{"id":4339,"date":"2014-01-03T17:00:00","date_gmt":"2014-01-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4325"},"modified":"2014-01-03T17:00:00","modified_gmt":"2014-01-03T16:00:00","slug":"denial-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/01\/03\/denial-32\/","title":{"rendered":"Denial 32."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> „Tak a te\u010f i panda,“ usm\u011bju se na Nicki, jakmile ji p\u0159ipout\u00e1m v autoseda\u010dce. Vedle n\u00ed jsem posadil tu ob\u0159\u00ed pandu a na zem ulo\u017eil ta\u0161ku s d\u00e1rky. Pot\u00e9 jsem dve\u0159e zav\u0159el a pod\u00edval se na Toma.<\/div>\n

„Mockr\u00e1t d\u011bkuju. Jsi moc hodnej. V\u00e1\u017e\u00edm si toho, \u017ee jsi j\u00ed n\u011bkam vzal, v\u016fbec \u017ee jsi s n\u00ed byl a nakoupil j\u00ed tolik v\u011bc\u00ed. D\u011bkuju, Tome,“ \u0159eknu a semknu rty nesm\u011ble k sob\u011b. P\u0159i\u0161el mi na\u0161tvan\u00fd. Z\u0159ejm\u011b mu vad\u00ed, \u017ee m\u011b tam mal\u00e1 chce, j\u00e1 nev\u00edm. Ale j\u00e1 jsem opravdu r\u00e1d, \u017ee s nimi m\u016f\u017eu j\u00edt.<\/em><\/div>\n
„Sl\u00edbil jsem j\u00ed to a alespo\u0148 ji jsem necht\u011bl zklamat,“ pousm\u011bje se ne\u0161\u0165astn\u011b. Ne\u2026 v tom je n\u011bco jin\u00e9ho. On je po\u0159\u00e1d ztr\u00e1pen\u00fd.<\/em> „Nav\u00edc jsem ji r\u00e1d vid\u011bl a ud\u011blal j\u00ed radost.“<\/div>\n
„To m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, d\u011bkuju. Jen douf\u00e1m, \u017ee t\u011b nezlobila a nev\u011b\u0161ela se po tob\u011b jako minule,“ pousm\u011bju se tro\u0161ku.<\/div>\n
„V\u011b\u0161ela,“ zasm\u011bje se, „ale nevad\u00ed mi to. U\u017e to nebol\u00ed.“ Nad t\u00edm se mus\u00edm usm\u00e1t.<\/p>\n

„Jsi zlat\u00ed\u010dko, v\u00e1\u017en\u011b za n\u00ed d\u011bkuju,“ nadechnu se. „Ale p\u0159\u00ed\u0161t\u011b se nenech. Mus\u00ed\u0161 se j\u00ed br\u00e1nit, jinak t\u011b zbl\u00e1zn\u00ed.“<\/div>\n

„Tak a\u0165,“ pokr\u010d\u00ed s \u00fasm\u011bvem rameny, p\u0159i\u010dem\u017e j\u00ed lehce zam\u00e1v\u00e1 p\u0159es okno, jeliko\u017e se na n\u011bj k\u0159enila. „Ukazovala mi ve \u0161kolce obr\u00e1zky. Je moc \u0161ikovn\u00e1.“<\/div>\n
„No jo, mal\u00e1 v\u00fdtvarnice. Kresl\u00ed po\u0159\u00e1d a stra\u0161n\u011b r\u00e1da,“ pousm\u011bju se a sklop\u00edm tro\u0161ku o\u010di. Hol\u010di\u010dka moje, m\u00e1m z n\u00ed v\u00e1\u017en\u011b radost, ale nechci se s n\u00ed chlubit.<\/em><\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ broukne, p\u0159i\u010dem\u017e tak\u00e9 sklon\u00ed hlavu. U\u017e nem\u011bl l\u00edmec, tak\u017ee mu to \u0161lo dob\u0159e. Kone\u010dn\u011b m\u011bl jakousi volnost.<\/div>\n
„Co ti ukazovala? Co kreslili?“ zept\u00e1m se. N\u011bkdy jsou to docela slo\u017eit\u00e9 v\u011bci, a\u017e m\u011b to udivuje. To jeho v\u00fdraz pom\u011brn\u011b zrozpa\u010dit\u011bl stejn\u011b jako on. Pro\u010d? \u0158ekl jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?<\/em><\/div>\n
„No\u2026 mysl\u00edm, \u017ee se ti s t\u00edm stejn\u011b zejtra r\u00e1da pochlub\u00ed,“ kousne se do rtu.<\/div>\n
„Aha. No, dob\u0159e,“ pokr\u010d\u00edm lehce rameny. „Tak, pojedeme?“ pousm\u011bju se.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme,“ pok\u00fdv\u00e1 hlavou.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ otev\u0159el jsem dve\u0159e od auta a nasedl si.<\/div>\n
\n
\n

