{"id":4293,"date":"2014-01-22T17:00:00","date_gmt":"2014-01-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4280"},"modified":"2014-01-22T17:00:00","modified_gmt":"2014-01-22T16:00:00","slug":"balance-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/22\/balance-4\/","title":{"rendered":"Balance 4."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n<\/div>\n
<\/div>\n
Magi\u010dnost poh\u00e1dkov\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f nevytv\u00e1\u0159\u00ed ani kouzeln\u00e9 v\u00edly ani bytosti z jin\u00e9ho sv\u011bta \u010di nadp\u0159irozen\u00e9 schopnosti hlavn\u00edch hrdin\u016f, nebo\u0165 ta vych\u00e1z\u00ed z nejhlub\u0161\u00edho nitra postav vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00edch p\u0159\u00edb\u011bh. Pouze p\u0159\u00edb\u011bhy zalo\u017een\u00e9 na l\u00e1sce, oddanosti a v\u00ed\u0159e v dobr\u00e9 konce a v s\u00edlu sebe sama za n\u011bco stoj\u00ed, a ka\u017ed\u00e9mu z \u010ditatel\u016f utkv\u00ed v pam\u011bti. Zanechaj\u00ed po sob\u011b stopu, jak\u00e9si neviditeln\u00e9 znamen\u00ed, kter\u00e9 nikdy nezmiz\u00ed a p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 v ka\u017ed\u00e9m z n\u00e1s.<\/em><\/div>\n
P\u0159esn\u011b takov\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem je i p\u0159\u00edb\u011bh mal\u00e9ho kolou\u0161ka, kte\u0159\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 strachu pochop\u00ed, \u017ee vzd\u00e1lenost mezi nen\u00e1vist\u00ed a l\u00e1skou je t\u00e9m\u011b\u0159 nicotn\u00e1. Miluj\u00edc\u00ed du\u0161e m\u016f\u017eou b\u00fdt zvl\u00e1\u0161tn\u00ed shodou okolnost\u00ed rozd\u011bleny a p\u0159echov\u00e1vat v\u016f\u010di sob\u011b nen\u00e1vist stejn\u011b tak, jako m\u016f\u017ee mezi dv\u011bma nep\u0159\u00e1teli vykv\u00e9st zcela jin\u00fd cit. Z ko\u0159isti se n\u00e1hle st\u00e1v\u00e1 lovec, la\u010dn\u00fd, surov\u00fd pred\u00e1tor se r\u00e1zem m\u011bn\u00ed v ob\u011b\u0165. V prastar\u00fdch z\u00e1konech p\u0159\u00edrody se n\u00e1hle zjevila skulinka, nebo\u0165 jedna z dvojic odm\u00edt\u00e1 b\u00fdt jako v\u0161echny ostatn\u00ed. Ko\u0159ist odm\u00edt\u00e1 ut\u00edkat, pred\u00e1tor nedok\u00e1\u017ee ubl\u00ed\u017eit. Tou\u017e\u00ed po jedin\u00e9m. B\u00fdt si rovnocenn\u00ed. Pr\u00e1v\u011b tato my\u0161lenka vzpl\u00e1la v mysli dvou tvor\u016f, kdy\u017e na sebe poprv\u00e9 pohl\u00e9dli. Nevinnost se setkala s krve\u017e\u00edznivost\u00ed.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Bill se nad rann\u00edm v\u00fdtiskem novin sladce pousm\u00e1l a odlo\u017eil nedojedenou sn\u00eddani stranou. U\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 deset minut hled\u011bl na titulek jednoho z \u010dl\u00e1nk\u016f, kter\u00fd hl\u00e1sal o hromadn\u00e9m propou\u0161t\u011bn\u00ed z m\u00edstn\u00ed chemick\u00e9 fabriky a p\u0159em\u00fd\u0161lel p\u0159itom nad \u00favodem k poh\u00e1dce, kterou p\u016fj\u010dil sv\u00e9mu… jak by to vlastn\u011b \u0159ekl? Zni\u010dil mu kolo, shodil jej do bl\u00e1ta, ale nakonec jej odvezl dom\u016f, tak\u017ee jej sv\u00fdm zp\u016fsobem zachr\u00e1nil. Op\u011bt se pousm\u00e1l. Tr\u00fdznitel i zachr\u00e1nce v jednom. Hezk\u00e1 p\u0159edstava.<\/p>\n

