{"id":4287,"date":"2014-01-24T18:00:00","date_gmt":"2014-01-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4274"},"modified":"2014-01-24T18:00:00","modified_gmt":"2014-01-24T17:00:00","slug":"sedmikraska-7-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/24\/sedmikraska-7-konec\/","title":{"rendered":"Sedmikr\u00e1ska 7. (konec)"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159\u00edb\u011bh sedm\u00fd<\/p>\n

<\/strong> Le\u017eel na leh\u00e1tku, v u\u0161\u00edch m\u011bl sluch\u00e1tka s p\u0159\u00edjemnou, rytmickou hudbou, kter\u00e1 jej nutila zlehounka vrt\u011bt cel\u00fdm t\u011blem do jej\u00edho rytmu. O\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9 a p\u0159ed ostr\u00fdm sluncem jej chr\u00e1nily br\u00fdle s tmav\u00fdmi skly. Cel\u00e9 jeho t\u011blo se nech\u00e1valo hladit slune\u010dn\u00edmi paprsky a nosem nas\u00e1val do plic p\u0159\u00edjemn\u00fd, letn\u00ed vzduch prosycen\u00fd v\u016fn\u00ed slan\u00e9 vody. U\u017e\u00edval si zaslou\u017een\u00e9 dovolen\u00e9.<\/p>\n

Za posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f se toho pro n\u011bj ud\u00e1lo tolik, byl unaven\u00fd jak psychicky, tak i fyzicky, cel\u00e9 jeho t\u011blo bolelo. Od chv\u00edle, kdy si jich p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci v\u0161imnul mana\u017eer hudebn\u00ed spole\u010dnosti, kolem \u010dernovlas\u00e9ho kluka se spustil \u0161\u00edlen\u00fd koloto\u010d, kter\u00fd nem\u011bl konce. Od r\u00e1na do ve\u010dera museli nahr\u00e1vat p\u00edsni\u010dky, na chv\u00edli se nezastavil a ke konci dne jej v\u017edy nep\u0159\u00edjemn\u011b \u0161kr\u00e1balo v krku. Ale nikdy si nest\u011b\u017eoval. Skoro cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot si p\u0159\u00e1l zp\u00edvat, b\u00fdt slavnou hv\u011bzdou, ke kter\u00e9 by lid\u00e9 vzhl\u00ed\u017eeli. Hv\u011bzdou, kter\u00e1 by mohla b\u00fdt pro n\u011bkoho vzorem zat\u00edm, co by \u017eila sv\u016fj sen. S podeps\u00e1n\u00edm jedn\u00e9 smlouvy se mu tenhle sen za\u010dal plnit, ale pomalu u\u017e si to vyb\u00edralo i svou da\u0148. Mo\u017en\u00e1 se je\u0161t\u011b nestihli proslavit, mo\u017en\u00e1 m\u011bli jen p\u00e1r skaln\u00edch fanou\u0161k\u016f, kte\u0159\u00ed je chodili u\u017e d\u0159\u00edve poslouchat do klub\u016f a kav\u00e1ren, ale showbyznys na skupinku p\u0159\u00e1tel vztahoval sv\u00e9 nenechav\u00e9, chamtiv\u00e9 dr\u00e1py. A\u017e te\u010f, po snad \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m dokon\u010den\u00ed prvn\u00edho alba, dostali v\u0161ichni volno.<\/p>\n

A on se to sv\u00e9 rozhodl str\u00e1vit na Malediv\u00e1ch. Na m\u00edst\u011b, o kter\u00e9m snil skoro tak dlouho, jako o kari\u00e9\u0159e zp\u011bv\u00e1ka samotn\u00e9. P\u00e1r dn\u00ed, kter\u00e9 na ostrov\u011b mohl str\u00e1vit, jej st\u00e1lo skoro ve\u0161ker\u00e9 \u00faspory, ale on se to rozhodnul ob\u011btovat. Jak\u00fd by to byl \u017eivot, kdyby si nemohl dop\u0159\u00e1t trochu toho luxusu?<\/p>\n<\/div>\n

\n
Pr\u00e1v\u011b te\u010f, v tuto chv\u00edli, se pokou\u0161el u hotelov\u00e9ho baz\u00e9nu op\u00e1lit sv\u00e9 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bled\u00e9 t\u011blo. Jako d\u00edt\u011b nikdy s opalov\u00e1n\u00edm probl\u00e9my nem\u011bl; sta\u010dilo mu p\u00e1r hodin na slun\u00ed\u010dku a slovy jeho babi\u010dky, vypadal jako indi\u00e1n. Ale dnes, a\u0165 se sna\u017eil sebev\u00edc, a\u0165 na slunci le\u017eel, jak dlouho cht\u011bl a bez ohledu na nespo\u010det olej\u00ed\u010dk\u016f a pomocn\u00fdch p\u0159\u00edpravk\u016f s betakarot\u00e9nem, vypadalo to, jako by se slune\u010dn\u00ed paprsky rozhodly jej jen laskat sv\u00fdm teplem, ale nic v\u00edc. Doufal, \u017ee a\u017e bude opou\u0161t\u011bt tohle m\u00edsto a bude se vracet do jarn\u00edho N\u011bmecka, bude jeho poko\u017eka alespo\u0148 o dva odst\u00edny tmav\u0161\u00ed.<\/p>\n

S tich\u00fdm pobrukov\u00e1n\u00edm skladby, kter\u00e1 se mu pr\u00e1v\u011b na p\u0159ehr\u00e1va\u010di spustila, se na leh\u00e1tku posadil a ze stolku, kter\u00fd st\u00e1l hned vedle, vzal u\u017e zteplal\u00fd n\u00e1poj na osv\u011b\u017een\u00ed. Byl to sladk\u00fd, ovocn\u00fd koktejl, do kter\u00fdch se za kr\u00e1tkou dobu sv\u00e9ho pobytu stihl doslova zamilovat. Nebyl jedin\u00fd den, kdy by si nedal alespo\u0148 jeden.<\/p>\n

