{"id":4259,"date":"2014-02-05T17:00:00","date_gmt":"2014-02-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4246"},"modified":"2014-02-05T17:00:00","modified_gmt":"2014-02-05T16:00:00","slug":"the-treasure-from-germany-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/02\/05\/the-treasure-from-germany-12\/","title":{"rendered":"The treasure from Germany 12."},"content":{"rendered":"
autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
(z pohledu Toma)<\/p>\n

<\/em> Kdy\u017e se mi z Kaye po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9m rozhovoru poda\u0159ilo vyt\u00e1hnout, co se odehr\u00e1valo mezi Nyzem a Viktori\u00ed, p\u0159evl\u00e1daly ve mn\u011b dv\u011b emoce: zmatek a vztek. Absolutn\u011b jsem nech\u00e1pal, co to m\u011blo znamenat. Za\u010dala se snad se mnou bavit, proto\u017ee Kaye u\u017e d\u00e1vno znala a cht\u011bla mi ho p\u0159ebrat? Nebo s n\u00edm snad m\u011bla n\u011bjak\u00e9 nevy\u0159\u00edzen\u00e9 \u00fa\u010dty? Zase ale kdy\u017e jsem si p\u0159em\u00edtal n\u00e1\u0161 \u00fapln\u011b prvn\u00ed rozhovor, opravdu vypadala jako n\u011bkdo, kdo m\u011b vid\u00ed poprv\u00e9 a up\u0159\u00edmn\u011b r\u00e1d m\u011b pozn\u00e1v\u00e1. Jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed se za\u010dalo m\u011bnit a\u017e od druh\u00e9 sch\u016fzky. Ale co za tou zm\u011bnou st\u00e1lo?<\/p>\n

„Nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“ Kay mi jemn\u011b stisknul rameno. U\u017e minim\u00e1ln\u011b hodinu jsem nebyl zrovna dobr\u00fdm spole\u010dn\u00edkem pro na\u0161e hosty.<\/div>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 h\u00e1dat, ale jen jednou,“ s povzdechem jsem si promnul obli\u010dej. „Po\u0159\u00e1d mi vrt\u00e1 hlavou ta Viktorie, n\u011bco mi tam nehraje. V\u017edy\u0165 je to tak mil\u00e1 holka! A aby to p\u0159edst\u00edrala, to zase ne. V posledn\u00edch dnech mi na n\u00ed n\u011bco nehr\u00e1lo, ale jinak j\u00ed z o\u010d\u00ed prost\u011b kouk\u00e1 dobro.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tome, p\u0159esta\u0148 to tolik analyzovat,“ p\u0159iklekl p\u0159ede m\u011b, pevn\u011b mi sv\u00edraj\u00edc kolena. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ta holka na tebe zap\u016fsobila a ty se j\u00ed te\u010f sna\u017e\u00ed\u0161 uvnit\u0159 sebe n\u011b\u010d\u00edm omlouvat, ale pravda je, \u017ee je ta holka prost\u011b divn\u00e1. V\u016fbec mi nesed\u00ed a up\u0159\u00edmn\u011b, bych byl nejrad\u0161i, kdyby ses od n\u00ed dr\u017eel d\u00e1l.“<\/div>\n
„Kdy\u017e j\u00e1 nev\u00edm,“ pochybova\u010dn\u011b jsem nakr\u010dil nos.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 v ka\u017ed\u00e9m hledat dobro, zlato. Ob\u010das tam toti\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 nen\u00ed,“ pousm\u00e1l se a kr\u00e1tce m\u011b pol\u00edbil. „A te\u010f se s n\u00e1mi koukej bavit, je celkem z\u00e1bava sledovat Anise s Billem, ale hlavn\u011b Billa. Prost\u011b k popuk\u00e1n\u00ed!“ pobaven\u011b se zazubil.<\/p>\n

Konverzaci na t\u00e9ma Viktorie pova\u017eoval za uzav\u0159enou, tak\u017ee j\u00e1 rad\u011bji ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl a nasadil \u00fasm\u011bv, aby si Kay myslel, \u017ee jsem v pohod\u011b, a\u010dkoliv v hlav\u011b mi to \u0161rotovalo d\u00e1l. Rozhodl jsem se, \u017ee na to p\u016fjdu podobn\u011b jako ona – budu se tv\u00e1\u0159it p\u0159\u00e1telsky, a z\u00e1rove\u0148 budu na v\u00fdzv\u011bd\u00e1ch.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

