{"id":4334,"date":"2014-01-05T18:00:00","date_gmt":"2014-01-05T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4320"},"modified":"2014-01-05T18:00:00","modified_gmt":"2014-01-05T17:00:00","slug":"denial-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/05\/denial-33\/","title":{"rendered":"Denial 33."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> R\u00e1no jsem vypravil malou do \u0161kolky, s\u00e1m jsem se tak\u00e9 p\u0159ipravil do pr\u00e1ce a ruku v ruce s n\u00ed \u0161el dol\u016f. Na pohovce jsem vid\u011bl Barbaru. Probudil jsem ji, jeliko\u017e bylo u\u017e dost pozd\u011b na to, aby tu le\u017eela. Touhle dobou b\u00fdvala jinak na cest\u011b do \u0161koly. Hned m\u011b stihla se\u0159vat, \u017ee spala tady a \u017ee jsem ji neprobudil. Ani jsem se nad t\u00edm nepozastavil, vzal jsem malou a \u0161el s n\u00ed rovnou do auta. Pot\u00e9 jsme se u\u017e rozjeli do \u0161kolky, kde jsem s Nicki \u0161el jako ka\u017ed\u00fd den hned do \u0161aten. Byla tu n\u011bjak\u00e1 maminka se sv\u00fdm synem. Jen jsme se pozdravili a j\u00e1 zavedl Nicki k jej\u00ed sk\u0159\u00ednce. Zrovna nad jej\u00ed \u0159adou sk\u0159\u00edn\u011bk byla vylepen\u00e1 velk\u00e1 \u010dtvrtka s jej\u00edm v\u00fdkresem. Byla na n\u00ed jej\u00ed ruka a\u2026 Tomova ruka. To spolu museli v\u010dera kreslit.<\/em> Dokonce tam byli oba podepsan\u00ed. P\u0159i\u0161lo mi to rozko\u0161n\u00e9 a hezk\u00e9. Cht\u011bl bych u toho v\u010dera b\u00fdt, abych ty dva vid\u011bl, jak se na tom vy\u0159\u00e1dili.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem Nicol p\u0159evl\u00e9kl a p\u0159ezul do ba\u010dk\u016frek, za\u010dala mi hned ukazovat dal\u0161\u00ed obr\u00e1zek. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem se na n\u011bj zahled\u011bl. Nemusel jsem se ani pt\u00e1t, kdo na obr\u00e1zku je, poznal jsem to. Uprost\u0159ed st\u00e1la ona, na jedn\u00e9 stran\u011b jsem byl j\u00e1 a na druh\u00e9 byl Tom. T\u00e9ma obr\u00e1zku bylo Moje rodina<\/em>. Jen jsem j\u00ed to pochv\u00e1lil a v\u00edc to nerozeb\u00edral. Te\u010f nebyl ten spr\u00e1vn\u00fd okam\u017eik. Odvedl jsem ji nahoru do t\u0159\u00eddy a p\u0159edal ji vychovatelce. Rozlou\u010dil jsem se s n\u00ed dlouh\u00fdm objet\u00edm a pusou jako ka\u017edi\u010dk\u00fd den a pot\u00e9 se u\u017e vydal zp\u011bt k autu. V \u0161atn\u00e1ch jsem se je\u0161t\u011b ale pozastavil nad t\u00edm jej\u00edm obr\u00e1zkem. Nikde nenakreslila m\u00e1mu. M\u00e1 opravdu rad\u011bji Toma ne\u017e m\u00e1mu. Mrz\u00ed m\u011b to, \u017ee to tak je, ale na druhou stranu jsem r\u00e1d, \u017ee si uv\u011bdomuje, jak se v\u011bci maj\u00ed. Bylo by hor\u0161\u00ed, kdyby si nalh\u00e1vala n\u011bco, co nen\u00ed pravda. Tom ji m\u00e1 moc r\u00e1d a opravdu se o ni star\u00e1 a zaj\u00edm\u00e1 v\u00edce ne\u017e Barbara.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> Byl jsem z toho smutn\u00fd i vesel\u00fd z\u00e1rove\u0148, m\u00edsilo se to uvnit\u0159 m\u011b. Proto jsem se rad\u011bji rozjel do pr\u00e1ce. Jakmile jsem otev\u0159el dve\u0159e od sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e, na stole m\u011b mile p\u0159ekvapilo \u010derstv\u00e9 latt\u00e9 s kr\u00e1snou p\u011bnou. Mil\u00e1\u010dek u\u017e je tady\u2026 Mus\u00edm ho u\u017e vid\u011bt, ta noc a r\u00e1no bylo p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e9 a j\u00e1 m\u00e1m zase pot\u0159ebu ho vid\u011bt. Chyb\u00ed ka\u017edi\u010dk\u00e9 bu\u0148ce v m\u00e9m t\u011ble, to p\u0159\u00edsah\u00e1m.<\/em> Hned jsem si odlo\u017eil a roze\u0161el se k n\u011bmu do kancel\u00e1\u0159e. Pros\u00edm, a\u0165 je tady\u2026<\/p>\n

