{"id":4265,"date":"2014-02-02T18:00:00","date_gmt":"2014-02-02T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4252"},"modified":"2014-02-02T18:00:00","modified_gmt":"2014-02-02T17:00:00","slug":"denial-48","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/02\/02\/denial-48\/","title":{"rendered":"Denial 48."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Dnes m\u00e1m za sebou prvn\u00ed ozonizaci krve. Nebylo to nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho a ani mn\u011b nen\u00ed dob\u0159e. Musel jsem tam po z\u00e1kroku je\u0161t\u011b t\u0159i hodiny le\u017eet, ne\u017e jsem se v\u016fbec vzpamatoval a byl schopn\u00fd postavit se na nohy, ani\u017e bych upadl. Sanitka m\u011b i p\u0159esto odvezla p\u0159ed d\u016fm. Nab\u00eddli mi, \u017ee m\u011b dovedou a\u017e do bytu, ale odm\u00edtl jsem to. A\u010dkoli mi st\u00e1le bylo slabo, byl jsem si jist\u00fd, \u017ee to do bytu zvl\u00e1dnu doj\u00edt u\u017e s\u00e1m.<\/p>\n

Vylezl jsem ze z\u00e1chranky a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Zhluboka jsem se nadechl \u010derstv\u00e9ho vzduchu, ne\u017e jsem se roze\u0161el ke vchodu. Pro\u0161m\u00e1tral jsem kapsy a vyndal kl\u00ed\u010de. Kdy\u017e jsem vzhl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm do vchodu, akor\u00e1t se otev\u00edraly. Z nich k m\u00e9mu \u00fadivu ale vy\u0161el Bill. Co tu sakra\u2026<\/em> Z\u016fstal jsem st\u00e1t na m\u00edst\u011b. Panebo\u017ee, co tu d\u011bl\u00e1? \u0158ekl jsem mu, \u017ee odl\u00edt\u00e1m do Francie, \u017ee jsem p\u0159ijal nab\u00eddku pr\u00e1ce, co mi nab\u00edzeli u nich ve firm\u011b. Tak pro\u010d je\u0161t\u011b p\u0159i\u0161el? Takhle\u2026 takhle to nem\u00e1 b\u00fdt. On tu nem\u00e1 b\u00fdt. U\u017e jsme se nikdy nem\u011bli vid\u011bt, abychom se oba u\u0161et\u0159ili t\u00e9 bolesti.<\/em> Jen p\u0159i pohledu na n\u011bj se mi sev\u0159elo srdce, co\u017e nebylo po tom z\u00e1kroku to nejlep\u0161\u00ed. Musel jsem se zhluboka nadechnout a zav\u0159\u00edt o\u010di. Sakra\u2026<\/em> To\u010dil se mi cel\u00fd sv\u011bt. Zaslechl jsem pouze z povzd\u00e1l\u00ed zvuk pneumatik, jak se sanitka rozjela pry\u010d. N\u00e1dech, v\u00fddech, n\u00e1dech, v\u00fddech\u2026 Hlavn\u011b tu sebou nesekni, ty idiote. Je\u0161t\u011b si t\u011b v\u0161imne a co pak. T\u0159eba jen projde, ani\u017e by si m\u011b v\u0161iml.<\/p>\n

<\/em> „Ahoj,“ ozval se n\u00e1hle u m\u011b. Ah n\u00e9.<\/em> „Tome, co je ti? Co se ti stalo?“ p\u0159ichytil m\u011b n\u011b\u017en\u011b za rameno, jako by se m\u011b sna\u017eil podep\u0159\u00edt. „Je ti \u0161patn\u011b?“ Pro\u010d sem v\u016fbec chodil?<\/em><\/div>\n

„Jsem v po\u0159\u00e1dku\u2026“ po\u0161ept\u00e1m a otev\u0159u o\u010di. Pomalu do sebe vt\u00e1hnu \u010derstv\u00fd vzduch.<\/div>\n
„Jsi b\u00edl\u00fd jako st\u011bna a p\u0159ivezla t\u011b z\u00e1chranka,“ po\u0161eptal a sjel mi po pa\u017ei. Super, a to jsem si myslel, \u017ee si m\u011b nev\u0161imne.<\/em><\/div>\n
„Asi budu zvracet,“ odt\u00e1hnu se od n\u011bj a zap\u0159u se rukama o kolena. Neust\u00e1le jsem se sna\u017eil pravideln\u011b a zhluboka d\u00fdchat, ale moc se to nelep\u0161ilo. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee je mi jedno, jestli m\u011b uvid\u00ed zvracet nebo cokoli jin\u00fdho.<\/em><\/div>\n
„Bo\u017ee, jak ti m\u016f\u017eu jen pomoct,“ \u0159ekl zoufale a pohladil m\u011b po z\u00e1dech. „Poj\u010f dovnit\u0159, lehne\u0161 si. J\u00e1 t\u011b jen odvedu nahoru.“ I kdy\u017e jsem ho u\u017e rad\u011bji necht\u011bl vid\u011bt, jsem r\u00e1d, \u017ee je tady. C\u00edt\u00edm se l\u00edp, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee je n\u011bkdo u m\u011b. Jak mu to m\u00e1m ale \u0159\u00edct\u2026? V\u017edy\u0165 ho miluju, spali jsme spolu. M\u011bl\u2026 m\u011bl by j\u00edt taky pro jistotu na kontrolu, i kdy\u017e jsme m\u011bli kondom. Bo\u017ee m\u016fj, co kdy\u017e jsem ho nakazil.<\/em> C\u00edtil jsem v o\u010d\u00edch slzy. Cht\u011blo se mi bre\u010det, ale nakonec jsem p\u0159ik\u00fdvl na souhlas. Co m\u00e1m, proboha, jenom d\u011blat?
<\/em><\/div>\n
\n
<\/p>\n

