{"id":4272,"date":"2014-01-29T17:00:00","date_gmt":"2014-01-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4259"},"modified":"2014-01-29T17:00:00","modified_gmt":"2014-01-29T16:00:00","slug":"denial-46","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/29\/denial-46\/","title":{"rendered":"Denial 46."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> N\u011bjakou dobu jsme si je\u0161t\u011b hr\u00e1li s Nicki, pov\u00eddali si a hlavn\u011b si u\u017e\u00edvali jeden druh\u00e9ho. Spole\u010dn\u011b jsme s Tomem uva\u0159ili, abychom se mohli je\u0161t\u011b hezky pospolu naob\u011bdvat. Nicki si po\u0161makovala, co\u017e n\u00e1m ob\u011bma ud\u011blalo radost. Bylo rozko\u0161n\u00e9, jak se na n\u00e1s po\u0159\u00e1d uculovala, bylo vid\u011bt, \u017ee je spokojen\u00e1. Pomohl jsem po ob\u011bd\u011b Tomovi uklidit n\u00e1dob\u00ed, ale pot\u00e9 u\u017e nastal \u010das, kdy jsme museli jet bohu\u017eel dom\u016f. Bylo n\u00e1m to l\u00edto, ale nedalo se nic d\u011blat. Sna\u017eili jsme se to n\u00e9st state\u010dn\u011b, \u017ee se brzo zase uvid\u00edme, ale p\u0159i odchodu mal\u00e1 stra\u0161n\u011b k\u0159i\u010dela a plakala, \u017ee chce z\u016fstat u Toma. Trhalo n\u00e1m to srdce, ale museli jsme se rozlou\u010dit. Tohle n\u00e1dhern\u00e9 zpest\u0159en\u00ed v\u00edkendu jsme zakon\u010dili sladk\u00fdm, dlouh\u00fdm polibkem.<\/div>\n

Jen kdy\u017e jsem odch\u00e1zel, p\u0159\u00e1l jsem si, abych se sem mohl u\u017e zase brzo vr\u00e1tit. Bylo mi tu dob\u0159e, dokonce l\u00e9pe ne\u017e doma. C\u00edtil jsem se tu l\u00e9pe. Nejsp\u00ed\u0161 to bylo hlavn\u011b Tomem, ale i to prost\u0159ed\u00ed a jeho byt mi vyhovoval v\u00edce.<\/p>\n

U\u017e m\u011b ani nep\u0159ekvapovalo, jak se t\u011b\u0161\u00edm na pond\u011bln\u00ed r\u00e1no. T\u011b\u0161il jsem se za n\u00edm do pr\u00e1ce, stra\u0161n\u011b moc. A\u017e ho zase obejmu a zl\u00edb\u00e1m ty jeho sladk\u00e9 rt\u00edky. Co m\u011b ov\u0161em r\u00e1no hodn\u011b p\u0159ekvapilo, bylo to, \u017ee si Nicki sama \u010distila zoubky, dokonce r\u00e1no. V\u017edy si je \u010distila jen p\u0159ed span\u00edm, ale te\u010f p\u0159icupitala za mnou do koupelny a hned si \u017e\u00e1dala na sv\u016fj d\u011btsk\u00fd kart\u00e1\u010dek pastu. \u017de by Tom? Kdo by ji to jen tak p\u0159es v\u00edkend nau\u010dil nebo sp\u00ed\u0161 donutil d\u011blat? V tom m\u00e1 prsty ten m\u016fj mil\u00e1\u010dek. Ur\u010dit\u011b je to tak. Ona ho poslouch\u00e1 jak hodinky.<\/p>\n

<\/em> S dobr\u00fdm pocitem jsem odvezl malou do \u0161kolky a rozjel se pot\u00e9 hned do pr\u00e1ce. Sice mi Tom po zbytek v\u00edkendu chyb\u011bl, ale ut\u011b\u0161oval jsem se t\u00edm, \u017ee ho za chvili\u010dku u\u017e uvid\u00edm. Proto jsem se usm\u00edval, i kdy\u017e jsem potkal na chodb\u011b ve firm\u011b Edith a po chvilce narazil v sekretari\u00e1tu na Sandru. V\u0161ichni mi jen prob\u011bhli kolem hlavy, ale nikdo se do n\u00ed nedostal jako Tom.<\/div>\n

