{"id":4311,"date":"2014-01-15T17:00:00","date_gmt":"2014-01-15T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4298"},"modified":"2014-01-15T17:00:00","modified_gmt":"2014-01-15T16:00:00","slug":"balance-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/15\/balance-3\/","title":{"rendered":"Balance 3."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom chv\u00edli bezradn\u011b sledoval pokroucen\u00fd kus kovu, kter\u00fd ne\u0161ikovn\u011b upustil, a p\u0159\u00e1l si, aby se zm\u011bnil v n\u011bkterou z jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed. Cht\u011bl splynout s prost\u0159ed\u00edm, st\u00e1t se neviditeln\u00fdm, zmizet. Prost\u011b cokoli, \u010d\u00edm\u017e by se uchr\u00e1nil p\u0159ed smutn\u00fdma o\u010dima nezn\u00e1m\u00e9ho chlapce, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edma o\u010di ran\u011bn\u00e9ho kolou\u0161ka. Nerv\u00f3zn\u011b se kousl do rtu a op\u011bt na n\u011bkolik vte\u0159in zvedl pohled. Na tu chv\u00edli se pro n\u011bj zastavil sv\u011bt. Velik\u00e9 kapky de\u0161t\u011b mu kropily tv\u00e1\u0159, vlhk\u00e9 oble\u010den\u00ed nab\u00edralo na v\u00e1ze a nep\u0159\u00edjemn\u011b jej studilo na t\u0159esouc\u00edm se t\u011ble. Byl unaven\u00fd, \u0161pinav\u00fd p\u0159esn\u011b tak jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. V\u0161echno bylo stejn\u00e9. Bylo a z\u00e1rove\u0148 nebylo. Sna\u017eil se zachytit pohled nezn\u00e1m\u00e9ho, ale ten se jeho o\u010d\u00edm vyh\u00fdbal. Se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed po\u0159\u00e1d z\u00edral na poz\u016fstatek seda\u010dky v Tomov\u011b ruce. Kdy\u017e k n\u011bmu nakonec zvedl tv\u00e1\u0159, vypadal je\u0161t\u011b smutn\u011bji.<\/p>\n

„J-j\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se. Byla to nehoda. Opravdu\u2026 necht\u011bl jsem\u2026 zapadl jsem\u2026 tedy auto zapadlo a to kolo\u2026 mrz\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n

Byl na sebe tak py\u0161n\u00fd, kdy\u017e ze sebe kone\u010dn\u011b dostal n\u011bkolik slov, \u017ee necht\u011bl p\u0159em\u00fd\u0161let nad jejich v\u00fdznamem. Bez dal\u0161\u00edch \u0159e\u010d\u00ed dopadl na kolena a v rychlosti posb\u00edral knihy, kter\u00e9 chlapci vypadly z rukou pot\u00e9, co spat\u0159il tu spou\u0161\u0165. Necht\u011bl b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 zv\u011bdav\u00fd, ale neubr\u00e1nil se kradm\u00e9mu pohledu na n\u00e1zvy jednotliv\u00fdch titul\u016f. Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f se jednalo o d\u011btsk\u00e9 poh\u00e1dky.<\/p>\n

Billovi tak siln\u011b tlouklo srdce, \u017ee by p\u0159\u00edsahal, \u017ee sly\u0161\u00ed jeho divok\u00fd rytmus. Ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, prom\u011bnil se v kamennou sochu. Nedok\u00e1zal se hnout, nedok\u00e1zal ani otev\u0159\u00edt \u00fasta, dokonce i samotn\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed mu d\u011blalo zna\u010dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee. Sna\u017eil se pochopit celou situaci. Av\u0161ak na to, \u017ee pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el o jedin\u00fd prost\u0159edek, kter\u00fdm se mohl dostat dom\u016f, v\u016fbec nepomyslel. Byl nerv\u00f3zn\u00ed a neuv\u011b\u0159iteln\u011b se b\u00e1l chv\u00edle, kdy na n\u011bj ten kluk promluv\u00ed a on mu bude muset odpov\u011bd\u011bt. Pokud mu ov\u0161em v\u016fbec porozum\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Tuhle jsem m\u011bl jako mal\u00fd kluk tak\u00e9,“ \u0159ekl Tom, zvedl do vzduchu malou zelenou kn\u00ed\u017eku a doufal, \u017ee t\u00edm odleh\u010d\u00ed nap\u011bt\u00ed situace. „A tuhle\u2026“ vzal do dlan\u00ed posledn\u00ed z kn\u00ed\u017eek, kter\u00e9 skon\u010dily na chodn\u00edku a zad\u00edval se na tmav\u00fd obal ozdoben mal\u016fvkou vlka, za jeho\u017e statnou postavou spat\u0159il mal\u00e9ho srne\u010dka. „Tuhle pro zm\u011bnu v\u016fbec nezn\u00e1m.“ \u017d\u00e1dn\u00fd n\u00e1zev, nic, jenom obr\u00e1zek, kter\u00e9mu v\u016fbec nerozum\u011bl. Pouze bl\u00e1zen by se ukr\u00fdval na m\u00edst\u011b, odkud mu hrozilo nejv\u011bt\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