<\/em> TOM<\/p>\n

<\/strong> P\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1val jsem po Billovi n\u011bjak\u00e9 v\u00fdpo\u010dty, p\u0159i\u010dem\u017e jsem si broukal Denial<\/em> od The Saturdays<\/em>. No jo, j\u00e1 vim, sla\u010f\u00e1k, ale i j\u00e1 mam n\u011b\u017enou str\u00e1nku\u2026 Kter\u00e1 si tu bohu\u017eel l\u00edt\u00e1 n\u011bkde po kancel\u00e1\u0159i a vyhled\u00e1v\u00e1 na GPS Billa.<\/em><\/div>\n

„Trubka,“ po\u0161ept\u00e1m a p\u0159ep\u00ed\u0161u mu \u0161patn\u00fd v\u00fdsledek na spr\u00e1vn\u00fd. Napil jsem se latt\u00e9 a po\u010d\u00edtal dal\u0161\u00ed. N\u00e1hle m\u011b upoutalo n\u011bjak\u00e9 zachrast\u011bn\u00ed odvedle a hned na to bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky. My o vlku a on\u2026<\/em> Zaklepal. Za dve\u0159mi.<\/em> Pot\u00e9 se dve\u0159e pomalu otev\u0159ely a on nahl\u00e9dl dovnit\u0159.<\/div>\n
„Ahoj, Tomi,“ usm\u00e1l se na m\u011b mile a semkl rty nesm\u011ble k sob\u011b. Co tak nesm\u011ble? Boj\u00ed se, \u017ee ho kousnu? Za ty v\u00fdpo\u010dty bych to nejrad\u011bji ud\u011blal.<\/em><\/div>\n
„Ahoj,“ oplat\u00edm mu \u00fasm\u011bv. „Jde\u0161 jako na zavolanou. Na,“ pod\u00e1m mu pap\u00edry se spr\u00e1vn\u00fdmi v\u00fdpo\u010dty. „Budu d\u011blat, \u017ee o ni\u010dem nev\u00edm, jinak by ses musel styd\u011bt,“ brouknu pobaven\u011b. Hned ke mn\u011b docupital a vzal si to ode m\u011b. Prohl\u00e9dl si to a skousl si spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Ehm, d\u011bkuju,“ pousm\u00e1l se. „Styd\u00edm se, styd\u00edm. Nem\u011bl jsem \u00fa\u010detnictv\u00ed nikdy moc r\u00e1d.“<\/div>\n
„Toho u\u017e jsem si v\u0161iml,“ pok\u00fdv\u00e1m hlavou s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem, na\u010de\u017e se napiju z kel\u00edmku.<\/p>\n

R\u00e1d bych se zeptal na malou, na to, co se d\u011bje doma, ale nev\u00edm, jestli je to vhodn\u00e9 a m\u011bl bych se do toho v\u016fbec motat. Nejsp\u00ed\u0161 by mi to m\u011blo b\u00fdt jedno, ale\u2026 nen\u00ed. Naopak to pro\u017e\u00edv\u00e1m a\u017e moc. No jo, jsem beznad\u011bjn\u00fd p\u0159\u00edpad.<\/p>\n

<\/em> „D\u011bkuju za latt\u00e9,“ ol\u00edzne si rty a pousm\u011bje se. „Mimochodem, m\u011bl bych ti vy\u0159\u00eddit vzkaz.“<\/div>\n