Tu knihu miloval ze dvou d\u016fvod\u016f. T\u00edm prvn\u00edm byl obdarovatel, od kter\u00e9ho ji kdysi dostal, a nyn\u00ed mu slou\u017eila jako kr\u00e1sn\u00e1 p\u0159ipom\u00ednka na doby, kdy byli je\u0161t\u011b v\u0161ichni \u0161\u0165astni. T\u00edm druh\u00fdm byla my\u0161lenka samotn\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu. Nejednalo se o klasickou poh\u00e1dku pro d\u011bti, sp\u00ed\u0161 o poh\u00e1dkov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh pro dosp\u011bl\u00e9. On s\u00e1m ji za ta l\u00e9ta p\u0159e\u010detl snad stokr\u00e1t. Znal ka\u017ed\u00e9 jej\u00ed slovo, ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1pletky i rozuzlen\u00ed. D\u00edky sv\u00e9 matce se pono\u0159il do taje t\u00e9 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a nej\u010dist\u0161\u00ed l\u00e1sky, jakou lze naj\u00edt. Miloval tu knihu stejn\u011b tak, jako miloval to, co v n\u011bm zanechala. \u00dapln\u011b stejn\u011b jako p\u00e1r tmav\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se do n\u00ed mo\u017en\u00e1 v t\u00e9hle chv\u00edli tak\u00e9 no\u0159ily. Byl zv\u011bdav, jestli se mu bude l\u00edbit. Jestli v n\u00ed najde to sam\u00e9, co v n\u00ed kdysi objevil i on s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Proud jeho my\u0161lenek byl ne\u010dekan\u011b naru\u0161en p\u0159\u00edchodem Gordona, kter\u00fd se posadil naproti sv\u00e9mu synovi a obda\u0159il jej ospal\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Je \u010dtvrtek. Dnes nepracuje\u0161. Pro\u010d jsi nez\u016fstal v posteli d\u00e9le?“<\/em> nazna\u010dil mu za pomoci rukou, do kter\u00fdch vz\u00e1p\u011bt\u00ed uchopil p\u0159\u00edbor a pustil se do sv\u00fdch obl\u00edben\u00fdch m\u00edchan\u00fdch vajec.<\/div>\n
Bill v\u00e1hav\u011b trhl ramenem, odlo\u017eil noviny a op\u011bt si p\u0159it\u00e1hl tal\u00ed\u0159 se zbytkem ovesn\u00fdch vlo\u010dek. Se sklon\u011bnou hlavou se sna\u017eil vyhnout p\u0159\u00edm\u00e9mu o\u010dn\u00edmu kontaktu na tak dlouho, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9, a modlil se, aby se jej nezeptal na v\u010derej\u0161\u00ed p\u0159\u00edchod dom\u016f, a u\u017e v\u016fbec ne na kolo, kter\u00e9 mu daroval k narozenin\u00e1m a nyn\u00ed se nach\u00e1zelo v podob\u011b neforemn\u00e9 masy kovu u toho kluka v pokoji.<\/p>\n

„U\u017e se mi necht\u011blo sp\u00e1t. Bylo by zbyte\u010dn\u00e9 z\u016fst\u00e1vat d\u00e9le v posteli, tak jsem doprovodil d\u011bdu dom\u016f a ud\u011blal sn\u00eddani.“<\/em> Nakonec se odv\u00e1\u017eil k alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 reakci. Bylo by velice n\u00e1padn\u00e9, pokud by jej ignoroval. Z\u0159ejm\u011b se v\u0161ak ob\u00e1val zbyte\u010dn\u011b. Gordona natolik zaujal titulek o chemick\u00e9 fabrice, \u017ee mu v\u016fbec nev\u011bnoval pozornost. Mra\u010dil se, jizva na jeho tv\u00e1\u0159i se zd\u00e1la b\u00fdt v z\u00e1\u0159i \u010derstv\u011b napadl\u00e9ho sn\u011bhu je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Bill mezit\u00edm s plach\u00fdm v\u00fdrazem, nabodnul na vidli\u010dku kousek raj\u010dete a p\u0159ilo\u017eil si jej ke rt\u016fm. Nakonec m\u011bl op\u011bt pravdu. I p\u0159esto, \u017ee se jej ten kluk sna\u017eil utvrdit v tom, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd sn\u00edh nep\u0159ich\u00e1z\u00ed v \u00favahu, on jej c\u00edtil. C\u00edtil jeho p\u0159\u00edtomnost ve vzduchu stejn\u011b tak jasn\u011b jako sladk\u00e9 t\u00f3ny vanilky na pozad\u00ed jeho<\/em> v\u016fn\u011b. Vidli\u010dku i s raj\u010detem op\u011bt odlo\u017eil, chv\u00edli pouze sledoval vesel\u00fd tanec b\u00edl\u00fdch sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek, ne\u017e se odv\u00e1\u017eil zhluboka nadechnout. A promluvit.<\/p>\n