Tom tam chvilku post\u00e1val, jako by snad uva\u017eoval, zda v\u016fbec nastoupit, ale nakonec si nasedl na m\u00edsto spolujezdce a p\u0159ipoutal se. Uh, to m\u011b zarazil, ale\u2026 na druhou stranu to ch\u00e1pu.<\/em><\/div>\n

„O \u010dem jste tak dlouho pov\u00eddali?“ za\u010dala hned Nicki vyzv\u00eddat. Jak jinak.<\/em><\/div>\n
„O tom, jak\u00e1 jsi \u0161ikovn\u00e1, ale zlobiv\u00e1 hol\u010di\u010dka,“ pooto\u010d\u00edm se na ni a usm\u011bju se.<\/div>\n
„Nejs\u00e9m zlobiv\u00e1,“ zasm\u00e1la se a kopla Tomovi do seda\u010dky.<\/div>\n
„\u017de nejsi?“ oto\u010dil se k n\u00ed taky. „Zrovna dneska jsi mi ty r\u016f\u017eky, co ti rostou, ukazovala,“ povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda!“ vyp\u00edskla Nicki se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Ale je. Dneska je ti p\u011bt let a to ti automaticky za\u010dnou r\u016fst r\u016f\u017eky ve vlasech. A kdy\u017e bude\u0161 zlobit, tat\u00ednek ti je bude pilovat. Mn\u011b to rodi\u010de d\u011blali, kdy\u017e jsem hodn\u011b zlobil a m\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct, \u017ee to stra\u0161n\u011b bolelo,“ nakr\u010d\u00ed Tom s \u00fasm\u011bvem nos. Ten si um\u00ed v\u017edy vymyslet n\u011bco skv\u011bl\u00e9ho. Ona tomu v\u011b\u0159\u00ed a je\u0161t\u011b se pak naprav\u00ed. Je \u00fa\u017easn\u00fd a za t\u00edm si budu st\u00e1t.<\/p>\n

<\/em> „N\u00e9, j\u00e1 jsem hodn\u00e1,“ za\u010dala si hned Nicki kr\u00fdt dlan\u011bmi m\u00edsta ve vlasech, kde \u010dert\u016fm v poh\u00e1dk\u00e1ch rostou rohy.<\/div>\n

„No jen bu\u010f, nebo si po\u0159\u00edd\u00edm velik\u00fd piln\u00edk a budu ti ty r\u016f\u017eky v\u00e1\u017en\u011b pilovat,“ zacul\u00edm se a pot\u00e9 se pod\u00edv\u00e1m na Toma, na kter\u00e9ho uk\u00e1\u017eu nen\u00e1padn\u011b zdvi\u017een\u00fd palec. „V\u00fdborn\u00e1 pr\u00e1ce,“ pousm\u011bju se na n\u011bj. Jen se usm\u00e1l a narovnal se. Potom jsem tedy u\u017e nastartoval a rozjel se do m\u011bsta, kde bylo n\u011bkolik cukr\u00e1ren. N\u011bjakou snad vybereme.<\/em> Tom se d\u00edval z okna a Nicki byla vzadu podivn\u011b dlouho potichu. Nejsp\u00ed\u0161 to p\u0159ipadalo podivn\u00e9 i Tomovi, jeliko\u017e se po n\u00ed ohl\u00e9dl. Hned na to se oto\u010dil zp\u00e1tky k oknu a p\u0159ikryl si rukou pusu, aby zdusil sm\u00edch. Eh?<\/em><\/div>\n
„Co je?“ \u0161eptnu a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Nedalo mi to a pot\u00e9 jsem se pod\u00edval do zrc\u00e1tka, co ta mal\u00e1 vzadu prov\u00e1d\u00ed. Mra\u010dila se a nen\u00e1padn\u011b si prohrab\u00e1vala vlasy, jako by hledala rohy. Kdy\u017e jsem to vid\u011bl, musel jsem zadr\u017eovat sm\u00edch stejn\u011b jako Tom. Kousl jsem se do rtu a zakroutil tro\u0161ku hlavou.<\/p>\n

„No, rostou, rostou,“ \u0159eknu jako s\u00e1m pro sebe, ale aby m\u011b sly\u0161ela.<\/div>\n

