{"id":4305,"date":"2014-01-17T18:00:00","date_gmt":"2014-01-17T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4292"},"modified":"2014-01-17T18:00:00","modified_gmt":"2014-01-17T17:00:00","slug":"denial-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/17\/denial-39\/","title":{"rendered":"Denial 39."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Bylo u\u017e kolem p\u011bti odpoledne, zat\u00edmco jsme se v\u0161ichni neust\u00e1le dob\u0159e bavili. Teda v\u0161ichni krom\u011b Barbary. Bavila se s n\u00e1mi, ale byla pom\u011brn\u011b napru\u017een\u00e1 a celkem toho i hodn\u011b vypila. Rad\u011bji jsem si j\u00ed moc nev\u0161\u00edmal a d\u00e1l si pov\u00eddal s ostatn\u00edmi. V\u0161iml jsem si, \u017ee na ni byl Bill\u016fv otec pom\u011brn\u011b vysazen\u00fd, ale to jsem se tak\u00e9 sna\u017eil p\u0159ehl\u00ed\u017eet. Soust\u0159edil jsem se pouze na Bill\u016fv spokojen\u00fd v\u00fdraz a veselou Nicki. Zd\u00e1lo se, \u017ee si oslavu u\u017e\u00edv\u00e1. Pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1 do n\u00e1s v\u0161ech u\u017e nacpala alespo\u0148 jeden kousek dortu, kter\u00fd pro malou upekla. Dokonce se mi i zd\u00e1lo, jako by tu bydlela ona a hostila n\u00e1s. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e tak byli zvykl\u00ed. Pomalu se m\u016fj n\u00e1zor na Barbaru za\u010d\u00ednal m\u011bnit. A byl neust\u00e1le hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 po tom incidentu.<\/p>\n

„J\u00e1 za to nem\u016f\u017eu. To on se vrac\u00ed z pr\u00e1ce furt d\u00fdl a d\u00fdl. Dnes ani nespal doma,“ st\u011b\u017eovala si Barbara Billov\u011b mamce, kdy\u017e se za\u010dala \u0159e\u0161it jejich napjat\u00e1 situace. Ahm\u2026 bezva.<\/em> Nicki si tu jen poletovala s m\u00fdm \u0161\u00e1tkem a hr\u00e1la si na b\u0159i\u0161n\u00ed tane\u010dnici. Semknul jsem rty k sob\u011b. Tohle nevypad\u00e1 ale v\u016fbec dob\u0159e.<\/em><\/div>\n

„Moji rodi\u010de sem p\u0159ijeli hlavn\u011b kv\u016fli Nicol, p\u0159esta\u0148 tohle rozeb\u00edrat, to se v\u00e1\u017en\u011b nehod\u00ed a nav\u00edc je to n\u00e1\u0161 probl\u00e9m,“ pod\u00edval se na ni Bill. Bylo vid\u011bt, \u017ee je na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„Tvoje matka se m\u011b ptala, tak na m\u011b hned nevyj\u00ed\u017ed\u011bj. Z\u0159ejm\u011b m\u00e1\u0161 d\u016fvod z toho bejt nerv\u00f3zn\u00ed, hm? Co kdybych se n\u011bkoho do firmy do\u0161la zeptat, jak jsi tam byl dlouho?“ povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed. Pomalu jsem c\u00edtil, jak se mi tla\u010d\u00ed srdce do krku.<\/div>\n
„J\u00e1 po tob\u011b nevyj\u00ed\u017ed\u00edm, ani to nem\u00e1m ve zvyku na rozd\u00edl od tebe. A nerv\u00f3zn\u00ed z toho v\u00e1\u017en\u011b nejsem,“ broukne klidn\u011b. „V\u00ed\u0161, mohli bychom za\u010d\u00edt \u0159e\u0161it t\u0159eba i to, \u017ee se o malou star\u00e1m v\u011bt\u0161inu \u010dasu j\u00e1, krom posledn\u00edch dn\u016f, kdy v pr\u00e1ci \u0159e\u0161\u00edme velkou zak\u00e1zku pro jist\u00e9ho pana Merhauta, kter\u00fd s n\u00e1mi spolupracuje. Je pom\u011brn\u011b smutn\u00fd, kdy\u017e ti vlastn\u00ed dcera \u0159ekne, \u017ee ji maminka nem\u00e1 r\u00e1da a nen\u00ed s n\u00ed tolik, jak by si p\u0159\u00e1la,“ \u0159ekne Bill a narovn\u00e1 se. „Nebudeme to te\u010f rozeb\u00edrat. J\u00e1 si chci svoje rodi\u010de u\u017e\u00edt, tak t\u011b \u017e\u00e1d\u00e1m o to, abys p\u0159estala,“ mluvil klidn\u011b a ti\u0161e. V\u016fbec na ni nek\u0159i\u010del. Nel\u00edb\u00ed se mi, jak na n\u011bj \u00fato\u010d\u00ed a dor\u00e1\u017e\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 ale proto, \u017ee se to t\u00fdk\u00e1 i m\u011b.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Nechci se v\u00e1m do toho pl\u00e9st, ale opravdu m\u016f\u017eu potvrdit, \u017ee jsme v\u010dera \u0159e\u0161ili zak\u00e1zku pro pana Merhauta t\u00e9m\u011b\u0159 do p\u016flnoci,“ promluv\u00edm po chv\u00edli, co se Barbara u\u017e nadechuje k dal\u0161\u00edm pozn\u00e1mk\u00e1m.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161, Barbaro? Tom s Billem pracuje, tak s t\u00edm p\u0159esta\u0148. N\u011bkdo holt mus\u00ed na tuhle dom\u00e1cnost vyd\u011bl\u00e1vat, j\u00e1 taky tr\u00e1vil v pr\u00e1ci hodn\u011b \u010dasu,“ p\u0159imluvil se n\u00e1hle za Billa i za m\u011b pan Tr\u00fcmper. On je prost\u011b bo\u017e\u00ed!<\/em><\/div>\n
„Fajn,“ pokr\u010dila rameny a zvedla se, aby do\u0161la pro dal\u0161\u00ed pit\u00ed. Bill jen ti\u0161e oddechl a pod\u00edval se na m\u011b. Jeho pohled byl d\u011bkovn\u00fd.<\/div>\n
„Omluvte m\u011b,“ \u0161eptnul a pomalu se zvedl. Roze\u0161el se n\u011bkam pry\u010d. A\u017e kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e, z d\u00e1lky \u0161lo vid\u011bt, \u017ee se jedn\u00e1 o koupelnu. Barbara si ov\u0161em jeho pohledu v\u0161imla a zm\u011b\u0159ila si m\u011b pohledem. Fajn, tak tohle u\u017e je v h\u00e1ji\u2026 Nejsp\u00ed\u0161 p\u016fjdu s malou do jej\u00edho pokoj\u00edku, aby mi ho uk\u00e1zala, a pak pojedu dom\u016f. Tohle u\u017e za\u0161lo dost daleko.<\/em> Pomalu jsem se zvedl.<\/p>\n

