{"id":4350,"date":"2013-12-31T17:00:00","date_gmt":"2013-12-31T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4336"},"modified":"2013-12-31T17:00:00","modified_gmt":"2013-12-31T16:00:00","slug":"the-secret-of-collegian-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/31\/the-secret-of-collegian-22\/","title":{"rendered":"The Secret of Collegian 22."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/p>\n

<\/strong> Omlouv\u00e1m se za tak dlouhou pauzu od posledn\u00edho d\u00edlu, m\u011bla jsem n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my a rozepsan\u00fd d\u00edl st\u00e1l na m\u00e9 stran\u011b. Douf\u00e1m, \u017ee i tak si n\u011bjac\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i vzpomenou na na\u0161i pov\u00eddku, a r\u00e1di se k n\u00ed vr\u00e1t\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

Clarrkys<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/p>\n

„Ne,“ odpov\u00edm na Tomovu hloupou ot\u00e1zku. Kdy\u017e se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m, tak asi opravdu nesp\u00edm. Jsem v\u00e1\u017en\u011b na\u0161tvan\u00fd, a z\u00e1rove\u0148 bych cht\u011bl n\u011bkde v kout\u011b sed\u011bt, bre\u010det a trhat si vlasy, kv\u016fli tomu, co se asi mezi n\u00edm a Laurou stalo. Moment\u00e1ln\u011b ale p\u0159evl\u00e1d\u00e1 sp\u00ed\u0161 vztek.<\/div>\n

Zhluboka se nadechnu a oto\u010d\u00edm se zp\u00e1tky. Tom ani nezkou\u0161\u00ed za\u010d\u00ednat dal\u0161\u00ed rozhovor a b\u011bhem chv\u00edle u\u017e sly\u0161\u00edm, jak pravideln\u011b oddechuje. Pro jistotu se oto\u010d\u00edm a opravdu le\u017e\u00ed na boku, ve stejn\u00e9 poloze jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, a v ruce pevn\u011b sv\u00edr\u00e1 r\u016f\u017eek m\u00e9 deky. Povzdychnu si a zase si lehnu.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee celou noc nesp\u00edm tak dob\u0159e jako Tom a r\u00e1no jsem vzh\u016fru, sotva co vyjde slunce. Sednu si na balkon, kde si zap\u00e1l\u00edm cigaretu a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Ani nev\u00edm, p\u0159i jak\u00e9 my\u0161lence, ale po tv\u00e1\u0159i se mi za\u010dnou kut\u00e1let slzy a j\u00e1 m\u00e1m co d\u011blat, abych si je st\u00edhal ut\u00edrat.<\/div>\n

Po p\u00e1r minut\u00e1ch u\u017e vych\u00e1z\u00edm jen s osu\u0161kou z hotelu. Tom je\u0161t\u011b spal a rozhodn\u011b jsem se s n\u00edm necht\u011bl bavit hned po r\u00e1nu. Zam\u00ed\u0159il jsem na pl\u00e1\u017e, ale p\u0159edt\u00edm jsem si ud\u011blal men\u0161\u00ed, vlastn\u011b mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161 trochu v\u011bt\u0161\u00ed proch\u00e1zku, tak\u017ee jsem skon\u010dil na pob\u0159e\u017e\u00ed o n\u011bkolik kilometr\u016f d\u00e1l, ne\u017e obvykle chod\u00edme s Tomem do mo\u0159e. Samoz\u0159ejm\u011b m\u011b napadlo, \u017ee se Tom p\u016fjde pod\u00edvat, jestli jsem ne\u0161el na pl\u00e1\u017e. Nejd\u0159\u00edv jen sed\u00edm na p\u00edsku, je je\u0161t\u011b studen\u00fd, proto\u017ee je opravdu brzo r\u00e1no. Za\u010d\u00edn\u00e1 se oteplovat a j\u00e1 pozoruju racky, jak se sna\u017e\u00ed v nepo\u0159\u00e1dku, co vyplavilo mo\u0159e, naj\u00edt n\u011bco k j\u00eddlu. Po chv\u00edli je za\u010dnou vyru\u0161ovat lid\u00e9, kte\u0159\u00ed si za\u010d\u00ednaj\u00ed na pl\u00e1\u017e nosit nafukovac\u00ed leh\u00e1tka, ta\u0161ky a osu\u0161ky a za\u010d\u00ednaj\u00ed obsazovat pl\u00e1\u017e kousek po kousku.<\/div>\n
\n
Rozhodnu se, \u017ee je \u010das j\u00ed do vody, a tak to taky ud\u011bl\u00e1m. Plavu si, kam se mi zachce, pod\u00e9l pob\u0159e\u017e\u00ed, pak zase d\u00e1l od n\u011bj. Jsem ve vod\u011b opravdu dlouho a\u017e do doby, kdy se s\u00e1m c\u00edt\u00edm unaven\u00fd, tak si zase na chv\u00edli sednu na p\u00edsek. To tentokr\u00e1t nevydr\u017e\u00edm dlouho a vyd\u00e1m se zp\u00e1tky do hotelu. Tam si zajdu na sn\u00eddani, ale nakonec jen vypiju sklenku d\u017eusu a do ruky si vezmu kousek n\u011bjak\u00e9ho pe\u010diva, kter\u00fd po cest\u011b do pokoje sn\u00edm. Popravd\u011b jsem nebyl nerv\u00f3zn\u00ed a\u017e do t\u00e9 doby, ne\u017e sah\u00e1m na kliku od pokoje. \u010cek\u00e1m, \u017ee v n\u011bm bude Tom a bude n\u00e1sledovat nep\u0159\u00edjemn\u00fd rozhovor, kter\u00fd skon\u010d\u00ed h\u00e1dkou. Budeme se bavit o Lau\u0159e, jestli spolu v\u010dera n\u011bco m\u011bli. Mo\u017en\u00e1 se mi Tom bude omlouvat, \u017ee ho to mrz\u00ed a \u017ee se to u\u017e nikdy nestane, a mo\u017en\u00e1 mi prost\u011b jen ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee m\u011b opou\u0161t\u00ed a vr\u00e1t\u00ed se k n\u00ed.<\/p>\n

