{"id":4255,"date":"2014-02-06T18:00:00","date_gmt":"2014-02-06T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4242"},"modified":"2014-02-06T18:00:00","modified_gmt":"2014-02-06T17:00:00","slug":"denial-50","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/02\/06\/denial-50\/","title":{"rendered":"Denial 50."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Bylo kolem deseti ve\u010der, kdy\u017e jsme s Billem le\u017eeli pod dekou v ob\u00fdv\u00e1ku a koukali na Transformers 3. On le\u017eel na z\u00e1dech a j\u00e1 nap\u016fl na n\u011bm. Jsem r\u00e1d, \u017ee je tady se mnou. C\u00edt\u00edm se l\u00edp, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee na mn\u011b n\u011bkomu\u2026 obzvl\u00e1\u0161\u0165 jemu z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/em> Film u\u017e se bl\u00ed\u017eil ke konci, kdy\u017e se ke mn\u011b nat\u00e1hl a pohladil m\u011b jemn\u011b po ruce.<\/div>\n

„Nespink\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Ne, ne,“ usm\u011bju se a zvednu k n\u011bmu hlavu. Pousm\u00e1l se a pohladil m\u011b po hlav\u011b, na\u010de\u017e se mi prst\u00edky za\u010dal prod\u00edrat mezi cop\u00e1nky, jak to r\u00e1d d\u011bl\u00e1val.<\/div>\n
„Dob\u0159e, j\u00e1 jen, \u017ee tak hezky klidn\u011b le\u017e\u00ed\u0161.“ Hah, d\u011bl\u00e1, jako bych byl jindy aktivn\u00ed.<\/em><\/div>\n
„D\u00edt\u011b, kdy\u017e je spokojen\u00fd, tak taky nepl\u00e1\u010de,“ po\u0161ept\u00e1m a d\u00e1m mu pusu na hru\u010f p\u0159es triko.<\/div>\n
„Pravda,“ ucul\u00ed se a sjede mi prsty po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„V kolik r\u00e1no vst\u00e1v\u00e1\u0161? Pojede\u0161 dom\u016f pro Nicki a poveze\u0161 ji do \u0161kolky?“ zept\u00e1m se ho. Nemluv\u00ed se mi o n\u00ed lehce, ale po\u0159\u00e1d je to jeho dcera. Mohla\u2026 b\u00fdt i moje.<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee ani nev\u00edm. Mohla by se postarat Barbara,“ pokr\u010d\u00ed tro\u0161ku rameny. „A kdyby ne, tak bych pro ni na sedmou dojel, odvezl ji a jel zp\u00e1tky k tob\u011b,“ usm\u011bje se.<\/p>\n