<\/em> „Jen pomalu,“ \u0161eptne a chytne m\u011b v podpa\u017e\u00ed, aby m\u011b podep\u0159el. Roze\u0161el se se mnou pomalu ke vchodu. Odemkl a pot\u00e9 mi kl\u00ed\u010de vtiskl do dlan\u011b. Pomali\u010dku se mnou pro\u0161el chodbou k v\u00fdtahu. V tichosti jsem se \u0161oural vedle n\u011bj. Kdy\u017e jsme nastoupili do v\u00fdtahu, op\u0159el jsem se o st\u011bnu a nechal Billa nam\u00e1\u010dknout patro. Ach jo, je tak stra\u0161n\u011b hodn\u00fd. Pro\u010d to mus\u00ed b\u00fdt zrovna on? Nechci mu tolik ubli\u017eovat\u2026 Tohle se nikdy nem\u011blo st\u00e1t.<\/em> Jakmile tla\u010d\u00edtko zm\u00e1\u010dkl, oto\u010dil se ke mn\u011b.<\/div>\n

„Co je ti, Tome?“ za\u0161eptal opatrn\u011b. „J\u00e1\u2026 j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ta Francie\u2026 prost\u011b\u2026 \u017ee jsi to nep\u0159ijal,“ vydechne. Ah\u2026 Musel tam volat. Jak jinak by se to dozv\u011bd\u011bl?<\/em> S povzdechem sklop\u00edm hlavu a zakrout\u00edm s n\u00ed. \u010c\u00edm v\u00edc se soust\u0159ed\u00edm na n\u011bj a ne na d\u00fdch\u00e1n\u00ed, t\u00edm je mi l\u00edp. Vtipn\u00fd.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nechci nutit, abys mi n\u011bco vysv\u011btloval, to v\u016fbec ne. Pov\u011bz mi jen, co ti je, proto\u017ee j\u00e1 vid\u00edm, \u017ee v po\u0159\u00e1dku nejsi,“ \u0159ekl smutn\u011b. Kdo by to nevid\u011bl, jen\u017ee co mu na tohle m\u00e1m \u0159\u00edct?<\/em><\/div>\n
„Prost\u011b\u2026 jsem nemocnej. To je v\u0161echno,“ semknu k sob\u011b o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka, abych zabr\u00e1nil \u00faniku slz. A um\u00edr\u00e1m.<\/em> C\u00edtil jsem, jak se mi t\u0159ese brada, ale bohu\u017eel nepom\u00e1halo, ani kdy\u017e jsem zatnul zuby. V\u00fdtah se zastavil.<\/p>\n

„Poj\u010f,“ po\u0161eptal a znovu m\u011b zlehka podep\u0159el. Jakmile jsme vystoupili, roze\u0161el se se mnou k m\u00e9mu bytu. „Jak nemocnej? \u0158ekni mi to, a\u0165 je to cokoli, pros\u00edm,“ \u0159ekl se slzami v o\u010d\u00edch. Nem\u016f\u017eu\u2026 Ne, nem\u016f\u017eu\u2026 Trh\u00e1 mi to srdce u\u017e te\u010f. A\u0165 si o mn\u011b rad\u011bji mysl\u00ed, \u017ee jsem hajzl, co si s n\u00edm pohr\u00e1l, ne\u017e tohle.<\/em> Beze slov jsem se zam\u011b\u0159il kl\u00ed\u010dem do z\u00e1mku, ale nemohl jsem se strefit. Nev\u00edm, jestli se mi tolik t\u0159\u00e1sla ruka nebo jsem p\u0159es slzy jen nevid\u011bl. On m\u011b v\u0161ak vl\u00eddn\u011b chytil za ruku a s\u00e1m kl\u00ed\u010dem nam\u00ed\u0159il do d\u00edrky, na\u010de\u017e odemknul. Ol\u00edznul jsem si rty a sklonil pohled.<\/div>\n

„D\u00edky,“ \u0161eptnu a n\u00e1sledn\u011b dovnit\u0159 vejdu. Fajn, te\u010f ho mus\u00edm jen n\u011bjak jemn\u011b vyhodit. Tady u\u017e ni\u010demu nepom\u016f\u017ee.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co,“ odv\u011btil mi a zt\u011b\u017eka vydechl. „Pros\u00edm, \u0159ekni mi to.“ To ni\u010demu nepom\u016f\u017ee. Bude se tr\u00e1pit je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em><\/div>\n
„Takhle je to lep\u0161\u00ed,“ vyd\u00e1m ze sebe p\u0159es knedl\u00edk v krku. „Jdu si lehnout, tak\u017ee za sebou, pros\u00edm, zav\u0159i. D\u00edky, \u017ee\u2026 jsi mi sem pomohl a\u2026 m\u011bj se,“ vydechnu ti\u0161e a rozejdu se do kuchyn\u011b. Pot\u0159eboval jsem se nap\u00edt a vz\u00edt si pr\u00e1\u0161ek.<\/p>\n

