{"id":439,"date":"2018-09-05T15:00:00","date_gmt":"2018-09-05T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=434"},"modified":"2018-09-05T15:00:00","modified_gmt":"2018-09-05T14:00:00","slug":"love-is-madness-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/09\/05\/love-is-madness-1-2\/","title":{"rendered":"Love is madness 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Hele kdo vstal z mrtv\u00fdch\u2026 Becs. \ud83d\ude00 Napsala jsem pro V\u00e1s jednod\u00edlku. Prost\u011b jsem si sedla a na jeden z\u00e1p\u0159ah tohle vypotila. N\u00e1zev pov\u00eddky, jak u\u017e je u m\u011b zvykem, je podle p\u00edsni\u010dky od 30 seconds to Mars a Halsey. D\u011bkuji Bitter za \u00fa\u017easn\u00fd banner. Jsi moje hv\u011bzda. U\u017eijte si \u010dten\u00ed.
Becs<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Sed\u011bl na baru u\u017e t\u0159et\u00ed noc za sebou a fascinovan\u011b sledoval tan\u010d\u00edc\u00ed p\u00e1ry. To, jak kolem sebe ov\u00edjeli t\u011bla v pomal\u00e9m smysln\u00e9m tempu, ho nutilo z\u00edrat s o\u010dima \u0161iroce rozta\u017een\u00fdma. \u017dhav\u00e9 kapky potu jim st\u00e9kaly po z\u00e1tylc\u00edch a vp\u00edjely se do oble\u010den\u00ed. A \u010d\u00edm d\u00e9le tu pod\u00edvanou sledoval, t\u00edm v\u00edce si p\u0159\u00e1l se k nim p\u0159ipojit.<\/div>\n
V\u016fbec nepost\u0159ehl, \u017ee ho p\u0159es zakou\u0159enou temnou m\u00edstnost sleduje p\u00e1r \u010dern\u00fdch o\u010d\u00ed. Lucien moc dob\u0159e poznal, co se to prom\u00edt\u00e1 na mlad\u00edkov\u011b tv\u00e1\u0159i. Tenhle v\u00fdraz vid\u011bl tis\u00edckr\u00e1t a poka\u017ed\u00e9 se mu z n\u011bj poda\u0159ilo vyt\u011b\u017eit to nejlep\u0161\u00ed. Hladce do sebe kopnul sv\u016fj \u010dir\u00fd drink a za\u010dal se propl\u00e9tat skrz masu t\u011bl. Lid\u00e9 kolem n\u011bj se neubr\u00e1nili, aby se ho tu a tam nedotkli. Byl pro n\u011b jako kapka vody na \u0161iro\u0161ir\u00e9 pou\u0161ti. Jedna d\u00edvka za\u0161la a\u017e tak daleko, \u017ee ho popadla a p\u0159it\u00e1hla si ho k sob\u011b pro polibek. Nebr\u00e1nil se. U\u017e\u00edval si jej\u00ed touhu. Nechal se j\u00ed pohltit. Vstoupil j\u00ed do hlavy a kochal se my\u0161lenkami, dokud d\u00edvka popla\u0161en\u011b neucouvla, jako by se o n\u011bj pop\u00e1lila. „Jen pozor, d\u011bv\u010de,“ zak\u0159enil se v duchu a pokra\u010doval a\u017e k baru.<\/div>\n
\n

Neposadil se k mlad\u00edkovi p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko, aby ho nevypla\u0161il. I p\u0159es dv\u011b m\u00edsta ho v\u0161ak v nose polechtala jeho nevinnost. Sakra, takhle nezka\u017een\u00e9ho krasavce u\u017e dlouho nevid\u011bl. S n\u00e1stupem rovnosti, demokracie, televize, internetu a soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00ed do sv\u011bta vtrhla i ne\u0159est. Lid\u00e9 podl\u00e9hali poku\u0161en\u00ed tak zatracen\u011b snadno a on v podstat\u011b nem\u011bl co na pr\u00e1ci. V\u00fdjime\u010dn\u011b narazil na n\u011bkoho, kdo se sna\u017eil b\u00fdt dobr\u00fd a br\u00e1nil se sv\u00fdm nejnitern\u011bj\u0161\u00edm touh\u00e1m a \u010dinilo mu obrovsk\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed b\u00fdt t\u00edm, kdo je svede na scest\u00ed.<\/p><\/div>\n

