{"id":4286,"date":"2014-01-25T16:00:00","date_gmt":"2014-01-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4273"},"modified":"2014-01-25T16:00:00","modified_gmt":"2014-01-25T15:00:00","slug":"teach-me-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/25\/teach-me-32\/","title":{"rendered":"Teach me 32."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong><\/p>\n

Chodn\u00edk pod Tomov\u00fdma nohama jako by s\u00e1m ut\u00edkal. M\u011bl je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu. Sch\u016fzku ve studiu m\u011bl domluvenou na 2 hodiny. Bylo kr\u00e1tce po jedn\u00e9 a jemu zb\u00fdvalo u\u017e jen pouh\u00fdch p\u00e1r metr\u016f ke studiu. Cht\u011bl j\u00edt pomalu. Sna\u017eil se. Ale \u010das jako by pracoval proti n\u011bmu. Nemohl \u0159\u00edct, \u017ee nebyl nerv\u00f3zn\u00ed. Byl zatracen\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. Bolel jej \u017ealudek, potily se mu dlan\u011b a dal by ruku do ohn\u011b, \u017ee mu na \u010dele za\u010d\u00ednal pomalu perlit pot. Kdyby se jednalo jen o n\u011bj, asi by z toho takovou v\u011bdu ned\u011blal, ale jeliko\u017e \u0161lo i Melissu a celou dom\u00e1cnost, Tom musel prost\u011b usp\u011bt.<\/p>\n

Zastavil se kousek od budovy u sloupu a p\u0159edst\u00edral, \u017ee \u010dte v\u0161echny let\u00e1ky, kter\u00e9 na n\u011bm byly nalepen\u00e9.<\/div>\n

„U\u017e se uklidni, Kaulitzi,“ mumlal si pod vousy. Cht\u011bl na n\u011b zap\u016fsobit i z toho d\u016fvodu, \u017ee mu v\u0161e za\u0159\u00eddil Bill. Vypadal by pravd\u011bpodobn\u011b jako idiot, kdyby se tam Tom znemo\u017enil a oni by si pak st\u011b\u017eovali, \u017ee jim tam Bill pos\u00edl\u00e1 takov\u00e1 nemehla. Lekl se, kdy\u017e mu v kapse zavibroval mobil. Vyt\u00e1hl jej, aby se chv\u00edli odprostil od sv\u00e9ho stresu, a usm\u00e1l se, kdy\u017e p\u0159\u00edchoz\u00ed sms byla od Billa.<\/p>\n<\/div>\n
Douf\u00e1m, \u017ee neru\u0161\u00edm, zrovna kdy\u017e se chyst\u00e1\u0161 podepsat smlouvu. \ud83d\ude1b Cht\u011bl jsem ti jen pop\u0159\u00e1t hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. Dr\u017e\u00edm ti v\u0161echny 4 palce! Miluju t\u011b! B. Xoxo<\/em><\/div>\n
\n

T\u011bchto p\u00e1r slov vykouzlilo Tomovi na rtech \u00fasm\u011bv a jeho srdce za\u010dalo b\u00edt klidn\u011bji. Tomovo ztuhl\u00e9 t\u011blo povolilo a on byl schopen zase voln\u011b d\u00fdchat. Zastr\u010dil mobil do kapsy a roze\u0161el se ke studiu. Nap\u00ed\u0161e Billovi pozd\u011bji. Stejn\u011b by nic kloudn\u00e9ho nevymyslel. Hodinky ukazovaly je\u0161t\u011b dobrou p\u016flhodinu \u010dasu, ale Tom u\u017e nemohl d\u00e9le \u010dekat. Doufal, \u017ee t\u0159eba brzk\u00fd p\u0159\u00edchod mu nahrabe p\u00e1r plusov\u00fdch po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch bod\u016f.<\/p>\n

Ve\u0161el do budovy a rozhl\u00e9dl se. Do r\u00e1ny mu ihned p\u0159i\u0161el n\u011bjak\u00fd mlad\u00edk.<\/div>\n

