{"id":4386,"date":"2013-12-20T16:00:00","date_gmt":"2013-12-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4372"},"modified":"2013-12-20T16:00:00","modified_gmt":"2013-12-20T15:00:00","slug":"denial-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/20\/denial-25\/","title":{"rendered":"Denial 25."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Kdy\u017e jsem se r\u00e1no probudil a pod\u00edval se na hodiny, hned m\u011b m\u00e1lem klepla pepka. M\u011bl jsem vst\u00e1vat u\u017e p\u0159ed p\u016fl hodinou!<\/div>\n

„Zasranej bud\u00edk,“ za\u010dal jsem nad\u00e1vat, p\u0159i\u010dem\u017e u\u017e jsem hnal do koupelny a volal si tax\u00edka. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 mi to v\u0161echno usnad\u0148ovala, byla ta, \u017ee jsem z postele nemusel vyh\u00e1n\u011bt je\u0161t\u011b n\u011bkoho dal\u0161\u00edho jako obvykle. Byla to jist\u00e1 \u00faleva, ale z\u00e1rove\u0148 ztr\u00e1ta. Chyb\u011blo mi tam n\u011bjak\u00e9 p\u011bkn\u00e9, svalnat\u00e9 a tepl\u00e9 t\u011blo, o kter\u00e9 bych se mohl celou noc ot\u00edrat a spokojen\u011b vrn\u011bt. Te\u010f ale m\u016f\u017eu leda tak k\u0148u\u010det nad sv\u00fdmi zran\u011bn\u00edmi a zoufat si nad sv\u00fdm ksichtem. Rychle jsem se osprchoval a oholil. P\u0159i obl\u00e9k\u00e1n\u00ed jsem sn\u011bdl jeden croissant a pak jsem si vy\u010distil zuby. Je\u0161t\u011b jsem si ud\u011blal n\u011bco s ksichtem, popadl n\u011bjak\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci a u\u017e jsem let\u011bl z bytu. P\u0159ed bar\u00e1kem u\u017e \u010dekal tax\u00edk, tak jsem jen nasko\u010dil a \u0159ekl mu sm\u011br j\u00edzdy. Vzal jsem to dneska n\u011bjak rychle, snad bych to mohl stihnout i v\u010das.<\/p>\n

<\/em> Jakmile jsem p\u0159i\u0161el do agentury, pozdravil jsem na recepci Ann a u\u017e jsem b\u011b\u017eel do kant\u00fdny. Tam jsem vzal dv\u011b latt\u00e9, jedno pro sebe, druh\u00e9 pro \u0161\u00e9fa. Hannah se divila, kam tak posp\u00edch\u00e1m, pro\u010d si s n\u00ed dnes nem\u016f\u017eu pov\u00eddat, a i kdy\u017e jsem j\u00ed \u0159ekl, \u017ee m\u00e1m zpo\u017ed\u011bn\u00ed, cht\u011bla se vykec\u00e1vat d\u00e1l. Si asi myslela, \u017ee m\u011b fakt kone\u010dn\u011b sbal\u00ed. \u017densk\u00fd fakt n\u011bkdy nech\u00e1pu. Rozlou\u010dil jsem se s n\u00ed a jel nahoru. Cestou jsem zdravil ka\u017ed\u00e9ho, na koho jsem narazil jako obvykle. Byl jsem pom\u011brn\u011b obl\u00edben\u00fd, a\u010dkoli mi p\u0159ipadalo, \u017ee od t\u00e9 doby, co jsem se stal Billov\u00fdm asistentem, se mi za\u010dali ostatn\u00ed n\u011bjak stranit. Moc jsem to nech\u00e1pal, ale nehodlal jsem si t\u00edm kazit n\u00e1ladu. I p\u0159es ve\u0161ker\u00fd zmatek kv\u016fli zasp\u00e1n\u00ed jsem m\u011bl dobrou n\u00e1ladu. T\u011b\u0161il jsem se, a\u017e vejdu do kancel\u00e1\u0159e, d\u00e1m Billovi latt\u00e9 a pak ho pol\u00edb\u00edm. Znovu se vpiji do t\u011bch sladk\u00fdch rt\u016f\u2026 Uh.
<\/em><\/div>\n

