{"id":4380,"date":"2013-12-22T17:00:00","date_gmt":"2013-12-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4366"},"modified":"2013-12-22T17:00:00","modified_gmt":"2013-12-22T16:00:00","slug":"denial-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/22\/denial-26\/","title":{"rendered":"Denial 26."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Za\u0161li jsme si se Sandrou do nedalek\u00e9 pizzerie, kde jsem ji\u017e jednou byl i s Billem. Usadili jsme se dozadu do jednoho rohu, kde jsme si vytvo\u0159ili trochu soukrom\u00ed. Hodn\u011b jsme si pov\u00eddali, dozv\u00eddali se o sob\u011b spoustu v\u011bc\u00ed. J\u00e1 se hlavn\u011b dozv\u011bd\u011bl, \u017ee to t\u00e1hne s Markem Freudem, kter\u00fd mimochodem tak\u00e9 pracuje u n\u00e1s ve firm\u011b, co\u017e jsem p\u0159edt\u00edm ani v nejmen\u0161\u00edm netu\u0161il. \u0158\u00edkala ale, \u017ee u\u017e ji p\u0159est\u00e1v\u00e1 bavit a ne jednou u\u017e selhal ve sv\u00fdch povinnostech v posteli. Je\u0161t\u011b aby ne, v\u017edy\u0165 tomu chl\u00e1pkovi je snad u\u017e dobr\u00fdch 50 let.<\/em> Narovinu mi \u0159ekla, \u017ee ne\u0161lo o v\u00e1\u017en\u00fd vztah, ale jen o sex a hlavn\u011b o jeho prachy. Tak trochu jsem v n\u00ed shled\u00e1val klasickou sekret\u00e1\u0159ku prahnouc\u00ed po kabelce od Gucciho a vlastn\u011b\u2026 i s\u00e1m sebe. M\u011bli jsme toho p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 spole\u010dn\u00e9ho, a\u017e se mi to zd\u00e1lo nemo\u017en\u00e9. Hm, a to jsem o n\u00ed \u0159\u00edkal, jak\u00e1 to je coura. Co jsem pak j\u00e1, hm?<\/em> Jenom\u017ee pak najednou\u2026<\/p>\n

Byli jsme pomalu na odchodu, m\u011bli jsme zaplaceno, akor\u00e1t jsme dop\u00edjeli na\u0161e drinky a pov\u00eddali si, kdy\u017e jsem n\u00e1hle zac\u00edtil n\u011bco tepl\u00e9ho mezi stehny. Co to sakra\u2026<\/em> Hned na to se mi Sand\u0159ino chodidlo p\u0159itisklo k rozkroku a za\u010dalo m\u011b mas\u00edrovat.<\/div>\n

„Ahm\u2026“ vyd\u00e1m ze sebe zasko\u010den\u011b a shl\u00e9dnu dol\u016f.<\/div>\n
„Co? Nem\u00e1\u0161 chu\u0165?“ ol\u00edzne si mlsn\u011b rty, na\u010de\u017e si je skousne. Oh, sakra. Co m\u00e1m d\u011blat?<\/em><\/div>\n
„No, j\u00e1\u2026“ polknu nasucho. Promne mi pom\u011brn\u011b siln\u011b penis z\u00e1rove\u0148 s varlaty. V ten okam\u017eik m\u011b polilo horko a zachv\u011bl jsem se.<\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1m na tebe na d\u00e1m\u00e1ch,“ \u0161eptne \u0161ibalsky. Vezme si kabelku, zvedne se a odejde.<\/p>\n<\/div>\n
\n
No do prdele! Ut\u00e9ct nebo b\u011b\u017eet za n\u00ed? Jak m\u016f\u017ee ta jej\u00ed no\u017eka nap\u00e1chat \u0161kody za takovou chvilku, do h\u00e1je? Kdy\u017e\u2026 ona nen\u00ed o\u0161kliv\u00e1, naopak je dost p\u011bkn\u00e1 a p\u0159ita\u017eliv\u00e1. M\u00e1 p\u011bkn\u00fd prsa. A up\u0159\u00edmn\u011b? U\u017e docela dlouho jsem si neprojel \u017e\u00e1dnou vlahou kundi\u010dku.<\/em> Rozhl\u00e9dnu se a poklepu prsty do stolu. Jebu to, jdu si zamrdat.<\/em> Ihned jsem se zvedl a do\u0161el jsem k z\u00e1chod\u016fm. Jakmile jsem ve\u0161el dovnit\u0159, uvid\u011bl jsem post\u00e1vaj\u00edc\u00ed Sandru u dve\u0159\u00ed od jedn\u00e9 kabinky s uzav\u0159en\u00fdm kondomem mezi rty. Hned se na m\u011b usm\u00e1la.<\/p>\n

„Nikdo tu nen\u00ed?“ uji\u0161\u0165uji se. Jen se na m\u011b zazubila a zat\u00e1hla m\u011b do kabinky, na\u010de\u017e roztrhla obal od kondomu. „Se\u0161 na rychlovky, hm?“ brouknu pobaven\u011b a u\u017e si rozep\u00edn\u00e1m kalhoty.<\/div>\n