Pak si lehnu a snad mi bude l\u00edp. Doktorka \u0159\u00edkala, \u017ee na ka\u017ed\u00e9ho to p\u016fsob\u00ed jinak. N\u011bkomu nen\u00ed \u0161patn\u011b v\u016fbec, n\u011bkomu jen trochu a n\u011bkte\u0159\u00ed naopak omdl\u00e9vaj\u00ed. J\u00e1 jsem bohu\u017eel je\u0161t\u011b z t\u011bch hor\u0161\u00edch typ\u016f. Neum\u00edm si p\u0159edstavit, \u017ee bych m\u011bl pracovat v tomhle stavu. Je dob\u0159e, \u017ee jsem dal tu v\u00fdpov\u011b\u010f. N\u011bkte\u0159\u00ed norm\u00e1ln\u011b pracuj\u00ed, i kdy\u017e jsou na tom mnohem h\u016f\u0159. N\u011bkte\u0159\u00ed ani nev\u011bd\u00ed, \u017ee to maj\u00ed a pr\u00fd je i procento lid\u00ed, u kter\u00fdch se nakonec hor\u0161\u00ed st\u00e1dium ani neprojevilo.<\/em><\/p>\n

Bill za sebou zav\u0159el ti\u0161e dve\u0159e, jak jsem ho po\u017e\u00e1dal, jen\u017ee jsem po p\u00e1r sekund\u00e1ch c\u00edtil jeho ruku na sv\u00e9m ramenu. Ach bo\u017ee, pro\u010d nem\u016f\u017ee prost\u011b odej\u00edt?<\/em><\/div>\n

„Poj\u010f si lehnout a alespo\u0148 mi \u0159ekni, co pro tebe m\u016f\u017eu ud\u011blat,“ vydechl smutn\u011b. „Nenech\u00e1m t\u011b tu jen tak v tomhle stavu.“ Pokud tu z\u016fstane, tak to zjist\u00ed\u2026 Nejhor\u0161\u00ed je, \u017ee on m\u00e1 pr\u00e1vo to zjistit. Vlastn\u011b jsem mu to m\u011bl hned \u0159\u00edct. Po\u0159\u00e1d je tu mal\u00e1 \u0161ance, \u017ee jsem ho tak\u00e9 nakazil. Ach n\u00e9, sakra! Bill ne, Bill pros\u00edm ne. On si to nezaslou\u017e\u00ed, m\u00e1 Nicki. On nesm\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„M\u011bl bys j\u00edt, Bille,“ \u0161eptnu. „Nicki na tebe bude \u010dekat a\u2026 ur\u010dit\u011b m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b dost pr\u00e1ce.“ Vyndal jsem si z lahvi\u010dky pr\u00e1\u0161ek a nato\u010dil si do sklenice trochu vody.<\/div>\n
„Tak poslouchej,“ \u0159ekl, na\u010de\u017e m\u011b chytil za ruku. „Kdyby tohle Nicki v\u011bd\u011bla, tak by taky cht\u011bla, abych ti pomohl, a j\u00e1 se na nikoho u\u017e ohl\u00ed\u017eet nebudu. Seru na pr\u00e1ci, seru na v\u0161echno, ale chci v\u011bd\u011bt, \u017ee sis v klidu lehnul. Pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, jak jsi na tom, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. A\u0165 se stalo cokoli, mn\u011b na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, tak si to uv\u011bdom,“ \u0159ekl jasn\u011b, ale dost ti\u0161e. Miluje m\u011b, on si zaslou\u017e\u00ed v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje. Co kdy\u017e jsem ho v\u00e1\u017en\u011b nakazil? Nikdy\u2026 nikdy si to neodpust\u00edm.<\/em> C\u00edtil jsem pal\u010div\u00fd pocit u srdce a taky se mi znovu rozechv\u011bla brada. Vlastn\u011b jsem se u\u017e chv\u011bl cel\u00fd nast\u00e1vaj\u00edc\u00edm pl\u00e1\u010dem. Nemohl jsem to v sob\u011b udr\u017eet, a\u010d jsem se sna\u017eil sebev\u00edc.<\/p>\n

„Uklidni se, bude ti akor\u00e1t h\u016f\u0159. Te\u010f se nem\u016f\u017ee\u0161 roz\u010dilovat,“ po\u0161eptal vl\u00eddn\u011b a opatrn\u011b m\u011b objal. J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu. Nem\u016f\u017eu takhle d\u00e1l. Pot\u0159ebuju ho m\u00edt u sebe.<\/em> „Spolkni si ten pr\u00e1\u0161ek a poj\u010f si lehnout, pom\u016f\u017eu ti.“ Neposlouchal jsem ho. Oto\u010dil jsem se k n\u011bmu \u010delem a naplno se rozbre\u010del. „Tomi,“ povzdechl zoufale a p\u0159itiskl si m\u011b co nejopatrn\u011bji k sob\u011b. Pohladil m\u011b po z\u00e1dech a schoulil si m\u011b do n\u00e1ru\u010de. Pro\u010d se to muselo st\u00e1t te\u010f, kdy\u017e jsem ho kone\u010dn\u011b na\u0161el? J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je ten prav\u00fd, tak pro\u010d te\u010f\u2026 tohle. Nechci ho ztratit. Nechci odej\u00edt. Chci s n\u00edm b\u00fdt nav\u017edycky.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1\u2026“ zavzlyk\u00e1m, „j\u00e1 um\u0159u, Bille.“<\/div>\n
„Neum\u0159e\u0161, to ne\u2026 co to \u0159\u00edk\u00e1\u0161,“ p\u0159itiskl m\u011b k sob\u011b majetnicky. Nic nech\u00e1pe. Ani v nejmen\u0161\u00edm to netu\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026“ zakrout\u00edm hlavou a kousnu se s brekem do rtu. Jak m\u00e1m \u0159\u00edct \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho miluju, \u017ee um\u00edr\u00e1m? \u017de jsem ho mo\u017en\u00e1 nakazil taky?<\/em><\/div>\n
„Co? \u0158ekni mi to,“ vzlykl zoufale. Bo\u017ee m\u016fj, a\u0165 jen nebre\u010d\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Jsem\u2026 jsem\u2026“ zakokt\u00e1m se mezi vzlyky, „jsem HIV pozitivn\u00ed.“ To jsem sly\u0161el, jak se zhluboka nadechl a zase napr\u00e1zdno vydechl.<\/div>\n