K m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed vych\u00e1zel pl\u00e1n je\u0161t\u011b l\u00e9pe, ne\u017e jsem o\u010dek\u00e1val – Viktorie sama volala a \u017e\u00e1dala o sch\u016fzku. N\u00e1vrh, \u017ee m\u011b vyzvedne, jsem ale razantn\u011b odm\u00edtl; necht\u011bl jsem j\u00ed v Kayov\u011b bl\u00edzkosti, dokud bych snad neuznal, \u017ee prost\u011b m\u011bla pitom\u00e9 ot\u00e1zky a my byli moc podez\u0159\u00edvav\u00ed. Takov\u00e9mu v\u00fdvoji situace jsem ale moc nev\u011b\u0159il.<\/p>\n

Jakmile jsem Viktorii spat\u0159il, u\u017e zd\u00e1lky mi n\u011bco nesed\u011blo. Jej\u00ed obli\u010dej postr\u00e1dal obvyklou sebed\u016fv\u011bru, nam\u00edsto toho vypadala vypla\u0161en\u011b. V\u011bt\u0161ina vzteku m\u011b hned p\u0159e\u0161la, proto\u017ee tohle chov\u00e1n\u00ed jsem znal. N\u011bkdo j\u00ed ubl\u00ed\u017eil, a\u0165 u\u017e fyzicky nebo psychicky. Probouzela se ve mn\u011b ochran\u00e1\u0159sk\u00e1 role.<\/p>\n

„Ahoj, Tome!“ nasadila \u00fasm\u011bv, sotva jsem k n\u00ed do\u0161el. Pohled mi okam\u017eit\u011b sklouzl na jej\u00ed l\u00ed\u010dko, hutn\u011b nat\u0159en\u00e9 make-upem, kter\u00fd stejn\u011b nedok\u00e1zal zakr\u00fdt v\u0161echno. N\u011bjak\u00fd hajzl ji uhodil. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem v\u010dera zmizela bez rozlou\u010den\u00ed, ale u\u017e bylo pozd\u011b a j\u00e1 t\u011b nikde nevid\u011bla.“<\/div>\n

„V pohod\u011b, Nyze \u0159\u00edkal, \u017ee jsi ode\u0161la brzy,“ m\u00e1vnul jsem rukou a pomalu se roze\u0161el k bl\u00edzk\u00e9 pizzerii. „Rozum\u011bla sis s n\u00edm?“<\/div>\n
„Je to fajn chlap,“ pousm\u00e1la se. „Ale nemysl\u00edm si, \u017ee by z toho n\u011bco bylo. Nejsp\u00ed\u0161 jsem se neuvedla zrovna nejl\u00edp.“<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No\u2026 M\u00e1lem k n\u011b\u010demu do\u0161lo, ale j\u00e1 se po chv\u00edli zasekla a utekla,“ nejist\u011b pokr\u010dila rameny. „Byla jsem trochu opil\u00e1,“ dodala, jako by to m\u011blo v\u0161echno vysv\u011btlit.<\/p>\n

„Aha. No, Nyze se o ni\u010dem nezm\u00ednil, tak t\u0159eba jsi mu padla do oka natolik, \u017ee ti to odpustil,“ s povzbudiv\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem zalezl ke stolku poskytuj\u00edc\u00edmu t\u00e9m\u011b\u0159 stoprocentn\u00ed soukrom\u00ed.<\/div>\n

„Tomu moc nev\u011b\u0159\u00edm, m\u011bla bych p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, a to nem\u00e1m nikdy, tak\u017ee\u2026“ pokr\u010dila rameny s \u00fasm\u011bvem. „Ale byl to hezk\u00fd ve\u010der, tak alespo\u0148 m\u00e1m na co vzpom\u00ednat.“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b to byl hezk\u00fd ve\u010der?“ s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm jsem si ji p\u00e1trav\u011b p\u0159em\u011b\u0159il. Zmaten\u011b mi pohled op\u011btovala. „V\u00ed\u0161, pokud jde o maskov\u00e1n\u00ed mod\u0159in, m\u016fj bratr je v tom p\u0159eborn\u00edk a j\u00e1 stejn\u011b v\u017edycky pozn\u00e1m, kdy\u017e n\u011bjakou m\u00e1m,“ poklepu si prstem na l\u00ed\u010dko, abych j\u00ed nazna\u010dil. „Kdo ti to ud\u011blal? A neza\u010d\u00ednej pros\u00edm s v\u00fdmluvami, \u017ee jsi upadla a podobn\u011b. Zn\u00e1m je nazpam\u011b\u0165. V\u0161echny.“<\/p>\n