„Ne\u0159\u00edkej, \u017ee nejsou vzru\u0161uj\u00edc\u00ed,“ vyhrne si s \u00fasm\u011bvem minisukni.<\/div>\n
„Jsou. Jsou nejlep\u0161\u00ed,“ p\u0159im\u00e1\u010dknu ji ke st\u011bn\u011b sv\u00fdm t\u011blem. Hned m\u011b za\u010dala v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbat a strkat mi mr\u0161tn\u00fd jazyk hluboko do \u00fast. J\u00e1 j\u00ed p\u0159itom se vzru\u0161en\u00fdm fun\u011bn\u00edm zat\u00edm sundal s\u00e1\u010dko a rozepnul halenku. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to jsem j\u00ed st\u00e1hl trochu podprsenku a za\u010dal ma\u010dkat jej\u00ed objemn\u00e1 prsa v dlan\u00edch.<\/div>\n
„Mhh,“ vzdychne mi do pusy a uchop\u00ed do dlan\u011b moji chloubu, po n\u00ed\u017e za\u010dne prudk\u00fdmi pohyby p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt. Proboha, vzru\u0161uje m\u011b to tu jako prase. U\u017e chci \u0161ukat, mhhh.<\/em> Zak\u0148u\u010del jsem j\u00ed do \u00fast a pohladil ji ve vlasech. Potom jsem se sklonil k jej\u00edmu krku, jej\u017e jsem za\u010dal zaplavovat polibky. Snad ka\u017edou \u017eenskou to zat\u00edm rajcovalo. Nebyla jin\u00e1. Hned mi nadr\u017een\u011b za\u010dala vzdychat do ucha.<\/div>\n
„A to jsem myslela, \u017ee se\u0161 jen na chlapy,“ zasm\u011bje se ud\u00fdchan\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e mi p\u0159ejede b\u0159\u00ed\u0161kem prstu po vlhk\u00e9m \u017ealudu.<\/div>\n
„Neznamen\u00e1, \u017ee kdy\u017e je up\u0159ednost\u0148uju, \u017ee pohrdnu p\u011bknou \u017eenskou,“ nasaju j\u00ed pom\u011brn\u011b siln\u011b k\u016f\u017ei na krku, aby ztichla. Nem\u011bl jsem r\u00e1d p\u0159i sexu zbyte\u010dn\u00e9 kecy. \u0158van\u00ed bylo lep\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Oh, bo\u017ee,“ vzdychne. Hned na to jsem uc\u00edtil, jak mi navl\u00edkla kondom. „Se\u0161 tak velkej. Freud se m\u016f\u017ee s tim sv\u00fdm p\u00e1r\u00e1tkem te\u010f u\u017e vrtat leda tak v zubech,“ zasm\u00e1la se a chytila se m\u011b kolem krku. Hm, d\u00edky, kot\u011b.<\/em> Jen jsem se zlomysln\u011b a py\u0161n\u011b u\u0161kl\u00edbl, na\u010de\u017e jsem ji bez jak\u00fdchkoliv my\u0161lenek na sv\u00e9 zran\u011bn\u00ed zvedl za zade\u010dek do vzduchu. Jednou rukou si dala stranou tanga, pak m\u011b chytila za penis a navedla si ho do sebe. Bo\u017ee, j\u00e1 um\u0159u. Je tak vlhk\u00e1!<\/em> Zase se m\u011b chytila ob\u011bma rukama kolem krku a pol\u00edbila m\u011b na tv\u00e1\u0159. Pomalu jsem si ji na sob\u011b usadil, a\u017e jsem do n\u00ed zajel t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e po ko\u0159en.<\/div>\n

„Oh, kurva, do pi\u010di,“ zast\u00e9nala. Ne, do pi\u010di to teprve po\u0159\u00e1dn\u011b bude. A kurva z tebe u\u017e je, drah\u00e1. J\u00e1 t\u011b jen vo\u0161ukam jako ka\u017edej jinej.<\/em><\/div>\n
„V pohod\u011b?“ zept\u00e1m se pro jistotu. No co, zas nejsem takov\u00e1 svin\u011b\u2026<\/em><\/div>\n
„Jo, \u0161ukej m\u011b, Tome. Po\u0159\u00e1dn\u011b,“ zak\u0148u\u010d\u00ed. Na nic u\u017e jsem ne\u010dekal, op\u0159el jsem ji o st\u011bnu a za\u010dal trochu pohybovat boky. Pomalu jsem p\u0159id\u00e1val, dokud jsem do n\u00ed tvrd\u011b a rychle nep\u0159ir\u00e1\u017eel. Bolest krku m\u011b snad je\u0161t\u011b v\u00edc hecovala k tomu, abych p\u0159idal. Znovu jsem padnul do jin\u00e9ho sv\u011bta, kam jsem se poka\u017ed\u00e9 dost\u00e1val p\u0159i sexu. Byla to pro m\u011b jako droga, moje milovan\u00e1 ext\u00e1ze. U\u017e brzo p\u0159ijde.<\/p>\n

BILL<\/p>\n

<\/strong> Z\u016fstal jsem v tichosti sed\u011bt v kancel\u00e1\u0159i. D\u00edval jsem se p\u0159ed sebe a sna\u017eil ze sebe vydat jedinou norm\u00e1ln\u00ed my\u0161lenku, ale nevedlo se mi to. C\u00edtil jsem se\u2026 hrozn\u011b. \u0160el s n\u00ed na ob\u011bd. S holkou, o kter\u00e9 po\u0159\u00e1d \u0159\u00edk\u00e1, jak\u00e1 je to slepice a nem\u00e1 ji r\u00e1d. Co kdy\u017e mu ta mrcha n\u011bco provede, nakec\u00e1 a kdov\u00ed, co je\u0161t\u011b? J\u00e1 tu mus\u00edm jen sed\u011bt a \u010dum\u011bt! Nem\u016f\u017eu absolutn\u011b nic. Kdybych mohl smazat v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der s Barbarou, k\u00e9\u017e by to \u0161lo. M\u00e1m z toho v\u00e1\u017en\u011b v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed, a\u010dkoli v\u00edm, \u017ee Tom si tak\u00e9 u\u017e\u00edv\u00e1.<\/em> Jakmile mi hlava klesla do dlan\u00ed, za\u010dalo p\u0159esn\u011b to, s \u010d\u00edm jsem po\u010d\u00edtal a necht\u011bl to. Rozbre\u010del jsem se jako n\u011bjak\u00fd mal\u00fd kluk. J\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b \u017e\u00e1rl\u00edm. Te\u010f si polo\u017eme v\u0161ichni ot\u00e1zku, kdy \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee \u017e\u00e1rlit – ano, kdy\u017e je zamilovan\u00fd. Necht\u011bl jsem si to p\u0159izn\u00e1vat, vlastn\u011b jsem se s t\u00edm sna\u017eil i bojovat, ale ono to nejde. Prost\u011b je to ve mn\u011b a nezru\u0161\u00edm to. A to je pr\u00e1v\u011b d\u016fvod t\u00e9hle bolesti a \u017ealu.<\/em> Vzlykl jsem a popadl prvn\u00ed propisku, co jsem m\u011bl po ruce. Ve vte\u0159in\u011b skon\u010dila na pohovce. M\u011bl jsem vztek, a to hlavn\u011b s\u00e1m na sebe.<\/div>\n

Chci ho m\u00edt zase u sebe! Chci ho h\u00fd\u010dkat, laskat, l\u00edbat a b\u00fdt s n\u00edm. Nejrad\u0161i bych se zahrabal a nevylezl, fakt \u017ee jo. Jak se m\u00e1m asi tv\u00e1\u0159it, a\u017e p\u0159ijdou? Byl by slepej, kdyby nevid\u011bl, jak m\u00e1m ubre\u010den\u00fd o\u010di. Jen\u017ee s t\u00edm te\u010f u\u017e nic neud\u011bl\u00e1m.<\/p>\n

