{"id":432,"date":"2018-09-09T16:00:00","date_gmt":"2018-09-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=427"},"modified":"2018-09-09T16:00:00","modified_gmt":"2018-09-09T15:00:00","slug":"what-matters-most-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/09\/09\/what-matters-most-2\/","title":{"rendered":"What Matters Most 2."},"content":{"rendered":"
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill m\u00e1vnul na d\u00edvku, kterou si pamatoval z minul\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky, posadil se na \u017eidli uprost\u0159ed m\u00edstnosti a zaz\u00edval. Jeho prvn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka toho dne byla v nek\u0159es\u0165anskou hodinu v 9:45 a on byl p\u0159ipraven\u00fd se n\u011bkde schoulit a chv\u00edli se prospat. Byla teprve polovina prvn\u00edho t\u00fddne \u0161koly a on u\u017e byl zral\u00fd na pr\u00e1zdniny. To nev\u011bstilo nic dobr\u00e9ho. Pl\u00e1cnul na lavici ohromnou u\u010debnic\u00ed – nejdra\u017e\u0161\u00ed za tento semestr – a pero se mu skut\u00e1lelo na podlahu. Sklonil se, aby ho zvednul, a vtom si v\u0161iml osoby sed\u00edc\u00ed jednu \u0159adu p\u0159ed n\u00edm p\u0159es uli\u010dku.<\/div>\n
\n

Polovina jeho \u010dern\u00fdch dred\u016f byla st\u00e1hnut\u00e1 do cul\u00edku a zbytek m\u011bl voln\u011b rozpu\u0161t\u011bn\u00fd na z\u00e1dech a ramenou. Nakl\u00e1n\u011bl se na sv\u00e9 \u017eidli kup\u0159edu, bradu m\u011bl op\u0159enou o dla\u0148 sv\u00e9 ruky, a Bill si v\u0161iml vyr\u00fdsovan\u00fdch sval\u016f pod jeho \u010dern\u00fdm tri\u010dkem. Tmav\u011b modr\u00e9 d\u017e\u00edny, kter\u00e9 byly voln\u00e9, ale ne p\u0159\u00edli\u0161, schov\u00e1valy dlouh\u00e9 nohy. Billovy o\u010di se vydaly zp\u00e1tky vzh\u016fru, dokud nedos\u00e1hly cizincova obli\u010deje, kter\u00fd se k n\u011bmu v tom okam\u017eiku oto\u010dil a dr\u017eel jeho pohled. Zahanben\u00fd, \u017ee byl p\u0159isti\u017een, Bill z\u010dervenal a p\u0159edst\u00edral, \u017ee si prohl\u00ed\u017e\u00ed p\u0159edn\u00ed stranu sv\u00e9 knihy. Pot\u00e9 risknul je\u0161t\u011b jeden pohled a spat\u0159il, jak se cizinec usm\u00e1l, ne\u017e se znovu odvr\u00e1til.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Kdy\u017e Bill v p\u00e1tek opou\u0161t\u011bl svou posledn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku, byl v\u00edce ne\u017e p\u0159ipraven\u00fd na v\u00edkend. Ta trocha dom\u00e1c\u00edch \u00fakol\u016f, kter\u00e9 m\u011bl, mohla jednodu\u0161e po\u010dkat do ned\u011ble, tak\u017ee do t\u00e9 doby to bylo jen nezdrav\u00e9 j\u00eddlo, pivo a zab\u00edjen\u00ed \u010dasu s p\u0159\u00e1teli. Ale nejd\u0159\u00edve se cht\u011bl na chv\u00edli zhroutit do postele. V\u011bd\u011bl, \u017ee Andy m\u00e1 odpoledn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ky, tak\u017ee mohl m\u00edt jednodu\u0161e cel\u00fd pokoj na p\u00e1r hodin jen pro sebe.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e kr\u00e1\u010del do hlubin nejbli\u017e\u0161\u00ed stanice metra, Bill uvid\u011bl zn\u00e1mou tv\u00e1\u0159 z\u00edraj\u00edc\u00ed na obrovskou mapu na st\u011bn\u011b a tv\u00e1\u0159\u00edc\u00ed se naprosto ztracen\u011b. Vedle n\u011bj byl ten chl\u00e1pek s tetov\u00e1n\u00edm na krku, kter\u00fd zlobn\u011b z\u00edral na ka\u017ed\u00e9ho, kdo se k nim p\u0159ibl\u00ed\u017eil na dva kroky. Bill se chopil p\u0159\u00edle\u017eitosti, poupravil si na rameni sv\u016fj batoh a p\u0159istoupil k nim.<\/div>\n
\n