„O nic nejde, Tome, je to jen mal\u00e1 mod\u0159ina, trochu jsem se pra\u0161tila, ned\u011blej z toho pros\u00edm velkou v\u011bc, v\u00e1\u017en\u011b o nic nejde,“ sp\u011b\u0161n\u011b drmolila, ale j\u00e1 ji zastavil stisknut\u00edm z\u00e1p\u011bst\u00ed a v\u00e1\u017en\u011b na n\u00ed pohl\u00e9dl.<\/div>\n

„Ud\u011blal ti to ten bratranec, u kter\u00e9ho \u017eije\u0161? Proto\u017ee od n\u00e1s jsi musela j\u00edt rovnou dom\u016f, na to u\u017e jsem t\u011b trochu poznal.“<\/div>\n
Uhnula pohledem, zaryt\u011b ml\u010dela. „Zaslou\u017eila jsem si to, byla jsem na n\u011bj hrub\u00e1,“ zamumlala po chv\u00edli odevzdan\u011b.<\/p>\n

„Viktorie, i kdybys mu \u0159ekla ty nejhor\u0161\u00ed ur\u00e1\u017eky, kter\u00e9 bys na sv\u011bt\u011b dok\u00e1zala sesb\u00edrat, tak by to neznamenalo, \u017ee na tebe m\u016f\u017ee vzt\u00e1hnout ruku!“ zamra\u010dil jsem se. „Tuplem, pokud je to rodina. Jsi \u017eena, a tam, a\u0165 se d\u011bje cokoliv, plat\u00ed, \u017ee se uhodit nesm\u00ed. Nem\u011bla by sis to nechat l\u00edbit.“<\/p>\n

„Nem\u016f\u017eeme to nechat b\u00fdt, pros\u00edm? Bylo to v\u00fdjime\u010dn\u00e9, v\u00edm, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u011b u\u017e se to nestane. \u017diju u n\u011bj a v\u00edm, co m\u00e1m nebo nem\u00e1m o\u010dek\u00e1vat, tak\u017ee\u2026 V\u00e1\u017en\u011b se nen\u00ed \u010deho b\u00e1t. On byl opil\u00fd, j\u00e1 byla opil\u00e1, oba jsme byli hrub\u00ed a on se nakonec prost\u011b neovl\u00e1dl, ale v\u00e1\u017en\u011b to nen\u00ed nic v\u00e1\u017en\u00e9ho, mod\u0159iny se mi d\u011blaj\u00ed po ka\u017ed\u00e9m stisknut\u00ed ruky,“ sp\u011b\u0161n\u011b mumlala, jako kdyby se sna\u017eila na jeden n\u00e1dech \u0159\u00edct co nejv\u00edc l\u017e\u00ed. A je pravda, \u017ee j\u00e1 j\u00ed nev\u011b\u0159il pomalu ani nos mezi o\u010dima.<\/p>\n

„Dobr\u00fd, podobn\u00fd \u0159e\u010di jsem kdysi sl\u00fdch\u00e1val taky, Viktorie, a nakonec z toho vylezlo, \u017ee Billa ten chl\u00e1pek psychicky t\u00fdral a ob\u010das se neb\u00e1l pou\u017e\u00edt ani n\u00e1sil\u00ed,“ s odfrknut\u00edm jsem jej\u00ed ruku pustil. „Tak\u017ee jasnou le\u017e pozn\u00e1m, promi\u0148, ne\u017eeru ti to. A ty bys bratranci nem\u011bla v\u011b\u0159it, \u017ee to bylo poprv\u00e9 a naposledy. Dal bych ruku do ohn\u011b za to, \u017ee to d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji zopakuje.“<\/p>\n

„A co mysl\u00ed\u0161, \u017ee s t\u00edm m\u00e1m d\u011blat, Tome? Jsi laskav\u00fd, \u017ee se star\u00e1\u0161 a j\u00e1 si toho opravdu v\u00e1\u017e\u00edm, ale s t\u00edmhle nejde nic ud\u011blat, bohu\u017eel nem\u00e1m na to, abych se sama u\u017eivila a mohla od bratrance odej\u00edt, tak\u017ee to budu muset je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobru vydr\u017eet,“ pokr\u010dila rameny, nerv\u00f3zn\u011b si hryzaj\u00edc spodn\u00ed ret. N\u011bco ji tr\u00e1pilo, m\u011bla to na jazyku, ale jako by se na posledn\u00ed chv\u00edli do n\u011bj kousla a s \u00fasm\u011bvem k n\u011bmu vzhl\u00e9dla. „M\u00e1te kr\u00e1sn\u011b za\u0159\u00edzen\u00fd d\u016fm, d\u00fdch\u00e1 z n\u011bj tvoje i Kayova povaha, moc se mi to l\u00edbilo.“<\/p>\n

