{"id":4373,"date":"2013-12-24T16:00:00","date_gmt":"2013-12-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4359"},"modified":"2013-12-24T16:00:00","modified_gmt":"2013-12-24T15:00:00","slug":"denial-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/24\/denial-27\/","title":{"rendered":"Denial 27."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den jsem si nep\u0159\u00e1l nic jin\u00e9ho, ne\u017e aby m\u011b n\u011bkdo zabil nebo zahrabal hluboko pod zem. Ve\u010der jsem se s Barbarou \u0161\u00edlen\u011b poh\u00e1dal. \u0158vala na m\u011b jako n\u011bjak\u00e1 osmihlav\u00e1 sa\u0148, jen j\u00ed chyb\u011bl ohe\u0148. Vy\u010detla mi snad i to, \u017ee d\u00fdch\u00e1m. Ani jsem nem\u011bl s\u00edlu j\u00ed odpov\u00eddat, prakticky m\u011b nezaj\u00edmalo, co \u0159\u00edk\u00e1. Vid\u011bl jsem to po sv\u00e9m a oproti n\u00ed jsem si chyby dok\u00e1zal p\u0159iznat. J\u00e1 m\u011bl v hlav\u011b pouze Toma. Nedok\u00e1zal jsem myslet na nic jin\u00e9ho ne\u017e na to, co se stalo, jak jsem mu musel ubl\u00ed\u017eit. V ten okam\u017eik jsem si ani neuv\u011bdomil, co jsem \u0159ekl. Zeza\u010d\u00e1tku mi to nep\u0159i\u0161lo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hrozn\u00e9, ale kdy\u017e jsem to obr\u00e1til ze v\u0161ech stran, bylo to ode m\u011b v\u00edc ne\u017e hrozn\u00e9.<\/div>\n

Aby toho p\u0159eci jen nebylo m\u00e1lo, rozhodl jsem se sp\u00e1t rad\u011bji na pohovce v ob\u00fdv\u00e1ku. M\u011bl jsem strach, \u017ee m\u011b Barbara v noci zakousne vzteky, a hlavn\u011b jsem vedle n\u00ed necht\u011bl ani le\u017eet. Ne po tom v\u0161em. Te\u010f u\u017e vlastn\u011b nikdy.<\/p>\n

Dokonce i mal\u00e1 na m\u011b byla nep\u0159\u00edjemn\u00e1, co\u017e pro m\u011b byla jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch ran, ale pot\u00e9 jsem si \u0159ekl, \u017ee je to je\u0161t\u011b p\u0159eci jen d\u00edt\u011b. St\u00e1le mi p\u0159edhazovala, \u017ee jsem nebyl doma. Asi j\u00ed maminka natloukla do hlavy, jak jsem se na ni vyka\u0161lal a ne, \u017ee pracuju, abych j\u00ed mohl n\u011bco koupit. Ale co se div\u00edm, to je p\u0159ece drahocenn\u00e1 Barbara<\/em>. Nicol jsem tedy hodil do \u0161kolky, a\u010dkoli se na m\u011b st\u00e1le mra\u010dila. Pusu mi dala, ale potom se ura\u017een\u011b rozeb\u011bhla do schod\u016f nahoru. Nechal jsem to rad\u011bji b\u00fdt, proto\u017ee tohle dok\u00e1\u017eu vy\u0159e\u0161it, ale to kolem u\u017e bude hor\u0161\u00ed. Tak\u017ee\u2026 kup\u0159edu do j\u00e1my lvov\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Pro\u0161el jsem dlouhou chodbou a za\u0161el do sekretari\u00e1tu.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdrav\u00edm su\u0161e Sandru. Nem\u011bl jsem opravdu n\u00e1ladu na nikoho a na nic.<\/div>\n
„Dobrej,“ broukne bez z\u00e1jmu a podivn\u011b si m\u011b shl\u00e9dne, jako bych byl n\u011bjak\u00fd vet\u0159elec. Kr\u00e1vo.<\/em><\/div>\n
Za\u0161el jsem rad\u011bji hned k sob\u011b. Ti\u0161e jsem oddechl a porozhl\u00e9dl se tu. Bylo tu v\u0161e t\u00e9m\u011b\u0159 jako v\u010dera. Ani jsem to tu nepoklidil, nem\u011bl jsem na to chu\u0165. Na stole nebylo latt\u00e9 a dve\u0159e do kancel\u00e1\u0159e \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho jsem m\u011bl zaryt\u00e9ho hluboko v my\u0161lenk\u00e1ch i srdci, byly zav\u0159en\u00e9. Odlo\u017eil jsem si v\u011bci a pot\u00e9 se rovnou roze\u0161el do jeho kancel\u00e1\u0159e. Zaklepal jsem, jak bylo slu\u0161nost\u00ed, a pak ve\u0161el. P\u0159ed m\u00fdm zrakem v\u0161ak spo\u010dinula pouze osamocen\u00e1 m\u00edstnost. Snad jsem to i trochu \u010dekal. Mo\u017en\u00e1 se zase jen opozdil, mo\u017en\u00e1 nep\u0159ijde v\u016fbec, kdov\u00ed.<\/em> Bolestn\u011b jsem tedy zase zav\u0159el a bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed \u0161el za Sandrou. Sice m\u00e1m chu\u0165 j\u00ed vy\u0161kubat vlasy, ale ona snad bude v\u011bd\u011bt v\u00edc.<\/p>\n

