{"id":4315,"date":"2014-01-14T17:00:00","date_gmt":"2014-01-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4301"},"modified":"2014-01-14T17:00:00","modified_gmt":"2014-01-14T16:00:00","slug":"never-look-back-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/14\/never-look-back-18\/","title":{"rendered":"Never Look Back 18."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
T\u011bsn\u011b vedle<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/p>\n

Po tom, co v\u0161ichni ode\u0161li, jsem z\u016fstal sed\u011bt s\u00e1m v kancel\u00e1\u0159i. Prob\u00edral jsem se dosud nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdmi d\u016fkazy. Nic, \u010deho bychom se mohli chytit. Povzdechl jsem si. S\u00e9riov\u00fd vrah, kter\u00e9ho nejsem schopn\u00fd chytit\u2026 C\u00edt\u00edm se zbyte\u010dn\u011b. Jedin\u00e9, co ty t\u0159i spojovalo, byl Brown, jejich doktor. Je to snad\u2026 N\u011bjak\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e1 stopa? Rozhodn\u011b jedin\u00e1. Pomalu se mi za\u010d\u00ednaly zav\u00edrat o\u010di\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Bille? Hej! Se\u0161 v pohod\u011b?“ S trhnut\u00edm jsem se probudil. T\u00edm pohybem se ozvala moje ztuhl\u00e1 z\u00e1da. Za\u00fap\u011bl jsem. C\u00edtil jsem se d\u011bsn\u011b sta\u0159e. Zvedl jsem hlavu, abych se pod\u00edval, kdo m\u011b to vzbudil. Spat\u0159il jsem Chris\u016fv ustaran\u00fd v\u00fdraz.<\/p><\/div>\n

„No, tak jsem tady usnul. Bo\u017ee, netva\u0159 se tak,“ proto\u010dil jsem o\u010di. „Jednou se mi ud\u011bl\u00e1 \u0161patn\u011b a u\u017e ze m\u011b v\u0161ichni d\u011blaj\u00ed chud\u00e1\u010dka,“ zavr\u010del jsem. Za\u010dal jsem se t\u0159\u00e1st zimou.<\/div>\n
„Sakra, to se tady netop\u00ed?!“<\/div>\n
„Takhle brzo ne\u2026 Vydr\u017e,“ \u0159ekl Chris a odb\u011bhl.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Ne, nevydr\u017e\u00edm, rozpust\u00edm se!“ vyk\u0159ikl jsem je\u0161t\u011b za n\u00edm sarkasticky. Kdy\u017e se vr\u00e1til, nesl deku a kafe.<\/div>\n
„D\u00edk,“ \u0159ekl jsem u\u017e mileji.<\/div>\n
„Chci to vid\u011bt na v\u00fdplat\u011b,“ mrknul.<\/div>\n
„J\u00e1 chci vid\u011bt v\u00fdsledky,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se a hodil do sebe k\u00e1vu. Hned mi bylo l\u00edp. Vstal jsem.<\/div>\n
„Tak\u2026 A jdeme do pr\u00e1ce.“<\/div>\n
„Projdu v\u0161echny d\u016fkazy, kte-“ za\u010dal Chris.<\/div>\n
„U\u017e jsem to ud\u011blal,“ p\u0159eru\u0161il jsem ho. „Zajd\u011bte je\u0161t\u011b jednou za v\u0161emi vysl\u00fdchan\u00fdmi a sna\u017ete se n\u011bco objevit. No\u2026 A n\u011bco ud\u011blejte s Jumperem. Tome?“ zavolal jsem. Vykoukl ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Jo?“<\/div>\n
„Ty pojede\u0161 se mnou.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„V\u017edy\u0165 jsi \u0159\u00edkal, \u017ee nic neud\u011blal,“ nam\u00edtl Tom, kdy\u017e jsme vch\u00e1zeli do Brownovy ordinace.<\/p><\/div>\n