„Vzkaz?“ podiv\u00edm se. „Od koho?“ povyt\u00e1hnu zaujat\u011b obo\u010d\u00ed. Snad zas Sandra n\u011bco nechce, ale to se mi nezd\u00e1. Ta by p\u0159i\u0161la sama, aby na m\u011b mohla zas vystr\u010dit ty svoje velk\u00fd prsa.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b moc pozdravovat od Nicki a pr\u00fd ti pos\u00edl\u00e1 velkou pusu, m\u00e1m ti ji\u2026 p\u0159edat,“ broukne. „Pr\u00fd se j\u00ed po tob\u011b zase u\u017e st\u00fdsk\u00e1, \u0159\u00edkala r\u00e1no.“<\/div>\n
„Jo, to mn\u011b po n\u00ed taky,“ sklop\u00edm s \u00fasm\u011bvem pohled. J\u00e1 v\u00edm, Tom tvr\u010f\u00e1k, a te\u010f je pod\u011blanej z mr\u0148ousek, jako je Nicki. Kdy\u017e ona je bo\u017esk\u00e1\u2026 K\u00e9\u017e by nebyl bo\u017eskej i ten jej\u00ed fot\u0159\u00edk, co se tu na m\u011b po\u0159\u00e1d tak uculuje. Oh, po\u010dkat! \u0158ekl p\u0159edat pusu?! D\u00e1 mi pusu?!<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0161eptne, p\u0159i\u010dem\u017e dojde a\u017e k m\u00e9 \u017eidli a naklon\u00ed se ke mn\u011b. U\u017e\u2026?<\/em> Dal mi jemnou pusu na rty, p\u0159i kter\u00e9 p\u0159iv\u0159el o\u010di. Ahm\u2026<\/em> „Taky se mi st\u00fdskalo,“ dod\u00e1 a d\u00e1 mi je\u0161t\u011b jednu, z\u0159ejm\u011b s\u00e1m za sebe. Ohhh\u2026 On u\u017e se na m\u011b nezlob\u00ed? Opravdu jsem mu chyb\u011bl? Bo\u017ee, on mn\u011b taky. A jak moc, ach jo!<\/em> Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a tro\u0161ku potom o\u010di p\u0159iv\u0159u. Je u m\u011b zase tak bl\u00edzko, \u017ee c\u00edt\u00edm srdce a\u017e v krku. Dal mi sice pusu, ale asi bych ho nem\u011bl l\u00edbat. Ne po tom v\u0161em. Jenom\u017ee ono nen\u00ed lehk\u00fd se udr\u017eet v jeho bl\u00edzkosti. T\u011blem mi l\u00edtaj\u00ed hormony a city ve mn\u011b jenom s\u00edl\u00ed. P\u0159ipad\u00e1m si jako hajzl, ale holt jsem musel padnout na dr\u017eku, abych si pln\u011b uv\u011bdomil, co pro m\u011b znamen\u00e1.<\/em><\/p>\n

Pohladil m\u011b prsty n\u011b\u017en\u011b po tv\u00e1\u0159i, jako to d\u011blal v\u017edy. R\u00e1d se dot\u00fdkal m\u00e9 poko\u017eky. Mazliv\u011b se p\u0159i tom nosem ot\u0159el o ten m\u016fj. Jak se m\u00e1m po tomhle udr\u017eet? Chci ho m\u00edt u sebe.<\/em> P\u0159ichytil jsem si ho n\u011b\u017en\u011b za tv\u00e1\u0159 a pomalu se postavil, aby se ke mn\u011b nemusel tak skl\u00e1n\u011bt. Bylo to naprosto nepraktick\u00e9 a nepohodln\u00e9. Zad\u00edval jsem se mu zbl\u00edzka do o\u010d\u00ed a vydechl mu na rty. On ud\u011blal tot\u00e9\u017e, jen p\u0159itom rty je\u0161t\u011b pootev\u0159el.<\/div>\n