<\/em> „Sandro, kde je pan Kaulitz?“ zept\u00e1m se j\u00ed a z\u016fstanu st\u00e1t mezi dve\u0159mi.<\/div>\n

„Tom?“ oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b na \u017eidli. Nohu m\u011bla p\u0159es druhou a pilovala si o\u010dividn\u011b novou manik\u00faru. „Netu\u0161\u00edm. Je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el, ale po v\u010derej\u0161ku se ani nedivim, \u017ee zas zaspal,“ zasm\u00e1la se. Svin\u011b jedna, nem\u016f\u017ee nic tu\u0161it. Nebo mi n\u011bco uniklo?<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? M\u00e1te pro to vysv\u011btlen\u00ed?“ podzvednu obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To je mezi mnou a Tomem,“ pokr\u010d\u00ed v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b rameny a zase se ke mn\u011b oto\u010d\u00ed z\u00e1dy. Klid, kurva. Mus\u00ed\u0161 d\u011blat, jako by se nic ned\u011blo. Jen\u017ee tohle, co mi pr\u00e1v\u011b te\u010f \u0159ekla, m\u011b ujistilo v jin\u00fdch v\u011bcech. Co m\u011bla v\u010dera zakr\u00fdvat, pro\u010d Tom von\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 jej\u00ed vo\u0148avkou, pro\u010d\u2026 n\u011bco s n\u00ed m\u011bl a nikdo mi to nevymluv\u00ed. Asi by ani nebyla pot\u0159eba.<\/em><\/div>\n
„Ou, promi\u0148te. V\u00e1\u0161 osobn\u00ed \u017eivot, a\u010dkoli je spojen\u00fd s k\u00fdmkoli, m\u011b opravdu nezaj\u00edm\u00e1. D\u00edky,“ \u0159eknu a zase se zav\u0159u v kancel\u00e1\u0159i. Zhluboka jsem se nadechl a semknul o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka pevn\u011b k sob\u011b, aby p\u0159es n\u011b nepronikla jedin\u00e1 slza.<\/p>\n

On s n\u00ed spal. A jestli s n\u00ed nespal, m\u011bl s n\u00ed cokoli. P\u0159i tom ob\u011bd\u011b a ve\u010der\u2026 ve\u010der jsme se tu muchlovali spolu. To je \u0161\u00edlenstv\u00ed, pane bo\u017ee. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee j\u00e1 se taky vyspal s Barbarou, ale j\u00e1 jsem snad i musel a po\u0159\u00e1d je to rozd\u00edl. Ne, nem\u00e1m pr\u00e1vo ho nijak napadat, ale mor\u00e1ln\u011b je to hnus. To mu nevad\u00ed, \u017ee se muchluje dvakr\u00e1t za den s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm? Bo\u017ee m\u016fj\u2026 a j\u00e1 si st\u00e1le naivn\u011b \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee\u2026 \u017ee to c\u00edt\u00ed stejn\u011b.<\/p>\n