Jen\u017ee tenhle klu\u010dina nejen\u017ee nikdy neprovedl nic \u0161patn\u00e9ho, on se se \u017e\u00e1dn\u00fdm zlem nikdy ani nesetkal. Na vte\u0159inu ho napadlo, \u017ee by to snad mohl b\u00fdt\u2026 ale ne. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Ti, na kter\u00e9 pomyslel, se na zemi neuk\u00e1zali u\u017e tis\u00edce let. V\u0161e jen sledovali ze sv\u00e9ho pohodl\u00ed\u010dka a nezasahovali. Ponech\u00e1vali lidem svobodnou v\u016fli. Pff, nebo sp\u00ed\u0161 iluzi svobodn\u00e9 v\u016fle.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Zhluboka se nadechl nosem. Ta v\u016fn\u011b byla p\u0159\u00edmo opojn\u00e1. Tak \u00fa\u017easn\u00e1, \u017ee se mu t\u00e9m\u011b\u0159 necht\u011blo kazit ji tou svou. Ot\u0159\u00e1sl se, aby potla\u010dil sv\u016fj typick\u00fd pach s\u00edry a p\u0159ekryl ho drah\u00fdm lidsk\u00fdm parf\u00e9mem. Pou\u017eil sv\u00e9 schopnosti, aby na sebe mlad\u00edka upozornil. Jen\u017ee ten byl tak fascinov\u00e1n tane\u010dn\u00edm parketem, \u017ee jeho pokusy nezaznamenal. Lucien se zamra\u010dil. To nebylo mo\u017en\u00e9. Smrteln\u00edci podl\u00e9haj\u00ed tak snadno. Co bylo s t\u00edmhle \u0161patn\u011b? No nic, bude na to muset j\u00edt po staru. Objednal si u barmana pit\u00ed, a pak si p\u0159isedl vedle mlad\u00edka a lehce do n\u011bj \u017educhnul.<\/div>\n
„Oh, omlouv\u00e1m se,“ zatv\u00e1\u0159il se ne\u0161\u0165astn\u011b, kdy\u017e chlapcovo tri\u010dko smo\u010dily kapky vodky.<\/div>\n
„Nic se nestalo,“ m\u00e1vl \u010dernovl\u00e1sek rukou, ale nepod\u00edval se na n\u011bj. Jako by nebyl schopn\u00fd odtrhnout se od tancuj\u00edc\u00edch p\u00e1r\u016f.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu t\u011b pozvat na drink? Jako omluvu?“ nadhodil Lucien a dal si z\u00e1le\u017eet na tom, aby ze sv\u00fdch p\u00f3r\u016f vypustil malou d\u00e1vku feromon\u016f. To kone\u010dn\u011b zabralo. Mlad\u00edk se na n\u011bj oto\u010dil a prvn\u00ed v\u00fdraz, kter\u00fd mu probleskl obli\u010dejem, by se dal popsat jedin\u011b jako zd\u011b\u0161en\u00fd. Lucien se na okam\u017eik lekl, \u017ee to p\u0159ehnal a zp\u016fsobil mu n\u011bjak\u00e9 trauma. Na\u0161t\u011bst\u00ed se chlapcova tv\u00e1\u0159 rychle vyjasnila a usm\u00e1l se na n\u011bj okouzluj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem, p\u0159i kter\u00e9m by se Lucienovi zastavilo srdce, kdyby n\u011bjak\u00e9 m\u011bl. Klu\u010dina m\u011bl ty nejhlub\u0161\u00ed hn\u011bd\u00e9 o\u010di or\u00e1movan\u00e9 dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi \u0159asami. Bylo zn\u00e1t, \u017ee si je pokou\u0161el s\u00e1m namalovat a moc se mu to nepovedlo. Sv\u00fdm zp\u016fsobem mu to p\u0159id\u00e1valo na nevinnosti. Lucien uc\u00edtil, jak se mu v b\u0159i\u0161e rod\u00ed cht\u00ed\u010d, kter\u00fd tentokr\u00e1t nem\u011bl v\u016fbec co d\u011blat s touhou o zka\u017een\u00ed nevinn\u00e9 du\u0161e.<\/div>\n
\n

„Jak se jmenuje\u0161?“ vysoukal ze sebe Lucien st\u011b\u017e\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Bill,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek. „A ty?“<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed jeho prav\u00e9 jm\u00e9no, a tak mu na opl\u00e1tku taky udal fale\u0161n\u00e9. „Tom.“<\/div>\n
„To je p\u011bkn\u00e9,“ ohodnotil to Bill, jako by i on prokoukl, \u017ee si vym\u00fd\u0161l\u00ed a oce\u0148uje jeho le\u017e.<\/div>\n
„Mohl bych t\u011b tedy pozvat na drink?“ nab\u00eddl znovu Tom. Netu\u0161il pro\u010d se na Billa okam\u017eit\u011b nevrhne za pomoci sv\u00fdch schopnost\u00ed a nevstoup\u00ed mu do hlavy, aby ho zbavil z\u00e1bran. Mo\u017en\u00e1, \u017ee si to tentokr\u00e1t cht\u011bl po\u0159\u00e1dn\u011b vychutnat. Mo\u017en\u00e1, \u017ee si cht\u011bl u\u017e\u00edt co mo\u017en\u00e1 nejd\u00e9le zka\u017een\u00ed t\u00e9hle naprosto nevinn\u00e9 du\u0161e.<\/div>\n
„Ne d\u011bkuju, j\u00e1 nepiju,“ odm\u00edtl Bill a znovu se vr\u00e1til k z\u00edr\u00e1n\u00ed do davu. Tom se oto\u010dil stejn\u00fdm sm\u011brem a pokusil se pochopit, co ho tak fascinuje na opil\u00fdch, osah\u00e1vaj\u00edc\u00edch se lidech.<\/div>\n
„Chod\u00ed\u0161 sem \u010dasto?“ nadhodil Tom v pokusu o alespo\u0148 n\u011bjakou konverzaci.<\/div>\n
„U\u017e je to stra\u0161n\u011b d\u00e1vno, kdy jsem tu byl naposledy, tak\u017ee se sna\u017e\u00edm sem te\u010f chodit ka\u017ed\u00fd den,“ p\u0159iznal \u010dernovl\u00e1sek a p\u016fsobilo to, \u017ee z n\u011bj slova vypadla mimod\u011bk, proto\u017ee se po\u0159\u00e1dn\u011b nesoust\u0159edil. Nebylo mu je\u0161t\u011b ani jednadvacet, tak\u017ee to nemohlo b\u00fdt zas tak dlouho, co tu nebyl. Jedin\u011b by m\u011bl n\u011bjak\u00e9 super schopnosti a dok\u00e1zal p\u0159ekecat vyhazova\u010de u dve\u0159\u00ed. Tihle smrteln\u00edci\u2026 co jim p\u0159ipad\u00e1 jako v\u011b\u010dnost, je pro n\u011bj vte\u0159inou. Musel se hodn\u011b sna\u017eit, aby potla\u010dil podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, proto\u017ee v\u011bci ne\u0161ly tak jak si to p\u0159edstavoval. V tuhle chv\u00edli u\u017e m\u011bl na z\u00e1chodc\u00edch p\u0159ipravovat tohohle klu\u010dinu o panictv\u00ed a chystat jej tak na p\u011bknou j\u00edzdu rovnou do pekel.<\/div>\n
\n

