{"id":4398,"date":"2013-12-16T18:00:00","date_gmt":"2013-12-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4384"},"modified":"2013-12-16T18:00:00","modified_gmt":"2013-12-16T17:00:00","slug":"ostrov-lzi-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/16\/ostrov-lzi-4\/","title":{"rendered":"Ostrov l\u017e\u00ed 4."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u2026“ za\u0161eptal mu do ucha a opatrn\u011b p\u0159es n\u011bj p\u0159ehodil ruku, aby si ho mohl p\u0159it\u00e1hnout bl\u00ed\u017e k t\u011blu. Tom moc dob\u0159e vid\u011bl, jak se jeho kamar\u00e1d chv\u011bje zimou, a tak se rozhodl, \u017ee trochu t\u011blesn\u00e9ho tepla nem\u016f\u017ee ubl\u00ed\u017eit. Mlad\u00edk v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed se trochu zachrul a dobrovoln\u011b se z\u00e1dy vt\u011bsnal k jeho t\u011blu.<\/div>\n
Nebe pro\u0159\u00edzl blesk a zem\u011b se zachv\u011bla.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

Georg si odka\u0161lal a postavil se, v ruce dr\u017eel skleni\u010dku \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho. V\u0161echny hlavy u stolu se na n\u011bj oto\u010dily a brunet se usm\u00e1l.<\/p>\n

„D\u011bkuji,“ pod\u011bkoval jim za pozornost a znovu si trochu odka\u0161lal. Byl neskute\u010dn\u011b nervn\u00ed. Pod\u00edval se na Billa sed\u00edc\u00edho vedle sebe a usm\u00e1l se. „P\u0159i t\u00e9hle p\u0159\u00edle\u017eitosti, kdy\u017e jsme se tu v\u0161ichni takhle hezky se\u0161li a jsou tu v\u0161ichni na\u0161i p\u0159\u00e1tel\u00e9, jsme se s Billem rozhodli, \u017ee se s v\u00e1mi mus\u00edme pod\u011blit o ud\u00e1losti n\u011bkolika minul\u00fdch dn\u00ed.“ Podrbal se volnou rukou nerv\u00f3zn\u011b na krku a pohledem p\u0159ejel po v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch. „Jak ur\u010dit\u011b v\u00edte, jsme spolu s Billem u\u017e n\u011bkolik let, miluju ho,“ z jedn\u00e9 strany stolu se ozvalo trochu posm\u011b\u0161n\u00e9 zasm\u00e1n\u00ed a n\u011bkolik nejapn\u00fdch pozn\u00e1mek. Georg se na doty\u010dn\u00e9 zamra\u010dil, Bill se d\u00edval do stolu, vlastn\u011b desku stolu probod\u00e1val pohledem od chv\u00edle, co jeho p\u0159\u00edtel za\u010dal mluvit. C\u00edtil na sob\u011b pohled \u010dlov\u011bka sed\u00edc\u00edho o dv\u011b \u017eidle vedle a k smrti se b\u00e1l zvednout o\u010di. „Jak jsem \u0159ekl,“ pokra\u010doval star\u0161\u00ed z p\u00e1ru, „mysl\u00edm, \u017ee si \u017eivot bez n\u011bj u\u017e snad ani nedovedu p\u0159edstavit, ani nechci\u2026 a tak jsem se rozhodl Billa po\u017e\u00e1dat o ruku,“ u stolu to ztichlo, i p\u0159esto\u017ee ka\u017ed\u00fd p\u0159esn\u011b tohle o\u010dek\u00e1val, v tu samou chv\u00edli se ka\u017ed\u00fd z nich sna\u017eil s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit o opaku. „A Bill \u0159ekl ano\u2026“ usm\u00e1l se nakonec a pohladil sv\u00e9ho snoubence po rameni.
<\/em><\/div>\n