P\u0159ekvap\u00ed m\u011b, \u017ee v pokoji je klid a \u0161ero. \u017de by Tom je\u0161t\u011b spal?? Ne, pokoj je \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. V tu chv\u00edli mi prob\u011bhne hlavou jen jedna my\u0161lenka: \u017ee u\u017e je Tom u Laury v pokoji a zbytek dovolen\u00e9 str\u00e1v\u00ed s n\u00ed. Po tom, co si s podobn\u00fdmi my\u0161lenkami d\u00e1m na balkon\u011b je\u0161t\u011b p\u00e1r cigaret, jdu se sprchovat. Je to v\u00e1\u017en\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9, proto\u017ee t\u011bch p\u00e1r minut nemysl\u00edm na nic jin\u00e9ho ne\u017e na to, jestli chci, aby m\u011bla voda ni\u017e\u0161\u00ed nebo vy\u0161\u0161\u00ed teplotu. Z koupelny vyjdu v \u010dist\u00fdch boxerk\u00e1ch a s ru\u010dn\u00edkem na hlav\u011b. Zaseknu se, proto\u017ee na posteli sed\u00ed ml\u010dky Tom a d\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Taky nic ne\u0159eknu a jdu si sednout na balkon. Po cest\u011b jsem si z minibaru vzal l\u00e1hev oby\u010dejn\u00e9 vody a za\u010dnu z n\u00ed pomalu up\u00edjet.<\/p>\n

B\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in je na balkon\u011b i Tom. Nesedl si, ale stoj\u00ed op\u0159en\u00fd o z\u00e1bradl\u00ed. Ned\u00edv\u00e1m se na n\u011bj, ale koutkem oka v\u00edm, co d\u011bl\u00e1 nebo kam se d\u00edv\u00e1. Ml\u010d\u00edme a to ticho je opravdu hrozn\u00e9, ale n\u011bkolik minut jsme jen tak spole\u010dn\u011b na balkon\u011b a ml\u010d\u00edme.<\/div>\n