„Ne, to ne,“ zavrt\u011bl hlavi\u010dkou a tiskl m\u011b k sob\u011b. „To ne, ne, Tome,“ rozplakal se a dal mi rychle pusu na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Co kdy\u017e jsem t\u011b nakazil taky,“ rozbre\u010d\u00edm se je\u0161t\u011b v\u00edc. M\u011bli jsme kondom a tak, ale\u2026 co kdy\u017e\u2026 Ne, ur\u010dit\u011b je v po\u0159\u00e1dku. Mus\u00ed b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku.<\/em><\/div>\n
„Ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda,“ zakroutil hlavou. „Na to nemysli, hlavn\u011b ty\u2026 v\u00ed\u0161 to jist\u011b? Kv\u016fli tomu jsi ode\u0161el?“ pl\u00e1\u010de ti\u0161e.<\/div>\n
„Jo,“ \u0161eptnu. „U\u017e se nem\u016f\u017eeme d\u00e1l v\u00eddat, Bille. Nebudu ohro\u017eovat tebe a malou. Stejn\u011b jednou um\u0159u\u2026 d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji,“ ot\u0159u si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tohle ne\u0159\u00edkej. Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee\u2026 \u017ee bych t\u011b kv\u016fli tomuhle p\u0159estal milovat? Budu s tebou do posledn\u00edho dne, ale ty\u2026 ty neum\u0159e\u0161,“ chytil m\u011b za tv\u00e1\u0159e, vzal si m\u016fj obli\u010dej do dlan\u00ed, jako by to byl jeho nejcenn\u011bj\u0161\u00ed poklad. Do posledn\u00edho dne\u2026 V\u00e1\u017en\u011b m\u011b miluje\u2026<\/em> „Neum\u0159e\u0161,“ po\u0161eptal. Ale um\u0159u.<\/em> Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu kut\u00e1lely slzy, ale i p\u0159esto se ke mn\u011b nahnul a jednodu\u0161e m\u011b rychle pol\u00edbil. „A jestli m\u00e1m b\u00fdt HIV pozitivn\u00ed taky, tak budu. To je osud a j\u00e1 to nebudu \u0159e\u0161it. Nenech\u00e1m t\u011b v tom, pane bo\u017ee,“ op\u0159el si \u010delo o to moje a pohladil m\u011b prsty po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

Co mu na tohle m\u00e1m \u0159\u00edct? Stra\u0161n\u011b moc ho miluju, ale nenech\u00e1m ho, aby si kv\u016fli mn\u011b ni\u010dil \u017eivot.<\/em> To u\u017e jsem nevydr\u017eel a naplno se rozbre\u010del. Pohladil jsem ho ve vlasech a p\u0159itisknul se k n\u011bmu. Na pevno m\u011b objal a hladil m\u011b po z\u00e1dech.<\/div>\n

