{"id":4303,"date":"2014-01-18T18:00:00","date_gmt":"2014-01-18T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4290"},"modified":"2014-01-18T18:00:00","modified_gmt":"2014-01-18T17:00:00","slug":"sedmikraska-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/18\/sedmikraska-6\/","title":{"rendered":"Sedmikr\u00e1ska 6."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
P\u0159\u00edb\u011bh \u0161est\u00fd<\/p>\n

<\/strong> ‚Tak u\u017e to vzdej,‘<\/em> pomyslel si Tom v duchu ti\u0161e s\u00e1m pro sebe a s povzdechem se rozhl\u00e9dnul po p\u0159epln\u011bn\u00e9m baru. Od chv\u00edle, kdy tady p\u0159ed t\u0159emi m\u011bs\u00edci za barem narazil na svou Sedmikr\u00e1sku, chodil sem t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou noc, kterou ve sv\u00e9m p\u0159epln\u011bn\u00e9m rozvrhu dok\u00e1zal naj\u00edt. V\u0161echny prosed\u011bl za barem a s t\u011blem ztuhl\u00fdm nap\u011bt\u00edm a nervozitou ka\u017edou jednu noc \u010dekal, jestli se \u010dernovlas\u00fd kluk objev\u00ed, jestli se na n\u011bj tu noc usm\u011bje \u0161t\u011bst\u00ed a on bude m\u00edt \u0161anci d\u00e1t v\u0161echno do po\u0159\u00e1dku, v\u0161echno urovnat a z\u00edskat si jeho srdce pro sebe.<\/p>\n

Ale \u010dernovl\u00e1sek se nikdy neuk\u00e1zal.<\/p>\n

Zprvu Tom n\u011bkolik noc\u00ed za sebou doslova otravoval ostatn\u00ed barmany sv\u00fdmi ot\u00e1zkami, sna\u017eil se zjistit co nejv\u00edce o tom, jak \u010dast\u00e9 sm\u011bny \u010dernovlas\u00fd barman s dredy m\u00e1, kter\u00e9 ve\u010dery se v baru nach\u00e1z\u00ed, ale nikdo mu nic ne\u0159ekl. V\u017edy jej jen odbyli jednoduchou fr\u00e1z\u00ed, \u017ee jemu do toho nic nen\u00ed a a\u0165 si jde otravovat n\u011bkoho n\u011bkam jinam. A po p\u00e1r t\u00fddnech s n\u00edm p\u0159estal m\u00edt trp\u011blivost i br\u00fdlat\u00fd baculka, kter\u00fd mu tu prvn\u00ed noc tak pomohl. Tomovi nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e to prost\u011b vzd\u00e1t. Jestli tady Sedmikr\u00e1ska p\u0159estal pracovat jen kv\u016fli n\u011bmu, nebo jestli m\u011bl op\u011bt jen takov\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se v baru m\u00edjeli, to mlad\u00edk s \u010dern\u00fdmi cop\u00e1nky netu\u0161il, ale vsadil by se, \u017ee v tom m\u00e1 prsty osud, a\u0165 u\u017e to to<\/em> bylo cokoliv.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Bylo na \u010dase to vzd\u00e1t. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak moc si p\u0159\u00e1l opak, nemohl si prost\u011b d\u00e1l dovolit tr\u00e1vit sv\u00e9 ve\u010dery zalezl\u00fd v baru a hloup\u011b doufat, \u017ee mu n\u011bkdo Sedmikr\u00e1sku po\u0161le p\u0159\u00edmo do n\u00e1ru\u010de. Tolikr\u00e1t za posledn\u00ed l\u00e9ta to zvoral, tolikr\u00e1t jej m\u011bl na dosah, p\u0159ece te\u010f jen bylo spravedliv\u00e9, aby se tr\u00e1pil d\u00e1l za to, jak moc musel klukovi s dredy ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
M\u011bl dredy. Jeho Sedmikr\u00e1ska m\u011bl dredy. A tolik mu slu\u0161ely. Nikdy by si Tom nepomyslel, \u017ee t\u00e9 jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dce, kterou si pamatoval u kluka z parku, a kterou si cel\u00e9 ty roky p\u0159edstavoval p\u0159ed span\u00edm, mohly slu\u0161et dredy. A p\u0159esto se musel pousm\u00e1t, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na \u0161imrav\u00fd pocit v \u017ealudku, kter\u00fd p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci c\u00edtil ve chv\u00edli, kdy poprv\u00e9 dredat\u00e9ho kluka zahl\u00e9dnul.<\/p>\n

