{"id":4301,"date":"2014-01-19T17:00:00","date_gmt":"2014-01-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4288"},"modified":"2014-01-19T17:00:00","modified_gmt":"2014-01-19T16:00:00","slug":"denial-40","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/19\/denial-40\/","title":{"rendered":"Denial 40."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Z\u016fstal jsem sed\u011bt v ob\u00fdv\u00e1ku. Jen jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co jsem to vlastn\u011b \u0159ekl. M\u011blo to vyzn\u00edt \u00fapln\u011b jinak, ale zformuloval jsem to absolutn\u011b \u0161patn\u011b. Jsem idiot. Jde mi jen o p\u00e9\u010di o malou, rozvodem jsem si jist\u00fd.<\/em> Povzdechl jsem a kousl se do rtu. Te\u010f se za Tomem nem\u016f\u017eu ani rozjet, mus\u00edm tu b\u00fdt a v\u011bnovat se rodi\u010d\u016fm. Mo\u017en\u00e1 je to tak i lep\u0161\u00ed. Je na m\u011b na\u0161tvan\u00fd, a to nen\u00ed nejlep\u0161\u00ed situace, kdy do n\u011bj je\u0161t\u011b vandrovat a n\u011bco mu vysv\u011btlovat.<\/em><\/div>\n

„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee to dnes takhle dopadlo,“ pod\u00edval jsem se na rodi\u010de potom.<\/div>\n
„To n\u00e1s taky, Bille. V\u016fbec jsem takovouhle Barbaru je\u0161t\u011b neza\u017eila,“ zakroutila hlavou mamka a pohladila Nicki, kter\u00e1 se vecpala mezi ni a t\u00e1tu.<\/div>\n
„P\u0159ijde mi, jako by se snad pom\u00e1tla,“ pronese t\u00e1ta. Vid\u011bl jsem, jak byl zamra\u010den\u00fd. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e se Nicki ubli\u017eovalo. V\u017edycky to byla jeho mal\u00e1 hol\u010di\u010dka.<\/div>\n
„To mn\u011b taky. Jestli mezi sebou m\u00e1me probl\u00e9my my dva, nebude to ventilovat na Nicol, to nedopust\u00edm,“ zakrout\u00edm hlavou a povzdechnu. „Promi\u0148te mi to. T\u011b\u0161il jsem se na v\u00e1s a te\u010f\u2026“ jen jsem slo\u017eil obli\u010dej do dlan\u00ed. Do prdele! V\u0161echno se to bort\u00ed. K\u00e9\u017e bych aspo\u0148 nevypustil z huby takovou hovadinu. Mus\u00edm se mu omluvit, mus\u00edm a co nejd\u0159\u00edv.<\/p>\n

<\/em> „To nevad\u00ed, Bille,“ pohladila m\u011b mamka po ruce a objala m\u011b kolem pasu. „Ten Tom je moc hodnej, vi\u010f? M\u00e1 Nicki moc r\u00e1d a ona jeho taky, vid\u00edm,“ \u0159ekla mi s \u00fasm\u011bvem, p\u0159i\u010dem\u017e mi dala pusu na tv\u00e1\u0159. Mami, kdybys jenom tu\u0161ila.<\/em> Bylo to o\u010dividn\u00e9. Mal\u00e1 si hr\u00e1la v n\u00e1ru\u010d\u00ed s k\u0159e\u010dkem, d\u00e1vala mu hlodat mrkev a furt na n\u011bj cukrovala slovy: „Papej, Tomi juniore.“ Ah, zlat\u00ed\u010dko moje. Koupil j\u00ed kr\u00e1sn\u00fd d\u00e1rky, m\u00e1 ji tolik r\u00e1d.<\/em><\/div>\n

„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvnu a semknu rty k sob\u011b. „Je to skv\u011blej kluk. Star\u00e1 se o Nicki v\u00edc jak Barbara. Po\u0159\u00e1d j\u00ed n\u011bco kupuje, kolikr\u00e1t kdy\u017e ji vezmu do pr\u00e1ce, nebo jen odpoledne ven, Nicki se po n\u011bm hned sh\u00e1n\u00ed. Je hrozn\u011b hodnej,“ zaklepe se mi hlas, proto si hned poodka\u0161lu. Pohlad\u00edm mamku po ruce a potom ji jemn\u011b stisknu. M\u00e1ma je \u00fa\u017easn\u00fd \u010dlov\u011bk. I kdy\u017e jsem m\u011bl n\u011bkdy n\u011bjak\u00fd pr\u016f\u0161vih, v\u017edycky se mnou v\u0161echno v klidu probrala, podporovala m\u011b a m\u011bla m\u011b r\u00e1da.<\/em><\/div>\n
„A ty ho m\u00e1\u0161 taky moc r\u00e1d, hm?“ po\u0161ept\u00e1 mi s \u00fasm\u011bvem. Pootev\u0159el jsem rty a p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal. N\u011bco tu\u0161\u00ed nebo co se d\u011bje. Dal jsem to tolik zn\u00e1t?
<\/em><\/div>\n
\n
<\/p>\n

<\/em> „M\u00e1m ho r\u00e1d,“ p\u0159izn\u00e1m tak\u00e9 \u0161eptem.<\/div>\n

„J\u00e1 to v\u00edm. Vid\u00edm, jak se na n\u011bj d\u00edv\u00e1\u0161,“ pohlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech. Sakra.<\/em> „Takhle ses na Barbaru nikdy ned\u00edval.“ Co j\u00ed m\u00e1m na tohle odpov\u011b\u010f? Ano, jsem do n\u011bj zamilovan\u00fd, maminko.<\/em> Pohl\u00e9dl jsem na Nicki a t\u00e1tu. Hr\u00e1li si spolu, tak\u017ee jsme si s mamkou mohli v klidu pov\u00eddat. T\u00e1ta byl v t\u011bchto v\u011bcech tro\u0161ku striktn\u00ed. Nejsem si jist\u00fd, \u017ee ten by si n\u011b\u010deho v\u0161iml. Hodnotil Toma, o tom jsem v\u011bd\u011bl, ale ne\u0159ekl bych, \u017ee se na n\u00e1s d\u00edval po t\u00e9hle str\u00e1nce.<\/em><\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161, mami?“ pod\u00edv\u00e1m se na ni a nasucho polknu.<\/div>\n
„Jsem tvoje m\u00e1ma, mil\u00e1\u010dku,“ zasm\u011bje se. „Zn\u00e1m t\u011b odmali\u010dka a tyhle tvoje zamilovan\u00fd pohledy zn\u00e1m. D\u00edv\u00e1\u0161 se na n\u011bj stejn\u011b jako na malou, jen si to p\u0159iznej,“ pod\u00edv\u00e1 se mi pobaven\u011b do o\u010d\u00ed. \u0158ekl bych, \u017ee m\u00e1ma u\u017e v\u00ed v\u00edc ne\u017e j\u00e1. Ne\u010dekal bych, \u017ee by mi tohle \u0159\u00edkala, bo\u017ee.<\/em><\/div>\n
„Ale-ale Nicol je moje dcera, to je jin\u00e9,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„A i p\u0159esto k n\u011bmu chov\u00e1\u0161 podobn\u00e9 city,“ po\u0161ept\u00e1 vl\u00eddn\u011b. Jak to jen v\u00ed? To jsem to dal opravdu tolik zn\u00e1t?<\/p>\n