„Chyb\u00ed\u0161 mi, v\u00ed\u0161 o tom?“ za\u0161eptal, ani\u017e by uhnul pohledem. Prsty m\u011b u\u017e hladil po pa\u017ei a absolutn\u011b se mi jen t\u00edm sv\u00fdm rozn\u011b\u017en\u011bl\u00fdm pohledem odd\u00e1val. Jak se na m\u011b m\u016f\u017ee po tomhle v\u0161em takhle d\u00edvat? C\u00edt\u00edm se jako \u0161p\u00edna.<\/em><\/div>\n
„Ty mn\u011b taky, Bille,“ \u0161eptnu smutn\u011b. Nedok\u00e1\u017eu v\u0161echny city a emoce dr\u017eet neust\u00e1le zam\u010den\u00e9 za tou silnou zd\u00ed. U\u017e jednou za n\u00ed nahl\u00e9dl, kdy\u017e jsem mu cht\u011bl \u0159\u00edct, co c\u00edt\u00edm. Zazvonil ale ten debiln\u00ed telefon\u2026<\/em> Ovinu mu ruku kolem krku, op\u0159u si \u010delo o jeho a palcem druh\u00e9 ruky ho za\u010dnu jemn\u011b hladit po \u010delisti. „Stra\u0161n\u011b m\u011b to mrz\u00ed\u2026“<\/div>\n
„M\u011b tak\u00e9,“ sklop\u00ed o\u010di a d\u00edv\u00e1 se na m\u011b zpod dlouh\u00fdch \u010dern\u00fdch \u0159as. „Nechci a nedok\u00e1\u017eu bez tebe b\u00fdt. A\u010dkoli se sna\u017e\u00ed b\u00fdt rozum siln\u00fd, uvnit\u0159 k\u0159i\u010d\u00edm. Pot\u0159ebuju t\u011b,“ vydechne ti\u0161e a prstem mi n\u011b\u017en\u011b sjede po rtech. J\u00e1 tebe taky, l\u00e1sko, proto\u017ee t\u011b \u0161\u00edlen\u011b miluju.<\/em> V krku se mi za\u010dal d\u011blat nep\u0159\u00edjemn\u00fd hork\u00fd knedl\u00edk, \u017ee jsem ani nemohl polknout. Z\u00e1rove\u0148 m\u011b v\u0161ak bolelo v hrudi, jako by se mi ho\u0159\u00edc\u00ed srdce sna\u017eilo prorvat skrz k\u016f\u017ei ven. Podobn\u00fd probl\u00e9m jsem m\u011bl i v o\u010d\u00edch. Tam m\u011b ov\u0161em nep\u00e1lil \u017e\u00e1dn\u00fd ohe\u0148, n\u00fdbr\u017e slzy. Ovinul jsem mu kolem krku i druhou ruku, ob\u011b pa\u017ee jsem nat\u011bsno st\u00e1hl a p\u0159itiskl se k n\u011bmu.<\/p>\n

„Nepou\u0161t\u011bj m\u011b,“ po\u0161ept\u00e1m zoufale do jeho sametov\u00e9 poko\u017eky na krku.<\/div>\n

„Nepust\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1 a st\u00e1hne kolem m\u00e9ho t\u011bla pa\u017ee tak\u00e9, \u010d\u00edm\u017e m\u011b obejme a p\u0159ivine si m\u011b k sob\u011b. Vl\u00eddn\u011b m\u011b pohladil n\u011bkolikr\u00e1t po z\u00e1dech, ale pot\u00e9 ud\u011blal gesto, kter\u00fdm mi nazna\u010dil, \u017ee m\u011b chce m\u00edt u sebe co nejv\u00edce. Dlan\u00ed mi vyjel na lopatku a druhou sjel na bedra. Prsty na obou ruk\u00e1ch rozt\u00e1hl a p\u0159itiskl m\u011b k sob\u011b. V ten okam\u017eik m\u011b polilo horko a z hrudi se mi vyvalilo prvn\u00ed vzlyknut\u00ed. Zabo\u0159il jsem si obli\u010dej mezi jeho krk a rameno a za\u010dal jsem ti\u0161e vzlykat. Sna\u017eil jsem se n\u011bjak uklidnit, ale ne\u0161lo to ovl\u00e1dnout. U\u017e moc dlouho jsem za hr\u00e1zemi dr\u017eel v\u0161echny sv\u00e9 emoce. Te\u010f se ale hr\u00e1ze protrhly. Moc ho pot\u0159ebuju m\u00edt u sebe.<\/p>\n