„Miluju t\u011b a to \u017e\u00e1dn\u00e1 nemoc ani \u010dlov\u011bk nezm\u011bn\u00ed,“ po\u0161eptal s pl\u00e1\u010dem. „Nenech\u00e1m t\u011b samotn\u00e9ho, nikdy, nikdy, Tomi,“ cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl a sv\u00edral m\u011b v objet\u00ed. Kdy\u017e jsem byl u n\u011bj, na celou nevolnost jsem zapomn\u011bl. Neexistovalo nic jin\u00e9ho ne\u017e on. Jenom\u017ee to bylo pr\u00e1v\u011b ono. Z\u00e1le\u017eelo mi na n\u011bm a\u017e moc. P\u0159inutil jsem se od n\u011bj odt\u00e1hnout a pod\u00edval jsem se mu p\u0159es slzy do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille,“ po\u0161ept\u00e1m, „j\u00e1 t\u011b miluju\u2026 stra\u0161n\u011b moc t\u011b miluju. Miluju t\u011b v\u00edc ne\u017e sv\u016fj \u017eivot\u2026 i kdy\u017e ten u\u017e te\u010f stoj\u00ed za hovno. Ale na tom nesejde. Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b tak moc, \u017ee t\u011b nenech\u00e1m, aby sis nechal zkazit \u017eivot se mnou. Te\u010f se sebere\u0161 a odejde\u0161. A\u017e projde\u0161 dve\u0159ma, zahod\u00ed\u0161 v\u0161echny pocity, co jsi ke mn\u011b kdy c\u00edtil. Bude\u0161 se v\u011bnovat Nicki, tomu, aby ses zbavil Barbary, a najde\u0161 si n\u011bkoho, s k\u00fdm u\u017e z\u016fstane\u0161 do smrti. Najde\u0161 si \u010dlov\u011bka, kter\u00fdho bude\u0161 milovat tak jako on tebe. Poslouch\u00e1\u0161 m\u011b?“ vezmu do dlan\u00ed jeho uplakan\u00fd obli\u010dej. Je to jedno z nejhor\u0161\u00edch a nejbolestiv\u011bj\u0161\u00edch rozhodnut\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b. V\u00edm, \u017ee kdy\u017e te\u010f odejde, u\u017e nikdy se spolu nesetk\u00e1me. Jenom\u017ee v\u00edm, \u017ee je to tak spr\u00e1vn\u00e9\u2026<\/em> „Te\u010f b\u011b\u017e\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Byl ti\u0161e a jen se na m\u011b d\u00edval. Vp\u00edjel se mi do o\u010d\u00ed, a\u010dkoli mu to \u0161lo p\u0159es slzy t\u011b\u017eko.<\/div>\n
„Nikdy, sly\u0161\u00ed\u0161? Nikdy,“ \u0159ekl, ani\u017e by m\u011b nechal n\u011bco \u0159\u00edct, tak m\u011b pol\u00edbil. Chytil m\u011b za t\u00fdl a vpil se rty do t\u011bch m\u00fdch. „J\u00e1 u\u017e toho \u010dlov\u011bka na\u0161el a nehodl\u00e1m se ho vzd\u00e1t. Nikdo mi nebude br\u00e1nit v l\u00e1sce k tob\u011b, ani n\u011bjak\u00e1 zkurven\u00e1 nemoc, nic a nikdo, Tome,“ za\u0161eptal mi do rt\u016f. Opravdu m\u011b miluje tolik, aby byl ochotn\u00fd tohle sn\u00e1\u0161et? Chce b\u00fdt se mnou i za tuhle cenu?<\/em> Vzlyknul jsem, ale ml\u010del jsem. Zkr\u00e1tka jsem nev\u011bd\u011bl, co mu na to \u0159\u00edct. Pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i a semkl rty k sob\u011b. „Mus\u00ed\u0161 si lehnout, odpo\u010dinout si. Budu u tebe, pokud mi to dovol\u00ed\u0161, o co\u017e t\u011b pros\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1. Ani\u017e bych se nad t\u00edm rozm\u00fd\u0161lel, p\u0159ik\u00fdvl jsem nepatrn\u011b na souhlas. Cht\u011bl jsem, aby byl u m\u011b. C\u00edtil jsem se l\u00edp. Najednou u\u017e nejsem hysterick\u00fd, najednou u\u017e m\u016fj \u017eivot nevypad\u00e1 tak \u010dern\u011b. Myslel jsem, \u017ee to je proto, \u017ee nechci um\u0159\u00edt, ale te\u010f v\u00edm, \u017ee to tak nen\u00ed. I kdy\u017e nechci um\u0159\u00edt, se smrt\u00ed jsem sm\u00ed\u0159en\u00fd. Ka\u017ed\u00fd jednou um\u0159e, n\u011bkdo d\u0159\u00edv, n\u011bkdo d\u00fdl. Nejv\u011bt\u0161\u00ed strach jsem m\u011bl z toho, co bude s Billem. Nejv\u011bt\u0161\u00ed bolest mi p\u016fsobila ta nev\u011bdomost, domn\u011bnky, \u017ee m\u011b bude nesn\u00e1\u0161et. Nejv\u00edc jsem si ubl\u00ed\u017eil t\u00edm, kdy\u017e jsem se od n\u011bj pokusil odtrhnout. Ale te\u010f v\u00edm, \u017ee m\u011b miluje a chce se mnou b\u00fdt i p\u0159esto, \u017ee jsem HIV pozitivn\u00ed. Kv\u016fli n\u011bmu p\u016fjdu i p\u0159es mrtvoly.<\/p>\n

<\/em> „D\u011bkuju,“ vydechl a dal mi pusinku. „Tak poj\u010f,“ vyhledal si mou ruku.<\/div>\n