<\/em> „Mami,“ vydechnu jen \u0161okovan\u011b.<\/div>\n

„Jednou k tomu muselo doj\u00edt. J\u00e1 to \u0159\u00edkal,“ povzdechl n\u00e1hle t\u00e1ta, jako by snad sly\u0161el ka\u017ed\u00e9 na\u0161e slovo. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj. To si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 srandu, ne? Co on o tom v\u00ed\u2026 v\u017edy\u0165\u2026 co by m\u011blo p\u0159ij\u00edt? Ne\u0159ekl jsem o n\u00e1s nic.<\/em><\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161, tati?“<\/div>\n
„U\u017e od tv\u00fdch p\u011bti let jsem \u0159\u00edkal, \u017ee se jednou zaplete\u0161 s chlapem. Kdy\u017e jsem t\u011b bral v\u017edycky na p\u00edskovi\u0161t\u011b, d\u00e1val jsi tam jednomu chlapcovi pusu,“ \u0159ekl pom\u011brn\u011b pobaven\u011b. „Jak\u017ee se jmenoval?“ pohl\u00e9dne zamy\u0161len\u011b na m\u00e1mu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee se jmenoval Aaron. V\u011b\u010dn\u011b jste si spolu hr\u00e1li. Byl tvoje prvn\u00ed d\u011btsk\u00e1 l\u00e1ska,“ zasm\u011bje se mamka, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b pohlad\u00ed po boku. Co\u017ee? J\u00e1 si to ani nepamatuju. To ze m\u011b p\u0159ece ned\u011bl\u00e1 hned gaye a j\u00e1\u2026 no, ty m\u011b oba dva p\u011bkn\u011b zasko\u010dili.<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, synku, neznamen\u00e1, \u017ee kdy\u017e jsme na tebe n\u011bkdy byli p\u0159\u00edsn\u00ed, \u017ee t\u011b nem\u00e1me r\u00e1di. V\u017edycky jsme t\u011b milovali a milovat i budeme. Zn\u00e1me t\u011b, v\u00edme o tob\u011b v\u0161echno a vid\u011bl jsem, jak se na toho Toma d\u00edv\u00e1\u0161 u\u017e jen, jak jsi ho p\u0159ivedl. Nav\u00edc\u2026 jak t\u011b zn\u00e1m, nenechal bys n\u011bkoho, na kom ti nez\u00e1le\u017e\u00ed, aby se tolik sbl\u00ed\u017eil s touhle princeznou, vi\u010f?“ pohlad\u00ed Nicki po vlasech. V tomhle v\u0161em maj\u00ed pravdu. Nenechal bych Nicki s nik\u00fdm, komu bych absolutn\u011b nev\u011b\u0159il.<\/em> Ona se jen zaculila a dala k\u0159e\u010dkovi pusu.<\/p>\n

„No,“ vydechnu ti\u0161e a zad\u00edv\u00e1m se na Nicki. „J\u00e1\u2026 p\u0159ekvapili jste m\u011b, oba dva,“ p\u0159izn\u00e1m. „V\u016fbec si na to nepamatuju, kdy\u017e jsem byl malej.“<\/div>\n

„Ale brou\u010dku, to si ani nepamatuje\u0161, jak ses mi hrabal ve sk\u0159\u00edni a zkou\u0161el si moje \u0161aty?“ za\u010dala se mamka sm\u00e1t. „Pak sis na sebe v\u017edycky napatlal \u0161minky a nakrucoval se p\u0159ed zrcadlem.“ Co\u017ee?! No to fakt nev\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Bo\u017ee, to si vzpom\u00edn\u00e1m, jak jsem p\u0159i\u0161el z pr\u00e1ce a on tam na m\u011b takhle vyb\u011bhl. Myslel jsem, \u017ee m\u011b tref\u00ed \u0161lak,“ rozesm\u00e1l se i t\u00e1ta.<\/div>\n
„O tom ale v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm,“ \u0159eknu s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „No, je vid\u011bt, \u017ee jste moji rodi\u010de,“ p\u0159izn\u00e1m a usm\u011bju se. „Nev\u00edm, jak je tohle v\u0161echno mo\u017en\u00e9.“<\/div>\n
„No jo, prost\u011b to tak je,“ zasm\u00e1la se mamka.<\/div>\n
„Hele, a\u017e t\u011b bude ta tvoje f\u00farie \u0161tv\u00e1t, vezmi malou a p\u0159ije\u010fte k n\u00e1m,“ nab\u00eddne mi t\u00e1ta. On je v\u00e1\u017en\u011b prima. Jak se zd\u00e1 b\u00fdt tvrd\u00fd, je hodn\u00fd a je s n\u00edm sranda.<\/p>\n

<\/em> „J\u00f3, budeme spinkat u babi\u010dky a d\u011bde\u010dka,“ vyk\u0159ikla hned Nicki nad\u0161en\u011b.<\/div>\n

„To je dobr\u00fd n\u00e1pad. J\u00e1 u\u017e stejn\u011b nem\u00e1m na zahrad\u011b co d\u011blat. Akor\u00e1t se tam oba dva nud\u00edme,“ odsouhlasila maminka s \u00fasm\u011bvem. „Budeme r\u00e1di, kdy\u017e s malou p\u0159ijedete.“<\/div>\n
„A m\u016f\u017eu si s sebou vz\u00edt i Tomiho juniora a Tomiho pandu?“ zeptala se hned mal\u00e1.<\/div>\n
„Klidn\u011b si s sebou vezmi i toho opravdov\u00fdho,“ mrkne na ni t\u00e1ta pobaven\u011b, nad \u010d\u00edm\u017e se za\u010dala radovat. Nev\u00edm, jestli by to p\u0159ijal, ale mysl\u00edm si, \u017ee bychom na sebe m\u011bli p\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti dost \u010dasu a nikdo by n\u00e1m to nevy\u010d\u00edtal. Ov\u0161em, kdov\u00ed, jestli po tom, co se stalo, by se mnou n\u011bkam jel.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju v\u00e1m,“ usm\u011bju se na n\u011b a nat\u00e1hnu se po Nicki. Posadil jsem si ji na kl\u00edn a pohladil ji po tv\u00e1\u0159i\u010dce. „Ur\u010dit\u011b brzo p\u0159ijedeme, vi\u010f?“<\/div>\n
„J\u00f3, a budeme v\u0161ichni t\u0159i sp\u00e1t na zahrad\u011b ve stanu,“ vrt\u011bla se na mn\u011b neposedn\u011b, \u010demu\u017e se za\u010dali rodi\u010de sm\u00e1t. No to by dopadlo. To by byla noc, na kterou by Tom asi nezapomn\u011bl, jeliko\u017e by Nicki spala p\u0159\u00edmo na n\u011bm a nenechala by ho ani snad sp\u00e1t.<\/p>\n

<\/em> „To v\u00ed\u0161, \u017ee jo,“ usm\u011bju se na ni a d\u00e1m j\u00ed pusinku do vl\u00e1sk\u016f. „On ji m\u00e1 stra\u0161n\u011b r\u00e1d. Hrozn\u011b m\u011b to p\u0159ekvapovalo, ale on si s n\u00ed um\u00ed tolik vyhr\u00e1t,“ \u0159eknu, p\u0159i\u010dem\u017e hlad\u00edm spole\u010dn\u011b s Nicki mal\u00e9ho Tomi juniora.<\/div>\n

