{"id":4309,"date":"2014-01-16T17:00:00","date_gmt":"2014-01-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4296"},"modified":"2014-01-16T17:00:00","modified_gmt":"2014-01-16T16:00:00","slug":"and-the-winner-is-40-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/16\/and-the-winner-is-40-konec\/","title":{"rendered":"And the winner is… 40. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Iveth Biersack
<\/strong> <\/p>\n

Dobr\u00e9 r\u00e1no\/odpoledne\/ve\u010der\/ \u0161\u00edlenci! \ud83d\ude42
Je tu den, kter\u00e9ho se n\u011bkte\u0159\u00ed z n\u00e1s nemohli do\u010dkat \ud83d\ude42 Posledn\u00ed d\u00edl jen a sv\u011bt\u011b a j\u00e1 nem\u016f\u017eu nic jin\u00e9ho, ne\u017e mnohokr\u00e1t pod\u011bkovat v\u0161em, co moji pov\u00eddku \u010detli, komentovali a l\u00edbila se jim alespo\u0148 trochu \ud83d\ude42 Ur\u010dit\u011b se m\u016f\u017eete t\u011b\u0161it na dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed pov\u00eddky, jeliko\u017e m\u00e1m n\u011bco u\u017e i rozepsan\u00e9ho nebo jenom n\u00e1pad r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se v hlav\u011b \ud83d\ude42 No… je\u0161t\u011b jednou tedy v\u0161em d\u011bkuji a u\u017eijte si posledn\u00ed d\u00edlek!<\/em><\/div>\n