\n
<\/p>\n

<\/em> „\u010cau, Sandro,“ pozdrav\u00edm ji, kdy\u017e se p\u0159i\u017eenu do sekretari\u00e1tu.<\/div>\n

„Ahoj, Tome, dneska n\u011bjak pozd\u011b,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„No jo, rann\u00ed komplikace,“ u\u0161kl\u00edbnu se pobaven\u011b.<\/div>\n
„To by m\u011b zaj\u00edmalo, co m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt ty za rann\u00ed komplikace,“ za\u010dne se chichotat. Ta je zv\u011bdav\u00e1, a\u017e to nen\u00ed hezk\u00fd. Ale co, p\u011bkn\u00e1 je.<\/em><\/div>\n
„No\u2026 obvykle zdr\u017euje \u017eensk\u00e1 nebo chlap, co tam m\u00e1m, ale dneska jsem v\u00fdjime\u010dn\u011b zaspal,“ zavrt\u00edm se sm\u00edchem hlavou.<\/div>\n
„\u010cekala jsem sp\u00ed\u0161 probl\u00e9my s rann\u00ed erekc\u00ed,“ ol\u00edzne si s \u00fasm\u011bvem rty.<\/div>\n
„To nen\u00ed probl\u00e9m, ale mali\u010dkost,“ mrknu na ni pobaven\u011b. „Tak j\u00e1 let\u00edm, nebo m\u011b \u0161\u00e9f roztrhne.“<\/div>\n
„Ale neroztrhne. Dneska se usm\u00edval a vypadal n\u011bjak uvoln\u011bn\u011b. Podle m\u011b mu star\u00e1 po dlouh\u00fd dob\u011b dala,“ za\u010dne se sm\u00e1t. Ahm\u2026 No\u2026 j\u00e1 to pozn\u00e1m, uvid\u00edm. Mo\u017en\u00e1 se jen dob\u0159e vyspal. Snad\u2026<\/em><\/div>\n
„Zjist\u00edm to, abys mohla \u0161\u00ed\u0159it drby,“ proto\u010d\u00edm o\u010di, aby ne\u0159ekla, \u017ee m\u011b to n\u011bjak dostalo. Vlastn\u011b jsem m\u011bl posledn\u00ed dobou pocit, jako by o mn\u011b a Billovi v\u011bd\u011bla. Vzhledem k tomu, \u017ee m\u00e1 o\u010di i u\u0161i v\u0161ude, by m\u011b to nep\u0159ekvapovalo. Vzal jsem za kliku a ve\u0161el do Billovy kancel\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Jen co jsem ve\u0161el, zvedl ke mn\u011b pohled.<\/div>\n

„Ahoj Tomi,“ pousm\u00e1l se lehce.<\/div>\n
„Ahoj,“ usm\u011bju se. „Promi\u0148, \u017ee jdu pozd\u011b, ale zaspal jsem. Na to, jak mam obvykle lehk\u00fd span\u00ed, m\u011b te\u010f neprobudil ani bud\u00edk. Jakmile jsem p\u0159i\u0161el dom\u016f, dal jsem si sprchu a u\u017e u j\u00eddla jsem us\u00ednal, tak jsem si \u0161el lehnout. B\u011bhem chvilky jsem byl mrtvej, tak promi\u0148, \u017ee jsem ti nenapsal,“ \u0159eknu se sm\u00edchem, jakmile za sebou zav\u0159u dve\u0159e. Do\u0161el jsem k jeho stolu a postavil mu na kraj latt\u00e9, aby mu nep\u0159ek\u00e1\u017eelo. Vypad\u00e1 n\u011bjak\u2026 norm\u00e1ln\u011b.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u00e1l se nad t\u00edm a hned se pro n\u011bj nat\u00e1hl, aby si p\u0159ivon\u011bl. „Nic se ned\u011bje, jen jsem m\u011bl starost, jestli jsi v po\u0159\u00e1dku. Hlavn\u011b, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku dorazil.“<\/div>\n
„Jo, jo,“ brouknu jen a za\u010dnu si detailn\u011bji prohl\u00ed\u017eet jeho obli\u010dej.<\/p>\n