P\u0159\u00edmo jsem vb\u011bhl do kancel\u00e1\u0159e a porozhl\u00e9dl se. Jak\u00fdm ov\u0161em bylo m\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm, kdy\u017e se Tom vyvaloval v m\u00e9m k\u0159esle s nohama na stole a cucal br\u010dkem n\u00e1poj z kel\u00edmku. No nen\u00ed k se\u017er\u00e1n\u00ed?
<\/em><\/div>\n
\n
<\/p>\n

<\/em> „Mmm, tohle jsem si p\u0159\u00e1l,“ vydechnu, a ani\u017e bych ze sebe sundal s\u00e1\u010dko, rozejdu se k n\u011bmu. „Ahoj,“ po\u0161ept\u00e1m a zap\u0159u se rukama o op\u011brky na ruce. Nahnul jsem se nad n\u011bj a ol\u00edznul si rty.<\/div>\n

„Ahoj,“ na\u0161pul\u00ed s \u00fasm\u011bvem rty. To mu v\u0161ak u\u017e v\u011bnuji dlouhou pusinku, kter\u00e1 se prom\u011bn\u00ed v hlubok\u00fd polibek. Ti\u0161e zavrn\u011bl, ot\u0159el se nosem o m\u016fj a je\u0161t\u011b jednou m\u011b pol\u00edbil. U\u017e se mi nediv\u00edte, \u017ee jsem se na n\u011bj tolik t\u011b\u0161il, co\u2026<\/em> S \u00fasm\u011bvem jsem mu polibek oplatil a pohladil ho po hrudi.<\/div>\n
„St\u00fdskalo se mi,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Mn\u011b taky,“ d\u00e1 mi malou pusinku na bradu a za\u010dne se zvedat, aby mi uvolnil m\u00edsto.<\/div>\n
„Ne, se\u010f,“ zatla\u010d\u00edm ho zp\u011bt. Slu\u0161\u00ed mu to na t\u00e9 \u017eidli. Asi ho nech\u00e1m \u0161\u00e9fovat.<\/em> Pohladil jsem ho po tv\u00e1\u0159i a op\u0159el se zadkem o st\u016fl.<\/p>\n

„Jak ses mi dnes vyspinkal?“ zept\u00e1 se s \u00fasm\u011bvem. Opravdu ne tak dob\u0159e, jako kdy\u017e jsem spal u n\u011bj.<\/em> Odlo\u017eil kel\u00edmek na st\u016fl, p\u0159ichytil se m\u011b za stehna a p\u0159ijel se \u017eidl\u00ed a\u017e ke mn\u011b.<\/div>\n

„Mm, hrozn\u011b jsem se na tebe t\u011b\u0161il, ani jsem nemohl sp\u00e1t,“ usm\u011bju se a chytnu ho za ramena. „Jen \u0161koda, \u017ee tu mus\u00edme pracovat, vi\u010f,“ zvedne se. Za\u010dal mi sund\u00e1vat s\u00e1\u010dko.<\/div>\n
„To jo, ale jsme spolu,“ usm\u011bju se a d\u00e1m ruce tak, aby mi ho mohl sundat.<\/div>\n
„Bohu\u017eel m\u00e1m kancl vedle,“ d\u00e1 mi pusu na pusu a svl\u00e9kne mi ho. Hodil ho na k\u0159eslo a p\u0159istoupil t\u011bsn\u011b ke mn\u011b, na\u010de\u017e m\u011b pohladil po boc\u00edch.<\/div>\n
„Mhh, bu\u010f tady u m\u011b, nebo se nast\u011bhuju k tob\u011b vedle,“ zacul\u00edm se a sklon\u00edm se k n\u011bmu, na\u010de\u017e ho pol\u00edb\u00edm i s jazykem. Na to u\u017e mi nic ne\u0159ekl. P\u0159ichytil mi tv\u00e1\u0159e do dlan\u00ed a za\u010dal m\u011b nal\u00e9hav\u011b l\u00edbat, u \u010deho\u017e ti\u0161e fun\u011bl nosem. No a je to tady. Te\u010f se od n\u011bj u\u017e neodtrhnu.<\/em><\/p>\n