„Tati?“<\/p>\n

Gordon polkl sousto m\u00edchan\u00fdch vaj\u00ed\u010dek tak prudce, \u017ee mu kousek uv\u00edzl v krku a za\u010dal se dusit. N\u011bkolik popl\u00e1c\u00e1n\u00ed po z\u00e1dech sta\u010dilo k tomu, aby byla pohroma za\u017eehn\u00e1na, av\u0161ak v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e Billovi jasn\u011b napov\u00eddal, \u017ee mnohem v\u011bt\u0161\u00ed pohroma, m\u011bla teprve nadej\u00edt.<\/p>\n

„Bille, o tomhle jsme snad u\u017e mluvili. Do operace zb\u00fdv\u00e1 u\u017e m\u00e9n\u011b ne\u017e m\u011bs\u00edc a p\u016fl, a ty by ses m\u011bl pr\u00e1v\u011b te\u010f soust\u0159edit pouze na to, jak na\u010derpat co nejv\u00edce energie, ne jak se o ni p\u0159ipravit,“<\/em> myslel, \u017ee Bill zareaguje jako obvykle. Sklop\u00ed u\u0161i, odvr\u00e1t\u00ed tv\u00e1\u0159 a neznateln\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm s n\u00edm bude souhlasit. Tentokr\u00e1t to v\u0161ak neud\u011blal.<\/p>\n

„Mluv-en\u00ed m\u011b neuna\u2026vuje. Chci mluvit. Chci \u2026ch-chci b\u00fdt jako ostatn\u00ed.“<\/p>\n

Gordon r\u00e1zem zapomn\u011bl na \u010dl\u00e1nek v novin\u00e1ch i na svou sn\u00eddani a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na Billa, kter\u00e9ho n\u00e1hle nepozn\u00e1val. V\u011bd\u011bl, \u017ee je unaven\u00fd z toho nekone\u010dn\u00e9ho \u010dek\u00e1n\u00ed, z nekone\u010dn\u00e9ho douf\u00e1n\u00ed a mno\u017estv\u00ed operac\u00ed, kter\u00e9 skon\u010dily stejn\u00fdm ne\u00fasp\u011bchem. Oba byli.<\/div>\n

Ale pro\u010d by to tentokr\u00e1t nemohlo b\u00fdt jinak? Pro\u010d by pr\u00e1v\u011b tato operace nemohla b\u00fdt tou p\u0159elomovou? Tou, kter\u00e1 jej uzdrav\u00ed?<\/p>\n

„Synku\u2026 j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9. V\u011b\u0159 mi, s\u00e1m si nic na sv\u011bt\u011b nep\u0159eji v\u00edc, ne\u017e tv\u00e9 uzdraven\u00ed, ale\u2026“<\/p>\n

<\/em> V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch n\u00e1hle spat\u0159il zklam\u00e1n\u00ed i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed odlesk, kter\u00fd jasn\u011b signalizoval p\u0159\u00edtomnost slz. Byla tam v\u0161ak i vzdorovitost, kterou tam nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl. I p\u0159esto, \u017ee se s n\u00edm pokou\u0161el komunikovat znakovou \u0159e\u010d\u00ed, Bill na n\u011bj nep\u0159est\u00e1val mluvit, i kdy\u017e se jeho slova n\u00e1hle zd\u00e1la rozt\u0159esena.<\/p>\n

„J-j\u00e1 nejsem\u2026 nemocn\u00fd. Nesly\u0161\u00edm, ale\u2026 nej-sem nemocn\u00fd. Pro\u010d\u2026 se na m\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 d\u00ed-vat jako na ostatn\u00ed?“ zasekl se, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed nabral druh\u00fd dech a pokra\u010doval. „Pro\u010d m\u011b neust\u00e1-le nut\u00ed\u0161 podstupo-vat z\u00e1kro-ky, kter\u00e9\u2026 nikam nevedou a nesm\u00ed-\u0159\u00ed\u0161 se s t\u00edm jako j\u00e1?“<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, pro\u010d se na tebe ned\u00edv\u00e1m jako na ostatn\u00ed, Bille?!“ Gordon se neovl\u00e1dl. Vysko\u010dil ze \u017eidle, k\u0159i\u010del a schv\u00e1ln\u011b mluvil tak rychle, aby mu Bill nedok\u00e1zal odez\u00edrat ze rt\u016f. Ten na n\u011bj pouze vyd\u011b\u0161en\u011b hled\u011bl a sna\u017eil se potla\u010dit nar\u016fstaj\u00edc\u00ed bolest. „Proto\u017ee nejsi jako ostatn\u00ed! Miluju t\u011b nade v\u0161echno na sv\u011bt\u011b, ale nikdy se nesm\u00ed\u0159\u00edm s t\u00edm, \u017ee nejsi v po\u0159\u00e1dku!“<\/p>\n