„Nen\u00e9!“ vyk\u0159ikla hned t\u00e9m\u011b\u0159 s pl\u00e1\u010dem. J\u00e1j, ona se mi tu snad rozpl\u00e1\u010de. Mus\u00edm ji n\u011bjak pozlobit, kdy\u017e ona n\u00e1s taky zlob\u00ed.<\/em><\/div>\n
„D\u011bl\u00e1 si srandu, zlat\u00ed\u010dko,“ rozesm\u00e1l se Tom u\u017e nahlas. S\u00e1hl rukou dozadu a pohladil ji po no\u017ece. Nad t\u00edm jsem se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt hodn\u00e1, nezlobit m\u011b ani Toma,“ brouknu. Maminku a\u0165 si zlob\u00ed, jak chce. Zaslou\u017e\u00ed si to.<\/em><\/div>\n
„Ty se\u0161 v\u016fl, Bille,“ \u0159ekl mi Tom ti\u0161e, a\u010dkoli se st\u00e1le trochu sm\u00e1l. To d\u011bkuju. Dokonce m\u00e1\u0161 i pravdu.<\/em><\/div>\n
„Nic si z toho ned\u011blej, bobe\u010dku. \u017d\u00e1dn\u00fd rohy m\u00edt nebude\u0161, ty se\u0161 hodn\u00e1 hol\u010di\u010dka,“ ujist\u00ed potom malou. Ona jenom popot\u00e1hla nosem a odsouhlasila mu to. No jo, no jo. Jej\u00ed Tomi. Ten by se pro ni rozdal, jak ho zn\u00e1m. Je jako and\u011bl.<\/em><\/div>\n
„Snad bys neplakala. Nedopustil bych, abys m\u011bla rohy, kdy\u017e bude\u0161 hodn\u00e1,“ usm\u00e1l jsem se na ni v zrc\u00e1tku. Potom jsem se pod\u00edval na Toma. „Mus\u00ed se n\u011b\u010deho b\u00e1t, jinak t\u011b utah\u00e1 a uzlob\u00ed,“ pousm\u011bju se na n\u011bj tro\u0161ku.<\/div>\n
„Utah\u00e1 mo\u017en\u00e1, ale neuzlob\u00ed. Je hodn\u00e1,“ sedne si u\u017e norm\u00e1ln\u011b. Jak mysl\u00ed, j\u00e1 se ho sna\u017e\u00edm mali\u010dko zachr\u00e1nit p\u0159ed tou malou zlobivkou.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ brouknu a potom se u\u017e soust\u0159ed\u00edm na cestu, jeliko\u017e v centru je dost siln\u00fd provoz.<\/p>\n

Dojel jsem na jedno z parkovi\u0161\u0165, kde byl dostatek voln\u00fdch m\u00edst, a auto tam zaparkoval. Spole\u010dn\u011b jsme se potom vydali do nedalek\u00e9 cukr\u00e1rny. Byla prostorn\u00e1, klidn\u00e1 a m\u011bli tam v\u00e1\u017en\u011b skv\u011blou zmrzlinu. Nicki si vybrala jeden zmrzlinov\u00fd poh\u00e1r, kde bylo spoustu druh\u016f zmrzliny, a Tom si dal n\u011bjak\u00fd ovocn\u00fd koktejl, kter\u00fd byl ze zmrzliny, mixovan\u00e9ho ovoce a \u0161leha\u010dky. J\u00e1 jsem si dal ledovou k\u00e1vu se zmrzlinou. A\u010dkoli jsem se toho b\u00e1l, nakonec jsme se hezky pobavili. St\u00e1le jsme si o n\u011b\u010dem pov\u00eddali. Nicki se samoz\u0159ejm\u011b zapojovala co nejv\u00edce a s Tomem sout\u011b\u017eila, kdo rychleji sn\u00ed ty jejich dobroty. Bl\u00e1zinci moji. Bez nich bych n\u011bkde sed\u011bl a tr\u00e1pil se. Mo\u017en\u00e1 jsme d\u00edky tomuto odpoledni oba dva mali\u010dko zapomn\u011bli na to \u0161patn\u00e9 a odreagovali se.<\/em> Kdy\u017e jsme to sn\u011bdli a vypili, \u0161li jsme spolu na zahr\u00e1dku, kterou cukr\u00e1rna m\u011bla. Nicki si s sebou vzala sv\u016fj nov\u00fd bublifuk a p\u0159edv\u00e1d\u011bla n\u00e1m ho. Dopadlo to tak, \u017ee jsme tam v\u0161ichni pob\u00edhali v bublink\u00e1ch a po\u0159\u00e1d se n\u011b\u010demu sm\u00e1li.<\/div>\n

Nakonec v\u0161ak p\u0159i\u0161el bohu\u017eel \u010das a museli jsme v\u0161ichni dom\u016f. Odvezli jsme Toma a\u017e p\u0159ed jeho byt a rozlou\u010dili se s n\u00edm.<\/em> Mrzelo m\u011b, \u017ee to lou\u010den\u00ed nen\u00ed, jako bylo to minul\u00e9, ale hluboko uvnit\u0159 jsem doufal, \u017ee se takov\u00e9ho lou\u010den\u00ed znovu do\u010dk\u00e1m. Tom n\u00e1m je\u0161t\u011b zam\u00e1val a pot\u00e9 u\u017e za\u0161el dovnit\u0159, co\u017e byl okam\u017eik, kdy jsem se s Nicki rozjel dom\u016f.<\/p>\n

