{"id":4362,"date":"2013-12-27T18:00:00","date_gmt":"2013-12-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4348"},"modified":"2013-12-27T18:00:00","modified_gmt":"2013-12-27T17:00:00","slug":"never-look-back-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/27\/never-look-back-12\/","title":{"rendered":"Never Look Back 12."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Zklam\u00e1n\u00ed<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/p>\n

Probudil jsem se s bolest\u00ed hlavy. \u017daludek jsem m\u011bl jako na vod\u011b. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee dnes u\u017e p\u016fjdu do pr\u00e1ce. No, to bude vypadat. Unaven\u011b jsem si promnul sp\u00e1nky a vyhoupl se do sedu. Pomalu se mi vr\u00e1tily vzpom\u00ednky na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der a noc. Odstr\u010dil jsem Toma a vr\u00e1vorav\u011b vyrazil do koupelny. Osprchoval jsem se, usu\u0161il a obl\u00e9kl. Pak jsem se vr\u00e1til zp\u00e1tky do ob\u00fdv\u00e1ku. V\u0161iml jsem si, \u017ee medv\u011bd od Toma le\u017e\u00ed o kus d\u00e1l na zemi. Chv\u00edli jsem se na n\u011bj zamy\u0161len\u011b d\u00edval, ne\u017e jsem si sedl na gau\u010d, p\u0159i\u010dem\u017e se mi \u017ealudek nebezpe\u010dn\u011b zhoupnul, a zat\u0159\u00e1sl jsem s Tomem.<\/p>\n

„Vst\u00e1vej.“ Otev\u0159el o\u010di a zmaten\u011b se na m\u011b pod\u00edval. Nakonec se v\u00e1hav\u011b usm\u00e1l. C\u00edtil jsem se tro\u0161ku provinile s t\u00edm, co jsem se mu te\u010f chystal \u0159\u00edct.<\/div>\n

„To, co se v\u010dera stalo\u2026“ za\u010dal.<\/div>\n
„O nic ne\u0161lo,“ p\u0159eru\u0161il jsem ho. Po\u0159\u00e1d se na m\u011b nech\u00e1pav\u011b d\u00edval. „Nic to neznamen\u00e1,“ zopakoval jsem. Jeho o\u010di se za\u010daly plnit slzami. To m\u011b zarazilo. Ne, to jsem necht\u011bl\u2026<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„Jdu si ud\u011blat sn\u00eddani,“ ozn\u00e1mil jsem mu. „Chce\u0161 taky?“<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd,“ zavolal. Nahl\u00e9dl jsem do ob\u00fdv\u00e1ku. U\u017e byl oble\u010den\u00fd a bral si sv\u00e9 v\u011bci. „Tak ahoj,“ \u0159ekl vesele a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Z\u016fstal jsem s\u00e1m st\u00e1t v kuchyni sv\u00e9ho pr\u00e1zdn\u00e9ho bytu. Vzalo ho to v\u00edc, ne\u017e jsem \u010dekal. Bylo mi l\u00edto, jestli jsem ho ranil. Povzdechl jsem si. Pod\u00edval jsem se na hodiny. Bylo dev\u011bt. Vyka\u0161lal jsem se na sn\u00eddani, vzal si v\u011bci a vyrazil do pr\u00e1ce.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Ve sp\u011bchu jsem seb\u011bhl schody a zastavil se venku p\u0159ed Billov\u00fdm domem. Byla stra\u0161n\u00e1 zima, ale j\u00e1 to t\u00e9m\u011b\u0159 nevn\u00edmal. Op\u0159el jsem se o chladnou ze\u010f a bolestn\u011b zav\u0159el o\u010di. Nic to pro n\u011bj neznamenalo\u2026 Ale pro m\u011b ano. C\u00edtil jsem, jak mi po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kaj\u00ed slzy. Pro n\u011bj to nebylo takov\u00e9 jako pro m\u011b. Tou\u017eil jsem po podobn\u00e9m sbl\u00ed\u017een\u00ed u\u017e dlouho. Ta noc byla nejhez\u010d\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b a p\u0159\u00e1l jsem si, aby pro Billa taky. Jen\u017ee to jsem se m\u00fdlil. Podle toho, co \u0159ekl, jsem pochopil, \u017ee to tak nen\u00ed. Nezb\u00fdvalo mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it.<\/p>\n

Hned po tom, co jsem si to uv\u011bdomil, mi do\u0161lo, \u017ee se s t\u00edm nesm\u00ed\u0159\u00edm. Nikdy. Ta slova si budu pamatovat do konce \u017eivota. Myslel jsem si, \u017ee kdy\u017e budeme spolu pracovat a tak, \u017ee kdy\u017e se o n\u011bj budu starat, prost\u011b se n\u011bco stane. P\u0159esko\u010d\u00ed jiskra jako v romantick\u00fdch filmech\u2026<\/div>\n

Prost\u011b se moc d\u00edv\u00e1m na televizi a jsem naivn\u00ed jak mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Bylo mi to tak stra\u0161n\u011b l\u00edto. Nikdy jsem je\u0161t\u011b nikoho nemiloval tak jako jeho. Popravd\u011b\u2026 Bill je moje prvn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed l\u00e1ska. Kdy\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1me rom\u00e1nky ze st\u0159edn\u00ed\u2026<\/p>\n