U\u017e to v\u00edce nevydr\u017eel. Ani my\u0161lenka na sn\u00edh, na svou milovanou knihu nebo kluka, kter\u00e9mu ji p\u016fj\u010dil, jej nedok\u00e1zala u\u0161et\u0159it tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00e9mu jej vystavoval otec sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm. Siln\u011b se kousl do rtu, dostal ze sebe pouze to, \u017ee p\u016fjde za d\u011btmi, a se slzami v o\u010d\u00edch vyb\u011bhl z m\u00edstnosti.<\/p>\n

Gordon je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d st\u00e1l u stolu, se vzty\u010den\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem, p\u0159ipraven\u00fdm na dal\u0161\u00ed k\u00e1z\u00e1n\u00ed, nyn\u00ed v\u0161ak beze slov a bez jak\u00e9koli chuti k j\u00eddlu. Sledoval Billova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da, bolest zarytou v hloubce t\u011bch nej\u010dist\u0161\u00edch o\u010d\u00ed, a ka\u017edou vte\u0159inou se c\u00edtil h\u016f\u0159 a h\u016f\u0159. Pohledem zal\u00e9tl k lednici, odkud se na n\u011bj usm\u011bvav\u00fdma o\u010dima d\u00edvala jeho \u017eena. Bylo mo\u017en\u00e9, aby v jej\u00edm pohledu spat\u0159il v\u00fd\u010ditku? S velik\u00fdm knedl\u00edkem v krku pomalu do\u0161el k lednici, nat\u00e1hl dla\u0148 a b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f obkresloval tvar dlouh\u00fdch, tmav\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 von\u011bly po r\u016f\u017e\u00edch a jasm\u00ednu, a byly jemn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e sat\u00e9n. Bylo mu do pl\u00e1\u010de. T\u0159\u00e1sl se a jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017eil, bylo jej\u00ed objet\u00ed. Objet\u00ed osoby, kterou miloval. Osoby, kter\u00e1 jej dok\u00e1zala poskl\u00e1dat i z tis\u00edc\u016f rozbit\u00fdch kousk\u016f. Zacelit jedin\u00fdm \u00fasm\u011bvem, vyl\u00e9\u010dit pouh\u00fdm pohlazen\u00edm, ut\u011b\u0161it letm\u00fdm pohledem. Bill takovou osobu postr\u00e1dal.<\/div>\n

„Mrz\u00ed m\u011b to. Nedok\u00e1zal jsem mu b\u00fdt oporou tak jako ty mn\u011b. Nezvl\u00e1dl jsem to,“ zt\u011b\u017eka vydechl. „Op\u011bt.“<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Po \u00fanavn\u00e9 st\u0159ed\u011b, n\u00e1sledovaly \u010dtvrtky, kter\u00e9 byly z cel\u00e9ho t\u00fddne Tomovy asi nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed. Nejenom, \u017ee nem\u011bli p\u0159edn\u00e1\u0161ky, tenhle \u010dtvrtek mu dokonce Gordon ud\u011blil jeden den volna, tak\u017ee nemusel myslet ani na \u0161kolu ani na pr\u00e1ci. Z postele se vyhrabal a\u017e n\u011bkdy kolem ob\u011bda, a kdy\u017e unaven\u00fdm, ospal\u00fdm krokem sch\u00e1zel ze schod\u016f do kuchyn\u011b, myslel pouze na jedin\u00e9. Na sn\u00edh.<\/div>\n
Ti\u0161e pozdravil Simone post\u00e1vaj\u00edc\u00ed u spor\u00e1ku, posadil se za st\u016fl a okam\u017eit\u011b se zad\u00edval z okna. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee m\u011bl Bill pravdu. I p\u0159esto, \u017ee tomu v\u010derej\u0161\u00ed po\u010das\u00ed v\u016fbec nenasv\u011bd\u010dovalo, bylo r\u00e1no b\u00edl\u00e9 a pln\u00e9 t\u0159pyt\u00edc\u00edch se sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek. Tom nikdy nem\u011bl r\u00e1d zimu, ale \u010d\u00edm d\u00e9le se d\u00edval na p\u0159\u00edrodn\u00ed z\u00e1zrak, poletuj\u00edc\u00ed v podob\u011b mal\u00fdch r\u016fznorod\u00fdch tvar\u016f v\u0161ude kolem, t\u00edm v\u00edce v tom nach\u00e1zel jist\u00e9 kouzlo. A mo\u017en\u00e1 to bylo v\u0161echno jinak. Mo\u017en\u00e1 nebyl kouzeln\u00fd sn\u00edh, pouze ten, kdo jej p\u0159edpov\u00eddal. Bill.<\/em> L\u00edbilo se mu, \u017ee kone\u010dn\u011b zn\u00e1 jeho jm\u00e9no a nemus\u00ed jej v mysli i nad\u00e1le oslovovat \u0159editel\u016fv syn.<\/p>\n