„Bude\u0161 pracovat tady?“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Hod\u00edm si dov\u010du,“ ucul\u00ed se. Huh?<\/em><\/div>\n
„To v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed nutn\u00fd,“ po\u0161ept\u00e1m. D\u011bl\u00e1, jako kdybych\u2026 No jo, j\u00e1 um\u00edr\u00e1m. Ale a\u017e za p\u00e1r let.<\/em> „Nem\u00e1m AIDS, ale zat\u00edm jen HIV vir. Lidi s t\u00edm norm\u00e1ln\u011b chod\u00ed do pr\u00e1ce, mezi lidi, \u017eijou \u00fapln\u011b stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm. Jen berou nav\u00edc ty pr\u00e1\u0161ky,“ povzdechnu a pomalu se posad\u00edm, na\u010de\u017e si usednu na l\u00fdtka. Nechci, aby tu se mnou byl zav\u0159en\u00fd jako na izolaci. Mohl bych norm\u00e1ln\u011b pracovat, d\u011blat v\u0161echno jako d\u0159\u00edv. Dal jsem v\u00fdpov\u011b\u010f kv\u016fli n\u011bmu, ne kv\u016fli nemoci.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekne tro\u0161ku zara\u017een\u011b. „J\u00e1 si neberu dovolenou kv\u016fli tomuhle. J\u00e1 o tomhle v\u00edm. Chci jen vypnout, chvilku si d\u00e1t od pr\u00e1ce pokoj,“ \u0161eptne. Posadil se tak\u00e9 a chytil m\u011b za ruku. „Cht\u011bl jsem tu dovolenou vyu\u017e\u00edt a chci ji vyu\u017e\u00edt tak, \u017ee budu s tebou. Mohli bychom n\u011bkam i jet, b\u00fdt spolu,“ sklopil tro\u0161ku provinile o\u010di. Zn\u00ed to hezky, ale nen\u00ed to moc re\u00e1ln\u00fd.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Nem\u016f\u017ee\u0161 si se mnou jen tak n\u011bkam odjet. M\u00e1\u0161 dceru,“ polknu ti\u0161e.<\/div>\n
„Ale m\u00e1 dcera m\u00e1 i svou matku,“ vzhl\u00e9dne ke mn\u011b. „Neodstr\u010dil jsem ji, \u0159ekl jsem j\u00ed, \u017ee se j\u00ed budu d\u00e1l v\u011bnovat. M\u00e1m ale i sv\u016fj \u017eivot, m\u00e1m tebe. J\u00ed jsem v\u011bnoval ve\u0161kerou svou pozornost, co se narodila, a to Barbara ne, tak a\u0165 si to taky u\u017eije. Hlavn\u011b a\u0165 se postar\u00e1.“ V\u00edm, \u017ee to nemysl\u00ed \u0161patn\u011b, ale nejsem si jist\u00fd, \u017ee je to tak f\u00e9r.<\/em> Nic jsem mu na to ne\u0159ekl. Nev\u011bd\u011bl jsem co. Jen ti\u0161e povzdechl a prot\u00e1hl se.<\/div>\n
„Promi\u0148, j\u00e1 jsem to v\u00e1\u017en\u011b nemyslel nijak proti tob\u011b.“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm. Promi\u0148,“ \u0161eptnu provinile. Chce to jen pro m\u00e9 dobro a j\u00e1 mu div nevynad\u00e1m. Jsem v\u00e1\u017en\u011b idiot. Zaslou\u017e\u00edm si to.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 se pro\u010d omlouvat,“ sjel mi prsty po ruce. Cel\u00fd on. Prominul by mi snad v\u0161echno, brou\u010dek.<\/p>\n

<\/em> „Nevypneme to u\u017e?“ zept\u00e1m se s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n

„Jo, jo,“ p\u0159ik\u00fdvnul a nat\u00e1hl se pro ovlada\u010d. Dopil jsem sv\u00e9 pit\u00ed. Pot\u00e9 jsem se zvedl a slo\u017eil deku, ji\u017e jsem p\u0159ehodil p\u0159es op\u011bradlo. Kdy\u017e jsem vid\u011bl, \u017ee u\u017e je i Bill p\u0159ipraven\u00fd k odchodu, roze\u0161el jsem se do lo\u017enice.<\/div>\n
„Vybalil sis i v\u011bci do koupelny?“ zaj\u00edm\u00e1m se. V\u00edm, \u017ee byl u m\u011b v kuchyni za p\u00e1r minut.<\/em><\/div>\n
„Ne, je\u0161t\u011b ne,“ p\u0159izn\u00e1 s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Hah, myslel jsem si to.<\/em><\/div>\n
„Tu\u0161il jsem to,“ usm\u011bju se. Vzal jsem z lo\u017enice jeho ta\u0161ku a i s n\u00edm se roze\u0161el do koupelny. „Tady jsem ti vyklidil poli\u010dku na lak na vlasy, spreje a tak. Sem do sprchy si d\u00e1\u0161 sprch\u00e1\u010d, \u0161ampon a tak,“ uk\u00e1\u017eu mu. Otev\u0159el jsem sk\u0159\u00ed\u0148ku nad umyvadlem. „Tady m\u00e1m pr\u00e1\u0161ky, holen\u00ed a podobn\u00fd v\u011bci\u2026 a kart\u00e1\u010dek si d\u00e1\u0161 ke mn\u011b do kel\u00edmku,“ ujasn\u00edm mu. „Pasta n\u00e1m snad posta\u010d\u00ed jedna,“ usm\u011bju se na n\u011bj. Bylo to narychlo, nem\u011bl jsem \u0161anci mu tu ud\u011blat v\u00edc prostoru, ale chci, aby se tu c\u00edtil jako doma. Nechci, aby m\u011bl v\u011bci v ta\u0161k\u00e1ch a poka\u017ed\u00e9 si pro to musel chodit. Chci, aby se tu u m\u011b zabydlel. Nevadilo mi, kdyby tu u\u017e se mnou z\u016fstal nav\u011bky\u2026 no\u2026 j\u00e1 o v\u011b\u010dnosti nem\u016f\u017eu mluvit, ale aspo\u0148 do „t\u00e9“ doby bych si to p\u0159\u00e1l.<\/em> Bill se na m\u011b v\u0161ak jen d\u00edval a naslouchal mi. A\u017e kdy\u017e jsem skon\u010dil, se odhodlal a ud\u011blal n\u011bkolik kr\u016f\u010dk\u016f ke mn\u011b. Nevypadlo z n\u011bj ani slov\u00ed\u010dko, pouze na m\u011b rozn\u011b\u017en\u011ble koukal, na\u010de\u017e m\u011b jemn\u011b ale dlouze pol\u00edbil. Co to\u2026<\/p>\n