<\/em> S nervy n\u011bkde zahraban\u00fdmi v ko\u0161i jsem za\u010dal pracovat. St\u00e1le jsem \u010dekal, \u017ee Tom p\u0159ijde, ale ne\u0161el. Bylo snad u\u017e po p\u016fl dev\u00e1t\u00e9, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e. V nich m\u011b v\u0161ak p\u0159ekvapila Liliana z person\u00e1ln\u00edho.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, pane \u0159editeli,“ pozdravila m\u011b s \u00fasm\u011bvem. V\u017edy to byla velmi p\u0159\u00edjemn\u00e1 \u017eena. V rukou nesla n\u011bjak\u00e9 dokumenty.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, co pot\u0159ebujete?“ odsunu se m\u00edrn\u011b od stolu a vzhl\u00e9dnu k n\u00ed. Musela vid\u011bt, jak \u0161patn\u011b vypad\u00e1m, ale byla v\u017edy taktn\u00ed, tak\u017ee jsem se nepokou\u0161el o n\u011bjakou p\u0159etv\u00e1\u0159ku.<\/div>\n
„P\u0159inesla jsem v\u00e1m n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry, co pot\u0159ebujeme podepsat. Mysl\u00edte, \u017ee byste si na\u0161el chvilinku \u010dasu?“ zept\u00e1 se mile.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, posa\u010fte se,“ pokynu rukou a pousm\u011bju se. Mo\u017en\u00e1 v\u00ed i n\u011bco o Tomovi. Mohl bych se j\u00ed zeptat.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u00e1la se a p\u0159i\u0161la a\u017e ke mn\u011b ke stolu. Rozt\u0159\u00eddila mi pap\u00edry a za\u010dala mi postupn\u011b \u0159\u00edkat, \u010d\u00ed to je a podobn\u011b.<\/p>\n

„Tady to je pro va\u0161eho b\u00fdval\u00e9ho asistenta Alana. Jak jsme se domluvili, budou mu posl\u00e1ny je\u0161t\u011b pr\u00e9mie a odm\u011bny. Budu s t\u00edm muset je\u0161t\u011b sko\u010dit na finan\u010dn\u00ed. Tak\u017ee\u2026 tady to, pros\u00edm, podepi\u0161te,“ uk\u00e1\u017ee mi na kolonku. Hned jsem to tam podepsal a semkl rty k sob\u011b. „D\u011bkuju,“ p\u0159evzala si pap\u00edry a str\u010dila mi pod ruce dal\u0161\u00ed. „Tady to je od\u2026 pana Jungmanna. Po\u017e\u00e1dal o p\u00e1r dn\u016f volna. Jeho syn jezd\u00ed z\u00e1vody na kolech a m\u011bl o\u0161kliv\u00fd p\u00e1d. Pr\u00fd je te\u010f v nemocnici, tak tam s n\u00edm chce b\u00fdt, dokud se nevr\u00e1t\u00ed man\u017eelka ze \u0161kolen\u00ed v Anglii,“ vysv\u011btlila mi. Chud\u00e1k.<\/em><\/div>\n

„To je mi l\u00edto. P\u0159ipi\u0161te tam na finan\u010dn\u00ed pr\u00e9mie, aspo\u0148 te\u010f,“ brouknu a podep\u00ed\u0161u hned pap\u00edr, kter\u00fd mi nastav\u00ed. Vid\u011bl jsem, jak se u toho usm\u00e1la a pot\u00e9 pap\u00edry slo\u017eila.<\/div>\n
„Tak\u2026 a te\u010f,“ zahled\u00ed se na pap\u00edr. „Tom Kaulitz.“ Povysunul jsem se po k\u0159esle v\u00fd\u0161. Je toho n\u011bjak moc. O co tu jde?<\/em><\/div>\n
„Kde v\u016fbec je? Zat\u00edm nedorazil,“ \u0161eptnu a za\u010dnu si pro\u010d\u00edtat prvn\u00ed pap\u00edr.<\/div>\n
„To hned zjist\u00edm. V\u0161echno si nepamatuju,“ zasm\u011bje se. Ani se nediv\u00edm. M\u00e1 toho na starost p\u0159\u00edli\u0161, a nav\u00edc\u2026 pro ni je to jen jeden z pracovn\u00edk\u016f. To pro m\u011b opravdu ne.<\/em><\/p>\n

„Tohle je s pojistkou, jak m\u011bl tu boura\u010dku,“ \u0159ekne mi u dvou prvn\u00edch pap\u00edr\u016f.<\/div>\n