Zp\u011btn\u011b si dok\u00e1zal vybavit ka\u017ed\u00fd jeden \u00fa\u010des, kter\u00fd Sedmikr\u00e1ska m\u011bl. Te\u010f, kdy\u017e u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to byla pr\u00e1v\u011b l\u00e1ska jeho \u017eivota, se kterou se cel\u00e9 ty roky tak hloup\u011b m\u00edjel, dok\u00e1zal si p\u0159esn\u011b vybavit, jak vypadal. V \u017eiv\u00e9 pam\u011bti m\u011bl \u010dern\u00e9 bodlinky, kter\u00e9 hrd\u011b st\u00e1ly do v\u0161ech stran sotva patn\u00e1ctilet\u00e9ho kluka v parku. I ty rovn\u00e9, jemn\u011b spadaj\u00edc\u00ed \u010dern\u00e9 vlasy pod\u00e9l tv\u00e1\u0159e kluka na pouti. P\u0159ipadal si te\u010f tak hloup\u011b, celou dobu mu vypr\u00e1v\u011bl o Sedmikr\u00e1sce, a p\u0159itom Sedmikr\u00e1ska sed\u011bl tenkr\u00e1t p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj a spokojen\u011b ukusoval sladkou cukrovou vatu. Jak mohl b\u00fdt takov\u00fd hlup\u00e1k? Nepoznat tu podobu mezi nimi?<\/p>\n

A jak mohl nepoznat, \u017ee kluk, kter\u00e9ho p\u0159ed lety srazil na ulici k zemi je jeden a ten sam\u00fd? Se lv\u00ed h\u0159\u00edvou m\u00edsto vlas\u016f byl tak podobn\u00fd klukovi z parku, a stejn\u011b jej Tom nepoznal. Nikdy by ani ne\u0159ekl, \u017ee kluk s k\u0161andy v kav\u00e1rn\u011b byl taky Sedmikr\u00e1ska. V\u011bd\u011bl, \u017ee v\u0161ichni maj\u00ed n\u011bco podobn\u00e9ho, ale celou tu dobu to p\u0159ipisoval jen tomu, \u017ee \u00famysln\u011b hledal podobn\u00e9 typy, kter\u00e9 by mu p\u0159ipom\u00ednaly toho, kdo mu u\u017e jako puber\u0165\u00e1kovi ukradl srdce. Nikdy by jej nenapadlo, \u017ee za t\u00edm m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bco jin\u00e9ho a \u017ee jeho pocity v\u016f\u010di ka\u017ed\u00e9mu z t\u011bch kluk\u016f, kter\u00e9 od sv\u00fdch patn\u00e1cti let poznal a do kter\u00fdch se s prvn\u00edm propojen\u00edm jej\u00edch o\u010d\u00ed zamiloval, zp\u016fsobuje jedna a tat\u00e1\u017e osoba.<\/p>\n

Te\u010f, kdy\u017e to v\u011bd\u011bl, si p\u0159\u00e1l, aby si to uv\u011bdomil u\u017e p\u0159ed lety.<\/div>\n

Ale na to u\u017e bylo pozd\u011b. Svou p\u0159\u00edle\u017eitost dostal p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci a i ta mu proklouzla mezi prsty. V\u011b\u0159il, \u017ee pokud by se m\u011bl je\u0161t\u011b se Sedmikr\u00e1skou setkat, setkali by se. A pokud to m\u00e1 zabrat je\u0161t\u011b n\u011bkolik dal\u0161\u00edch let, ne\u017e dostane dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost, tak a\u0165. \u010cekal u\u017e tolik let, a pro n\u011bj by byl ochotn\u00fd \u010dekat je\u0161t\u011b d\u00e9le.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> „Kdo tam v\u0161echno dneska bude?“<\/div>\n

„Jen p\u00e1r lid\u00ed, v\u00e1\u017en\u011b,“ ujistil Toma moment\u00e1ln\u011b tmav\u011b hn\u011bdovlas\u00fd Luc a popl\u00e1cal jej po rameni. Byla polovina prosince, a a\u010dkoliv loni touhle dobou bylo v\u0161ude n\u011bkolik centimetr\u016f sn\u011bhu, letos bylo je\u0161t\u011b st\u00e1le pomalu deset stup\u0148\u016f nad nulou. Aby byl up\u0159\u00edmn\u00fd, Tom nem\u011bl zrovna tu spr\u00e1vnou n\u00e1ladu na to j\u00edt si n\u011bkam sednout, pop\u00edjet a sm\u00e1t se s Lucasov\u00fdmi spolu\u017e\u00e1ky a p\u0159\u00e1teli, ale zase nemohl sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli a spolubydl\u00edc\u00edmu st\u00e1le odm\u00edtat. D\u011blal to posledn\u00ed rok t\u00e9m\u011b\u0159 v kuse, nes\u010detn\u011bkr\u00e1t si vyslechl p\u0159edn\u00e1\u0161ky typu, a\u0165 u\u017e kone\u010dn\u011b zapomene na to, co se stalo v baru a posune se d\u00e1l.<\/p>\n