Za\u010dne Tom: „Mohl bych ti to vysv\u011btlit.“ Za\u010dne opatrn\u011b, ale nepod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Jen zakrout\u00edm hlavou a jsem si jist\u00fd, \u017ee to vid\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1 to cenu?“ zept\u00e1m se a kone\u010dn\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m, tak oto\u010d\u00ed hlavu i on a st\u0159etneme se pohledem.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem s n\u00ed nespal,“ obhajuje se Tom a j\u00e1 se mus\u00edm ironicky pousm\u00e1t, tak\u017ee Tom pokra\u010duje: „V\u00e1\u017en\u011b, j\u00e1 jsem s n\u00ed nic nem\u011bl, nic se nestalo, jen musela\u2026“<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, Tome, nech toho. Vid\u011bl jsem, jak ses choval, kdy\u017e jsem tam byl. Tak se mi nesna\u017e vnutit, \u017ee beze m\u011b si se v\u00edc krotil. Vid\u011bl jsem to na tob\u011b, to, jak jsi hltal ka\u017ed\u00e9 jej\u00ed slovo, jak si j\u00ed koukal do v\u00fdst\u0159ihu, v\u0161echno jsem to vid\u011bl.“ V tu chv\u00edli zase odvr\u00e1t\u00edm hlavu, proto\u017ee, kdybych se na Toma koukal d\u00fdl, asi by mi zase za\u010daly po tv\u00e1\u0159i t\u00e9ct slzy, a to v tuhle chv\u00edli rozhodn\u011b nechci.<\/div>\n
„Tak m\u011b nech, abych se ti omluvil, abych ti to vysv\u011btlil. Pro tebe n\u00e1\u0161 vztah nic neznamen\u00e1, \u017ee m\u011b ani nechce\u0161 vyslechnout?“ Po tomhle, co mi vp\u00e1l\u00ed do obli\u010deje Tom, mi opravdu z o\u010d\u00ed p\u00e1r slz vyklouzne, ale dal\u0161\u00edm u\u017e to nedovol\u00edm. Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Cht\u011bl bych mu v\u011b\u0159it, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, ale m\u00e1m takov\u00fd strach, \u017ee to nakonec bude pravda.<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej,“ \u0159eknu po p\u00e1r minut\u00e1ch ticha a \u010dek\u00e1m, co se dozv\u00edm a m\u00e1m z toho v\u00e1\u017en\u011b obavy.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Zamru\u010d\u00edm, kdy\u017e m\u011b probud\u00ed n\u011bjak\u00fd asi ne moc hlasit\u00fd ruch, kter\u00fd mi ale zn\u00ed jako oh\u0148ostroj. P\u0159eval\u00edm se na druh\u00fd bok a s\u00e1hnu rukou vedle sebe, abych nahmatal Billa, ale je tam pusto. Povzdychnu si a p\u0159ekul\u00edm se zase na z\u00e1da, pomalu rozlep\u00edm o\u010di a zad\u00edv\u00e1m se na strop. V hlav\u011b mi n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se n\u011bco stalo, trv\u00e1 mi ale n\u011bjakou dobu, ne\u017e si uv\u011bdom\u00edm co.<\/div>\n

„Sakra\u2026“ syknu a posad\u00edm se rychle na posteli, ale hned toho lituju, posko\u010d\u00ed mi \u017ealudek a nen\u00ed mi zrovna nejl\u00edp. Pomalu sund\u00e1m nohy dol\u016f z postele a p\u0159ejedu si rukou po hlav\u011b, asi se mi za chv\u00edli rozsko\u010d\u00ed. V tom si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee to, co m\u011b vzbudilo, musely b\u00fdt dve\u0159e. Pomal\u00fdm \u0161ourav\u00fdm krokem p\u0159ijdu ke dve\u0159\u00edm na balkon, tam Bill nen\u00ed, nahl\u00e9dnu potom i do koupelny, ale je pry\u010d\u2026 povzdychnu a opl\u00e1chnu si obli\u010dej.<\/p>\n

Posral jsem to, v\u00e1\u017en\u011b jo\u2026 v hlav\u011b mi naskakuj\u00ed momenty, kter\u00e9 se v\u010dera ve\u010der staly, jako bych to ani nebyl j\u00e1 a byl bych jenom pozorovatel. Nedok\u00e1\u017eu pochopit, jak jsem mohl b\u00fdt toho v\u0161eho schopn\u00fd, to p\u0159ece nejsem j\u00e1.<\/div>\n

Zvednu hlavu a pod\u00edv\u00e1m se na sebe do zrcadla, mus\u00edm nad sebou zakroutit hlavou. Chvilku se na sebe d\u00edv\u00e1m, na to, jak \u0161\u00edlen\u011b vypad\u00e1m, a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, jak jsem musel stra\u0161n\u011b Billovi sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm ubl\u00ed\u017eit. O\u010dividn\u011b o tom v\u0161em v\u00ed, pro\u010d by jinak r\u00e1no zmizel beze m\u011b? Naval\u00ed se mi a jsem r\u00e1d, \u017ee v\u016fbec stihnu kleknout k z\u00e1chodov\u00e9 m\u00edse\u2026<\/p>\n