<\/em> Prosed\u011bl jsem tam snad celou hodinu. Cht\u011bl jsem p\u0159estat bre\u010det, bolela m\u011b u\u017e hlava, o\u010di jsem m\u011bl opuchl\u00e9 a hlas ochrapt\u011bl\u00fd vzlyky, ale ne\u0161lo to. Absolutn\u011b m\u011b uti\u0161il zvuk dve\u0159\u00ed a hlas Sandry a Toma. Nev\u00edm, jak dlouho pry\u010d byli, ale \u0159ekl bych, \u017ee n\u011bco p\u0159es hodinu. Rychle jsem si ot\u0159el tv\u00e1\u0159e a o\u010di, p\u0159i\u010dem\u017e jsem si ti\u0161e odka\u0161lal. Zvedl jsem se a do\u0161el pro tu odhozenou propisku. Jen\u017ee na pohovku jsem se posadil a jen po n\u00ed p\u0159ejel rukou. Tady u m\u011b spal, l\u00edbal m\u011b tu a j\u00e1 si ho h\u00fd\u010dkal, jak jsem jen mohl.<\/em> C\u00edtil jsem, jak m\u011b u\u017e zase p\u00e1l\u00ed slzy, ale to jsem si te\u010f u\u017e nemohl opravdu dovolit.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
„Ty vole, j\u00e1 za to nem\u016f\u017eu. Si to n\u011b\u010dim zakryj,“ zaslechl jsem Tom\u016fv sm\u00edch, na\u010de\u017e pro\u0161el dve\u0159mi. Aspo\u0148, \u017ee on se sm\u011bje.<\/em> „Tak \u010dus,“ \u0159ekl j\u00ed je\u0161t\u011b a pak ve\u0161el. Pod\u00edval se ke stolu, ale kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee tam nesed\u00edm, a\u017e potom se pod\u00edval sem. „\u010cau,“ usm\u011bje se. Snad nic nepoznal.<\/em><\/div>\n
„Ahoj,“ brouknu a semknu rty k sob\u011b. Vzal jsem si propisku a zvedl se z pohovky.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco? Vypad\u00e1\u0161 jak d\u017eungar\u00e1k,“ podiv\u00ed se. V\u00fdborn\u011b, to jsem fakt pot\u0159eboval.<\/em><\/div>\n
„Ne, to nic,“ odv\u011bt\u00edm norm\u00e1ln\u00edm t\u00f3nem hlasu. P\u0159e\u0161el jsem ke stolu a propisku si tam polo\u017eil.<\/div>\n
„Ne\u0159ekl bych, \u017ee nic,“ \u0161eptne. „V\u00e1\u017en\u011b jsi v po\u0159\u00e1dku, Bille?“ uji\u0161\u0165uje se znovu, p\u0159i\u010dem\u017e ke mn\u011b p\u0159ijde bl\u00ed\u017e. Ned\u011blej mi to je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, bo\u017ee.<\/em> Ti\u0161e jsem oddechl a zap\u0159el se o st\u016fl rukama.<\/div>\n
„Jo, jen jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, v\u00ed\u0161,“ pokus\u00edm se o lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. Chv\u00edli m\u011b ml\u010dky pozoroval, a\u017e nepatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Do\u0161lo mu to, jsem si t\u00edm snad i jist\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, tak\u2026 kdybys n\u011bco pot\u0159eboval nebo mi cht\u011bl \u0159\u00edct, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed, tak budu vedle,“ pousm\u011bje se smutn\u011b. Hah, jo, jasn\u011b. M\u00e1m ti sko\u010dit kolem krku a za\u010d\u00edt ti \u0159\u00edkat, jak jsem se do tebe zamiloval? Nejrad\u0161i bych to ud\u011blal, ale nejsem si jist\u00fd, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00fd.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju. J\u00e1 jsem tu pro tebe taky,“ kousnu se do rtu, abych skryl, jak mi cuk\u00e1 brada. Je\u0161t\u011b chv\u00edli na m\u011b smutn\u011b koukal, a\u017e sv\u011bsil ramena a za\u0161el k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e, ani\u017e by zav\u0159el. Pro\u010d najednou ten smutek? P\u0159edt\u00edm se mi zd\u00e1l b\u00fdt sp\u00ed\u0161 na\u0161tvan\u00fd.<\/em> P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a z\u016fstal tam chv\u00edli post\u00e1vat. Potom jsem si rad\u011bji zasedl k notebooku, na kter\u00e9m jsem odeslal n\u011bkolik mail\u016f. Nem\u011bl jsem n\u00e1ladu na nic. Hlavn\u011b mi to nemyslelo, tak\u017ee jsem tu pr\u00e1ci necht\u011bl kazit. Po chv\u00edli to stejn\u011b dopadlo, jak jsem p\u0159edpokl\u00e1dal. Sed\u011bl jsem v k\u0159esle, d\u00edval se do pr\u00e1zdna a sna\u017eil se sebrat ve\u0161kerou odvahu, abych mu to dok\u00e1zal \u0159\u00edct.<\/p>\n

N\u00e1hle se ve mn\u011b v\u0161echno vzedmulo a j\u00e1 se zvedl. Te\u010f, nebo nikdy.<\/em> S odhodl\u00e1n\u00edm jsem za n\u00edm do\u0161el a stoupl si mu mezi dve\u0159e. V u\u0161\u00edch m\u011bl sluch\u00e1tka a n\u011bco psal na notebooku. To pro m\u011b bylo asi i znamen\u00edm, abych se zase oto\u010dil a ode\u0161el. Proto jsem to tak\u00e9 ud\u011blal. Asi to bude lep\u0161\u00ed, stejn\u011b nem\u00e1m odvahu mu to \u0159\u00edct, ne te\u010f.<\/em> Trvalo mi v\u0161ak asi jen n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e jsem se k n\u011bmu vr\u00e1til a tentokr\u00e1t do\u0161el a\u017e ke stolu. Hned vzhl\u00e9dl, p\u0159i\u010dem\u017e u\u017e si vytahoval sluch\u00e1tka.<\/p>\n

„Hm?“ usm\u011bje se. „Jestli jsi volal, tak jsem t\u011b nesly\u0161el, promi\u0148.“<\/div>\n

„Ne, nevolal jsem t\u011b,“ pod\u00edval jsem se na n\u011bj a pootev\u0159el rty. „J\u00e1\u2026 \u0159\u00edkal jsi, abych p\u0159i\u0161el, kdy\u017e\u2026 a te\u010f,“ zakoktal jsem se. Sakra. Nakonec tady ze sebe vysouk\u00e1m n\u011bjakou sra\u010dku. M\u011bl bych ml\u010det.<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e mi bude\u0161 cht\u00edt \u0159\u00edct, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed\u2026?“ dopln\u00ed m\u011b vl\u00eddn\u011b. Ah, ano, to je ono.<\/em><\/div>\n
„Jo, p\u0159esn\u011b to jsi \u0159\u00edkal,“ p\u0159ik\u00fdvnu a sklop\u00edm o\u010di.<\/div>\n
„Chce\u0161 si sednout?“ nab\u00eddne mi.<\/div>\n
„Ne, d\u011bkuju,“ nasucho polknu a p\u0159ejdu bl\u00ed\u017e k n\u011bmu. „Cht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee\u2026“ zad\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Ne, slova nebudou vhodn\u00e1. Co m\u00e1m te\u010f d\u011blat? M\u011bl bych vz\u00edt nejsp\u00ed\u0161 nohy na ramena a frnk pry\u010d.<\/em> V o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed a poodsune se s k\u0159eslem o n\u011bco d\u00e1l, abych se mohl zadkem op\u0159\u00edt o jeho st\u016fl. Toho jsem ov\u0161em nevyu\u017eil, ba naopak. Zap\u0159el jsem se rukou o op\u011brku ruky u jeho \u017eidle a v rychlosti se k n\u011bmu nahnul. Dlouze, av\u0161ak jemn\u011b a proc\u00edt\u011bn\u011b jsem ho pol\u00edbil. To z\u0159ejm\u011b mluv\u00ed za v\u0161e, a pokud ne, asi mu to nap\u00ed\u0161u.<\/em> Nikdy jsem do toho snad nedal tolik jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Ahm, \u010d\u00edm to sakra von\u00ed. To nen\u00ed jeho v\u016fn\u011b, tohle jsem n\u011bkde u\u017e ale c\u00edtil\u2026 Sandra. No, byli spolu na ob\u011bd\u011b, tak je to pochopiteln\u00e9, ale \u017ee a\u017e tolik\u2026 Ne, nebudu si vym\u00fd\u0161let v hlav\u011b je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed horor.<\/p>\n