Va\u0161e Iveth Biersack~<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Dny a t\u00fddny plynuly a Bill s Tomem st\u00e1le z\u016fst\u00e1vali u jeho matky. Bill si tady natolik zvykl, \u017ee se mu u\u017e snad ani nikam necht\u011blo. Simone napsal, \u017ee jsou s Tomem na dovolen\u00e9, a \u017ee nemus\u00ed m\u00edt strach.<\/div>\n
„Kluci, ud\u011blala jsem v\u00e1m koktejly, snad to bude k pit\u00ed,“ zasm\u00e1la se Liz a postavila vedle nich na stolek dv\u011b velk\u00e9 sklenice pln\u00e9 chutn\u00e9ho n\u00e1poje.<\/div>\n
„D\u011bkujem, mami,“ usm\u00e1l se Tom a jednu skleni\u010dku podal Billovi. Ten taky vd\u011b\u010dn\u011b k\u00fdvl a napil se.<\/div>\n
„Mmm, je to v\u00fdborn\u00e9, Liz,“ usm\u00e1l se mile a zam\u00edchal n\u00e1poj br\u010dkem.<\/div>\n
„No\u2026 nezlobte tady a j\u00e1 se vr\u00e1t\u00edm n\u011bkdy ve\u010der… dnes m\u00e1m sch\u016fzku,“ o\u010di j\u00ed \u017ehnuly nedo\u010dkavost\u00ed a vzru\u0161en\u00edm, a\u017e se Tom musel pozasm\u00e1t.<\/div>\n
„Mami, sch\u016fzku? Ty?“ u\u0161kl\u00edbl se. Vzpomn\u011bl si ale i na t\u00e1tu a \u00fasm\u011bv mu trochu poklesl. To si Liz sedla vedle n\u011bj na leh\u00e1tko.<\/div>\n
„Tomi, v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161 \u017ee Dominic mi chyb\u00ed… ale j\u00e1 tu nem\u016f\u017eu b\u00fdt sama, bl\u00e1zn\u00edm z toho. Nav\u00edc vy dva mi za chvilku taky odjedete a pak tu budu zase sama… co jste tady, tak jsem si jenom uv\u011bdomila v\u00edce, jak mi tu bylo smutno ten rok bez Doma,“ sklopila hlavu a potla\u010dila p\u0159ed nimi p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed slzy.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„J\u00e1 v\u00edm, mami, promi\u0148,“ objal ji hned Tom a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee pro tebe chci jenom to nejlep\u0161\u00ed, tak na sebe hlavn\u011b ve\u010der d\u00e1vej pozor,“ u\u017e si p\u0159ipadal jako ona, kdy\u017e mu jako mal\u00e9mu d\u00e1vala rady do \u017eivota ohledn\u011b vztah\u016f a v\u0161eho zl\u00e9ho na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti, Tome, jsi m\u016fj hodn\u00fd chlapec,“ usm\u00e1la se a ode\u0161la do koupelny se chystat. Tom si povzdechl a zad\u00edval se na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele vedle sebe.<\/div>\n
„Je hezk\u00e9 jak se o m\u00e1mu boj\u00ed\u0161,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a stiskl mu ruku.<\/div>\n
„Ona a ty jste jedin\u00e9 dv\u011b osoby, na kter\u00fdch mi z\u00e1le\u017e\u00ed,“ pousm\u00e1l se a pol\u00edbil Billa na \u010delo. Ten se po\u0159\u00e1d jenom usm\u00edval a zkoumal ka\u017edi\u010dk\u00fd z\u00e1hyb jeho t\u011bla ukazov\u00e1\u010dkem.<\/div>\n
„Jenom m\u00e1m strach, \u017ee a\u017e se vr\u00e1t\u00edme dom\u016f, tak to prost\u011b za\u010dne nanovo,“ povzdechl si Bill.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 jako s Nickem a spol? Neboj se, u\u017e si nedovol\u00ed se p\u0159ibl\u00ed\u017eit, proto\u017ee te\u010f v\u00ed, \u017ee my dva spole\u010dn\u011b jsme mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on a jeho p\u00e1r poskok\u016f dohromady,“ ujistil ho Tom a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b.
„Snad m\u00e1\u0161 pravdu… ale stejn\u011b bych se rad\u011bji p\u0159est\u011bhoval n\u011bkam jinam. T\u0159eba i do jin\u00e9ho m\u011bsta,“ skousl si starostliv\u011b ret Bill a zad\u00edval se na stm\u00edvaj\u00edc\u00ed se oblohu.<\/div>\n
„P\u016fjdem si to vyp\u00edt k filmu, ne?“ usm\u00e1l se Tom a zvedl se i s Billem v n\u00e1ru\u010d\u00ed, kter\u00e9ho odnesl na seda\u010dku do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Pak donesl i drinky a n\u011bco k j\u00eddlu. Pustili si n\u011bjak\u00fd film s Willem Smithem a spole\u010dn\u011b koukali a up\u00edjeli.<\/p>\n

„Chlapci tak j\u00e1 odch\u00e1z\u00edm!“ k\u0159ikla Liz pozd\u011bji a u\u017e se hnala ke dve\u0159\u00edm, proto\u017ee na cest\u011b p\u0159ed bar\u00e1kem pr\u00e1v\u011b zastavil \u010dern\u00fd bavor\u00e1k a zatroubil. Liz je\u0161t\u011b zkontrolovala sv\u016fj makeup v zrcadle v chodb\u011b, nazula si podpatky a vyrazila vst\u0159\u00edc nov\u00e9 mo\u017en\u00e9 l\u00e1sce.<\/div>\n

„Ne abych se vr\u00e1tila a bar\u00e1k v popelu!“ zasm\u00e1la se a kluci na ni jenom m\u00e1vli, \u017ee se jako nem\u00e1 \u010deho b\u00e1t a jen \u010dekali jako mal\u00ed, a\u017e klapnou dve\u0159e. Jakmile se stalo, po\u010dkali je\u0161t\u011b, a\u017e odjede auto z dohledu a pak u\u017e jela hudba na pln\u00e9 obr\u00e1tky.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Natalie, nech m\u011b chvilku, sakra!“ k\u0159ikl Nick, kter\u00fd sed\u011bl u po\u010d\u00edta\u010de a po\u0159\u00e1d odh\u00e1n\u011bl svou p\u0159\u00edtelkyni, kter\u00e1 se sna\u017eila snad po\u0159\u00e1d dokola o to jedno. Za\u010d\u00ednala ho hlodat my\u0161lenka na to, \u017ee se na hon na ty dva vyka\u0161le. Jenom\u017ee n\u011bco mu v tom prost\u011b br\u00e1nilo.<\/p><\/div>\n