Se zl\u00fdm tu\u0161en\u00edm i n\u00e1ru\u010d\u00ed plnou knih op\u011bt vstal a ud\u011blal n\u011bkolik vr\u00e1vorav\u00fdch krok\u016f vp\u0159ed, aby je vr\u00e1til jejich majiteli. Nat\u00e1hl ruce pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy zav\u00e1l siln\u011bj\u0161\u00ed v\u00edtr, a zasekl se. Do nosu jej ude\u0159il z\u00e1van zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u016fn\u011b. V\u016fn\u011b, se kterou se potk\u00e1val na chodb\u00e1ch, p\u0159esn\u011b t\u00e9, na kterou nedok\u00e1zal zapomenout od chv\u00edle, co ji c\u00edtil poprv\u00e9. Byl na n\u011bj tak zv\u011bdav\u00fd, opravdu moc jej tou\u017eil poznat, ale nikdy by nev\u011b\u0159il, \u017ee se poznaj\u00ed pr\u00e1v\u011b za t\u011bchhle okolnost\u00ed. Zmaten\u011b svra\u0161til \u010delo a op\u011bt na n\u011bj pohl\u00e9dl. Ani v nejmen\u0161\u00edm se nepodobal sv\u00e9mu otci. Tmav\u00e9 vlasy, tmav\u00e9, nevinn\u00e9 o\u010di, rud\u00e9 rty a alabastrov\u011b b\u00edl\u00e1 ple\u0165, kter\u00e1 na pozad\u00ed noci doslova z\u00e1\u0159ila. Nikdy p\u0159edt\u00edm podobn\u00e9ho kluka nevid\u011bl.<\/p>\n

U\u017e u\u017e se nadechoval, \u017ee se mu je\u0161t\u011b jednou omluv\u00ed, kdy\u017e si n\u00e1hle vzpomn\u011bl na den, kdy se potkali v kancel\u00e1\u0159i jeho otce. Tehdy nemluvili. Dorozum\u00edvali se pouze znakovou \u0159e\u010d\u00ed. Zamrkal, potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed rozt\u0159\u00e1st se zimou a pootev\u0159el rty. Netu\u0161il, co by m\u011bl ud\u011blat. A\u0165 u\u017e by \u0159ekl cokoli, ten kluk jej nem\u011bl \u0161anci sly\u0161et, a pokud by si i n\u00e1hodou vzpomn\u011bl na n\u011bkter\u00e9 z gest pro hluchon\u011bm\u00e9, kter\u00e9 kdesi zahl\u00e9dl, jist\u011b by ned\u00e1valy \u017e\u00e1dn\u00fd smysl.<\/p>\n