S povzdechem jsem p\u0159istoupil na jej\u00ed hru, nem\u011blo cenu l\u00e1mat to p\u0159es koleno – podobn\u00e1 situace nikdy nem\u011bla. „D\u011bkuju, ale sp\u00ed\u0161 z toho d\u00fdch\u00e1 Kay, cel\u00fd d\u016fm za\u0159\u00eddil on, ode m\u011b jsou tam opravdu jen mali\u010dkosti, kter\u00e9 ze m\u011b v postupu \u010dasu potajmu vyt\u00e1hl,“ pousm\u00e1l jsem se. „Ale tak\u00e9 jsem z toho domu nad\u0161en\u00fd, a\u010dkoliv p\u00e1r v\u011bc\u00ed tam mus\u00edme je\u0161t\u011b dod\u011blat, ale jdeme na to pomalu, kupodivu n\u00e1s bav\u00ed spole\u010dn\u011b pl\u00e1novat tyhle posledn\u00ed zbytky.“<\/div>\n

„Tomu v\u011b\u0159\u00edm,“ p\u0159itakala. „Jakmile se za\u0159izuje ve dvou, kte\u0159\u00ed maj\u00ed podobn\u00fd vkus, je to docela z\u00e1bava, tuplem, jestli u toho bude\u0161 m\u00edt tak fajn spole\u010dn\u00edky, jako je tv\u016fj bratr, Nyze a\u2026 Anis?“<\/p>\n

S \u00fasm\u011bvem jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Oni jsou sp\u00ed\u0161 na obt\u00ed\u017e, akor\u00e1t zdr\u017euj\u00ed od pr\u00e1ce, proto\u017ee s nimi furt n\u011bco prob\u00edr\u00e1me,“ zasm\u00e1l jsem se. „Ale p\u0159ivezli mi kus N\u011bmecka, a za to jsem jim vd\u011b\u010dn\u00fd, opravdu se mi po n\u011bm st\u00fdsk\u00e1. T\u0159eba se tam n\u011bkdy vr\u00e1t\u00edme,“ s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem n\u00e1m sp\u011b\u0161n\u011b objednal.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

A\u010dkoliv jsem byl ze za\u010d\u00e1tku pom\u011brn\u011b na\u0161tvan\u00fd, nakonec to bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 odpoledne, p\u0159esto\u017ee jsem si v duchu neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednal, abych si d\u00e1val pozor na to, co Viktorii \u0159\u00edk\u00e1m. Kdo v\u00ed, co v\u0161echno se j\u00ed odehr\u00e1valo doma, ale i tak\u2026 jazyk za zuby jsem dr\u017eel pom\u011brn\u011b pe\u010dliv\u011b.<\/p>\n

„N\u011bkdo j\u00ed ml\u00e1t\u00ed,“ dosedl jsem vedle Kaye, ani\u017e bych ho pozdravil. „Vlastn\u011b ne n\u011bkdo, ale jej\u00ed bratranec, dneska mi to p\u0159iznala, kdy\u017e jsem na n\u00ed uhodil, vid\u011bl jsem mod\u0159inu pod make-upem.“<\/div>\n

„Myslel jsem, \u017ee jde\u0161 n\u011bco nakoupit a za\u0159\u00eddit?“ p\u00e1trav\u011b na m\u011b pohl\u00e9dl.<\/div>\n
Pokr\u010dil jsem nevinn\u011b rameny a z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l, ne\u017e jsem zase zv\u00e1\u017en\u011bl. „Kayi, mus\u00edme s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat, pou\u017e\u00edvala stejn\u00fd ot\u0159epan\u00fd fr\u00e1ze jako ka\u017ed\u00fd t\u00fdran\u00fd \u010dlov\u011bk, a mn\u011b se teda v\u016fbec nel\u00edb\u00ed, \u017ee by tak drobn\u00e1 holka jako ona m\u011bla n\u011bkde trp\u011bt.“<\/p>\n