Ba jo, je n\u011bjakej uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed. Nem\u00e1 tak k\u0159e\u010dovit\u00fd \u00fasm\u011bv, i kdy\u017e se usm\u00edv\u00e1 v\u017edycky up\u0159\u00edmn\u011b. Mo\u017en\u00e1 s n\u00ed opravdu spal. Pro\u010d\u2026 by vlastn\u011b ne, v\u017edy\u0165\u2026 je to jeho \u017eena. Pokud spolu ale sp\u00ed, nem\u016f\u017ee to mezi nima bejt a\u017e tak hrozn\u00fd\u2026<\/p>\n

<\/em> „Co\u2026 co je?“ zamra\u010dil se tro\u0161ku. Je z toho nesv\u016fj, co\u017e znamen\u00e1 jen jedin\u00e9.<\/em><\/div>\n

„Vypad\u00e1\u0161\u2026 jinak,“ pokr\u010d\u00edm tro\u0161ku rameny.<\/div>\n
„Jinak? Nep\u0159ipad\u00e1m si jin\u00fd,“ na\u0161pul\u00ed zamy\u0161len\u011b rty a napije se latt\u00e9. „A jak ti je? Co ten krk?“ zaj\u00edmal se. Sna\u017e\u00ed se to zamluvit.<\/em><\/div>\n
„Dobr\u00fd,“ zad\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a naklon\u00edm nepatrn\u011b hlavu ke stran\u011b. M\u00e1 sv\u011btlej\u0161\u00ed o\u010di\u2026<\/em> „M\u011bl jsi sex,“ prohl\u00e1s\u00edm s t\u00e9m\u011b\u0159 neochv\u011bjnou jistotou, a\u010d se usm\u00edv\u00e1m. O\u010dividn\u011b ho to zasko\u010dilo.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ vysoukal ze sebe. Zd\u00e1lo se, \u017ee ho to mrz\u00ed a styd\u00ed se za to. Tak\u017ee m\u011bl\u2026<\/em> Beze slov jsem polo\u017eil latt\u00e9 a obe\u0161el st\u016fl. Postavil jsem se za n\u011bj a promnul mu ramena a kr\u010dn\u00ed p\u00e1te\u0159. U\u017e nen\u00ed tak napjat\u00fd, zato\u2026<\/em> Dlan\u00ed jsem sjel po pa\u017ei. C\u00edtil jsem, jak m\u011bl nab\u011bhl\u00e9 svalstvo.<\/p>\n

„Zkr\u00e1tka to pozn\u00e1m. U\u017e se tah\u00e1m s chlapama n\u011bjakou dobu,“ po\u0161ept\u00e1m. D\u00e1m mu malou pusu do vlas\u016f a odt\u00e1hnu se. Pro\u010d m\u011b to v\u016fbec mrz\u00ed? V\u017edy\u0165 j\u00e1 si taky u\u017e\u00edv\u00e1m\u2026 u\u017e\u00edval. Nem\u011blo by mi to vadit. Jako si u\u017e\u00edv\u00e1m j\u00e1, on p\u0159ece m\u016f\u017ee taky. Jen m\u011b zar\u00e1\u017e\u00ed, s k\u00fdm to bylo. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 krom\u011b m\u011b n\u011bkoho dal\u0161\u00edho\u2026 Nebo v tom je zkr\u00e1tka Barbara. Pro\u010d s n\u00ed ale sp\u00ed, kdy\u017e po\u0159\u00e1d tvrd\u00ed, jak je jejich vztah \u0161patn\u00fd? Nem\u016f\u017ee b\u00fdt\u2026 a\u017e tak \u0161patn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 jim to nakonec kaz\u00edm j\u00e1. M\u011bl bych se nejsp\u00ed\u0161 st\u00e1hnout stranou.<\/em><\/div>\n