<\/em> „D\u011bkuju,“ \u0161eptl mi do rt\u016f a pot\u00e9 se mi o n\u011b sv\u00fdmi ot\u0159el.<\/div>\n

„Nen\u00ed za\u010d. Ud\u011blal bych ti tu v\u00edc m\u00edsta, ale bylo to narychlo,“ pousm\u011bju se. „Jinak \u0161pinav\u00fd pr\u00e1dlo h\u00e1zej norm\u00e1ln\u011b sem. J\u00e1 to pak vyperu,“ nadzvednu v\u00edko od b\u00edl\u00e9ho ko\u0161e na pr\u00e1dlo v rohu m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Tomi, Tomi, Tomi,“ zastavil m\u011b s \u00fasm\u011bvem. „Budeme tu spolu, budeme spolu ukl\u00edzet, va\u0159it i pr\u00e1t. A ned\u011blej si se mnou takovou starost, hm?“ pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Bude\u0161 tu bydlet. Mus\u00edm t\u011b sezn\u00e1mit s chodem dom\u00e1cnosti,“ rozesm\u011bju se. Vzal jsem ho za ruku a odvedl ho do lo\u017enice. Myslel jsem, \u017ee si uklidil alespo\u0148 to oble\u010den\u00ed, ale on si ho jen slo\u017eil na k\u0159eslo.<\/em> S povzdechem jsem se na n\u011bj l\u00e1skypln\u011b usm\u00e1l. „Jsem ti zapomn\u011bl \u0159\u00edct, jak\u00e1 to je sk\u0159\u00ed\u0148, vi\u010f.“ On v\u0161ak sklopil hlavu a tro\u0161ku p\u0159ik\u00fdvnul, a\u010dkoli se na m\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„J\u00e1 se ti nechci n\u011bjak to\u2026“ zagestikuloval rukama.<\/div>\n
„Te\u010f tu bydl\u00ed\u0161, hm? M\u00e1\u0161 p\u0159\u00edstup do jak\u00e9koli sk\u0159\u00edn\u011b v tomhle byt\u011b,“ ujist\u00edm ho vl\u00eddn\u011b a otev\u0159u sk\u0159\u00ed\u0148, kterou jsem mu vypr\u00e1zdnil. „M\u011bl jsem tam v\u011bci, kter\u00fd u\u017e stejn\u011b moc nenos\u00edm, tak\u017ee jsem to zat\u00edm dal vedle do pokoje. Snad ti to bude sta\u010dit,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. „Jo a vlastn\u011b\u2026“ otev\u0159u z\u00e1suvku s boxerkami a pono\u017ekami. „Tady jsem ti taky ud\u011blal n\u011bjak\u00fd m\u00edsto, ale je na tob\u011b, kam si to d\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Mockr\u00e1t d\u011bkuju,“ pousm\u00e1l se. „J\u00e1 si to uklid\u00edm a slo\u017e\u00edm. Nem\u00e1m toho moc, vzal jsem si jen n\u011bco m\u00e1lo.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, kdybys n\u011bco pot\u0159eboval, tak ti p\u016fj\u010d\u00edm,“ posad\u00edm se na postel. „Nebo si to zkr\u00e1tka doma vezme\u0161\u2026“<\/p>\n