Luc m\u011bl mo\u017en\u00e1 v jist\u00e9m sm\u011bru pravdu, dote\u010f na sebe v\u017edycky se Sedmikr\u00e1skou n\u011bjak narazili, na\u0161li se a Tom to pokazil, tak pro\u010d by se to nemohlo st\u00e1t i te\u010f? Tedy a\u017e na tu posledn\u00ed \u010d\u00e1st, tentokr\u00e1t si byl rasta jist\u00fd, \u017ee by nic nepokazil. Naopak, kdyby jej znovu potkal, ud\u011blal by cokoliv, mo\u017en\u00e9 i nemo\u017en\u00e9, aby mu Sedmikr\u00e1ska odpustil, aby mu dal je\u0161t\u011b jednu, posledn\u00ed \u0161anci. Mo\u017en\u00e1 opravdu jen sta\u010dilo po\u010dkat na p\u0159\u00edle\u017eitost. Ale to se sn\u00e1z \u0159eklo, ne\u017e uskute\u010dnilo. Te\u010f, kdy\u017e u\u017e v\u011bd\u011bl pravdu, t\u011b\u017eko se mu \u010dekalo na dal\u0161\u00ed n\u00e1hodu, kter\u00fd by je svedla dohromady.<\/p>\n

Za\u010d\u00ednal z toho bl\u00e1znit, a i kdy\u017e nebyl v t\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, ve kter\u00e9 nebyl up\u0159\u00edmn\u011b nikdy, i Tom musel uznat, \u017ee vyrazit si n\u011bkam s partou fajn lid\u00ed, by mu nemuselo nijak u\u0161kodit. Naopak, snad by se na chv\u00edli mohl rozpt\u00fdlit od sv\u00e9 pr\u00e1ce a \u0161koly. Od sv\u00fdch my\u0161lenek.<\/p>\n

Zat\u00edmco Tom s\u00e1m sebe v duchu p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee tohle je dobr\u00fd n\u00e1pad, do\u0161la dvojice a\u017e ke skupince lid\u00ed, kte\u0159\u00ed \u010dekali p\u0159ed vchodem do m\u00edstn\u00ed kav\u00e1rny. Tom osobn\u011b v n\u00ed nikdy nebyl, nem\u011bl na to \u010das ani chu\u0165, ale z Lucasova vypr\u00e1v\u011bn\u00ed byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee tam panuje opravdu p\u0159\u00edjemn\u00e1, klidn\u00e1 atmosf\u00e9ra, o kter\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee ji ob\u010das dopln\u00ed \u017eiv\u00e9 vystoupen\u00ed s\u00f3lov\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka nebo men\u0161\u00ed, nezn\u00e1me skupiny. Ta vidina se mu l\u00edbila. Dok\u00e1zal si s\u00e1m sebe p\u0159edstavit nad hrnkem hork\u00e9, dobr\u00e9 k\u00e1vy, jedn\u00edm uchem poslouchat kl\u00e1bosen\u00ed kolem a druh\u00fdm se soust\u0159edit na \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed na mal\u00e9m p\u00f3diu.<\/p>\n

Musel se pousm\u00e1t. Opravdu se mu to za\u010d\u00ednalo pomalu zamlouvat.<\/p>\n

Po\u0159\u00e1dn\u011b ani nevn\u00edmal, koho mu Luc p\u0159edstavuje. Na v\u0161echny se pousm\u00e1l, kdy\u017e k n\u011bmu vzt\u00e1hli ruku, pot\u0159\u00e1sl j\u00ed a k\u00fdvnul hlavou na pozdrav a jednou za \u010das prohodil sv\u00e9 jm\u00e9no, ale to bylo v\u0161echno. Byl si jist\u00fd, \u017ee tak nebo onak by si stejn\u011b jm\u00e9na v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch nezapamatoval, a kdy\u017e to bude n\u00e1hodou v pr\u016fb\u011bhu ve\u010dera pot\u0159ebovat, prost\u011b se na jm\u00e9no zept\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u011bda. Pro te\u010f mu bude sta\u010dit, kdy\u017e se bude usm\u00edvat a tv\u00e1\u0159it se z\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b.<\/p>\n

Trvalo to celkem asi patn\u00e1ct minut, ne\u017e se skupinka rozhodla kone\u010dn\u011b z chladn\u00e9ho prosincov\u00e9ho po\u010das\u00ed zaj\u00edt do p\u0159\u00edjemn\u011b vyh\u0159\u00e1t\u00e9 kav\u00e1rny. Bylo to, jako by se mezi sebou p\u0159\u00e1tel\u00e9 nevid\u011bli roky a nejen v tom nejdel\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b p\u00e1r dn\u00ed. V\u0161ichni si mezi sebou m\u011bli co \u0159\u00edct, jeden sk\u00e1kal do \u0159e\u010di tomu druh\u00e9mu, ale nikdo nevypadal, \u017ee by jim to vadilo. Tom ml\u010del, odpov\u00eddal jen tehdy, kdy\u017e n\u011bkdo polo\u017eil ot\u00e1zku p\u0159\u00edmo jemu. Nec\u00edtil se nep\u0159\u00edjemn\u011b, naopak byl docela p\u0159ekvapen\u00fd t\u00edm, jak snadno dok\u00e1\u017ee ve spole\u010dnosti ve valn\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b nezn\u00e1m\u00fdch lid\u00ed zapomenout na vlastn\u00ed my\u0161lenky, oto\u010dit pomysln\u00fdm kole\u010dkem a vn\u00edmat jen to, co vn\u00edmat chce. Bavilo ho poslouchat jejich rozhovory, i kdy\u017e v\u011bt\u0161inou nev\u011bd\u011bl, o \u010dem se vlastn\u011b bav\u00ed. Ale jemu to vyhovovalo.<\/p>\n