„Aha. Netu\u0161il jsem, \u017ee by na mn\u011b tohle bylo poznat,“ vydechl a nat\u00e1hl po mn\u011b ruku. Jo, ty sis myslel, \u017ee jsem blbej a nic mi nedojde.<\/em> „Neut\u00edkej hned,“ oto\u010dil se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Mus\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bco za\u0159\u00eddit ohledn\u011b t\u00fd boura\u010dky, tak\u017ee p\u016fjdu vedle \u00fa\u0159adovat,“ semknu rty k sob\u011b. „Tak se nenech ru\u0161it,“ pohlad\u00edm ho po ramen\u011b. Obejdu st\u016fl, vezmu si p\u0159i cest\u011b latt\u00e9 a pot\u00e9 se zav\u0159u vedle v kancel\u00e1\u0159i, abych ho neru\u0161il od pr\u00e1ce sv\u00fdm mluven\u00edm. I kdy\u017e kdesi uvnit\u0159 se od n\u011bj sp\u00ed\u0161 chci vzd\u00e1lit ne\u017e ho jen neru\u0161it. Ach jo.<\/em> D\u0159epnu si do k\u0159esla a s p\u0159e\u0161l\u00fdm v\u00fdrazem za\u010dnu jen tak hled\u011bt do pr\u00e1zdna. M\u011blo by mi to b\u00fdt jedno, ale\u2026 nen\u00ed. J\u00e1 snad \u017e\u00e1rl\u00edm.<\/em> Sundal jsem si pom\u011brn\u011b nevrle ten otravn\u00fd l\u00edmec a hodil ho po stole, na\u010de\u017e jsem si schoval obli\u010dej do dlan\u00ed. Sakra, m\u011b to tak \u0161tve! Pro\u010d s n\u00ed, do h\u00e1je, v\u016fbec chr\u00e1pe?! Po\u0159\u00e1d si st\u011b\u017euje a te\u010f\u2026 tohle. Seru na n\u011bj, jo, seru. A\u0165 si t\u00e1hne za svoj\u00ed semetrikou. U\u017e mu nebudu d\u011blat blbe\u010dka.<\/em> Popadnu telefon a vyto\u010d\u00edm \u010d\u00edslo, kter\u00e9 pot\u0159ebuju. Jdi do prdele, Tr\u00fcmpere.<\/em> B\u011bhem chv\u00edle se ve sluch\u00e1tku ozval p\u0159\u00edjemn\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas, s n\u00edm\u017e jsem za\u010dal \u0159e\u0161it v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem zhruba po hodin\u011b obtelefonoval a odfaxoval v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 ohledn\u011b pojistky a podobn\u011b, promnul jsem si unaven\u011b krk a op\u0159el si hlavu o loket. Te\u010f bych se m\u011bl zvednout a j\u00edt vedle za sv\u00fdm \u0161\u00e9fem \u0159e\u0161it z\u00e1le\u017eitosti ohledn\u011b kampan\u011b pro Merhauta. Jenom\u017ee on nen\u00ed jenom m\u016fj \u0161\u00e9f. Nedok\u00e1\u017eu tam jen tak j\u00edt a d\u011blat, jako by se nic nestalo, kdy\u017e stalo. Ale\u2026 jsem v pr\u00e1ci, mus\u00edm se podle toho chovat.<\/em> Po chvilce, co jsem se zvednul a vyhodil pr\u00e1zdn\u00fd kel\u00edmek od latt\u00e9, jsem do\u0161el pootev\u0159\u00edt dve\u0159e, a\u010d se mi ani v nejmen\u0161\u00edm necht\u011blo. Abych tam rovnou \u0161el, na to odvahu nem\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 d\u011bl\u00e1 n\u011bco, u \u010deho m\u011b nepot\u0159ebuje. T\u0159eba m\u011b ani volat nebude. No, a v hor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b, kdy\u017e n\u011bco cht\u00edt bude, holt zavol\u00e1.<\/em> Zase jsem se pomalu usadil do k\u0159esla, nandal si l\u00edmec a zapnul si alespo\u0148 skype na notebooku. Chvili\u010dku na to se Bill objevil ve dve\u0159\u00edch.<\/p>\n