Co kdy\u017e tu chce b\u00fdt ale jen na p\u00e1r dn\u016f, ne\u017e se situace uklidn\u00ed, a pak chce j\u00edt zase dom\u016f? To m\u011b\u2026 nenapadlo.<\/em> „A\u2026 nebo tu vlastn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt jenom p\u00e1r dn\u016f,“ za\u0161ept\u00e1m pro sebe a semknu rty k sob\u011b. Tome, ty idiote, m\u011blo ti to doj\u00edt rovnou! Pro\u010d by se k tob\u011b asi cht\u011bl st\u011bhovat, kdy\u017e m\u00e1 vilu jako kr\u00e1vu, hm? Cht\u011bl tu b\u00fdt jen na p\u00e1r dn\u016f, proboha. Jsem takovej kret\u00e9n naivn\u00ed! Nejrad\u0161i bych si jednu fl\u00e1knul. Jasn\u011b, \u017ee tu bude jen p\u00e1r dn\u016f, kdy\u017e m\u00e1 doma dceru.<\/em> Do\u0161el ke mn\u011b a klekl si p\u0159ede m\u011b na zem.<\/div>\n

„M\u016f\u017eu tu b\u00fdt tak dlouho, dokud m\u011b tu bude\u0161 cht\u00edt,“ chytil m\u011b za ruce.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ po\u0161ept\u00e1m. „J\u00e1\u2026 te\u010f mi teprve do\u0161lo, \u017ee tu m\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt b\u00fdt jenom p\u00e1r dn\u016f, ne\u017e se v\u0161echno uklidn\u00ed,“ p\u0159izn\u00e1m pokorn\u011b.<\/div>\n
„Budu to muset za\u010d\u00edt n\u011bjak \u0159e\u0161it, ale jsem si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee chci b\u00fdt u tebe v tom p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee m\u011b tu chce\u0161,“ po\u0161ept\u00e1 mi a narovn\u00e1 se. Hned m\u011b objal.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b tu chci m\u00edt a\u017e do konce,“ \u0161eptnu, kdy\u017e se k n\u011bmu p\u0159itisknu a zav\u0159u o\u010di. Chci, aby u m\u011b byl on, a\u017e\u2026 budu um\u00edrat.<\/em><\/div>\n
„A to m\u011b m\u00edt bude\u0161,“ p\u0159itiskne si m\u011b majetnicky k sob\u011b. „A te\u010f takhle nesm\u00fd\u0161lej, rad\u0161i mi dej ruku a poj\u010f si se mnou d\u00e1t sprchu, hm?“ pol\u00edb\u00ed m\u011b na krk. Sprchu? Spole\u010dn\u011b?<\/em><\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nemysl\u00edm si, \u017ee to je ten nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad,“ sklop\u00edm hlavu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 strach?“ chytne m\u011b za bradu. Beze slov zak\u00fdv\u00e1m na souhlas a vyvl\u00e9knu se mu, na\u010de\u017e se znovu zad\u00edv\u00e1m na zem. P\u0159ipad\u00e1m si jako \u0161p\u00edna\u2026 jako n\u011bco ne\u010dist\u00fdho, co nem\u016f\u017ee mezi norm\u00e1ln\u00ed, zdrav\u00fd lidi.<\/p>\n