„Promi\u0148, ale co t\u011b na tom tak bere?“ neudr\u017eel se Tom. Pot\u0159eboval to pochopit.<\/p><\/div>\n

„Hmm?“ zahu\u010del Bill, jako\u017ee nepochopil ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Co se ti l\u00edb\u00ed na t\u011bch tancuj\u00edc\u00edch lidech?“ formuloval to l\u00edp. Bill jako by snad ani nebyl z tohohle sv\u011bta. V\u016fbec nep\u016fsobil jako typick\u00fd puber\u0165\u00e1k.<\/div>\n
„No jen se na n\u011b pod\u00edvej, jak jsou tomu oddan\u00ed. Vid\u00ed\u0161 tu v\u00e1\u0161e\u0148 v jejich o\u010d\u00edch?“ vydechl Bill.<\/div>\n
„To je cht\u00ed\u010d. Jsou jen nadr\u017een\u00ed. V\u011bt\u0161ina z nich se z\u00edtra r\u00e1no probud\u00ed v posteli n\u011bkoho, koho u\u017e nebudou cht\u00edt nikdy vid\u011bt, aby si tenhle proces zopakovali znovu, a\u017e ze sebe p\u0159estanou b\u00fdt znechucen\u00ed,“ odfrkl si Tom, kter\u00fd se neodk\u00e1zal zarazit.<\/div>\n
„To zn\u00ed, jako bys ztratil v\u00edru v lidstvo, Tome,“ pronesl Bill a up\u0159el na n\u011bj sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. Tom si nemohl pomoct, ale m\u011bl dojem, \u017ee za t\u011bmi slovy je mnohem v\u00edc. U\u017e se nadechoval, \u017ee se na to zept\u00e1, kdy\u017e k nim p\u0159istoupili dva vysoc\u00ed mu\u017ei. Tom byl dob\u0159e stav\u011bn\u00fd, ale vedle nich si p\u0159ipadal jako prcek.<\/div>\n
\n

„Hani, co tady sakra d\u011bl\u00e1\u0161? V\u00ed\u0161 dob\u0159e, \u017ee tyhle podniky jsou pro tebe tabu,“ zah\u0159m\u011bl ten, co st\u00e1l bl\u00ed\u017e.<\/p><\/div>\n

„Gabrieli, no tak. V\u017edy\u0165 nic ned\u011bl\u00e1m. Jen tu sed\u00edm a d\u00edv\u00e1m se. Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b po\u0159\u00e1d hl\u00eddat, jako bych byl d\u00edt\u011b,“ br\u00e1nil se Bill.<\/div>\n
„M\u00e1m ti p\u0159ipom\u00ednat, jak to dopadlo minule? Nechci, abys tomu zase podlehnul. Vst\u00e1vej, jdeme,“ p\u0159ik\u00e1zal vazoun a popadl Billa za nadlokt\u00ed.<\/div>\n
„Hej, hej, hej,“ stoupnul si Tom, aby se tak dostal mezi Billa a toho hromotluka. „Tady tv\u016fj Honey nikam j\u00edt nechce. Tak si dej vodpal.“<\/div>\n
Gabriel jako by a\u017e te\u010f vzal na v\u011bdom\u00ed jeho p\u0159\u00edtomnost a sjel ho dlouh\u00fdm hodnot\u00edc\u00edm pohledem. Pak se pod\u00edval do stropu a zakroutil hlavou. Vr\u00e1til pohled p\u0159es Tomovo rameno na Billa a \u0159ekl: „To v\u00e1\u017en\u011b? Zrovna on?“<\/div>\n
„P\u0159isedl si ke mn\u011b,“ zachichotal se Bill, jako by to byla ta nejvtipn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b. „Co jsem m\u011bl d\u011blat?“<\/div>\n
„Michaeli, vezmi ho odsud pry\u010d, ne\u017e z toho budou probl\u00e9my,“ p\u0159ik\u00e1zal \u010dahoun sv\u00e9mu kump\u00e1novi. Bill se te\u010f u\u017e ani nebr\u00e1nil. Poslu\u0161n\u011b vstal a p\u0159ipojil se ke dv\u011bma mu\u017e\u016fm.<\/div>\n
„Snad se je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00edme,“ usm\u00e1l se na Toma a ten, ne\u017e stihl jedinkr\u00e1t mrknout, ztratil Billa z dohledu. Naklonil se, aby zkontroloval, jestli nestoj\u00ed za h\u0159motn\u00fdm Gabrielem, ale nebyl tam.<\/div>\n
\n