K moment\u00e1ln\u00ed spokojenosti mu sta\u010dilo \u010dokol\u00e1dov\u00e9 latt\u00e9, su\u0161enka s k\u00e1vovou p\u0159\u00edchut\u00ed, kterou dostal spole\u010dn\u011b k vysok\u00e9 sklenici hork\u00e9ho n\u00e1poje, a neust\u00e1l\u00fd \u0161um hlas\u016f u stolu. Po dlouh\u00e9 dob\u011b mu na rtech hr\u00e1l mal\u00fd, nepatrn\u00fd, ale up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Jak ve\u010der postupoval, jakkoliv to bylo divn\u00e9, Tom si uv\u011bdomil, \u017ee se docela dob\u0159e bav\u00ed. Mo\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161inu ze skupinky Lucasov\u00fdch p\u0159\u00e1tel toho ve\u010dera potkal poprv\u00e9, ale ani to jim nezabr\u00e1nilo Toma prakticky n\u00e1sil\u00edm zapojit do konverzace, do z\u00e1bavy, kter\u00e1 kolem stolu b\u011b\u017eela.<\/p>\n

Nakonec se tak zap\u00e1lil do rozhovoru o jedn\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 rockov\u00e9 kapele versus Tom\u016fv obl\u00edben\u00fd rapper, \u017ee ani nepost\u0159ehl hlou\u010dek nad\u0161en\u00fdch holek, kter\u00e9 se rozestoupily pod\u00e9l mal\u00e9ho p\u00f3dia. Koutkem oka zahl\u00e9dl neobvykl\u00e9 mno\u017estv\u00ed pubert\u00e1ln\u00edch holek, ale m\u00e1vnul nad t\u00edm rukou ve chv\u00edli, kdy si jeden kluk, John, dovolil \u0159\u00edct, \u017ee n\u011bjak\u00e1 r\u00e1doby Novoz\u00e9landsk\u00e1 skupina po\u0161uk\u016f zp\u00edvaj\u00edc\u00edch p\u00edsni\u010dky o n\u011bjak\u00fdch kravin\u00e1ch, kter\u00e9 Tom nikdy nesly\u0161el, je lep\u0161\u00ed, ne\u017e jeho obl\u00edben\u00fd Samy Deluxe. To bylo n\u011bco pro n\u011bj a ve chv\u00edli, kdy za\u010dal obhajovat sv\u00e9ho d\u011btsk\u00e9ho idola, nic kolem pro n\u011bj neexistovalo.<\/p>\n

Tak to bylo a\u017e do chv\u00edle, kdy ze zadn\u00ed \u010d\u00e1sti kav\u00e1rny zaslechl jekot ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch puber\u0165a\u010dek, kter\u00e9 prakticky p\u0159ek\u0159i\u010dely jemn\u00fd hlas, kter\u00fd se pokou\u0161el uv\u00e9st svou skupinu. Z \u010dist\u00e9 zv\u011bdavosti se Tom pooto\u010dil p\u0159es rameno, cht\u011bl v\u011bd\u011bt, koho tak hlu\u010dn\u011b dav v\u00edt\u00e1.<\/p>\n

Srdce se mu m\u00e1lem zastavilo, kdy\u017e si v\u0161imnul vysok\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 postavy sed\u00edc\u00ed na barov\u00e9 \u017eidli\u010dce p\u0159ed mikrofonem. Osv\u011btlen\u00ed v cel\u00e9 kav\u00e1rn\u011b bylo ztlumen\u00e9 a jen mal\u00e1 stage byla bohat\u011bji osv\u00edcena, aby byli vid\u011bt t\u0159i kluci a jedna holka, kte\u0159\u00ed se na v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 mile usm\u00edvali. Ale Toma nezaj\u00edmala holka s kytarou v ruce, ani basista nebo kluk za kl\u00e1vesami. Jeho pohled byl p\u0159ilepen\u00fd k osob\u011b v sam\u00e9m st\u0159edu p\u00f3dia.<\/p>\n