„Mam\u00ed, a v\u00ed\u0161, kde byl tat\u00ednek?“ nakrucovala se p\u0159ed n\u00ed Nicki s m\u00fdm \u0161\u00e1tkem. „On byl s Tomim. Proto\u017ee se maj\u00ed moc r\u00e1di. Oni jsou milenci a milenci se milujou, milenci se milujou,“ za\u010dala se hih\u0148at. Co to kurva\u2026<\/em><\/div>\n

„Pros\u00edm t\u011b, Nicol, p\u0159esta\u0148 se p\u0159edv\u00e1d\u011bt a nech si tyhle kecy,“ povzdechla Barbara a sna\u017eila se ji obej\u00edt, jenom\u017ee mal\u00e1 se j\u00ed furt motala pod nohy.<\/div>\n
„To nejsou kecy! J\u00e1 nel\u017eu! Se\u0161 kr\u00e1va!“ vyk\u0159ikla na n\u00ed Nicki. No ty\u2026<\/em> Hned na to se ozvalo plesknut\u00ed, jak j\u00ed Barbara vrazila facku a pak opravdu hlasit\u00fd pl\u00e1\u010d. Proboha, to snad nen\u00ed pravda!<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 kr\u00e1va, ty malej smrade! Co si to ke mn\u011b dovoluje\u0161?!“ zaje\u010dela na ni Barbara. J\u00e1 tu \u017eenskou zabiju! P\u0159\u00edsah\u00e1m bohu, \u017ee ano!<\/em> Nicki se v\u0161ak s brekem rozhl\u00e9dla, jako by hledala Billa. On tu ov\u0161em nebyl, tak se hned rozb\u011bhla ke mn\u011b a d\u00e1l hlasit\u011b bre\u010dela.<\/p>\n

„Zlat\u00ed\u010dko,“ kleknu si k n\u00ed hned a vezmu si ji do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n