„Uhm zdrav\u00edm. M\u00e1m sch\u016fzku s Markem Wehlerem, kde bych ho na\u0161el?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„M\u00e1 kancel\u00e1\u0159 v druh\u00e9m pat\u0159e na konci chodby vlevo,“ uk\u00e1zal volnou rukou ke schodi\u0161ti.<\/div>\n
„D\u00edky,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a vydal se sm\u011brem, kter\u00fdm byl odk\u00e1z\u00e1n, do druh\u00e9ho patra. Vystoupal schody, dal se doprava a po p\u00e1r kroc\u00edch stanul u dve\u0159\u00ed, na kter\u00fdch bylo naps\u00e1no jm\u00e9no mu\u017ee, se kter\u00fdm se m\u011bl setkat. Zaklepal nep\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u011b, ale ani ti\u0161e, aby to doty\u010dn\u00fd nesly\u0161el.<\/div>\n
\n
\n

„D\u00e1l,“ ozvalo se tlumen\u011b. Tom dvakr\u00e1t vydechl a stiskl zlatou kliku.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00fd den. Mark Wehler? Jsem Tom Kaulitz,“ p\u0159edstavil se.<\/div>\n
„Oh jasn\u011b! Jen d\u00e1l,“ uk\u00e1zal mu a Tom se srdcem v krku zav\u0159el dve\u0159e. M\u011bl pocit, jako by se s\u00e1m zav\u0159el do cely, ve kter\u00e9 bude \u010dekat na smrt.<\/div>\n
„Posa\u010f se,“ pokynul Tomovi. Tom se usadil na polstrovanou \u017eidli a sna\u017eil se nevypadat jako vypla\u0161en\u00fd kolouch. Byl p\u0159ece chlap! „Tak\u017ee ty jsi ten Bill\u016fv protek\u010dn\u00ed chlape\u010dek,“ zamlel Mark pusou a sjel si Toma od hlavy a\u017e k pasu. Zbytek t\u011bla byl schovan\u00fd za jeho pracovn\u00edm stolem. Nejistota v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch po t\u00e9to v\u011bt\u011b stoupla o n\u011bkolik stup\u00ednk\u016f v\u00fd\u0161.<\/div>\n
„Uhm…“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m si srandu. Bill \u0159\u00edkal, \u017ee jestli n\u011bco pokaz\u00ed\u0161, m\u00e1me t\u011b pra\u0161tit, aby ses vzpamatoval. Pr\u00fd jsi hodn\u011b dobr\u00fd a pravd\u011bpodobn\u011b bude\u0161 m\u00edt jen strach,“ zasm\u00e1l se Mark.<\/div>\n
„U-hu,“ vydal ze sebe Tom.<\/div>\n
„Uklidni se, br\u00e1cho,“ oslovil jej Mark famili\u00e1rn\u011b. „Nebudu ti trhat kon\u010detiny,“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„Bezva,“ vykvikl Tom podivn\u011b.<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv t\u011b tady provedu, aby z tebe tro\u0161ku spadlo to nap\u011bt\u00ed, sezn\u00e1m\u00edm t\u011b s d\u016fle\u017eit\u00fdmi lidmi, kte\u0159\u00ed tu pracuj\u00ed, a pak se uvid\u00ed,“ \u0159ekl Mark a zvedl se. P\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm a \u010dekal, a\u017e jej Tom dojde. T\u00edm ‚a pak se uvid\u00ed‘ myslel p\u0159edev\u0161\u00edm to, \u017ee si Toma prozkou\u0161\u00ed, jak na tom s tou kytarou je, ale vsadil by se, \u017ee kdyby to \u0159ekl rovnou, Tom by utekl jako vystra\u0161en\u00e1 holka.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Prohl\u00eddka studia trvala pom\u011brn\u011b dlouho. Ta hlavn\u00ed \u010d\u00e1st byla pro\u0161l\u00e1 pom\u011brn\u011b brzy, ale Tom se na v\u0161echno vypt\u00e1val, o v\u0161echno se zaj\u00edmal, a\u017e Mark z\u00edsk\u00e1val pocit, \u017ee se pt\u00e1, jen aby trochu odd\u00e1lil to, co m\u011blo n\u00e1sledovat.<\/p><\/div>\n