\n
<\/p>\n

Kdy\u017e se po chv\u00edli posadil, p\u0159it\u00e1hl si \u010dernovlas\u00e9ho pro polibek. „Miluju t\u011b, nikdy nedovol\u00edm, aby se ti n\u011bco stalo\u2026“ zamumlal Georg Billovi do rt\u016f a Bill se la\u010dn\u011b pousm\u00e1l.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Oh bo\u017ee, m\u00e1m hlad\u2026“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 taky, Bille, neboj\u2026 ale tady bohu\u017eel \u017e\u00e1dn\u00fd j\u00eddlo nevid\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Hm\u2026“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Nic.“<\/div>\n
„Fajn.“<\/div>\n
„Hm.“<\/div>\n
„Tak co je?“<\/div>\n
„Nic! V\u017edy\u0165 jsem ti to u\u017e \u0159ekl\u2026“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Hm\u2026“<\/div>\n
„Ty se na m\u011b zlob\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ne, pro\u010d? M\u011bl bych snad?“<\/div>\n
„\u017de \u0159\u00edk\u00e1\u0161 hm\u2026“<\/div>\n
„Tys to \u0159ekl jako prvn\u00ed, Bille\u2026“<\/div>\n
„Hm\u2026“<\/p>\n

Tom za\u00fap\u011bl a promnul si \u010delo.<\/div>\n

\n

„Ale opravdu m\u00e1m hlad.“ Vydechl Bill a promnul si b\u0159icho, kru\u010delo mu v \u017ealudku.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 ti to v\u011b\u0159-„<\/div>\n
Ozval se v\u00fdst\u0159el.<\/div>\n
„Sly\u0161els to?“ vyp\u00edskl Bill, ale to ho u\u017e Tom chytal kolem ramen a st\u00e1hl ho k zemi, schovali se za k\u0159ov\u00ed.<\/div>\n
„Jo.“ Vydechl. „Hlavn\u011b ti\u0161e\u2026“ vystr\u010dil trochu hlavu a rozhl\u00ed\u017eel se, ale nikde nebylo ani \u017eiv\u00e1\u010dka. \u017d\u00e1dn\u00fd pohyb, \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk, nic. „Chv\u00edli tu po\u010dk\u00e1me\u2026 pak p\u016fjdeme d\u00e1l.“ \u0160eptal.<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161 v\u016fbec, kam jdeme, Tome?“ vydechl Bill a d\u00edval se na n\u011bj. Tom zavrt\u011bl hlavou. \u010cernovlas\u00fd si povzdychl, to si mohl myslet. Ale asi ho za to nemohl nijak vinit, jak by mohl v\u011bd\u011bt, kam jdou? „To nevad\u00ed\u2026“ broukl po chv\u00edli a pohladil ho po rameni. „Dostaneme se odsud, \u017ee ano?“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj pod\u00edval a vydechl, trochu p\u0159ik\u00fdvnul. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano Bille.“ \u0158ekl s p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm v hlase. Opravdu tomu v\u011b\u0159il. Musela b\u00fdt \u0161ance, p\u0159eci nebyli n\u011bkde na konci sv\u011bta. „Vr\u00e1t\u00edm t\u011b tv\u00e9mu snoubenci, nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t\u2026“<\/div>\n
Bill trochu p\u0159ik\u00fdvl. Ano, k jeho snoubenci, to bylo tam, kam pat\u0159il, kde m\u011bl te\u010f b\u00fdt, s k\u00fdm m\u011bl te\u010f b\u00fdt. S Georgem. „D\u011bkuju.“ Zamumlal a promnul si rty, odvr\u00e1til od n\u011bj pohled a d\u00edval se skrz listy do lesa kolem nich. Vzduch byl \u010dist\u00fd.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, p\u016fjdeme\u2026 se\u017eeneme n\u00e1m n\u011bco k j\u00eddlu\u2026“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom a narovnal se. Bill vykro\u010dil za n\u00edm, v krku se mu to trochu sv\u00edralo. No tak, p\u0159eci tu nebude bre\u010det. I kdy\u017e v noci ned\u011blal nic jin\u00e9ho.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Oh hele! Co to\u2026 to je bunkr?“ posko\u010dil najednou Bill, narovnal se a zb\u011bsile ukazoval svou poran\u011bnou rukou napravo od neexistuj\u00edc\u00ed cesty.<\/p><\/div>\n

„Nemysl\u00edm si\u2026“ zamru\u010del Tom. „Sp\u00ed\u0161 mi p\u0159ijde, jako by n\u011bkdo ud\u011blal d\u016fm ve sk\u00e1le\u2026“<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 jedno, Tome, tohle p\u0159ece znamen\u00e1, \u017ee tu n\u011bkdo byl! Co kdy\u017e tam jsou kluci, hm? Poj\u010f\u2026“ okam\u017eit\u011b ho tam t\u00e1hnul za ruku, Tom za n\u00edm \u0161el, i kdy\u017e si nemyslel, \u017ee je to moc dobr\u00fd n\u00e1pad.<\/p>\n