Br\u010dkem, elegantn\u011b stisknut\u00fdm mezi rty, up\u00edjel jahodov\u00e9 pochoutky, a o\u010dima zat\u00edm zkoumal okol\u00ed baz\u00e9nu. Ka\u017ed\u00fd den tam byli jin\u00ed, nov\u00ed lid\u00e9. Jeden den rodina s t\u0159emi d\u011btmi, kter\u00e9 dov\u00e1d\u011bly v bl\u00edzk\u00e9m, barevn\u00e9m brouzdali\u0161ti, dal\u0161\u00ed den zamilovan\u00fd p\u00e1r kr\u010d\u00edc\u00ed se v rohu baz\u00e9nu, kde si tajn\u011b vym\u011b\u0148ovali sv\u00e9 polibky. Zaj\u00edmalo jej, koho zaj\u00edmav\u00e9ho by tam mohl spat\u0159it dnes. Zat\u00edm vid\u011bl jen jedno opaluj\u00edc\u00ed se t\u011blo vedle druh\u00e9ho, p\u00e1r labu\u017en\u00edk\u016f, vychutn\u00e1vaj\u00edc\u00edch si p\u0159\u00edjemn\u011b chladnou vodu v baz\u00e9nu, a jeden p\u00e1r v bl\u00edzk\u00e9 v\u00ed\u0159ivce. Nikdo, kdo by st\u00e1l za pozorov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

S povzdechem se tedy vr\u00e1til ke sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed \u010dinnosti, slunit se, slunit se a slunit se.<\/p>\n

Kdy\u017e o p\u00e1r hodin pozd\u011bji, tentokr\u00e1t s \u010derstv\u00fdm ledov\u00fdm drinkem v ruce, opakoval sv\u016fj pozorovac\u00ed ritu\u00e1l, kostka ledu, se kterou si pr\u00e1v\u011b hr\u00e1l mezi rty, mu div nezasko\u010dila ve chv\u00edli, kdy mu zrak padl na osobu sed\u00edc\u00ed u baru na druh\u00e9m konci baz\u00e9nu. Jako prvn\u00ed jej napadlo, \u017ee na slun\u00ed\u010dku str\u00e1vil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasu a z \u00fa\u017eehu m\u00e1 vidiny, ale kdy\u017e ani po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9m zamrk\u00e1n\u00ed osoba nemizela a vypadala st\u00e1le stejn\u011b, za\u010dal si pomalu p\u0159ipou\u0161t\u011bt mo\u017enost, \u017ee by to opravdu mohlo b\u00fdt skute\u010dn\u00e9. Venku nebylo zase takov\u00e9 horko, aby si s n\u00edm hr\u00e1la fata morg\u00e1na, a kdy\u017e se na leh\u00e1tku p\u0159edklonil a p\u0159imhou\u0159il o\u010di, byl si jist\u00fd, \u017ee to nen\u00ed jen n\u00e1hodn\u00e1 podoba. Ne, na vysok\u00e9 barov\u00e9 stoli\u010dce sed\u011bl opravdu on, Tom.<\/p>\n

‚Jak je to mo\u017en\u00e9? Kde se tady vzal? Tady? Ze v\u0161ech m\u00edst na sv\u011bt\u011b se m\u00e1me potkat zrovna tady?‘<\/em> My\u0161lenky mu jako zb\u011bsil\u00e9 l\u00edtaly hlavou jedna za druhou, a\u017e se mu z toho tempa d\u011blalo lehce nevolno. Posledn\u00ed p\u016flrok neuplynul snad ani jedin\u00fd den, kdy by p\u0159ed o\u010dima nevid\u011bl alespo\u0148 na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik v\u00fdraz v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e tu noc odj\u00ed\u017ed\u011bl od kav\u00e1rny. St\u00e1le vid\u011bl ten nepatrn\u00fd pohyb jeho rt\u016f, kdy\u017e kluk s cop\u00e1nky \u0161eptal tich\u00e9: „Sedmikr\u00e1sko,“ a i kdy\u017e v\u011b\u0159il, \u017ee to nebylo naposledy, co se vid\u011bli, nikdy by jej nenapadlo, \u017ee si pro n\u011b osud p\u0159ichyst\u00e1 rozp\u00e1len\u00fd ostrov jako m\u00edsto jejich dal\u0161\u00edho, a snad u\u017e posledn\u00edho shled\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Co by m\u011bl ale te\u010f d\u011blat? J\u00edt za n\u00edm? Nebo se jen dlouh\u00fdm, vytrval\u00fdm pohledem pokou\u0161et upoutat jeho pozornost? Nebo naopak ned\u011blat v\u016fbec nic a jen po\u010dkat, jestli si jej Tom v\u0161imne s\u00e1m? Ne, posledn\u00ed mo\u017enost rozhodn\u011b nep\u0159ich\u00e1z\u00ed v \u00favahu. Mo\u017en\u00e1 mu za ty roky n\u011bkolikr\u00e1t hodn\u011b ubl\u00ed\u017eil, ale ani to nemohlo \u010dernovlas\u00e9mu klukovi zabr\u00e1nit se s n\u00edm spojit. Jedin\u00e9 \u0161patn\u00e9, co Tom kdy ud\u011blal, bylo, \u017ee jej nepoznal. A to p\u0159ece nebylo tak divn\u00e9, kdy\u017e se s \u010dasem m\u011bnil, nebo ano? Nem\u011blo by mu naopak lichotit, \u017ee poka\u017ed\u00e9 dok\u00e1zal kluka ve voln\u00e9m oble\u010den\u00ed zaujmout natolik, aby po n\u011bm tou\u017eil? A m\u011blo v\u016fbec cenu se je\u0161t\u011b d\u00e1l zlobit, zazl\u00edvat mu n\u011bco? \u017divot je p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00fd na to, aby jej promarnil zlobou a vztekem, a oni dva u\u017e ztratili tolik let\u2026<\/p>\n