„Barbaro, nezbl\u00e1znila ses?!“ vyjela n\u00e1hle Billova mamka. Mal\u00e1 se mi schovala do n\u00e1ru\u010de a d\u00e1l bre\u010dela tak intenzivn\u011b, a\u017e byla cel\u00e1 rud\u00e1. Za\u010dal jsem ji konej\u0161iv\u011b hladit po z\u00e1d\u00ed\u010dk\u00e1ch a trochu se s n\u00ed pohupovat v domn\u011bn\u00ed, \u017ee by ji to mohlo uklid\u0148ovat.<\/div>\n
„Beru\u0161ko, takov\u00fd v\u011bci nesm\u00ed\u0161 mamince \u0159\u00edkat. Tvoje maminka nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 kr\u00e1va. Kde jsi na tohle p\u0159i\u0161la, pros\u00edm t\u011b?“ povzdechnu. Ona v\u0161ak za\u010dala bre\u010det je\u0161t\u011b v\u00edc nahlas a chytila se m\u011b pevn\u011b jako kl\u00ed\u0161t\u011b. B\u011bhem chvili\u010dky Bill z koupelny vyb\u011bhl a do\u0161el a\u017e k n\u00e1m.<\/div>\n
„Co se tu d\u011bje?!“ st\u00e1hl obo\u010d\u00ed a porozhl\u00e9dl se.<\/div>\n
„Barbaro, nesm\u00ed\u0161 j\u00ed d\u00e1vat, proboha, takov\u00fd facky, v\u017edy\u0165 je to d\u00edt\u011b. Jsou j\u00ed \u010dty\u0159i, bo\u017ee m\u016fj. Ani nev\u00ed, co slovo kr\u00e1va znamen\u00e1. Sta\u010d\u00ed, \u017ee to n\u011bkde sly\u0161ela a hned to zopakuje jako v\u0161echny d\u011bti,“ \u0159ekl jsem j\u00ed pom\u011brn\u011b rozho\u0159\u010den\u011b a d\u00e1l jsem Nicki dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e jsem se ji neust\u00e1le sna\u017eil uti\u0161it hlazen\u00edm po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Toby mi \u0159\u00edkal, \u017ee-\u017ee je to \u017eensk\u00e1, co-co nev\u011b\u0159\u00ed d\u011btem,“ vzlykala hlasit\u011b Nicki, p\u0159i\u010dem\u017e mi v\u0161echny slzy a snad i nudle ot\u00edrala do ko\u0161ile. V tento okam\u017eik to ov\u0161em bylo to posledn\u00ed, co m\u011b zaj\u00edmalo. Brou\u010d\u00ednek m\u016fj milovanej. Ach jo! J\u00e1 mam takovou chu\u0165 t\u00fd kr\u00e1v\u011b d\u00e1t p\u011bst\u00ed, sakra! Aaaaa!<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? Ani nev\u00ed, co to znamen\u00e1! Sly\u0161ela to od jin\u00fdho d\u00edt\u011bte!“ obo\u0159\u00edm se na ni vyto\u010den\u011b.<\/div>\n
„Tys\u2026 tys j\u00ed dala facku?“ \u0159ekl dost nahlas Bill a do\u0161el k n\u00ed. A sakra\u2026<\/em><\/div>\n
„V\u017edy\u0165 mi \u0159ekla, \u017ee jsem kr\u00e1va!“ vyk\u0159ikla Barbara a str\u010dila ho stranou, na\u010de\u017e se hned roze\u0161la k n\u00e1m. „Zlat\u00ed\u010dko, promi\u0148 mi to. J\u00e1\u2026 j\u00e1 se ti omlouv\u00e1m,“ za\u010dala se j\u00ed provinile omlouvat. Hah, \u017ee tak najednou.<\/em><\/div>\n
„Nech m\u011b!“ k\u0159ikla na n\u00ed Nicki s pl\u00e1\u010dem.<\/div>\n
„Beru\u0161ko, poj\u010f ke mn\u011b, hm? J\u00e1 to tak nemyslela,“ povzdechne Barbara. Ani prstem na ni nes\u00e1hne\u0161, ty zr\u016fdo!<\/em> V\u00edc jsem si ji k sob\u011b p\u0159ivinul a hnusn\u011b se na ni pod\u00edval.<\/div>\n
„Nejdu k tob\u011b! Chci bejt u Tomiho!“<\/div>\n
„Tome, dej mi j\u00ed\u2026“ \u0159ekne mi Barbara a nastav\u00ed ruce.<\/div>\n
„NE! Nepou\u0161t\u011bj m\u011b, Tom\u00ed!“ za\u010dala hned mal\u00e1 bre\u010det v\u00edc.<\/div>\n
„Sakra, dej mi j\u00ed! Je to moje dcera!“ vyjela u\u017e i na m\u011b. Tak to ani n\u00e1hodou.<\/em> Naopak jsem si k sob\u011b malou v\u00edc p\u0159itisknul, abych ji p\u0159ed n\u00ed mohl br\u00e1nit.<\/div>\n
„Chce bejt u m\u011b,“ \u0159eknu jasn\u011b.<\/div>\n
„To m\u011b nezaj\u00edm\u00e1! J\u00e1 jsem jej\u00ed m\u00e1ma!“ zak\u0159i\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne, nejsi! Nemam t\u011b r\u00e1da! Se\u0161 hnusn\u00e1 a zl\u00e1 na m\u011b i na tat\u00ednka! A nek\u0159i\u010d na m\u00fdho Tomiho! Mam ho mnohem rad\u0161eji ne\u017e tebe!“ zak\u0159i\u010dela na ni n\u00e1hle Nicki s brekem. Bolestn\u011b se mi sev\u0159el hrudn\u00edk.<\/p>\n