„Tak a je to,“ usm\u011bju se na Nicki, kdy\u017e j\u00ed donesu do ob\u00fdv\u00e1ku v\u0161echny d\u00e1rky v\u010detn\u011b velk\u00e9 pandy. \u0158\u00edkala, \u017ee se s n\u00ed bude v\u017edy mazlit, kdy\u017e j\u00ed bude Tom chyb\u011bt. Kdybych m\u011bl m\u00edt tak\u00e9 takov\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka, mysl\u00edm, \u017ee bych se ho nepustil cel\u00fd den.<\/em> „Odnesu ti to do pokoj\u00ed\u010dku, ano?“ \u0159eknu j\u00ed mile.<\/div>\n

„Ne, j\u00e1 sama,“ rozp\u0159\u00e1hne hned ru\u010di\u010dky, aby si mohla vz\u00edt svoji pandu. N\u00e1hle se ve dve\u0159\u00edch od kuchyn\u011b objevila Barbara. A j\u00e9\u017ei\u0161.<\/em><\/div>\n
„Co to m\u00e1 znamenat?!“ vyjela na m\u011b hned takov\u00fdm stylem, a\u017e se Nicki zalekla. Jako bych to ne\u0159\u00edkal. \u017de sem v\u016fbec leze.<\/em> Objala pandu a schovala se mi i s n\u00ed za nohu. Chudinko moje, neboj se j\u00ed. Je to jenom zl\u00e1 sa\u0148 a bohu\u017eel tvoje maminka.<\/em> „Snad jsme se domluvili, \u017ee j\u00ed d\u00e1me d\u00e1rky jen spole\u010dn\u011b!“<\/div>\n
„Nek\u0159i\u010d,“ \u0159eknu klidn\u011b a malou pohlad\u00edm po hlavi\u010dce. „Pomalu si to odnes nahoru a dej pozor, a\u0165 s t\u00edm neupadne\u0161, prdelko,“ popl\u00e1c\u00e1m ji po zade\u010dku, aby \u0161la, a p\u0159ejdu pomalu k Barba\u0159e. „Ty d\u00e1rky m\u00e1 od Toma, tak\u017ee to na\u0161i domluvu nijak nepokazilo, neboj se,“ \u0159ekl jsem j\u00ed dost odm\u011b\u0159en\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Od Toma?! Co j\u00ed m\u00e1 kdo ciz\u00ed d\u00e1vat d\u00e1rky!“ zavr\u010dela na m\u011b.<\/div>\n
„Tomi nen\u00ed ciz\u00ed!“ k\u0159ikla po n\u00ed mal\u00e1 n\u00e1hle ze schod\u016f. „Tomi je moc hodnej a m\u00e1 m\u011b i tat\u00ednka moc r\u00e1d!“ I mal\u00e1 u\u017e se za\u010d\u00edn\u00e1 projevovat. Ani nev\u00edm, jestli \u0159\u00edct, \u017ee je to dob\u0159e nebo \u0161patn\u011b, ale \u0159ekl bych, \u017ee dob\u0159e. V\u0161ak i v pokoji m\u00e1 Nicol n\u011bjak\u00e9 obr\u00e1zky, kde m\u00e1 naps\u00e1no TOM nebo TOMI. I to sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, jak\u00fd vztah m\u00e1 k matce.<\/em> Ani jsem pomalu nemusel nic \u0159\u00edkat, jen jsem to odk\u00fdval.<\/div>\n
„Tom je m\u016fj asistent a malou m\u00e1 moc r\u00e1d, tak to nikomu nevy\u010d\u00edtej. Je aspo\u0148 vid\u011bt, jak na tu holku n\u011bkdo mysl\u00ed a m\u00e1 ji r\u00e1d.“<\/div>\n
„No jist\u011b, a jsme op\u011bt u toho, \u017ee se o Nicolet m\u00e1lo star\u00e1m. Zase jsem ta \u0161patn\u00e1,“ odfrkla Barbara. No kone\u010dn\u011b, sl\u00e1va!<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1 nejsem Nicolet!“ ozvala se mal\u00e1 op\u011bt seshora. P\u0159esn\u011b tak.<\/em> „A nebu\u010f na tat\u00ednka zl\u00e1! Je hodnej a j\u00e1 ho mam moc r\u00e1da!“ Nicki, jen do toho. Sakra, ty jsi tak \u0161ikovn\u00e1 holka! Jsem r\u00e1d, \u017ee j\u00ed to \u0159ekne, \u017ee se zastane a stoj\u00ed si za sv\u00fdm.<\/em><\/div>\n