Pokud by to v\u0161ak ani tentokr\u00e1t nem\u011blo vyj\u00edt, mo\u017en\u00e1 jim p\u0159eci jen nebylo souzeno b\u00fdt spolu. Mo\u017en\u00e1 si s nimi cht\u011bl jen osud hr\u00e1t zvr\u00e1cenou hru, zat\u00edmco se nudil? Nebo m\u011blo tohle cel\u00e9 n\u011bjak\u00fd jin\u00fd v\u00fdznam? Jestli ano, jak\u00fd? Proto\u017ee on \u017e\u00e1dn\u00fd nevid\u011bl. Co je dobr\u00e9ho na tom tr\u00e1pit dva zamilovan\u00e9 odlou\u010den\u00edm, bolest\u00ed a opakovanou ztr\u00e1tou?<\/p>\n

Rozhodl se d\u00e1l nep\u00e1trat po p\u0159\u00ed\u010din\u011b a rad\u011bji ud\u011blat n\u011bco pro to, aby tohle byl jejich \u0161\u0165astn\u00fd konec. Jejich posledn\u00ed shled\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

S hlubok\u00fdm n\u00e1dechem odlo\u017eil sklenici vychlazen\u00e9 koly na stolek a sklouznul se a\u017e na sam\u00fd okraj leh\u00e1tka. Br\u00fdle zasadil do vlas\u016f a up\u0159en\u00fdm pohledem propaloval osobu v \u010derven\u00fdch kra\u0165asech a b\u00edl\u00e9m t\u00edlku, je\u017e sed\u011bla u baru, mezi prsty si hr\u00e1la s parapl\u00ed\u010dkem z poh\u00e1ru a na rtech m\u011bla p\u0159\u00edjemn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Mlad\u00fd mu\u017e na baru si p\u0159estal hr\u00e1t s ozdobou, odsunul pr\u00e1zdnou sklenici a zad\u00edval se na sv\u00e9 ruce. N\u011bkolik chvil o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di zkoumaly \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty, se z\u00e1jmem si je prohl\u00ed\u017eely. Zanechal toho v\u0161ak a zhluboka se nadechl. Miloval mo\u0159sk\u00e9 podneb\u00ed, byla to p\u0159\u00edjemn\u00e1 zm\u011bna. V N\u011bmecku v tuto ro\u010dn\u00ed dobu dosahovaly maxim\u00e1ln\u011b osmn\u00e1cti stup\u0148\u016f, tady neklesly pod t\u0159ic\u00edtku. Azurov\u011b modr\u00e9 pr\u016fzra\u010dn\u00e9 mo\u0159e a b\u00edl\u00e9 pl\u00e1\u017ee \u010dinily z toho m\u00edsta r\u00e1j na zemi. Tom si to tu zamiloval okam\u017eit\u011b. \u010clov\u011bk tu m\u011bl prakticky v\u0161echno, na\u010d si vzpomn\u011bl. Hotel m\u011bl fitness i wellness centrum, knihovnu, n\u011bkolik bar\u016f a restaurac\u00ed, obchod\u016f, dokonce tu byla i herna. Pro d\u011bti\u010dky slou\u017eil kids club, kde se mohly vy\u0159\u00e1dit, a rodi\u010de si od nich tak na okam\u017eik mohli odpo\u010dinout. Pro sportovn\u00ed nad\u0161ence, kter\u00fdm nesta\u010dilo v\u00e1let se na leh\u00e1tku, slunit se nebo dov\u00e1d\u011bt v mo\u0159i, bylo nab\u00edzeno n\u011bkolik aktivit. Pot\u00e1p\u011bn\u00edm po\u010d\u00ednaje a windsurfingem kon\u010de. Tom se u\u017e prvn\u00ed den rozhodl, \u017ee pr\u00e1v\u011b windsurfing vyzkou\u0161\u00ed, prozat\u00edm se k tomu v\u0161ak nedostal. Hodlal to v\u0161ak do odjezdu napravit. Siln\u011b pochyboval o tom, \u017ee bude sj\u00ed\u017ed\u011bt patn\u00e1ctimetrov\u00e9 vlny, d\u011blat dvojit\u00e1 salta, jako to vid\u011bl v televizi, ale takov\u00e9 poklidn\u00e9 klouz\u00e1n\u00ed po vodn\u00ed hladin\u011b by zvl\u00e1dnout mohl.<\/p>\n

„Hahaha. Jsi fakt vtipn\u00fd.“ \u0158ekl Tom, kdy\u017e mu n\u011bkdo zezadu p\u0159ikryl o\u010di dlan\u011bmi a zeptal se, kdo to je. T\u00edm n\u011bk\u00fdm nebyl nikdo jin\u00fd ne\u017e Luc, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b op\u00edral o bar, zat\u00edmco se z jeho hrdla oz\u00fdval pobaven\u00fd sm\u00edch.<\/p>\n