Bill se c\u00edtil pon\u011bkud nep\u0159\u00edjemn\u011b, kdy\u017e si jej jenom tak prohl\u00ed\u017eel a tv\u00e1\u0159il se p\u0159itom v\u00e1\u017en\u011b. Nebyl na to zvykl\u00fd. Vlastn\u011b nebyl v\u016fbec zvykl\u00fd na p\u0159\u00edtomnost ciz\u00edch lid\u00ed, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 nov\u00e9 lid\u00ed za posledn\u00ed l\u00e9ta nepoznal, s v\u00fdjimkou t\u011bch, kter\u00e9 ji\u017e znal. P\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b a po dlouh\u00e9 chv\u00edli p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed sebe sama, nat\u00e1hl ruce a vzal si od n\u011bj sv\u00e9 knihy, kter\u00e9 na\u0161t\u011bst\u00ed skon\u010dily mnohem l\u00e9pe ne\u017e kolo. Cht\u011bl co nejd\u0159\u00edve odjet, a teprve tehdy mu do\u0161lo, \u017ee se nem\u00e1 jak dostat dom\u016f. Mo\u017en\u00e1 kdyby jej poprosil\u2026 kdyby na n\u011bj promluvil\u2026 mo\u017en\u00e1 by jej odvezl dom\u016f. Sledoval jeho mokrou, bezradnou tv\u00e1\u0159, zejm\u00e9na rty, kter\u00e9 na n\u011bj ne\u010dekan\u011b promluvily.<\/p>\n

„Rozum\u00ed\u0161 mi?“<\/p>\n

P\u0159ipadal si sm\u011b\u0161n\u00fd, ale nic lep\u0161\u00edho jej nenapadlo. Nem\u011bl co ztratit. O to v\u00edc jej \u0161okovalo, kdy\u017e \u010dernovl\u00e1sek kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl. Z\u0159ejm\u011b sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed d\u00e1val najevo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 okat\u011b, proto\u017ee \u0159editel\u016fv syn vz\u00e1p\u011bt\u00ed smutn\u011b odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se do pr\u00e1zdna.<\/div>\n

„Nemyslel jsem to \u0161patn\u011b. Je skv\u011bl\u00e9, \u017ee mi rozum\u00ed\u0161! Ani nev\u00ed\u0161, jak si mi to usnadnil.“ Postavil se do jeho zorn\u00e9ho pole a sna\u017eil se mluvit pomalu a srozumiteln\u011b. „Mrz\u00ed m\u011b to kolo. Je\u0161t\u011b jednou se ti omlouv\u00e1m, ale nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach, proto\u017ee to um\u00edm spravit. D\u00e1m v\u0161echno do po\u0159\u00e1dku.“ Dal\u0161\u00ed p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, tentokr\u00e1t mnohem v\u00e1hav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e to p\u0159ede\u0161l\u00e9.<\/p>\n

„A te\u010f t\u011b odvezu dom\u016f, ano?“<\/div>\n

Bill se zad\u00edval do t\u011bch velik\u00fdch, podmaniv\u00fdch o\u010d\u00ed a zhluboka se nadechl jeho v\u016fn\u011b. Zcela nov\u00e9, p\u0159ita\u017eliv\u00e9 a tak jin\u00e9 od v\u0161ech, kter\u00e9 se sna\u017eil uchov\u00e1vat ve sv\u00e9 pam\u011bti. Uc\u00edtil tepl\u00e9 t\u00f3ny cedrov\u00e9ho d\u0159eva a vanilky na pozad\u00ed ost\u0159ej\u0161\u00edch, kter\u00e9 nedok\u00e1zal identifikovat. Mo\u017en\u00e1 to byl d\u00e9\u0161\u0165. Byla to opravdu p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u016fn\u011b. Je\u0161t\u011b jednou se zhluboka nadechl, ne\u017e ud\u011blal krok vp\u0159ed a poprv\u00e9 v p\u0159\u00edtomnosti \u00fapln\u011b ciz\u00edho \u010dlov\u011bka promluvil.<\/div>\n
„Ano,“ vy\u0161lo to z n\u011bj tak rychle a ti\u0161e, \u017ee Tom sotva dok\u00e1zal zaregistrovat cokoli jin\u00e9ho krom\u011b bu\u0161en\u00ed de\u0161\u0165ov\u00fdch kapek o okapy na st\u0159e\u0161e. „D\u011b-kuju.“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t zaslechl jeho tich\u00e9 pod\u011bkov\u00e1n\u00ed a m\u011bl co d\u011blat, aby se udr\u017eel na nohou. Na hrudi c\u00edtil n\u011bco velk\u00e9ho a t\u011b\u017ek\u00e9ho a stejnou p\u0159ek\u00e1\u017eku uc\u00edtil vz\u00e1p\u011bt\u00ed i v krku, proto\u017ee mu br\u00e1nila mluvit.<\/p>\n