Sakra, tohle nedopadne dob\u0159e. Jak se asi mus\u00ed Barbara c\u00edtit, kdy\u017e j\u00ed tohle mal\u00e1 \u0159ekne? Bo\u017ee, neum\u00edm si to p\u0159edstavit a nikdy\u2026 nikdy nedovol\u00edm, aby se n\u011bkdy tohle stalo mn\u011b. J\u00e1 se o svoje d\u011bti budu dob\u0159e starat.<\/p>\n

<\/em> „Dost!“ rozk\u0159ikl se Bill a chytil Barbaru za pa\u017ei. „P\u0159esta\u0148 je\u010det! Ta mal\u00e1 je z tebe v \u0161oku, jako v\u017edycky. Kone\u010dn\u011b jsi sly\u0161ela, \u017ee tohle nem\u00e1 z moj\u00ed hlavy, ale ze svoj\u00ed! M\u011bla by ses m\u00edsto toho \u0159van\u00ed uklidnit a j\u00edt p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jak se v\u016fbec chov\u00e1\u0161, proto\u017ee takhle se m\u00e1ma nechov\u00e1!“ \u0159ekl roz\u010d\u00edlen\u011b. Potom ji pustil a \u0161el ke mn\u011b a k mal\u00e9. „Nicki, ko\u010di\u010dko,“ pohladil ji jemn\u011b po ru\u010di\u010dce. Zvedl ke mn\u011b o\u010di. Jsem v\u00e1\u017en\u011b tak p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd nebo tu malou bezmezn\u011b miluju jako Billa?<\/em> Pod\u00edval jsem se na n\u011bj jen kr\u00e1tce a rad\u011bji jsem pohled sklonil kamsi k zemi, abych zabr\u00e1nil \u00faniku slz. Cht\u011blo se mi v\u00e1\u017en\u011b bre\u010det. Nicki neust\u00e1le vzlykala. C\u00edtil jsem, jak se j\u00ed hrudn\u00ed\u010dek spla\u0161en\u011b zvedal proti m\u00e9mu ramenu pod n\u00e1valem dal\u0161\u00edch vzlyk\u016f.<\/div>\n

„Ty ses u\u017e snad \u00fapln\u011b pom\u00e1tla!“ \u0159ekl Barba\u0159e i Bill\u016fv t\u00e1ta rozho\u0159\u010den\u011b. Jeho mamka na ni jen koukala a kroutila opovr\u017eliv\u011b hlavou. Barbara se na v\u0161echny z n\u00e1s nen\u00e1vistn\u011b pod\u00edvala a pak se n\u00e1hle roze\u0161la pry\u010d.<\/p>\n

B\u011bhem chv\u00edle se ozvalo jen pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159\u00ed a brzy i motor auta.<\/div>\n

„To je hyena, proboha!“ rozk\u0159ikl se pan Tr\u00fcmper. Jenom jsem zav\u0159el o\u010di, popot\u00e1hnul nosem a d\u00e1l jsem hladil malou, kter\u00e1 se kone\u010dn\u011b trochu za\u010d\u00ednala uklid\u0148ovat.<\/div>\n
„Pane bo\u017ee,“ vydechl Bill ztr\u00e1pen\u011b a klekl si na zem, na\u010de\u017e si usedl na l\u00fdtka. „Promi\u0148te, j\u00e1\u2026 j\u00e1 za ni nem\u016f\u017eu,“ \u0161eptl ti\u0161e a vzhl\u00e9dl ke mn\u011b a pot\u00e9 a\u017e k rodi\u010d\u016fm. „Tome, d\u011bkuju. Ona je u tebe spokojen\u00e1 v\u00edc ne\u017e u kohokoli jin\u00e9ho,“ pohladil Nicol po pa\u017ei a p\u0159itom sjel i tro\u0161ku mn\u011b po ruce. „Nicki, m\u00e1ma je pry\u010d, neboj se. M\u00e1\u0161 tu Toma, babi\u010dku, d\u011bdu a j\u00e1 jsem tu taky s tebou. Neplakej, bude t\u011b bolet hlavi\u010dka,“ sna\u017eil se ji slovy ukonej\u0161it.<\/div>\n
„To bude dobr\u00fd, beru\u0161ko,“ \u0161eptal jsem j\u00ed do ou\u0161ka a n\u011b\u017en\u011b jsem ji pusinkoval na sp\u00e1nek. Doufal jsem, \u017ee kdy\u017e to zab\u00edr\u00e1 na m\u011b, bude to zab\u00edrat i na n\u00ed. A povedlo se to. Pomalu se uklid\u0148ovala, dokud jen nepopotahovala nosem.<\/p>\n

„J\u00e1 jsem ti, Tomi, unudlila to kr\u00e1sn\u00fd triko,“ po\u0161eptala s pln\u00fdm nosem. Jej, brou\u010d\u00ednek m\u016fj.<\/em><\/div>\n