„Kdybys nebyl m\u016fj kamar\u00e1d, tak ti….“ Tom v\u00fdhr\u016f\u017eku nedopov\u011bd\u011bl, proto\u017ee se nechal strhnout a sm\u00e1l se rovn\u011b\u017e. Lucas byl toti\u017e ne\u00fanavn\u00fdm \u0161i\u0159itelem dobr\u00e9 n\u00e1lady. Kdekoli se ocitl, oz\u00fdval se po p\u00e1r minut\u00e1ch sm\u00edch a ve\u0161ker\u00e1 negativn\u00ed energie vyprchala. O tom jej p\u0159esv\u011bd\u010dil u\u017e p\u0159ed lety, kdy\u017e se jako mal\u00ed kluci sezn\u00e1mili. Pro\u0161li spolu pubertou, zvl\u00e1dli maturitu na gymplu, n\u00e1sledn\u011b i p\u0159ij\u00edmac\u00ed zkou\u0161ky na vysokou, kterou oba \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010dili. Nyn\u00ed jeden jako druh\u00fd pracovali ve firm\u011b Lucova t\u00e1ty. Kdy\u017e u nich p\u00e1rkr\u00e1t byli na ve\u010de\u0159i, zmi\u0148oval se, \u017ee pro n\u011b oba bude m\u00edt m\u00edsto, a\u017e dokon\u010d\u00ed \u0161kolu. Tomovi to p\u0159i\u0161lo mil\u00e9, ale moc s t\u00edm nepo\u010d\u00edtal. Sp\u00ed\u0161e v\u011b\u0159il tomu, \u017ee pr\u00e1ci jistou bude m\u00edt Luc, kter\u00e9ho otec ud\u011bl\u00e1 sv\u00fdm z\u00e1stupcem, a Tom si bude nucen naj\u00edt n\u011bco s\u00e1m. Nezlobil by se, v\u011bd\u011bl, jak obt\u00ed\u017en\u00e9 je z\u00edskat a udr\u017eet si dobrou pracovn\u00ed pozici. O to v\u011bt\u0161\u00ed pro n\u011bj bylo, kdy\u017e mu Lucas jednoho ve\u010dera ozn\u00e1mil, \u017ee se n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne maj\u00ed oba hl\u00e1sit v osm r\u00e1no u \u0159editele firmy, tedy jeho otce.<\/p>\n

Zat\u00edmco Lucas pracoval na pozici business development managera, jak s\u00e1m hrd\u011b prohla\u0161oval, a m\u011bl tak na starost p\u0159\u00edpravu marketingov\u00e9 strategie a jej\u00ed n\u00e1slednou realizaci, propagaci v\u00fdrobk\u016f a p\u0159\u00edpravu vstupu na nov\u00e9 trhy, Tom byl account managerem. Jeho hlavn\u00edm \u00fakolem byla v\u0161eobecn\u00e1 spokojenost, co\u017e byla pr\u00e1ce vskutku nevd\u011b\u010dn\u00e1, ale nikdy si nahlas nest\u011b\u017eoval. Musel vyj\u00edt maxim\u00e1ln\u011b vst\u0159\u00edc z\u00e1kazn\u00edk\u016fm, ani\u017e by si to rozh\u00e1zel s n\u011bk\u00fdm uvnit\u0159 firmy, a do toho musel odpov\u00eddat na dotazy \u0161\u00e9fa ohledn\u011b pln\u011bn\u00ed pl\u00e1nu. A aby se n\u00e1hodou nenudil, musel si pamatovat, kdy m\u00e1 kter\u00fd z\u00e1kazn\u00edk narozeniny, pop\u0159\u00e1t mu k nim a poslat malou pozornost jm\u00e9nem spole\u010dnosti.<\/p>\n

„Um\u011bli jsme si to za\u0159\u00eddit.“ K\u00fdvnul hlavou brunet a posadil se na volnou \u017eidli.<\/p>\n

„My? Tv\u016fj t\u00e1ta,“ zasm\u00e1l se Tom. Jen d\u00edky n\u011bmu sm\u011bli naprosto zadarmo pob\u00fdvat na tomto p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9m m\u00edst\u011b. Kdy\u017e si je k sob\u011b zavolal, aby jim sd\u011blil, \u017ee jej doprovod\u00ed na n\u011bkolikadenn\u00ed kongres t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se marketingu a managentu, oba nasadili \u00fatrpn\u00fd v\u00fdraz. Ani jednomu se nikam necht\u011blo, nebo\u0165 si pod t\u00edm slovem p\u0159edstavovali v\u0161echno mo\u017en\u00e9, jen ne tohle. Koho by napadlo, \u017ee kongresy mohou m\u00edt takovou podobu! Tom se v\u017edycky domn\u00edval, \u017ee je to obrovsk\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed lid\u00ed, n\u011bco jako sch\u016fze parlamentu. Nem\u011bl sice tu\u0161en\u00ed, jak prob\u00edhaly jin\u00e9 kongresy, ale ten jejich se nesl v kruhu takov\u00e9 rozv\u011btven\u011bj\u0161\u00ed rodiny. P\u0159ilet\u011bli p\u0159edev\u010d\u00edrem, a a\u010dkoli po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee budou m\u00edt hned n\u011bjak\u00fd program, spletl se. Jedin\u00e9, co ud\u011blali, bylo, \u017ee se ubytovali a zaregistrovali. Po zbytek dne m\u011bli volno. Prvn\u00ed blok programu za\u010d\u00ednal a\u017e v\u010dera po ob\u011bd\u011b, kdy si vyslechli skv\u011bl\u00e9 i m\u00e9n\u011b dobr\u00e9 \u0159e\u010dn\u00edky. Podobn\u011b prob\u00edhal i druh\u00fd blok, kter\u00fd absolvovali dnes dopoledne, byl v\u0161ak obohacen i o diskuze na r\u016fzn\u00e1 t\u00e9mata. Tom s\u00e1m byl p\u0159ekvapen, \u017ee se do n\u00ed zapojil a co v\u00edc, jeho n\u00e1zory a p\u0159ipom\u00ednky si z\u00edskaly podporu i n\u011bkolika star\u0161\u00edch koleg\u016f.<\/p>\n

„Tak t\u00e1ta, no. Mimochodem, byl na tebe dneska py\u0161n\u00fd. Hezky jsi to pr\u00fd tomu nafoukanci nat\u0159el.“ Lucas uznale poklepal na rameno sv\u00e9ho kamar\u00e1da a upravil si slune\u010dn\u00ed br\u00fdle.<\/p>\n