„Ra-rad\u011bji u\u017e poj\u010fme, proto\u017ee za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt p\u011bkn\u011b zima a krom toho, v centru budou \u0161\u00edlen\u00e9 z\u00e1cpy.“<\/div>\n

Kdyby nebyl promokl\u00fd na kost, svl\u00e9kl by si svetr a p\u0159ehodil by jej p\u0159es tu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, k\u0159ehkou os\u016fbku, kter\u00e1 mu ne\u010dekan\u011b vstoupila do \u017eivota. Nyn\u00ed v\u0161ak nemohl ud\u011blat v\u00edc, ne\u017e popohnat jej a co nejrychleji ut\u00edkat k autu. Odemkl dve\u0159e, na zadn\u00ed sedadlo hodil hromadu poh\u00e1dkov\u00fdch knih spole\u010dn\u011b s poz\u016fstatkem kola a do\u0161el ke dve\u0159\u00edm spolujezdce.<\/div>\n
„Ustup tro\u0161ku stranou, zasek\u00e1vaj\u00ed se.“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a poslu\u0161n\u011b od auta ustoupil. P\u0159i\u0161lo mu mil\u00e9, jak se k n\u011bmu v\u017edy obr\u00e1til a sna\u017eil se mluvit tak, aby mu co nejl\u00e9pe rozum\u011bl.<\/div>\n
Tom n\u011bkolikr\u00e1t nal\u00e9hav\u011b zalomcoval klikou, kter\u00e1 se odm\u00edtala pohnout, a teprve kdy\u017e do dve\u0159\u00ed zlostn\u011b kopnul, povolila. Nane\u0161t\u011bst\u00ed v\u0161ak dve\u0159e vylet\u011bly nejenom prudce, ale tak\u00e9 ne\u010dekan\u011b, tak\u017ee ne\u017e se Tom sta\u010dil vzpamatovat, uhodil jimi Billa do bok\u016f a ten p\u0159ist\u00e1l v hromad\u011b de\u0161t\u011b a bl\u00e1ta.<\/div>\n
„Ach Bo\u017ee!“ Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co vyv\u00e1d\u011bl. Jako by se proti n\u011bmu spiknul cel\u00fd vesm\u00edr a sna\u017eil se z n\u011bj ud\u011blat je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edho \u0161a\u0161ka, ne\u017e jak si p\u0159ipadal. Rychle sev\u0159el natahuj\u00edc\u00ed se bled\u00e9 ruce v t\u011bch sv\u00fdch, a pomohl mu na nohy.<\/p>\n

„Tak moc se ti omlouv\u00e1m. Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n

Bill byl sice od hlavy po paty cel\u00fd od bl\u00e1ta a na boku se mu d\u011blala mod\u0159ina, p\u0159esto se nedok\u00e1zal zbavit drobn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd mu nadzved\u00e1val koutky rt\u016f. „V-po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Jsem pro tebe \u017eivotu nebezpe\u010dn\u00fd. M\u011bl by sis na m\u011b za\u010d\u00edt d\u00e1vat pozor,“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou a sklonil se, aby mu o\u010distil alespo\u0148 kalhoty, na kter\u00fdch ulp\u011bla neforemn\u00e1 masa bl\u00e1ta. Byl do sv\u00e9 pr\u00e1ce natolik soust\u0159ed\u011bn\u00fd, \u017ee si neuv\u011bdomil, \u017ee mu ji\u017e del\u0161\u00ed dobu ut\u00edr\u00e1 \u0161pinavou zadn\u00ed kapsu kalhot a pl\u00e1c\u00e1 jej t\u00edm po zadku. Bill p\u0159ekvapen\u011b vykulil o\u010di a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil nezasm\u00e1t se Tomovu v\u00fdrazu, kdy\u017e mu kone\u010dn\u011b do\u0161lo, co d\u011bl\u00e1. I v tom slab\u00e9m sv\u011btle dok\u00e1zal poznat, \u017ee je \u010derven\u00fd a\u017e po ko\u0159\u00ednky vlas\u016f.<\/p>\n

„Promi\u0148,“ vydechl jen a bleskurychle nastoupil do auta, kde si po\u0159\u00e1dn\u011b bouchl hlavou o volant. Bill se ost\u00fdchav\u011b posadil vedle n\u011bj, zapnul si p\u00e1s a p\u0159er\u00fdvan\u011b d\u00fdchal.<\/div>\n