<\/em> „Neboj se, opravdu ne. Nebudu t\u011b samoz\u0159ejm\u011b nutit, ale chci, abys v\u011bd\u011bl jednu v\u011bc, kter\u00e1 je podle m\u011b podstatn\u00e1. J\u00e1 v\u00edm, jak\u00e1 jsou rizika, ale j\u00e1 se neboj\u00edm. V\u016fbec se neboj\u00edm, beze strachu se t\u011b dot\u00fdk\u00e1m, l\u00edb\u00e1m t\u011b a up\u0159\u00edmn\u011b ti \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee bych se s tebou i miloval. Nem\u00e1m strach, pokud se to m\u00e1 st\u00e1t, stane se to. Stejn\u011b jsme v\u017edy opatrn\u00ed, ale celkov\u011b\u2026 nem\u00e1m strach a ani se od tebe nebudu nijak nikdy odtahovat, to si pamatuj,“ pohladil m\u011b po stehn\u011b a dal mi alespo\u0148 drobnou pusinku. Jenom\u017ee j\u00e1 s\u00e1m se sebe nem\u016f\u017eu dotknout. Jak se m\u00e1m s t\u00edmhle sm\u00ed\u0159it, kdy\u017e se nedok\u00e1\u017eu sm\u00ed\u0159it ani s t\u00edm, co jsem?<\/em> C\u00edtil jsem v o\u010d\u00edch slzy, kter\u00e9 se mi b\u011bhem chvilky roztekly po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n

„Nepla\u010d, neplakej,“ za\u0161eptal a hned m\u011b objal. Tro\u0161ku se se mnou pohupoval. „Je to jen hnusn\u00e1 nemoc, ale ani ta nezni\u010d\u00ed to, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm.“ JEN hnusn\u00e1 nemoc\u2026<\/em><\/div>\n
„Je to jen nemoc, na kterou um\u0159u,“ zavzlyk\u00e1m. „A jestli to ode m\u011b chyt\u00ed\u0161, tak ty taky.“<\/div>\n
„Ne, neum\u0159e\u0161. Je to v za\u010d\u00e1tku a d\u00e1 se to je\u0161t\u011b podchytit, mus\u00ed\u0161 to l\u00e9\u010dit a to d\u011bl\u00e1\u0161,“ sjel mi po z\u00e1dech.<\/p>\n

„Pro\u010d po\u0159\u00e1d tohle \u0159\u00edk\u00e1\u0161? L\u00e9ky to jenom oddalujou, ale neum\u011bj\u00ed to vyl\u00e9\u010dit. Je jen 5% ze 100 lid\u00ed, kter\u00fdm se AIDS nakonec neprojevil. J\u00e1 um\u0159u, ch\u00e1pe\u0161 to? Je to jako rakovina, jako vir, kterej se ti pomalu rozlejz\u00e1 t\u011blem a v\u0161echno ti ni\u010d\u00ed,“ rozbre\u010d\u00edm se u\u017e nahlas.<\/div>\n