„To v\u016fbec nevad\u00ed, ble\u0161ko,“ zasm\u011bju se od srdce. „J\u00e1 si to tam nech\u00e1m zaschnout na pam\u00e1tku, ok? Budu s sebou po\u0159\u00e1d nosit tvoje sopl\u00edky, hm?“<\/div>\n
„N\u00e9,“ za\u010dala se sm\u00e1t. S \u00fasm\u011bvem jsem j\u00ed ot\u0159el o\u010di i tv\u00e1\u0159i\u010dky od slzi\u010dek a pohladil ji po z\u00e1dech.<\/div>\n
„P\u016fjdeme se vysmrkat, hm?“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„Bol\u00ed m\u011b hlavi\u010dka,“ broukne smutn\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, brou\u010dku, to m\u00e1\u0161 z toho plak\u00e1n\u00ed.“ Bill se jen smutn\u011b pousm\u00e1l a hned se nat\u00e1hl pro kapesn\u00ed\u010dky. Podal mi rovnou dva a ti\u0161e povzdechl.<\/div>\n
„To ji takhle ml\u00e1t\u00ed furt?“ zept\u00e1 se n\u00e1hle Billova maminka. Pevn\u011b douf\u00e1m, \u017ee ne. Mysl\u00edm, \u017ee kdyby ano, tak by ta kr\u00e1va od Billa m\u011bla taky u\u017e p\u00e1r mod\u0159in.<\/em> Zat\u00edm jsem pomohl mal\u00e9, aby se vysmrkala, a druh\u00fdm kapesn\u00edkem jsem j\u00ed ot\u0159el slzi\u010dky z tv\u00e1\u0159\u00ed. Kdy\u017e se uklidnila, zhluboka se nadechla, smutn\u011b se na m\u011b pod\u00edvala a zase se mi p\u0159itiskla k hrudi, jako by se u m\u011b znovu cht\u011bla schovat. Beze slov jsem j\u00ed dal pusinku do vl\u00e1sk\u016f a objal jej\u00ed drobn\u00e9 t\u011blo. Prdelka moje\u2026 Je mi j\u00ed tak stra\u0161n\u011b l\u00edto. Takov\u00e1hle facka by bolela i m\u011b, nato\u017e takov\u00fdho mal\u00fdho \u010dlov\u00ed\u010dka. Zaslou\u017eila by dostat p\u0159es dr\u017eku, pizda.<\/p>\n

<\/em> „V moj\u00ed p\u0159\u00edtomnosti to nikdy neud\u011blala a mal\u00e1 mi zat\u00edm nic ne\u0159ekla,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e sm\u011brem ke sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm. „Nechci a nebudu si st\u011b\u017eovat, mn\u011b nevad\u00ed se o malou starat, je to moje dcera, moje v\u0161echno a vy to v\u00edte,“ up\u0159el o\u010di hlavn\u011b k otci, „ale kdy\u017e u\u017e i ta ko\u010di\u010dka \u0159ekne, \u017ee ji m\u00e1ma nem\u00e1 r\u00e1da, nen\u00ed to jen tak. Ona je na ni\u2026 hrozn\u00e1 a nejen na ni, ale to sem te\u010f tahat nebudu. Jen v\u00e1m chci ob\u011bma \u0159\u00edct a po\u017e\u00e1dat v\u00e1s, abyste se na m\u011b nezlobili, ale jsem jenom \u010dlov\u011bk a tohle odm\u00edt\u00e1m trp\u011bt. Jsem tu dobrej jenom k tomu, abych se postaral o d\u00edt\u011b, vyd\u011blal pen\u00edze a to je v\u0161echno,“ \u0159ekl zcela up\u0159\u00edmn\u011b sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm, jako by se je chystal na n\u011bco p\u0159ipravit. Do prdele, snad se jim nehodl\u00e1 pov\u011bd\u011bt o n\u00e1s dvou!<\/em> Nasucho jsem polknul a up\u0159el k n\u011bmu o\u010di ve snaze ho zastavit.<\/p>\n