<\/em> „Pokud to ty s\u00e1m nebude\u0161 cht\u00edt, tak t\u011b neopust\u00edm, nikdy,“ po\u0161ept\u00e1 mi Bill a tiskne si m\u011b k sob\u011b ve snaze m\u011b ut\u011b\u0161it. „\u0160\u0161\u0161, jsem u tebe, brou\u010dku,“ \u0159ekl. V jeho hlase bylo poznat, \u017ee je mu do breku. Hlas se mu chv\u011bl stejn\u011b jako t\u011blo, ale nad\u00e1le si m\u011b k sob\u011b tiskl.<\/div>\n

„Promi\u0148 mi to, pros\u00edm,“ zavzlyk\u00e1m. „J\u00e1-j\u00e1\u2026 p\u0159ipadal jsem si stra\u0161n\u011b, cht\u011bl jsem na tebe zapomenout t\u00edm, \u017ee jsem spal s jin\u00fdma, ale\u2026 to nejde. Nem\u016f\u017eu t\u011b vymazat z hlavy,“ ot\u0159u se mu tv\u00e1\u0159\u00ed n\u011b\u017en\u011b o krk, na\u010de\u017e popot\u00e1hnu nosem. Je\u0161t\u011b aby tak na sob\u011b m\u011bl ode m\u011b n\u011bkde nudli.<\/em><\/div>\n
„Tomi, ani j\u00e1 tebe ne. Nevyma\u017eu t\u011b z hlavy, ani ze srdce,“ po\u0161ept\u00e1 a u\u017e popot\u00e1hne tak\u00e9. Jemn\u011b m\u011b chytne za tv\u00e1\u0159 a zvedne mi hlavu tak, aby na m\u011b vid\u011bl. Zad\u00edv\u00e1 se mi hluboko do o\u010d\u00ed, i kdy\u017e pochybuju o tom, \u017ee p\u0159es ty slzi\u010dky dob\u0159e vid\u00ed. „Odpus\u0165 mi to, pros\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1 pla\u010dtiv\u011b, na\u010de\u017e mi p\u0159ejede prsty po \u010delisti.<\/div>\n
„Odpustil jsem ti v prvn\u00edm okam\u017eiku, kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl,“ zavzlyk\u00e1m, a\u010d se nad t\u00edm paradoxem usm\u00edv\u00e1m. Bo\u017ee, bul\u00edme tu jako dv\u011b buzny.<\/em> Nad t\u00edm zavzlyk\u00e1, ale tak\u00e9 se mali\u010dko pousm\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Nevzd\u00e1m se t\u011b, rozum\u00ed\u0161?“ semkl rty k sob\u011b, ol\u00edznul se a pot\u00e9 se ke mn\u011b naklonil.<\/div>\n
„Promi\u0148, j\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ zavrt\u00edm hlavou. „Jsem celej od slz a od nudl\u00ed,“ zasm\u011bju se a ot\u0159u si tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„To mi opravdu nevad\u00ed,“ zasm\u00e1l se ti\u0161e a p\u0159ichytil m\u011b za tv\u00e1\u0159e. Nahnul se ke mn\u011b a proc\u00edt\u011bn\u011b m\u011b pol\u00edbil, ani\u017e by dbal na moje slzy. No jo, kdo jin\u00fd by m\u011b mohl pol\u00edbit v tomhle unudlenym stavu.<\/em> Neudr\u017eel jsem v sob\u011b sm\u00edch, ale i p\u0159esto jsem ho pohladil ve vlasech a polibek mu l\u00e1skypln\u011b oplatil. Najednou mi bylo kr\u00e1sn\u011b a m\u011bl jsem chu\u0165 se sm\u00e1t. Tohle musela b\u00fdt l\u00e1ska.<\/div>\n
„Mmm,“ zavrn\u011bl u toho a pol\u00edbil m\u011b znovu. Tak\u00e9 jsem na jeho rtech rozpoznal \u00fasm\u011bv. Pohladil jsem ho po krku a \u0161\u00edji, kde jsem ob\u011b ruce nechal, a postavil jsem se na \u0161pi\u010dky. S \u00fasm\u011bvem jsem ho za\u010dal n\u011b\u017en\u011b a hrav\u011b l\u00edbat. U\u017e\u00edval jsem si jeho dotyk\u016f, polibk\u016f a p\u0159edev\u0161\u00edm jeho sam\u00e9ho. Byl m\u00fdm st\u0159edem vesm\u00edru, a\u010d pro m\u011b bylo st\u00e1le t\u011b\u017ek\u00e9 si to p\u0159iznat. Jeho dlan\u011b zabloudily na m\u00e9 boky, kter\u00e9 stiskly a z\u00e1rove\u0148 pohladily. Z jeho \u00fast se vydralo spokojen\u00e9 oddechnut\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e mi polibky d\u00e1l opl\u00e1cel. Po chvilce do m\u00fdch \u00fast proplul i jazykem a vyhledal si ten m\u016fj, aby si s n\u00edm mohl pohr\u00e1t. R\u00e1d ho \u0161k\u00e1dl\u00edm a provokuju.<\/p>\n