„Promi\u0148te, nem\u00e1m dnes dobr\u00fd den,“ povzdechnu ti\u0161e a pro\u010dtu si to. „Jo, jo, o tom v\u00edm,“ \u0161eptnu sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe a podep\u00ed\u0161u to.<\/div>\n
„D\u00edky, tohle je\u2026 za pozdn\u00ed p\u0159\u00edchod, jak m\u011bl tu nehodu,“ d\u00e1 mi dal\u0161\u00ed pap\u00edr. „M\u011bli bychom mu to strhnout z platu, ale jak v\u00e1s zn\u00e1m, kv\u016fli t\u00e9 boura\u010dce mu to prominete, vi\u010fte,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Je vid\u011bt, \u017ee m\u011b zn\u00e1te,“ prohod\u00edm a hod\u00edm na pap\u00edr dal\u0161\u00ed podpis. Z\u0159ejm\u011b bych mu nestrhnul z platu ani korunu, i kdyby si nep\u0159i\u0161el m\u011bs\u00edc.<\/em> Na to nic ne\u0159ekla a prohl\u00e9dla si dal\u0161\u00ed pap\u00edr.<\/div>\n
„Ahm, tohle je ze v\u010derej\u0161ka\u2026 dal\u0161\u00ed pozd\u00ed p\u0159\u00edchod,“ semkne k sob\u011b rty. „Tady d\u016fvod nen\u00ed ud\u00e1n.“<\/div>\n
„To nic, to pat\u0159\u00ed je\u0161t\u011b k t\u00e9 nehod\u011b. Nechte to b\u00fdt, jako bych to nev\u011bd\u011bl a vy tak\u00e9 ne,“ brouknu ti\u0161e.<\/div>\n
„No dob\u0159e, ale\u2026“ povzdechne, „j\u00e1 nechci b\u00fdt drz\u00e1, ale opravdu si mysl\u00edte, \u017ee je pan Kaulitz zrovna dobr\u00fd adept na Alan\u016fv post? Zat\u00edm jsou s n\u00edm jenom sam\u00e9 pot\u00ed\u017ee a to ve firm\u011b nen\u00ed dlouho,“ broukne pom\u011brn\u011b ti\u0161e. Ah, tak\u00e9 n\u011bjak\u00e9 negativn\u00ed n\u00e1zor na Toma. Vlastn\u011b m\u00e1 i pravdu, ale jde tu tak\u00e9 o d\u016fvody pot\u00ed\u017e\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Jsem r\u00e1d, \u017ee mi \u0159\u00edk\u00e1te sv\u016fj n\u00e1zor,“ pod\u00edv\u00e1m se na ni. „Zat\u00edm to nech\u00e1me tak, jak to je. Za\u010d\u00e1tky jsou n\u011bkdy t\u011b\u017ek\u00e9,“ po\u0161ept\u00e1m a p\u0159iv\u0159u potom o\u010di. Pot\u00ed\u017ee, kter\u00e9 vznikaj\u00ed kv\u016fli mn\u011b.<\/em><\/div>\n

„No jak mysl\u00edte,“ d\u00e1 p\u0159ede m\u011b dal\u0161\u00ed pap\u00edr. „Dnes r\u00e1no po\u017e\u00e1dal o t\u00fddenn\u00ed volno.“<\/div>\n
„Ahm, co\u017ee? A d\u016fvod?“ okam\u017eit\u011b si tu jeho \u017e\u00e1dost za\u010dnu pro\u010d\u00edtat. Ch\u00e1pu, \u017ee po tom, co se stalo, m\u011b nechce asi vid\u011bt, ale te\u010f je tu i ta kampa\u0148 a j\u00e1 ho pot\u0159ebuju. Pot\u0159ebuju ho jako \u010dlov\u011bka, pot\u0159ebuju ho k t\u00e9 kampani, sakra.<\/em><\/div>\n
„\u0158\u00edkal, \u017ee mu po t\u00e9 nehod\u011b nen\u00ed nejl\u00edp a m\u00e1 bolesti. Pr\u00fd je na tom s v\u00e1mi domluven\u00fd,“ povyt\u00e1hne podez\u00edrav\u011b obo\u010d\u00ed. Jo aha, v\u00fdborn\u011b.<\/em> P\u00e1rkr\u00e1t jsem zamrkal. Ud\u011blal ze m\u011b absolutn\u00edho debila a ne poprv\u00e9. Skv\u011ble, tohle se mu vyvedlo. Jsem za kokota, nav\u00edc odejde, kdy\u017e ho nejv\u00edc pot\u0159ebuju. M\u011bl si rozmyslet, co d\u011bl\u00e1. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee je to i m\u00e1 chyba, tohle v\u0161echno jsem pod\u011blal, ale m\u00e1 na v\u0161em tak\u00e9 sv\u016fj pod\u00edl. Oba dva m\u00e1me.<\/p>\n