„Dr\u017e se od m\u00e9ho bratra d\u00e1l nebo p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee se je\u0161t\u011b r\u00e1d vr\u00e1t\u00ed\u0161 tam, odkud jsi p\u0159i\u0161el,“ \u0159ekl Gabriel v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b. Zalo\u017eil si svalnat\u00e9 pa\u017ee na hrudi a byl div, \u017ee mu nerozervali tri\u010dko.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee tv\u016fj bratr?“ podivil se Tom. „J\u00e1 myslel, \u017ee je to tvoje mal\u00e1 \u010dubka.“ Kdy\u017e u\u017e se mu nepovedlo zkazit Billa, po\u0161ramot\u00ed \u010distou fas\u00e1du aspo\u0148 tomuhle zjevu.<\/div>\n
Gabriel zatnul zuby, tak\u017ee se mu \u010delist r\u00fdsovala na tv\u00e1\u0159\u00edch. „M\u00e1\u0161 jedin\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee bych m\u011bl obrovsk\u00e9 probl\u00e9my, kdybych t\u011b te\u010f pra\u0161til. Najdi si na svoje hr\u00e1tky n\u011bkoho jin\u00e9ho.“ A pak zmizel stejn\u011b rychle jako jeho bratr. Tom se zamra\u010dil a rozhl\u00e9dl se. M\u011bl by se brzo nakrmit n\u011bjakou du\u0161\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b je u\u017e vyhladov\u011bl\u00fd, kdy\u017e mu p\u0159ed o\u010dima zmiz\u00ed takov\u00e1 hora sval\u016f. Lehce se o\u0161il, jak ze sebe shazoval Tomovu osobnost a st\u00e1val se znovu Lucienem. Pohledem sjel na masu t\u011bl p\u0159ed sebou. Nech\u00e1pal, jak v nich Bill mohl vid\u011bt n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jen tlupu smiln\u00edk\u016f. Ne nebyla to touha. Byl to h\u0159\u00edch, co vid\u011bl. A jak je zn\u00e1mo, ka\u017ed\u00fd h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk p\u016fjde rovnou do pekla.<\/div>\n
\n

Luciena ovl\u00e1dl podivn\u00fd stav. N\u011bkolik dn\u00ed se toulal lidsk\u00fdm sv\u011btem a nenach\u00e1zel v sob\u011b \u017e\u00e1dnou v\u016fli k \u010dinnosti, k n\u00ed\u017e byl p\u0159edur\u010den a vychov\u00e1n. Lid\u00e9 se mu protivili. U\u017e ho nebavilo se pro nic za nic st\u00e1vat jejich no\u010dn\u00ed m\u016frou. Poka\u017ed\u00e9 to m\u011blo stejn\u00fd pr\u016fb\u011bh. Byli j\u00edm okouzlen\u00ed. Nechali si ho vstoupit do \u017eivota a tot\u00e1ln\u011b ho zni\u010dit. D\u0159\u00edv ho to napl\u0148ovalo \u0161t\u011bst\u00edm a pocitem uspokojen\u00ed, jen\u017ee te\u010f u\u017e tomu tak nebylo. A tak jako ka\u017ed\u00fd, kdo si nev\u00ed rady, zam\u00ed\u0159il Lucien dom\u016f.<\/p><\/div>\n

„Ale, n\u00e1vrat marnotratn\u00e9ho syna. \u010cemu vd\u011b\u010d\u00edme za to pot\u011b\u0161en\u00ed?“ ozvalo se sotva, kdy\u017e dopadl nohama na rudou p\u00eds\u010ditou zem.<\/div>\n
„Dej mi pokoj, Manone. Je tu otec?“ odbyl sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra. Moment\u00e1ln\u011b nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed chu\u0165 se s n\u00edm bavit.<\/div>\n
„Nen\u00ed. Bav\u00ed se t\u00edm, \u017ee se vt\u011bluje do Trumpa a Kim \u010cong Una. Pr\u00fd si takovou srandu naposledy u\u017eil s Hitlerem a nechce o to p\u0159ij\u00edt,“ vysv\u011btlil Manon a vykro\u010dil od pekeln\u00e9 br\u00e1ny pry\u010d sm\u011brem do z\u00e1mku. Lucien ho jen neochotn\u011b n\u00e1sledoval.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, co t\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed dom\u016f? Myslel jsem si, \u017ee si to tam naho\u0159e u\u017e\u00edv\u00e1\u0161. Nebyl jsi tu nejm\u00ed\u0148 dv\u011b stolet\u00ed,“ nav\u00e1zal Manon na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed t\u00e9ma. A\u010dkoliv nem\u011bl Lucien sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra p\u0159\u00edli\u0161 v l\u00e1sce, nezb\u00fdvalo mu nic jin\u00e9ho, ne\u017e se poradit pr\u00e1v\u011b s n\u00edm. Konec konc\u016f byl on n\u00e1sledn\u00edkem tr\u016fnu a jednou to bude jeho kr\u00e1l.<\/p><\/div>\n