„Tak dost vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed! J\u00e1 t\u011b prokoukl, Tome, u\u017e p\u0159ed \u010dtvrt hodinou,“ zasm\u00e1l se Mark \u010f\u00e1belsky a odvedl jej od mix\u00e1\u017en\u00edho pultu. Tom zask\u0159\u00edpal zuby.<\/div>\n
„Zaj\u00edmalo m\u011b to,“ procedil.<\/div>\n
„A n\u00e1s zaj\u00edm\u00e1, jak hraje\u0161 na kytaru. T\u00e1mhle je stoli\u010dka, kytaru si vyber podle libosti a zahraj cokoli, co hraje\u0161 r\u00e1d, a p\u0159esta\u0148 blbnout,“ \u0161\u0165ouchl do Toma a popostr\u010dil jej do m\u00edstnosti se sklem. Tom se pod\u00edval na zabouchnut\u00e9 dve\u0159e a posadil se pravd\u011bpodobn\u011b do nahr\u00e1vac\u00ed m\u00edstnosti. Sev\u0159el v ruce tmavou kytaru. Pod\u00edval se skrz tmav\u00e9 sklo, kde tu\u0161il nejm\u00e9n\u011b p\u011bti\u010dlenn\u00e9 publikum, a pot\u00e9 se sklonil ke kyta\u0159e. Vydechl a za\u010dal hr\u00e1t p\u00edsni\u010dku, kterou n\u011bkolik dn\u00ed zp\u011bt hr\u00e1l Billovi. Tu, kter\u00e1 Tomovi lezla krkem, kdy\u017e si ji Bill broukal u j\u00eddla.<\/p>\n

Zahr\u00e1l ji od za\u010d\u00e1tku a\u017e do konce. B\u011bhem hran\u00ed si uv\u011bdomil, \u017ee \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na svoji nervozitu. Vid\u011bl s\u00e1m sebe, jak Billovi hraje a p\u0159i posledn\u00edm hr\u00e1bnut\u00ed do strun vid\u011bl Bill\u016fv obli\u010dej, kdy\u017e mu \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1 Billa r\u00e1d. Usm\u00edval se, kdy\u017e skon\u010dil.<\/p>\n

„Dob\u0159e, Tome, m\u016f\u017ee\u0161 se vr\u00e1tit za n\u00e1mi,“ ozval se Mark\u016fv hlas z reproduktoru, kter\u00fd Toma kone\u010dn\u011b pobral. Zdvihl hlavu a pod\u00edval se kolem sebe. Vstal ze \u017eidli\u010dky, vr\u00e1til kytaru zp\u011bt do stojanu a skrz dve\u0159e pro\u0161el na chodbu, kde na n\u011bj v\u0161ichni \u010dekali.<\/div>\n

„Bylo to zatracen\u011b dobr\u00fd, mladej!“ \u0159ekl jeden postar\u0161\u00ed p\u00e1n po Markov\u011b levici. Tom se \u00falevn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„D\u00edky,“ p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem pro, a jeliko\u017e tu m\u00e1m do toho nejv\u00edc co mluvit, tak m\u011b u\u017e ani nezkou\u0161ejte p\u0159ehlasovat,“ zamlel pusou vysok\u00fd mu\u017e s br\u00fdlemi a skepticky si Toma prohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Tak\u017ee t\u011b, Tome, v\u00edt\u00e1m mezi n\u00e1mi. Poj\u010f se mnou do kancel\u00e1\u0159e. Sezn\u00e1m\u00edm t\u011b s n\u00e1pln\u00ed pr\u00e1ce, podep\u00ed\u0161eme smlouvu a bude\u0161 n\u00e1\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Tom opou\u0161t\u011bl budovu studia a \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem a podepsanou smlouvou s poh\u00e1dkov\u00fdm platem v ruce.<\/p><\/div>\n