Trhl sebou, jakmile p\u0159ed n\u011bj Simone, postavila tal\u00ed\u0159 s pozdn\u00ed sn\u00eddan\u00ed, posadila se naproti n\u011bmu a utkv\u011bla na n\u011bm pronikav\u00fdm pohledem.<\/div>\n

„Nechce\u0161 mi n\u011bco \u0159\u00edct?“<\/div>\n
Tom sklonil hlavu a ve\u0161kerou svou pozornost soust\u0159edil na ope\u010denou papriku. Jen pokr\u010dil ramenem a pustil se do j\u00eddla.<\/div>\n
„Tome, ty v\u00ed\u0161, \u017ee jsem se v\u010dera neptala, proto\u017ee jsi zjevn\u011b nem\u011bl n\u00e1ladu na rozhovory, ale mysl\u00edm, \u017ee je na\u010dase, abychom si promluvili,“ naklonila se p\u0159es st\u016fl a l\u00e1skypln\u011b jej pohladila po tv\u00e1\u0159i. „Co se stalo?“<\/div>\n
Tom k n\u00ed zvedl pohled a s podivn\u011b rychle bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem, zalhal. „Jen jsem se zdr\u017eel v pr\u00e1ci. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Opravdu? A kde se tady vzalo to kolo? A pro\u010d jsi vypadal, jako by ses zrovna vyv\u00e1lel v bl\u00e1t\u011b?“<\/div>\n
„No,“ Tom se rozpa\u010dit\u011b po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech, a a\u0165 se sna\u017eil jakkoli, nedok\u00e1zal se ubr\u00e1nit drobn\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. „M\u011bl jsem men\u0161\u00ed nehodu,“ p\u0159iznal nakonec.
Simone, pobaven\u011b zavrt\u011bla hlavou. „Vypad\u00e1\u0161 n\u011bjak spokojen\u011b. Skoro jako by ti ta nehoda ud\u011blala radost.“<\/div>\n
„D\u00e1 se to tak \u0159\u00edct.“<\/p>\n

V\u00fdhled z okna byl nyn\u00ed je\u0161t\u011b kouzeln\u011bj\u0161\u00ed. Hust\u011b padaj\u00edc\u00ed vlo\u010dky vytvo\u0159ily jemnou b\u00edlou masu, kter\u00e1 pomalu ul\u00e9hala na m\u011bsto za okny. Vzduch se n\u00e1hle naplnil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed k\u0159ehkost\u00ed a Toma po letech kone\u010dn\u011b dostala v\u00e1no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ra. Odvr\u00e1til se od okna a op\u011bt v\u011bnoval pohled Simone, kter\u00e1 nyn\u00ed se sklon\u011bnou hlavou a v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i hled\u011bla do novin. Zaujal ji \u010dl\u00e1nek o hromadn\u00e9m propou\u0161t\u011bn\u00ed z fabriky, ve kter\u00e9 pracovala. U\u017e jenom to by j\u00ed chyb\u011blo. Takhle p\u0159ed V\u00e1noci p\u0159ij\u00edt o pr\u00e1ci. Zakroutila hlavou a noviny co nejrychleji odlo\u017eila. Odm\u00edtala si kazit n\u00e1ladu.<\/p>\n

„Mimochodem,“ v\u011bnovala synovi dal\u0161\u00ed pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv. „Volalo mi asi p\u011bt holek z va\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy. Pokud t\u011b p\u0159emluv\u00edm j\u00edt na ten dne\u0161n\u00ed ve\u010d\u00edrek, dostanu od ka\u017ed\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek.“<\/div>\n