„M\u016f\u017eu nab\u00eddnout pomoc?“ Zeptal se.<\/p><\/div>\n

Mlad\u00edk s dredy se k n\u011bmu oto\u010dil, o\u010dividn\u011b dost p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee na n\u011bj n\u011bkdo mluv\u00ed. Jeho tmav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di se setkaly s Billov\u00fdma sv\u011btlej\u0161\u00edma, a kdy\u017e ho poznal, na tv\u00e1\u0159i se mu roz\u0161\u00ed\u0159il \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ehm, jo,“ odpov\u011bd\u011bl, jeho hlas m\u011bl siln\u00fd p\u0159\u00edzvuk. Uk\u00e1zal na mapu p\u0159ed sebou. „Tak n\u011bjak jsem zapomn\u011bl, jak jsem se sem dnes r\u00e1no dostal.“<\/div>\n
Mu\u017e vedle nich p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e, ale dredat\u00fd mlad\u00edk k n\u011bmu cosi zamumlal v jin\u00e9m jazyce a Bill byl lehce ohromen\u00fd, kdy\u017e ta impozantn\u00ed postava op\u011bt poodstoupila.<\/div>\n
„Chce\u0161 zp\u00e1tky na kolej?“ Zeptal se. „Nebo m\u00e1\u0161 dal\u0161\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku?“<\/div>\n
„Na kolej.“<\/div>\n
„No, tak to je jednoduch\u00e9,“ usm\u00e1l se Bill. „M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt se mnou.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Cizinec se usm\u00e1l, spole\u010dn\u011b ud\u011blali dva kroky ke trati, a vtom do nich obou vrazil chl\u00e1pek se sluch\u00e1tky na u\u0161\u00edch.<\/div>\n
„New York um\u00ed b\u00fdt p\u011bkn\u011b bl\u00e1zniv\u00fd, co?“ U\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b to nen\u00ed takov\u00e9 jako tam, odkud poch\u00e1z\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl jeho spole\u010dn\u00edk. „J\u00e1 jsem Tom, mimochodem.“<\/div>\n
„Bill.“<\/div>\n
Pot\u0159\u00e1sli si rukama a Bill m\u011bl obavy, \u017ee mo\u017en\u00e1 z\u010dervenal nad t\u00edm n\u00e1hl\u00fdm zjeven\u00edm mot\u00fdl\u016f ve sv\u00e9m b\u0159i\u0161e. Ml\u010deli, dokud nep\u0159ijel jejich vlak, a Bill \u0161el jako prvn\u00ed, aby na\u0161el n\u011bkolik pr\u00e1zdn\u00fdch sedadel. Chl\u00e1pek s tetov\u00e1n\u00edm z\u016fstal st\u00e1t a p\u0159idr\u017eoval se ty\u010de nad jejich hlavami.<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si tv\u00e9ho p\u0159\u00edzvuku,“ zm\u00ednil se Bill, aby p\u0159eru\u0161il ml\u010den\u00ed. „Odkud jsi?“<\/div>\n
„Stenheim,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a usm\u00edval se nad Billov\u00fdm zjevn\u00fdm zmaten\u00edm. „Nikdy jsi o tom nesly\u0161el, \u017ee?“<\/div>\n
„Nikdy.“<\/div>\n
„Je to v Evrop\u011b,“ vysv\u011btloval Tom. „Mezi N\u011bmeckem a Polskem.“<\/div>\n
„Tak co d\u011bl\u00e1\u0161 na Newyorsk\u00e9 univerzit\u011b?“<\/div>\n
„Chod\u00edm do \u0161koly,“ zazubil se Tom. „Stejn\u011b jako ty.“<\/div>\n
\n

„Aha,“ Bill pobaven\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed. „Tak pro\u010d tady a ne n\u011bkde bl\u00ed\u017e domova?“<\/p><\/div>\n