„A pro\u010d bys nemohl pat\u0159it k t\u011bm lidem, kter\u00fdm se AIDS neprojevil, hm? Nesm\u00ed\u0161 to vzd\u00e1t, Tome,“ za\u0161eptal a klekl si v\u00edc ke mn\u011b. Bo\u017ee m\u016fj, ten jeho p\u0159\u00edstup, v\u0161echen ten optimismus mi u\u017e leze na nervy.<\/em> „S\u00e1m jsi \u0159ekl, \u017ee je to o psychice, a kdy\u017e to bude\u0161 br\u00e1t takhle, nebude to dobr\u00e9. Mus\u00ed\u0161 se tomu postavit, a pokud pot\u0159ebuje\u0161 podporu, tak ji ode m\u011b m\u00e1\u0161 a ty to v\u00ed\u0161.“ Jasn\u011b, t\u00edm, \u017ee na vir HIV budu koukat jen jako na r\u00fdmu, tak si t\u00edm zachr\u00e1n\u00edm \u017eivot.<\/em> Musel jsem od n\u011bj odvr\u00e1tit hlavu a zhluboka se nadechnout, abych se uklidnil.<\/div>\n
„M\u011bl bys\u2026 m\u011bl bys j\u00edt do t\u00fd sprchy. J\u00e1 to tam po sob\u011b\u2026 budu muset vydesinfikovat,“ \u0161eptnu a zav\u0159u o\u010di. Nejsp\u00ed\u0161 to s tou opatrnost\u00ed p\u0159eh\u00e1n\u00edm, ale\u2026 co kdy\u017e se \u0159\u00edznu p\u0159i holen\u00ed nebo\u2026 n\u011bco jin\u00fdho. Nedovol\u00edm, aby se mu n\u011bco stalo. Nedopust\u00edm to.<\/em><\/div>\n
„To opravdu nemus\u00ed\u0161,“ po\u0161ept\u00e1 a poodstoup\u00ed, na\u010de\u017e si dosedne na l\u00fdtka. J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu. Nem\u016f\u017eu. Nem\u00e1m na to. Bo\u017ee m\u016fj, pro\u010d jsem ho nenechal j\u00edt do hotelu?<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi, co bych m\u011bl nebo nem\u011bl. Na to ty nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo!“ vyjedu na n\u011bj. „Sta\u010d\u00ed jen, \u017ee se \u0159\u00edznu p\u0159i holen\u00ed a pak co? Uv\u011bdomuje\u0161 si v\u016fbec, co tohle je? Jak\u00fd je s t\u00edm \u017e\u00edt? V\u00ed\u0161, jak se v\u016fbec, sakra, c\u00edt\u00edm? Ne, nev\u00ed\u0161, jak bys mohl!“ rozbre\u010d\u00edm se. Zvedl jsem se a rad\u011bji se roze\u0161el pry\u010d z lo\u017enice. Proboha, nikdy jsem se takhle nechoval. Nikdy jsem na n\u011bj ani nezv\u00fd\u0161il hlas, nebyl jsem k n\u011bmu hrub\u00fd a te\u010f najednou tohle.<\/p>\n

<\/em> „Promi\u0148, promi\u0148, Tome,“ vydechl nahlas. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to nen\u00ed nic lehk\u00fdho, v\u00edm to.“ O\u010dividn\u011b ne, kdy\u017e dok\u00e1\u017ee tohle v\u0161echno \u0159\u00edct, jako by se nic ned\u011blo.<\/em> Za\u0161el jsem do vedlej\u0161\u00edho pokoje a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Schoval jsem si obli\u010dej do dlan\u00ed, sednul si na postel a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se rozbre\u010del. C\u00edtil jsem se bezmocn\u00fd, jako bych byl k ni\u010demu\u2026 jako bych byl jen otravn\u00fd parazit.<\/div>\n

Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli m\u011b z pl\u00e1\u010de vyru\u0161ily n\u011bjak\u00e9 zvuky v chodb\u011b, kter\u00e9 byly zakon\u010deny zav\u0159en\u00edm dve\u0159\u00ed. P\u0159estal jsem bre\u010det a zvedl hlavu.<\/div>\n
Ode\u0161el.<\/div>\n
Opravdu ode\u0161el. Nechal m\u011b tu. Vzdal to. Ch\u00e1pu to, ale\u2026 Tohle jsem od n\u011bj ne\u010dekal, ne po tom v\u0161em, co mi dnes \u0159ekl.<\/em> Z\u016fstal jsem nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edrat do prot\u011bj\u0161\u00ed zdi. Jsem s\u00e1m. U\u017e nezbyl nikdo. P\u0159\u00e1l jsem si, aby byl u m\u011b, a\u017e budu um\u00edrat, ale te\u010f v\u00edm, \u017ee um\u0159u o samot\u011b.<\/p>\n