Zoufalstv\u00ed, kter\u00e9 m\u011b naplnilo, m\u011b rvalo zevnit\u0159. Cht\u011bl jsem, aby m\u011b miloval. To jsem cht\u011bl tak moc? St\u00e1le jsem na sob\u011b c\u00edtil jeho doteky a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ho nikdy nem\u016f\u017eu m\u00edt. Sebral jsem a pomalu si \u0161el dom\u016f pro v\u011bci, kter\u00e9 jsem pot\u0159eboval do pr\u00e1ce. V tu chv\u00edli mi n\u011bco do\u0161lo. Pr\u00e1ce\u2026 U\u017e to nevydr\u017e\u00edm, mus\u00edm d\u00e1t v\u00fdpov\u011b\u010f.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

M\u011bl jsem v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed. Kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee to bere v\u00e1\u017en\u011bji ne\u017e j\u00e1, nikdy bych mu to tahle ne\u0159ekl. Aspo\u0148 bych mu to podal citliv\u011bji. V\u011bd\u011bl jsem, jak siln\u011b emotivn\u00ed je, a t\u00edmhle jsem mu pravd\u011bpodobn\u011b hodn\u011b ubl\u00ed\u017eil. C\u00edtil jsem se mizern\u011b.<\/p>\n

Dorazil jsem do pr\u00e1ce. Chris a Kate m\u011b s \u00fasm\u011bvem v\u00edtali, dokonce i Anne, Thomas a Peter vy\u0161li ze sv\u00fdch kancel\u00e1\u0159\u00ed, aby m\u011b pozdravili. Tom sed\u011bl u sv\u00e9ho stolu a pe\u010dliv\u011b se mi vyh\u00fdbal pohledem.<\/div>\n

Povzdechl jsem si a posadil se na st\u016fl ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, jestli bych se mu nem\u011bl j\u00edt omluvit. Zav\u0159el jsem o\u010di a m\u00edsto uva\u017eov\u00e1n\u00ed o nejlep\u0161\u00ed omluv\u011b jsem vzpom\u00ednal na minulost.<\/p>\n

Tehdy jsem je\u0161t\u011b nebyl v\u00e1\u017een\u00fd \u0161\u00e9f jako dnes, byl jsem ambici\u00f3zn\u00ed a nad\u0161en\u00fd podr\u017eta\u0161ka – n\u011bco jako Tom. M\u016fj \u017eivot se skl\u00e1dal z a\u017e nezdrav\u00e9 touhy vy\u0159e\u0161it n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00edpad a ka\u017edodenn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv jedn\u00e9 kav\u00e1rny. Tam jsem nechodil jen proto, abych si odpo\u010dinul. \u0160lo o toho \u010d\u00ed\u0161n\u00edka. Chv\u00edli trvalo, ne\u017e si m\u011b v\u0161imnul. A kdy\u017e se tak kone\u010dn\u011b stalo, byl jsem \u0161\u0165astn\u00fd jako nikdy. Nejd\u0159\u00edv jsme spolu jen sed\u011bli u stolu a pod\u00edvali si. Pak m\u011b jednou vzal k sob\u011b dom\u016f. \u0158ekl jsem mu, \u017ee ho miluju, a kdy\u017e moje city op\u011btoval, mohl jsem se \u0161t\u011bst\u00edm zbl\u00e1znit. Po p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u00edch se ke mn\u011b nast\u011bhoval. V pr\u00e1ci jsem se st\u00e1le zlep\u0161oval a p\u0159i\u0161lo pov\u00fd\u0161en\u00ed. A pak\u2026 Ode\u0161el. Opustil m\u011b. Celou dobu si se mnou jen hr\u00e1l\u2026 Zni\u010dil m\u011b. A kv\u016fli n\u011bmu u\u017e nedok\u00e1\u017eu nic c\u00edtit.<\/p>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Otev\u0159el jsem o\u010di. Nade mnou st\u00e1l Chris a tv\u00e1\u0159il se starostliv\u011b.<\/div>\n

„Jo, v pohod\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a rychle ot\u0159el slzy ze sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Te\u010f si nem\u016f\u017eu dovolit uk\u00e1zat slabost.<\/div>\n
„Tak, d\u00e1me se do pr\u00e1ce, ne?“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Sedl jsem si tentokr\u00e1t na \u017eidli a zaob\u00edral se svou prac\u00ed. Najednou jsem usly\u0161el kroky. Zvedl jsem hlavu a spat\u0159il Toma. Polo\u017eil mi na st\u016fl n\u011bjak\u00fd pap\u00edr.<\/p><\/div>\n

„Chci d\u00e1t v\u00fdpov\u011b\u010f,“ \u0159ekl.<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Zklam\u00e1n\u00ed Bill Probudil jsem se s bolest\u00ed hlavy. \u017daludek jsem m\u011bl jako na vod\u011b. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee dnes u\u017e p\u016fjdu do pr\u00e1ce. No, to bude vypadat. Unaven\u011b jsem si promnul sp\u00e1nky a vyhoupl se do sedu. Pomalu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[575],"tags":[],"class_list":["post-4362","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-never-look-back"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4362","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4362"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4362\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4362"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4362"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4362"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}