Star\u0161\u00ed z nich opatrn\u011b otev\u0159el dve\u0159e a chv\u00edli \u010dekal, jestli se n\u011bco stane, jestli je n\u011bkdo uvnit\u0159. Nic se ale nestalo. Otev\u0159el tedy dve\u0159e v\u00edc a nakoukl dovnit\u0159, rozhl\u00e9dl se. Byla tu tma. Jedin\u00e9, co osv\u011btlovalo vnit\u0159ek, bylo slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo vych\u00e1zej\u00edc\u00ed skrz koruny strom\u016f nad jejich hlavami. „Mysl\u00edm, \u017ee je to pr\u00e1zdn\u00e9.“ Vydechl a ve\u0161el dovnit\u0159. „Pod\u00edv\u00e1me se, jestli tu nenajdeme n\u011bco, co by se n\u00e1m mohlo hodit\u2026“<\/div>\n

„Co\u017e je?“ \u0161el Bill za n\u00edm, jeho nad\u0161en\u00ed kleslo, kdy\u017e tam nikoho nena\u0161li. Nebo to bylo mo\u017en\u00e1 lep\u0161\u00ed?<\/div>\n
„V tuhle chv\u00edli asi naprosto cokoliv\u2026 n\u011bjak\u00fd batoh, cokoliv\u2026 n\u011bco k j\u00eddlu\u2026 n\u011bjak\u00e9 obvazy na tu tvou ruku.“<\/div>\n
Bill trochu p\u0159ik\u00fdvl a promnul si pa\u017ei, po\u0159\u00e1d bolela. „Dob\u0159e\u2026“ za\u010dal prohled\u00e1vat d\u0159ev\u011bn\u00e9 krabice na zemi. Vypadalo to, \u017ee tu nikdo nebyl u\u017e p\u011bkn\u011b dlouho. Smrd\u011blo to tu vlhkem, st\u00e1\u0159\u00edm a pl\u00edsn\u00ed. Necht\u011bl v\u011bd\u011bt, kolik pavouk\u016f a brouk\u016f tu v\u0161ude mus\u00ed b\u00fdt. Vydechl, promnul si obli\u010dej a odklopil v\u00edko jedn\u00e9 z beden. Byla pln\u00e1 star\u00fdch plechovek a hadr\u016f, u dal\u0161\u00edch p\u011bti dopadl stejn\u011b. Tom byl \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed, po chv\u00edli toti\u017e Billa osv\u011btlil ku\u017eel sv\u011btla. I kdy\u017e se zprvu lekl, rychle mu do\u0161lo, \u017ee na n\u011bj sv\u00edt\u00ed jeho kamar\u00e1d a ne n\u011bjak\u00fd mimozem\u0161\u0165an.<\/p>\n

„D\u00edky bohu, \u017ee funguje\u2026“ vydechl Tom a usm\u00e1l se, s n\u00ed p\u016fjde hled\u00e1n\u00ed mnohem l\u00edp. V prstech baterkou to\u010dil a prohl\u00ed\u017eel si ji. Bill se na n\u011bj pousm\u00e1l.<\/div>\n