„Bille,“ \u0159ekl jeho otec, „kdy\u017e jsem trval na tom, aby sis vzal Barbaru, m\u011bl jsem pro to d\u016fvod. U\u017e odmala jsi dostal plno v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jin\u00e9 d\u011bti nem\u011bly nebo m\u00edt nemohly. Sna\u017eili jsme se t\u011b dob\u0159e vychov\u00e1vat, ale s\u00e1m v\u00ed\u0161, jak to v\u0161echno bylo. Cht\u011bli jsme, aby ses nau\u010dil kone\u010dn\u011b n\u00e9st zodpov\u011bdnost za svoje \u010diny, proto\u017ee d\u0159\u00edv jsme \u010dasto \u017eehlili tvoje probl\u00e9my my. Ale te\u010f u\u017e vid\u00edm, \u017ee jsi zmoud\u0159el a jsi rozumn\u00fd. Jsi zodpov\u011bdn\u00fd a\u2026 jestli se n\u00e1m te\u010f hodl\u00e1\u0161 ozn\u00e1mit, \u017ee se chce\u0161 s Barbarou rozv\u00e9st, tak ti to schvaluju. Ta pomaten\u00e1 \u017eensk\u00e1 nem\u011bla v\u016fbec b\u00fdt matkou,“ zvedl se od mal\u00e9 a tro\u0161ku se opr\u00e1\u0161il, a\u010d tu bylo \u010disto. „Ale\u2026 jedno pozitivum to te\u010f m\u00e1, nemysl\u00ed\u0161? Um\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak by tohle dopadlo, kdyby sis Barbaru nevzal a nestaral se o Nicol? Co by te\u010f z mal\u00fd asi bylo\u2026“ pousm\u011bje se, p\u0159i\u010dem\u017e pohl\u00e9dne na malou, ale i na m\u011b. Nech\u00e1pu, pro\u010d si m\u011b po\u0159\u00e1d tak prohl\u00ed\u017e\u00ed. Snad n\u011bco netu\u0161\u00ed\u2026 Ud\u011blal jsem na n\u011b dojem, zd\u00e1 se, \u017ee si m\u011b obl\u00edbili a to si nechci pokazit.<\/p>\n

<\/em> „To m\u00e1\u0161 pravdu,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill na souhlas a pod\u00edval se na m\u011b. „Jen\u017ee te\u010f je v\u0161e jinak. Na mn\u011b nesejde, j\u00e1 m\u00e1m p\u0159edstavu o sv\u00e9m \u017eivot\u011b a o tom, co chci. Co\u017e tak\u00e9 ud\u011bl\u00e1m,“ doplnil. „Ale malou nenech\u00e1m v jej\u00edch ruk\u00e1ch. Nicol pot\u0159ebuje p\u00e9\u010di, pot\u0159ebuje a bude pot\u0159ebovat spoustu v\u011bc\u00ed a nejsem si jist\u00fd, \u017ee ona j\u00ed to svou v\u00fdchovou d\u00e1. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee bych se s n\u00ed rozvedl a Nicki si vzal, ale a\u0165 se stane cokoli\u2026 pro tu malou tady budu v\u017edycky. Nechci, abyste si mysleli, \u017ee bych ji nechal na pospas,“ \u0161eptne, p\u0159i\u010dem\u017e se na m\u011b usm\u011bje. „Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee bych se s n\u00ed rozvedl\u2026“ On se s n\u00ed\u2026 nechce rozv\u00e9st.<\/em> „Jsem r\u00e1d, \u017ee to tak bere\u0161, tati,“ pod\u00edval se pot\u00e9 i na sv\u00e9ho otce a p\u0159ichytil ho lehce za ruku. „Ale te\u010f nechci u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed ani slzi\u010dky,“ sklonil pohled k Nicki, kterou hned n\u011b\u017en\u011b pohladil po z\u00e1dech. On se s n\u00ed nechce rozv\u00e9st, proboha.<\/em> C\u00edtil jsem, jak se mi v krku za\u010dal d\u011blat knedl\u00edk, p\u0159es kter\u00fd jsem se nemohl ani po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnout.<\/p>\n

„Zlat\u00ed\u010dko,“ odt\u00e1hnu ji od sebe, „b\u011b\u017e te\u010f na chv\u00edli k tat\u00ednkovi. J\u00e1 se p\u016fjdu opl\u00e1chnout, dob\u0159e?“ po\u0161ept\u00e1m j\u00ed v rychlosti a zvednu se. Roze\u0161el jsem se do koupelny, kde byl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Bill, a zav\u0159el jsem za sebou dve\u0159e. Op\u0159el jsem se z\u00e1dy o dve\u0159e a zav\u0159el o\u010di, abych tak zabr\u00e1nil sv\u00fdm neposedn\u00fdm slz\u00e1m, aby unikly kamkoli mimo o\u010di. Nem\u00e1 v pl\u00e1nu se s n\u00ed rozv\u00e9st? V\u00e1\u017en\u011b to \u0159ekl, nebo jsem to blb\u011b pochopil? I p\u0159esto v\u0161echno\u2026 \u0159ekl, \u017ee\u2026 Bo\u017ee m\u016fj.<\/em> P\u0159e\u0161el jsem k umyvadlu a zap\u0159el se o n\u011bj rukama. Vid\u011bl jsem v odrazu v zrcadle, jak se mi spustily slzy po tv\u00e1\u0159\u00edch, a\u010d jsem je t\u00e9m\u011b\u0159 nec\u00edtil. Miluje m\u011b v\u016fbec? Pro\u010d tohle v\u0161echno, kdy\u017e s n\u00ed chce stejn\u011b z\u016fstat? J\u00e1\u2026 to nech\u00e1pu. Bo\u017ee m\u016fj, to tak stra\u0161n\u011b bol\u00ed\u2026<\/em> Ti\u0161e jsem vzlyknul a p\u0159ikryl si dlan\u00ed obli\u010dej. N\u00e1hle v\u0161ak n\u011bkdo na dve\u0159e od koupelny ti\u0161e a jemn\u011b zaklepal.<\/p>\n

