{"id":4399,"date":"2013-12-16T17:00:00","date_gmt":"2013-12-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4385"},"modified":"2013-12-16T17:00:00","modified_gmt":"2013-12-16T16:00:00","slug":"denial-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/16\/denial-23\/","title":{"rendered":"Denial 23."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Kone\u010dn\u011b jsme do\u0161li v parku k d\u011btsk\u00e9mu h\u0159i\u0161ti, kde se od n\u00e1s Nicki hned odtrhla a nad\u0161en\u011b se k n\u011bmu rozb\u011bhla. \u00dalevn\u011b jsem oddechl, \u017ee m\u011b kone\u010dn\u011b p\u0159estala tahat za ruku, a narovnal jsem se. Za chv\u00edli um\u0159u. Ta mal\u00e1 m\u011b zabije.<\/em><\/div>\n

„Ta ti ned\u00e1 pokoj,“ pousm\u00e1l se na m\u011b Bill. „Mus\u00edm ji usm\u011brnit, jinak mi t\u011b zni\u010d\u00ed,“ pohladil m\u011b po ramenu. Za\u010d\u00edn\u00e1m pomalu bohu\u017eel souhlasit.<\/em><\/div>\n
„Jak si m\u011b p\u0159ivlast\u0148uje, hele,“ \u0161\u0165ouchnu ho schv\u00e1ln\u011b loktem, jako bych to \u0159\u00edkal n\u011bkomu jin\u00e9mu. To se za\u010dervenal a kousl se do rtu.<\/div>\n
„Noo, j\u00e1\u2026 ehm,“ zasm\u00e1l se pak. Jen se usm\u011bju a vejdeme na h\u0159i\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Budeme si taky hr\u00e1t nebo si sedneme?“ pouk\u00e1\u017eu rukou k voln\u00e9 lavi\u010dce nedaleko houpa\u010dek. P\u0159\u00edmo m\u011b k n\u00ed nohy t\u00e1hly. Nen\u00ed divu, jsem jako p\u0159ejet\u00fd tankem.<\/em><\/div>\n
„Sedneme si a tam si budeme hr\u00e1t,“ rozesm\u00e1l se ti\u0161e a roze\u0161el se se mnou k lavi\u010dce. To jsem zv\u011bdav\u00fd, pane Tr\u00fcmpere.<\/em> Nechal m\u011b, abych se prvn\u00ed usadil a pot\u00e9 se usadil vedle m\u011b.<\/p>\n

„S \u010d\u00edm si tady tak chce\u0161 hr\u00e1t, pros\u00edm t\u011b? M\u00e1\u0161 s sebou snad karty?“ mrknu na n\u011bj pobaven\u011b. I kdy\u017e m\u011b i napad\u00e1 jedna dal\u0161\u00ed v\u011bc, s kterou bychom si mohli hr\u00e1t. A m\u00e1me ji oba dva, hih\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Ty jsi pro m\u011b ta nejhez\u010d\u00ed panenka, kterou si chci laskat a hr\u00e1t si s n\u00ed,“ pousm\u011bje se a sklop\u00ed tro\u0161ku zrak. „Ne, promi\u0148. Asi to p\u0159eh\u00e1n\u00edm, vi\u010f? Jsem jen za dne\u0161ek r\u00e1d, proto\u017ee jsi tady a se mnou. Nicki je \u0161\u0165astn\u00e1. Jedin\u00e9, co m\u011b tr\u00e1p\u00ed, je, \u017ee t\u011b v\u0161echno tolik bol\u00ed a jednodu\u0161e to, co se ti r\u00e1no stalo. Bude to zn\u00edt asi d\u011btinsky, ale byl jsem hysterick\u00fd. Hrozn\u011b jsem se o tebe b\u00e1l, nic jsem nev\u011bd\u011bl, nemohl jsem nic d\u011blat. P\u0159ipadal jsem si, jako bych m\u011bl sv\u00e1zan\u00e9 ruce a byl jsem n\u011bkde zav\u0159en\u00fd,“ povzdechne. Jo, to p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161. Tro\u0161i\u010dku fakt jo.<\/em> „Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak jsem byl r\u00e1d, kdy\u017e ses objevil ve dve\u0159\u00edch,“ vzhl\u00e9dne ke mn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b chytne za ruku. A\u017e tak kritick\u00e9 mi to nep\u0159i\u0161lo.
<\/em><\/div>\n
\n
<\/p>\n

<\/em> „P\u0159edstavit si to neum\u00edm, ale p\u0159i\u0161lo mi, \u017ee v ten okam\u017eik p\u0159elet\u00ed\u0161 kancel\u00e1\u0159 jako Superman a sko\u010d\u00ed\u0161 mi kolem krku jako Lois,“ rozesm\u011bju se, abych tak alespo\u0148 odleh\u010dil situaci.<\/div>\n