„Prost\u011b jen abych se dostal pry\u010d,“ vysv\u011btlil Tom. „Vid\u011bl trochu v\u00edc sv\u011bta. Byl jsem u\u017e po cel\u00e9 Evrop\u011b, ale nikdy jsem ji neopustil.“<\/div>\n
„To ch\u00e1pu,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. „J\u00e1 jsem nikdy nebyl mimo New York.“<\/div>\n
„A odkud jsi?“<\/div>\n
„Z Buffala,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Tak daleko, jak jen m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt a po\u0159\u00e1d b\u00fdt v New Yorku. Niagarsk\u00e9 vodop\u00e1dy m\u00e1m prakticky na zadn\u00edm dvorku.“<\/div>\n
Ten d\u011bsiv\u00fd potetovan\u00fd chlap se sklonil a n\u011bco Tomovi zamumlal do ucha, jeho zaz\u00edr\u00e1n\u00ed Billov\u00fdm sm\u011brem napov\u00eddalo, o kom to mluv\u00ed. Tom zavrt\u011bl hlavou, \u0159ekl n\u011bco v jazyce, kter\u00fd Billovi p\u0159ipom\u00ednal n\u011bm\u010dinu, a ten d\u011bsiv\u00fd chlap se vr\u00e1til do sv\u00e9ho postoje p\u0159ed nimi.<\/div>\n
„Tv\u016fj, ehm\u2026 p\u0159\u00edtel, je trochu napjat\u00fd,“ konstatoval Bill.<\/div>\n
Tom dr\u017eel Bill\u016fv pohled, obo\u010d\u00ed m\u011bl zmaten\u011b nakr\u010den\u00e9, a pot\u00e9 se rozesm\u00e1l, kdy\u017e mu to do\u0161lo. Pov\u011bd\u011bl cosi tomu d\u011bsiv\u00e9mu chl\u00e1pkovi, kter\u00fd pot\u00e9 poslal Billovi pohled, znamenaj\u00edc\u00ed jedin\u00e9: „To si snad d\u011bl\u00e1\u0161 srandu.“<\/em><\/div>\n
\n

„Anis a j\u00e1 jsme spolu u\u017e dlouho,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Ale my spolu nechod\u00edme. Je to m\u016fj bodyguard.“<\/p><\/div>\n

„A ty m\u00e1\u0161 bodyguarda, proto\u017ee pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee na tom trval m\u016fj otec.“ Tomova otr\u00e1venost byla z\u0159ejm\u00e1. „Moje rodina je\u2026 opravdu velmi zn\u00e1m\u00e1, tam, odkud poch\u00e1z\u00edm,“ vysv\u011btloval. „Anis je m\u00fdm bodyguardem skoro cel\u00fd m\u016fj \u017eivot, a to, \u017ee ho m\u00e1m s sebou, byl jedin\u00fd zp\u016fsob, jak m\u016fj otec souhlasil, \u017ee m\u011b sem nech\u00e1 j\u00edt. Ne, \u017ee by m\u011b tady snad n\u011bkdo znal.“<\/div>\n
„Co jsi za\u010d?“ Zeptal se Bill. „Syn n\u011bjak\u00e9ho gangstera?“<\/div>\n
Tom\u016fv hlu\u010dn\u00fd sm\u00edch Billa p\u0159inutil k \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Nic neleg\u00e1ln\u00edho,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „P\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/div>\n
Bill vyc\u00edtil, \u017ee z Toma \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed rodinn\u00e9 informace nedostane, a tak zm\u011bnil t\u00e9ma. Spole\u010dn\u011b se shodli, \u017ee p\u0159edm\u011bt d\u011bjiny modern\u00ed Ameriky, kter\u00fd sd\u00edleli, se zd\u00e1l b\u00fdt po prvn\u00ed hodin\u011b alespo\u0148 tro\u0161ku zaj\u00edmav\u00fd, a\u010dkoliv ani jeden z nich nebyl p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00fd z toho, \u017ee m\u011bli napsat dlouh\u00e9 pojedn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to nen\u00ed tak \u0161patn\u00e9,“ pokr\u010dil Tom rameny, kdy\u017e vy\u0161li zp\u00e1tky ven na slunce. „J\u00e1 u\u017e toho zn\u00e1m hodn\u011b, ale je to jin\u00e9, kdy\u017e jsi v m\u00edstnosti pln\u00e9 lid\u00ed, pokud jsi dote\u010f m\u011bl v\u017edycky jen soukrom\u00e9 u\u010ditele.“<\/p><\/div>\n