„Jo\u2026“ vydechl ne zrovna vesele. „Mnohem l\u00edp uvid\u00edm na v\u0161echno to nic, co najdu\u2026“<\/div>\n
„A t\u0159eba zrovna jo.“ U\u0161kl\u00edbl se trochu Tom, kter\u00fd se st\u00e1le je\u0161t\u011b sna\u017eil neztr\u00e1cet hlavu a nevid\u011bt v\u0161echno tak \u010dern\u011b, n\u011bkdo z nich tady musel b\u00fdt ten siln\u00fd. Necht\u011bl b\u00fdt t\u00edm prvn\u00edm, komu z toho tady brzo p\u0159esko\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dej mi pros\u00edm kousek sv\u00e9ho optimismu, Tome, pros\u00edm\u2026“ za\u010dal prohled\u00e1vat dal\u0161\u00ed krabice a jako by se mu i zdej\u0161\u00ed prost\u0159ed\u00ed cht\u011blo vysm\u00e1t, na dn\u011b star\u00e9 um\u011bl\u00e9 bedny le\u017eela l\u00e9k\u00e1rni\u010dka obv\u00e1zan\u00e1 n\u011bjak\u00fdm provazem. „Oh\u2026“<\/div>\n
„Copak? Na\u0161el jsi n\u011bco?“ p\u0159e\u0161el k n\u011bmu Tom bl\u00ed\u017e a pod\u00edval se mu p\u0159es rameno. „Oh super!“ vydechl, kdy\u017e vid\u011bl zelen\u00fd kuf\u0159\u00edk. „Bo\u017ee\u2026V tohle jsem snad ani nedoufal.“ Vyndal l\u00e9k\u00e1rni\u010dku okam\u017eit\u011b na zem a otev\u0159el ji. Obvazy, n\u00e1plasti, zav\u00edrac\u00ed \u0161pendl\u00edk, n\u011bjak\u00e9 pr\u00e1\u0161ky, kter\u00e9 neznal a z\u0159ejm\u011b desinfekce. „Skv\u011ble\u2026 skv\u011ble\u2026“ mumlal si po\u0159\u00e1d pro sebe a Bill se na n\u011bj jen ml\u010dky koukal.<\/p>\n

Kdy\u017e doprohl\u00e9dli zbytek prostoru, nena\u0161li nic v\u00edc, co by jim mohlo b\u00fdt n\u011bjak n\u00e1pomocn\u00e9, snad a\u017e na kovovou ty\u010d, kterou se Tom rozhodl vz\u00edt si jako zbra\u0148, kdyby n\u00e1hodou. Usadili se oba dva venku, kde bylo p\u0159eci jenom lep\u0161\u00ed sv\u011btlo, a Tom vyhrnul Billovi ruk\u00e1v a\u017e na rameno.<\/div>\n

„Budu ti to muset nejd\u0159\u00edv vy\u010distit, m\u00e1\u0161 to trochu napuchl\u00fd\u2026“<\/div>\n
Bill ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Doufejme, \u017ee je to dezinfekce\u2026“<\/div>\n
Bill znovu ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvnul.<\/p>\n

„A co kdy\u017e to nen\u00ed dezinfekce?“ broukl Bill nakonec a pod\u00edval se na Toma zoufal\u00fdm pohledem.<\/div>\n

„Nemysl\u00edm si, \u017ee by ti to m\u011blo n\u011bjak ubl\u00ed\u017eit, jestli to nen\u00ed ono\u2026“<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd?“ nakr\u010dil Bill ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b \u010delo. Tom p\u0159ik\u00fdvl a Bill se na n\u011bj st\u00e1le d\u00edval t\u00edm stejn\u00fdm pohledem. „M\u00e1\u0161 kurz prvn\u00ed pomoci?“<\/div>\n
„Ne.“ Zasm\u00e1l se Tom ti\u0161e a zvedl k n\u011bmu pohled. „Opravdu mi tak stra\u0161n\u011b nev\u011b\u0159\u00ed\u0161, Billy?“<\/div>\n
„N-nejde o to, \u017ee bych ti nev\u011b\u0159il, Tome\u2026 mn\u011b jde jen o to, \u017ee\u2026 \u017ee\u2026“<\/div>\n
„Neboj se, Billy\u2026.“ Vydechl Tom a polo\u017eil lahvi\u010dku zp\u00e1tky do kuf\u0159\u00edku, vzal sv\u00e9ho kamar\u00e1da za ruce. Jemn\u011b ho po nich pohladil. „Nijak ti to neubl\u00ed\u017e\u00ed, slibuju, ano?“ d\u00edval se na n\u011bj nal\u00e9hav\u011b. „Mohla by se ti tam dostat n\u011bjak\u00e1 hnusn\u00e1 infekce\u2026 To p\u0159eci nechce\u0161, hm? A mluv\u00edm i o t\u00e9 noze\u2026 chce\u0161 snad chodit, nebo ne?“<\/div>\n
Bill slab\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Chci.“ Broukl skoro nesly\u0161n\u011b.<\/p>\n