<\/em> „Mhff,“ zafun\u00edm pobaven\u011b nosem. Tro\u0161ku ho po\u0161k\u00e1dl\u00edm t\u00edm, \u017ee mu jazyk mezi zuby n\u011b\u017en\u011b skousnu a d\u00e1l ho nepust\u00edm. Po chvilce ho ov\u0161em propust\u00edm a obkrou\u017e\u00edm mu ho sv\u00fdm jako \u00fat\u011bchu. P\u0159i tom se usm\u011bje a n\u011bkolikr\u00e1t mi \u0161pi\u010dkou jazyka zakmit\u00e1 p\u0159es ten m\u016fj. Pot\u00e9 m\u011b vyb\u00eddne a podstr\u010d\u00ed mi svou ocelovou hra\u010dku, a\u010dkoli si d\u00e1l h\u00fd\u010dk\u00e1 i m\u00e9 rty sv\u00fdmi. Hra\u010di\u010dka m\u016fj zlatej.<\/em> N\u011b\u017en\u011b mu sjedu nehty po \u0161\u00edji a za\u010dnu si hr\u00e1t soust\u0159ed\u011bn\u011b pouze s kuli\u010dkou v jeho \u00fastech. Tro\u0161ku pokorn\u011b p\u0159imhou\u0159\u00edm o\u010di, jeliko\u017e mi to moc nejde. O\u010dividn\u011b se mu to l\u00edbilo, jeliko\u017e vzru\u0161en\u011b oddechl a v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159itiskl. Chv\u00edli m\u011b je\u0161t\u011b nechal, abych si pohr\u00e1l, ale pot\u00e9 vzal m\u00e9 tv\u00e1\u0159e do dlan\u00ed. Za\u010dal m\u011b dost v\u00e1\u0161niv\u011b a dr\u00e1\u017ediv\u011b l\u00edbat i s jazykem a prsty mi p\u0159itom p\u0159idr\u017eoval \u010delist, aby c\u00edtil, jak moc ji p\u0159i tom hlubok\u00e9m l\u00edb\u00e1n\u00ed nam\u00e1h\u00e1m. Nem\u011bl jsem s t\u00edm a\u017e takov\u00fd probl\u00e9m, a\u010dkoli m\u011b jazykem div ne\u0161imral na mandl\u00edch. M\u00e1lem jsem se d\u00e1vil, ale co, mn\u011b se to l\u00edbilo. S\u00e1lalo z n\u011bj \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 m\u011b nem\u00edstn\u011b p\u0159itahovalo.<\/p>\n