„Barbaro, d\u011bkuju. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi to kone\u010dn\u011b p\u0159iznala,“ zakrout\u00edm nad n\u00ed hlavou a potom se rozejdu sm\u011brem ke schod\u016fm.<\/div>\n
„V\u00edte co?! Jd\u011bte oba do prdele!“ za\u0159vala na n\u00e1s a b\u011bhem chv\u00edle pr\u00e1skly dve\u0159e od domu. A je klid, sa\u0148 ode\u0161la.<\/em> Mal\u00e1 se jen mra\u010dila a sv\u00edrala pandu v n\u00e1ru\u010di. Kdy\u017e m\u011b vid\u011bla, jak se bl\u00ed\u017e\u00edm, jej\u00ed v\u00fdraz opadnul a dob\u011bhla m\u011b obejmout i p\u0159es tu obrovskou pandu. Hol\u010di\u010dka moje milovan\u00e1, je mi l\u00edto, \u017ee tohle za\u017e\u00edv\u00e1.<\/p>\n

<\/em> „Poj\u010f ke mn\u011b,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a obejmu jej\u00ed drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko, na\u010de\u017e si ji k sob\u011b p\u0159itisknu. „D\u011bkuju, \u017ee ses za m\u011b postavila, ko\u010di\u010dko.“<\/div>\n

„Je na n\u00e1s zl\u00e1. Tomi n\u00e1s m\u00e1 rad\u0161i,“ po\u0161eptala smutn\u011b. M\u00e1 pravdu, nem\u016f\u017eu \u0159\u00edkat, \u017ee ne.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ pohlad\u00edm ji po z\u00e1dech a d\u00e1m j\u00ed pusinku na sp\u00e1nek. Sice je mal\u00e1, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee mi rozum\u00ed. Je chytr\u00e1 a vn\u00edmav\u00e1. Chci, aby tohle v\u011bd\u011bla a nikdy na to nezapomn\u011bla.<\/em> „Nicki, chci, aby sis zapamatovala, \u017ee t\u011b m\u00e1m moc r\u00e1d. Miluju t\u011b, ko\u010di\u010dko moje, a nikdy bych t\u011b za nikoho nevym\u011bnil. Jsem tv\u016fj t\u00e1ta a v\u017edycky tu pro tebe budu, ano?“ pod\u00edv\u00e1m se j\u00ed do o\u010d\u00ed, kdy\u017e j\u00ed od sebe mali\u010dko poodt\u00e1hnu, abych na ni vid\u011bl. „I kdyby se stalo cokoli, maminka byla zase zl\u00e1, j\u00e1 jsem tu pro tebe.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, tat\u00ednku,“ usm\u011bje se na m\u011b. Potom se mi pov\u011bs\u00ed kolem krku a d\u00e1 mi pusu. T\u00edmhle m\u011b rozpl\u00e1\u010de, v\u00e1\u017en\u011b.<\/em> „A nemohli bysme jet k Tomimu?“ broukne ti\u0161e. A t\u00edmhle u\u017e tuplem. Ach jo. Nejrad\u0161i bych sedl do auta a hned k n\u011bmu jel, ale copak to jde.<\/em> Semknu o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka k sob\u011b, aby nevid\u011bla, \u017ee se mi chce bre\u010det, a d\u00e1m j\u00ed pusinku na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme, u\u017e je pozd\u011b a Tom si pot\u0159ebuje odpo\u010dinout, naj\u00edst se, vykoupat se a spinkat jako my dva. V\u00ed\u0161 co? Cht\u011bla by ses se mnou vykoupat? Zase si budeme hr\u00e1t, chce\u0161?“ nab\u00eddnu j\u00ed s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Tak jo, budeme si hr\u00e1t, tat\u00ednku,“ usm\u011bje se sladce a obejme m\u011b kolem krku, abych ji odnesl. A to jsem tak\u00e9 hned ud\u011blal. Jen co jsem j\u00ed odnesl d\u00e1rky do pokoj\u00ed\u010dku, donesl jsem ji do koupelny, kde jsme nakonec str\u00e1vili snad hodinu ve van\u011b. Dal jsem j\u00ed do vody spoustu hra\u010dek, v\u010detn\u011b klasick\u00e9 kachni\u010dky, kterou m\u011bla nejrad\u011bji. Hr\u00e1l jsem si s n\u00ed, po\u0161\u0165uchoval ji a nechal ji po sob\u011b l\u00e9zt. Nakonec si hr\u00e1la na n\u00e1mo\u0159n\u00edka, \u010d\u00edm\u017e m\u011b dohnala k sm\u00edchu.<\/p>\n

Kdy\u017e jsme se oba umyli, osu\u0161il jsem ji a p\u0159evl\u00e9kl do py\u017e\u00e1mka. Tak\u00e9 jsem se obl\u00e9kl a pot\u00e9 ji ulo\u017eil do post\u00fdlky. Vzal jsem ji tentokr\u00e1t do lo\u017enice. Cht\u011bl jsem b\u00fdt u n\u00ed, \u010deho\u017e jsem mohl takhle vyu\u017e\u00edt, kdy\u017e Barbara ode\u0161la b\u016fhv\u00ed kam.<\/div>\n