Posadil jsem se na ten st\u016fl a porozt\u00e1hl nohy od sebe, aby ke mn\u011b mohl. Opl\u00e1cel jsem mu to, hladil ho p\u0159itom po hlav\u011b a \u0161\u00edji. Vt\u011bsnal se mi mezi stehna a za bedra si m\u011b k sob\u011b p\u0159ivinul. L\u00edbal m\u011b n\u011b\u017en\u011b, av\u0161ak proc\u00edt\u011bn\u011b a dychtiv\u011b. Ka\u017ed\u00fdm dotykem i polibkem mi d\u00e1val najevo svoji n\u00e1klonnost. Pomazlil se s m\u00fdm nosem a pot\u00e9 m\u011b hluboce l\u00edbnul, a\u017e jsem musel trochu zaklonit hlavu. Ti\u0161e jsem vzdychnul a prsty mu sjel po \u0161\u00edji. Miluju ty jeho doteky. Asi bych bez nich u\u017e nemohl b\u00fdt, stejn\u011b jako bez n\u011bj.<\/em> Tiskl jsem se k n\u011bmu a stehny jsem ho sv\u00edral. Cht\u011bl jsem, aby u m\u011b byl co nejv\u00edc a aby vid\u011bl, jak ho u sebe chci. Zvr\u00e1til jsem mali\u010dko hlavu a nechal ho, aby byl dominantn\u00edm. Minule jsem to byl j\u00e1, ale od n\u011bj se mi to l\u00edb\u00ed a snad i v\u00edc. P\u0159ipad\u00e1m si jako opravdu jeho.<\/em> Sjel mi dlan\u011bmi na boky a n\u011b\u017en\u011b je v nich promnul.<\/p>\n

„Miluju t\u011b,“ po\u0161ept\u00e1 s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima, kdy\u017e se odtrhne. Jako by mi snad vid\u011bl do hlavy.<\/em> Op\u0159el si \u010delo o m\u00e9 a je\u0161t\u011b jednou m\u011b n\u011b\u017en\u011b polaskal sv\u00fdmi rty na m\u00fdch.<\/div>\n

„Taky t\u011b miluju,“ vydechnu a l\u00edbnu ho, ani\u017e bych otev\u0159el o\u010di. Sna\u017eil jsem se k n\u011bmu jakkoli p\u0159itisknout. „Pros\u00edm, dot\u00fdkej se m\u011b\u2026“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti sp\u00ed\u0161 n\u011bco uk\u00e1zat,“ po\u0161ept\u00e1 nesm\u011ble, a\u010dkoli m\u011b d\u00e1l hlad\u00ed po boc\u00edch. Ahm, co to bude?<\/em><\/div>\n
„Tak mi to uka\u017e,“ usm\u011bju se a o\u010di pomalu otev\u0159u. Je\u0161t\u011b m\u011b p\u00e1rkr\u00e1t pol\u00edbil, ale nakonec se odt\u00e1hl a za\u0161el k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e. Jen jsem se usm\u00e1l a semkl rty k sob\u011b. Tomu \u0159\u00edk\u00e1m kr\u00e1sn\u00e9 r\u00e1no. Sice v pr\u00e1ci, ale s n\u00edm.<\/em> Pod\u00edval jsem se vedle sebe, u\u017e tam st\u00e1lo latt\u00e9. \u010cum\u00e1\u010dek. Nikdy na m\u011b nezapomene.<\/em> \u010cekal jsem, a\u017e p\u0159ijde, a tak\u00e9 \u017ee po chvili\u010dce p\u0159i\u0161el. V rukou nesl desky a usm\u00edval se. Kdy\u017e ke mn\u011b do\u0161el, op\u0159el se tak\u00e9 o st\u016fl a dal mi je.<\/p>\n

„Kdy\u017e jste v\u010dera ode\u0161li, tak jsem se odpoledne nudil a n\u011bco m\u011b napadlo pro ty Francouze, tak se mrkni,“ pob\u00eddne m\u011b.<\/div>\n