„N\u011bjak m\u011b to tam v\u0161echno za\u010dalo \u0161tv\u00e1t. V\u0161ichni lid\u00e9 jsou tak zka\u017een\u00ed, \u017ee tam nem\u00e1m co na pr\u00e1ci,“ p\u0159iznal mu.<\/div>\n
„Och, n\u00e1\u0161 mal\u00fd chud\u00e1\u010dek Lucien. M\u016f\u017ee se svobodn\u011b toulat po sv\u011bt\u011b a d\u011blat t\u011bm mal\u00fdm \u010derv\u016fm naschv\u00e1ly a on je z toho ne\u0161\u0165astn\u00fd? Chce\u0161 si to se mnou snad vym\u011bnit? Chce\u0161 b\u00fdt uv\u00e1zan\u00fd k tr\u016fnu a sed\u011bt tady v pekle bez mo\u017enosti odej\u00edt? No, Luci\u00e1\u0161ku, je mi t\u011b v\u00e1\u017en\u011b l\u00edto.“<\/div>\n
„Sklapni, Manone, taky sis tam naho\u0159e u\u017eil dosyta. Jen\u017ee za tebe byli lid\u00e9 jin\u00ed. V\u0161ichni tolik v\u011b\u0159ili v Boha, \u017ee to byla opravdov\u00e1 v\u00fdzva sv\u00e9zt je na scest\u00ed. Jen\u017ee te\u010f? V Boha v\u011b\u0159\u00ed jen mal\u00e1 hrstka lid\u00ed,“ br\u00e1nil se Lucien.<\/div>\n
\n

„N\u00e1bo\u017eensk\u00fdch fanatik\u016f je spousta,“ m\u00e1vl rukou Manon a vhodil si do pusy \u017ehav\u00e9 uhl\u00edky. Jak je \u017ev\u00fdkal, jeho o\u010di se rud\u011b rozz\u00e1\u0159ily a z nosu mu \u0161el kou\u0159.<\/p><\/div>\n

„Ano, t\u011bch je spousta. Jen\u017ee ti v Boha skute\u010dn\u011b nev\u011b\u0159\u00ed. Je to jen v\u00fdmluva pro to, aby se mohli chovat jako mago\u0159i a m\u00edt pro to legitimn\u00ed d\u016fvod. Ti skon\u010d\u00ed tady u n\u00e1s tak jako tak. Mluv\u00edm o t\u011bch \u010dist\u00fdch du\u0161\u00edch, kter\u00e9 maj\u00ed v\u00edru. Ti m\u011b bavili. Te\u010f u\u017e je to jen opruz,“ post\u011b\u017eoval si Lucien a dosedl na schodek vedle bratrova tr\u016fnu. Neopov\u00e1\u017eil se sednout si na otc\u016fv. I kdy\u017e to nikdo nikdy nahlas ne\u0159ekl, byl si jist\u00fd, \u017ee by ho pohltily plameny pekeln\u00e9. A i kdy\u017e byl Lucifer\u016fv syn, jist\u011b by to bylo bolestiv\u00e9 i pro n\u011bj.<\/div>\n
„A co ten hube\u0148our z baru, Tome?“ zeptal se Manon a schv\u00e1ln\u011b pou\u017eil jeho vymy\u0161len\u00e9 jm\u00e9no.<\/div>\n
„Jak o tom v\u00ed\u0161? Ty m\u011b sleduje\u0161?“ vybuchl Lucien pohor\u0161en\u011b a okam\u017eit\u011b se postavil.<\/div>\n
„Ob\u010das se tu nud\u00edm,“ pokr\u010dil bratr nevzru\u0161en\u011b rameny a znovu hr\u00e1bl do kotle s uhl\u00edky. „Ten vypadal docela l\u00e1kav\u011b, ne? Pro\u010d jsi po n\u011bm u\u017e ne\u0161el?“<\/div>\n
„Proto\u017ee ho nem\u016f\u017eu naj\u00edt,“ prsknul Lucien a poode\u0161el k vitr\u00e1\u017eov\u00e9mu oknu, za kter\u00fdm se linula \u0159eka zatracen\u00ed. Sledoval n\u011bjak\u00e9ho ubo\u017e\u00e1ka, jak se sna\u017e\u00ed do dlan\u00ed nabrat vodu, ale ne\u017e ji donesl k \u00fast\u016fm, docela mu vyschla. Odvr\u00e1til pohled a oto\u010dil se k bratrovi, kter\u00fd se \u0161kodolib\u011b \u0161klebil.<\/div>\n
\n

„\u017de by Lucien ztratil sv\u00e9 schopnosti? Nem\u011bl by probl\u00e9m pro tebe naj\u00edt kohokoliv v tom jejich pr\u0165av\u00e9m sv\u011bt\u011b. Mo\u017en\u00e1 se z tebe st\u00e1v\u00e1 smrteln\u00edk Tom,“ rozesm\u00e1l se, jako by to byl ten nejlep\u0161\u00ed vtip.<\/p><\/div>\n