<\/em> „Mhh,“ zabru\u010del trochu, ale polibek mi oplatil. Pol\u00edbil jsem ho znovu a dost dlouze, ale pot\u00e9 jsem se odt\u00e1hl.Sice jen na p\u00e1r milimetr\u016f, ale p\u0159eci jen. O\u010di jsem m\u011bl p\u0159iv\u0159en\u00e9. Ne, te\u010f ne.<\/em> Ol\u00edznul si rty a ml\u010del.<\/div>\n

„Promi\u0148,“ \u0161eptnu ti\u0161e a u\u017e ho jen zlehka l\u00edbnu.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se za nic omlouvat,“ pohlad\u00ed m\u011b po stehn\u011b.<\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee jo,“ ud\u011bl\u00e1m k n\u011bmu o krok nav\u00edc, aby se nemusel nijak natahovat, a pol\u00edb\u00edm ho znovu. Pro\u010d pot\u0159ebuju jeho rty, jeho doteky a jeho samotn\u00e9ho? Pro\u010d jsem ho jen nemohl potkat p\u0159ed p\u00e1r lety.<\/em> Polibek mi op\u011btoval, ale potom m\u011b pohladil po ruce, na\u010de\u017e semknul rty k sob\u011b.<\/div>\n
„Dnes tu budeme dlouho, hm?“ zept\u00e1 se klidn\u011b. Posran\u00e1 pr\u00e1ce a posranej Merhaut. Mohli jsme n\u011bkam j\u00edt a ne d\u0159ep\u011bt tady.<\/em><\/div>\n
„No, uvid\u00edme. Nem\u011bl by ses te\u010f p\u0159et\u011b\u017eovat,“ op\u0159u se mu tro\u0161ku o stehno.<\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b,“ zasm\u011bje se pom\u011brn\u011b uvoln\u011bn\u011b. Ne, to ne. To je blbost. P\u0159ece by s n\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, to m\u011b t\u011b\u0161\u00ed,“ shl\u00e9dnu si ho a nakonec si skousnu spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„M\u011bli bychom za\u010d\u00edt d\u011blat na t\u00e9 reklam\u011b, co?“ zato\u010d\u00ed se na \u017eidli.<\/div>\n
„Bohu\u017eel jo, ale nechce se mi do toho,“ p\u0159izn\u00e1m se. Chv\u00edli ml\u010del.<\/div>\n
„Tak m\u016f\u017ee\u0161 po\u017e\u00e1dat n\u011bkoho jin\u00fdho, aby ti pomohl,“ semkne rty k sob\u011b a poodjede k\u0159eslem k oknu. To je \u0161mudla, pochopil to absolutn\u011b \u0161patn\u011b.<\/p>\n

<\/em> „\u0160patn\u011b sis to vylo\u017eil. Chce se mi b\u00fdt s tebou, ale ne zrovna nad prac\u00ed,“ dojdu a\u017e k n\u011bmu a pohlad\u00edm ho po ramenu. „Jsem r\u00e1d, \u017ee tu s tebou budu.“<\/div>\n

„V\u017edy\u0165 je to vlastn\u011b jedno,“ zvedne se pomalu. Aha, dobr\u00fd no.<\/em> Vezme si ze stolu n\u011bjak\u00e9 v\u011bci v\u010detn\u011b notebooku a rozejde se ke mn\u011b do kancel\u00e1\u0159e. Povzdechl jsem si a \u0161el hned za n\u00edm.<\/div>\n
„Nen\u00ed to v\u016fbec jedno. Nechce se mi jen do t\u00e9 zak\u00e1zky, proto\u017ee m\u011b u toho serou ty otravn\u00fd kecy Merhauta. Pozitivum je, \u017ee to d\u011bl\u00e1me spolu, to m\u011b na tom t\u011b\u0161\u00ed,“ vysv\u011btl\u00edm mu.<\/div>\n
„Mn\u011b nemus\u00ed\u0161 nic vysv\u011btlovat, hm?“ \u0159ekne naprosto klidn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e se na m\u011b je\u0161t\u011b usm\u011bje a zasedne ke stolu. Pro\u010d najednou oto\u010dil? Nemyslel jsem to nijak zle.<\/em><\/div>\n
„Chci ti to vysv\u011btlit,“ \u0161eptnu a dojdu se posadit tak\u00e9.<\/div>\n
„Nen\u00ed t\u0159eba, nic mi do toho nen\u00ed. Jsi m\u016fj \u0161\u00e9f, j\u00e1 poslouch\u00e1m,“ u\u0161kl\u00edbne se trochu a n\u011bco odklik\u00e1 na notebooku. To mi d\u00e1v\u00e1 najevo to, \u017ee bych mu na\u0159izoval?<\/em> „Tak co, m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd n\u00e1pad, \u0161\u00e9fe?“ zept\u00e1 se naprosto lhostejn\u011b, jako by se nic ned\u011blo.<\/p>\n

„T\u0159eba bych se r\u00e1d zeptal, pro\u010d takhle jedn\u00e1\u0161. Sice jsem tady po\u0159\u00e1d tv\u016fj \u0161\u00e9f, ale to spoustu v\u011bc\u00ed v\u016fbec nem\u011bn\u00ed a ty to v\u00ed\u0161. Neberu t\u011b jen jako sv\u00e9ho asistenta. Tv\u00e9 postaven\u00ed ve firm\u011b takov\u00e9 je, ale pro m\u011b znamen\u00e1\u0161 mnohem v\u00edc,“ \u0159eknu a zap\u0159u se rukama o st\u016fl.<\/div>\n