„Mus\u00ed\u0161 si o mn\u011b myslet, \u017ee jsem \u00fapln\u00fd bl\u00e1zen.“ Tom tou\u017eil po jedin\u00e9m. Propadnout se do zem\u011b a vyl\u00e9zt a\u017e za sto let, kdy\u017e se za sebe kone\u010dn\u011b p\u0159estane styd\u011bt.<\/div>\n
Bill se je\u0161t\u011b v\u00edce zamotal do vlhk\u00e9 bundy a pomalu zavrt\u011bl hlavou. „To si\u2026 nemysl\u00edm.“<\/div>\n
Nikdy p\u0159edt\u00edm pro n\u011bj nebyla hluchota v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017ekou. Bylo toho tolik, co mu cht\u011bl \u0159\u00edct. Tolik v\u011bc\u00ed, na kter\u00e9 se cht\u011bl zeptat. Ne\u0161lo to. Nedok\u00e1zal nabrat odvahu, m\u00edsto toho pouze sledoval jeho unavenou tv\u00e1\u0159, vn\u00edmal, jak se do n\u00ed pomalu vkr\u00e1d\u00e1 soust\u0159ed\u011bn\u00ed, kdy\u017e nastartoval, a tentokr\u00e1t bez jak\u00e9hokoli omezen\u00ed vyjel na cestu.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Tom se dostal dom\u016f kr\u00e1tce p\u0159ed p\u016fl des\u00e1tou. Simone, \u0161okoval nejenom sv\u00fdm zjevem, ale tak\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee nem\u00e1 v\u016fbec hlad a chce b\u00fdt chv\u00edli s\u00e1m. Nesna\u017eila se protestovat, v\u011bd\u011bla, \u017ee by to bylo zbyte\u010dn\u00e9. Ode dve\u0159\u00ed kuchyn\u011b pouze sledovala jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se shrben\u00e1 z\u00e1da a v mysli \u00fap\u011bnliv\u011b prosila Boha o to, aby j\u00ed dal s\u00edlu ud\u011blat jej jednoho dne \u0161\u0165astn\u00fdm.<\/p><\/div>\n

Pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by m\u011bl pozd\u011bji hlad, mu odlo\u017eila velikou porci t\u011bstovin do lednice a tak\u00e9 si \u0161la lehnout. Sp\u00e1nek v\u0161ak jaksi nep\u0159ich\u00e1zel. Hlavou ji v\u00ed\u0159ilo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed ot\u00e1zek, na kter\u00e9 bohu\u017eel nenach\u00e1zela odpov\u011bdi.<\/div>\n
Pro\u010d jej\u00ed syn vypadal, jako by se pr\u00e1v\u011b vyv\u00e1lel v bl\u00e1t\u011b? Kde p\u0159i\u0161el k tomu zni\u010den\u00e9mu kolu a smutn\u00e9mu v\u00fdrazu ve tv\u00e1\u0159i? Pro\u010d se j\u00ed n\u00e1hle zd\u00e1l \u00fapln\u011b jin\u00fd?<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

S hlubok\u00fdm povzdechem ve\u0161el do pokoje a urychlen\u011b za sebou zav\u0159el dve\u0159e. Kolo op\u0159el o dve\u0159e sk\u0159\u00edn\u011b, kn\u00ed\u017eku polo\u017eil na postel vedle pol\u0161t\u00e1\u0159e a s\u00e1m na ni dopadl jako pytel t\u011b\u017ek\u00e9ho kamen\u00ed. \u017daludek mu nep\u0159\u00edjemn\u011b sv\u00edral hlad, ale on si to nep\u0159ipou\u0161t\u011bl. Pot\u0159eboval na chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161let. B\u00fdt s\u00e1m se sv\u00fdmi my\u0161lenkami. Ut\u0159\u00eddit si je a ud\u011blat si n\u00e1zor na ud\u00e1losti posledn\u00edch hodin. S dal\u0161\u00edm t\u011b\u017ek\u00fdm povzdechem zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e, zav\u0159el o\u010di a myslel na krati\u010dkou konverzaci, kter\u00e1 mu z n\u011bjak\u00e9ho podivn\u00e9ho d\u016fvodu nedovolovala myslet na nic jin\u00e9ho.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
<\/p>\n