„Aha, to se r\u00e1d pod\u00edv\u00e1m,“ usm\u011bju se a otev\u0159u desky. Hned jsem si jeho n\u00e1vrh za\u010dal detailn\u011b prohl\u00ed\u017eet. „Mmh, up\u0159\u00edmn\u011b\u2026 L\u00edb\u00ed se mi to, ale u\u017e jsi ud\u011blal i lep\u0161\u00ed. Povedlo se ti to, ale vid\u011bl jsem mezi tv\u00fdmi n\u00e1vrhy i lep\u0161\u00ed,“ \u0159eknu narovinu. Nechci, aby si to \u0161patn\u011b vylo\u017eil, ale chci k n\u011bmu b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd.<\/em> „Ale d\u011bkuju, ur\u010dit\u011b si to tu nech\u00e1m.“ Tom ov\u0161em st\u00e1hl obo\u010d\u00ed, desky mi vzal a za\u010dal si to znovu prohl\u00ed\u017eet.<\/div>\n
„Co p\u0159esn\u011b se ti na tom nel\u00edb\u00ed?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„Ale neber si to nijak \u0161patn\u011b, l\u00edb\u00ed se mi to. Akor\u00e1t mi tady nesed\u00ed ta horn\u00ed kompozice,“ uk\u00e1\u017eu mu prstem. „Jen mi k tomu nezapad\u00e1.“<\/div>\n
„Hm,“ zabru\u010del zamy\u0161len\u011b a st\u00e1hl obo\u010d\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc, a\u017e se mu mezi n\u00edm vytvo\u0159ila drobn\u00e1 vr\u00e1ska. „Pod\u00edv\u00e1m se na to,“ vzal si sv\u016fj kel\u00edmek s pit\u00edm a s p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00fdm v\u00fdrazem ode\u0161el k sob\u011b. A j\u00e9je, te\u010f nad t\u00edm bude sed\u011bt a dumat.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ sta\u010d\u00edm mu je\u0161t\u011b \u0159\u00edct. Z\u016fstal jsem sed\u011bt na tom stole a kopat nohama jako Nicki. Na\u0161pulil jsem zamy\u0161len\u011b rty a zapnul si alespo\u0148 notebook. Chv\u00edli jsem \u010dekal, zda se vr\u00e1t\u00ed, ale nakonec jsem zasedl k pr\u00e1ci. Byla to bohu\u017eel nutnost. Proto jsem hned probral a vy\u0159\u00eddil v\u0161echnu korespondenci, pro tento m\u011bs\u00edc i \u00fa\u010dty, a tak\u00e9 poslal n\u011bkolik v\u011bc\u00ed faxem dol\u016f na finan\u010dn\u00ed. Pot\u00e9 jsem se dal do nov\u00e9 smlouvy, kterou jsme uzav\u0159eli minul\u00fd t\u00fdden.<\/p>\n

Hodiny ut\u00edkaly, mizelo mi pomalu i latt\u00e9 a m\u016fj stesk po Tomovi se prohluboval, tak\u017ee jsem se po dvou hodin\u00e1ch zvedl a \u0161el k n\u011bmu. No co, chci ho u sebe a pro sebe. Asi nech\u00e1m p\u0159estavit kancel\u00e1\u0159, hih\u00ed.<\/em><\/div>\n

„L\u00e1sko?“ nastr\u010d\u00edm mu hlavu mezi dve\u0159e. Tom m\u011bl hlavu v dlan\u00edch a zamra\u010den\u011b sledoval ten n\u00e1vrh. P\u0159esn\u011b, jak jsem \u010dekal.<\/em> To jsem se k n\u011bmu tedy pomalu roze\u0161el. „Brou\u010dku,“ pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Byl n\u011bjak\u00fd mimo z toho n\u00e1vrhu.<\/div>\n
„Nev\u00edm, co tam d\u00e1t,“ broukne nespokojen\u011b.<\/div>\n
„Tak to nech tak, jak to je. Neznamen\u00e1, \u017ee kdy\u017e jsem na tom n\u011bco na\u0161el, \u017ee to nevypad\u00e1 dob\u0159e,“ vysv\u011btl\u00edm mu.<\/div>\n
„Kdy\u017e si jde\u0161 kupovat triko, taky si nekoup\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00fd, na kter\u00fdm se ti n\u011bco nezd\u00e1,“ povzdechne. Zalo\u017e\u00ed si dlan\u011b mezi stehna a oto\u010d\u00ed se na k\u0159esle ke mn\u011b. To nebylo dobr\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tady je to ale jinak. Mn\u011b se ten n\u00e1vrh l\u00edb\u00ed, jde tu jen o vkus,“ usm\u011bju se na n\u011bj a vl\u00eddn\u011b mu p\u0159ejedu po napnut\u00e9 pa\u017ei. Jen se na m\u011b u\u0161kl\u00edbl a narovnal se, „co jsi teda cht\u011bl, \u0161\u00e9fe?“<\/div>\n
„Noo, co bych cht\u011bl. Tebe jsem cht\u011bl,“ zacul\u00edm se sladce.<\/div>\n
„Chm,“ p\u0159ek\u0159\u00ed\u017e\u00ed si pa\u017ee na hrudi a povyt\u00e1hne s \u00fasm\u011bvem obo\u010d\u00ed, „m\u011b, pov\u00edd\u00e1\u0161?“ Koho jin\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
„Ano, pros\u00edm,“ op\u0159u se mu zadkem o st\u016fl.<\/div>\n
„A co se mnou?“ kousne se pobaven\u011b do rtu. Hm, j\u00e1 ti to \u0159eknu a potom u\u017e si t\u011b polo\u017e\u00edm na st\u016fl, co ty na to?<\/em><\/div>\n
„S tebou se d\u00e1 d\u011blat tolik \u00fa\u017easn\u00fdch v\u011bc\u00ed,“ \u0161eptnu zasn\u011bn\u011b a potom mu chytnu ruce. Ah, ta noc\u2026 Je\u0161t\u011b te\u010f se mi z toho klepou kolena.<\/em> Dal jsem mu je stranou a obkro\u010dmo si mu sedl na stehna.<\/p>\n