„Mn\u011b sta\u010dilo, jak ji br\u00e1nil p\u0159ed Barbarou. Tak se m\u00e1 chovat spr\u00e1vn\u00fd rodi\u010d, ne jako ona\u2026“ zakrout\u00ed t\u00e1ta hlavou. Bo\u017ee! Jsem tolik r\u00e1d, \u017ee tohle \u0159ekl m\u016fj otec!<\/em><\/div>\n
„M\u011b sp\u00ed\u0161 p\u0159ekvapilo, \u017ee hned b\u011b\u017eela k n\u011bmu. \u010cekala jsem, \u017ee pob\u011b\u017e\u00ed k n\u011bkomu z n\u00e1s, ale ona prost\u011b \u0161la k n\u011bmu. Mus\u00ed ho m\u00edt stra\u0161n\u011b moc r\u00e1da,“ usm\u00e1la se mamka p\u0159i pohledu na ni a jej\u00edho k\u0159e\u010dka Toma juniora.<\/div>\n
„To m\u00e1, \u017ee jo, princezno?“ usm\u011bju se a tro\u0161ku v\u00edc si ji k sob\u011b p\u0159it\u00e1hnu, aby mi nesjela dol\u016f. „Jsem r\u00e1d za va\u0161i podporu, moc to pro m\u011b znamen\u00e1,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011b.<\/div>\n
„Jsi n\u00e1\u0161 syn, kter\u00fd v\u00ed, co d\u011bl\u00e1. Je na\u0161\u00edm \u00fakolem b\u00fdt na tv\u00e9 stran\u011b,“ dod\u00e1 mi t\u00e1ta sv\u00fdm \u00fasm\u011bvem jistotu. Mamka ov\u0161em byla tak zaujat\u00e1 Tomem, \u017ee se d\u00e1l ptala na n\u011bj.<\/div>\n
„A on m\u00e1 Tom n\u011bjak\u00e9 d\u011bti? Kolik mu je?“ zaj\u00edmala se. Nad t\u00edm jsem se usm\u00e1l. T\u011b\u0161ilo m\u011b, \u017ee o n\u011bj m\u00e1 z\u00e1jem a oba to berou tak, jak to je. Nemusel jsem vlastn\u011b nic \u0159\u00edkat a v\u0161e jim do\u0161lo.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu jsme si v\u0161ichni pov\u00eddali, Nicki si st\u00e1le hr\u00e1la s k\u0159e\u010dkem, p\u0159i\u010dem\u017e stihla ob\u00edhat d\u011bdu i babi\u010dku. Potom se u\u017e ov\u0161em rodi\u010de rozhodli, \u017ee pojedou dom\u016f. Rozlou\u010dili jsme se s nimi a j\u00e1 jim ob\u011bma mnohokr\u00e1t pod\u011bkoval. Kdy\u017e ode\u0161li, dal jsem se do \u00faklidu v\u0161eho, co tu bylo po t\u00e9 oslav\u011b. Pomohl jsem Nicki odnosit v\u0161echny d\u00e1rky do jej\u00edho pokoj\u00ed\u010dku a pot\u00e9 j\u00ed ud\u011blal n\u011bco k j\u00eddlu. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el \u010das na koup\u00e1n\u00ed, umyl jsem Nicki a n\u00e1sledn\u011b ji ulo\u017eil do post\u00fdlky. Dovolil jsem j\u00ed, aby si hr\u00e1la je\u0161t\u011b chvilku s Tomem juniorem, ale pak jsem ji u\u017e opravdu zahnal do postele. Byla unaven\u00e1, o\u010d\u00ed\u010dka j\u00ed padala, ale st\u00e1le necht\u011bla sp\u00e1t. P\u0159e\u010detl jsem j\u00ed rychle je\u0161t\u011b poh\u00e1dku, a\u017e kone\u010dn\u011b usnula. Nechal jsem ji u\u017e spinkat a \u0161el do lo\u017enice. Jakmile jsem dosedl na postel, nat\u00e1hl jsem se po mobilu a dal se do psan\u00ed sms. A\u017e po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem odeslal sms obsahuj\u00edc\u00ed tento text:<\/p>\n

„Ahoj, Tomi, mrz\u00ed m\u011b, co jsem \u0159ekl. V\u0161echno mi to doch\u00e1z\u00ed a lituju toho. Bohu\u017eel jsem idiot a v\u0161e jsem \u0161patn\u011b zformuloval. Myslel jsem to jinak, ne\u017e jsem to \u0159ekl. Pros\u00edm, nena\u0161el by sis z\u00edtra chvilku \u010dasu? Pot\u0159eboval bych s tebou mluvit, pros\u00edm. Miluju t\u011b\u2026“<\/em> napsal jsem mu.<\/div>\n

„Ahoj, z\u00edtra to nep\u016fjde. I j\u00e1 mam rodinu, kterou chci ob\u010das vid\u011bt. Uvid\u00edme se v pr\u00e1ci, m\u011bj se.“<\/em> P\u0159i\u0161la mi kr\u00e1tk\u00e1 a stroh\u00e1 odpov\u011b\u010f. Sv\u011bsil jsem hlavu a prohr\u00e1bnul si prsty vlasy.<\/div>\n
„Do prdele,“ \u0159eknu bez okolk\u016f a polo\u017e\u00edm se na postel. Na co s\u00e1hnu, to poseru. Te\u010f to bude zase v\u0161echno \u0161patn\u011b. Tolik jsem se t\u011b\u0161il z t\u011bch p\u00e1te\u010dn\u00edch okam\u017eik\u016f, kdy mi bylo dob\u0159e, ale te\u010f je to zase pry\u010d.<\/p>\n

<\/em> Jeliko\u017e Barbara nebyla ani v ned\u011bli doma, rozhodl jsem se, \u017ee alespo\u0148 malou n\u011bkam vezmu. Nedok\u00e1zal jsem jen sed\u011bt doma a o v\u0161em uva\u017eovat, zbl\u00e1znil bych se. Mal\u00e1 byla nad\u0161en\u00e1, \u017ee se mnou n\u011bkam p\u016fjde, ale samoz\u0159ejm\u011b se ptala po Tomovi. Odpov\u011bd\u011bl jsem j\u00ed tak, jak odpov\u011bd\u011bl on mn\u011b. Nemohl jsem nic d\u011blat, a\u010dkoli m\u011b to uvnit\u0159 p\u0159\u00edmo u\u017e\u00edralo.<\/div>\n

Vyrazili jsme s Nicki na proch\u00e1zku, vzal jsem ji a\u017e na louku k lesu, kde se v\u0161echno pomali\u010dku za\u010d\u00ednalo u\u017e kone\u010dn\u011b zelenat. R\u00e1da se proch\u00e1zela, trhala kyti\u010dky a po\u0159\u00e1d mi je d\u00e1vala. Neb\u00fdt t\u00e9hle princezny, asi bych se u\u017e zbl\u00e1znil, opravdu.<\/em> Po po\u0159\u00e1dn\u00e9 proch\u00e1zce jsem ji vzal do kina, kde si dala i n\u011bjak\u00e9 dobroty. D\u00e1vali n\u011bjakou poh\u00e1dku, tak jsem si \u0159ekl pro\u010d ne. Bylo to pro ni hezk\u00e9 odpoledne, u\u017e\u00edvala si to a to pro m\u011b bylo hlavn\u00ed. T\u011b\u0161il jsem se z jej\u00ed radosti, ona byla \u010dlov\u00ed\u010dkem, kter\u00fd mi tu radost d\u011blal st\u00e1le u\u017e jen svou existenc\u00ed. Stejn\u011b tak to bylo a je i s Tomem. Po kin\u011b jsme spole\u010dn\u011b za\u0161li je\u0161t\u011b do obchodu, kde jsem nakoupil n\u011bjak\u00e9 potraviny v\u010detn\u011b haldy sladkost\u00ed, kter\u00e9 si do ko\u0161e Nicki nah\u00e1zela. Dodate\u010dn\u011b jsem j\u00ed k narozenin\u00e1m koupil je\u0161t\u011b panenku, kterou si vybrala. Nedok\u00e1zal jsem j\u00ed to nekoupit, snad jsem si t\u00edm i hojil r\u00e1ny, kter\u00e9 jsem m\u011bl na srdci d\u00edky tomu, co se te\u010f v\u0161echno d\u011blo. Jak jsem u\u017e \u0159\u00edkal, jej\u00ed radost byla i moj\u00ed radost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Cel\u00fd den jsem zakon\u010dil ve\u010de\u0159\u00ed, na kterou jsem ji vzal. Hrozn\u011b r\u00e1da se mnou chodila do restaurace. Hr\u00e1la si v\u017edy na n\u011bjakou pan\u00ed \u010di sle\u010dnu a byla hrozn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1. Kdy\u017e jsme jeli dom\u016f, v aut\u011b mi u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 us\u00ednala. Alespo\u0148 jsem ji tro\u0161ku unavil a bude klidn\u011b spinkat. Cel\u00fd den m\u011b v\u0161ak prov\u00e1zely my\u0161lenky na Toma, tak\u017ee mi bylo jasn\u00e9, \u017ee j\u00e1 opravdu nebudu ten, kdo by klidn\u011b spal. V\u0161echnu tu radost mi je\u0161t\u011b zkazila Barbara, kter\u00e1 u\u017e byla doma. Ani se nemusela vracet.<\/em> Nepromluvil jsem s n\u00ed a ona se mnou tak\u00e9 ne. Nicki jsem vykoupal a zahnal ji rad\u011bji sp\u00e1t. Nebylo o \u010dem mluvit, kdy\u017e se ani nezeptala, kde jsme byli a jak se Nicol m\u011bla.<\/p>\n