„Hezky hajej, ano? Spinkej, zlat\u00ed\u010dko,“ pohladil jsem ji po tv\u00e1\u0159i a dal j\u00ed pusu, jak jsme spolu m\u011bli ve zvyku.<\/div>\n
„Dobrou noc,“ usm\u011bje se na m\u011b. „A nap\u00ed\u0161e\u0161 je\u0161t\u011b Tomimu, \u017ee mu posil\u00e1m taky pusinku, aby se mu hezky spinkalo jako mn\u011b?“ zacul\u00ed se na m\u011b zpod pe\u0159iny.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee ano, a te\u010f zav\u0159i o\u010di\u010dka. Dobrou noc,“ \u0161eptnu a potom se i s mobilem ti\u0161e odeberu pry\u010d z pokoje. Za\u0161el jsem dol\u016f do kuchyn\u011b, kde jsem si nato\u010dil sklenku vody a u\u017e vyto\u010dil \u010d\u00edslo Karla. N\u011bco m\u011b napadlo. Kdy\u017e po\u0159\u00e1d Tom mluv\u00ed o t\u00e9 Audi R8 a tolik se mu l\u00edb\u00ed, pro\u010d bych pro n\u011bj n\u011bco neud\u011blal. Kdyby to klaplo, vzal bych ho ke Karlovi a aspo\u0148 mu umo\u017enil se v tom aut\u00ed\u010dku projet.<\/em> Nechal jsem to vyzv\u00e1n\u011bt. Dlouho to nezvedal, a\u017e pak nakonec\u2026!<\/p>\n

„Ahoj, Bille,“ brouknul hned mile.<\/div>\n

„Ahoj, Karle, promi\u0148, \u017ee t\u011b ru\u0161\u00edm takhle ve\u010der, ale m\u011bl bych na tebe prosbu.“ J\u00e1 jsem mu tak\u00e9 dost pomohl, on mn\u011b tak\u00e9. Opl\u00e1celi jsme si to. Znali jsme se u\u017e od st\u0159edn\u00ed \u0161koly.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, nic se ned\u011bje. O co jde?“ usm\u00e1l se do telefonu.<\/div>\n
„Pot\u0159eboval bych si vyp\u016fj\u010dit na odpoledne aut\u00ed\u010dko, asi na z\u00edtra, kdyby to \u0161lo,“ brouknu a napiju se tro\u0161ku vody. Hor\u0161\u00ed bude, pokud tu Audinu nebude m\u00edt, nebo jestli Tom odm\u00edtne \u010di nebude m\u00edt \u010das.<\/em><\/div>\n
„O jak\u00e9 se jedn\u00e1? V\u00ed\u0161, \u017ee tu m\u00e1m te\u010f jen Audi a BMW.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b to pot\u0159ebuju. Jedn\u00e1 se o Audi R8. M\u00e1\u0161 ho voln\u00e9?“ uji\u0161\u0165uji se.<\/div>\n
„Po\u010dkej, j\u00e1 se ti pod\u00edv\u00e1m. M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem si bral pap\u00edry z pr\u00e1ce dnes dom\u016f,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Okay, d\u00edky moc, jsi zlatej,“ usm\u011bju se a nech\u00e1m ho, aby se \u0161el tedy pod\u00edvat. Ne\u017e se mi znovu do mobilu ozval, stihl jsem vyp\u00edt celou sklenku vody.<\/p>\n

„Bille, ty m\u00e1\u0161 z prdele kliku. M\u00e1m ji tu a na z\u00edtra je voln\u00e1. M\u016f\u017eu ti ji p\u016fj\u010dit na cel\u00e9 odpoledne. Je mi jedno, kdy si p\u0159ijde\u0161, prost\u011b bych ti ji na z\u00edtra zamluvil.“ Ah! Skv\u011bl\u00e9!<\/em><\/div>\n

„To je super! D\u011bkuju moc. Ud\u011blal jsi mi velkou laskavost. Po\u010d\u00edtej s t\u00edm, \u017ee z\u00edtra si ji vyp\u016fj\u010d\u00edm. Ono nejde ani o m\u011b, chci ji pro\u2026 pro jednoho hodn\u011b dobr\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho. R\u00e1d by se v n\u00ed projel a j\u00e1 uva\u017euju o tom, \u017ee budu po\u0159izovat firemn\u00ed auto, tak\u017ee bych to vyu\u017eil,“ vysv\u011btl\u00edm mu. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, kdyby byla zm\u011bna, d\u00e1m ti v\u011bd\u011bt, ale jinak s t\u00edm po\u010d\u00edt\u00e1m. V\u00e1\u017en\u011b moc d\u011bkuju,“ usm\u011bju se radostn\u011b.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co, mali\u010dkost. Mus\u00edme si pom\u00e1hat, ne? Taky jsi mi dost pomohl,“ \u0159ekne.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, o nic ne\u0161lo. No dob\u0159e, nebudu t\u011b u\u017e ru\u0161it, pozdravuj ode m\u011b Emily a z\u00edtra se uvid\u00edme. Ahoj a hezk\u00fd ve\u010der,“ pop\u0159eju mu. Jsem r\u00e1d, \u017ee to klaplo. Te\u010f u\u017e jen, aby Tom p\u0159ijal.<\/em><\/div>\n
„I tob\u011b, pozdravuj doma, ahoj,“ polo\u017eil to.<\/p>\n