Jeho dech se zrychloval, c\u00edtil, jak se mu pot\u00ed dlan\u011b a ruce t\u0159esou. Nevn\u00edmal, \u017ee na n\u011bj n\u011bkdo u stolu mluv\u00ed, nevn\u00edmal ani slova, kter\u00e1 vych\u00e1zela ze zp\u011bv\u00e1kov\u00fdch \u00fast. Naopak se soust\u0159edil na ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd pohyb, kter\u00fd \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk na p\u00f3diu ud\u011blal. S roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima hltal ka\u017ed\u00e9 nepatrn\u00e9 zat\u0159epot\u00e1n\u00ed \u0159as p\u0159iv\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek, za kter\u00fdmi se skr\u00fdvaly tmav\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e9 duhovky, kter\u00e9 Tomovi u\u017e tak d\u00e1vno uhranuly. Se zatajen\u00fdm dechem sledoval pln\u00e9, r\u016f\u017eov\u00e9 rty, jak se zlehka pohybuj\u00ed, jak se s ka\u017ed\u00fdm slovem nap\u00ednaj\u00ed a jak se jemn\u011b na povrchu zase zvln\u00ed, kdy\u017e zp\u011bv\u00e1k zhluboka nabere vzduch do plic. Dychtiv\u00fdm pohledem sledoval, jak se jeho prsty s \u010dern\u011b nalakovan\u00fdmi nehty elegantn\u011b sv\u00edraj\u00ed kolem plastov\u00e9ho kusu mikrofonu. L\u00edbilo se mu, jak mu mal\u00ed\u010dek jemn\u011b tr\u010d\u00ed do vzduchu a jak j\u00edm s ka\u017ed\u00fdm t\u00f3nem zlehka pohybuje.<\/p>\n

Nedok\u00e1zal od n\u011bj odtrhnout o\u010di, a i kdy\u017e m\u011bl zp\u011bv\u00e1k kr\u00e1tk\u00e9 vlasy, po stran\u00e1ch vyholen\u00e9 a uprost\u0159ed postaven\u00e9 do n\u011b\u010deho, co Tom nedok\u00e1zal p\u0159esn\u011b identifikovat, byl si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee je to Sedmikr\u00e1ska. Te\u010f, kdy\u017e v\u011bd\u011bl o tom, kolikr\u00e1t ho za uplynul\u00e9 roky potkal, byl si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee a\u017e ho op\u011bt uvid\u00ed, pozn\u00e1 ho. A Sedmikr\u00e1ska te\u010f sed\u011bl p\u0159ed n\u00edm, o\u010di m\u011bl p\u0159iv\u0159en\u00e9, jemn\u011b se zakl\u00e1n\u011bl a pro\u017e\u00edval slova, kter\u00e1 ve zp\u011bvn\u00e9m t\u00f3nu vych\u00e1zela z jeho hrdla.<\/p>\n

Tom byl naprosto fascinovan\u00fd.<\/p>\n

Byl jako paralyzovan\u00fd. Nedok\u00e1zal ovl\u00e1dat jedin\u00fd sval v t\u011ble, jen z\u00edral na osobu oz\u00e1\u0159enou ku\u017eelem sv\u011btla, a c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mrazen\u00ed. \u017de by pr\u00e1v\u011b dnes dostal svou \u0161anci v\u0161e napravit? \u0160anci z\u00edskat Sedmikr\u00e1sku jednou a pro v\u017edy?<\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Bylo to super, lidi,“ usm\u00e1l se \u010dernovlas\u00fd kluk na zbyl\u00e9 \u010dleny sv\u00e9 skupiny a pom\u00e1hal jim balit v\u011bci, kter\u00e9 p\u0159ed vystoupen\u00edm stihli roztahat v mal\u00e9 \u0161atn\u011b, ji\u017e jim majitel kav\u00e1rny pro dne\u0161n\u00ed ve\u010der p\u0159id\u011blil.<\/p>\n

Celkov\u011b by \u0159ekl, \u017ee se jim to dnes povedlo. V\u0161ichni se sna\u017eili, nikdo nezahr\u00e1l jedinou fale\u0161nou notu a ani on nezapomn\u011bl text. A k tomu je\u0161t\u011b ‚fanynky‘, kter\u00e9 si d\u00edky sv\u00e9mu \u010dast\u00e9mu hran\u00ed po klubech a barech za posledn\u00ed rok a p\u016fl stihli z\u00edskat. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho valn\u00e1 v\u011bt\u0161ina z pubert\u00e1ln\u00edch d\u00edvek, kter\u00e9 dnes st\u00e1ly pod\u00e9l p\u00f3dia a kter\u00e9 jej hlasit\u011b podporovaly a zp\u00edvaly si nahlas spole\u010dn\u011b s n\u00edm, platonicky milovala. V\u011bd\u011bl, \u017ee po n\u011bm tou\u017eily, d\u00e1valy mu to najevo poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e m\u011bly mo\u017enost, ale pro n\u011bj to neznamenalo nic v\u00edc, ne\u017e jen p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit z toho, \u017ee m\u016f\u017ee n\u011bkomu jin\u00e9mu svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed, sv\u00fdm samotn\u00fdm byt\u00edm ud\u011blat radost.<\/p>\n