Pond\u011bln\u00edho r\u00e1na a cel\u00e9ho dne jsem se ob\u00e1val. M\u011bl jsem strach, jestli se mnou Tom bude mluvit, co si vlastn\u011b \u0159ekneme a podobn\u011b. Nezbylo mi ov\u0161em nic jin\u00e9ho, ne\u017e klasicky p\u0159ij\u00edt do pr\u00e1ce. Na stole m\u011b opravdu p\u0159ekvapilo \u010derstv\u00e9 latt\u00e9. K\u00e9\u017e by to bylo u\u017e o mali\u010dko lep\u0161\u00ed.<\/em> Kdy\u017e jsem do\u0161el d\u00e1l do kancel\u00e1\u0159e, bohu\u017eel jsem zde Toma nena\u0161el. Posmutn\u011ble jsem si sundal kab\u00e1t, odlo\u017eil si v\u011bci a usedl za st\u016fl. Zapnul jsem si notebook a v tichosti pop\u00edjel sv\u016fj obl\u00edben\u00fd n\u00e1poj. Netrvalo dlouho, ne\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e, do nich\u017e ve\u0161el Tom. Kone\u010dn\u011b ho vid\u00edm. Chyb\u011bl mi, opravdu moc chyb\u011bl.<\/em> V n\u00e1ru\u010d\u00ed nesl haldu desek a pap\u00edr\u016f. Zvedl jsem k n\u011bmu o\u010di a hned vstal.<\/p>\n

„Ahoj,“ vydechl jsem a odlo\u017eil latt\u00e9.<\/div>\n

„No ahoj, kone\u010dn\u011b jsi tady. U\u017e jsem ti cht\u011bl volat. Za 10 minut za\u010d\u00edn\u00e1 sch\u016fze,“ do\u0161el ke mn\u011b. Hodil mi na st\u016fl jedny desky a zas se roze\u0161el pry\u010d. Sakra! Zapomn\u011bl jsem na to a ani se tomu nediv\u00edm.<\/em> „Jdu to p\u0159ipravit do zaseda\u010dky,“ \u0159ekne.<\/div>\n
„Po\u010dkej, pros\u00edm,“ rozejdu se hned za n\u00edm do zaseda\u010dky. „Promi\u0148 mi to, zdr\u017eel jsem se s Nicol,“ \u0161eptnu a n\u00e1sleduju ho.<\/div>\n
„V\u0161ak j\u00e1 ti nic ne\u0159\u00edk\u00e1m. V\u00edm, jak\u00e1 je. B\u00e1l jsem se, jestli se ti n\u011bco nestalo,“ za\u010dal rozd\u00e1vat desky na ur\u010dit\u00e1 m\u00edsta. B\u00e1l se o m\u011b? Ach jo. M\u011b to tolik mrz\u00ed.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0161eptnu a stoupnu si kousek od n\u011bj, abych mu nep\u0159ek\u00e1\u017eel. „Mohl bych s tebou, pros\u00edm, potom mluvit?“<\/div>\n
„Pochybuju, \u017ee dneska budeme m\u00edt na tohle dost \u010dasu,“ \u0159ekne, a\u010dkoli se trochu zasm\u011bje. „Z\u00edtra p\u0159ijedou ty frant\u00edci, tak\u017ee budu muset p\u0159ipravit n\u011bjak\u00fd reklamy, pap\u00edry, smlouvy a tak,“ polo\u017e\u00ed na m\u00e9 m\u00edsto posledn\u00ed desky, vedle nich\u017e pe\u010dliv\u011b srovn\u00e1 propisku. To byl m\u016fj okam\u017eik. Mus\u00edm mu to hlavn\u00ed \u0159\u00edct.<\/em> Do\u0161el jsem a\u017e k n\u011bmu a jemn\u011b ho chytil za pa\u017ei.<\/p>\n

„I kdybych to m\u011bl zru\u0161it, chci na tohle m\u00edt \u010das,“ pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. „Stra\u0161n\u011b se ti omlouv\u00e1m, v\u016fbec jsem to nemyslel tak, jak jsem to \u0159ekl. Miluju t\u011b, tebe miluju,“ rozechv\u011bje se mi brada. „A stra\u0161n\u011b jsi mi chyb\u011bl,“ dod\u00e1m ti\u0161eji, abych udr\u017eel tu intimitu mezi n\u00e1mi, a sjedu mu jemn\u011b po p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n

„Bille, s t\u00edmhle tu p\u0159esta\u0148,“ po\u0161ept\u00e1 s povzdechem, a\u010dkoli se ode m\u011b neodt\u00e1hne. Tohle mi ned\u011blej, pros\u00edm.<\/em><\/div>\n
„A kdy ti to m\u00e1m \u0159\u00edkat? Kdy ti sm\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b miluju, kdy\u017e to ze sebe chci dostat cel\u00fd v\u00edkend?“ chytnu ho jemn\u011b za tv\u00e1\u0159. „Pros\u00edm, zkus si naj\u00edt chvili\u010dku \u010dasu, abychom si promluvili.“<\/div>\n
Chv\u00edli se mi d\u00edval do o\u010d\u00ed, a\u017e m\u011b pol\u00edbil. „Te\u010f mus\u00edm zaj\u00edt na finan\u010dn\u00ed,“ d\u00e1 mi je\u0161t\u011b jednu malou pusu a odt\u00e1hne se. Chci v\u00edkend a b\u00fdt s n\u00edm. \u017d\u00e1dn\u00e1 pr\u00e1ce, jen my dva.<\/em> Rychle jsem ho p\u0159ichytil a pol\u00edbil ho tak\u00e9.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ pohlad\u00edm ho p\u0159itom po tv\u00e1\u0159i. Trochu se usm\u00e1l a nechal si d\u00e1t je\u0161t\u011b jeden polibek. Jak jsem za tohle r\u00e1d, ani si to neum\u00ed p\u0159edstavit.<\/em> „Miluju t\u011b, Tome, m\u016fj velk\u00fd Tome,“ po\u0161ept\u00e1m a pol\u00edb\u00edm ho je\u0161t\u011b jednou. Nemohl jsem se klasicky od jeho rt\u016f odtrhnout.<\/p>\n

„Velk\u00fd Tome?“ povyt\u00e1hne pobaven\u011b obo\u010d\u00ed. Ah, nachytal se.<\/em><\/div>\n