<\/em> BILL<\/p>\n

<\/strong> Jakmile jsem zav\u0159el dve\u0159e od Tomova bytu, zav\u0159el jsem i o\u010di. Necht\u011bl jsem tohle ud\u011blat, ale kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee o m\u011b te\u010f nestoj\u00ed a pot\u0159ebuje b\u00fdt s\u00e1m, je to snad to nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee neodejdu napo\u0159\u00e1d, chci se vr\u00e1tit. Nenechal bych ho v tom, ale ka\u017ed\u00fd n\u011bkdy pot\u0159ebuje b\u00fdt s\u00e1m. I j\u00e1 si to te\u010f pot\u0159ebuju urovnat v hlav\u011b. Bylo toho na n\u00e1s na oba p\u0159\u00edli\u0161, alespo\u0148 j\u00e1 bych tak \u0159ekl.<\/em> Pomalu jsem se i s ta\u0161kou roze\u0161el dol\u016f. \u0160el jsem ti\u0161e a opatrn\u011b, jako bych se b\u00e1l na\u0161l\u00e1pnut\u00ed na ka\u017edi\u010dk\u00fd schod. \u0160lo se mi t\u011b\u017ece, necht\u011blo se mi odsud, ale \u0159ekl jsem si, \u017ee po\u010dk\u00e1m jen n\u011bjakou dobu v aut\u011b. Tak\u00e9 jsem to ud\u011blal.<\/p>\n

Sedl jsem si na zadn\u00ed sedadlo a jen se d\u00edval nahoru sm\u011brem k jeho okn\u016fm. Mrz\u00ed m\u011b to, tohle jsem opravdu nikdy necht\u011bl. V\u017edy\u0165 u\u017e mi te\u010f chyb\u00ed. Je tam s\u00e1m a j\u00e1 zase tady, takhle to b\u00fdt p\u0159ece nem\u00e1. My m\u00e1me b\u00fdt spolu.<\/em> N\u011bjakou dobu jsem tam sed\u011bl a jen p\u0159em\u00fd\u0161lel. St\u00e1le jsem se sna\u017eil vymyslet zp\u016fsob, jak tohle napravit, zabr\u00e1nit tomu v\u0161emu, co se d\u011bje a snad i zastavit \u010das. Ani jsem to nepo\u010d\u00edtal, ale po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem z auta vystoupil, zamkl ho a vydal se zp\u011bt do domu. Na\u0161t\u011bst\u00ed bylo dole otev\u0159eno, tak\u017ee jsem se hned dostal dovnit\u0159. Vyb\u011bhl jsem schody a do\u0161el k jeho dve\u0159\u00edm. J\u00e1 to bez n\u011bj nevydr\u017e\u00edm. Sice cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m, ale j\u00e1 mu chci b\u00fdt nabl\u00edzku.<\/em> Zazvonil jsem a cel\u00fd ud\u00fdchan\u00fd se op\u0159el dlan\u00ed o ze\u010f. Uvnit\u0159 v byt\u011b bylo ticho. No tak, tohle mi ned\u011blej, pros\u00edm.<\/em> Zhluboka jsem se nadechl a zazvonil znovu, na\u010de\u017e jsem i zaklepal. Nic se v\u0161ak neozvalo, jako by uvnit\u0159 nikdo nebyl. Nechce mi otev\u0159\u00edt? To snad ne, pros\u00edm.<\/em><\/div>\n

„Tome,“ povzdechnu ti\u0161e a vynd\u00e1m si z kapsy mobil. Vyto\u010dil jsem jeho \u010d\u00edslo a \u010dekal. Zvonek sice zvonil, ale moment\u00e1ln\u011b jsem byl bezradn\u00fd. Zaslechl jsem zevnit\u0159 zvuk jeho iPhonu, jen\u017ee to bylo v\u0161echno. Je\u0161t\u011b jsem to zkou\u0161el, ale pomalu jsem ztr\u00e1cel nad\u011bji. On m\u011b k sob\u011b u\u017e nepust\u00ed. Pane bo\u017ee, to ne. To nem\u016f\u017ee.<\/p>\n