<\/em> „Ano, vlastn\u011b ano. Jen \u0159\u00edkal mo\u017en\u00e1, proto m\u011b to\u2026 zasko\u010dilo,“ poodka\u0161lu a podep\u00ed\u0161u to, a\u010dkoli bych byl nejrad\u011bji, kdyby mi nepsala ani jedna propiska pro tento podpis. Ach jo. Nejrad\u0161i bych to nepodepsal, ale nebudu mu d\u011blat zle. V\u00e1\u017en\u011b bych mu musel strhnout z platu, a to nechci. Nebudu ho nutit a tla\u010dit do pr\u00e1ce, kdy\u017e ho to tolik bol\u00ed. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e se s t\u00edm zvl\u00e1dal muchlovat\u2026<\/em><\/div>\n

„No, to je v\u0161echno. D\u011bkuju,“ vezme si ode m\u011b pap\u00edry a m\u00e1 se k odchodu. U dve\u0159\u00ed se v\u0161ak je\u0161t\u011b zastav\u00ed a oto\u010d\u00ed. „A pane \u0159editeli, zaslechla jsem pana Freuda, jak na Toma nad\u00e1v\u00e1 vedle v kancel\u00e1\u0159i. Nev\u00edte, co si ud\u011blali? Mn\u011b se toti\u017e zd\u00e1, \u017ee si na n\u011bj za\u010d\u00edn\u00e1 st\u011b\u017eovat v\u00edc lid\u00ed, i kdy\u017e v pr\u00e1ci si ho celkem chv\u00e1l\u00ed,“ p\u0159imhou\u0159\u00ed o\u010di. Freud je se Sandrou. No to\u2026 ty vole. Te\u010f mi to par\u00e1dn\u011b zapad\u00e1. Freud na n\u011bj m\u00e1 vztek, proto\u017ee mu asi ohnul Sandru. Skv\u011ble, v\u00e1\u017en\u011b se to tu jen lep\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
„O tom nic nev\u00edm, ale ka\u017edop\u00e1dn\u011b v\u00e1m d\u011bkuju. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsou tu neshody.“<\/div>\n
„Dokud tu byl Alan, ve firm\u011b byl klid,“ pokr\u010d\u00ed je\u0161t\u011b rameny. V\u0161echno bylo jin\u00e9, ne\u017e sem nastoupil, ale j\u00e1 toho nelituju. Mo\u017en\u00e1 p\u0159ijde den, kdy za\u010dnu, ale s\u00e1m tomu nev\u011b\u0159\u00edm.<\/em> „Tak nashle,“ zav\u0159e za sebou zvenku dve\u0159e.<\/div>\n
„Nashledanou,“ odv\u011bt\u00edm j\u00ed pouze a zahled\u00edm se do pr\u00e1zdna. Je to m\u016fj v\u00fdmysl nebo se mnou Tom v\u00e1\u017en\u011b tro\u0161ku manipuluje? A\u0165 ho m\u00e1m r\u00e1d nebo cokoli, tohle d\u011blat nebude a nesm\u00ed. Tady z toho nebude holubn\u00edk a on ho \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b d\u011bl\u00e1. Ani ty rozpory mezi pracovn\u00edky se mi nel\u00edb\u00ed. S t\u00edmhle se bude muset n\u011bco ud\u011blat, a\u010d ho\u2026 no v\u0161ak vy v\u00edte.<\/p>\n

<\/em> Kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b odpoutal pohled od ni\u010deho, \u0159ekl jsem si, \u017ee se d\u00e1m do pr\u00e1ce. Nem\u016f\u017eu tady cel\u00e9 dny sed\u011bt, bre\u010det anebo zoufat. Prost\u011b tu nen\u00ed a j\u00e1 s t\u00edm nic nenad\u011bl\u00e1m.Jen jsem se pooto\u010dil na \u017eidli a zam\u011b\u0159il se k notebooku, kdy\u017e se otev\u0159ely bez zaklep\u00e1n\u00ed dve\u0159e. Kurva, co to je?!<\/em><\/div>\n