„Tys nikdy d\u0159\u00edv nechodil do \u0161koly?“ Zeptal se Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
„Nikdy,“ p\u0159iznal Tom. „V\u0161echno jen doma s r\u016fzn\u00fdmi u\u010diteli pro r\u016fzn\u00e9 p\u0159edm\u011bty.“<\/div>\n
„Tak\u017ee h\u00e1d\u00e1m, \u017ee tohle je obrovsk\u00fd kulturn\u00ed \u0161ok.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, zat\u00edmco Bill projel svou kartu \u010dte\u010dkou vedle hlavn\u00edho vstupu na kolej.<\/div>\n
„V\u00edc ne\u017e obrovsk\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl. Podr\u017eel Billovi dve\u0159e a pot\u00e9 i zrzce, kter\u00e1 rychle vklouzla dovnit\u0159 s v\u00fdk\u0159ikem d\u00edk\u016f, jak sp\u011bchala d\u00e1l chodbou. „Ale l\u00edb\u00ed se mi to,“ pokra\u010doval. „Mysl\u00edm, \u017ee to rychl\u00e9 tempo mi vyhovuje.“<\/div>\n
\n

Ve v\u00fdtahu op\u011bt ml\u010deli, stoj\u00edc\u00ed bok po boku, zat\u00edmco Anis st\u00e1l hned u dve\u0159\u00ed. Bill byl zklaman\u00fd, kdy\u017e se zastavili u Tomov\u00fdch dve\u0159\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tak tady bydl\u00edm,“ usm\u00e1l se Tom rozpa\u010dit\u011b.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a gestem v\u00e1gn\u011b uk\u00e1zal d\u00e1l chodbou.<\/div>\n
„J\u00e1 bydl\u00edm\u2026 tudy,“ odpov\u011bd\u011bl. „No, bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 si s tebou popov\u00eddat.“<\/div>\n
„S tebou taky.“ Tom\u016fv \u00fasm\u011bv se trochu roz\u0161\u00ed\u0159il. „Tak\u017ee\u2026 se uvid\u00edme n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b?“<\/div>\n
Billovi se l\u00edbilo, jak Tomova odpov\u011b\u010f p\u0159i\u0161la ve form\u011b ot\u00e1zky.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„Jmenuje se Tom,“ vzdychl Bill s hlavou odpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na kamar\u00e1dov\u011b rameni.<\/p><\/div>\n

Gustav si z cesty odfoukl n\u011bkolik Billov\u00fdch vlas\u016f a shl\u00e9dl na zasn\u011bn\u00fd \u00fasm\u011bv na kamar\u00e1dov\u011b pobl\u00e1zn\u011bn\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„To u\u017e jsi \u0159\u00edkal,“ odpov\u011bd\u011bl blon\u010f\u00e1k, dopil sv\u00e9 t\u0159et\u00ed pivo a pohl\u00e9dl sm\u011brem k baru s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm \u010dtvrt\u00e9ho.<\/div>\n
„A je \u00fa\u017easn\u00fd, Gustave.“<\/div>\n
„To u\u017e jsi taky \u0159\u00edkal.“<\/div>\n
„Tmav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di, a nikdy jsem si nemyslel, \u017ee by se mi l\u00edbily dredy, ale k n\u011bmu\u2026“<\/div>\n
„Prost\u011b sed\u00ed?“ H\u00e1dal Gustav.<\/div>\n
„Ano!“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d bl\u00e1bol\u00ed o tom klukovi?“ Zeptal se Andy, kdy\u017e se vr\u00e1til k jejich stolu s dal\u0161\u00edm v\u00e1rkou drink\u016f.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to tak,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav.<\/div>\n
\n

Bill se posadil a nad\u0161en\u011b popadl svou \u010dtvrtou whisky s colou.<\/p><\/div>\n