Probl\u00e9m jsem sp\u00ed\u0161 m\u011bl s d\u00fdch\u00e1n\u00edm, jeliko\u017e jsem se sna\u017eil bezmocn\u011b fun\u011bt nosem, ale kv\u016fli dojemn\u00e9mu okam\u017eiku p\u0159ed chvilkou mi to ne\u0161lo. Po chv\u00edli se v\u0161ak poodt\u00e1hl a dal t\u00edm n\u00e1m ob\u011bma \u0161anci se nadechnout. Netrvalo to v\u0161ak ani n\u011bkolik vte\u0159in a u\u017e si m\u011b u sebe znovu rty dr\u017eel. Tentokr\u00e1t v\u0161ak rozehr\u00e1l laxn\u00ed a sv\u016fdnou hru. V\u017edy m\u011b proc\u00edt\u011bn\u011b pol\u00edbil a jazykem mi zarejdil v \u00fastech, ale pot\u00e9 se se vzru\u0161uj\u00edc\u00edm zvukem mezi na\u0161imi rty poodt\u00e1hl a ud\u011blal to znovu, znovu a znovu. Je jako malej.<\/em> Kdy\u017e se to pokusil ud\u011blat znovu a vytvo\u0159it tak kr\u00e1sn\u00e9 mlasknut\u00ed, p\u0159idr\u017eel jsem si ho jemn\u011b prstem za bradu, abych si ho tro\u0161ku zkrotil. Pot\u0159ebuje tro\u0161ku pok\u00e1rat a uklidnit. Moc se mi tu rozj\u00ed\u017ed\u00ed. To m\u00e1m r\u00e1d, ale v posteli. Ne v kancel\u00e1\u0159i, kde m\u00e1m pracovat.<\/em> Potom jsem mu vtiskl dlouh\u00fd polibek a odt\u00e1hl se. Ov\u0161em ten ro\u0161\u0165\u00e1k mi stihl po rtech p\u0159ejet je\u0161t\u011b \u0161pi\u010dkou jazyka. Kdy\u017e jsem se poodt\u00e1hl, na jeho tv\u00e1\u0159i z\u00e1\u0159il nevinn\u00fd \u00fasm\u011bv. Slun\u00ed\u010dko.<\/p>\n

<\/em> „Se\u0161 sladkej,“ pohlad\u00edm ho s n\u011bhou po tv\u00e1\u0159i a d\u00e1m mu je\u0161t\u011b jednu drobnou pusinku.<\/div>\n

„Ale ty jsi ten nejslad\u0161\u00ed,“ po\u0161ept\u00e1 a jen m\u011b obejme, na\u010de\u017e se mi schoul\u00ed do n\u00e1ru\u010de. Te\u010f m\u00e1m chu\u0165 bejt ale ro\u0161\u0165\u00e1k j\u00e1, mil\u00e1\u010dku.<\/em> Schv\u00e1ln\u011b jsem ho pohladil po z\u00e1dech a sjel mu a\u017e na zade\u010dek, po n\u011bm\u017e jsem ho ob\u011bma dlan\u011bmi jemn\u011b popleskal.<\/div>\n
„Tak \u0161up do pr\u00e1ce,“ brouknu se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Mmm,“ zak\u0148u\u010d\u00ed jako \u0161t\u011bn\u011b. „A bude\u0161 m\u00edt odpoledne \u010das, nebudu t\u011b ru\u0161it? J\u00e1 bych to pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, v\u00ed\u0161,“ ol\u00edznul si rty kolem dokola.<\/div>\n
„U\u017e jsem ti \u0159ekl, \u017ee ho m\u00edt budu,“ d\u00e1m mu pusu na tv\u00e1\u0159i\u010dku. Jsem pom\u011brn\u011b zv\u011bdav\u00fd, co si to na m\u011b vymyslel.<\/em> „Kam m\u011b chce\u0161 un\u00e9st, hm?“<\/div>\n
„To je tajemstv\u00ed a z\u00e1rove\u0148 p\u0159ekvapen\u00ed,“ pousm\u00e1l se. Pfff.<\/em><\/div>\n
„No dob\u0159e, nech\u00e1m se p\u0159ekvapit,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„To bych byl r\u00e1d,“ zacul\u00ed se a chytne m\u011b za ruku. „Te\u010f si t\u011b ov\u0161em unesu k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e,“ usm\u011bje se sladce, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b u\u017e t\u00e1hne k sob\u011b. Hm, dneska toho asi hodn\u011b ud\u011bl\u00e1m.<\/p>\n

<\/em> „Bille, ale j\u00e1 toho m\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b dost na pr\u00e1ci,“ br\u00e1n\u00edm se se sm\u00edchem.<\/div>\n