„Junior je v akv\u00e1rku a panda v post\u00fdlce,“ pousm\u011bju se a ovinu mu pa\u017ei kolem krku. „A j\u00e1 miluju jen tebe.“<\/div>\n
„Hmm,“ na\u0161pul\u00ed s \u00fasm\u011bvem rty.<\/div>\n
„M\u00e1m pro tebe potom jednu docela zaj\u00edmavou a \u0159ekl bych, \u017ee dobrou zpr\u00e1vu,“ \u0161eptnu a d\u00e1m mu pusinku, kdy\u017e ty rt\u00edky hezky \u0161pul\u00ed.<\/div>\n
„Hm, to je hezk\u00fd, ale j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b musim na finan\u010dn\u00ed,“ sund\u00e1 mi ze sebe se sm\u00edchem ruku. „Tak\u017ee mi je\u0161t\u011b jednou \u0159ekni, \u017ee m\u011b miluje\u0161, abych mohl j\u00edt.“ Nad t\u00edm jsem se lehce pousm\u00e1l a dlouze ho pol\u00edbil. Nejrad\u0161i bych tu sch\u016fzi zru\u0161il a jen se tu s n\u00edm l\u00edbal.<\/em> A\u017e kdy\u017e jsem se od jeho rt\u016f odd\u00e1lil, av\u0161ak pouze na p\u00e1r milimetr\u016f, za\u0161eptal jsem: „Miluju t\u011b, l\u00e1sko.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, ty m\u016fj velkej Bille,“ zacul\u00ed se, d\u00e1 mi je\u0161t\u011b jednu pusinku, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b pohlad\u00ed dlan\u00ed mezi nohama a se sm\u00edchem se rozute\u010de pry\u010d.<\/div>\n
„Houh,“ povykul\u00edm o\u010di a zacul\u00edm se. Miluju ho, bl\u00e1z\u00ednka m\u00e9ho. Jsem moc r\u00e1d, \u017ee se takhle zachoval. \u010cekal jsem, \u017ee to bude hor\u0161\u00ed, sp\u00ed\u0161 \u0161patn\u00e9.<\/em> Jen jsem lehce zakroutil hlavou a vydal se je\u0161t\u011b k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e, kde jsem si vzal pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci v\u010detn\u011b notebooku. Odnesl jsem si to do zaseda\u010dky a usedl si na sv\u00e9 m\u00edsto. Pot\u00e9 jsem u\u017e jen \u010dekal, a\u017e sch\u016fze za\u010dne.<\/p>\n

„A jeliko\u017e je ten n\u00e1vrh u\u017e hotov\u00fd, cht\u011bl bych nyn\u00ed sly\u0161et v\u00e1\u0161 n\u00e1zor. Pan Merhaut ho zat\u00edm nevid\u011bl, ale z\u00edtra nebo poz\u00edt\u0159\u00ed ho budeme odes\u00edlat,“ \u0159eknu, p\u0159i\u010dem\u017e prom\u00edtnu n\u00e1vrh ostatn\u00edm.<\/div>\n

„Mn\u011b se to l\u00edb\u00ed,“ uzn\u00e1 Linda zaujat\u011b.<\/div>\n
„Jo, mn\u011b taky. Je to jeden z nejlep\u0161\u00edch n\u00e1vrh\u016f za posledn\u00ed dobu,“ p\u0159ikyvuje hned Peter.<\/div>\n
„Taky bych \u0159ekl,“ broukne pobaven\u011b Tom, kter\u00fd mi nakukuje p\u0159es rameno. Podp\u00edral si hlavu rukou a neust\u00e1le se potuteln\u011b culil. Sla\u010fou\u0161ek m\u016fj. Nep\u0159eju si nic jin\u00e9ho, ne\u017e aby u\u017e v\u0161ichni zvedli ty svoje zadky a j\u00e1 s n\u00edm byl s\u00e1m. Zase mu budu moct \u0159\u00edkat, jak moc ho miluju a kdov\u00ed, co je\u0161t\u011b\u2026<\/em><\/div>\n
„To jsem r\u00e1d, \u017ee se v\u00e1m to l\u00edb\u00ed. Pracovali jsme na tom spole\u010dn\u011b s Tomem, ale hlavn\u00ed pod\u00edl na tom m\u00e1 Tom,“ usm\u011bju se. Narovnal jsem se a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
„M\u00e1 skv\u011bl\u00e9 n\u00e1pady, to je to ml\u00e1d\u00ed a p\u0159edstavivost,“ usm\u011bje se mile Jan.<\/div>\n
„Zase bych to nep\u0159eh\u00e1n\u011bla. Mohl by se nafouknout a odlet\u011bt,“ utrousila sarkasticky Edith p\u0159i pohledu na n\u011bj. Na to, jak se d\u0159\u00edv bavili, byla te\u010f p\u011bkn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e1. Stejn\u011b to bylo i s ostatn\u00edmi asistenty. Opravdu se s n\u00edm skoro nikdo nebavil, jak jsem si ji\u017e stihl v\u0161imnout. Je to kv\u016fli tomu incidentu se Sandrou, kv\u016fli mn\u011b nebo pro\u010d? Tohle se mi nel\u00edb\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1 se bojim, \u017ee se nafouknu a odletim z t\u011bch tv\u00fdch nep\u0159\u00edjemn\u00fdch pohled\u016f,“ usm\u00e1l se na ni Tom klidn\u011b. P\u0159esedl si a uc\u00edtil jsem, jak si mi p\u0159es stehno polo\u017eil nohu, j\u00ed\u017e si str\u010dil potom mezi m\u00e9.<\/div>\n

„J\u00e1 osobn\u011b bych si dovolil \u0159\u00edct, \u017ee nic nep\u0159eh\u00e1n\u00edm. Jsem pouze up\u0159\u00edmn\u00fd a vzhledem k v\u00fdsledk\u016fm Toma budu up\u0159\u00edmn\u00fd d\u00e1l. A\u017e se mi n\u011bjak\u00e9 jeho d\u00edlo nebude l\u00edbit, r\u00e1d to pov\u00edm a hlavn\u011b jemu,“ sjedu si Edith pohledem a potom se na Toma usm\u011bju. Pod stolem jsem ho jemn\u011b po noze pohladil. Tom v\u011bnoval Edith p\u0159eslazen\u00fd \u00fasm\u011bv a n\u00e1sledn\u011b se napil. Potom se op\u0159el, sjel rukou pod st\u016fl a za\u010dal m\u011b nen\u00e1padn\u011b hladit po stehn\u011b, kde nem\u011bl nohu, zat\u00edmco ostatn\u00ed za\u010dali o n\u00e1vrz\u00edch spekulovat. To je a\u017e moc p\u0159\u00edjemn\u00fd.<\/em> Ti\u0161e jsem vydechl a mali\u010dko v\u00edc se narovnal. Zajel jsem o tro\u0161ku v\u00edce pod st\u016fl, aby nikdo nic nevid\u011bl a pohladil ho prsty po jeho neposedn\u00e9 ruce. On ji ze m\u011b v\u0161ak st\u00e1hl a zah\u00e1kl se prsty o moji \u017eidli. Ani\u017e by si toho n\u011bkdo v\u0161iml, nen\u00e1padn\u011b se p\u0159it\u00e1hnul se svoj\u00ed \u017eidl\u00ed bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. Sundal ze m\u011b nohu, nejsp\u00ed\u0161 mu p\u0159ek\u00e1\u017eela v pl\u00e1nech, jeliko\u017e m\u011b b\u011bhem chvilky za\u010dal jemn\u011b hladit dlan\u00ed po vnit\u0159n\u00ed stran\u011b stehna. Druhou rukou se nenucen\u011b op\u00edral o st\u016fl a sledoval ostatn\u00ed, jako by o nic ne\u0161lo. Ol\u00edznul jsem si rty a nohy dal m\u00edrn\u011b od sebe. Jen jsem se lehce usm\u00edval, jako by se nic ned\u011blo. Toho ov\u0161em vyu\u017eil a p\u0159esunul se mi rukou do rozkroku. Za\u010dal m\u011b p\u0159es kalhoty lehce hladit po penisu, p\u0159i\u010dem\u017e se kousal do rtu. To jsem k sob\u011b stehna p\u0159\u00edmo p\u0159itiskl. Tohle dlouho nevydr\u017e\u00edm. \u017de j\u00e1 pitomec ty nohy roztahoval.<\/p>\n