„To \u0159ekl?“ Zasm\u00e1l se op\u011bt Tom a zavrt\u011bl hlavou. Co znal p\u0159\u00edtelova otce, nikdy nesly\u0161el, \u017ee by z jeho \u00fast zazn\u011blo n\u011bco podobn\u00e9ho. Nebyl prost\u011b ten typ. P\u0159esto\u017ee p\u016fsobil usedle, m\u011bl jej r\u00e1d. Stejn\u011b tak Luc\u016fv otec si obl\u00edbil Toma a jak plynul \u010das, za\u010dal jej br\u00e1t, jako by byl jeho syn.<\/p>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne takhle, pou\u017eil kultivovan\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdrazy, ale v\u00fdznam je stejn\u00fd.“ Nedal se brunet. „Co vyrazit na vodn\u00ed sk\u00fatry?“ Navrhl po chvilce a zlehka kump\u00e1na nakopl, proto\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee jej v\u016fbec neposlouch\u00e1. Od momentu, kdy zjistil, \u017ee v\u0161ichni kluci, kter\u00e9 potk\u00e1val, jsou vlastn\u011b jedna a ta sam\u00e1 osoba, a to jeho Sedmikr\u00e1ska, byl \u010dast\u011bji duchem mimo ne\u017e d\u0159\u00edve. \u017d\u00e1dn\u00e9 p\u00e1tr\u00e1n\u00ed se v\u0161ak nekonalo, neobj\u00ed\u017ed\u011bl jak \u0161\u00edlen\u00fd kluby v domn\u011bn\u00ed, \u017ee tam bude vystupovat kapela, v n\u00ed\u017e mlad\u00edk p\u016fsobil. Naopak jednal, jako by na v\u0161echny snahy naj\u00edt Sedmikr\u00e1sku rezignoval. Kdyby jen Lucas v\u011bd\u011bl, jak moc se m\u00fdl\u00ed! Jeho p\u0159\u00edtel z d\u011btstv\u00ed se jen tak nevzd\u00e1val a v tomto p\u0159\u00edpad\u011b se nehodlal vzd\u00e1t nikdy.<\/em> I kdyby m\u011bl str\u00e1vit cel\u00fd \u017eivot \u010dek\u00e1n\u00edm, ud\u011blal by to. Byl toti\u017e p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee on a Sedmikr\u00e1ska pro sebe byli stvo\u0159eni. Jak jinak by si m\u011bl vysv\u011btlit, \u017ee se tolikr\u00e1t setkali a on v\u017edy podlehl jeho kouzlu? Sice byli v\u017edy rozd\u011bleni, ale jednou se to proklet\u00ed muselo zlomit. Ten den jednou p\u0159ijde, v\u011bd\u011bl to. Jednou ano.<\/p>\n

<\/em> „B\u011b\u017e s\u00e1m,“ Luc byl s \u00fasm\u011bvem odm\u00edtnut. Tom opravdu nem\u011bl n\u00e1ladu na n\u011bjak\u00e9 dov\u00e1d\u011bn\u00ed. Jak tu tak posed\u00e1val, napl\u00e1noval si, \u017ee se vrhne na pr\u00e1ci, kterou tak dlouho odkl\u00e1dal. Za\u010d\u00ednalo mu j\u00ed nebezpe\u010dn\u011b p\u0159ib\u00fdvat a neza\u010dne-li n\u011bco d\u011blat, zbl\u00e1zn\u00ed se z n\u00ed. V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch minut\u00e1ch se tedy hodlal zvednout a odebrat se do vilky, kterou m\u011bli pronajatou.<\/p>\n

„Taky dob\u0159e. Aspo\u0148 si v\u0161echny baby budou v\u0161\u00edmat jen m\u011b.“<\/p>\n

„J\u00e1 bych ti ur\u010dit\u011b n\u011bjakou p\u0159ebral!“ Mlad\u00edk s cop\u00e1nky se teatr\u00e1ln\u011b zasm\u00e1l a u\u0161kl\u00edbl se na p\u0159\u00edtele. Ten mezit\u00edm sklouzl ze stoli\u010dky, kr\u00e1tce jej objal, a zaj\u00edkaj\u00edc se sm\u00edchy, odch\u00e1zel sm\u011br pl\u00e1\u017e. Nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee se Lucas bude proh\u00e1n\u011bt na sk\u00fatru. Sp\u00ed\u0161 by se p\u0159ikl\u00e1n\u011bl k tomu, \u017ee se na n\u011bm chvilku projede, a pak za\u010dne pokukovat po n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 spole\u010dnici na jeden, mo\u017en\u00e1 dva ve\u010dery. Jako by jej neznal!<\/p>\n

Tom znovu osam\u011bl. Zva\u017eoval, zda si objednat drink, nebo se po vzoru Luca zvednout a j\u00edt pracovat. Nakonec zv\u00edt\u011bzila prvn\u00ed mo\u017enost. K\u00fdvl na barmana a sd\u011blil mu sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed. Kluk, kter\u00fd mohl b\u00fdt tak v jeho v\u011bku, mu v\u011bnoval \u00fasm\u011bv a hned se dal do p\u0159\u00edpravy n\u00e1poje, kter\u00fd z\u00e1kazn\u00edk po\u017eadoval. N\u011bkolik okam\u017eik\u016f mlad\u00fd mu\u017e v b\u00edl\u00e9m t\u00edlku pozoroval jeho barmansk\u00e9 um\u011bn\u00ed, p\u0159ihl\u00ed\u017eel, jak si p\u0159ehazuje l\u00e1hve z ruky do ruky, a neskr\u00fdval sv\u016fj obdiv. U\u0161kl\u00edbl se, kdy\u017e si p\u0159edstavil sebe na jeho m\u00edst\u011b. Moc zru\u010dn\u00fd nebyl, tud\u00ed\u017e by cel\u00e1 jeho v\u00fdplata padla na rozbit\u00e9 l\u00e1hve a sklenky.<\/p>\n

„To se ti po mn\u011b brzy za\u010dalo st\u00fdskat.“ \u0158ekl pobaven\u011b, kdy\u017e se n\u011bkdo dotkl jeho ramene. Nejsp\u00ed\u0161 neobjevil objekt hodn\u00fd jeho z\u00e1jmu, na sk\u00fatr se mu samotn\u00e9mu necht\u011blo, jeliko\u017e usoudil, \u017ee by to nebyla moc takov\u00e1 legrace jako ve dvou, tak\u017ee se vr\u00e1til zp\u011bt za n\u00edm. Kdy\u017e se v\u0161ak nedo\u010dkal n\u011bjak\u00e9 pohotov\u00e9 a vtipn\u00e9 odpov\u011bdi, ji\u017e by od Luca o\u010dek\u00e1val a na ni\u017e byl i zvykl\u00fd, oto\u010dil se za sebe. V t\u00e9 chv\u00edli m\u00e1lem spadl ze stoli\u010dky. Nebyl to jeho kamar\u00e1d, ale…<\/p>\n