„Co t\u0159eba r\u016f\u017eov\u00fd pozad\u00ed?“ usm\u011bje se pobaven\u011b. To bude dneska hodn\u011b zaj\u00edmav\u00e9. Jestli hodl\u00e1 takhle pokra\u010dovat, asi se neudr\u017e\u00edm a \u0159eknu n\u011bco, co m\u011b nakonec bude mrzet.<\/em><\/div>\n
„Fajn,“ \u0161eptnu a zatnu zuby.<\/div>\n
„Fakticky r\u016f\u017eovou?“ ohrne nos.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159eknu o n\u011bco klidn\u011bji a uveleb\u00edm se na k\u0159esle.<\/div>\n
„Hm\u2026 tak barvy uvid\u00edme pak. Co motto?“ zahled\u00ed se na m\u011b. Zast\u0159elte m\u011b n\u011bkdo, pros\u00edm.<\/em> A takhle to pokra\u010dovalo. St\u00e1le jsme \u0159e\u0161ili tu pod\u011blanou reklamu. C\u00edtil jsem mezi n\u00e1mi nep\u0159\u00edjemn\u00e9 nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 jsem nedok\u00e1zal bohu\u017eel nijak za\u017eehnat. St\u00e1le jsme jen \u0159e\u0161ili barvy, motto, v\u0161echny detaily a postupy. Nedok\u00e1zal jsem se na to pln\u011b soust\u0159edit, a\u010dkoli jsme nad t\u00edm str\u00e1vili u\u017e n\u011bkolik hodin. Po\u0159\u00e1d m\u011b \u017erala jen my\u0161lenka, pro\u010d se tak chov\u00e1, co Sandra, co jsem to j\u00e1 provedl a jak v\u0161echno bude. To bylo to, co m\u011b udr\u017eovalo p\u0159i v\u011bdom\u00ed a nedalo mi to sp\u00e1t. Sna\u017eil jsem se soust\u0159edit, necht\u011bl jsem n\u00e1m p\u0159id\u011bl\u00e1vat je\u0161t\u011b v\u00edce pr\u00e1ce, a proto jsem st\u00e1le hloubal jen nad tou pitomou reklamou.<\/p>\n

Zhruba a\u017e po p\u011bti hodin\u00e1ch jsme se oba narovnali a vydechli. Bylo sedm ve\u010der a my m\u011bli prvn\u00ed \u010d\u00e1st n\u00e1vrhu hotovou. Bylo to minimum, ale alespo\u0148 to. Ka\u017ed\u00fd kousek se cenil. I atmosf\u00e9ra se tro\u0161ku zlep\u0161ila, za co\u017e jsem byl snad nejrad\u011bji.<\/div>\n

„D\u00edky, ten za\u010d\u00e1tek se v\u00e1\u017en\u011b povedl,“ brouknu.<\/div>\n
„To teda jo, je to dobr\u00fd,“ zasm\u011bje se. „Ale v\u0161echno u\u017e m\u011b docela bol\u00ed,“ promne si krk, na\u010de\u017e se zvedne. U\u017e p\u0159ed n\u011bjakou dobou si sundal l\u00edmec. Chud\u00e1k, sed\u00ed tu se mnou kolik hodin v t\u00e9hle bolesti.<\/em><\/div>\n
„A nechce\u0161 to namas\u00edrovat? J\u00e1 bych byl opatrn\u00fd,“ nab\u00eddnu mu.<\/div>\n
„Hmm, to je dobr\u00fd. U\u017e mus\u00ed\u0161 bejt taky ur\u010dit\u011b unavenej,“ pousm\u011bje se. Na m\u011b a\u0165 se neot\u00e1\u010d\u00ed, to nechci.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj p\u0159\u00edsn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e podzvednu obo\u010d\u00ed. „M\u016f\u017eu ti to namas\u00edrovat?“<\/div>\n
„\u2026m\u016f\u017ee\u0161,“ usm\u011bje se sladce. No sl\u00e1va.<\/em><\/div>\n
„D\u00edky,“ pousm\u011bju se a vstanu od stolu. Sundal jsem si s\u00e1\u010dko a jen v t\u00edlku k n\u011bmu do\u0161el. „Co nejv\u00edc se uvolni, hm?“ po\u0161ept\u00e1m a p\u0159ilo\u017e\u00edm dlan\u011b na jeho ramena.<\/p>\n

„V\u017edycky se uvoln\u00edm, kdy\u017e na m\u011b \u0161ah\u00e1\u0161,“ po\u0161ept\u00e1 a opravdu se naprosto uvoln\u00ed, a\u017e mu poklesnou ramena. Nad t\u00edm se tro\u0161ku pousm\u011bju a za\u010dnu ho opravdu jemn\u011b a s citem mas\u00edrovat. To bych m\u011bl br\u00e1t jako kompliment. A beru to tak. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b to.<\/em> P\u0159esouval jsem se pomali\u010dku z ramen na kr\u010dn\u00ed p\u00e1te\u0159. Necht\u011bl jsem tyhle d\u016fle\u017eit\u00e9 body vynechat.<\/div>\n

„K\u0159i\u010d, kdyby to bolelo, ano?“ sklonil jsem se mu k ou\u0161ku.<\/div>\n
„Nebol\u00ed to, jsi n\u011b\u017enej,“ p\u0159ivine se ke mn\u011b trochu, \u010d\u00edm\u017e se mi zade\u010dkem natiskne na rozkrok. Uhm.<\/em> Tro\u0161ku jsem se proti n\u011bmu tak\u00e9 natiskl a vydechl mu na krk.<\/div>\n
„S tebou to jinak nejde, aspo\u0148 te\u010f,“ pohlad\u00edm ho po \u0161\u00edji a pokra\u010duju.<\/div>\n
„Nebylo by lep\u0161\u00ed to triko sundat?“ navrhne mi klidn\u011b. Dot\u00fdkat se jeho nah\u00e9 poko\u017eky? Neodol\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„No, asi jo,“ skousnu si spodn\u00ed ret. „Sund\u00e1m ti ho, ano?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ichytil si lem a s\u00e1m si ho za\u010dal pomalu hrnout nahoru.<\/div>\n
„Ne, ne, bude t\u011b to bolet,“ \u0161eptnu a s\u00e1m mu ho st\u00e1hnu, aby si p\u00e1te\u0159 a krk p\u0159\u00edli\u0161 nenam\u00e1hal.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ po\u0161ept\u00e1 mi vd\u011b\u010dn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b zep\u0159edu pohlad\u00ed po stehn\u011b, jak je lehce p\u0159edklon\u011bn\u00fd nad stolem, o n\u011bj\u017e se op\u00edr\u00e1. Mmm, jsem vd\u011b\u010dn\u00fd za ka\u017ed\u00fd dotyk. Asi jsem se v\u00e1\u017en\u011b zbl\u00e1znil.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co,“ sjedu mu jemn\u011b prsty po linii p\u00e1te\u0159e a oddechnu. Tolik bych tuhle sametovou poko\u017eku cht\u011bl l\u00edbat.<\/em> Neudr\u017eel jsem se a alespo\u0148 ho l\u00edbnul na sedm\u00fd kr\u010dn\u00ed obratel. Hned se mu cel\u00fdm t\u011blem prohnala hus\u00ed k\u016f\u017ee, ale udr\u017eela se.<\/div>\n
„Mmm,“ jemn\u011b jsem ho l\u00edbnul na krk a potom se dal zase do jemn\u00e9 mas\u00e1\u017ee. Nechal si to l\u00edbit a spokojen\u011b oddechoval, samoz\u0159ejm\u011b a\u017e na ob\u010dasn\u00e9 zabru\u010den\u00ed, kdy\u017e ho n\u011bco zabolelo.<\/p>\n