<\/em> „Ahm,“ odka\u0161lal jsem si a semkl rty napevno k sob\u011b. T\u00edm jsem ho ale je\u0161t\u011b v\u00edc vyburcoval. Za\u010dal mi rozkrok pom\u011brn\u011b siln\u011b proma\u010dk\u00e1vat a tla\u010dit se na n\u011bj celou plochou dlan\u011b. Ohh, no sakra.<\/em><\/div>\n

„A sly\u0161el jsem n\u011bco o nab\u00eddce z Francie. O co jde?“ zept\u00e1 se Jan se z\u00e1jmem s pohledem up\u0159en\u00fdm ke mn\u011b. Vid\u011bl jsem, jak se Tom usm\u00e1l a na chv\u00edli p\u0159estal. No jinak bych to snad ani ne\u0159ekl. Provokat\u00e9r jeden.<\/em><\/div>\n
„Uhm,“ oddechnul jsem ti\u0161e. „No, minul\u00fd t\u00fdden k n\u00e1m volala jedna francouzsk\u00e1 agentura, kter\u00e1 by s n\u00e1mi r\u00e1da spolupracovala. U\u017e z\u00edtra p\u0159ijedou na konzultaci,“ vysv\u011btl\u00edm jim a pro jistotu se dlan\u00ed zap\u0159u o st\u016fl.<\/div>\n
„Netu\u0161il jsem, \u017ee um\u00ed\u0161 ty nebo Sandra francouzsky,“ zasm\u011bje se. Kdy\u017e jsem se nadechl, Tom mi penis p\u0159im\u00e1\u010dkl a hezky ho promas\u00edroval. Mmm, na tyhle v\u011bci je tu specialista m\u016fj Tomi.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1 um\u00edm jen tro\u0161ku, v\u0161echno to vy\u0159\u00eddil Tom,“ usm\u011bju se, p\u0159i\u010dem\u017e se kou\u0161u zevnit\u0159 do rtu. Pevn\u011b jsem chytil jeho ruku a zatnul do n\u00ed prsty. Jan se na n\u011bj se z\u00e1jmem pod\u00edval.<\/div>\n
„Um\u00edm francouzsky celkem dob\u0159e, chv\u00edli jsem tam pob\u00fdval,“ \u0159ekne Tom s naprost\u00fdm klidem a znovu mi rozkrok promne. „Um\u00edm skv\u011ble anglicky, ale \u0161pan\u011bl\u0161tinu taky zvl\u00e1dam,“ usm\u011bje se Tom, kdy\u017e se na m\u011b pod\u00edv\u00e1, „vi\u010f, Bille?“ pohlad\u00ed m\u011b znovu po penisu. Jo, jasn\u011b. To by ti \u0161lo ze v\u0161eho nejl\u00e9pe, uhh.<\/em> Nev\u011bd\u011bl jsem, zda se mra\u010dit, sm\u00e1t nebo k\u0159ivit obli\u010dej slast\u00ed.<\/div>\n
„Ano,“ usm\u011bju se a sklon\u00edm pohled kamsi do stolu, p\u0159i\u010dem\u017e se na \u017eidli tro\u0161ku zavrt\u00edm. Stisknu stehna k sob\u011b a pootev\u0159u rty.<\/div>\n
„Moje m\u00edn\u011bn\u00ed o tob\u011b jenom stoup\u00e1. Netu\u0161il jsem, \u017ee se\u0161 a\u017e tak chytrej,“ usm\u011bje se Jan na Toma, na\u010de\u017e si lehce ol\u00edzne rty. Tom povyt\u00e1hnul s \u00fasm\u011bvem obo\u010d\u00ed a do spodn\u00edho rtu se kousnul. Tak to pozor, to je moje zlat\u00ed\u010dko.<\/em> Chytl jsem ho za ruku a pod\u00edval se na n\u011bj. Pomalu mi ruku vyvl\u00e9kl, aby se mohl nap\u00edt a pot\u00e9 se op\u0159el do k\u0159esla. Po zbytek sch\u016fze u\u017e se m\u011b nesna\u017eil vzru\u0161it. Sledoval konverzaci a bavil se s ostatn\u00edmi. Co jsem ov\u0161em vid\u011bl velmi dob\u0159e, byly Janovy pohledy sm\u011brovan\u00e9 k Tomovi. Nel\u00edbilo se mi to, ale nemohl jsem tu d\u011blat absolutn\u011b nic. J\u00e1 mu v\u011b\u0159\u00edm, nebudu z toho d\u011blat divadlo.<\/em> Po chv\u00edli jsem se zhluboka nadechl. Za tu chv\u00edli jsem se na\u0161t\u011bst\u00ed uklidnil.<\/p>\n

„D\u011bkuji v\u00e1m, \u017ee jste p\u0159i\u0161li. T\u00edmto sch\u016fzi kon\u010d\u00edm,“ \u0159eknu a pomalu si stoupnu. V\u0161ichni se za\u010dali zvedat a sb\u00edrat si v\u011bci. Tom tam d\u00e1l sed\u011bl a sledoval je. Jan si ov\u0161em prolistov\u00e1val zpr\u00e1vu.<\/div>\n

„Tu zpr\u00e1vu jsi d\u011blal ty, pokud dob\u0159e ch\u00e1pu,“ \u0159ekl n\u00e1hle Tomovi.<\/div>\n
„Hm,“ p\u0159ik\u00fdvne Tom na souhlas, kdy\u017e k n\u011bmu vzhl\u00e9dne.<\/div>\n
„Jsou tu \u00faseky, kter\u00e9 jsem moc nepochopil. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys mi to mohl ujasnit?“ usm\u011bje se na n\u011bj. J\u00e1 ti to ujasnim, ty blbe\u010dku. Nikam mi ho netahej!<\/em><\/div>\n
„Jo, jasn\u011b,“ zvedne se Tom klidn\u011b s l\u00edz\u00e1tkem v puse, sebere si v\u011bci a rozejde se k n\u011bmu. No jasn\u00fd, jen tak si odejdi. V\u017edy\u0165 jsi m\u011b tu nechal\u2026 \u00e1ch jo.<\/em> Jan si vzal tak\u00e9 v\u011bci a n\u011bkam spolu ode\u0161li. Zad\u00edval jsem se za nimi, ale nijak jsem to neokomentoval. Nechal jsem to tam Sandru uklidit a \u0161el jsem k sob\u011b i se sv\u00fdmi v\u011bcmi. S na\u0161pulen\u00fdmi rty jsem usedl do sv\u00e9ho k\u0159esla ke stolu a zamra\u010dil se. Na\u0161tvan\u011b jsem si zalo\u017eil pa\u017ee na hrudi a nafoukl se jako n\u011bjak\u00e9 mal\u00e9 d\u00edt\u011b. \u017d\u00e1rl\u00edm no. A co by ne! M\u00e1m na to pr\u00e1vo. Jan se mi ani tro\u0161ku nel\u00edb\u00ed. Nemus\u00ed po n\u011bm tak drze pokukovat, sakra. A Tom s n\u00edm taky nemusel j\u00edt, chmmpf.<\/p>\n

<\/em> P\u0159ehodil jsem si nohu p\u0159es druhou a d\u00e1l zaduman\u011b sledoval ze\u010f p\u0159ed sebou. Pfff, nap\u0159ed si m\u011b tam nabud\u00ed a vzru\u0161\u00ed a nakonec si odejde s jin\u00fdm? To je teda ale dost nef\u00e9r. To mi d\u011blat nem\u011bl. Stejn\u011b ten dole absolutn\u011b v klidu nen\u00ed a je to jeho vina\u2026 a on si je t\u00e1mhle kdo v\u00ed kde s Janem! Nep\u0159\u00edpustn\u00e9\u2026 Ale ne, nejsem roz\u010d\u00edlen\u00fd, ale sere m\u011b to, no\u2026 pochopte.<\/em> Netrvalo p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, ne\u017e se ve dve\u0159\u00edch objevil Tom. Zav\u0159el za sebou a pod\u00edval se na m\u011b. Pobaven\u011b povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. Tro\u0161ku jsem se srovnal a sedl si norm\u00e1ln\u011b. Napil jsem se latt\u00e9 a m\u00edrn\u011b k n\u011bmu zvedl o\u010di, ale v m\u017eiku jsem je zase sklopil a zkoumal kel\u00edmek, kter\u00fd byl st\u00e1le stejn\u00fd jako ka\u017ed\u00fd den.<\/div>\n