„Sedmikr\u00e1sko?“ S pusou doko\u0159\u00e1n hled\u011bl na osobu, je\u017e post\u00e1vala kous\u00ed\u010dek od n\u011bj. Nev\u011b\u0159il sv\u00fdm o\u010d\u00edm. Tohle bylo posledn\u00ed m\u00edsto, kde by \u010dekal, \u017ee na sebe naraz\u00ed. To nebylo samo sebou, nemohlo j\u00edt jen o sled n\u00e1hod, byl to osud!<\/p>\n

„Ahoj Tome.“ Rud\u00e9 rty se zvlnily do \u00fasm\u011bvu. V prvn\u00ed \u0159ad\u011b proto, \u017ee mu ud\u011blalo radost, \u017ee jej poznal. V druh\u00e9 \u0159ad\u011b jej k \u00fasm\u011bvu nutily vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9 o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di. Vypadal, jako by p\u0159ed sebou spat\u0159il p\u0159\u00edzrak. „M\u00e1\u0161 tu m\u00edsto?“<\/p>\n

„Ja-jasn\u011b.“ Vykoktal ze sebe Tom, kter\u00fd se na sebe zlobil. Jeho nov\u00fd spole\u010dn\u00edk p\u016fsobil klidn\u011b, za to on koktal jak n\u011bjak\u00fd puber\u0165\u00e1k. „Co si d\u00e1\u0161? Aha, ty m\u00e1\u0161.“ Dodal, kdy\u017e si v\u0161imnul, \u017ee na bar postavil sklenici s koktejlem. Oba dva okam\u017eik ml\u010deli, jen po sob\u011b vz\u00e1jemn\u011b pokukovali a \u010dekali, zda se ten druh\u00fd osm\u011bl\u00ed a prolom\u00ed ticho. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Cel\u00e9 m\u011bs\u00edce, kdy se nevid\u011bli, si p\u0159edstavovali, co by \u0159ekli, kdyby se jejich cesty znovu spojily v jednu. Nyn\u00ed v\u0161ak nev\u011bd\u011bli, kde za\u010d\u00edt. Prvn\u00edm, kdo se osm\u011blil a promluvil, byl nakonec Tom.<\/p>\n

„Dovolen\u00e1? Tedy cht\u011bl jsem se zeptat, jestli tu…“<\/p>\n

„Jsem. A ty?“ Oplatil mu ot\u00e1zku. Vlastn\u011b jej ani tak nezaj\u00edmalo, pro\u010d tu je, jako sp\u00ed\u0161e to, s k\u00fdm tu je. V\u0161imnul si pohledn\u00e9ho mlad\u00e9ho mu\u017ee s ka\u0161tanov\u00fdmi vlasy, kter\u00fd s Tomem chvilku sed\u011bl na baru a choval se k n\u011bmu na jeho vkus a\u017e moc d\u016fv\u011brn\u011b.<\/p>\n

„Pracovn\u011b. D\u011bl\u00e1m account managera u jedn\u00e9 firmy. Jsme tu na kongresu.“<\/p>\n

„Tady?“ Hlas druh\u00e9ho mlad\u00edka zn\u011bl sp\u00ed\u0161 podez\u0159\u00edvav\u011b, co\u017e neu\u0161lo ani Tomovi. Sedmikr\u00e1ska se netv\u00e1\u0159il, \u017ee by mu v\u011b\u0159il. U\u017e jen ten pohled, kter\u00fdm si jej prohl\u00ed\u017eel. Nem\u00fdlil se, skute\u010dn\u011b se mu nezd\u00e1lo, \u017ee by tohle m\u00edsto bylo ur\u010den\u00e9 pro n\u011bjak\u00e9 kongresy. Dle n\u011bj sem lid\u00e9 jezdili sp\u00ed\u0161e za odpo\u010dinkem jako pr\u00e1v\u011b on.<\/p>\n

„Fakt, Luc\u016fv t\u00e1ta n\u00e1s sem s sebou vzal, abychom si pr\u00fd roz\u0161\u00ed\u0159ili obzor.“ Zopakoval p\u0159esn\u011b to, co mu bylo p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny sd\u011bleno jako d\u016fvod, pro\u010d je jejich \u00fa\u010dast nutn\u00e1.<\/p>\n

„Luc byl ten, kdo ode\u0161el?“ Dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka na sebe nenechala dlouho \u010dekat. A\u010dkoli se sna\u017eil sebev\u00edc skr\u00fdt \u017e\u00e1rliv\u00fd podt\u00f3n, moc se mu to neda\u0159ilo. Jen pomy\u0161len\u00ed, \u017ee si jeho<\/em> Tom n\u011bkoho na\u0161el, ho neuv\u011b\u0159iteln\u011b bolelo. P\u0159esto\u017ee se na n\u011bj b\u011bhem t\u011bch let n\u011bkdy i zlobil a obvi\u0148oval jej, \u017ee si z n\u011bj akor\u00e1t trop\u00ed \u017eerty, doufal, \u017ee by mohl b\u00fdt jednou s n\u00edm. Pokud se m\u011bli dnes setkat jen proto, aby se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee \u010dlov\u011bk, pro kter\u00e9ho se cel\u00e9 roky tr\u00e1pil a kter\u00e9ho p\u0159ese v\u0161echnu tu bolest miloval, je zamilovan\u00fd do n\u011bkoho jin\u00e9ho, tak mu jej osud snad ani rad\u011bji nem\u011bl p\u0159iv\u00e9st do cesty.<\/p>\n