„M\u00e1te opravdu kr\u00e1sn\u00fd d\u016fm,“ dostal ze sebe tich\u00fdm hlasem pot\u00e9, co \u010dernovl\u00e1skovi pomohl ven z auta a je\u0161t\u011b jednou se zad\u00edval na honosnou stavbu. Zprvu jej p\u0159ekvapilo, \u017ee ji vid\u00ed tak jasn\u011b, teprve po chv\u00edli mu do\u0161lo, \u017ee mu ve v\u00fdhledu nep\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed stovky de\u0161\u0165ov\u00fdch kapek. Kone\u010dn\u011b p\u0159estalo pr\u0161et.<\/em><\/div>\n

„Je hezk\u00fd,“ bylo mu je\u0161t\u011b ti\u0161\u0161\u00ed odpov\u011bd\u00ed.<\/em><\/div>\n
Bill se sice pokusil o \u00fasm\u011bv, dostal ze sebe v\u0161ak pouze slab\u00e9 zk\u0159iven\u00ed rt\u016f. Vzal si zezadu sv\u00e9 kn\u00ed\u017eky, l\u00edtostiv\u00fdm pohledem je\u0161t\u011b jednou p\u0159el\u00e9tl sv\u00e9 milovan\u00e9 kolo a pot\u00e9 do\u0161el ke dve\u0159\u00edm br\u00e1ny, u kter\u00fdch post\u00e1val Tom a d\u00edval se na stromy za n\u00ed.<\/p>\n

Bill u\u017e otev\u00edral \u00fasta, aby mu je\u0161t\u011b jednou pod\u011bkoval, kdy\u017e se k n\u011bmu Tom ne\u010dekan\u011b oto\u010dil a zastavil jej jedin\u00fdm pohledem. Op\u011bt to byl ten stejn\u00fd smutn\u00fd kluk, kter\u00e9ho sledoval z bezpe\u010d\u00ed sv\u00e9 t\u0159\u00eddy. Cht\u011bl jej n\u011b\u010d\u00edm pot\u011b\u0161it. Rozveselit jej. Zhluboka se nadechl, a kdy\u017e uc\u00edtil ve vzduchu chladn\u00fd podt\u00f3n, roztomile se pousm\u00e1l a p\u0159itiskl si kn\u00ed\u017eky je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9mu srdci.<\/em><\/div>\n

„Bu-de sn\u011b\u017eit.“<\/em><\/div>\n
Tom dlouhou chv\u00edli pouze sledoval jeho nevinnou tv\u00e1\u0159, ne\u017e se tak\u00e9 pousm\u00e1l a zad\u00edval se na rozbou\u0159en\u00e9 tmav\u00e9 nebe.<\/em><\/div>\n
„P\u0159ed chv\u00edl\u00ed pr\u0161elo. Nemysl\u00edm si, \u017ee v bl\u00edzk\u00e9 dob\u011b nasn\u011b\u017e\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Podle m\u011b\u2026 ano,“ Bill se tak\u00e9 zad\u00edval na nebe a op\u011bt se usm\u00e1l. „Do r\u00e1na bu-de sn\u00edh.“<\/em><\/div>\n
Toma spokojen\u011b zah\u0159\u00e1lo u srdce. L\u00edbila se mu chlapcova vytrvalost a trv\u00e1n\u00ed si na sv\u00e9m. Krom toho, bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 se na n\u011bj d\u00edvat. Jako by ani nepat\u0159il do jejich sv\u011bta a \u017eil ve sv\u00e9m vlastn\u00edm. Tak kr\u00e1sn\u011b nevinn\u00fd a okouzluj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 r\u00e1d sn\u00edh?“ zeptal se jej.<\/em><\/div>\n