„Tady se mi n\u011bkdo ale mra\u010d\u00ed,“ zasm\u00e1l se Tom a pomalu se ke mn\u011b roze\u0161el.<\/div>\n
„Hm-mm,“ zakroutil jsem hlavou a za\u010dal si nerv\u00f3zn\u011b kousat spodn\u00ed ret. A just ne. Nebudu si t\u011b v\u0161\u00edmat, ty sis taky ode\u0161el s Janem.<\/em><\/div>\n
„Ale ano,“ obe\u0161el m\u00e9 k\u0159eslo. Po chv\u00edli u\u017e jsem c\u00edtil, jak se ke mn\u011b sklonil a ovinul mi pa\u017ee kolem krku. Te\u010f si to \u017eehl\u00ed. M\u011bl bych si sp\u00ed\u0161 j\u00e1 \u017eehlit sobotu, ale to nech\u00e1m na pozd\u011bji. Na to je t\u0159eba klid.<\/em> Uvoln\u011bn\u011b jsem sed\u011bl, ale nic jsem ned\u011blal. Jen jsem se na n\u011bj tro\u0161ku pod\u00edval.<\/p>\n

„Copak je, ty m\u016fj rozko\u0161nej bru\u010dounku,“ zabrouk\u00e1 sladce a d\u00e1 mi pusinku na sp\u00e1nek.<\/div>\n

„Nic, co by bylo,“ \u0159eknu jako rozpustil\u00e9 d\u00edt\u011b a na\u0161pul\u00edm rty ke stran\u011b. U\u017e ch\u00e1pu, po kom to Nicki m\u00e1.<\/em> Polo\u017eil jsem se do toho k\u0159esla pohodln\u011bji a s prot\u00e1hnut\u00edm jsem zat\u00e1hl b\u0159icho.<\/div>\n
„Fajn,“ pohlad\u00ed m\u011b po ramen\u011b a odt\u00e1hne se. „P\u016fjdu teda p\u0159ipravovat v\u011bci na z\u00edtra, kdy\u017e se mi nechce\u0161 v\u011bnovat.“ No to teda ne.<\/em> V m\u017eiku jsem ho chytil a oto\u010dil se na k\u0159esle k n\u011bmu. St\u00e1hl jsem ho k sob\u011b a dlouze jsem ho i s jazykem pol\u00edbil.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd takov\u00fd,“ obejmu ho kolem pasu a ot\u0159u se nosem o ten jeho. „Kdy\u017e\u2026 ty sis m\u011b tolik nabudil a pak jsi ode\u0161el, v\u00ed\u0161,“ zak\u0148our\u00e1m, p\u0159i\u010dem\u017e se uculuju.<\/div>\n
„Hm,“ broukl jen a narovnal se. Tentokr\u00e1t si ov\u0161em na nep\u0159\u00edstupn\u00e9ho za\u010dal hr\u00e1t on. No v\u00fdborn\u011b. J\u00e1 se z n\u011bj taky zbl\u00e1zn\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Ale\u2026 nebudeme se na sebe mra\u010dit,“ po\u0161ept\u00e1m a pohlad\u00edm ho po t\u011ble. „J\u00e1 u\u017e budu hodnej \u0161\u00e9f\u00edk,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Pokud bude\u0161 hodnej \u0161\u00e9f\u00edk, tak j\u00e1 si tu lehnu,“ dojde ke gau\u010di, na n\u011bj\u017e se sval\u00ed, „a ty zat\u00edm p\u0159iprav\u00ed\u0161 v\u0161echno na z\u00edtra. D\u00edk, \u0161\u00e9fe,“ d\u00e1 si pol\u0161t\u00e1\u0159 pod hlavu a zav\u0159e o\u010di. Teda, to od n\u011bj nebylo v\u016fbec hezk\u00e9.<\/em> Povzdechl jsem a zvedl se. Do\u0161el jsem ti\u0161e k n\u011bmu a nahnul se nad n\u011bj.<\/p>\n

„A kdy\u017e budu hodn\u00fd Billy?“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n

„Mmm\u2026 pak si bude\u0161 moct lehnout ke mn\u011b,“ otev\u0159e s \u00fasm\u011bvem o\u010di. Jak „pak“? J\u00e1 bych cht\u011bl te\u010f.<\/em><\/div>\n
„A m\u016f\u017eu si k tob\u011b lehnout rovnou te\u010f?“ zacul\u00edm se a kleknu si nad n\u011bj.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b se mi neosv\u011bd\u010dilo, \u017ee se\u0161 hodnej Billy. Jdi,“ str\u010d\u00ed m\u011b se sm\u00edchem dol\u016f a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b z\u00e1dy. To teda ne. J\u00e1 chci k m\u00fdmu Tomimu.<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem,“ zak\u0148u\u010d\u00edm a za\u010dnu mu ol\u00edb\u00e1vat n\u011b\u017en\u011b kr\u010dek. Pohladil jsem ho po boku a jemn\u011b ho pak za\u010dal hladit na b\u0159\u00ed\u0161ku. Se sm\u00edchem se zavrt\u011bl a st\u00e1hnul m\u011b k sob\u011b. S radost\u00ed jsem se zasm\u00e1l a p\u0159ivinul se k n\u011bmu.<\/div>\n
„Provokoval jsi m\u00fdho Billyho,“ zacul\u00edm se a l\u00edbnu ho pod ou\u0161ko.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 mal\u00fdho Tr\u00fcmpera?“ p\u0159eto\u010d\u00ed se ke mn\u011b a st\u00e1hne si m\u011b p\u0159\u00edmo na sebe. Ulehnul jsem si pomalu na n\u011bj, abych ho nikde netla\u010dil.<\/div>\n
„Jo\u2026 je tolik malej, \u017ee \u0159\u00edk\u00e1\u0161 mal\u00fdho?“ podzvednu obo\u010d\u00ed s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Nen\u00ed. Je hezky velkej, objemnej a\u2026“ pol\u00edb\u00ed m\u011b, „d\u011blal mi dokonalou slast,“ \u0161eptne. P\u00e1ni, asi se budu \u010dervenat.<\/em><\/div>\n
„Mmh, to m\u011b t\u011b\u0161\u00ed,“ pousm\u011bju se a polibek mu oplat\u00edm. „Bylo to n\u00e1dhern\u00fd,“ po\u0161ept\u00e1m a nasaju mu spodn\u00ed ret. A nejrad\u011bji bych to brzo zopakoval, ov\u0161em pouze kdyby cht\u011bl.<\/p>\n

<\/em> „Kdybych nem\u011bl tolik pr\u00e1ce, hned bych si to zopakoval,“ broukne s \u00fasm\u011bvem. On mi snad \u010dte my\u0161lenky, mil\u00e1\u010dek.<\/em> Zapletl mi prsty do vlas\u016f a za\u010dal m\u011b pomalu l\u00edbat. Ot\u00edral sv\u00e9 rty o m\u00e9 a n\u011b\u017en\u011b si pohr\u00e1val s m\u00fdm jazykem. Spokojen\u011b jsem oddechl a zapojil se do t\u00e9hle n\u00e1dhern\u00e9 hry.<\/div>\n