„Jo, ten hn\u011bdovlas\u00fd krasavec, co odkr\u00e1\u010del, byl Lucas.“ Potvrdil Tom. Kdy\u017e v\u0161ak zachytil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled tmavohn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, jako by vytu\u0161il, \u017ee by bylo na m\u00edst\u011b objasnit, jak se v\u011bci maj\u00ed. „Lucas je m\u016fj kamar\u00e1d, b\u00fdval\u00fd spolu\u017e\u00e1k, spolubydl\u00edc\u00ed a nyn\u00ed i kolega v jedn\u00e9 osob\u011b.“ Sotva to dopov\u011bd\u011bl, nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159, jakou znal, se rozz\u00e1\u0159ila. Ze srdce \u010dernovlas\u00e9ho chlapce spadl obrovsk\u00fd k\u00e1men. Byl to jen<\/em> kamar\u00e1d.<\/div>\n

\n<\/div>\n
„Cht\u011bl bych ti n\u011bco uk\u00e1zat…“<\/p>\n

„Bille. Jmenuji se Bill.“ P\u0159edstavil se, nebo\u0165 si uv\u011bdomil, \u017ee ani nezn\u00e1 jeho jm\u00e9no. Nebo si t\u00edm alespo\u0148 nebyl stoprocentn\u011b jist\u00fd. S\u00e1m mu nikdy ne\u0159ekl, jak se jmenuje, a nemohl v\u011bd\u011bt, zda to za n\u011bj neud\u011blal n\u011bkdo jin\u00fd, nap\u0159\u00edklad b\u00fdval\u00fd kolega z baru, nebo jestli nezaslechl jeho jm\u00e9no z \u00fast n\u011bkter\u00e9 z pi\u0161t\u00edc\u00edch holek v klubu, kde tenkr\u00e1t vystupovali s kapelou.<\/p>\n

„Bill.“ Kdy\u017e Tom zopakoval jm\u00e9no sv\u00e9 Sedmikr\u00e1sky, objevil se mu na rtech nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill bylo to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed jm\u00e9no ze v\u0161ech, proto\u017ee je nosil on. To Sedmikr\u00e1ska mu dod\u00e1val na kr\u00e1se. „\u0160el bys se mnou. Chci ti n\u011bco uk\u00e1zat?“<\/p>\n

<\/div>\n

**<\/div>\n
\n

Jejich kroky zam\u00ed\u0159ily do vilky, v n\u00ed\u017e pob\u00fdval spole\u010dn\u011b s Lucem. Cestou sem si toho moc \u0159\u00edct nestihli. Tom se mu sv\u011b\u0159il s t\u00edm, \u017ee se s rodi\u010di nest\u00fdk\u00e1, \u010d\u00edm\u017e mu zodpov\u011bd\u011bl to, co jej zaj\u00edmalo. Probl\u00e9my tedy nevy\u0159e\u0161ili. On mu na opl\u00e1tku prozradil, \u017ee nato\u010dili s kapelou prvn\u00ed album a nyn\u00ed \u010dekaj\u00ed, jak\u00e9 bude m\u00edt ohlasy. Z\u00e1rove\u0148 se sv\u011b\u0159il s obavami, \u017ee jej kritici rozmetaj\u00ed. Kdy\u017e mu Tom oponoval, \u017ee se plete a prohl\u00e1sil, \u017ee budou m\u00edt spousty fanou\u0161k\u016f, proto\u017ee tak kr\u00e1sn\u00fd hlas jako on jen tak n\u011bkdo nem\u00e1, c\u00edtil, jak mu ho\u0159\u00ed tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

V\u00edc si toho ne\u0159ekli, proto\u017ee se ocitli p\u0159ed pl\u00e1\u017eovou vilkou. Bill hned p\u0159i vstupu zjistil, \u017ee je je\u0161t\u011b luxusn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pokoj, ve kter\u00e9m byl ubytov\u00e1n on. A to se domn\u00edval, \u017ee je to nemo\u017en\u00e9. Oba nyn\u00ed sed\u011bli na mal\u00e9 b\u00edl\u00e9 pohovce, nebo sp\u00ed\u0161e v\u011bt\u0161\u00edm k\u0159esle, kter\u00e9 bylo postaveno u obrovsk\u00e9ho okna, z n\u011bj\u017e byl n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled na pr\u016fzra\u010dn\u00e9 mo\u0159e. V noci to musela b\u00fdt je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed kr\u00e1sa, blesklo mu hlavou.<\/p>\n

„Nastav ruku.“ Vyb\u00eddl jej Tom, kdy\u017e usedal vedle n\u011bj. Na chv\u00edli se n\u011bkam vytratil, a kdy\u017e se vracel, pohr\u00e1val mu na rtech tajupln\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd jen podn\u00edtil jeho zv\u011bdavost.<\/p>\n

„Pro\u010d?“ Do\u017eadoval se vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d po n\u011bm \u017e\u00e1d\u00e1, aby mu nastavil dla\u0148.<\/p>\n

„Proto\u017ee ti chci n\u011bco d\u00e1t. No tak,“ pob\u00eddl jej znovu. Tentokr\u00e1t Bill nat\u00e1hl ruku a s tlukouc\u00edm srdcem \u010dekal, jak\u00fd d\u00e1rek dostane. A\u0165 u\u017e by to bylo cokoli, opatroval by darovanou v\u011bc jako oko v hlav\u011b a pova\u017eoval ji za nejv\u011bt\u0161\u00ed vz\u00e1cnost, proto\u017ee by byla od Toma.<\/p>\n

„To je ta…“ Tmavohn\u011bd\u00e9 o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily \u00fa\u017easem, kdy\u017e spat\u0159ily uschlou kv\u011btinu spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v jeho dlani.<\/p>\n

„Ta, co jsi p\u0159ed \u0161esti lety utrhl a nechal na lavi\u010dce v parku. Cel\u00e9 roky ji nos\u00edm u sebe.“<\/p>\n