„M\u016f\u017eu?“ ozval se Bill\u016fv hlas. Do prdele!<\/em> Ihned jsem ze sebe serval ko\u0161ili a set\u0159el si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed. Je\u0161t\u011b jsem popot\u00e1hnul nosem a zhluboka se nadechl, ne\u017e jsem klidn\u00fdm t\u00f3nem \u0159ekl: „Jo, klidn\u011b.“ D\u00fdchej, d\u00fdchej\u2026<\/em> Pomalu ve\u0161el dovnit\u0159 a dve\u0159e za sebou zav\u0159el. Smutn\u011b se na m\u011b pod\u00edval, do\u0161el ke mn\u011b a pohladil m\u011b zlehka po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

„Promi\u0148 mi to, moc m\u011b to mrz\u00ed,“ po\u0161eptal a up\u0159el ke mn\u011b o\u010di. Mrz\u00ed? Mrz\u00ed?!<\/em> „Nechci ani jednoho z v\u00e1s vid\u011bt plakat a tr\u00e1pit se,“ \u0159\u00edkal ti\u0161e a vl\u00eddn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e mi prsty sj\u00ed\u017ed\u011bl po tv\u00e1\u0159i. On si snad v\u016fbec neuv\u011bdomuje, co tam vedle \u0159ekl nebo co? P\u0159\u00edmo p\u0159ede mnou, jako by\u2026 jako bych byl ciz\u00ed kluk, proboha.<\/em> Odvr\u00e1til jsem od n\u011bj hlavu a opl\u00e1chl jsem si pod tekouc\u00ed vodou na ko\u0161ili m\u00edsto, kter\u00e9 mi mal\u00e1 „unudlila“. „Zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b?“ op\u0159el se o sk\u0159\u00ed\u0148ku.<\/div>\n
„Pro\u010d bych m\u011bl,“ po\u0161ept\u00e1m a zamrk\u00e1m p\u0159es zbytky slz, abych na tu ko\u0161ili v\u016fbec vid\u011bl.<\/div>\n
„Mohl bys,“ \u0159ekne potichu. Hah\u2026<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159ikej,“ odseknu mu ti\u0161e a vypnu vodu. Tro\u0161ku jsem ko\u0161ili oklepal a pot\u00e9 ji slo\u017eil.<\/div>\n
„Co jsem ti ud\u011blal, co jsem \u0159ekl?“ svra\u0161t\u00ed obo\u010d\u00ed. On se je\u0161t\u011b pt\u00e1?<\/em><\/div>\n
Beze slov se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m a zakrout\u00edm hlavou. „V\u016fbec nic. Jen jsi jednou byl kone\u010dn\u011b up\u0159\u00edmnej.“ Je\u0161t\u011b jsem si ot\u0159el oko a otev\u0159el jsem dve\u0159e od koupelny. On m\u011b v\u0161ak chytil za ruku, vt\u00e1hl m\u011b zp\u00e1tky dovnit\u0159 a zav\u0159el.<\/p>\n

„Up\u0159\u00edmnej? V \u010dem p\u0159esn\u011b?“ On v\u00e1\u017en\u011b nev\u00ed, co \u0159\u00edk\u00e1.<\/em><\/div>\n

„Rad\u0161i v ni\u010dem. U\u017e p\u016fjdu,“ odstoup\u00edm od n\u011bj, aby mohl uhnout ode dve\u0159\u00ed. „M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b pustit ven?“<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm, po\u010dkej,“ semkl rty k sob\u011b a nadechl se. „Jde o ten rozvod? Pokud ano, cht\u011bl jsem t\u00edm hlavn\u011b \u0159\u00edct to, \u017ee nev\u00edm, jak by bylo to s p\u00e9\u010d\u00ed o Nicki. Pokud jde o m\u011b, j\u00e1 jsem rozhodnut\u00fd. Rozvedu se s n\u00ed,“ pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. „Nechci, abys te\u010f takhle ode\u0161el, Tome,“ \u0161eptl. Rozvede se s n\u00ed, rozvede\u2026 Kolikr\u00e1t u\u017e to \u0159\u00edk\u00e1 a pak zase odvrac\u00ed? Pro\u010d bych mu m\u011bl v\u016fbec v\u011b\u0159it?<\/em><\/div>\n
„Prost\u011b\u2026 m\u011b pus\u0165,“ sklon\u00edm pohled a p\u0159iv\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„Tome,“ vyhrkne ze sebe a ud\u011bl\u00e1 krok ke mn\u011b. „Pros\u00edm.“ Ne, ani n\u00e1hodou. Zase na m\u011b bude cukrovat, bude m\u011b hladit a l\u00edbat a prosit tak dlouho, dokud si m\u011b zase neomot\u00e1 kolem prstu a j\u00e1 mu nebudu op\u011bt v\u0161echno \u017er\u00e1t.<\/em><\/div>\n
„Nech m\u011b,“ d\u00e1m p\u0159ed sebe hned ruce, abych ho mohl zastavit. „Prost\u011b chci j\u00edt a ty nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo m\u011b tu dr\u017eet, ch\u00e1pe\u0161 to?“ uc\u00edt\u00edm v o\u010d\u00edch dal\u0161\u00ed slzy.<\/div>\n
„Nedr\u017e\u00edm t\u011b,“ odstoupil se sv\u011b\u0161enou hlavou. „A promi\u0148\u2026“ Bez dal\u0161\u00edch zbyte\u010dn\u00fdch slov jsem se zhluboka nadechl a vy\u0161el z koupelny. Do\u0161el jsem zp\u00e1tky do ob\u00fdv\u00e1ku, kde Nicki sed\u011bla na d\u011bdovi.<\/p>\n