„Tomiiii!“ usly\u0161el jemu velmi zn\u00e1m\u00fd hlas.<\/div>\n
„Bille, co tu…?“<\/div>\n
„Mark mi volal. Vzali t\u011b! Tomi, gratuluju. \u0158\u00edkal jsem, \u017ee se nem\u00e1\u0161 \u010deho b\u00e1t,“ p\u00edskal Bill \u0161\u0165astn\u011b a sk\u00e1kal kolem Tomova krku, kter\u00fd jej jednou rukou obj\u00edmal kolem pasu a dost slu\u0161n\u011b nech\u00e1pal.<\/div>\n
„Jel jsi sem, proto\u017ee jsi zjistil, \u017ee m\u011b vzali?“<\/div>\n
„Jasn\u011b. Cht\u011bl jsem ti pogratulovat jako prvn\u00ed,“ vyhrkl Bill, pov\u011bsil se Tomovi kolem krku a v\u00e1\u0161niv\u011b jej pol\u00edbil. Tom mohl z polibk\u016f vyc\u00edtit tu obrovskou radost, p\u00fdchu a \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 z Billa s\u00e1lalo. N\u011bkolikr\u00e1t polaskali \u00fasta toho druh\u00e9ho a v pevn\u00e9m objet\u00ed z\u016fstali st\u00e1t na chodn\u00edku.<\/div>\n
„Tohle bylo mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e podeps\u00e1n\u00ed t\u00e9 smlouvy,“ zahlaholil Tom a pevn\u011b Billa stiskl.<\/div>\n
„Jsem na tebe py\u0161n\u00fd. Miluju t\u011b,“ \u0161pitl mu Bill do ou\u0161ka.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe v\u00edc. Neb\u00fdt tebe, tak tu te\u010f nestoj\u00edme,“ p\u0159ipomn\u011bl mu a sklonil se. Volnou rukou hm\u00e1tl po Billov\u011b a propletl s n\u00edm prsty.<\/div>\n
„Neb\u00fdt tebe, nem\u011bl bych to pro koho d\u011blat,“ zazubil se Bill.<\/div>\n
„Jsi prost\u011b \u00fa\u017easn\u00fd!“<\/div>\n
„To jsem, proto\u017ee m\u00e1me rezervaci tady kousek v restauraci. Douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 hlad,“ zamrkal Bill.<\/div>\n
„Celkem jo. Ob\u011bdu jsem moc nedal. M\u011bl jsem sta\u017een\u00fd \u017ealudek,“ za\u0161klebil se Tom.<\/div>\n
„Tak m\u011b n\u00e1sleduj, ty m\u016fj tr\u00e9misto,“ zatahal Toma za ruku a t\u00e1hl jej po\u017eadovan\u00fdm sm\u011brem. Tom sebou nechal poslu\u0161n\u011b zatahat a n\u00e1sledoval Billa do pravd\u011bpodobn\u011b nejdra\u017e\u0161\u00ed restaurace, kterou mohl Bill vybrat. Nem\u011bl \u0161patn\u00e9 sv\u011bdom\u00ed. Je to posledn\u00ed v\u011bc, kterou za n\u011bj Bill zaplat\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Cestou dom\u016f se Bill p\u0159\u00edmo vzn\u00e1\u0161el na r\u016f\u017eov\u00e9m obl\u00e1\u010dku. Jeho \u017ealudek brn\u011bl a na rtech je\u0161t\u011b c\u00edtil Tomovy v\u00e1\u0161niv\u00e9 polibky. Str\u010dil kl\u00ed\u010de do z\u00e1mku a ve\u0161el dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

„Co to kruci…?“ zaklel, kdy\u017e za dve\u0159mi zakopl o dva men\u0161\u00ed kufry. Vzp\u0159\u00edmil hlavu a vid\u011bl jejich majordoma, jak se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e\u00ed s utrpen\u00edm vepsan\u00fdm ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„S bohem, mlad\u00fd pane,“ p\u00edpl ti\u0161e, sehnul se pro sv\u00e1 zavazadla a zmizel za dve\u0159mi. Bill jen z\u016fstal z\u00edrat, \u00fasta pootev\u0159en\u00e1 v nepochopen\u00ed. Pokra\u010doval d\u00e1l do domu a nep\u0159est\u00e1val se mra\u010dit, kdy\u017e vid\u011bl, jak slu\u017eebnictvo leze po kolenou v hale, v salonku i v kuchyni.<\/p>\n