Nakonec se p\u0159i odchodu z koupelny c\u00edt\u00edm trochu l\u00edp, ale p\u0159esto si vezmu pr\u00e1\u0161ek. Kdy\u017e se obl\u00e9knu, hned jdu dol\u016f hledat Billa na sn\u00eddani. Zat\u00edm je tu jenom p\u00e1r lid\u00ed, Bill samoz\u0159ejm\u011b ne. Nejsp\u00ed\u0161 je je\u0161t\u011b hodn\u011b brzo, ani jsem se nepod\u00edval, kolik je vlastn\u011b hodin. \u017de by \u0161el na pl\u00e1\u017e? Rozejdu se ven z hotelu, dojdu a\u017e na chodn\u00ed\u010dek, co vede pl\u00e1\u017e\u00ed, a d\u00edv\u00e1m se po lidech, kter\u00fdch tu taky je\u0161t\u011b moc nen\u00ed. Ostr\u00e9 rann\u00ed slunce mi sv\u00edt\u00ed p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed, mus\u00edm si st\u00ednit rukou, abych v\u016fbec n\u011bco vid\u011bl. Billa nikde ale nevid\u00edm\u2026 douf\u00e1m, \u017ee ho nenapadla n\u011bjak\u00e1 blbost.<\/p>\n

Povzdychnu si a pomalu se vrac\u00edm zp\u00e1tky, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, co se v\u010dera stalo. J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm, jsem hrozn\u00fd idiot. J\u00e1 ani vlastn\u011b nev\u00edm, pro\u010d jsem to d\u011blal, pro\u010d jsem tam sed\u011bl a pil a nechal Billa odej\u00edt. Jasn\u011b, Laura mi d\u0159\u00edv hodn\u011b ubl\u00ed\u017eila, ale i tak jsem byl v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti n\u011bjak nerv\u00f3zn\u00ed, skoro jako bych potkal n\u011bkoho slavn\u00e9ho nebo tak\u2026 Neodpust\u00edm si ale to, \u017ee jsem to nechal zaj\u00edt tak daleko, a\u017e do jej\u00ed lo\u017enice. Po\u0159\u00e1d si p\u0159esn\u011b pamatuju ten pocit, jak si m\u016fj opil\u00fd mozek myslel, \u017ee ten nade mnou je Bill, \u017ee se m\u011b dot\u00fdkaj\u00ed jeho ruce a l\u00edbaj\u00ed jeho rty. Nech\u00e1pu, v\u00e1\u017en\u011b nech\u00e1pu, jak jsem mohl b\u00fdt takov\u00fd pitomec. Byl bych rad\u0161i, kdybych m\u011bl okno a nic si nepamatoval. Takhle to m\u00e1m po\u0159\u00e1d v hlav\u011b a vrac\u00ed se mi to znovu a znovu.<\/p>\n

Kdy\u017e vejdu do na\u0161eho pokoje, usly\u0161\u00edm sprchu. Oddechnu si, aspo\u0148 \u017ee u\u017e je Bill zp\u00e1tky. Nejrad\u0161i bych vlezl k n\u011bmu do sprchy a omlouval se do skon\u00e1n\u00ed sv\u011bta, nakonec se ale rozhodnu po\u010dkat v lo\u017enici. Sednu si na postel a \u010dek\u00e1m, a\u017e p\u016fjde ven\u2026 V tom se to semlelo tak rychle, \u017ee najednou stoj\u00edm na balkon\u011b, vid\u00edm, jak se Bill horko t\u011b\u017eko sna\u017e\u00ed zadr\u017eet slzy, a na mn\u011b je, abych stvo\u0159il n\u011bjak\u00e9 po\u0159\u00e1dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed a omluvu\u2026<\/p>\n

Zhluboka se nadechnu, pak vydechnu a pust\u00edm se do toho.<\/p>\n

„Nejd\u0159\u00edv bych se ti cht\u011bl omluvit\u2026 za to, jak jsem se k tob\u011b choval, \u017ee jsem t\u011b nechal odej\u00edt. Opravdu nev\u00edm, co se to se mnou stalo, pro\u010d jsem byl takov\u00fd idiot.“ D\u00edval jsem se na tebe, ale te\u010f sklop\u00edm pohled dol\u016f. „Muselo to b\u00fdt v\u00e1\u017en\u011b hrozn\u00e9, tak\u017ee ch\u00e1pu, \u017ee jsi na m\u011b na\u0161tvan\u00fd, ale\u2026 to hlavn\u00ed, co ti chci \u0159\u00edct, je, \u017ee jsem s n\u00ed v\u00e1\u017en\u011b nespal. Nebudu ti lh\u00e1t, pokusila se o to, dot\u00e1hla m\u011b k n\u00ed do lo\u017enice, ale j\u00e1 jsem ode\u0161el. Je mi jasn\u00e9, \u017ee mi to asi nebude\u0161 v\u011b\u0159it.“ Povzdychnu a p\u0159ejdu od z\u00e1bradl\u00ed a posad\u00edm se vedle tebe.<\/div>\n