„Tak\u2026 j\u00e1 u\u017e se s v\u00e1mi rozlou\u010d\u00edm,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011b s \u00fasm\u011bvem. „Je u\u017e pom\u011brn\u011b pozd\u011b a\u2026“<\/div>\n

„CO?!“ vyjekla hned Nicki a sklouzla z Billova otce. „Je\u0161t\u011b ne, Tom\u00ed!“ p\u0159ib\u011bhla ke mn\u011b a objala m\u011b kolem nohou, abych se nemohl hnout. „J\u00e1 t\u011b nepustim.“<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko,“ zasm\u011bju se a pohlad\u00edm ji po hlavi\u010dce. „V\u00e1\u017en\u011b u\u017e je dlouho a j\u00e1 bych m\u011bl jet dom\u016f. Je\u0161t\u011b tam mam spoustu pr\u00e1ce, brou\u010dku,“ \u0159eknu j\u00ed vl\u00eddn\u011b.<\/div>\n
„Nemus\u00edte po\u0159\u00e1d pracovat, Tome. V\u00edkendy jsou od odpo\u010d\u00edv\u00e1n\u00ed, je\u0161t\u011b tu s n\u00e1mi z\u016fsta\u0148te,“ usm\u011bje se na m\u011b pan Tr\u00fcmper.<\/div>\n
„J\u00f6rgene, copak jsi nepochopil, \u017ee ta pr\u00e1ce je n\u011bjak\u00e1 d\u00edvka?“ zakroutila nad n\u00edm man\u017eelka hlavou a usm\u00e1la se na m\u011b.<\/div>\n
„Co?!“ vyk\u0159ikla zase mal\u00e1.<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u00edvka, to v\u00e1\u017en\u011b ne,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Tomi je m\u016fj,“ objala m\u011b Nicki pevn\u011bji.<\/p>\n

Bill se vr\u00e1til asi minutu po mn\u011b. Vzhl\u00e9dl ke mn\u011b a semkl rty k sob\u011b. Nic jsem mu ne\u0159ekl a d\u00e1l jsem p\u0159emlouval Nicki, aby m\u011b pustila. Sice se mi to moc neda\u0159ilo, ale nakonec jsem ji p\u0159ece jen p\u0159im\u011bl, aby m\u011b pustila, ov\u0161em se slibem, \u017ee se na ni brzo p\u0159ijdu pod\u00edvat. Co\u017e mi v\u016fbec nevadilo. Rozlou\u010dil jsem se s Billov\u00fdmi rodi\u010di, Billova maminka m\u011b dokonce objala. Jeho otec mi pouze pot\u0159\u00e1sl rukou a lehce m\u011b pohladil nebo popl\u00e1cal po ramen\u011b. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 rozhodnout, zda to bylo popl\u00e1c\u00e1n\u00ed nebo pohlazen\u00ed. Je\u0161t\u011b jsem se u dve\u0159\u00ed rozlou\u010dil s Nicki a s jej\u00edm k\u0159e\u010dkem Tomem juniorem a rozjel jsem se v tax\u00edku dom\u016f. Po dne\u0161ku pot\u0159ebuju voraz.<\/p>\n

<\/em> autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Bylo u\u017e kolem p\u011bti odpoledne, zat\u00edmco jsme se v\u0161ichni neust\u00e1le dob\u0159e bavili. Teda v\u0161ichni krom\u011b Barbary. Bavila se s n\u00e1mi, ale byla pom\u011brn\u011b napru\u017een\u00e1 a celkem toho i hodn\u011b vypila. Rad\u011bji jsem si j\u00ed moc nev\u0161\u00edmal a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4305","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4305","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4305"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4305\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4305"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4305"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4305"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}