„Haha, vtipn\u00e9. Jsem si jist\u00fd, \u017ee je s n\u00edm n\u011bco \u0161patn\u011b. Mo\u017en\u00e1 je nemocn\u00fd a um\u00edr\u00e1, tak si ho B\u016fh dr\u017e\u00ed pod ochranou, abych ho nena\u0161el. Mo\u017en\u00e1 jednou vynalezne l\u00e9k na rakovinu nebo podobnou kravinu.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee B\u016fh takhle do v\u011bc\u00ed nezasahuje. Nech\u00e1 jejich \u017eivoty plynout, tak\u017ee si s nimi m\u016f\u017eeme hr\u00e1t,“ zavrt\u011bl Manon hlavou a tak\u00e9 vstal. „Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee by to mohl b\u00fdt and\u011bl?“<\/div>\n
„Pff, to pochybuju. V\u017edy\u0165 oni u\u017e na zem nechod\u00ed. Nepom\u00e1haj\u00ed lidem od t\u00e9 doby, co v n\u011b p\u0159estali v\u011b\u0159it. Samolib\u011b se v\u00e1lej\u00ed na t\u011bch sv\u00fdch obl\u00e1\u010dc\u00edch a milostiv\u011b si do nebe pou\u0161t\u00ed jen p\u00e1r vyvolen\u00fdch,“ odfrkl si podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b Lucien.<\/div>\n
„Ty v\u016fbec nem\u00e1\u0161 tu\u0161en\u00ed, jak nebe vypad\u00e1, co?“ r\u00fdpnul si Manon.<\/div>\n
„Ty taky ne. Nikdy jsi tam nebyl,“ vr\u00e1til mu to Lucien.<\/div>\n
„Ale mluvil jsem s n\u011bk\u00fdm, kdo tam dost dlouho \u017eil,“ povyt\u00e1hl dramaticky obo\u010d\u00ed a \u010dekal na Lucienovu dychtivou ot\u00e1zku. „S k\u00fdm?“<\/div>\n
„S na\u0161\u00edm otcem, ty blbe\u010dku,“ bouchnul ho p\u011bst\u00ed do nadlokt\u00ed a vr\u00e1til se zp\u00e1tky na sv\u016fj tr\u016fn, kter\u00fd jako by se cel\u00fd zatetelil, \u017ee m\u00e1 sv\u00e9ho p\u00e1na zp\u00e1tky. „A mluv\u00ed o n\u011bm jako o nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.“<\/div>\n
\n

„Otec nebe nen\u00e1vid\u00ed,“ br\u00e1nil Lucifera Lucien. „Nen\u00e1vid\u00ed Boha za to, \u017ee ho vykopnul a vzal mu k\u0159\u00eddla. Nel\u00edb\u00ed se mu, jak to tam vede, a je znechucen\u00fd ze v\u0161eho, co se nebe t\u00fdk\u00e1.“<\/p><\/div>\n

„Jo, jasn\u011b, to je v\u0161echno pravda. Jen\u017ee i tak je to pro n\u011bj to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto, proto\u017ee je pro n\u011bj nedosa\u017eiteln\u00e9. Nech\u00e1pe\u0161 to? Nen\u00e1vid\u00ed ho, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee u\u017e se tam nikdy nepod\u00edv\u00e1. A tak m\u00edsto toho, aby se sna\u017eil vet\u0159\u00edt Bohu znovu do p\u0159\u00edzn\u011b, d\u011bl\u00e1 v\u0161echno proto, aby ho, co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc nen\u00e1vid\u011bl. Mezi l\u00e1skou a nen\u00e1vist\u00ed je hrozn\u011b tenk\u00e1 hranice, brat\u0159\u00ed\u010dku. Tak tenk\u00e1, \u017ee ji ob\u010das u\u017e v\u016fbec nevid\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Pro\u010d mi tohle v\u0161echno \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ zarazil ho Lucien.<\/div>\n
„No, z\u010d\u00e1sti proto, \u017ee m\u011b n\u00e1\u0161 tat\u00edk dost \u0161tve, a docela se mi l\u00edb\u00ed, \u017ee jsem te\u010f trochu ot\u0159\u00e1sl t\u00edm piedestalem, na kter\u00fd sis ho postavil,“ za\u0161klebil se Manon, ne\u017e pokra\u010doval. „A z\u010d\u00e1sti proto, \u017ee jsi ztratil motivaci. Tv\u00fdm obl\u00edben\u00fdm n\u00e1strojem je cht\u00ed\u010d, \u017ee ano? Vlo\u017e\u00ed\u0161 do nich tolik touhy, \u017ee se z toho zbl\u00e1zn\u00ed. M\u011bl by ses pokusit naj\u00edt si svou vlastn\u00ed touhu. Mus\u00ed\u0161 tou\u017eit po jejich h\u0159\u00edchu. Mus\u00ed\u0161 v tom znovu naj\u00edt zal\u00edben\u00ed. A pokud t\u011b cht\u00ed\u010d nebav\u00ed, zkus pou\u017e\u00edt n\u011bco jin\u00e9ho. Ob\u017eerstv\u00ed je taky docela sranda, kdy\u017e v\u00ed\u0161, jak na to.“<\/div>\n
\n