„Tak\u017ee tys nakonec p\u0159i\u0161el.“ Hlesl t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b Bill a zav\u0159el o\u010di. Z uv\u011bdom\u011bn\u00ed si, \u017ee kdyby se zvedl o n\u011bco pozd\u011bji, mohl se sv\u00e9ho milovan\u00e9ho do\u010dkat, se mu sev\u0159elo srdce. Byl nucen stisknout v\u00ed\u010dka k sob\u011b, proto\u017ee se mu do o\u010d\u00ed za\u010daly hrnout slzy. Jak o\u0161klivou hru s nimi osud hr\u00e1l! Jak moc je oba tr\u00e1pil a zkou\u0161el!<\/p>\n

„Kdybych po\u010dkal, mohlo to b\u00fdt jinak.“ Bill vzhl\u00e9dl a oto\u010dil se vedle sebe. Po hladk\u00fdch l\u00edc\u00edch sklouzlo n\u011bkolik slan\u00fdch kapek, kter\u00e9 jedna jako druh\u00e1 zem\u0159ely na rud\u00fdch rtech. Tom v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou, \u010d\u00edm\u017e pop\u0159el pravdivost jeho slov a h\u0159betem ruky jej pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Pravd\u011bpodobn\u011b to tak muselo b\u00fdt. Mo\u017en\u00e1 n\u00e1m to m\u011blo pomoci si n\u011bco<\/em> uv\u011bdomit.“ P\u0159esto\u017ee kr\u00e1tce zav\u00e1hal, nakonec p\u0159ece jen vzal Billovu dla\u0148 do sv\u00e9 a sev\u0159el ji, \u010d\u00edm\u017e se mu poda\u0159ilo vr\u00e1tit \u0161\u0165astn\u00fd v\u00fdraz do o\u010d\u00ed, kter\u00e9 po noc\u00edch v\u00eddal v hlav\u011b. „Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem t\u011b zase na\u0161el.“<\/p>\n

Druh\u00fd hoch nic ne\u0159ekl, jen mu stiskl ruku a o kousek bl\u00ed\u017ee se p\u0159isunul. Kdy\u017e o n\u011bco pozd\u011bji uc\u00edtil silnou pa\u017ei, jak se kolem n\u011bj ov\u00edj\u00ed a obj\u00edm\u00e1 jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo, zrychlil se mu tep. V\u0161iml si, \u017ee se Tom kr\u00e1tce zarazil, pohl\u00e9dl mu do o\u010d\u00ed, jako by se v nich sna\u017eil vy\u010d\u00edst odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, co mu vyvstala v mysli. Nejsp\u00ed\u0161 ji tam nalezl, nebo\u0165 se za\u010dal velice pomalu nakl\u00e1n\u011bt k jeho \u00fast\u016fm. Ve chv\u00edli, kdy se jejich rty po letech znovu setkaly, se ob\u011bma zatemnila mysl. Zpo\u010d\u00e1tku byl polibek nesm\u011bl\u00fd, Tomova \u00fasta se jen lehounce ot\u0159ela o ta Billova, pak si jej v\u0161ak p\u0159it\u00e1hl za pas k sob\u011b a polibek prohloubil. V ten sam\u00fd moment se dla\u0148 \u010dernovlas\u00e9ho za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edho zp\u011bv\u00e1ka ovinula kolem \u0161\u00edje jeho znovunalezen\u00e9 l\u00e1sky. O t\u00e9to chv\u00edli snili oba, ve dne i v noci si p\u0159edstavovali, jak\u00e1 by mohla b\u00fdt, do nejmen\u0161\u00edho detailu si ji vykreslili. Ale ani ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdplody jejich fantazie se nemohly rovnat realit\u011b. Prvn\u00ed polibek v parku byl sp\u00ed\u0161e d\u011btsky nesm\u011bl\u00fd, tento byl opravdov\u00fd a odr\u00e1\u017eelo se v n\u011bm v\u0161echno, \u010d\u00edm si za ta l\u00e9ta pro\u0161li. Bolest, nal\u00e9havost, touha, v\u00e1\u0161e\u0148 a p\u0159edev\u0161\u00edm l\u00e1ska. Ta l\u00e1ska, kter\u00e1 za\u010dala kl\u00ed\u010dit po prvn\u00edm setk\u00e1n\u00ed a kter\u00e1 s roky rostla a s\u00edlila.<\/p>\n

Bill uc\u00edtil, \u017ee Tom hodl\u00e1 polibek p\u0159eru\u0161it, a nesouhlasn\u011b proto zamru\u010del. Odm\u00edtal se vzd\u00e1t jeho rt\u016f. Nebylo mu to nic platn\u00e9, proto\u017ee se od n\u011bj nakonec p\u0159ece jen na okam\u017eik odt\u00e1hl, av\u0161ak jen proto, aby mu pov\u011bd\u011bl: „Sedmikr\u00e1sko moje! Sedmkr\u00e1t milovan\u00e1, sedmkr\u00e1t nalezen\u00e1, sedmkr\u00e1t spanil\u00e1. Kdybych byl sedmkr\u00e1t \u017eiv, je\u0161t\u011b bych t\u011b nemohl m\u00edt dosti r\u00e1d!“ (Jaroslav Durych)<\/p>\n

<\/em> KONEC<\/p>\n

<\/strong> autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay P\u0159\u00edb\u011bh sedm\u00fd Le\u017eel na leh\u00e1tku, v u\u0161\u00edch m\u011bl sluch\u00e1tka s p\u0159\u00edjemnou, rytmickou hudbou, kter\u00e1 jej nutila zlehounka vrt\u011bt cel\u00fdm t\u011blem do jej\u00edho rytmu. O\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9 a p\u0159ed ostr\u00fdm sluncem jej chr\u00e1nily br\u00fdle s tmav\u00fdmi skly. Cel\u00e9 jeho t\u011blo se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[579],"tags":[],"class_list":["post-4287","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sedmikraska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4287","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4287"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4287\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4287"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4287"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4287"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}