f. U\u017e m\u011b to unavovalo. Po\u0159\u00e1d to sam\u00e9 dokola. \u0158\u00edkalo se, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed v\u00e1lka, ale zat\u00edm to bylo st\u00e1le o tom, jak je pot\u0159eba „ne\u010dist\u00e9“ rasy vym\u00fdtit. Nesn\u00e1\u0161el jsem tyhle kecy. Bylo to tak zatracen\u011b nespravedliv\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Rozestav\u011bli n\u00e1s na dv\u016fr. Museli jsme udr\u017eovat p\u0159esnou linii a b\u00fdt v pozoru. Kdy\u017e jsem se rozhl\u00e9dl po tv\u00e1\u0159\u00edch ostatn\u00edch \u010dlen\u016f z m\u00e9 jednotky, v\u0161ichni napjat\u011b o\u010dek\u00e1vali, co se bude d\u00edt.<\/div>\n
Najednou se p\u0159ed n\u00e1mi objevil Obergrupperf\u00fchrer Bill Kaulitz ve sv\u00e9 velitelsk\u00e9 uniform\u011b. P\u0159ejel n\u00e1s p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem a pak zaheiloval. Cel\u00e1 jednotka ho musela napodobit. Vid\u011bl jsem n\u00e1bo\u017eenskou \u00factu ve tv\u00e1\u0159\u00edch sv\u00fdch „p\u0159\u00e1tel“. Dalo se jim tak v\u016fbec \u0159\u00edkat? Bill za\u010dal mluvit. Poslouchal jsem ho jenom tak nap\u016fl ucha. Necht\u011bl jsem to sly\u0161et.<\/p>\n

„Je mi ct\u00ed ozn\u00e1mit v\u00e1m radostnou zpr\u00e1vu. Za\u010dala v\u00e1lka.“ P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal, zat\u00edmco ostatn\u00ed propukli v nad\u0161en\u00fd j\u00e1sot. „Douf\u00e1m, \u017ee s na\u0161\u00ed state\u010dnost\u00ed a silou dovedeme boje do v\u00edt\u011bzn\u00e9ho konce\u2026“ Tak se to opravdu stalo\u2026 Za\u010dalo to\u2026 V\u0161echny \u010dekala zk\u00e1za.<\/div>\n

Bill domluvil. Ozval se hlasit\u00fd poslech. Musel jsem se p\u0159idat taky, abych nem\u011bl probl\u00e9my. U\u017e tak toho bylo dost a rozhodn\u011b jsem se necht\u011bl nechat zast\u0159elit za zradu.<\/p>\n

\u0158ekli n\u00e1m, a\u0165 se zase vr\u00e1t\u00edm na sv\u00e1 m\u00edsta. V\u0161ude kolem sebe jsem sly\u0161el vzru\u0161en\u00e9 rozhovory ostatn\u00edch. Nech\u00e1pal jsem, pro\u010d jsou tak nad\u0161en\u00ed. V\u00e1lka znamenala jenom miliony zbyte\u010dn\u011b promarn\u011bn\u00fdch \u017eivot\u016f.<\/div>\n

„Tohle Hitler nedomyslel\u2026“ zamumlal jsem si pro sebe ti\u0161e. V tu chv\u00edli jsem nevid\u011bl pomstychtiv\u00e9 o\u010di SS-Oberf\u00fchrera Andrease G\u00fchneho.<\/p>\n

Ode\u0161el jsem do m\u00edstnosti, kter\u00e1 mi byla p\u0159id\u011blena. Naproti m\u011b sed\u011bl Gustav. M\u016fj spoluobyvatel tohohle mal\u00e9ho prostoru a taky jedin\u00fd, s k\u00fdm se dalo aspo\u0148 trochu norm\u00e1ln\u011b mluvit.<\/div>\n

Najednou se ve dve\u0159\u00edch objevil Georg. Andreas\u016fv\u2026 No\u2026 Poskok a vlezdoprdelka. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je zle.<\/div>\n
„SS-Mann Tom Kaulitz se m\u00e1 dostavit na odpyk\u00e1n\u00ed si sv\u00e9ho trestu,“ za\u0161klebil se.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zeptal jsem se opatrn\u011b. Co jsem ud\u011blal?<\/div>\n
„Za blb\u00e9 kecy. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b si to aspo\u0148 rozmysl\u00ed\u0161 a bu\u010f r\u00e1d, \u017ee to je jenom drhnut\u00ed podlahy!“ Hodil po mn\u011b hadr a ke dve\u0159\u00edm postavil k\u00fdbl. Pak se oto\u010dil a ode\u0161el. S povzdechem jsem se zvedl.<\/div>\n
„Co jsi \u0159ekl?“ up\u0159el na m\u011b Gustav sv\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Pravdu\u2026“ Vzal jsem k\u00fdbl a vyrazil.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

P\u0159i\u0161el jeden z SS-Mann\u016f m\u00e9 jednotky. Oberf\u00fchrer G\u00fcnhe mi \u0159ekl, \u017ee m\u011bl \u0159e\u010di ur\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed F\u00fchrera. Nebyl to v\u0161ak velk\u00fd proh\u0159e\u0161ek, tak\u017ee dostal za \u00fakol jen umyt\u00ed moj\u00ed podlahy.<\/em><\/div>\n