„Dobrej,“ pozdrav\u00ed m\u011b pom\u011brn\u011b roztrp\u010den\u011b pan Freud. Na m\u011b bude\u0161 tlemit dr\u017eku? J\u00e1 j\u00ed ne\u0161ukal! Teda ne, \u017ee bych si byl jist\u00fd na 100%, ale prost\u011b\u2026 n\u011bco s n\u00ed m\u011bl. Nebudu se ho na to pt\u00e1t, musel bych se leda tak styd\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdrav\u00edm ho pom\u011brn\u011b na\u0161tvan\u011b a op\u0159u se.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem si st\u011b\u017eovat na toho va\u0161eho nov\u00fdho asistenta. Jestli jste to je\u0161t\u011b toti\u017e nezjistil, tak v\u00e1m \u0161uk\u00e1 sekret\u00e1\u0159ku a moji p\u0159\u00edtelkyni,“ zafun\u00ed roz\u010d\u00edlen\u011b. Z\u016fstal jsem na n\u011bj koukat. Zhluboka jsem se nadechl a doufal, \u017ee mi nepraskne vzteky \u017eilka v oku. J\u00e1 to \u0159\u00edkal, j\u00e1 to v\u011bd\u011bl. Do prdele, kurva! Je to prost\u011b pravda. Co dneska je\u0161t\u011b p\u0159ijde? Co to bude, sakra? M\u016f\u017ee je\u0161t\u011b nakr\u00e1\u010det Barbara a j\u00e1 dobrovoln\u011b sko\u010d\u00edm z okna.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
„Do osobn\u00edch \u017eivot\u016f m\u00fdch pracovn\u00edk\u016f se nepletu. A abych byl zase up\u0159\u00edmn\u00fd te\u010f j\u00e1 k v\u00e1m, pane Freude, va\u0161e p\u0159\u00edtelkyn\u011b a moje sekret\u00e1\u0159ka m\u00e1 mor\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my i v pr\u00e1ci, tak\u017ee m\u011b nep\u0159ekvapuje, \u017ee i v osobn\u00edm \u017eivot\u011b. Do va\u0161eho vztahu mi nic nen\u00ed. Ch\u00e1pu, \u017ee jste na\u0161tvan\u00fd, ale st\u011b\u017eujete si na \u0161patn\u00e9m m\u00edst\u011b. J\u00e1 jsem s va\u0161\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed opravdu nic nem\u011bl, a pokud pan Kaulitz ano, co\u017e j\u00e1 opravdu nev\u00edm, to nen\u00ed m\u016fj probl\u00e9m. Mrz\u00ed m\u011b to, ale s t\u00edmhle v\u00e1m t\u011b\u017eko pom\u016f\u017eu. Pokud v\u00e1m mohu poradit, promluvte si sp\u00ed\u0161 se svou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed, proto\u017ee to ona ho zvala na ob\u011bd,“ pousm\u011bju se. K\u00e9\u017e by j\u00ed za to aspo\u0148 po\u0159\u00e1dn\u011b vynadal. Jsem nasranej na Toma, ale na tu kurvi\u010dku taky.<\/em> Jenom\u017ee to u\u017e odvedle p\u0159isp\u011bchala Sandra na podpatk\u00e1ch. Oh, ty mi nelez na o\u010di nebo t\u011b za\u0161krt\u00edm.<\/p>\n

<\/em> „Je to pravda?“ zavr\u010d\u00ed na ni.<\/div>\n

„Ale bob\u0159\u00edku, bylo to jenom jednou. V\u00e1\u017en\u011b jenom jednou. Byl smutnej, tak jsem ho cht\u011bla ut\u011b\u0161it,“ za\u010dala mu tam hned hr\u00e1t divad\u00e9lko. Ut\u011b\u0161ovat ho m\u00e1m j\u00e1 nebo ten, koho si on vybere, ty d\u011bvko jedna prolhan\u00e1!<\/em><\/div>\n
„Jo, tak jen jednou, jo? Oni mi \u0159\u00edkali, \u017ee se\u0161 odporn\u00e1 d\u011bvka,“ odfrkne si Freud.<\/div>\n
„Fajn, ty tlust\u00fd prase. Tv\u016fj pt\u00e1k u\u017e neni to, co bejval, a tvoje prachy taky ne. Tom bere v\u00edc!“ prskla na n\u011bj. A jak dlouho je\u0161t\u011b bude, hm?<\/em><\/div>\n
„Okam\u017eit\u011b oba dva vypadn\u011bte,“ zv\u00fd\u0161\u00edm na n\u011b hlas. Na tohle jsem dnes opravdu nem\u011bl nervy. Nikdy jsem takhle nejednal, ale on si tak\u00e9 nikdo tohle snad je\u0161t\u011b nedovolil.<\/div>\n
„To s n\u00edm nic neud\u011bl\u00e1te?!“ obo\u0159il se na m\u011b ov\u0161em Freud. „Neum\u00ed udr\u017eet pt\u00e1ka v kalhot\u00e1ch a zvl\u00e1\u0161\u0165 na pracovi\u0161ti, pokud v\u00edm, se nesm\u00ed odehr\u00e1vat \u017e\u00e1dn\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed hr\u00e1tky!“ To si p\u00ed\u0161u za v\u010derej\u0161ek asi vyhazov. Co bych pak m\u011bl ale napsat jim?!<\/p>\n