V\u0161ude kolem se v\u00e1lely rozbit\u00e9 tal\u00ed\u0159e, porcel\u00e1nov\u00e9 m\u00edsy, v\u00e1zy ze salonku, kv\u011btin\u00e1\u010de rozt\u0159\u00edskan\u00e9 na mal\u00e9 kousky, zbytky rostlin a hl\u00edna byla v\u0161ude. Vypadalo to, jako by do jejich domu vl\u00edtlo st\u00e1do rozzu\u0159en\u00fdch ps\u016f a zni\u010dilo v\u0161echno, co se dalo.<\/div>\n

„Anelli, kruci, co se tady stalo?“ zeptal se slu\u017eebn\u00e9, kdy\u017e vst\u00e1vala ze zem\u011b s n\u00e1ru\u010d\u00ed plnou st\u0159ep\u016f a p\u00e1r jich upadlo na zem. Bill se sklonil a sebral je. V\u0161iml si, \u017ee m\u00e1 slu\u017eebn\u00e1 u\u017e \u00fapln\u011b \u010derven\u00e1 kolena od kle\u010den\u00ed na tvrd\u00e9 podlaze.<\/div>\n
„Tvoje matka p\u0159ijela p\u0159ed p\u016flhodinou dom\u016f. Stra\u0161n\u011b vyv\u00e1d\u011bla. Rozbila, co se dalo, a Norberta vyhodila, \u017ee pr\u00fd je tohle v\u0161echno jeho vina. Je v pracovn\u011b,“ \u0161pitla Anelli a zmizela v kuchyni. Bill se za n\u00ed pod\u00edval a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vydechl. Hodil sv\u00e9 v\u011bci na schodi\u0161t\u011b, kter\u00e9 vedlo k jeho pokoji, a vydal se p\u0159\u00edzem\u00edm do pracovny. Jako obvykle bez klep\u00e1n\u00ed ve\u0161el. Na\u0161el matku sed\u011bt za pracovn\u00edm stolem s obli\u010dejem v dlan\u00edch. Bill za sebou zav\u0159el. V tu r\u00e1nu Simone p\u011bst\u00ed t\u0159\u00edskla do mahagonov\u00e9ho stolu a vzhl\u00e9dla. Jen jedin\u00e1 osoba vch\u00e1z\u00ed do pokoj\u016f, ani\u017e by klepala, a jen jedin\u00e1 osoba m\u011bla tolik drzosti, aby j\u00ed zrovna te\u010f lezla na o\u010di.<\/p>\n

„Co se tady d\u011bje?“ zeptal se Bill. Simone zrudla vzteky, stejn\u011b jako kdy\u017e p\u0159i\u0161la dom\u016f.<\/div>\n