„Mil\u00e1\u010dku, ale ty si mus\u00ed\u0161 uv\u011bdomit, \u017ee ta d\u00edvka nen\u00ed na\u0161e starost, ona je dosp\u011bl\u00e1, ur\u010dit\u011b dob\u0159e vychovan\u00e1, a mus\u00ed si sama d\u00e1t dohromady, \u017ee to, co se d\u011bje, nen\u00ed dobr\u00e9 a mus\u00ed s t\u00edm n\u011bco d\u011blat. S t\u00edmhle ty toho moc nezm\u016f\u017ee\u0161, o\u010dividn\u011b je dost tvrdohlav\u00e1, kdy\u017e tam z\u016fst\u00e1v\u00e1,“ stiskl mi stehno. „A nav\u00edc, po\u0159\u00e1d jsem se up\u0159\u00edmn\u011b nesm\u00ed\u0159il s t\u00edm, \u017ee se na m\u011b vypt\u00e1vala b\u011bhem p\u0159\u00edprav k sexu s na\u0161\u00edm kamar\u00e1dem.“<\/p>\n

Na\u0161tvan\u011b jsem si cosi zabru\u010del pod nos, p\u00e1r nad\u00e1vek, ale oto\u010dil jsem se k Nyzemu. „Dneska o tob\u011b mluvila, mrz\u00ed j\u00ed, jak se v\u010dera chovala. Sice tvrd\u00ed, \u017ee byla opil\u00e1, ale j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee by k n\u011b\u010demu do\u0161lo, kdyby t\u0159eba nemusela j\u00edt dom\u016f k tomu bratranci. L\u00edb\u00ed\u0161 se j\u00ed.“<\/p>\n

Nyze se pobaven\u011b rozesm\u00e1l, trochu se vrt\u00edc v k\u0159esle. „A co j\u00e1 s t\u00edm te\u010f m\u00e1m d\u011blat, ty dohazova\u010dko, hm? Ta holka je ztracen\u00e1, j\u00e1 stejn\u011b za p\u00e1r dn\u00ed odl\u00edt\u00e1m zp\u00e1tky do N\u011bmecka, tak pro\u010d n\u011bco rozdm\u00fdch\u00e1vat?“ pokr\u010dil rameny.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee v\u00edm, \u017ee tu m\u00e1\u0161 b\u00fdt je\u0161t\u011b deset dn\u00ed a ani jednomu z v\u00e1s by neu\u0161kodilo, kdybyste si vyrazili? M\u00e1\u0161 m\u00e9 pln\u00e9 po\u017eehn\u00e1n\u00ed, ov\u0161em pokud se nebudete bavit o mn\u011b a Kayovi, to by m\u016fj poveden\u00fd man\u017eel nejsp\u00ed\u0161 nep\u0159enesl p\u0159es srdce,“ s \u00fa\u0161klebkem jsem se mu zavrtal do n\u00e1ru\u010de. „Ale v\u00e1\u017en\u011b mysl\u00edm, \u017ee by sis s n\u00ed mohl u\u017e\u00edt hezkou dovolenou, s\u00e1m jsi \u0159\u00edkal, \u017ee je to hezk\u00e1 a super holka, tak pro\u010d toho nevyu\u017e\u00edt?!“<\/p>\n

„Tome, j\u00e1 nev\u00edm,“ pochybova\u010dn\u011b se za\u0161klebil, hledaj\u00edc oporu u ostatn\u00edch. Ale krom Kaye, kter\u00fd divoce vrt\u011bl hlavou, tak\u017ee j\u00e1 ho nakopl do holen\u011b, si ho nikdo nev\u0161\u00edmal. „No tak dob\u0159e, j\u00e1 se s n\u00ed sejdu!“ vyhrkl nakonec pod n\u00e1porem m\u00e9ho pohledu.<\/p>\n

„Takhle se mi to l\u00edb\u00ed,“ spokojen\u011b jsem se zazubil, hned vytahuj\u00edc telefon a na\u010d\u00edtaj\u00edc jej\u00ed \u010d\u00edslo. „Nap\u00ed\u0161u j\u00ed, kde se ve\u010der sejdete, rovnou dneska, a\u0165 n\u00e1m tady nesmrd\u00ed\u0161 dal\u0161\u00ed ve\u010der,“ svatou\u0161kovsky jsem se usm\u00e1l. „A vy dva m\u016f\u017eete j\u00edt n\u011bkam klidn\u011b taky, nebo aspo\u0148 d\u0159\u00edv na hotel, je\u0161t\u011b jsem nem\u011bl \u010das u\u017e\u00edt si Kaye v ka\u017ed\u00e9 m\u00edstnosti domu,“ zasm\u00e1l jsem se kr\u00e1tce.<\/p>\n