„Budeme pracovat spole\u010dn\u011b a budeme d\u0159\u00edv hotov\u00ed,“ pousm\u011bje se. „J\u00e1 ti se v\u0161\u00edm pom\u016f\u017eu, kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt, ale chci si t\u011b co nejd\u0159\u00edv un\u00e9st,“ za\u0161kemral. Znovu na m\u011b d\u011blal ty svoje ps\u00ed o\u010di\u010dka, kter\u00fdm se zkr\u00e1tka nedalo odolat. Proto jsem si vzal ze stolu latt\u00e9 s n\u011bjak\u00fdmi deskami a nechal jsem se za ruku odv\u00e9st vedle. Po\u0159\u00e1d se na m\u011b mile usm\u00edval, bylo vid\u011bt, jak je \u0161\u0165astn\u00fd. Jemn\u011b m\u011b dokonce prsty hladil po ruce, kdy\u017e si m\u011b k sob\u011b vedl. Byl pozorn\u00fd a d\u00e1val si z\u00e1le\u017eet na ka\u017edi\u010dk\u00e9m detailu, kter\u00fd se m\u011b t\u00fdkal. Dovedl m\u011b pomali\u010dku a\u017e ke stolu, kam mi polo\u017eil latt\u00e9 i desky. Pot\u00e9 se usadil do sv\u00e9ho ko\u017een\u00e9ho k\u0159esla a m\u011b si st\u00e1hl na kl\u00edn. Uhhh\u2026<\/em> Objal m\u011b zezadu kolem pasu a prostr\u010dil tak ruce ke stolu.<\/div>\n
„Mmm, budu si t\u011b tu ope\u010dov\u00e1vat a h\u00fd\u010dkat,“ za\u0161eptal, na\u010de\u017e jsem c\u00edtil jeho rty pod ou\u0161kem. Bo\u017e\u00ednku\u2026 Tohle miluju. Je mi n\u00e1dhern\u011b\u2026<\/em><\/div>\n
„Bude\u0161 m\u00edt d\u0159ev\u011bn\u00fd nohy,“ po\u0161ept\u00e1m, a\u010dkoli p\u0159iv\u0159u pod t\u00edm kr\u00e1sn\u00fdm h\u0159ejiv\u00fdm pocitem o\u010di. P\u0159ivinul jsem se k n\u011bmu i p\u0159es sv\u00e1 slova v\u00edc, a trochu se o n\u011bj op\u0159el. Bylo mi u n\u011bj kr\u00e1sn\u011b, c\u00edtil jsem se v jeho n\u00e1ru\u010di v bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ale nebudu, nejsi t\u011b\u017ek\u00fd,“ p\u0159ivinul si m\u011b k sob\u011b a s\u00e1m se do k\u0159esla ulo\u017eil, abych na n\u011bm mohl div ne le\u017eet. Pohladil m\u011b jemn\u011b po b\u0159i\u0161e a krk mi zaplavoval polibky. Do ucha mi st\u00e1le \u0161eptal sladk\u00e1 sl\u016fvka, kter\u00fdmi byl p\u0159\u00edmo napln\u011bn. Za\u010dali jsme spole\u010dn\u011b t\u0159\u00eddit korespondenci, ale jen u t\u00e9 jsme str\u00e1vili p\u0159inejmen\u0161\u00edm hodinu a p\u016fl, jeliko\u017e jsme se neust\u00e1le l\u00edbali a v\u0161\u00edmali si jeden druh\u00e9ho. Nechal jsem se j\u00edm h\u00fd\u010dkat, moc se mi to l\u00edbilo, ale ani j\u00e1 jeho jsem ne\u0161idil. Opl\u00e1cel jsem mu to polibky a lask\u00e1n\u00edm. Kdy\u017e jsem se i p\u0159es ten ru\u0161iv\u00fd element za sebou i pod sebou dal do pr\u00e1ce, co\u017e nebylo snadn\u00e9, nakonec mi vzal pap\u00edry z ruky a p\u0159enesl m\u011b na gau\u010d. Tam se ke mn\u011b svalil a na celou pr\u00e1ci jsme se pro dne\u0161ek vyka\u0161lali. Intenzivn\u011b jsme se v\u011bnovali jeden druh\u00e9mu a nechali rozkv\u00e9tat na\u0161i l\u00e1sku.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL R\u00e1no jsem vypravil malou do \u0161kolky, s\u00e1m jsem se tak\u00e9 p\u0159ipravil do pr\u00e1ce a ruku v ruce s n\u00ed \u0161el dol\u016f. Na pohovce jsem vid\u011bl Barbaru. Probudil jsem ji, jeliko\u017e bylo u\u017e dost pozd\u011b na to, aby<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4334","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4334","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4334"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4334\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4334"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4334"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4334"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}