„Jak se v\u016fbec opova\u017euje\u0161 mi l\u00e9zt s t\u00edm sv\u00fdm r\u00e1doby nev\u011bdom\u00fdm v\u00fdrazem v ksicht\u011b na o\u010di?!“ zavr\u010dela. Bill se zarazil. Tohle bude hodn\u011b zl\u00e9. Jakmile jeho matka za\u010dala ka\u0161lat na zp\u016fsoby a za\u010dala mluvit neslu\u0161n\u011b, nebo dokonce sprost\u011b, v\u011bd\u011bl, \u017ee je to hodn\u011b \u0161patn\u00e9.<\/div>\n
„Kdy\u017e mi \u0159ekne\u0161, co m\u00e1m v\u011bd\u011bt, tak se tak p\u0159estanu tv\u00e1\u0159it,“ pronesl Bill.<\/div>\n
„Vid\u011bla jsem t\u011b s t\u00edm Kaulitzovic parchantem! Muckali jste se tam uprost\u0159ed ulice! Na ve\u0159ejnosti, kde v\u00e1s mohl kdokoli z na\u0161ich p\u0159\u00e1tel vid\u011bt! Nev\u00edm, jestli m\u00e1m b\u00fdt r\u00e1da za to, \u017ee jsem to byla jen j\u00e1, kdo jel okolo, nebo ti m\u00e1m zmalovat hubu, proto\u017ee jsem tudy proj\u00ed\u017ed\u011bla zrovna j\u00e1 a musela jsem to vid\u011bt! Ud\u011blal jsi ze m\u011b naprost\u00e9ho kret\u00e9na! Plat\u00edme ti hodiny kytary a ty se zat\u00edm muchluje\u0161 s takovou nickou!“<\/div>\n
„Tom nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 nicka!“ zak\u0159i\u010del Bill.<\/div>\n
„Je a nav\u017edycky bude! A j\u00e1 hloup\u00e1 Michaela neposlouchala, kdy\u017e m\u011b p\u0159ed n\u00edm varoval. M\u00edsto u\u010den\u00ed kytary mi za 200 euro t\u0159ikr\u00e1t t\u00fddn\u011b prznil syna a je\u0161t\u011b se mi byl schopn\u00fd d\u00edvat do o\u010d\u00ed! Je mi z v\u00e1s na blit\u00ed! A nejv\u00edc z tebe! P\u0159eju si, abys byl adoptovan\u00fd! Abych si nemusela vy\u010d\u00edtat, \u017ee snad na tom nesu n\u011bjakou vinu. \u017de tohle je to, co vze\u0161lo ze m\u011b a z tv\u00e9ho otce! Nebo je\u0161t\u011b l\u00edp! Chci, abys byl v\u011bc! Bezcenn\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 m\u011b omrzela a j\u00e1 ji m\u016f\u017eu vr\u00e1tit tam, odkud jsem si ji p\u016fj\u010dila a u\u017e nikdy nemuset \u017e\u00edt s pocitem, \u017ee to byla ta nejv\u011bt\u0161\u00ed chyba m\u00e9ho \u017eivota, p\u016fj\u010dovat si ji. Je\u0161t\u011b dnes zavol\u00e1m otci a v\u0161echno mu \u0159eknu. Do toho nejposledn\u011bj\u0161\u00edho odporn\u00e9ho detailu a m\u016f\u017ee\u0161 se spolehnout, \u017ee ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno proto, aby na tvou hlavu dopadl ten nejhor\u0161\u00ed trest, jak\u00fdm je mo\u017eno t\u011b potrestat. Toho spratka u\u017e nikdy neuvid\u00ed\u0161, kdybych t\u011b m\u011bla p\u0159iv\u00e1zat na vod\u00edtko jako n\u011bjak\u00e9ho pra\u0161iv\u00e9ho psa! Za\u0159\u00edd\u00edm, aby ten zmetek nena\u0161el pr\u00e1ci tady, ani v \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 nejbli\u017e\u0161\u00ed galaxii. Te\u010f jdi nahoru. Za deset minut si p\u0159ijdu pro tv\u016fj mobil, I-pod, laptop, kreditn\u00ed karty od \u00fa\u010dtu, na kter\u00fd nem\u00e1\u0161 nejmen\u0161\u00ed n\u00e1rok, a kl\u00ed\u010de od domu. V\u0161echno bude le\u017eet na posteli p\u0159ipraven\u00e9, abych si to mohla odn\u00e9st! A te\u010f zmiz! Po\u0161pinil jsi na\u0161i rodinu t\u00edm nejhor\u0161\u00edm zp\u016fsobem!“ k\u0159ikla Simone a r\u00e1zn\u00fdm gestem vyk\u00e1zala Billa ze dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

Dve\u0159e od pracovny klaply. Jedin\u00fd zvuk, kter\u00fd se nesl domem, bylo Billovo nepravideln\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Dokonce i slu\u017eebnictvo p\u0159estalo s \u00faklidem Simonina z\u00e1chvatu, kdy\u017e sly\u0161elo krut\u00e1 slova, kter\u00e1 dopadla na Billovu hlavu. Co bylo tohle za matku, kter\u00e1 tohle dok\u00e1zala \u0159\u00edct sv\u00e9mu synovi? Bill stoupal po schodech se sv\u00fdmi v\u011bcmi a zd\u00e1lo se, \u017ee ka\u017ed\u00fd schod, kter\u00fd zdolal, nahradily dva dal\u0161\u00ed. Po \u010dasov\u00e9 proluce, kter\u00e1 naplnila cestu od pracovny do jeho pokoje, se zav\u0159el a pod\u00edval se po cel\u00e9 m\u00edstnosti. Hm\u00e1tl po sv\u00e9m mobilu, otev\u0159el pr\u00e1zdnou zpr\u00e1vu a za\u010dal ps\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n