„A co za to, kdy\u017e t\u011b je nech\u00e1m d\u011blat?“ zasm\u011bje se sladce.<\/div>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, co by sis p\u0159\u00e1l,“ usm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i\u010dce. M\u00e1 ji jako d\u011btskou prdelku, tak jemnou.<\/em><\/div>\n
„Pot\u0159eboval bych volno ve st\u0159edu r\u00e1no. Jdu na preventivn\u00ed prohl\u00eddku,“ zacul\u00ed se. „Nechce se mi tam pak chodit odpoledne,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b nevinn\u011b zpod sv\u00fdch \u010dern\u00fdch, hust\u00fdch \u0159as.<\/div>\n
„Dob\u0159e, to nen\u00ed probl\u00e9m,“ usm\u011bju se a d\u00e1m mu n\u011b\u017enou pusinku. „Hlavn\u011b, a\u0165 ti to dob\u0159e dopadne.“<\/div>\n
„Hah, co by mi asi tak mohli \u0159\u00edct na preventivn\u00ed prohl\u00eddce? Dob\u0159e je\u0161t\u011b vid\u00edm a prostata se vy\u0161et\u0159uje a\u017e kolem pades\u00e1tky,“ zasm\u011bje se. Co\u017e pak o to, j\u00e1 ti ji prohl\u00eddnu klidn\u011b te\u010f hned a tady.<\/em> „J\u00e1 mam stejn\u011b sv\u00fdho soukrom\u00fdho doktora, hm?“ kousne m\u011b n\u011b\u017en\u011b do brady.<\/div>\n
„Aha, o to l\u00e9pe,“ usm\u011bju se a l\u00edbnu ho. „Jestli chce\u0161, tak z\u016fsta\u0148 potom doma. J\u00e1 ti to prost\u011b omluv\u00edm, jde o l\u00e9ka\u0159e. Mmm a napad\u00e1 m\u011b, \u017ee bych t\u011b potom vyzvedl a \u0161li bychom na ob\u011bd,“ ucul\u00edm se.<\/div>\n
„Do deseti tu budu jako na koni, o to se neboj. Mo\u017en\u00e1 si m\u011b ale bude\u0161 muset ut\u011b\u0161it, proto\u017ee mi budou br\u00e1t krev,“ popot\u00e1hne hran\u011b nosem jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee si t\u011b ut\u011b\u0161\u00edm,“ p\u0159ejedu mu prstem po rtech a usm\u011bju se. „Budu ti foukat na beb\u00ed,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Hmm,“ zak\u0148u\u010d\u00ed smutn\u011b, na\u010de\u017e se zasm\u011bje a d\u00e1 mi pusu na prst. Ah, m\u00e1lem bych se zapomn\u011bl zeptat.<\/p>\n

<\/em> „Mimochodem,“ usad\u00edm se na n\u011bm, „ty jsi \u0159\u00edkal Nicki n\u011bco o \u010di\u0161t\u011bn\u00ed zoubk\u016f?“<\/div>\n