Naposledy se rozhl\u00e9dl po mal\u00e9 m\u00edstnosti, a kdy\u017e se ujistil, \u017ee po nich nic nez\u016fstalo, zhasnul hlavn\u00ed sv\u011btlo a vy\u0161el na chodbu za ostatn\u00edmi, kte\u0159\u00ed se vl\u00e1\u010deli s t\u011b\u017ek\u00fdmi v\u011bcmi a sv\u00fdmi n\u00e1stroji. Trochu provinile se pod\u00edval na sv\u00e9 pr\u00e1zdn\u00e9 ruce a na rtech se mu usadil nevinn\u00fd \u00fasm\u011bv. Co na postu zp\u011bv\u00e1ka miloval krom\u011b zp\u011bvu, byl pr\u00e1v\u011b fakt, \u017ee pokud s\u00e1m necht\u011bl, nemusel nikdy nic tahat a zbyte\u010dn\u011b se nam\u00e1hat. Ned\u011blal to sice moc \u010dasto, ale ob\u010das si ten pocit lehkosti naprosto u\u017e\u00edval.<\/p>\n

Trochu se zamra\u010dil, kdy\u017e si v\u0161iml sv\u00e9 skupiny zm\u00e1\u010dknut\u00e9 v hlou\u010dku u zadn\u00edch dve\u0159\u00ed, za kter\u00fdmi \u010dekala jejich dod\u00e1vka, kter\u00e1 je odveze zp\u011bt dom\u016f, do postele.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“<\/p>\n

„N\u011bkdo si n\u00e1s kone\u010dn\u011b v\u0161imnul!“ vyjekla rudovlas\u00e1 kytaristka a sko\u010dila zp\u011bv\u00e1kovi kolem krku. „V\u0161imnul ve smyslu, \u017ee s n\u00e1mi cht\u011bj\u00ed mluvit a t\u0159eba nato\u010dit i CD a ud\u011blat n\u00e1s v\u00e1\u017en\u011b slavn\u00fdma!“ pi\u0161t\u011bla rusovl\u00e1ska d\u00e1l a ostatn\u00ed se jen hlasit\u011b sm\u00e1li. On je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b nech\u00e1pal, o co jde, jej\u00ed slova mu doch\u00e1zela pomaleji, ale kdy\u017e k n\u011bmu kone\u010dn\u011b dosko\u010dil i ten nejposledn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdznam, vydechl jen tich\u00e9: „V\u00e1\u017en\u011b?“ p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e za\u010dal spole\u010dn\u011b s d\u00edvkou vis\u00edc\u00ed mu kolem krku poskakovat po zadn\u00edm prostoru mal\u00e9 kav\u00e1rny.<\/p>\n

N\u011bkdo si jich v\u0161imnul. Byli opravdu tak dob\u0159\u00ed, \u017ee o n\u011b m\u011bl n\u011bkdo z\u00e1jem! U\u017e to nemohlo b\u00fdt lep\u0161\u00ed, myslel si zp\u011bv\u00e1k, ale v tu chv\u00edli si vzpomn\u011bl na jednu osobu, se kterou by se te\u010f r\u00e1d o svoje \u0161t\u011bst\u00ed pod\u011blil. Ale on tady te\u010f nebyl, nikdy tady nebyl.<\/p>\n

Povzdechl si a hlasit\u011b se rozesm\u00e1l, kdy\u017e mu Katherin, rusovlas\u00e1 kytaristka, vtiskla pusu na tv\u00e1\u0159 a doslova odsk\u00e1kala radost\u00ed ol\u00edbat i ostatn\u00ed zbyl\u00e9 dva \u010dleny. \u010cernovlas\u00fd zp\u011bv\u00e1k se jen d\u00e1l ti\u0161e sm\u00e1l, na rtech mu hr\u00e1l pobaven\u00fd, \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv, i kdy\u017e v o\u010d\u00edch mu st\u00e1le z\u016fst\u00e1val mali\u010dk\u00fd kousek zklam\u00e1n\u00ed. Nikdy to v sob\u011b \u00fapln\u011b nepotla\u010d\u00ed, ale te\u010f, pro tuhle chv\u00edli mus\u00ed doopravdy zapomenout na n\u011bjak\u00e9ho Toma, te\u010f je jeho chv\u00edle.<\/p>\n

Nechal se vt\u00e1hnout do hromadn\u00e9ho objet\u00ed. Alespo\u0148 n\u011bco v \u017eivot\u011b se mu povedlo.<\/p>\n