Zhluboka jsem se nadechl a dal se do psan\u00ed sms Tomovi. Dlouho jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak to napsat, ale nakonec jsem to napsal takhle:<\/div>\n

„Ahoj Tomi, omlouv\u00e1m se, \u017ee t\u011b te\u010f ve\u010der je\u0161t\u011b ru\u0161\u00edm. Cht\u011bl jsem ti opravdu za dne\u0161ek moc pod\u011bkovat. Nicki je nad\u0161en\u00e1, nemluv\u00ed o ni\u010dem jin\u00e9m ne\u017e o tob\u011b a cel\u00e9m dne\u0161ku. I j\u00e1 jsem moc r\u00e1d, \u017ee jsem m\u011bl \u0161anci s tebou zase b\u00fdt nejen v pr\u00e1ci. Chci se zeptat, m\u011bl bys z\u00edtra odpoledne \u010das? Pot\u0159eboval bych s tebou mluvit a je\u0161t\u011b ti n\u011bco uk\u00e1zat. Pros\u00edm, promysli si to, je to nutn\u00e9. Jinak, abych nezapomn\u011bl\u2026 Nicki t\u011b moc pozdravuje a p\u0159eje ti dobrou noc. Pos\u00edl\u00e1 ti pusinku, aby se ti pr\u00fd spalo dob\u0159e tak jako j\u00ed. I j\u00e1 ti p\u0159eju kr\u00e1snou dobrou noc a budu se na tebe z\u00edtra t\u011b\u0161it.“<\/p>\n

<\/em> S obavami jsem to odeslal a pot\u00e9 \u0161el ti\u0161e nahoru k Nicki. P\u0159ekvapen\u00edm pro m\u011b v\u0161ak bylo, kdy\u017e jsem ji na\u0161el le\u017eet v m\u00e9 posteli, av\u0161ak na pand\u011b, kterou od Toma dostala. Tulila se k n\u00ed a ma\u010dkala ji ve sv\u00e9m objet\u00ed. Bo\u017ee, je rozko\u0161n\u00e1. Vlastn\u011b jsem r\u00e1d, \u017ee j\u00ed Tom tu pandu dal. M\u00e1m \u0161anci c\u00edtit alespo\u0148 takhle tu jeho v\u016fni.<\/em> Ti\u0161e jsem si k n\u00ed p\u0159ilehl a mobil si dal k sob\u011b, av\u0161ak s vypnut\u00fdmi zvuky, aby ji to neprobudilo, kdyby Tom odepsal. A to se tak\u00e9 stalo.<\/p>\n

„Ahoj, to je dobr\u00fd. Stejn\u011b jen koukam na televizi, kde b\u011b\u017e\u00ed Hv\u011bzdn\u00fd v\u00e1lky. *strk\u00e1 si prsty do krku* Jsem r\u00e1d, jestli je Nicki spokojen\u00e1, to byl hlavn\u00ed \u00fa\u010del dne\u0161ka. Jestli je\u0161t\u011b nesp\u00ed, dej j\u00ed za m\u011b obrovskou pusu a \u0159ekni, \u017ee j\u00ed mam moooooc r\u00e1d. Na z\u00edtra odpoledne pl\u00e1n nem\u00e1m. Pro\u010d?“<\/p>\n

<\/em> Nad t\u00edm jsem se pousm\u00e1l. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee odepsal. Hned jsem se dal do odepisov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„U\u017e spink\u00e1 a m\u00e1 tu u sebe tu pandu od tebe, kter\u00e1 po tob\u011b von\u00ed. Hezky se k n\u00ed tul\u00ed a obj\u00edm\u00e1 ji. Pusinku j\u00ed za tebe d\u00e1m, ale r\u00e1no \ud83d\ude42 No, pot\u0159eboval bych t\u011b, ale pr\u00e1ce se to net\u00fdk\u00e1. Po ob\u011bd\u011b bychom ode\u0161li z pr\u00e1ce a potom je to jen na tob\u011b :)“<\/em><\/div>\n
B\u011bhem chvilky p\u0159i\u0161la odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tak fajn, je\u0161t\u011b uvid\u00edm\u2026 \/\/ Vyfo\u0165 mi ji! Vyfo\u0165! Ihned, Bille! =D“<\/em><\/div>\n
Ti\u0161e jsem se zasm\u00e1l a posadil se. Opravdu jsem ji vyfotil a hned mu to poslal jako mms s textem:<\/div>\n
„Byl bych za to moc r\u00e1d. \/\/ Tady ji m\u00e1\u0161, princeznu :)“<\/em><\/div>\n
„B\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9! ;( To je tak nef\u00e9r! Ty tam m\u00e1\u0161 takov\u00fdho rozko\u0161n\u00fdho bobe\u010dka a j\u00e1 tu m\u00e1m leda tak popcorn. Po\u0159\u00eddim si \u0161t\u011bn\u011b!“<\/p>\n