„Nejd\u0159\u00edv si vezmu ten pr\u00e1\u0161ek,“ po\u0161ept\u00e1m a volnou rukou si ot\u0159u slzy.<\/div>\n
„Dob\u0159e, jen si ho vezmi,“ pohladil m\u011b po pa\u017ei a pustil m\u011b. Vzal jsem si pr\u00e1\u0161ek, zapil ho vodou a pot\u00e9 sklenici odlo\u017eil do d\u0159ezu.<\/div>\n
„Jsou to\u2026 antiretrovirov\u00e9 l\u00e9ky,“ po\u0161ept\u00e1m. „Alespo\u0148 n\u011bco je na tom trochu cool, kdy\u017e te\u010f zase let\u00ed retro,“ pousm\u011bju se. Kdybych na v\u0161echno koukal tak \u010dern\u011b, tak um\u0159u je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv.<\/em> Nad t\u00edm se lehce pousm\u00e1l, a\u010dkoli se mu z o\u010d\u00ed vydralo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch slz a pohladil m\u011b po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Hlavn\u00ed je, \u017ee se to l\u00e9\u010d\u00ed,“ \u0161eptl.<\/div>\n
„Dneska jsem byl poprv\u00e9 na ozonizaci krve. Je to n\u011bjak\u00e1 nov\u00e1 v\u011bda, co by m\u011bla ten vir ni\u010dit. Kdy\u017e je to takhle v za\u010d\u00e1tku, po\u0159\u00e1d je pr\u00fd n\u011bjak\u00e1 \u0161ance, \u017ee se to nebude zhor\u0161ovat,“ sklon\u00edm pohled. Ne, nem\u016f\u017eu nad t\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161let.<\/em> „Jsi si jist\u00fd, \u017ee\u2026 tohle chce\u0161 podstupovat se mnou? Je to\u2026 \u0161\u00edlen\u00fd.“<\/div>\n
„Jsem si t\u00edm jist\u00fd, budu s tebou,“ objal m\u011b kolem ramen a roze\u0161el se se mnou do lo\u017enice. „T\u0159eba to bude dobr\u00e9, pom\u016f\u017ee ti to. Jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, je to v za\u010d\u00e1tku, a to se d\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bjak snad \u0159e\u0161it,“ pohlad\u00ed m\u011b po ramenu. „A ty jsi na sob\u011b pozoroval n\u011bjak\u00fd zm\u011bny?“<\/div>\n
„Ne, a\u017e\u2026 te\u010f. Za\u010dal jsem ub\u00fdvat na v\u00e1ze a m\u00e1m zv\u00fd\u0161enou teplotu. Doktorka mi \u0159ekla, \u017ee zhubnu minim\u00e1ln\u011b 10% svoj\u00ed v\u00e1hy a\u2026 budu m\u00edt hore\u010dky,“ semknu rty k sob\u011b. „Taky bych m\u011bl m\u00edt pr\u016fjem, ka\u0161el a \u010dasem i opary a\u2026 tak.“ Opatrn\u011b se mnou do\u0161el a\u017e k posteli, do n\u00ed\u017e m\u011b polo\u017eil.<\/div>\n
„Brou\u010dku,“ zak\u0148u\u010del a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Mus\u00ed\u0161 se opatrovat, d\u00e1vat na sebe pozor,“ \u0161eptne a klekne si ke mn\u011b na bobek. „Pom\u016f\u017eu ti to svl\u00e9knout, jo?“ Ach bo\u017ee, nechci, aby se mnou takhle zach\u00e1zel.<\/p>\n

<\/em> „Bille, je\u0161t\u011b neum\u00edr\u00e1m. Potrv\u00e1 to n\u011bkolik let, ale jestli se mnou bude\u0161 takhle zach\u00e1zet, tak um\u0159u p\u0159ed\u010dasn\u011b,“ povzdechnu. „J\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee o m\u011b m\u00e1\u0161 starost, ale hodn\u011b to z\u00e1vis\u00ed i na psychice, v\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n

„Promi\u0148 mi to,“ sklopil provinile o\u010di a jen m\u011b pohladil po ruce.<\/div>\n
„Dote\u010f jsem \u017eil naprosto norm\u00e1ln\u011b. Nic se nezm\u011bnilo. Jen budu muset vylep\u0161it svoji \u017eivotospr\u00e1vu a j\u00edst ty pr\u00e1\u0161ky na posiln\u011bn\u00ed imunity. Chci, aby bylo po\u0159\u00e1d v\u0161echno stejn\u00fd, jako to bylo d\u0159\u00edv\u2026 a\u017e na p\u00e1r v\u00fdjimek. Nechci si p\u0159ipadat jako nemocnej chud\u00e1k. Te\u010f je mi akor\u00e1t \u0161patn\u011b z t\u00fd ozonizace. N\u011bkomu to v\u016fbec nevad\u00ed a n\u011bkdo si \u010dasem zvykne. A\u017e si lehnu a vysp\u00edm se, tak\u2026 mi bude l\u00edp,“ semknu k sob\u011b rty a jemn\u011b propletu na\u0161e prsty. Snad\u2026<\/em><\/div>\n
„To ch\u00e1pu. J\u00e1 z tebe nechci d\u011blat \u017e\u00e1dn\u00fdho chud\u00e1ka, ale jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161\u2026 te\u010f je ti \u0161patn\u011b a na to beru z\u0159etel,“ pohlad\u00ed m\u011b palcem po h\u0159betu ruky. „Tak zav\u0159i o\u010di a spinkej, a\u0165 je ti potom l\u00e9pe.“<\/div>\n
„U\u017e je mi l\u00edp,“ po\u0161ept\u00e1m a pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Jak se na tohle m\u00e1m d\u00edvat? Vid\u00edm, \u017ee se t\u00edm tr\u00e1p\u00ed, \u017ee t\u00edm trp\u00ed. Dok\u00e1\u017eu s t\u00edmhle v\u016fbec \u017e\u00edt?<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pohladil m\u011b druhou rukou po tv\u00e1\u0159i a vp\u00edjel se mi do o\u010d\u00ed. Ml\u010dky jsem se na n\u011bj d\u00edval. „Chyb\u011bl jsi mi\u2026“ po\u0161ept\u00e1 n\u00e1hle, ani\u017e by uhnul pohledem.<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky, Bille,“ posmutn\u00edm. „Promi\u0148, jak jsem se zachoval v t\u00fd kancel\u00e1\u0159i a tak, jen\u017ee\u2026 nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u00e1m d\u011blat. Zd\u00e1lo se mi to jako ten nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad.“<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161, neomlouvej se, j\u00e1 to ch\u00e1pu,“ p\u0159izvedne mi z\u00e1p\u011bst\u00ed a pol\u00edb\u00ed m\u011b na n\u011bj.<\/p>\n