„Pro Kelly, napi\u0161 pro Kelly,“ zapi\u0161t\u011bl mu do ucha dal\u0161\u00ed hl\u00e1sek a zp\u011bv\u00e1k se jen mile pousm\u00e1l, i kdy\u017e mu ten zvuk dr\u00e1sal u\u0161n\u00ed bub\u00ednky. Nebyl na takovou pozornost zvykl\u00fd, v\u011bt\u0161inou po vystoupen\u00ed prost\u011b banda jejich obdivovatelek ode\u0161la a oni mohli v klidu odjet dom\u016f, ale dnes se dobr\u00e1 polovina z nich p\u0159esunula k zadn\u00edmu vchodu a odm\u00edtala se hnout, dokud se jim v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 skupiny nepodep\u00ed\u0161ou. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, \u017ee jsou a\u017e tak obl\u00edben\u00ed. \u017de on je a\u017e tak obl\u00edben\u00fd, aby lidi cht\u011bli jeho podpisy, fotky s n\u00edm.<\/p>\n

„Tady to je,“ usm\u00e1l se sv\u00fdm kouzeln\u00fdm \u00fasm\u011bvem na brunetku, kter\u00e1 uko\u0159istila kus pap\u00edru s oby\u010dejnou \u010dm\u00e1ranic\u00ed, kterou pova\u017eovala za svatou. Dote\u010f nikdy nepot\u0159eboval origin\u00e1ln\u00ed podpis, proto tam na\u010dm\u00e1ral jednodu\u0161e sv\u00e9 jm\u00e9no a p\u00e1rkr\u00e1t jej podtrhl. Vypadalo to dob\u0159e a holky z toho byly pravd\u011bpodobn\u011b nad\u0161en\u00e9. „D\u00edky moc, \u017ee jste dneska p\u0159i\u0161ly, bylo to super, v\u00e1\u017en\u011b,“ usm\u00edval se d\u00e1l, kdy\u017e mu pod nosem p\u0159ist\u00e1l dal\u0161\u00ed kus pap\u00edru. Zarazil se, kdy\u017e nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 nalakovan\u00e9 nehty a drobnou ruku vyst\u0159\u00eddala daleko v\u011bt\u0161\u00ed, mu\u017en\u011bj\u0161\u00ed a op\u00e1len\u00e1.<\/p>\n

Dvakr\u00e1t zamrkal, ne\u017e si troufnul vzhl\u00e9dnout, a v tu chv\u00edli se s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl cel\u00fd sv\u011bt. Tom. Osoba, kter\u00e1 st\u00e1la p\u0159ed n\u00edm, byl Tom, kter\u00fd se na n\u011bj usm\u00edval tak \u0161irok\u00fdm, z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd u n\u011bj zp\u011bv\u00e1k snad je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl, a v o\u010d\u00edch m\u011bl nepatrn\u00fd n\u00e1znak slz.<\/p>\n

„Uhm,“ odka\u0161lal si, ale ne\u017e stihnul cokoliv \u0159\u00edct, n\u011bkdo jej zezadu popadl kolem pasu.<\/div>\n

„Mus\u00edme u\u017e j\u00edt.“<\/div>\n
„Steve, po\u010dkej j\u00e1 mu jenom,“ oto\u010dil se \u010dernovl\u00e1sek zp\u011bt \u010delem k Tomovi, a v tu chv\u00edli nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak moc na\u0161tvan\u00fd na n\u011bj za v\u0161echny ty roky byl. Dnes za\u017e\u00edval nejlep\u0161\u00ed den sv\u00e9ho \u017eivota a jedin\u00e9, co si p\u0159\u00e1l, bylo m\u00edt Toma u sebe, aby se s n\u00edm o svou radost a \u0161t\u011bst\u00ed mohl pod\u011blit. A te\u010f tady byl, st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm a na rtech mu hr\u00e1l nad\u011bjn\u00fd \u00fasm\u011bv. V tu chv\u00edli necht\u011bl zp\u011bv\u00e1k nic v\u00edc, ne\u017e jej pevn\u011b obejmout.<\/p>\n

„Mus\u00edme j\u00edt,“ zopakoval d\u016frazn\u011bji kluk dvakr\u00e1t takov\u00e9 postavy, jakou m\u011bl zp\u011bv\u00e1k, a silou jej tahal pry\u010d. „Ostatn\u00ed u\u017e cht\u011bj jet a r\u00e1no m\u00e1me ten pohovor a v\u0161echno, ka\u0161li u\u017e na to, on to bez podpisu p\u0159e\u017eije.“<\/p>\n

Jedin\u00e9, na co se \u010dernovl\u00e1sek zmohl, byl hlubok\u00fd povzdech a ne\u0161\u0165astn\u00fd pohled do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Nemohl nic d\u011blat. Nikdo nech\u00e1pal, co pro n\u011bj zrovna tenhle kluk znamen\u00e1, a nikdo by nepochopil, \u017ee je i po v\u0161ech t\u011bch letech daleko d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e n\u011bjak\u00e1 skupina. Byl to jeho Tom.<\/p>\n