Po chvilce se jenom ozvalo t\u0159\u00edsknut\u00ed dve\u0159ma. To jak Natalie ode\u0161la z bytu. Povzdechl si znovu a promnul si o\u010di. Zvedl telefon a rozhodl se napsat Billovi zpr\u00e1vu.<\/div>\n
„Neboj se, u\u017e v\u00e1s nebudu pron\u00e1sledovat. Ale nedejbo\u017ee se n\u011bkde jen tak n\u00e1hodou potk\u00e1me, tak si toho tv\u00fdho pod\u00e1m! M\u011bj se, Nick,“ poslal to a snad ani nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee to v\u00e1\u017en\u011b poslal. Ale stalo se a jemu se snad ulevilo. Nebo ne? Nev\u011bd\u011bl to s\u00e1m a bylo mu to tak n\u011bjak jedno. Najednou se ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e tak se zvedl, a \u0161el otev\u0159\u00edt.<\/p>\n

„Vy jste Nick?“ pozvedl obo\u010d\u00ed policista a sjel ho pohledem.<\/div>\n

„Jo… a co jako,“ prohodil jen tak mimochodem.<\/div>\n
„A co jako? P\u016fjdete se mnou,“ chytl ho za ruku policista a odt\u00e1hli ho je\u0161t\u011b s jedn\u00edm ven do auta v poutech, proto\u017ee se cukal a necht\u011bl spolupracovat. Odvezli ho na slu\u017eebnu a je\u0161t\u011b jednou zkontrolovali, \u017ee je to p\u0159esn\u011b on podle popisu pr\u00e1v\u011b od Billa.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu, za co jste m\u011b sebrali!“ prskal na v\u0161echny strany a oh\u00e1n\u011bl se pr\u00e1vn\u00edkama. P\u0159itom u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9ho nem\u011bl a nem\u011bl na n\u011bj ani pen\u00edze, jak z\u00e1hy zjistil. Bill. Ta mal\u00e1 krysa! Kdyby jenom v\u011bd\u011bl, kdo je za t\u00edm.<\/div>\n
„Dom\u00e1c\u00ed n\u00e1sil\u00ed, a to opakovan\u011b! Potom \u00fanos… m\u00e1m pokra\u010dovat?“ zvedl policajt obo\u010d\u00ed a u\u0161kl\u00edbl se. „Nav\u00edc se mi zd\u00e1, podle va\u0161ich projev\u016f a v\u00fdpov\u011bdi sv\u011bdk\u016f, \u017ee nejste \u00fapln\u011b psychicky v po\u0159\u00e1dku,“ ukon\u010dil sv\u016fj monolog a pokr\u010dil rameny. „No vypad\u00e1 to, pan\u00e1\u010dku, \u017ee si pobudete v l\u00e9\u010debn\u011b dlouhou dobu,“ u\u0161kl\u00edbl se druh\u00fd mu\u017e a nechali Nicka v m\u00edstnosti samotn\u00e9ho, proto\u017ee se za\u010dal vztekat.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed den r\u00e1no byl pod vlivem l\u00e9k\u016f p\u0159evezen do l\u00e9\u010debny pro psychicky naru\u0161en\u00e9 jedince. Hlavn\u011b Natalie, kterou to divadlo kolem Billa \u0161tvalo u\u017e od t\u00e9 doby, co byla v Nickov\u011b „teamu“ a spolupracovala s n\u00edm, se ho cht\u011bla zbavit, tak si na\u0161la z\u00e1znamy o tom, \u017ee si na Nicka st\u011b\u017eovalo n\u011bkolik lid\u00ed v\u010detn\u011b naposledy pr\u00e1v\u011b Billa. Te\u010f bude v l\u00e9\u010debn\u011b a bude mu fajn.<\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill tohle v\u0161echno samoz\u0159ejm\u011b netu\u0161il. Ani Tom. A\u017e v dal\u0161\u00edch dnech se to do\u010detli v novin\u00e1ch a \u0161li to oslavit v\u00fdbornou ve\u010de\u0159\u00ed. Snad poprv\u00e9 tot\u00e1ln\u011b v klidu.<\/p><\/div>\n