P\u0159i p\u0159\u00edchodu zaheiloval. Tv\u00e1\u0159il se slu\u0161n\u011b, tak jsem usoudil, \u017ee bude v po\u0159\u00e1dku. P\u0159inesl si v\u011bci, o nic jsem se nemusel starat. \u010cetl jsem si F\u00fchrerovu gratulaci a za\u010dal sepisovat pod\u011bkov\u00e1n\u00ed. Ticho vypl\u0148ovalo pouze drhnut\u00ed kart\u00e1\u010de a sk\u0159\u00edpot tu\u017eky o pap\u00edr. Proto\u017ee jsem slu\u0161n\u011b vychovan\u00fd, nav\u00e1zal jsem se sv\u00fdm pod\u0159\u00edzen\u00fdm zdvo\u0159il\u00fd, lehce odta\u017eit\u00fd rozhovor.<\/p>\n

„Jak se jmenuje\u0161?“<\/em><\/div>\n

„Tom Tr\u00fcmper.“ Ani na okam\u017eik nep\u0159esu\u0161il pr\u00e1ci – to jsem ocenil.<\/em><\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee u\u017e se pou\u010d\u00ed\u0161,“ \u0159ekl jsem relativn\u011b mile.<\/em><\/div>\n
„Hmm,“ zabru\u010del jen. Zamra\u010dil jsem se.<\/em><\/div>\n
„D\u00e1vej si pozor, nebo to s tebou dopadne \u0161patn\u011b,“ varoval jsem ho, m\u011bl jsem dobr\u00e9 \u00famysly! Sna\u017eil jsem se mu pomoct! Ale on \u0159ekl jen:<\/em><\/div>\n
„Hor\u0161\u00ed to snad b\u00fdt nem\u016f\u017ee, ne\u017e posluhovat t\u011bm netvor\u016fm.“ Zvedl jsem se od stolu a klekl si na jedno koleno, abych mu vid\u011bl do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee tohle budu muset nahl\u00e1sit na vy\u0161\u0161\u00edch m\u00edstech.“ Neuhnul pohledem, celou dobu se na m\u011b d\u00edval. Oce\u0148oval jsem jeho odvahu.<\/em><\/div>\n
„U\u017e to m\u00e1m hotov\u00e9, Obergruppenf\u00fchrere,“ \u0159ekl. „M\u016f\u017eu j\u00edt?“<\/em><\/div>\n
„B\u011b\u017e,“ zamumlal jsem.<\/em><\/div>\n
„Heil Hitler,“ dodal je\u0161t\u011b a s t\u00edm ode\u0161el.<\/em><\/div>\n
„Heil Hitler\u2026“ za\u0161eptal jsem.<\/p>\n

Abych se uklidnil, dokon\u010dil jsem pod\u011bkov\u00e1n\u00ed F\u00fchrerovi. Mohl jsem samoz\u0159ejm\u011b p\u0159ipojit st\u00ed\u017enost na neposlu\u0161n\u00e9ho voj\u00e1ka, ale\u2026 Neud\u011blal jsem to. Ani nev\u00edm pro\u010d. Prost\u011b jsem to nechal b\u00fdt. Asi jsem vym\u011bknul\u2026 S t\u00edm budu muset n\u011bco ud\u011blat.<\/p>\n

Po zbytek dne jsem nem\u011bl nic na pr\u00e1ci – jen jsem sed\u011bl ve sv\u00e9m pokoji a \u010detl si Mein Kampf. V\u00edm, \u017ee jsem ji \u010detl u\u017e asi stokr\u00e1t, ale j\u00e1 miluju ten pocit, kdy\u017e \u010dtu slova osobn\u011b napsan\u00e1 V\u016fdcem a jeho my\u0161lenky souzn\u00ed s m\u00fdmi.<\/em><\/div>\n

Douf\u00e1m, \u017ee brzy p\u0159ijdou rozkazy – ta ne\u010dinnost m\u011b roz\u010diluje. Kdy\u017e jsem naposledy mluvil s Himmlerem, nazna\u010doval, \u017ee m\u00e1 jednotka bude jedna z t\u011bch, kter\u00e9 budou br\u00e1nit Berl\u00edn a Hitlera. Rozhodn\u011b se na to u\u017e t\u011b\u0161\u00edm. Rad\u011bji p\u016fjdu sp\u00e1t – nem\u016f\u017eu si dovolit b\u00fdt nevyspal\u00fd. \u0158\u00ed\u0161e m\u011b pot\u0159ebuje.<\/p>\n

<\/em> autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Bill 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1939 Berlin Liebes Tagebuch, dne\u0161ek je v\u00fdznamn\u00fdm dnem pro celou \u0158\u00ed\u0161i. Kone\u010dn\u011b se poda\u0159ilo zrealizovat F\u00fchrerovy pl\u00e1ny a sny. N\u011bmeck\u00e1 vojska napadlo Polsko. T\u00edm za\u010dala v\u00e1lka a na jej\u00edm konci \u010dek\u00e1 sluncem zalit\u00e1, n\u00e1dhern\u00e1 N\u011bmeck\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[583],"tags":[],"class_list":["post-4241","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mein-kampf"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4241","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4241"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4241\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4241"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4241"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4241"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}