Na dal\u0161\u00ed hodinu kytary necho\u010f. Dostal jsi pad\u00e1ka.<\/em><\/div>\n
M\u016fj pocit, \u017ee se n\u011bco zl\u00e9ho stane, byl spr\u00e1vn\u00fd. B.<\/em><\/div>\n
\n

Odeslal zpr\u00e1vu, po\u010dkal na doru\u010denku a posadil se na postel. B\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in dovnit\u0159 vl\u00edtla Simone, jako f\u00farie prol\u00e9tla m\u00edstnost a vzala v\u0161echno, co by Billa jakkoli spojovalo s okoln\u00edm sv\u011btem.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 z\u00e1kaz vych\u00e1zen\u00ed. Slu\u017eebn\u00e1 t\u011b bude pron\u00e1sledovat na ka\u017ed\u00e9m kroku, a pokud se jen pokus\u00ed\u0161 zmizet, okam\u017eit\u011b mi zavol\u00e1 a bude to ta posledn\u00ed v\u011bc, kterou ud\u011bl\u00e1\u0161. To ti garantuju!“ prskla Simone a t\u0159\u00edskla dve\u0159mi tak, a\u017e ze dve\u0159\u00ed vypadl kl\u00ed\u010dek.<\/p>\n

Bill se pod\u00edval na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e a prvn\u00ed slza sklouzla po jeho tv\u00e1\u0159i n\u00e1sledovan\u00e1 dal\u0161\u00edmi a dal\u0161\u00edmi. Jeho du\u0161e byla rozl\u00e1man\u00e1 na kous\u00ed\u010dky a do jeho srdce se zabod\u00e1valy ostr\u00e9 jehly, kter\u00e9 dr\u00e1saly jeho nitro a zab\u00edjely i tu trochu l\u00e1sky, kterou Bill ke sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm c\u00edtil. Te\u010f u\u017e nem\u011bl nic. Nem\u011bl nic, \u010d\u00edm by mat\u010dino chov\u00e1n\u00ed a slova omluvil. Ani tis\u00edce omluv a drah\u00fdch dar\u016f by nevzalo zp\u011bt tu bolest, kter\u00e1 jej te\u010f spalovala. M\u011bl pocit, jak by se do n\u011bj bo\u0159ily ostnat\u00e9 dr\u00e1ty. Hloubily d\u00edry uprost\u0159ed jeho hrudn\u00edku a trhaly jeho t\u011blo na kousky.<\/p>\n

V\u0161e v jeho pokoji bylo rozmazan\u00e9 p\u0159es nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed slz, kter\u00e9 se draly ven z jeho o\u010d\u00ed. Teskn\u00e9 vzlyky opou\u0161t\u011bly jeho hrdlo a n\u00e1valy pl\u00e1\u010de drtily jeho hrdlo v neviditeln\u00fdch dlan\u00edch, kter\u00e9 jej pomalu ale jist\u011b dusily.<\/p>\n

V ten moment si Bill p\u0159\u00e1l b\u00fdt chud\u00fd, av\u0161ak milovan\u00fd.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Chodn\u00edk pod Tomov\u00fdma nohama jako by s\u00e1m ut\u00edkal. M\u011bl je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu. Sch\u016fzku ve studiu m\u011bl domluvenou na 2 hodiny. Bylo kr\u00e1tce po jedn\u00e9 a jemu zb\u00fdvalo u\u017e jen pouh\u00fdch p\u00e1r metr\u016f ke studiu. Cht\u011bl j\u00edt pomalu. Sna\u017eil se.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[566],"tags":[],"class_list":["post-4286","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-teach-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4286","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4286"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4286\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4286"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4286"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4286"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}