„Je to jedin\u00e1 stopa, kterou m\u00e1me.“ Zaklepal jsem na dve\u0159e. Otev\u0159ela mi sest\u0159i\u010dka, kter\u00e1 byla dost n\u00e1pomocn\u00e1. Donesla n\u00e1m z\u00e1znamy a my se sna\u017eili naj\u00edt n\u011bjakou shodu nebo n\u011bco podez\u0159el\u00e9ho. Nic jsme nena\u0161li a zase zklaman\u011b odjeli.<\/p>\n

„Co sis myslel, \u017ee najdeme?“ zeptal se Tom.<\/div>\n

„Ani nev\u00edm,“ povzdechl jsem si. Zjistil jsem, \u017ee se na m\u011b up\u0159en\u011b d\u00edv\u00e1. Oto\u010dil jsem se na n\u011bj. „Co je?“<\/div>\n
„Nic.“ Sklopil pohled. „U\u017e sis za m\u011b na\u0161el n\u00e1hradu?“ D\u00edval se z okna.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl jsem prost\u011b. „A ani hledat nebudu.“ Pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Konec konc\u016f, tohle je tvoje v\u011bc.“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 s t\u00edm,“ proto\u010dil jsem o\u010di. Nikdy bych to nep\u0159iznal, ale mrzelo m\u011b, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el o jeho d\u016fv\u011bru a obdiv.<\/div>\n
Dorazili jsme na stanici. Jakmile jsem se posadil na svou \u017eidli, zazvonil mi slu\u017eebn\u00ed telefon. Zvedl jsem ho.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Vy jste Bill Kaulitz?“ ozval se po\u010d\u00edta\u010dem zm\u011bn\u011bn\u00fd hlas.<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl jsem opatrn\u011b.<\/div>\n
„Ve va\u0161em dom\u011b je bomba. V tom na kraji m\u011bsta. Pr\u00e1v\u011b se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m.“ Polo\u017eil jsem telefon.<\/div>\n
„Jedeme!“<\/p>\n

Byla to velk\u00e1 akce, a proto jsme jeli v\u0161ichni. Nech\u00e1pal jsem, o co mu jde, ale doufal jsem, \u017ee ho chyt\u00edme.<\/div>\n

O dvacet minut pozd\u011bji jsme zastavili v ulici, kde s\u00e1l m\u016fj d\u016fm. V\u0161ichni jsme napjat\u011b \u010dekali, co se stane. Vtom vybouchnul\u2026 D\u016fm, kter\u00fd m\u016fj v\u00e1\u017en\u011b nebyl. Tlakov\u00e1 vlna se prohnala celou ulic\u00ed. Budova za\u010dala ho\u0159et.<\/div>\n
Vystoupili jsme z aut.<\/div>\n
„Ani bar\u00e1k trefit neum\u00ed,“ zamumlal jsem. Doufal jsem, \u017ee uvnit\u0159 nikdo nebyl. U\u017e tam nab\u011bhli z\u00e1chran\u00e1\u0159i a hasi\u010di. Oto\u010dil jsem se k ostatn\u00edm. V tu chv\u00edli jsem spat\u0159il Tom\u016fv v\u00fdraz.<\/p>\n

<\/div>\n

flashback<\/div>\n
\n

„Po\u010dkat, kde \u017ee jsi \u0159\u00edkal, \u017ee bydlej?“ P\u0159eru\u0161il jsem ho. Zopakoval mi n\u00e1zev ulice.<\/p><\/div>\n

„Kousek od nich m\u00e1m d\u016fm, \u0159ekl jsem\u2026“<\/p>\n

<\/div>\n

konec flashbacku<\/div>\n
\n

„Do prdele,“ vydechl jsem.<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur T\u011bsn\u011b vedle Bill Po tom, co v\u0161ichni ode\u0161li, jsem z\u016fstal sed\u011bt s\u00e1m v kancel\u00e1\u0159i. Prob\u00edral jsem se dosud nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdmi d\u016fkazy. Nic, \u010deho bychom se mohli chytit. Povzdechl jsem si. S\u00e9riov\u00fd vrah, kter\u00e9ho nejsem schopn\u00fd chytit\u2026 C\u00edt\u00edm se zbyte\u010dn\u011b.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[575],"tags":[],"class_list":["post-4315","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-never-look-back"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4315","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4315"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4315\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4315"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4315"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4315"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}