„Docela mu to p\u0159eju,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill nad skleni\u010dkou \u010derven\u00e9ho v\u00edna a Tom mu jenom p\u0159itakal.<\/div>\n
„Bude se tam m\u00edt l\u00edp,“ potvrdil a \u0165ukli si znovu.<\/div>\n
„Na n\u00e1s,“ usm\u00e1l se Bill, a pak kdy\u017e jim p\u0159inesli j\u00eddlo, s chut\u00ed se do toho pustili.<\/div>\n
„Tahle svoboda se mi l\u00edb\u00ed,“ podotkl je\u0161t\u011b \u010dernovl\u00e1sek a usm\u00edval se jako slun\u00ed\u010dko.<\/div>\n
„Moc ti to takhle slu\u0161\u00ed, kdy\u017e vypad\u00e1\u0161 \u0161\u0165astn\u011b a usm\u00edv\u00e1\u0161 se,“ hladil ho Tom po ruce a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kdo jim takhle pomohl. Nikdo ho n\u011bjak nenapadal, tak tomu nezn\u00e1m\u00e9mu jenom v duchu d\u011bkoval a vyka\u0161lal se na to. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee to takhle dopadlo a bude to u\u017e jenom dobr\u00e9.<\/p>\n

Po p\u0159\u00edchodu dom\u016f se oba nesta\u010dili divit. Tomova m\u00e1ma m\u011bla rande \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 a dnes, jak se zd\u00e1, m\u011bli rande doma. Tak se oba jenom rychle propl\u00ed\u017eili do jejich pokoje a zamkli dve\u0159e. Tom pustil hudbu, aby nebylo nic necht\u011bn\u00e9ho sly\u0161et, a oba si lehli do postele. Nic vedlej\u0161\u00edho v tom nebylo. Jenom le\u017eeli, obj\u00edmali se, l\u00edbali se a bylo jim dob\u0159e.<\/div>\n

„Budeme muset naj\u00edt n\u011bjak\u00fd ten byt… nechci mamku n\u011bjak obt\u011b\u017eovat… kdy\u017e si n\u011bkoho na\u0161la,“ \u0161eptl Tom a hladil Billa po pa\u017ei. Ten mu jenom p\u0159itakal a usm\u00edval se.<\/div>\n
„Jo, budeme muset… n\u011bco hezk\u00e9ho… na kraji m\u011bsta,“ za\u010dal sn\u00edt Tom a usm\u00edval se u toho jako slun\u00ed\u010dko. „Miluju t\u011b, Billy,“ \u0161pitl a usm\u00edval se.<\/div>\n
„To j\u00e1 tebe taky a… d\u011bkuju ti za v\u0161echno,“ pousm\u00e1l se Bill a ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed koukali z okna ne\u017e nakonec usnuli.<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Iveth Biersack Dobr\u00e9 r\u00e1no\/odpoledne\/ve\u010der\/ \u0161\u00edlenci! \ud83d\ude42Je tu den, kter\u00e9ho se n\u011bkte\u0159\u00ed z n\u00e1s nemohli do\u010dkat \ud83d\ude42 Posledn\u00ed d\u00edl jen a sv\u011bt\u011b a j\u00e1 nem\u016f\u017eu nic jin\u00e9ho, ne\u017e mnohokr\u00e1t pod\u011bkovat v\u0161em, co moji pov\u00eddku \u010detli, komentovali a l\u00edbila se jim alespo\u0148 trochu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[522],"tags":[],"class_list":["post-4309","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-and-the-winner-is"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4309","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4309"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4309\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4309"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4309"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4309"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}