„Uvolnit,“ po\u0161ept\u00e1m s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e nap\u0159\u00edm\u00ed tro\u0161ku ramena. Jemn\u011b jsem ho po nich pohladil a pol\u00edbil ho na \u0161\u00edji.<\/div>\n

„Mhh,“ vydechne rozechv\u011ble. Napnul se snad je\u0161t\u011b v\u00edc. Ale j\u00e1 pot\u0159ebuju prav\u00fd opak, brou\u010dku.<\/em><\/div>\n
„Je to tak \u0161patn\u00e9, \u017ee se nap\u00edn\u00e1\u0161, hm?“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„Naopak,“ sklon\u00ed trochu hlavu, \u010d\u00edm\u017e mu v\u0161echny cop\u00e1nky p\u0159epadnou dop\u0159edu a naskytnou se mi cel\u00e1 jeho hol\u00e1 z\u00e1da. Bo\u017ee, to je p\u0159esn\u011b to, co chci.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Sklon\u00edm se mali\u010dko a vyjedu mu rty z\u00e1rove\u0148 s jazykem mezi lopatkami. Prsty jsem mu mnul n\u011b\u017en\u011b kr\u010dn\u00ed obratle.<\/div>\n
„Bo\u017ee,“ po\u0161eptal rozechv\u011ble. C\u00edtil jsem, jak se mi zade\u010dkem nat\u011bsno nam\u00e1\u010dkl na penis, jako by m\u011b cht\u011bl c\u00edtit. A j\u00e1 se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee m\u011b za chv\u00edli tak\u00e9 uc\u00edt\u00ed.<\/em> Musel jsem se p\u0159em\u00e1hat a dr\u017eet. Sjel jsem prsty druh\u00e9 ruky po boc\u00edch a sjel mu na b\u0159\u00ed\u0161ko, jak to m\u011bl r\u00e1d. Schv\u00e1ln\u011b jsem se k n\u011bmu natiskl v\u00edc a tro\u0161ku po n\u011bm rozkrokem vyjel. Neudr\u017eel jsem v sob\u011b ten tich\u00fd vzdech. \u0160pi\u010dkou jazyka jsem mu vyjel po kr\u010dn\u00ed tepn\u011b a nas\u00e1l mu nakonec u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. Bille, Bille, dost! Do prdele, j\u00e1 se neudr\u017e\u00edm. Je tak dokonal\u00fd, kr\u00e1sn\u00fd, jemn\u00fd a sametov\u00fd.<\/p>\n

<\/em> „Jsi dokonal\u00fd, tak moc dokonal\u00fd,“ zak\u0148u\u010del jsem.<\/div>\n

„Ohh,“ vzdychl samou rozko\u0161\u00ed a sjel dlan\u00ed po stole.<\/div>\n
„Tomi,“ za\u0161ept\u00e1m a semnu jeho u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek mezi rty. Dlan\u011bmi jsem mu vyjel po b\u0159i\u0161e a\u017e na hru\u010f a promas\u00edroval mu prsty bradavky. „Bo\u017ee m\u016fj,“ p\u0159itisknu se k n\u011bmu. Tom vzdychl, av\u0161ak ke mn\u011b se n\u00e1hle oto\u010dil. Jen kr\u00e1tce se mi pod\u00edval do o\u010d\u00ed, ot\u0159el se n\u011b\u017en\u011b nosem o m\u016fj a u\u017e se p\u0159is\u00e1l hladov\u011b k m\u00fdm rt\u016fm. Oh, j\u00e1 ze\u0161\u00edl\u00edm. V\u016fbec mi nejde o to, \u017ee jsem vzru\u0161en\u00fd. Chci se ho hlavn\u011b dot\u00fdkat, l\u00edbat jej a laskat ho, co to jen p\u016fjde. Ten pocit, \u017ee ho m\u00e1m pro sebe, je tolik kr\u00e1sn\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Mhhh,“ vzdychl jsem mu pom\u011brn\u011b nahlas do rt\u016f a chytil ho za boky. Vysadil jsem si ho okam\u017eit\u011b na st\u016fl a dlan\u011bmi odhrnul v\u011bci a hlavn\u011b pap\u00edry, co na n\u011bm byly. Polibky jsem mu dost drze a v\u00e1\u0161niv\u011b opl\u00e1cel. Nemohl jsem se odtrhnout. On m\u011b v\u0161ak chytil za lem t\u00edlka a za\u010dal ho v rychlosti hrnout nahoru. T\u00e9m\u011b\u0159 ho ze m\u011b serval a pohodil ho po stole. Ouh, to bylo rychl\u00e9. Bude se m\u011b te\u010f dot\u00fdkat a j\u00e1? Omdl\u00edm.<\/em> Hned na to se navr\u00e1til k m\u00fdm rt\u016fm a s tou\u017eebn\u00fdm vzdechem na n\u011b za\u00fato\u010dil. Cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl, spla\u0161en\u011b oddechoval a \u017e\u00e1dal si ho v\u00edc. L\u00edb\u00e1n\u00ed jsem tro\u0161ku zm\u00edrnil a za\u010dal jeho rty v\u00edce sv\u00fdmi polibky plenit. Cht\u011bl jsem mu uk\u00e1zat v\u0161echen ten cit a l\u00e1sku. Prsty jsem mu za\u010dal vyj\u00ed\u017ed\u011bt po b\u0159i\u0161e, ale st\u00e1le jsem klesal. Na podb\u0159i\u0161ku jsem ho jemn\u011b zm\u00e1\u010dkl a dla\u0148 na to m\u00edsto slabin p\u0159itiskl.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Bille,“ vzdychne spla\u0161en\u011b, na\u010de\u017e m\u011b stiskne mezi stehny. Jakmile m\u011b p\u0159ichytil za tv\u00e1\u0159, st\u00e1hl si m\u011b v\u00edc k sob\u011b a probojoval se jazykem ke mn\u011b do \u00fast. Nejd\u0159\u00edv m\u016fj jen n\u011b\u017en\u011b a laxn\u011b objel sv\u00fdm, ale pot\u00e9 do n\u011bj \u0161\u0165ouchl a odstartoval v\u00e1\u0161nivou souhru. Druhou rukou m\u011b p\u0159ichytil za dla\u0148 a vtla\u010dil si ji pod sv\u00e9 kalhoty. Tam\u2026 tam, sakra. On tvrdne a j\u00e1 taky, ale j\u00e1 ho c\u00edt\u00edm!<\/em> To jsem ov\u0161em nahlas zafun\u011bl nosem a dla\u0148 mu p\u0159es boxerky p\u0159itiskl k penisu. Projel mnou zat\u00edm nepoznan\u00fd pocit vzru\u0161en\u00ed a touhy. V\u016fbec m\u011b to neodpuzuje, naopak chci, aby byl tvrd\u0161\u00ed a j\u00e1 ho mohl\u2026 m\u00edt v ruce a ochutnat ho. Cht\u011bl bych ho vid\u011bt a dr\u00e1\u017edit ho prsty a t\u0159eba i jazykem.<\/em> Kdy\u017e jsem c\u00edtil, jak jeho penis nar\u016fst\u00e1 na objemu, bylo to pro m\u011b jako \u0161\u00edlenstv\u00ed. Rozechv\u011bl jsem se je\u0161t\u011b v\u00edc. Rozehr\u00e1l jsem s n\u00edm hru mimo na\u0161e \u00fasta. Hr\u00e1l si se mnou v\u00e1\u0161niv\u011b, av\u0161ak z\u00e1rove\u0148 l\u00e1skypln\u011b. V ka\u017ed\u00e9m jeho gestu bylo c\u00edtit vzru\u0161en\u00ed. Sjel mi rukou po hrudi, promnul mi bradavku mezi prsty a pak vzru\u0161en\u011b vzdychl. Obkrou\u017eil m\u016fj jazyk sv\u00fdm a n\u00e1sledn\u011b se trochu odklonil, p\u0159i\u010dem\u017e zaklonil s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima hlavu.<\/p>\n