Okey, mysl\u00edm, \u017ee tohle mi dostate\u010dn\u011b sta\u010dilo, v\u00e1\u017en\u011b pot\u0159ebuju ven s holkou, abych vypadl od v\u00e1s v\u0161ech p\u00ed\u0161\u0165al,“ Nyze se nerv\u00f3zn\u011b a znechucen\u011b za\u0161klebil, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed proto\u010dil o\u010dima a zasm\u00e1l se. „Je\u0161t\u011b pod n\u00e1porem va\u0161ich \u0159e\u010d\u00ed z\u017een\u0161t\u00edm a bude ze m\u011b p\u00ed\u0161\u0165ala taky!“<\/div>\n

„Ne, nebude,“ v\u00e1\u017en\u011b jsem ho sjel pohledem od hlavy k pat\u011b. „Na to nem\u00e1\u0161 t\u011blo, sorry br\u00e1cho. A ani nic moc zadek.“<\/div>\n
Kay vedle m\u011b se hlasit\u011b rozchechtal a stiskl mi stehno. „Tak takhle m\u011b nikdy nenapadlo uva\u017eovat.“<\/p>\n

„M\u011b taky ne, dokud jsem se nedal dohromady s tebou,“ pokr\u010dil jsem rameny pobaven\u011b, ne\u017e jsem zase kouknul na Nyzeho. „Ve\u010der se tedy sejdete, u\u017eijete si hezk\u00fd ve\u010der v\u2026 m\u00edsto je\u0161t\u011b domysl\u00edm, a kdy\u017e bude\u0161 \u0161ikovn\u00fd, m\u016f\u017ee\u0161 se pokusit n\u011bco m\u00e1lo o n\u00ed vy\u0161\u0165ourat, ke mn\u011b u\u017e moc sd\u00edln\u00e1 nen\u00ed. A kdyby se n\u011bco d\u011blo, m\u016f\u017ee\u0161 j\u00ed p\u0159iv\u00e9st sem na p\u0159esp\u00e1n\u00ed, n\u00e1m to v\u016fbec nebude vadit,“ prohl\u00e1sil jsem, absolutn\u011b ignoruj\u00edc Kaye, kter\u00fd za\u010dal vehementn\u011b protestovat. „D\u016fle\u017eit\u00e9 toti\u017e je, abyste se hezky bavili, n\u011bco o sob\u011b zjistili a t\u0159eba se dali dohromady, i kdyby jen na t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed, oba pot\u0159ebujete trochu upustit p\u00e1ru!“<\/div>\n

„Bo\u017ee m\u016fj, tohle mi byl \u010dert dlu\u017enej,“ za\u00fap\u011bl. „V\u00e1\u017en\u011b, Tome, m\u011bl by ses soust\u0159edit na tvoje man\u017eelstv\u00ed, ne\u017e aby ses sna\u017eil sp\u00e1rovat ostatn\u00ed p\u00e1ry. Je to celkem otrava.“<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, ale jednak m\u011b to hrozn\u011b bav\u00ed, a taky jsem fakt nad\u0161enej z vidiny tebe a Viktorie,“ nad\u0161en\u011b jsem se zavrtal Kayovi do n\u00e1ru\u010de a spokojen\u011b vydechl. Kdybych j\u00ed dal dohromady s Nyzem, t\u0159eba by se dok\u00e1zala odpoutat od toho bastarda bratrance. Toho k \u017eivotu fakt nepot\u0159ebovala.<\/p>\n

autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PeTi\u0160ka & Saline A. (z pohledu Toma) Kdy\u017e se mi z Kaye po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9m rozhovoru poda\u0159ilo vyt\u00e1hnout, co se odehr\u00e1valo mezi Nyzem a Viktori\u00ed, p\u0159evl\u00e1daly ve mn\u011b dv\u011b emoce: zmatek a vztek. Absolutn\u011b jsem nech\u00e1pal, co to m\u011blo znamenat. Za\u010dala<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[570],"tags":[],"class_list":["post-4259","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-treasure-from-germany"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4259","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4259"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4259\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4259"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4259"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4259"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}