„Jak to dopadlo?“ zeptal se starostliv\u011b, na\u010de\u017e se ke mn\u011b roze\u0161el. Nev\u00edm, pro\u010d se v\u016fbec star\u00e1. Do m\u00fdch pen\u011bz a pojistek mu nic nen\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Dob\u0159e,“ pokr\u010d\u00edm trochu rameny, jeliko\u017e mi to l\u00edmec v\u00edc nedovol\u00ed a zvednu k n\u011bmu o\u010di od notebooku. Op\u0159el se mi zadkem o st\u016fl a pohladil m\u011b po pa\u017ei.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d,“ \u0161eptl a sklopil tro\u0161ku zrak. „Jsi na\u0161tvan\u00fd, \u017ee?“ \u0160ukej si, s k\u00fdm chce\u0161, mn\u011b to je u prdele.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1m d\u016fvod. Tak jako j\u00e1 si \u0161uk\u00e1m, s k\u00fdm chci, tak ty m\u016f\u017ee\u0161 taky. Jde jen o \u0161uk\u00e1n\u00ed,“ \u0159eknu lhostejn\u011b. „Nav\u00edc mezi n\u00e1mi prakticky nic nen\u00ed, tak\u017ee je to jedno,“ poodjedu s k\u0159eslem ke sk\u0159\u00edni, abych si vyndal \u010dist\u00e9 pap\u00edry. „Akor\u00e1t j\u00e1 mam v\u00fdhodu, \u017ee m\u011b nikdo nev\u00e1\u017ee. Ty m\u016f\u017ee\u0161 \u0161ukat leda tak s Barbarou.“ Paradox, \u017ee furt leze za mnou.<\/em><\/div>\n
„Asi to vid\u00edme ka\u017ed\u00fd tro\u0161ku jinak,“ nadechl se, p\u0159i\u010dem\u017e se narovnal k odchodu. Hm, to teda jo.<\/em><\/div>\n
„Hm, lidi maj\u00ed odli\u0161n\u00fd n\u00e1zory,“ p\u0159ipust\u00edm. Kr\u00e1tce se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m a p\u0159ijedu zp\u011bt ke stolu, kde si do \u0161upl\u00edku srovn\u00e1m p\u00e1r pap\u00edr\u016f. \u010c\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed budu hr\u00e1t nez\u00e1jem, t\u00edm d\u0159\u00edv d\u00e1 pokoj. Snadn\u00fd. Pro\u010d se zbyte\u010dn\u011b roz\u010dilovat. Roz\u010dilovat se m\u016f\u017eu i jinde, nemus\u00edm d\u011blat sc\u00e9ny p\u0159ed n\u00edm. To nem\u00e1m zapot\u0159eb\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvne. „Mrz\u00ed m\u011b to a to up\u0159\u00edmn\u011b,“ \u0159ekne a rozejde se pomalu ke dve\u0159\u00edm. Nikdo t\u011b nenutil, abys s n\u00ed \u0161ukal, tak si nehraj te\u010f na chud\u00e1\u010dka.<\/em> Nic jsem mu na to ne\u0159ekl a rad\u011bji se zahled\u011bl do notebooku. V tichosti se roze\u0161el pry\u010d. Mezi dve\u0159mi se ov\u0161em zastavil. „Kdybys cokoli pot\u0159eboval, \u0159ekni si, Tomi.“<\/div>\n
„Nic nepot\u0159ebuju, d\u00edky,“ pousm\u011bju se na n\u011bj, aby ne\u0159ekl, \u017ee jsem bru\u010doun. Nechci mu uk\u00e1zat, jak moc m\u011b to \u0161tve. Kdy\u017e budu v klidu, nech\u00e1 to b\u00fdt a m\u011b taky.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pokr\u010dil zlehka rameny a pomalu se sklopenou hlavou ode\u0161el. Semknul jsem rty k sob\u011b a vydechl nosem. No co\u2026 J\u00e1 za to nem\u016f\u017eu.<\/p>\n