„Chm, pro\u010d?“ nakr\u010d\u00ed zaujat\u011b nos.<\/div>\n
„J\u00e1 jen \u017ee si r\u00e1no \u010distila zuby, co\u017e nikdy ned\u011blala, a\u010dkoli jsem j\u00ed to \u0159\u00edkal,“ zasm\u011bju se. To se na m\u011b rozko\u0161n\u011b zaculil a vesele povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jsem prost\u011b talent,“ zatetel\u00ed se. Tak\u017ee je to jeho z\u00e1sluha, \u0161ikula m\u016fj.<\/em><\/div>\n
„To jsi a d\u011bkuju za to,“ usm\u011bju se sladce a zhluboka se nadechnu.<\/div>\n
„Jsem j\u00ed vypr\u00e1v\u011bl poh\u00e1dku o tom, jak se mi jako mal\u00fdmu ud\u011blali \u010derv\u00edci v zubech, kdy\u017e jsem si je po\u0159\u00e1dn\u011b ne\u010distil,“ vycen\u00ed na m\u011b v \u00fasm\u011bvu sv\u00e9 perli\u010dky. Na to je on specialista. Jen\u017ee na Nicki to zab\u00edr\u00e1.<\/em> „Tro\u0161ku jsem si to p\u0159ibarvil, ale to nemus\u00ed v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„Je mi to jasn\u00fd,“ zasm\u011bju se. „Ale zabralo to, to je hlavn\u00ed,“ d\u00e1m mu pusinku. S \u00fasm\u011bvem mi ji oplatil, ale nakonec si m\u011b u sebe p\u0159idr\u017eel na d\u00fdl a za\u010dal m\u011b n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b pohladil po boc\u00edch.<\/p>\n

Bylo chvilku p\u0159ed des\u00e1tou hodinou r\u00e1no. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno byla st\u0159eda a j\u00e1 \u010dekal, a\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed od l\u00e9ka\u0159e. Byl jsem po n\u011bm u\u017e cel\u00fd nedo\u010dkav\u00fd.<\/div>\n

Prod\u00edral jsem se pap\u00edry a hledal jednu fakturu, kterou mi klasicky Sandra n\u011bkam za\u0161antro\u010dila, kdy\u017e mi zavibroval na stole iPhone. Ihned jsem se po n\u011bm nat\u00e1hl a rozklikl novou sms. Byla od Toma.<\/div>\n
„Plat\u00ed po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b ta nab\u00eddka volna?“<\/em> Tro\u0161ku jsem se nad t\u00edm zamra\u010dil, ale hned jsem se dal do odepisov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Plat\u00ed, ale co se stalo?“<\/em><\/div>\n
„Pot\u0159ebuju sp\u00ed\u0161 p\u00e1r dn\u016f\u2026“<\/em><\/div>\n
To nebude nic snadn\u00e9ho, kdy\u017e u\u017e dovolenou m\u011bl. T\u011b\u017eko se mi to okec\u00e1v\u00e1, z\u00e1kony jsou z\u00e1kony.<\/div>\n
„L\u00e1sko, klidn\u011b bych ti ji dal, ale bude to tro\u0161ku probl\u00e9m. U\u017e jsi jednu m\u011bl, ale hlavn\u011b jsi ve zku\u0161ebn\u00ed lh\u016ft\u011b. Mus\u00edm se na to n\u011bjak pod\u00edvat. Co se stalo?“<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co um\u00edm a ud\u011blal jsem firm\u011b n\u011bkolik n\u00e1vrh\u016f. U\u017e nepot\u0159ebuju zku\u0161ebn\u00ed lh\u016ftu.“<\/em><\/div>\n
Nebyl p\u0159\u00edjemn\u00fd a mil\u00fd jako v\u017edy. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee se n\u011bco d\u011bje.<\/div>\n
„Ano, to v\u00edm. Ale z\u00e1kony mluv\u00ed jinak. Dob\u0159e, m\u00e1\u0161 m\u00edt volno, ale \u0159ekni mi kone\u010dn\u011b, co se stalo. M\u00e1m starost, Tomi.“<\/em> Na to mi ale u\u017e neodepsal. \u010cekal jsem, ale marn\u011b.<\/p>\n