„Manone,“ povzdechl si Lucien, proto\u017ee tohle opravdu nemohl myslet v\u00e1\u017en\u011b. „Cht\u00ed\u010d je nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed. Nehodl\u00e1m na tom nic m\u011bnit.“<\/p><\/div>\n

„Fajn, tak se do prdele vra\u0165 zp\u00e1tky nahoru a oje\u010f v\u0161echno, co m\u016f\u017ee\u0161. A p\u0159esta\u0148 mi tu kone\u010dn\u011b bre\u010det jak mal\u00e9 d\u011bcko. Jsi \u010f\u00e1bl\u016fv syn,“ a s t\u011bmito slovy prudce m\u00e1vl rukou a p\u0159ivolal pekeln\u00fd v\u00edtr. Lucien stihl sotva otev\u0159\u00edt pusu, aby protestoval, a u\u017e to s n\u00edm \u0161kublo dozadu. Prolet\u011bl pekelnou br\u00e1nou a v\u0161echno z\u010dernalo. Kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, le\u017eel v prachu p\u0159ed n\u011bjakou putykou. Prudce vyka\u0161lal \u0161p\u00ednu z pusy a vstal. Opr\u00e1\u0161il si \u010dern\u00e9 sako a vstoupil dovnit\u0159. Bratrova slova ho dr\u00e1\u017edila v krku. Bylo pot\u0159eba je spl\u00e1chnout n\u011bkolika pan\u00e1ky vodky.<\/div>\n
\n

„Vodku,“ poru\u010dil barmanovi tak p\u0159\u00edsn\u011b, \u017ee ho vyd\u011bsil t\u00e9m\u011b\u0159 k smrti. Kdy\u017e p\u0159ed n\u011bj pan\u00e1ka postavil, docela zapomn\u011bl, \u017ee po n\u011bm m\u00e1 cht\u00edt pen\u00edze. „Zkurven\u00fd Manon. Zkurven\u00e9 peklo. Zkurven\u00ed lidi,“ mlel si pod nosem jako kolovr\u00e1tek. Jen\u017ee pak se za n\u00edm ozvalo: „Tome?“<\/p><\/div>\n

Prudce se oto\u010dil a smetl svou skleni\u010dku s sebou, tak\u017ee se rozt\u0159\u00ed\u0161tila na zemi. P\u0159ed n\u00edm st\u00e1l Bill. Po\u0159\u00e1d stejn\u011b kr\u00e1sn\u00fd a nevinn\u00fd, jen\u017ee tentokr\u00e1t na n\u011bm bylo n\u011bco jinak. Pod o\u010dima m\u011bl temn\u00e9 kruhy a vypadal tak n\u011bjak k\u0159ehce, skoro a\u017e nemocn\u011b.<\/div>\n
„Bille,“ vydechl Lucien, kter\u00fd se rychle v\u017eil do role Toma.<\/div>\n
„Doufal jsem, \u017ee t\u011b tady je\u0161t\u011b uvid\u00edm,“ p\u0159iznal Bill a p\u016fsobil dojmem, \u017ee na tom z\u00e1vis\u00ed jeho \u017eivot.<\/div>\n
„Taky jsem doufal, \u017ee t\u011b tu je\u0161t\u011b uvid\u00edm. Poj\u010f, posa\u010f se,“ nab\u00eddl mu volnou \u017eidli vedle sebe.<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl Bill hlavou. „Cht\u011bl bych tam.“ Uk\u00e1zal na parket, kde se sv\u00edjel dav v pulzuj\u00edc\u00edm tempu hudby.<\/div>\n
„Chce\u0161 tan\u010dit?“ uji\u0161\u0165oval se Tom. Bill vypadal, \u017ee omdl\u00ed, pokud bude je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu nucen\u00fd st\u00e1t na vlastn\u00edch nohou. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by zvl\u00e1dl n\u011bjak\u00fd tanec.<\/div>\n
„Ano, to chci,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill dychtiv\u011b. Ne\u010dekal na odpov\u011b\u010f a vm\u00edsil se do davu. Toma \u0161tvalo, \u017ee rozbil sv\u016fj drink. Te\u010f by mu pan\u00e1k bodl. \u010cekala ho mise.<\/div>\n
\n