Je v\u00e1\u017en\u011b jako and\u011bl. Seslali mi ho sem z nebe proto, aby se o m\u011b postaral, kdy\u017e mi z\u00e1rove\u0148 seslali budouc\u00ed AIDS?<\/em> Jen jsem mu b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f p\u0159ejel po hebk\u00e9 tv\u00e1\u0159i a nakonec se smutn\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee si na chv\u00edli p\u0159ece jen lehnu,“ sund\u00e1m si mikinu a urovn\u00e1m si triko.<\/div>\n
„Jo, jo, dob\u0159e. J\u00e1 t\u011b nebudu ru\u0161it,“ pohladil m\u011b a zvedl se. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e bude muset j\u00edt. Mo\u017en\u00e1 pot\u0159ebuje j\u00edt, aby si v\u0161echno promyslel. T\u0159eba tu v\u016fbec nechce b\u00fdt. Nem\u016f\u017eu mu br\u00e1nit a dr\u017eet ho tu.<\/em> Pomalu jsem ze sebe st\u00e1hnul kalhoty, aby m\u011b netla\u010dily, a pak jsem si lehnul pod pe\u0159inu.<\/div>\n
„Mohl bych\u2026 u tebe z\u016fstat?“ zeptal se nesm\u011ble. Chce tu b\u00fdt se mnou?<\/em><\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 nikam j\u00edt?“ opt\u00e1m se rad\u011bji.<\/div>\n
„Ne,“ zakrout\u00ed hlavou.<\/div>\n
„A nem\u00e1\u0161 hlad?“ odkryji se zase trochu, abych vylezl. „Nebo \u017e\u00edze\u0148?“ za\u010dnu se hrabat na nohy.<\/div>\n
„N\u00e9\u00e9, le\u017e,“ pousm\u011bje se a zase m\u011b p\u0159ikryje. „Nic nepot\u0159ebuju, jen tebe,“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i jemn\u011b. Zaslou\u017e\u00edm si ho v\u016fbec?<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e tak si ale n\u011bco vezmi, dob\u0159e?“ povzdechnu. „V\u00ed\u0161, \u017ee tu jsi jako doma\u2026“<\/div>\n
„Nem\u011bj obavy, hm?“ sklonil se ke mn\u011b a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edbil.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 n\u011bjakej opar nebo nekousnul ses t\u0159eba?“ uji\u0161\u0165uji se. Tohle m\u011b zabije. Je to\u2026 stra\u0161n\u00fd. Ale za jeho zdrav\u00ed mi to stoj\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ne, neboj,“ zavrt\u00ed hlavou a usm\u011bje se. Jen jsem k sob\u011b semknul rty v drobn\u00e9m \u00fasm\u011bvu a nazna\u010dil mu, aby si lehnul ke mn\u011b. Stydliv\u011b se pousm\u00e1l, ale potom si ke mn\u011b p\u0159isedl.<\/p>\n

„Jen se asi svl\u00e9knu, nem\u011bl bych si sem lehat takhle,“ sundal si bundu.<\/div>\n

„Mn\u011b to nevad\u00ed, ale jak chce\u0161. Stejn\u011b u\u017e tu m\u00e1m to povle\u010den\u00ed p\u011bkn\u011b dlouho,“ \u0161eptnu s \u00fasm\u011bvem, a\u010dkoli z\u00e1rove\u0148 zarmoucen\u011b nad tou vzpom\u00ednkou, kdy jsme se tu naposledy milovali. \u0158\u00edkaj\u00ed, \u017ee se d\u00e1 s kondomem norm\u00e1ln\u011b soulo\u017eit, \u017ee to tak d\u011blaj\u00ed v\u0161ichni, ale j\u00e1 u\u017e nejsp\u00ed\u0161 nebudu schopn\u00fd. Nechci ho ani v nejmen\u0161\u00edm ohrozit. U\u017e\u2026 nikdy.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnul a svl\u00e9kl si d\u017e\u00edny. Z\u016fstal u m\u011b jen v tri\u010dku a boxerk\u00e1ch. Pomalu si ke mn\u011b p\u0159ilehl. „Chce\u0161 ke mn\u011b?“ nastavil mi ochotn\u011b rameno. P\u0159eto\u010dil jsem se k n\u011bmu, schoval se mu do n\u00e1ru\u010de a polo\u017eil si mu hlavu na rameno. Potom jsem ho k sob\u011b zahrabal do pe\u0159iny, aby mu n\u00e1hodou nebyla zima. Kdy\u017e bude nemocn\u00fd on, chyt\u00edm to ur\u010dit\u011b taky a potom\u2026 Sakra.<\/em> On m\u011b hned pohladil po boku a p\u0159ivinul se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Takhle je mi u tebe dob\u0159e,“ za\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Mn\u011b taky,“ vydechnu. Dal jsem mu malou pusu na krk a potom jsem ho jen v tichosti hladil po \u017eebrech. Jak mu m\u00e1m \u0159\u00edct, jestli by taky nemohl br\u00e1t n\u011bco na imunitu?<\/em><\/p>\n