„Mmm,“ vyu\u017eil jsem toho a rty mu za\u010dal laskat krk. L\u00edbal jsem ho a jemn\u011b dr\u00e1\u017edil jazykem a sunul se st\u00e1le n\u00ed\u017e. Po chv\u00edli jsem u\u017e jazykem a rty laskal jeho hrudn\u00edk a bradavku. Dla\u0148 jsem mu tiskl k rozkroku, jako tomu bylo dosud.<\/div>\n

„Mhh, Bille,“ zavzdychal pom\u011brn\u011b hlasit\u011b. Pohladil m\u011b b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po podb\u0159i\u0161ku a v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159ivinul. Vjel mi rukou do vlas\u016f, n\u00e1sledn\u011b je n\u011b\u017en\u011b stiskl a trochu za n\u011b zatahal. Jak m\u016f\u017ee jen v\u011bd\u011bt, co se mi l\u00edb\u00ed. Chci, aby se m\u011b takhle dot\u00fdkal, tahal a do\u017eadoval se m\u011b.<\/em> C\u00edtil jsem, jak se mu hrudn\u00edk chv\u011bl spole\u010dn\u011b s nepravideln\u00fdm dechem a jeho sametov\u00e1 poko\u017eka byla okam\u017eik od okam\u017eiku v\u00edc hork\u00e1. Pocit rozko\u0161e a vzru\u0161en\u00ed v m\u00e9m t\u011ble \u0161\u00edlen\u00fdm zp\u016fsobem nar\u016fstal. Dlan\u00ed jsem za\u010dal pohybovat, jako bych jeho penis mas\u00edroval. Nep\u0159\u00e1l jsem si v tenhle okam\u017eik nic jin\u00e9ho, ne\u017e ho uspokojovat. Vzru\u0161ovalo m\u011b, jak d\u00fdchal, vzdychal a do\u017eadoval se m\u00fdch dotyk\u016f. Skousl jsem mu bradavku mezi zuby a jemn\u011b po n\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ejel jazykem.<\/div>\n
„Ohm,“ polkl a m\u011blce vydechl. M\u011bl jsem pocit, jako by se mi ka\u017edou chvilku m\u011bl polo\u017eit na st\u016fl. Co\u017e by mi nevadilo.<\/em> Vyt\u00e1hl si m\u011b za tv\u00e1\u0159 v\u00fd\u0161 k sob\u011b a hned m\u011b za\u010dal dychtiv\u011b l\u00edbat, p\u0159i\u010dem\u017e hlasit\u011b fun\u011bl a pohyboval boky.<\/p>\n

„Brou\u010dku,“ po\u0161eptal jsem p\u0159irozen\u011b, ani\u017e bych se nad t\u00edm rozm\u00fd\u0161lel a d\u00e1l jej l\u00edbal. Dlan\u00ed jsem p\u0159itla\u010dil a za\u010dal s n\u00ed i krou\u017eit. Jazykem jsem se dost\u00e1val st\u00e1le hloub\u011bji do jeho \u00fast. Jsem si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee se ho nikdy nenaba\u017e\u00edm. Tulil se ke mn\u011b a ot\u00edral se o m\u011b sv\u00fdm polonah\u00fdm t\u011blem. Jeho vzru\u0161en\u00ed m\u011b tla\u010dilo do dlan\u011b, jak u\u017e byl tvrd\u00fd. S hlasit\u00fdm mlasknut\u00edm se odtrhl od m\u00fdch rt\u016f a za\u010dal mi mokr\u00fdmi polibky ol\u00edb\u00e1vat krk.<\/div>\n

„Oh, bo\u017ee, Bille,“ \u0161eptal mi vzru\u0161en\u011b do poko\u017eky. „Vem si m\u011b. J\u00e1 t\u011b\u2026“ N\u00e1hle ho v\u0161ak p\u0159eru\u0161il m\u016fj zvon\u00edc\u00ed iPhone, kter\u00fd vyhr\u00e1val ‚I almost told you, that I loved you‘<\/em> od Papa Roach. Do prdele!<\/em> Tom sebou v ten okam\u017eik \u00fapln\u011b cuknul. Ne, ne, ne, sakra!<\/em> A\u010dkoli jsem necht\u011bl, pomali\u010dku jsem se od n\u011bj poodt\u00e1hnul, ale dal jsem mu je\u0161t\u011b dlouh\u00fd polibek.<\/div>\n
„Promi\u0148, promi\u0148,“ za\u0161ept\u00e1m a nat\u00e1hnu se pro ten mobil, kter\u00fd m\u00e1m chu\u0165 moment\u00e1ln\u011b vyhodit z okna. Kdy\u017e na n\u011bm v\u0161ak vid\u00edm jm\u00e9no volaj\u00edc\u00edho, polije m\u011b ledov\u00fd pot. To se m\u016f\u017ee st\u00e1t opravdu jen a jen mn\u011b.<\/em> Tom na m\u011b v tichosti hled\u011bl a sna\u017eil se uklidnit. Zhluboka jsem se nadechl, abych ukonej\u0161il i sv\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ p\u0159ijmu hovor a sklop\u00edm o\u010di, p\u0159i\u010dem\u017e Toma pohlad\u00edm po stehn\u011b. Rad\u0161i budu d\u011blat, jako by nic, jinak bych j\u00ed se\u0159val asi ihned. Pro\u010d mi vol\u00e1 te\u010f, sakra te\u010f!<\/p>\n