Tom mu v\u011bnoval d\u011bkovn\u00fd \u00fasm\u011bv, vzal lahvi\u010dku s tekutinou a opatrn\u011b mu ji na r\u00e1nu nalil, samoz\u0159ejm\u011b se sna\u017eil, aby toho moc nevypl\u00fdtval. Nemohli v\u011bd\u011bt, kdy ji budou zase v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b pot\u0159ebovat. A\u0165 u\u017e ta tekutina byla cokoliv. „Ne\u0161t\u00edpe to moc?“ opatrn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po r\u00e1n\u011b kouskem g\u00e1zy.<\/div>\n

„Ne, moc\u2026 moc ne\u2026 rozhodn\u011b m\u00ed\u0148 ne\u017e norm\u00e1ln\u011b\u2026“ pousm\u00e1l se slab\u011b Bill a sna\u017eil se zachovat v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159, aby na n\u011bm nebylo vid\u011bt, jak stra\u0161n\u011b moc se sna\u017e\u00ed nebre\u010det. Zafixoval sv\u016fj pohled na list\u00ed a k\u0159oviny p\u0159ed n\u00edm, d\u00edval se do prostoru a sna\u017eil se nevid\u011bt ve st\u00ednech n\u011bco, co tam ani nebylo. I kdy\u017e byl den, i kdy\u017e bylo sv\u011btlo, on m\u011bl stejn\u011b pocit, \u017ee je neust\u00e1le n\u011bkdo sleduje. A rozhodn\u011b to nebyl pocit p\u0159\u00edjemn\u00fd. Tom mu ruku obv\u00e1zal a p\u0159esunul se mu na nohu, na\u0161t\u011bst\u00ed to bylo jen nara\u017een\u00e9 koleno a nikde \u017e\u00e1dn\u00e1 kost netr\u010dela, p\u00e1r od\u0159enin a mod\u0159in, nic v\u00e1\u017en\u00e9ho.<\/div>\n
Bill cht\u011bl Tomovi pomoct, cht\u011bl mu to n\u011bjak oplatit a taky mu vy\u010distit r\u00e1ny, ale Tom to odm\u00edtl se slovy, \u017ee to nepot\u0159ebuje, \u017ee to jsou jen \u0161kr\u00e1bnut\u00ed, a tak se mu Bill u\u017e nevnucoval.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Nebe nad nimi trochu prosv\u00edtalo mezi listy strom\u016f, ob\u010das se ozvalo hv\u00edzd\u00e1n\u00ed let\u00edc\u00edho pt\u00e1ka nebo zask\u0159\u00edp\u00e1n\u00ed d\u0159eva. Oba dva se sna\u017eili nemyslet na ten v\u00fdst\u0159el, co zaslechli d\u0159\u00edv dne\u0161n\u00edho dne. I kdy\u017e v jejich v\u00fdrazech ve tv\u00e1\u0159i bylo vid\u011bt, \u017ee pr\u00e1v\u011b tohle je ta jedin\u00e1 v\u011bc, na kterou mysl\u00ed. Krom\u011b j\u00eddla, samoz\u0159ejm\u011b. Nev\u011bd\u011bli, kam jdou, nev\u011bd\u011bli jak\u00fdm sm\u011brem, dokud se v d\u00e1lce, ne zas tak v\u00fdrazn\u00e9 d\u00e1lce, neozvalo vl\u010d\u00ed zavit\u00ed. Zmaten\u011b se po sob\u011b pod\u00edvali, Bill byl v obli\u010deji b\u011blej\u0161\u00ed ne\u017e kus pap\u00edru.<\/p>\n

„T-To byl\u2026“ ani nedok\u00e1zal dokon\u010dit v\u011btu, kdy\u017e Tom p\u0159ik\u00fdvl a sko\u010dil mu do \u0159e\u010di.<\/div>\n

„Dost mo\u017en\u00e1\u2026“ vydechl a rozhl\u00e9dl se. „Poj\u010f\u2026 mus\u00edme odsud\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl si s\u00e1m pro sebe a vzal ho za ruku, na rameni si upravil star\u00fd vak s v\u011bcmi, co na\u0161li, v druh\u00e9 ruce st\u00e1le pevn\u011b dr\u017eel \u017eeleznou ty\u010d. Spole\u010dn\u011b se za ruce rozeb\u011bhli kup\u0159edu po mal\u00e9 neexistuj\u00edc\u00ed cest\u011b, Bill zna\u010dn\u011b brzdil, proto\u017ee za b\u011bhu ho v kolenu skoro a\u017e nesnesiteln\u011b p\u00edchalo. Sna\u017eil se tu bolest p\u0159ekonat, ale bylo to, jako kdyby ho tam n\u011bkdo p\u0159i ka\u017ed\u00e9m do\u0161l\u00e1pnut\u00ed bodal no\u017eem, sice to bylo jen nara\u017een\u00e9, ale to neznamenalo, \u017ee to nebol\u00ed. „No tak, Bille, pob\u011b\u017e\u2026“<\/div>\n
„Bol\u00ed to!“ zak\u0148oural a kousal se do rtu, trochu kulil o\u010di a sna\u017eil se nebre\u010det, chv\u011bla se mu cel\u00e1 brada a krk se mu sv\u00edral.<\/p>\n