„To je tvoje posledn\u00ed,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Andy.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Bill na\u0161pulil rty. „Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee t\u011b nechci zp\u00e1tky do tv\u00e9ho pokoje n\u00e9st,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav.<\/div>\n
„A kdy jsi\u2026“<\/div>\n
„Minul\u00fd rok t\u0159ikr\u00e1t.“ Gustav okukoval skleni\u010dku v Billov\u011b ruce a sledoval, jak byl jej\u00ed obsah rychle zredukov\u00e1n na polovinu. „Jsi sice hube\u0148our, ale po chv\u00edli u\u017e jsi p\u011bkn\u011b t\u011b\u017ek\u00fd.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee n\u00e9st ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed posledn\u011b pomohlo,“ \u0159ekl Andy n\u00e1pomocn\u011b.<\/div>\n
„To ano,“ p\u0159ik\u00fdvl Gustav. „Bylo to ksakru daleko lep\u0161\u00ed, ne\u017e ho \u0161est blok\u016f t\u00e1hnout na z\u00e1dech.“<\/div>\n
„Vsad\u00edm se, \u017ee Tom by m\u011b odnesl,“ usm\u00edval se Bill. Polo\u017eil si hlavu zp\u00e1tky na Gustavovo rameno, zat\u00edmco dopil sv\u016fj drink. „On m\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Opravdu skv\u011bl\u00e9 pa\u017ee,“ dopov\u011bd\u011bli jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 unisono.<\/div>\n
\n

Bill se zahih\u0148al a zav\u0159el o\u010di, zat\u00edmco okusoval konec br\u010dka. V\u0161ichni t\u0159i dopili sv\u00e9 drinky, a Bill byl jako olov\u011bn\u00e1 v\u00e1ha, kdy\u017e ho Andy vyt\u00e1hl z jejich boxu. Trochu na\u0161pulil rty, kdy\u017e Gustav trval na tom, \u017ee m\u016f\u017ee doj\u00edt na kolej po sv\u00fdch vlastn\u00edch nohou, ale brzy vesele poskakoval p\u0159ed sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli a nal\u00e9hal, aby si posp\u00ed\u0161ili. Zaz\u00edval do Andyho ramene, zat\u00edmco m\u00ed\u0159ili v\u00fdtahem na sv\u00e9 podla\u017e\u00ed, a o\u010di mu okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159ily k Tomov\u00fdm zav\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm, kdy\u017e z v\u00fdtahu vystoupili. Ud\u011blal k nim t\u0159i rychl\u00e9 kroky, ne\u017e ho Gustav popadl kolem pasu a st\u00e1hl ho zp\u00e1tky vte\u0159iny p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se jeho p\u011bst dotkla d\u0159eva.<\/p><\/div>\n

„Dneska ne, Bille,“ \u0159ekl jemn\u011b, ale pevn\u011b.<\/div>\n
„Ale\u2026“<\/div>\n
„U\u017e je pozd\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav moud\u0159e.<\/div>\n
„A on by u\u017e mohl sp\u00e1t,“ dodal Andy.<\/div>\n
„A ty jsi pr\u00e1v\u011b te\u010f a\u017e moc rozhih\u0148an\u00fd.“<\/div>\n
Jako by cht\u011bl zd\u016fraznit kamar\u00e1dova slova, Bill se zahih\u0148al a sko\u010dil Gustavovi na z\u00e1da.<\/div>\n
„Odv\u00e9zt na z\u00e1dech!“ Vyk\u0159ikl.<\/div>\n
„Sl\u00edb\u00ed\u0161 mi, \u017ee z\u016fstane\u0161 ve sv\u00e9m pokoji a p\u016fjde\u0161 rovnou do postele?“ Zeptal se Gustav a u\u017e si p\u0159itom urovn\u00e1val Billovy nohy kolem pasu.<\/div>\n
Bill z\u00edvnul a polo\u017eil si hlavu na blon\u010f\u00e1kovo rameno.<\/div>\n
„Slibuju.“<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan Bill m\u00e1vnul na d\u00edvku, kterou si pamatoval z minul\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky, posadil se na \u017eidli uprost\u0159ed m\u00edstnosti a zaz\u00edval. Jeho prvn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka toho dne byla v nek\u0159es\u0165anskou hodinu v 9:45 a on byl p\u0159ipraven\u00fd se n\u011bkde schoulit a chv\u00edli se prospat.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[703],"tags":[],"class_list":["post-432","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-what-matters-most"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/432","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=432"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/432\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=432"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=432"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=432"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}