<\/em> „Kde, sakra, jsi?!“ ozval se hned Barba\u0159in uje\u010den\u00fd hlas. „U\u017e je p\u016fl osm\u00fd a ty nikde! Jak kr\u00e1va se ti tu d\u011bl\u00e1m s ve\u010de\u0159\u00ed, um\u00edr\u00e1m strachy, jestli se ti n\u011bco nestalo, mal\u00e1 tu div nebre\u010d\u00ed, kde je tat\u00ednek!“ \u0159vala na m\u011b tak hlasit\u011b, \u017ee to musel sly\u0161et i Tom. Sklonil hlavu a zt\u011b\u017eka vydechl. Uh, to ne. Co m\u00e1m asi \u0159\u00edct a co m\u00e1m d\u011blat? Nechci od n\u011bj te\u010f odej\u00edt, to fakt ne.<\/em><\/div>\n

„Ahoj,“ pozdrav\u00edm ji klidn\u011b. „Jsem v pr\u00e1ci. Na-na n\u011b\u010dem jsme tu d\u011blali, ale\u2026 u\u017e jsme skon\u010dili,“ vydechnu potichu a zap\u0159u se dlan\u00ed o st\u016fl. Zabijte m\u011b rad\u0161i n\u011bkdo.<\/em> Uc\u00edtil jsem, \u017ee t\u00edha na stole povolila, jeliko\u017e Tom z n\u011bj sklouznul na nohy.<\/div>\n
„V pr\u00e1ci?! V pr\u00e1ci?!“ \u0159vala na m\u011b Barbara. „To si mysl\u00ed\u0161, \u017ee ti \u017eeru?! M\u00e1\u0161 doma, kurva, dceru, tak se podle toho chovej!“ Jako by se ona podle toho chovala, sakra! J\u00e1 jsem doma denn\u011b, denn\u011b se o malou star\u00e1m, jak je t\u0159eba, tak a\u0165 dr\u017e\u00ed tu svoj\u00ed nevym\u00e1chanou hubu.<\/em><\/div>\n
Tom se mezit\u00edm nat\u00e1hl po triku a obl\u00e9kl si ho. Sakra, to ne. Kdyby nebylo Nicki, tak se na celej domov z vysoka vyseru a budu tu s n\u00edm klidn\u011b celou noc.<\/p>\n

<\/em> „P\u0159esta\u0148, promluv\u00edme si doma,“ \u0159eknu j\u00ed dost r\u00e1zn\u011b. Oto\u010dil jsem se na Toma a chytil ho za ruku. On se mi v\u0161ak vytrhl a v rychlosti si sebral v\u0161echny v\u011bci, ani\u017e by se na m\u011b pod\u00edval. To jsem tomu dal. Tohle bylo to posledn\u00ed, co bych cht\u011bl. Do hajzlu!<\/em><\/div>\n

„Tak na to, m\u016fj milej zlatej, zapome\u0148!“ vyjela po mn\u011b znovu. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee ne\u017e p\u0159ijede\u0161 dom\u016f, tak se do t\u00fd doby zklidn\u00edm a ty m\u011b uchl\u00e1chol\u00ed\u0161 jako v\u017edycky tou svoj\u00ed pod\u011blanou pusou?!“ zavr\u010dela na m\u011b doslova jako n\u011bjak\u00e1 vztekl\u00e1 hyena. Vlastn\u011b pro\u010d jako.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00edn\u00edm s tebou te\u010f po telefonu cokoli \u0159e\u0161it. Bu\u010f si klidn\u00e1, nebo ne, prost\u011b si promluv\u00edme doma,“ \u0159eknu rozho\u0159\u010den\u011b a oto\u010d\u00edm se na Toma. Smutn\u011b se na n\u011bj zahled\u00edm a sna\u017e\u00edm se ho zastavit. „Po\u010dkej,“ sna\u017e\u00edm se mu n\u011bjak nazna\u010dit alespo\u0148 gesty. On v\u0161ak popot\u00e1hnul nosem, p\u0159i\u010dem\u017e si ot\u0159el h\u0159betem ruky oko a jen co popadl ze stolu l\u00edmec, co nejrychleji se roze\u0161el pry\u010d.<\/div>\n
„To si pi\u0161, \u017ee si promluv\u00edme! Tak zvedni tu svoj\u00ed prdel a u\u017e poje\u010f!“ k\u0159ikne na m\u011b do telefonu Barbara.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159eknu j\u00ed na\u0161tvan\u011b a potom u\u017e se to chyst\u00e1m polo\u017eit. Mus\u00edm za n\u00edm, nem\u016f\u017eu ho takhle nechat odej\u00edt. Stejn\u011b je to v\u0161echno moje vina. Jsem idiot, v\u00e1\u017en\u011b.<\/em> On u\u017e v\u0161ak za sebou bouchl dve\u0159mi. Vztekle jsem hovor ukon\u010dil a vyb\u011bhl je\u0161t\u011b za n\u00edm.<\/p>\n

„Tome!“ skoro jsem vyk\u0159ikl, ale on ode\u0161el. Nesta\u010dil jsem ho dob\u011bhnout, ani mu nic \u0159\u00edct. Sv\u011bsil jsem ne\u0161\u0165astn\u011b hlavu a zak\u0148u\u010del. Sakra, pro\u010d se v\u0161echno tohle d\u011bje. Pro\u010d nem\u016f\u017eeme m\u00edt klid. J\u00e1 m\u00e1m ale obavy, \u017ee dokud se nerozvedu, tak ten klid m\u00edt nebudeme. J\u00e1 s n\u00ed nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt\u2026 nec\u00edt\u00edm k n\u00ed pravou l\u00e1sku a tu jsme si slibovali. Tohle by nebylo f\u00e9r a nav\u00edc j\u00e1 chci b\u00fdt s n\u00edm. Ov\u0161em po tomhle nev\u00edm, jestli by se mnou cht\u011bl b\u00fdt on. Nemyslel jsem to \u0161patn\u011b\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Za\u0161li jsme si se Sandrou do nedalek\u00e9 pizzerie, kde jsem ji\u017e jednou byl i s Billem. Usadili jsme se dozadu do jednoho rohu, kde jsme si vytvo\u0159ili trochu soukrom\u00ed. Hodn\u011b jsme si pov\u00eddali, dozv\u00eddali se o sob\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4380","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4380","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4380"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4380\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4380"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4380"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4380"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}