<\/em> Bylo kolem dvan\u00e1cti, kdy\u017e se ozvalo odvedle zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Bill si d\u011blal po celou dobu sv\u00e9 a j\u00e1 taky. Nev\u00edm, pro\u010d je\u0161t\u011b ne\u0159ekl, abych \u0161el za n\u00edm a neza\u010dali jsme pracovat na t\u00e9 reklam\u011b. Ale\u2026 nevad\u00ed. On je \u0161\u00e9f, on rozhoduje.<\/div>\n

„D\u00e1le,“ zaslechl jsem Billa.<\/div>\n
„Nerada ru\u0161\u00edm, pane Tr\u00fcmpere, ale cht\u011bla bych mluvit s Tomem. Je vedle?“ ozve se Sand\u0159in hlas. Je\u017ei\u0161, co ta mi chce? Jde se zeptat, jestli Bill fakt chr\u00e1pal se svou \u017eenou? A pro\u010d se v\u016fbec pt\u00e1 jeho? V\u017edy\u0165 je na sekretari\u00e1tu hned vedle, tak mus\u00ed snad vid\u011bt, jestli jsem ode\u0161el nebo ne. Leda \u017ee by zas balila n\u011bjak\u00e9 in\u017een\u00fdry na ni\u017e\u0161\u00edm pat\u0159e.<\/em><\/div>\n
„Ahm, ano,“ vydechl ti\u0161eji.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekla jen a hned na to se ozval klapot jej\u00edch podpatk\u016f. Smrt si pro m\u011b p\u0159i\u0161la.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
„Tome?“ nakoukne mi Sandra do dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ pob\u00eddnu ji a odlo\u017e\u00edm propisku.<\/div>\n
„Nebudu t\u011b otravovat dlouho. Jen jsem se t\u011b cht\u011bla zeptat, jestli bys se mnou neza\u0161el na ob\u011bd,“ op\u0159e se mi s \u00fasm\u011bvem o st\u016fl. Ahm? Co to s n\u00ed je?<\/em><\/div>\n
„Na ob\u011bd? J\u00e1?“ povyt\u00e1hnu p\u0159ekvapen\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jo, nechci j\u00edt sama,“ p\u0159im\u00e1\u010dkne si lokty prsa k sob\u011b.<\/div>\n
„Ahm\u2026“ sklouznu j\u00ed automaticky pohledem do v\u00fdst\u0159ihu od s\u00e1\u010dka. A pro\u010d vlastn\u011b ne. Zat\u00edm jsme nem\u011bli moc \u010dasu, abychom se poznali. Nav\u00edc\u2026 s Billem na ob\u011bd domluven\u00fd nejsem a mo\u017en\u00e1 se mnou ani j\u00edt nechce, kdov\u00ed. Nav\u00edc\u2026 Sandra je hezk\u00e1 p\u0159ita\u017eliv\u00e1 \u017eensk\u00e1, i kdy\u017e mus\u00edm uznat, \u017ee ob\u010das se chov\u00e1 jako slepice. Nem\u00e1m s k\u00fdm jin\u00fdm j\u00edt.<\/em><\/div>\n
„Co, Tomi? P\u016fjde\u0161? Zajdeme si n\u011bkam do pizzerie. Kdy\u017e tak t\u011b nakrm\u00edm,“ zasm\u011bje se. „M\u016fj bejvalej m\u011bl taky l\u00edmec, tak v\u00edm, jak \u0161patn\u011b se mu s t\u00edm jedlo.“<\/div>\n
„Jo, je to p\u011bknej vopruz,“ uzn\u00e1m se sm\u00edchem. Vlastn\u011b nen\u00ed tak stra\u0161n\u00e1. Pro\u010d by ne.<\/em> „Tak jo, klidn\u011b s tebou p\u016fjdu. Stejn\u011b nem\u00e1m je\u0161t\u011b nic napl\u00e1nov\u00e1no. V kolik bude\u0161 cht\u00edt j\u00edt?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„No\u2026 tak za p\u016fl hodinky, hm? Je\u0161t\u011b si sko\u010d\u00edm na z\u00e1chody upravit se a tak, abych ti ned\u011blala ostudu,“ narovn\u00e1 se s \u00fasm\u011bvem. Klasick\u00e1 \u017eensk\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Ned\u011blala bys mi ostudu, pros\u00edm t\u011b. Jsi hezk\u00e1 dost,“ zavrt\u00edm s \u00fasm\u011bvem nepatrn\u011b hlavou.<\/div>\n
„Ahm, to d\u00edky,“ zachichot\u00e1 se. „Tak j\u00e1 let\u00edm, zat\u00edm pa.“ U\u017e jsem jen vid\u011bl, jak vy\u0161la dve\u0159mi, pozdravila \u0161\u00e9fa a zmizela vedle. Sklonil jsem pohled ke sv\u00e9 pr\u00e1ci a znovu se na ni za\u010dal soust\u0159edit.<\/p>\n