<\/em> Nad t\u00edm jsem se smutn\u011b pousm\u00e1l a sklopil o\u010di. Kdyby tak tu\u0161il, jak moc bych tu cht\u011bl m\u00edt i jeho.<\/em> Dal jsem se znovu rad\u011bji do odepisov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„Vid\u00ed\u0161\u2026 a tenhle bobe\u010dek by si tu p\u0159\u00e1l tebe, stejn\u011b jako j\u00e1. Alespo\u0148, \u017ee tu m\u00e1me tu pandu :)“<\/em><\/div>\n
„Jestli v\u00e1m sta\u010d\u00ed panda m\u00edsto m\u011b, tak se c\u00edt\u00edm siln\u011b ura\u017een. :\/ Tak z\u00edtra v pr\u00e1ci, hezky se vyspi. Dobrou, Billy\u2026“<\/em><\/div>\n
„Ne, opravdu nesta\u010d\u00ed, ale alespo\u0148 von\u00ed jako ty \ud83d\ude42 Nejrad\u0161i bychom t\u011b tu m\u011bli uprost\u0159ed postele vedle sebe a ka\u017ed\u00fd si t\u011b h\u00fd\u010dkal z jedn\u00e9 strany. Mysl\u00edme na tebe \ud83d\ude42 Dobrou noc, Tomi :)*“<\/em> <\/p>\n

S lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem to odeslal a pot\u00e9 se u\u017e zahrabal pod pe\u0159inu. Hled\u011bl jsem na tu princeznu, co le\u017eela vedle m\u011b i s tou kr\u00e1snou pandou, kter\u00e1 po n\u011bm n\u00e1dhern\u011b von\u011bla. M\u00fdm hrudn\u00edkem se prohnal zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pal\u010div\u00fd pocit, kter\u00fd si mi u srdce usadil. Chyb\u00ed mi\u2026 Tolik to bol\u00ed.<\/em> N\u00e1hle m\u011b tro\u0161ku probrala dal\u0161\u00ed sms. Hned jsem se po mobilu nat\u00e1hl.<\/p>\n

„Jestli to ch\u00e1pu dob\u0159e, tak jste spolu v jedn\u00fd posteli\u2026 Kde je Barbara?“<\/em> Jen jsem svra\u0161til obo\u010d\u00ed. Ani jsem se nedivil, \u017ee mu to do\u0161lo.<\/div>\n

„Ch\u00e1pe\u0161 to absolutn\u011b spr\u00e1vn\u011b. Poh\u00e1dali jsme se hned mezi dve\u0159mi. I mal\u00e1 u\u017e se do n\u00ed op\u0159ela, tak n\u00e1s poslala do prdele a prost\u011b ode\u0161la.“<\/em><\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed\u2026 Jen nechci, abych zrovna j\u00e1 byl d\u016fvod va\u0161ich h\u00e1dek. J\u00e1 u\u017e toho pod\u011blal dost a v\u00edc se do v\u00e1s nebudu m\u00edchat. Promi\u0148 mi to, co jsem zp\u016fsobil. M\u00e1m t\u011b i Nicki r\u00e1d. Dobrou.“<\/em><\/div>\n
Nad t\u00edm jsem smutn\u011b povzdechl a zase psal.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 se za co omlouvat. Tohle v\u016fbec nen\u00ed tv\u00e1 vina, Tomi. To ona se k n\u00e1m chov\u00e1 \u0161patn\u011b, k ob\u011bma, ale mn\u011b to nesere. Na Nicki ale zl\u00e1 nebude. Ty jsi d\u016fvod, pro\u010d se j\u00e1 a Nicki usm\u00edv\u00e1me a t\u011b\u0161\u00edme se na dal\u0161\u00ed den. I my tebe m\u00e1me moc r\u00e1di\u2026 Dobrou noc.“<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b jsem \u010dekal na odezvu, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 u\u017e nep\u0159i\u0161la. Ulo\u017eil jsem se ke sp\u00e1nku a pot\u00e9 se u\u017e nechal un\u00e1\u0161et sny, kter\u00e9 se stejn\u011b budou t\u00fdkat jedin\u011b Toma.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL „Tak a te\u010f i panda,“ usm\u011bju se na Nicki, jakmile ji p\u0159ipout\u00e1m v autoseda\u010dce. Vedle n\u00ed jsem posadil tu ob\u0159\u00ed pandu a na zem ulo\u017eil ta\u0161ku s d\u00e1rky. Pot\u00e9 jsem dve\u0159e zav\u0159el a pod\u00edval se na Toma.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4339","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4339","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4339"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4339\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4339"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4339"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4339"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}