„Bille?“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n

„Ano?“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee\u2026 \u017ee bys taky mohl br\u00e1t n\u011bco na imunitu?“ semknu rty k sob\u011b. „Proto\u017ee kdy\u017e onemocn\u00ed\u0161, tak j\u00e1\u2026“ C\u00edt\u00edm se stra\u0161n\u011b. Jsem jako\u2026 parazit.<\/em><\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm. Zajdu si hned z\u00edtra k doktorovi a nech\u00e1m si n\u011bco napsat. Klidn\u011b sn\u00edm denn\u011b sto pr\u00e1\u0161k\u016f,“ \u0161eptne a d\u00e1 mi pusinku na \u010delo. Ch\u00e1pe to\u2026<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju,“ brouknu vd\u011b\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Za to ned\u011bkuj, to je samoz\u0159ejmost,“ po\u0161ept\u00e1 mi.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d\u2026 mi to ned\u00e1v\u00e1 smysl. D\u00e1val jsem si poka\u017ed\u00e9 pozor,“ zav\u0159u rad\u011bji o\u010di, aby nehrozilo, \u017ee by mi mohla uniknout n\u011bjak\u00e1 neposedn\u00e1 slza.<\/div>\n
„J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm,“ oddechne a p\u0159ivine si m\u011b k sob\u011b. „Asi si dojdu na n\u011bjak\u00e9 testy,“ \u0161eptne. „Ale ne kv\u016fli tob\u011b. Nem\u00e1m strach z toho, \u017ee bys m\u011b nakazil. Naopak m\u00e1m \u0161\u00edlen\u00fd strach z toho, \u017ee jsem nakazil j\u00e1 tebe, a\u010dkoli tu \u017e\u00e1dnou mo\u017enost nevid\u00edm.“ Bl\u00e1z\u00ednek\u2026<\/em><\/div>\n
„Projev\u00ed se to a\u017e po t\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch a tak dlouho se ani nezn\u00e1me, tak\u017ee\u2026 tahle mo\u017enost tu v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed,“ ujist\u00edm ho ti\u0161e.<\/div>\n
„To je taky pravda,“ zamysl\u00ed se.<\/p>\n

„Nejsp\u00ed\u0161 jsem si to zaslou\u017eil za v\u0161echny ty chlapy a \u017eensk\u00fd v posteli. N\u011bkde se to projevit muselo,“ vydechnu. Za v\u011bt\u0161inu si \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee s\u00e1m. J\u00e1 jsem toho \u017eiv\u00fdm d\u016fkazem.<\/em><\/div>\n

„To ne\u0159\u00edkej, ani na to te\u010f nemysli. Mus\u00ed\u0161 myslet jen na to, \u017ee se bude\u0161 l\u00e9\u010dit a bude to dobr\u00e9, nebo alespo\u0148 lep\u0161\u00ed.“ Cht\u011bl bych te\u010f b\u00fdt takov\u00fd optimista.<\/em> Na to jsem nic ne\u0159ekl a p\u0159ivinul jsem se v\u00edc k n\u011bmu.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ po\u0161eptal tichounce a pohladil m\u011b po ruce. Tohle je mnohem lep\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny jejich z\u00e1zra\u010dn\u00fd l\u00e9\u010dby.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ hlesnu p\u0159es knedl\u00edk v krku, kter\u00fd se okam\u017eit\u011b p\u0159inut\u00edm spolknout. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd pl\u00e1\u010d.<\/em><\/div>\n
„Spinkej, le\u017e na mn\u011b jak chce\u0161, ud\u011blej si pohodl\u00ed,“ uvolnil se.<\/div>\n
„Nechci sp\u00e1t. Chci si t\u011b u\u017e\u00edt,“ p\u0159izn\u00e1m ti\u0161e. Proto\u017ee ty jsi to jedin\u00e9, co m\u00e1m, l\u00e1sko. Nic jin\u00e9ho nepot\u0159ebuju.<\/em><\/div>\n
„Neboj, je\u0161t\u011b si m\u011b u\u017eije\u0161. J\u00e1 ti jen tak pokoj ned\u00e1m,“ pousm\u00e1l se. K\u00e9\u017e bych to sam\u00e9 mohl \u0159\u00edct j\u00e1.<\/em> Nat\u00e1hl jsem se po ovlada\u010di a pustil alespo\u0148 n\u011bjakou hudbu. Sice se z repr\u00e1k\u016f ozvalo posledn\u00ed CD od Simple Plan, ale nechal jsem to hr\u00e1t. U\u017e\u00edval jsem si jeho bl\u00edzkosti a sna\u017eil se myslet jen na to nejlep\u0161\u00ed, a\u010dkoli to bylo t\u011b\u017ek\u00e9. Ale sna\u017eil jsem se. Sna\u017eil jsem se kv\u016fli n\u011bmu.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Dnes m\u00e1m za sebou prvn\u00ed ozonizaci krve. Nebylo to nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho a ani mn\u011b nen\u00ed dob\u0159e. Musel jsem tam po z\u00e1kroku je\u0161t\u011b t\u0159i hodiny le\u017eet, ne\u017e jsem se v\u016fbec vzpamatoval a byl schopn\u00fd postavit se na nohy,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4265","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4265","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4265"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4265\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4265"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4265"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4265"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}