„Ano,“ Bill odvr\u00e1til pohled od jeho rt\u016f a op\u011bt se usm\u00e1l. Necht\u011bl se na n\u011b d\u00edvat d\u00e9le, ne\u017e bylo nutn\u00e9. „S d\u011btmi stav\u2026\u00edme sn\u011bhu-l\u00e1ky.“<\/em><\/div>\n
„Ani si nepamatuju, kdy jsem naposled stav\u011bl sn\u011bhul\u00e1ka j\u00e1.“<\/em><\/div>\n
Lhal. Moc dob\u0159e si pamatoval, kdy stav\u011bl sn\u011bhul\u00e1ka naposled. T\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed dvaceti lety. V den, kdy p\u0159i leteck\u00e9m ne\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159i\u0161el o sv\u00e9ho otce. Pamatoval si, \u017ee byl mal\u00fd, o\u0161kliv\u00fd a \u017ee se na otce zlobil, proto\u017ee op\u011bt odch\u00e1zel do pr\u00e1ce a necht\u011bl si stav\u011bt s n\u00edm.<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161\u2026 si stav\u011bt s n\u00e1mi, pokud bude\u0161\u2026 cht\u00edt.“<\/em> <\/p>\n

Tom zvedl pohled a setkal se s plach\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 se na sv\u011bt d\u00edvaly zcela jin\u00fdm zp\u016fsobem ne\u017e on. Zat\u00edmco on vid\u011bl sv\u011bt pouze jako unavuj\u00edc\u00ed a smutn\u00e9 m\u00edsto, kluk naproti n\u011bmu m\u011bl dar vid\u011bt ve v\u0161em pouze to dobr\u00e9. Um\u011bl se t\u011b\u0161it z mali\u010dkost\u00ed. U\u017e jenom pohled na no\u010dn\u00ed oblohu a pomy\u0161len\u00ed na sn\u00edh mu p\u0159ivodilo \u00fasm\u011bv kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jak\u00fdkoli jin\u00fd, kter\u00fd kdy Tom spat\u0159il. St\u00e1l naproti n\u011bmu a zapom\u00ednal na probl\u00e9my, kter\u00e9 jej t\u00ed\u017eily. A kdy\u017e horliv\u011b p\u0159ikyvoval hlavou, c\u00edtil se hezky jako ji\u017e dlouho ne.<\/em><\/div>\n

Nat\u00e1hl ke chlapci zabl\u00e1cenou ruku, cht\u011bl se s n\u00edm rozlou\u010dit. \u010cernovl\u00e1sek se na n\u011bj dlouze zad\u00edval a m\u00edsto pot\u0159esen\u00ed rukou mu do dlan\u011b vlo\u017eil jednu ze sv\u00fdch kn\u00ed\u017eek. „Moje nejobl\u00edbe-n\u011bj\u0161\u00ed.“<\/em> <\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Posadil se, rozsv\u00edtil malou lampu ve tvaru opice, kterou m\u011bl u postele, a b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f pohladil tmav\u00fd obal kn\u00ed\u017eky v m\u00edstech, kde se ml\u00e1d\u011b srny choulilo u nohou obrovsk\u00e9ho vlka. P\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee se j\u00ed dot\u00fdkal stejn\u011b jako sn\u011bhov\u00e9 dlan\u011b \u0159editelova syna, c\u00edtil v b\u0159i\u0161e zvl\u00e1\u0161tn\u00ed brn\u011bn\u00ed. Pousm\u00e1l se a otev\u0159el ji. Na p\u0159edn\u00ed stran\u011b nebylo nic, pouze \u00fahledn\u011b napsan\u00e9 v\u011bnov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Pro m\u016fj mal\u00fd z\u00e1zrak.<\/em><\/div>\n

Od maminky.<\/em><\/div>\n
Abys v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdy nebude\u0161 s\u00e1m, Bille.<\/em> <\/p>\n

Jeho \u00fasm\u011bv se n\u00e1hle zd\u00e1l b\u00fdt plach\u00fd. Tak\u017ee Bill\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tom chv\u00edli bezradn\u011b sledoval pokroucen\u00fd kus kovu, kter\u00fd ne\u0161ikovn\u011b upustil, a p\u0159\u00e1l si, aby se zm\u011bnil v n\u011bkterou z jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed. Cht\u011bl splynout s prost\u0159ed\u00edm, st\u00e1t se neviditeln\u00fdm, zmizet. Prost\u011b cokoli, \u010d\u00edm\u017e by se uchr\u00e1nil p\u0159ed smutn\u00fdma o\u010dima nezn\u00e1m\u00e9ho chlapce,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[581],"tags":[],"class_list":["post-4311","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balance"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4311","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4311"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4311\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4311"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4311"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4311"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}