„Hm,“ usly\u0161\u00edm od tebe. Pokus\u00edm se ti kouknout do o\u010d\u00ed, ale v\u016fbec se na m\u011b ned\u00edv\u00e1\u0161. Taky se zad\u00edv\u00e1m p\u0159ed sebe.<\/div>\n
„Bille\u2026 v\u011b\u0159 mi, nikdy bych ti tohle neud\u011blal. V\u00edm, jak\u00e9 to bylo, kdy\u017e to Laura ud\u011blala mn\u011b, kdy\u017e m\u011b podv\u00e1d\u011bla. Nikomu bych to nep\u0159\u00e1l a nikdy bych nedovolil, aby se to stalo n\u00e1m dv\u011bma, v\u011b\u0159 mi, pros\u00edm. Ano, choval jsem se hrozn\u011b, asi j\u00ed i koukal do v\u00fdst\u0159ihu, ale nebyl jsem to v\u016fbec j\u00e1. Muselo to b\u00fdt t\u00edm alkoholem, opravdu, jinak bych ti tohle v\u011bdom\u011b nikdy neud\u011blal.“ Nat\u00e1hnu se a chytnu tvou ruku, posmutn\u00edm ale je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e se mi vytrhne\u0161.<\/p>\n

„Nesv\u00e1d\u011bj to na pit\u00ed, Tome, z\u00edral si na n\u00ed i p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsi v\u016fbec za\u010dal p\u00edt.“ Mus\u00edm jenom smutn\u011b p\u0159ik\u00fdvnout.<\/div>\n

„P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem byl zara\u017een\u00fd, kdy\u017e jsem ji tady potkal\u2026 doufal jsem, \u017ee u\u017e ji nikdy v \u017eivot\u011b nebudu muset vid\u011bt. Zd\u00e1lo se, \u017ee je v pohod\u011b, ale v\u010dera ve\u010der jsem si uv\u011bdomil, \u017ee je je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm\u2026 v\u011b\u0159 mi, Bille, pros\u00edm. V\u00e1\u017en\u011b se omlouv\u00e1m za to, \u017ee jsem t\u011b nechal odej\u00edt pry\u010d, dovedu si p\u0159edstavit, jak moc si musel b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd, j\u00e1 bych byl taky. Ale Bille\u2026“ kleknu si na zem p\u0159ed tebe, a t\u00edm t\u011b donut\u00edm se na m\u011b pod\u00edvat, chytnu t\u011b za ruku a p\u0159ilo\u017e\u00edm si ji k srdci. „P\u0159\u00edsah\u00e1m, v\u00e1\u017en\u011b ti p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem nic neprovedl. Miluju t\u011b z cel\u00e9ho srdce a slibuju, \u017ee u\u017e se nikdy nestane to, co v\u010dera.“ D\u00edv\u00e1m se ti up\u0159\u00edmn\u011b do o\u010d\u00ed. Dlouho je ticho a j\u00e1 m\u00e1m takov\u00fd strach, \u017ee mi prost\u011b \u0159ekne\u0161, \u017ee tomu nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 a m\u00e1m se sbalit.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, \u017ee to te\u010f asi nebude tak dokonal\u00e9, jako bylo dote\u010f, ale ur\u010dit\u011b na to prost\u011b m\u016f\u017eeme zapomenout\u2026 pros\u00edm, Bille,“ p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se v\u00edc k tob\u011b a pohlad\u00edm t\u011b po tv\u00e1\u0159i. D\u00e1m ti mal\u00fd lehk\u00fd polibek na rty a pak se ti zbl\u00edzka zad\u00edv\u00e1m znovu do o\u010d\u00ed, \u010dek\u00e1m, co \u0159ekne\u0161 nebo ud\u011bl\u00e1\u0161.<\/p>\n

autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys & Disturbed Angel Omlouv\u00e1m se za tak dlouhou pauzu od posledn\u00edho d\u00edlu, m\u011bla jsem n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my a rozepsan\u00fd d\u00edl st\u00e1l na m\u00e9 stran\u011b. Douf\u00e1m, \u017ee i tak si n\u011bjac\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i vzpomenou na na\u0161i pov\u00eddku, a r\u00e1di se k n\u00ed vr\u00e1t\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[543],"tags":[],"class_list":["post-4350","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-secret-of-collegian"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4350","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4350"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4350\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4350"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4350"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4350"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}