<\/em> „Sakra, pros\u00edm, otev\u0159i,“ \u0159eknu a zabouch\u00e1m na dve\u0159e. Vyhr\u00e1v\u00e1n\u00ed otravn\u00e9ho zvuku na jeho mobilu uvnit\u0159 n\u00e1hle utichlo a mn\u011b se u ucha ozvalo p\u00edp\u00e1n\u00ed. T\u00edpnul to. Hned na to se zevnit\u0159 ozvala tup\u00e1 r\u00e1na, p\u0159i n\u00ed\u017e se n\u011bco rozt\u0159\u00ed\u0161tilo. Tro\u0161ku jsem sebou i \u0161kubnul, jak jsem se lekl. M\u011bl jsem strach, pot\u0159ebu ihned vej\u00edt dovnit\u0159, ale nemohl jsem d\u011blat nic. Zkusil jsem znovu zazvonit, ale bylo to marn\u00e9. Prost\u00e1l jsem u jeho dve\u0159\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut, ale pot\u00e9 jsem to vzdal a \u0161el do auta. Odjel jsem rad\u011bji n\u011bkam d\u00e1l, proto\u017ee by m\u011b to jinak st\u00e1le nutilo za n\u00edm j\u00edt. V aut\u011b jsem tak\u00e9 p\u0159enocoval, a\u010dkoli jsem nespal. Odm\u00edtl m\u011b, u\u017e m\u011b u sebe nechce, a to jen kv\u016fli tomu, \u017ee jsem ho nechal o samot\u011b, jak si i \u017e\u00e1dal. Choval jsem se \u0161patn\u011b. On si te\u010f ur\u010dit\u011b mysl\u00ed, \u017ee mi na n\u011bm nez\u00e1le\u017e\u00ed, \u017ee jsem cht\u011bl odej\u00edt a vzdal jsem to, ale tak to nen\u00ed!<\/p>\n

<\/em> N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den jsem r\u00e1no jel dom\u016f. S Barbarou jsem se jen pozdravil a hlavn\u011b odvezl malou do \u0161kolky. Nedok\u00e1zal jsem se na nic soust\u0159edit, nic d\u011blat. Sotva jsem Nicki dok\u00e1zal \u0159\u00edct, co je s Tomem. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se ptala a v\u016fbec mi to t\u00edm neuleh\u010dovala.<\/div>\n

Rozhodl jsem se zajet do pr\u00e1ce, ale s t\u00edm, \u017ee jsem tam cel\u00fd den prosed\u011bl. Sna\u017eil jsem se mu volat, ps\u00e1t, ale neodpov\u00eddal a mobil mi nebral. Byl jsem bezradn\u00fd a to absolutn\u011b. Jedin\u00e9, co jsem za cel\u00fd den ud\u011blal, bylo to, \u017ee jsem malou odvezl zase ze \u0161kolky dom\u016f a zase jsem odjel. Nedok\u00e1zal jsem b\u00fdt te\u010f doma. Na kecy m\u00e9 drah\u00e9 man\u017eelky jsem nem\u011bl nervy a mal\u00e1 se na Toma po\u0159\u00e1d ptala, co\u017e m\u011b ub\u00edjelo. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee to takhle nep\u016fjde donekone\u010dna, ale te\u010f jsem pot\u0159eboval p\u00e1r dn\u00ed jen s\u00e1m pro sebe. Bylo to a\u017e sm\u011b\u0161n\u00e9, ale j\u00e1 se snad pot\u0159eboval vybre\u010det. Po p\u00e1r dnech jsem m\u011bl pocit, jako bych vybre\u010del v\u0161echny slzy, kter\u00e9 jsem v o\u010d\u00edch dosud m\u011bl.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Bylo kolem deseti ve\u010der, kdy\u017e jsme s Billem le\u017eeli pod dekou v ob\u00fdv\u00e1ku a koukali na Transformers 3. On le\u017eel na z\u00e1dech a j\u00e1 nap\u016fl na n\u011bm. Jsem r\u00e1d, \u017ee je tady se mnou. C\u00edt\u00edm se l\u00edp,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4255","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4255","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4255"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4255\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4255"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4255"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4255"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}