Nechal jsem to chvilku b\u00fdt a jen n\u011bco dod\u011blal. Pot\u00e9 jsem v\u0161ak vyto\u010dil jeho \u010d\u00edslo. Pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, co s n\u00edm je. Nel\u00edb\u00ed se mi to, a to ani za m\u00e1k.<\/em> B\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in mi to vyt\u00edpnul. Jen jsem vykulil o\u010di a mobil odlo\u017eil. Co jsem mu ud\u011blal? Co se jenom, sakra, d\u011bje.<\/em><\/div>\n

Chvilku jsem jen sed\u011bl a p\u0159em\u00fd\u0161lel, nev\u011bd\u011bl jsem, co d\u011blat. Nemohl jsem si jen tak te\u010f odej\u00edt a jet za n\u00edm. Hlavn\u011b m\u011b mo\u017en\u00e1 u sebe ani te\u010f nechce, kdy\u017e mi nebere mobil.<\/em> Zkusil jsem to tedy znovu, ale m\u011bl vypnut\u00fd iPhone. To m\u011b nepot\u011b\u0161ilo v\u016fbec.<\/p>\n

Do poledne jsem z\u016fstal v pr\u00e1ci. M\u011bl jsem toho docela hodn\u011b, a hlavn\u011b jsem pot\u0159eboval n\u011bco nad\u011blat, abych se za n\u00edm mohl rozjet, co\u017e jsem tak\u00e9 ud\u011blal. Bylo kolem dvan\u00e1ct\u00e9 hodiny, kdy\u017e jsem u\u017e byl na cest\u011b k n\u011bmu. Vzal jsem i n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry k t\u00e9 jeho dovolen\u00e9. Zaparkoval jsem u jeho domu a roze\u0161el se dovnit\u0159. V\u00fdtahem jsem vyjel do pat\u0159i\u010dn\u00e9ho patra a pot\u00e9 \u0161el k jeho dve\u0159\u00edm. Jen jsem se modlil, aby byl doma. Stiskl jsem jednou zlehka zvonek. Pros\u00edm, a\u0165 je doma. Jestli tu nebude, tak si tu snad sednu a budu na n\u011bj \u010dekat.<\/em> Neotv\u00edral mi, a\u010dkoli jsem zevnit\u0159 n\u011bjak\u00e9 zvuky sly\u0161el. Zkusil jsem to tedy znovu a o tro\u0161ku siln\u011bji. To se n\u00e1hle zvuky uti\u0161ily. Tak\u017ee doma je.<\/em> Zhluboka jsem se nadechl a chvilku vy\u010dkal. Neudr\u017eel jsem se a zazvonil jsem znovu. Zaslechl jsem n\u011bjak\u00fd zvuk za dve\u0159mi, ale jinak uvnit\u0159 bylo hrobov\u00e9 ticho. Neotev\u00edral. Op\u0159el jsem se dlan\u00ed o dve\u0159e.<\/div>\n

„Tome\u2026“ vydechnu nahlas. Nedostalo se mi \u017e\u00e1dn\u00e9 odezvy. Do prdele. Pro\u010d m\u011b nepust\u00ed? Jen ho chci vid\u011bt a v\u011bd\u011bt, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku.<\/em> Chvili\u010dku jsem je\u0161t\u011b \u010dekal, ale pak jsem se roze\u0161el pry\u010d. Vy\u0161el jsem z domu a stoupnul si k autu. Jen jsem se o n\u011bj op\u0159el a nahlas povzdechl. M\u011bl jsem o n\u011bj strach, necht\u011bl mi n\u011bco \u0159\u00edct a to m\u011b tr\u00e1pilo.<\/div>\n
Po chvilce jsem nasedl do auta a rozjel se sm\u011brem do pr\u00e1ce. Pot\u0159eboval jsem si o tom v\u0161em v klidu pop\u0159em\u00fd\u0161let.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL N\u011bjakou dobu jsme si je\u0161t\u011b hr\u00e1li s Nicki, pov\u00eddali si a hlavn\u011b si u\u017e\u00edvali jeden druh\u00e9ho. Spole\u010dn\u011b jsme s Tomem uva\u0159ili, abychom se mohli je\u0161t\u011b hezky pospolu naob\u011bdvat. Nicki si po\u0161makovala, co\u017e n\u00e1m ob\u011bma ud\u011blalo radost. Bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4272","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4272","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4272"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4272\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4272"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4272"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4272"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}