Naj\u00edt Billa nebyl probl\u00e9m. St\u00e1l p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed tane\u010dn\u00edho parketu a vzp\u00ednal ruce ke stropu. Kroutil smysln\u011b boky, jako by opisoval osmi\u010dku. O\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9 a o\u010dividn\u011b byl v \u00fapln\u011b jin\u00fdch sf\u00e9r\u00e1ch byt\u00ed. Tom na okam\u017eik jen st\u00e1l a nech\u00e1val se un\u00e1\u0161et tou neskonalou n\u00e1dherou. Lid\u00e9 v Billov\u011b okol\u00ed poodstoupili a hled\u011bli na n\u011bj se stejn\u00fdm \u00fa\u017easem, jako p\u0159ed n\u011bkolika dny on na n\u011b. Tom by tam dok\u00e1zal st\u00e1t nav\u011bky a jen se kochat t\u00edm, jak Bill v ten moment vypad\u00e1. Jen\u017ee pak otev\u0159el sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di a Tomovi p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech. Byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee nepot\u0159ebuje vzduch, proto\u017ee by mu ten pohled ur\u010dit\u011b vyrazil dech. Jako by byl Bill magnet, p\u0159it\u00e1hl si Toma k sob\u011b. St\u00e1li p\u00e1r centimetr\u016f od sebe a Tom c\u00edtil teplo vyza\u0159uj\u00edc\u00ed z Billova t\u011bla. Cht\u011bl ho u\u017e dr\u017eet ve sv\u00fdch rukou, jen\u017ee mu ta chv\u00edle, kdy se na to teprve chyst\u00e1, p\u0159ipadala \u00fa\u017easn\u011b ho\u0159kosladk\u00e1. Nikdy nebyl t\u00edm, kdo se dr\u017e\u00ed zp\u00e1tky, jen\u017ee Bill byl jin\u00fd. Bude jeho nejslad\u0161\u00edm v\u00edt\u011bzstv\u00edm. Hudba za\u010dala b\u00fdt pomalej\u0161\u00ed a z\u00e1rove\u0148 dramati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed. U\u017e nedok\u00e1zal odol\u00e1vat, a tak vzt\u00e1hnul ruce k Billovu pasu. Cht\u011bl na to j\u00edt pomalu, jen\u017ee chlapec mu vzal v\u00edtr z plachet. Zamotal mu prsty do vlas\u016f a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b. Spojil jejich \u00fasta dohromady a kolem Toma vybuchnul sv\u011bt. Nesly\u0161el, nevid\u011bl, nec\u00edtil. Jedin\u00e9, na co se dok\u00e1zal soust\u0159edit, byla Billova poko\u017eka. Ka\u017ed\u00fd centimetr k\u016f\u017ee, j\u00edm\u017e se dot\u00fdkali, mu te\u010f vibroval a pulzoval. Nikdy nic podobn\u00e9ho neza\u017eil.<\/p>\n

Kdy\u017e se Bill odt\u00e1hnul, aby se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed, navr\u00e1tila si i realita. Do u\u0161\u00ed ho prudce uhodila basov\u00e1 melodie a v hrudi m\u011bl povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed pocit.<\/div>\n

„Poj\u010f n\u011bkam, kde budeme sami,“ navrhl Billovi, ale ten zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne,“ po\u0161eptal mu do ucha a znovu za\u010dal tan\u010dit. Bledost i kruhy pod o\u010dima najednou zmizely a zase p\u016fsobil zdrav\u011b. Kroutil se kolem Toma a \u010das od \u010dasu se o n\u011bj ot\u0159el. Rozhodl se, \u017ee mu na tuhle hru p\u0159istoup\u00ed. Znovu jej chytil kolem pasu a p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b.<\/div>\n
Tancovali spolu v t\u011bsn\u00e9m sev\u0159en\u00ed, t\u011blo na t\u011blo. Mohlo to trvat jen p\u00e1r minut, ale stejn\u011b tak to mohly b\u00fdt cel\u00e9 hodiny. Tom ztratil pojem o \u010dase. Na ni\u010dem mu nez\u00e1le\u017eelo, dokud m\u011bl tohle \u00fa\u017easn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed. A jak noc pokra\u010dovala, za\u010dal si uv\u011bdomovat, \u017ee to tentokr\u00e1t asi nedok\u00e1\u017ee. Tenhle klu\u010dina je posledn\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd si zaslou\u017e\u00ed j\u00edt do pekla. Kdyby ho donutil d\u011blat hrozn\u00e9 v\u011bci, nikdy by si to neodpustil. A v ten moment se mu v hrudi objevil zcela nov\u00fd pocit. P\u016fsobilo mu to takovou bolest, jakou je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil, ale z\u00e1rove\u0148 by \u0161\u00edlel zoufalstv\u00edm, kdyby o ten pocit m\u011bl p\u0159ij\u00edt. Kdy\u017e u\u017e za\u010dal s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dovat, \u017ee by se m\u011bl okam\u017eit\u011b oto\u010dit a zmizet, Bill mu za\u0161eptal do ucha: „Poj\u010f, vypadneme.“<\/div>\n
„Ne, po\u010dkej. J\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ br\u00e1nil se Tom.<\/div>\n
„Co se d\u011bje? N\u011bkoho m\u00e1\u0161?“ zazubil se Bill a znovu mu \u0161kubnul rukou.<\/div>\n
„Ne, nic takov\u00e9ho,“ zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„No tak, Tome. Nep\u0159em\u00fd\u0161lej, prost\u011b si to u\u017e\u00edvej,“ nal\u00e9hal Bill a v o\u010d\u00edch se mu zrcadlilo n\u011bco, co ne\u0161lo odm\u00edtnout.<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Hele kdo vstal z mrtv\u00fdch\u2026 Becs. \ud83d\ude00 Napsala jsem pro V\u00e1s jednod\u00edlku. Prost\u011b jsem si sedla a na jeden z\u00e1p\u0159ah tohle vypotila. N\u00e1zev pov\u00eddky, jak u\u017e je u m\u011b zvykem, je podle p\u00edsni\u010dky od 30 seconds to Mars a Halsey.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-439","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/439","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=439"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/439\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=439"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=439"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=439"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}