„To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b,“ Tom se po dlouh\u00e9 dob\u011b opravdu z chuti zasm\u00e1l. „Je mi to l\u00edto, mami, ale asi se bude\u0161 muset sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u00e1rky nedostane\u0161. V\u00ed\u0161, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00edm podobn\u00e9 akce.“<\/div>\n
Simone, si zastr\u010dila neposedn\u00fd pramen vlas\u016f za ucho a naklonila se dop\u0159edu.<\/div>\n
„Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee by bylo hezk\u00e9, kdybys tam \u0161el? Ud\u011blej t\u011bm d\u011bv\u010dat\u016fm radost, stav se tam alespo\u0148 na chvilku.“<\/div>\n
Tom se tak\u00e9 posunul dop\u0159edu a chytil matku za ruku.<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1me to takhle,“ hrav\u011b na ni mrkl. „J\u00e1 ti koup\u00edm dal\u0161\u00edch p\u011bt d\u00e1rk\u016f a ty m\u011b za to nebude\u0161 nutit j\u00edt na ten sm\u011b\u0161n\u00fd ve\u010d\u00edrek.“<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 nechci, aby ses takhle stranil mlad\u00fdch lid\u00ed. Po\u0159\u00e1d pracuje\u0161, a kdy\u017e nepracuje\u0161, jsi ve \u0161kole. Dnes m\u00e1\u0161 kone\u010dn\u011b volno od jednoho i druh\u00e9ho, m\u011bl bys to vyu\u017e\u00edt. Nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom si povzdechl a Simone se spokojen\u011b usm\u00e1la. V\u011bd\u011bla, \u017ee dal\u0161\u00ed protesty nebudou.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

V\u00e1no\u010dn\u00ed ve\u010d\u00edrek se odehr\u00e1val ve sv\u00e1te\u010dn\u011b vyzdoben\u00e9 aule ekonomick\u00e9 univerzity, kter\u00e1 se alespo\u0148 na ten jedin\u00fd ve\u010der zm\u011bnila k nepozn\u00e1n\u00ed. Ze stropu visely barevn\u00e9 girlandy, na stolech byly rozestav\u011bni r\u016fzn\u00e9 figurky v\u011bt\u0161\u00edch i mal\u00fdch Santa Klaus\u016f, av\u0161ak pil\u00ed\u0159em toho v\u0161eho byla n\u00e1dhern\u00e1 vysok\u00e1 jedli\u010dka, kter\u00e1 zaujala Tomovu pozornost natolik, \u017ee se u n\u00ed na chv\u00edli zdr\u017eel a pouze obdivn\u011b hled\u011bl na elegantn\u00ed ozdoby kr\u00e9mov\u00e9 barvy. Nat\u00e1hl ruku a zlehka pohladil mal\u00e9ho and\u011bla. Pousm\u00e1l se. Billovi by se to jist\u011b l\u00edbilo. M\u011bl by ze v\u0161ech t\u011bch sv\u011bt\u00e9lek, plamen\u016f sv\u00ed\u010dek a rozja\u0159en\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed, jist\u011b velikou radost.<\/p>\n

Rozhl\u00e9dl se kolem sebe, ignoruj\u00edc obdivn\u00e9 pohledy nafint\u011bn\u00fdch holek, a na\u0161el m\u00edsto jako stvo\u0159en\u00e9 pro n\u011bj. V nen\u00e1padn\u00e9m a dostate\u010dn\u011b vzd\u00e1len\u00e9m rohu m\u00edstnosti posed\u00e1val Flinn Larsey, nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161prt na cel\u00e9 \u0161kole, a i tentokr\u00e1t se hrbil nad svazkem pap\u00edr\u016f a n\u011bco si pro sebe mrmlal. Tom se spokojen\u011b roze\u0161el k n\u011bmu, posadil se na pr\u00e1zdnou \u017eidli vedle a z kapsy vyt\u00e1hl malou tmavou kn\u00ed\u017eku.<\/div>\n

Byl na ve\u010d\u00edrku? Byl. A krom\u011b toho, o tom, zda bude muset komunikovat s ostatn\u00edmi, nepadlo ani slovo. Tak\u017ee byl spokojen jak on, tak i Simone, kter\u00e1 se nakonec do\u010dk\u00e1 sv\u00fdch v\u00e1no\u010dn\u00edch d\u00e1rk\u016f od ne\u00fanavn\u00fdch obdivovatelek.<\/p>\n

Z reproduktor\u016f, se valily hlasit\u00e9 t\u00f3ny ot\u0159epan\u00fdch v\u00e1no\u010dn\u00edch sla\u010f\u00e1\u010dk\u016f, ale on m\u011bl o\u010di i mysl pouze pro p\u0159\u00edb\u011bh. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, zdali se mu ta kniha l\u00edbila pr\u00e1v\u011b kv\u016fli n\u011bmu, nebo pro to, \u017ee byla Billova nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed. Na kr\u00e1tkou chv\u00edli zvedl tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se do pr\u00e1zdna. Co asi te\u010f d\u011bl\u00e1?<\/em><\/p>\n