<\/em> „Fajn a te\u010f si oba dva s\u00e1hn\u011bte do vlastn\u00edho sv\u011bdom\u00ed, ale u\u017e jinde, ne\u017e v m\u00e9 kancel\u00e1\u0159i,“ vstanu od stolu. „Tohle nen\u00ed m\u016fj probl\u00e9m!“<\/div>\n

„To teda v\u00e1\u0161 probl\u00e9m je, mil\u00fd pane \u0159editeli. Tohle je va\u0161e firma a vy m\u00e1te trestat ty, co poru\u0161uj\u00ed jej\u00ed p\u0159edpisy!“ za\u010dne na m\u011b vytahovat pr\u00e1va. Oh, ty idiote, to v\u00edm i bez tebe. Ale kdybych m\u011bl vyhodit v\u0161echny, kdo tu kdy n\u011bco takov\u00e9ho d\u011blali, nesed\u011bl bys tu te\u010f ani ty, ani j\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Prosim t\u011b, u\u017e p\u0159esta\u0148. \u0160ukali jsme spolu na hajzlech v pizzerii,“ pleskla ho najednou Sandra p\u0159es rameno. Ona mi to tu otev\u0159en\u011b \u0159\u00edk\u00e1. Se mnou to sekne, j\u00e1 to v\u00edm. Bo\u017ee m\u016fj, jak jenom mohl? Tolik na ni nad\u00e1val a te\u010f s n\u00ed \u0161uk\u00e1? To se mi cht\u011bl mst\u00edt, nebo co?<\/em> „A \u0161ukal m\u011b tak, jako tys nikdy nedok\u00e1zal, proto\u017ee m\u00e1 dvaceticentimetrov\u00fdho \u010d\u016fr\u00e1ka a je prost\u011b skv\u011blej!“<\/div>\n
„Okay, ve firm\u011b se to ned\u011blo,“ \u0159eknu r\u00e1zn\u011b. „A te\u010f okam\u017eit\u011b odejd\u011bte, nebo jdete na hodinu! Jste v pr\u00e1ci a tady m\u00e1te pracovat a ne se dohadovat jako na trhu o va\u0161ich osobn\u00edch probl\u00e9mech!“ To u\u017e ob\u011bma sklaplo. Sandra ho \u010dapla za kravatu a odt\u00e1hla ho pry\u010d, p\u0159i\u010dem\u017e za sebou zav\u0159ela dve\u0159e. Alespo\u0148 pro jednou se zachovala inteligentn\u011bji ne\u017e n\u011bkdo jin\u00fd.<\/div>\n
„Pane bo\u017ee,“ vydechnu jenom potichu a schov\u00e1m si obli\u010dej do dlan\u00ed. Dneska nem\u016f\u017eu, fakt ne. Co je\u0161t\u011b p\u0159ijde a pokus\u00ed se m\u011b to zni\u010dit? Kdybych alespo\u0148 v\u011bd\u011bl, co mezi n\u00e1mi bude d\u00e1l\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den jsem si nep\u0159\u00e1l nic jin\u00e9ho, ne\u017e aby m\u011b n\u011bkdo zabil nebo zahrabal hluboko pod zem. Ve\u010der jsem se s Barbarou \u0161\u00edlen\u011b poh\u00e1dal. \u0158vala na m\u011b jako n\u011bjak\u00e1 osmihlav\u00e1 sa\u0148, jen j\u00ed chyb\u011bl ohe\u0148. Vy\u010detla mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4373","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4373","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4373"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4373\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4373"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4373"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4373"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}