Ozval se \u0161t\u011bkot, zavr\u010den\u00ed a dusot. Oba dva se rozpa\u010dit\u011b oto\u010dili a spat\u0159ili to, \u010deho se tolik b\u00e1li. Vlci. Dva zuby cen\u00edc\u00ed vlci se \u0159\u00edtili p\u0159\u00edmo na n\u011b.<\/div>\n

„Pob\u011b\u017e!“ zavelel Tom, chytil ho za ruku pevn\u011bji a nanovo se rozeb\u011bhl. Billovi srdce sv\u00edral panick\u00fd strach, ale adrenalin, kter\u00fd mu pulzoval v \u017eil\u00e1ch, ho nutil b\u011b\u017eet i p\u0159es bolest d\u00e1l a rychleji. „Mus\u00edme vyl\u00e9zt na tenhle strom…!“<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ hles bez dechu Bill, p\u00edchalo ho v boku a trochu nedod\u00fdch\u00e1val. Jenom\u017ee ne\u017e se stihl zeptat na cokoliv dal\u0161\u00edho, Tom zastavil, chytil ho a cpal ho nahoru na strom. Bill se n\u011bjak rychle vy\u0161kr\u00e1bal na v\u011btev a sna\u017eil se dostat, co nejv\u00fd\u0161 mohl, ani\u017e by se mu poda\u0159ilo spadnout dol\u016f. Pak se ale dol\u016f pod\u00edval, Tom tam st\u00e1l, \u0161iroce rozkro\u010den\u00fd a v obou dlan\u00edch sv\u00edral svou \u017eeleznou zbra\u0148.<\/p>\n

Vlci se k Tomovi pomalu bl\u00ed\u017eili, je\u017eili srst a nebezpe\u010dn\u011b ohrnovali pysky, aby mu uk\u00e1zali sv\u00e9 nebezpe\u010dn\u00e9 a ostr\u00e9 tes\u00e1ky. Neust\u00e1le k n\u011bmu pomal\u00fdm, ale sebev\u011bdom\u00fdm krokem p\u0159istupovali. Bill zatajoval dech, rozt\u0159esen\u011b se d\u00edval na sc\u00e9nu, kter\u00e1 se odehr\u00e1vala pod n\u00edm.<\/div>\n

„Tak poj\u010fte!“ rozk\u0159ikl se Tom a nap\u0159\u00e1hl se. Byli dva, on byl s\u00e1m. Lhal by, kdyby \u0159ekl, \u017ee se neboj\u00ed, ale co mu v tuhle chv\u00edli zb\u00fdvalo? „Poj\u010fte, vy srabi!“ uvnit\u0159 se cel\u00fd t\u0159\u00e1sl, neuv\u011b\u0159iteln\u011b se b\u00e1l, mo\u017en\u00e1 i v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e visel p\u0159iv\u00e1zan\u00fd v t\u00e9 jeskyni. Te\u010f se toti\u017e b\u00e1l i o Billa.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie „\u0160\u0161\u0161\u2026“ za\u0161eptal mu do ucha a opatrn\u011b p\u0159es n\u011bj p\u0159ehodil ruku, aby si ho mohl p\u0159it\u00e1hnout bl\u00ed\u017e k t\u011blu. Tom moc dob\u0159e vid\u011bl, jak se jeho kamar\u00e1d chv\u011bje zimou, a tak se rozhodl, \u017ee trochu t\u011blesn\u00e9ho tepla nem\u016f\u017ee ubl\u00ed\u017eit. Mlad\u00edk<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[577],"tags":[],"class_list":["post-4398","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ostrov-lzi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4398","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4398"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4398\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4398"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4398"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4398"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}