„TOME!“<\/p>\n

Vyd\u011b\u0161en\u011b sebou trhl a v\u0161iml si, \u017ee Flinn vedle n\u011bj zareagoval \u00fapln\u011b stejn\u011b. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na partu asi p\u011bti holek, kter\u00e9 toho na sob\u011b sice moc nem\u011bly, ale hrdinsky se to sna\u017eily dohnat hektolitry tvrd\u00e9ho alkoholu, kter\u00fd jim i nyn\u00ed st\u00e9kal z p\u0159epln\u011bn\u00fdch kel\u00edmk\u016f.<\/div>\n

„Nev\u011b\u0159ila jsem, \u017ee p\u0159ijde\u0161,“ promluvila vysok\u00e1 bruneta a koketn\u011b na n\u011bj zamrkala um\u011bl\u00fdmi \u0159asami.<\/div>\n
„To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,“ Tom se zdvo\u0159ile pousm\u00e1l. „J\u00e1 tak\u00e9 ne.“ Oto\u010dil se a spat\u0159il, \u017ee odst\u00edn Flinnovy tv\u00e1\u0159e je t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00fd jako barva jeho vlas\u016f. Syt\u011b rud\u00fd. Nerv\u00f3zn\u011b se kousal do rtu a \u00fap\u011bnliv\u011b se sna\u017eil tv\u00e1\u0159it, \u017ee se v\u011bnuje studiu i p\u0159esto, \u017ee m\u011bl pap\u00edry obr\u00e1cen\u011b.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 si s n\u00e1mi zatan\u010dit!“ ozvala se mal\u00e1 blond\u00fdna, kter\u00e9 sukn\u011b sotva sahala do \u00farovn\u011b stehen.<\/div>\n
„J\u00e1 netan\u010d\u00edm,“ dostal ze sebe a sna\u017eil se, aby to p\u016fsobilo co nejv\u00edce p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b.<\/div>\n
„Tak si s n\u00e1mi alespo\u0148 p\u0159ipij,“ o slovo se op\u011bt hl\u00e1sila vysok\u00e1 bruneta, kter\u00e1 k n\u011bmu p\u0159ib\u011bhla a nab\u00eddla mu ze sv\u00e9ho pit\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e z n\u011bj nespou\u0161t\u011bla pohled.<\/p>\n

Tom c\u00edtil, jak se spolu\u017e\u00e1k vedle n\u011bj samou nervozitou rozt\u0159\u00e1sl, upustil ve\u0161ker\u00e9 pap\u00edry a nyn\u00ed zoufale z\u00edral na \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot a sna\u017eil se splynout s prost\u0159ed\u00edm.<\/div>\n