„J\u00e1 taky,“ za\u0161ept\u00e1m jen, ani\u017e bych od sebe na\u0161e rty odpoutal. Jemn\u011b jsem jazyk propletl s t\u00edm jeho a po chvilce ho tro\u0161ku nas\u00e1l.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom se mohli u m\u011b zamknout a d\u00e1t si vzru\u0161uj\u00edc\u00ed rychlovku na stole,“ vydechne mi s tich\u00fdm mlasknut\u00edm vzru\u0161en\u011b do rt\u016f. Ou, to by mohlo b\u00fdt moc hezk\u00e9. Jen by n\u00e1s nesm\u011bla sly\u0161et ta slepice odvedle.<\/em> Zakroutil jsem se na n\u011bm a oddechl.<\/div>\n
„Cht\u011bl bys?“ pousm\u011bju se a sjedu mu dlan\u00ed do rozkroku, a\u010dkoli na n\u011bm le\u017e\u00edm. N\u011bjak\u00fdm prapodivn\u00fdm zp\u016fsobem se mi to poda\u0159ilo.<\/div>\n
„Cht\u011bl, ale m\u00e1me moc pr\u00e1ce,“ d\u00e1 mi s v\u00fddechem pusinku na nos. J\u00e1 tu pr\u00e1ci v\u00e1\u017en\u011b zru\u0161\u00edm, asi ud\u011bl\u00e1m n\u011bjak\u00e9 pr\u00e1zdniny nebo nev\u00edm co.<\/em><\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi rychlovku,“ p\u0159ipomenu mu ti\u0161e. „Kdybych si t\u011b aspo\u0148 ud\u011blal, v\u00ed\u0161,“ sjedu rty k jeho ou\u0161ku a mlsn\u011b mu ho ol\u00edznu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ud\u011blat pot\u0159ebuje\u0161 sp\u00ed\u0161 ty. Nev\u00edm, jestli m\u011b tla\u010d\u00ed\u0161 ty nebo tv\u016fj p\u00e1sek,“ zasm\u011bje se ti\u0161e. Sjede mi rukama po t\u011ble a\u017e na zadek a pohlad\u00ed m\u011b po n\u011bm.<\/div>\n
„Ahmmff,“ zafun\u00edm tro\u0161ku nosem a p\u0159itisknu se rozkrokem proti n\u011bmu. „J\u00e1 chci ale tebe, hm?“ skousnu mu u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek.<\/p>\n

„A co vyklidit st\u016fl a ud\u011blat \u0161edes\u00e1t dev\u00edtku, hm?“ vzdychne ti\u0161e. M\u016fj bo\u017ee, ud\u011bl\u00e1m se snad jen z toho, jak to \u0159\u00edk\u00e1 a co \u0159\u00edk\u00e1.<\/em> To jsem se mu v\u0161ak vpil divoce do rt\u016f a u\u017e mu rozep\u00ednal p\u00e1sek.<\/div>\n

„Mhh, to beru,“ zak\u0148u\u010d\u00edm a zajedu mu pod d\u017e\u00edny.<\/div>\n
„Mh, Bille,“ zavzdych\u00e1 mi do rt\u016f a v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159ivine. N\u00e1hle se v\u0161ak ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed a dovnit\u0159 podle otravn\u00e9ho klap\u00e1n\u00ed podpatk\u016f ve\u0161la Sandra.<\/div>\n
„\u0160\u00e9fe, pr\u00e1v\u011b\u2026 Ahm,“ odka\u0161lala si. Do prdele!<\/em> Hned jsem se zvedl a usadil se na pohovku k n\u011bmu. Sna\u017eil jsem se n\u011bjak kr\u00fdt ten rozepnut\u00fd p\u00e1sek, ale asi to nem\u011blo cenu.<\/div>\n
„Ano?“ ol\u00edznu si rty a pod\u00edv\u00e1m se na ni. „Mimochodem, ani jsem v\u00e1s nevyzval ke vstupu,“ dod\u00e1m.<\/div>\n
„Mn\u011b to je fuk, ale mohli byste si to provozovat jinde,“ za\u0161kleb\u00ed se s m\u00e1vnut\u00edm ruky. Dr\u017e hubu, ty slepice, nebo se nezn\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„Starej se o sv\u00fd,“ set\u0159e j\u00ed Tom a d\u00e1l tam klidn\u011b le\u017e\u00ed. Mmm, stejn\u011b to nem\u00e1 cenu tajit. A jeho p\u0159\u00edstup se mi l\u00edb\u00ed.<\/em> „Kdo volal?“<\/div>\n
„No ty Francouzov\u00e9, \u017ee u\u017e se ubytovali v hotelu,“ vysv\u011btl\u00ed.<\/div>\n
„Maj\u00ed p\u0159ij\u00edt a\u017e z\u00edtra. Co d\u00e1l?“ nahnu hlavu ke stran\u011b.<\/div>\n
„V\u0161ak jsem taky ne\u0159ekla, \u017ee se sem chystaj\u00ed,“ p\u0159evr\u00e1t\u00ed Sandra o\u010di v sloup. „Jen jsem v\u00e1m to m\u011bla ozn\u00e1mit. Jste p\u011bkn\u011b natvrdlej, kdy\u017e v\u00e1m hu\u010d\u00ed v kl\u00e1d\u011b,“ zakrout\u00ed hlavou a zase odejde.<\/p>\n

To Tom vyprskl sm\u00edchy a za\u010dal se \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t. Tak sm\u00e1t se bude, no po\u010dkej.<\/em> Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a pl\u00e1cnul ho po stehn\u011b, a\u010dkoli jsem se tro\u0161ku usm\u00e1l.<\/div>\n

„Ty jsi natvrdl\u00e1 furt,“ brouknu je\u0161t\u011b za n\u00ed a potom se schoul\u00edm k Tomovi. „To bylo fakt p\u0159ekvapen\u00ed na \u00farovni. M\u00e1m chu\u0165 ji vz\u00edt n\u011b\u010d\u00edm po hlav\u011b a tebe\u2026 tebe zmorduju za to, jak ses te\u010f sm\u00e1l m\u00fdmu probl\u00e9mu,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Fajn, tak jindy,“ zvedne se se sm\u00edchem. „Tak si, \u0161\u00e9fe, zklidni svoji hu\u010d\u00edc\u00ed kl\u00e1du a j\u00e1 jdu pracovat,“ d\u00e1 mi je\u0161t\u011b pusu a za st\u00e1l\u00e9ho sm\u00edchu zajde k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e. Zakroutil jsem nad t\u00edm hlavou a pra\u0161til sebou do pohovky. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli se sm\u00e1t nebo bre\u010det. Ta n\u00e1na vedle v\u0161echno v\u00ed. Mmm, maxim\u00e1ln\u011b to roznese po firm\u011b nebo to \u0159ekne Barba\u0159e. S tou se chci rozv\u00e9st, tak\u017ee je mi to u\u017e fuk. A jestli bude n\u011bkomu ve firm\u011b vadit, \u017ee ho vypl\u00e1c\u00ed z\u0159ejm\u011b bisexu\u00e1l, tak a\u0165 si hled\u00e1 jinou pr\u00e1ci. J\u00e1 Toma miluju a nehodl\u00e1m se ho vzd\u00e1t.<\/em><\/div>\n
A\u010dkoli necht\u011bn\u011b, ale p\u0159eci jen jsem se zvedl a \u0161el n\u011bco d\u011blat. Pr\u00e1ce vol\u00e1, bohu\u017eel.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL Z\u016fstal jsem sed\u011bt v ob\u00fdv\u00e1ku. Jen jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co jsem to vlastn\u011b \u0159ekl. M\u011blo to vyzn\u00edt \u00fapln\u011b jinak, ale zformuloval jsem to absolutn\u011b \u0161patn\u011b. Jsem idiot. Jde mi jen o p\u00e9\u010di o malou, rozvodem jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4301","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4301","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4301"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4301\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4301"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4301"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4301"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}