„Po\u010dkej! Sedmikr\u00e1sko, po\u010dkej.“ Roze\u0161el se za nimi, musel s n\u00edm mluvit, alespo\u0148 se jej je\u0161t\u011b jednou dotknout, z\u00edskat na n\u011bj \u010d\u00edslo, cokoliv, co by je svedlo i po dne\u0161n\u00edm ve\u010deru dohromady. Te\u010f ho nemohl nechat odej\u00edt, m\u011bl ho tak bl\u00edzko, na dosah\u2026<\/p>\n

„Kam se \u017eene\u0161, mladej.“<\/p>\n

„Za n\u00edm,“ uk\u00e1zal Tom zb\u011bsile p\u0159es rameno, kde majitel jeho srdce pr\u00e1v\u011b nasedal na zadn\u00ed sedadlo rodinn\u00e9 dod\u00e1vky. „Mus\u00edm s n\u00edm mluvit,“ dodal nal\u00e9hav\u011b, ani\u017e by se pod\u00edval na majitele kav\u00e1rny, kter\u00fd si hr\u00e1l na osobn\u00edho bodyguarda skupiny. „J\u00e1 prost\u011b mus\u00edm,“ opakoval po\u0159\u00e1d dokola a pokou\u0161el se dostat k autu. D\u00edval se na n\u011bj, jejich o\u010di byly propojen\u00e9 v jednom dlouh\u00e9m pohledu a Tom c\u00edtil, jak se mu uvnit\u0159 v\u0161echno sv\u00edr\u00e1. P\u0159ece to te\u010f neskon\u010d\u00ed takhle! Nesta\u010dilo u\u017e to v\u0161echny ty roky p\u0159ed t\u00edm?<\/p>\n

„Vid\u00ed\u0161, u\u017e jedou pry\u010d,“ zabru\u010del statn\u00fd mu\u017e, a kdy\u017e se dod\u00e1vka dala do pohybu, kone\u010dn\u011b Toma pustil. „Tak si jdi taky po svejch,“ dodal je\u0161t\u011b, ne\u017e za\u0161el zp\u011bt do budovy. Tom mu nev\u011bnoval ani jeden pohled. Pohledem se po\u0159\u00e1d vp\u00edjel do dod\u00e1vky, kter\u00e1 pomalu sj\u00ed\u017ed\u011bla z p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty. Rychl\u00fdmi kroky se roze\u0161el k autu, t\u0159eba kdyby se tam dostal v\u010das, Sedmikr\u00e1ska by mohl vystoupit, mohli by b\u00fdt spolu.<\/p>\n

Zoufal\u00fdm pohledem sledoval Toma, kter\u00fd se st\u00e1le rychleji bl\u00ed\u017eil k autu. Kdyby jen tak mohl vystoupit, j\u00edt za n\u00edm. Ne\u017e se v\u0161ak stihnul rozhodnout, auto sjelo i posledn\u00ed kousek cesty a zapojilo se do ru\u0161n\u00e9ho no\u010dn\u00edho provozu. Oto\u010dil se na sedadle o rovn\u00fdch 180\u00b0 a jen zni\u010den\u011b sledoval Tomovu postavu, kter\u00e1 se objevila za rohem jen o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji.<\/p>\n

Bylo pozd\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee by je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d mohl nechat auto zastavit, vystoupit a b\u011b\u017eet za n\u00edm, ale mo\u017en\u00e1 to tak nem\u011blo b\u00fdt. On byl jedn\u00edm z t\u011bch, kte\u0159\u00ed v\u011b\u0159ili na osud, na to, \u017ee v\u0161echno se d\u011bje z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu. A i kdy\u017e netu\u0161il, pro\u010d si s nimi osud tak zahr\u00e1v\u00e1, v\u011b\u0159il, \u017ee pokud by m\u011bl dnes s Tomem z\u016fstat, z\u016fstal by.<\/p>\n

Naposledy se pod\u00edval na zmen\u0161uj\u00edc\u00ed se postavu mlad\u00edka s cop\u00e1nky a s p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky a hlubok\u00fdm n\u00e1dechem se oto\u010dil zp\u011bt.<\/p>\n

‚Je\u0161t\u011b se uvid\u00edme, Tomi, a\u017e bude ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das.‘<\/p>\n

<\/em> autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay P\u0159\u00edb\u011bh \u0161est\u00fd ‚Tak u\u017e to vzdej,‘ pomyslel si Tom v duchu ti\u0161e s\u00e1m pro sebe a s povzdechem se rozhl\u00e9dnul po p\u0159epln\u011bn\u00e9m baru. Od chv\u00edle, kdy tady p\u0159ed t\u0159emi m\u011bs\u00edci za barem narazil na svou Sedmikr\u00e1sku, chodil sem t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[579],"tags":[],"class_list":["post-4303","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sedmikraska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4303","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4303"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4303\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4303"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4303"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4303"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}