„Jsem tu autem. P\u0159i\u0161el jsem jenom na chvilku\u2026 ale d\u011bkuju,“ dodal ti\u0161e, proto\u017ee tv\u00e1\u0159e ostatn\u00edch holek, za\u010daly podivn\u011b blednout. „Mysl\u00edm, \u017ee tady Flinn by si s tebou velice r\u00e1d zatan\u010dil.“<\/div>\n
Bruneta opile p\u0159e\u0161l\u00e1pla z nohy na nohu, chv\u00edli pouze nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edrala na usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se Toma a t\u00e9m\u011b\u0159 omdl\u00e9vaj\u00edc\u00edho Flinna, pot\u00e9 jedovat\u011b p\u0159ecedila skrz zuby: „Fajn,“ a odpochodovala k tane\u010dn\u00edmu parketu. Flinn v\u011bnoval Tomovi vd\u011b\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv a pomalu m\u00ed\u0159il za n\u00ed.<\/div>\n
„Co tady v\u016fbec d\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e se s n\u00e1mi nechce\u0161 bavit?“ vyz\u00fdvav\u00e1 blond\u00fdna si jej p\u0159em\u011b\u0159ila vy\u010d\u00edtav\u00fdm pohledem, zalo\u017eila si ruce na prsou a zbyl\u00e9 kamar\u00e1dky n\u00e1sledovaly jej\u00edho p\u0159\u00edkladu.<\/div>\n
Tom se zamyslel, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed zaklapl knihu, vlo\u017eil ji zp\u011bt do kapsy bundy, a kdy\u017e proch\u00e1zel kolem nich, s\u00e1m pro sebe s \u00fasm\u011bvem dodal.<\/div>\n
„Netu\u0161\u00edm.“<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n<\/div>\n
\n<\/div>\n
S divoce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem, kr\u00e1\u010del pr\u00e1zdnou chodbou za jedin\u00fdm zdrojem slab\u00e9ho sv\u011btla. Nemohl se vr\u00e1tit dom\u016f, necht\u011bl Simone zklamat, pr\u00e1v\u011b proto musel naj\u00edt m\u00edsto, kde by mohl str\u00e1vit n\u011bkolik hodin. Dlan\u00ed si rychle opr\u00e1\u0161il sn\u00edh z ramenou a se zatajen\u00fdm dechem do\u0161el ke dve\u0159\u00edm zdoben\u00fdm bledou z\u00e1clonou posetou drobn\u00fdmi kv\u00edtky. Nikdo jin\u00fd tam nez\u016fst\u00e1val tak dlouho a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu se mu v\u010dera p\u0159iznal, \u017ee v\u011bt\u0161inou odch\u00e1z\u00ed posledn\u00ed. Musel tam b\u00fdt on.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl, ledovou dlan\u00ed se dotkl kliky a pootev\u0159el dve\u0159e. Vzduchem se prost\u0159ednictv\u00edm neviditeln\u00fdch oblak\u016f \u0161\u00ed\u0159ila v\u016fn\u011b sladk\u00e9 vanilky. Naskytl se mu pohled na hezky udr\u017eovanou t\u0159\u00eddu plnou mal\u00fdch stol\u016f, \u017eidli\u010dek, hra\u010dek a r\u016fzn\u00fdch pom\u016fcek pro d\u011bti a za posledn\u00edm, zna\u010dn\u011b vy\u0161\u0161\u00edm stolem, spat\u0159il shrbenou postavu. Ve sv\u011btle vonn\u00e9 sv\u00edce z\u00edskaly jeho tmav\u00e9 vlasy zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zlatist\u00fd n\u00e1dech. Kr\u010dil se nad kn\u00ed\u017ekou s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i a sem tam si kone\u010dky prst\u016f prot\u0159el koutky o\u010d\u00ed. Tomovi se zd\u00e1lo, \u017ee pl\u00e1\u010de. Zcela okouzlen jeho bytost\u00ed opatrn\u011b ve\u0161el dovnit\u0159.<\/p>\n

V t\u00e9 chv\u00edli jej Bill kone\u010dn\u011b post\u0159ehl. Zvedl o\u010di od \u010dten\u00ed, p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty a rychle si prot\u0159el tv\u00e1\u0159. \u00daderem neviditeln\u00e9ho blesku se jeho srdce rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod. Tom se neh\u00fdbal. St\u00e1l na m\u00edst\u011b a \u010dekal na svolen\u00ed, zda m\u016f\u017ee j\u00edt d\u00e1l. Byl p\u0159ipraven odej\u00edt, pokud by jej o to po\u017e\u00e1dal.<\/div>\n

Bill se, lapaje po dechu, opatrn\u011b postavil a dlouze si jej prohl\u00ed\u017eel. Necht\u011bl v\u011b\u0159it tomu, \u017ee je tam s n\u00edm. Za okny ti\u0161e chumelilo, drobn\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky vrhaly na jejich v\u00e1\u017en\u00e9 tv\u00e1\u0159e r\u016fzn\u00e9 st\u00edny. Tom nesm\u011ble ud\u011blal krok vp\u0159ed a pohl\u00e9dl Billovi do o\u010d\u00ed. V\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e byl n\u00e1hle zvl\u00e1\u0161tn\u011b n\u011b\u017en\u00fd. Bill tak\u00e9 ud\u011blal krok vp\u0159ed a v\u011bnoval mu slab\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd Tom bral jako neverb\u00e1ln\u00ed svolen\u00ed.<\/div>\n
Mohl p\u0159istoupit bl\u00ed\u017e.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Magi\u010dnost poh\u00e1dkov\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f nevytv\u00e1\u0159\u00ed ani kouzeln\u00e9 v\u00edly ani bytosti z jin\u00e9ho sv\u011bta \u010di nadp\u0159irozen\u00e9 schopnosti hlavn\u00edch hrdin\u016f, nebo\u0165 ta vych\u00e1z\u00ed z nejhlub\u0161\u00edho nitra postav vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00edch p\u0159\u00edb\u011bh. Pouze p\u0159\u00edb\u011bhy zalo\u017een\u00e9 na l\u00e1sce, oddanosti a v\u00ed\u0159e v dobr\u00e9 konce a v s\u00edlu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[581],"tags":[],"class_list":["post-4293","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balance"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4293","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4293"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4293\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4293"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4293"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4293"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}