Kolem p\u016fl jedn\u00e9 jsem zaklapl notebook a zvedl se. Bo\u017ee, m\u00e1m hlad jako vlk. Jestli je\u0161t\u011b nen\u00ed vedle, budu ji muset n\u011bkde nah\u00e1n\u011bt po hajzlech.<\/em> Akor\u00e1t se odvedle ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed a Sandra ve\u0161la. No p\u00e1ni, p\u0159esn\u00e1.<\/em><\/div>\n

„Tome?“ houkla.<\/div>\n
„U\u017e letim,“ popadnu akor\u00e1t mikinu, nastrk\u00e1m v\u011bci do kapes a v rychlosti vyjdu ze sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. „Jdeme, Bille, na ob\u011bd, jo?“ ozn\u00e1m\u00edm mu pro jistotu, aby ne\u0159ekl, \u017ee jsme oba beze slova vypadli. Stejn\u011b mu to je u prdele, ale po\u0159\u00e1d je to \u0161\u00e9f.<\/em><\/div>\n
„Jo, m\u011bjte se hezky,“ pousm\u00e1l se. Nezvedl ke mn\u011b moc zrak, ale i p\u0159esto jsem vid\u011bl, \u017ee byl smutn\u00fd. No co, jeho v\u011bc. M\u016f\u017ee si j\u00edt na ob\u011bd se svoj\u00ed u\u010ditelkou, j\u00e1 si taky chodim na ob\u011bd se svejma kurvama, no ne?<\/em> Za\u010dal jsem si obl\u00e9kat mikinu, jenom\u017ee se mi t\u00edm vyhrnulo triko, \u010deho\u017e Sandra hned vyu\u017eila a p\u0159es b\u0159icho m\u011b lehce pleskla. Uhh.<\/em><\/div>\n
„P\u00e1ni, to jsou svaly,“ za\u010dala se chichotat.<\/div>\n
„Jdi u\u017e, pros\u00edm t\u011b. Kdy\u017e bude\u0161 hodn\u00e1, uk\u00e1\u017eu ti i zbytek,“ vystrk\u00e1m ji se sm\u00edchem ze dve\u0159\u00ed, na\u010de\u017e za n\u00e1mi zav\u0159u.<\/div>\n
„Budu hodn\u00e1 holka!“ vyhrkne hned a za\u010dneme se sm\u00e1t. Vlastn\u011b je hodn\u00e1 a je s n\u00ed sranda.<\/p>\n

<\/em> autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Kdy\u017e jsem se r\u00e1no probudil a pod\u00edval se na hodiny, hned m\u011b m\u00e1lem klepla pepka. M\u011bl jsem vst\u00e1vat u\u017e p\u0159ed p\u016fl hodinou! „Zasranej bud\u00edk,“ za\u010dal jsem nad\u00e1vat, p\u0159i\u010dem\u017e u\u017e jsem hnal do koupelny a volal si tax\u00edka.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4386","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4386","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4386"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4386\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4386"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4386"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4386"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}