„Kdyby to b\u00fdvalo \u0161lo, ud\u011blal bych to,“ zasm\u011bje se ti\u0161e a p\u0159ejede mi prsty po h\u0159betu ruky.<\/div>\n
„Tak to mus\u00edme sehnat n\u011bjakej ten kryptonit,“ \u0159eknu se sm\u00edchem a odsunu se. Chci bl\u00ed\u017e k n\u011bmu, jen\u017ee s t\u00edm krkem a celkov\u011b t\u00edm sv\u00fdm pol\u00e1man\u00fdm t\u011blem mi to moc nejde. Jak se zd\u00e1, budu si mu muset lehnout do kl\u00edna jako mim\u010do. Stejn\u011b je hezky a sv\u00edt\u00ed slunce, aspo\u0148 se m\u016f\u017eu trochu slunit.<\/em><\/div>\n
„N\u00e9,“ usm\u011bje se a zad\u00edv\u00e1 se na m\u011b, jak jsem se odsunul. Vyhrnu si mikinu, abych si ji mohl sundat, jenom\u017ee si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee to p\u0159es ten pitom\u00fd l\u00edmec nep\u0159et\u00e1hnu. Proto jsem si ho rozepnul, trochu si promnul uvoln\u011bn\u011b krk a a\u017e pot\u00e9 jsem si svl\u00e9knul mikinu.<\/p>\n

„M\u00e1m pocit, jako by m\u011b to cht\u011blo po\u0159\u00e1d \u0161krtit, i kdy\u017e to m\u00e1m voln\u011b,“ post\u011b\u017euju si s povzdechem a pohlad\u00edm se po tepn\u011b.<\/div>\n

„Je to hodn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9. J\u00e1 to m\u011bl jednou taky. V\u00edm, o \u010dem mluv\u00ed\u0161,“ p\u0159ik\u00fdvne posmutn\u011ble. „Chce\u0161 n\u011bjak ten krk jemn\u011b namas\u00edrovat? M\u016f\u017eu pro tebe n\u011bco ud\u011blat?“ nab\u00eddne se ochotn\u011b. N\u011bco m\u011b napad\u00e1.<\/em><\/div>\n
„No\u2026“ slo\u017e\u00edm si mikinu do tvaru p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed pol\u0161t\u00e1\u0159ek, na\u010de\u017e si ji polo\u017e\u00edm na Billova stehna, „kdy\u017e mi poslou\u017e\u00ed\u0161 jako post\u00fdlka,“ \u0159eknu se sm\u00edchem. Posunu se po lavi\u010dce je\u0161t\u011b d\u00e1l, p\u0159elezu si soub\u011b\u017en\u011b s lavi\u010dkou a potom si mu polo\u017e\u00edm hlavu do kl\u00edna. Slune\u010dn\u00ed paprsky se mi op\u0159ou do obli\u010deje, tak ihned nakr\u010d\u00edm nos a zast\u00edn\u00edm si dlan\u00ed o\u010di, abych Billovi vid\u011bl do obli\u010deje. Nad t\u00edm se sladce usm\u00e1l a pohladil m\u011b po b\u0159i\u0161e.<\/p>\n

„Cht\u011blo by to br\u00fdle, co?“ \u0161eptne a uvoln\u00ed se, aby se mi l\u00e9pe le\u017eelo. Neh\u00fdbal se, jen m\u011b n\u011b\u017en\u011b hladil. „Jak se ti l\u00edb\u00ed tv\u00e1 nov\u00e1 postel?“ zasm\u011bje se tichounce.<\/div>\n

„Dokonal\u00e1,“ zavrt\u00edm se trochu, na\u010de\u017e se usm\u011bju. Polo\u017e\u00edm si l\u00edmec na b\u0159icho, aby mi nep\u0159ek\u00e1\u017eel, a m\u00edsto toho si na krk polo\u017e\u00edm Billovu ruku. Pohlad\u00edm ho prsty po z\u00e1p\u011bst\u00ed. Alespo\u0148 chvilku klid. M\u016f\u017eu si u\u017e\u00edvat jenom jeho a nechat se op\u011bt h\u00fd\u010dkat. Nebudu ze sebe d\u011blat chud\u00e1\u010dka, nic tak hrozn\u00e9ho se mi nestalo, ale l\u00edb\u00ed se mi to.<\/em> Rozn\u011b\u017en\u011ble se na m\u011b d\u00edval a jemn\u011b mi po krku p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl. Prsty m\u011b hladil po tepn\u011b, jako by se sna\u017eil tu bolest uti\u0161it.<\/div>\n
„Jen le\u017e, pokud se ti le\u017e\u00ed takhle dob\u0159e,“ po\u0161ept\u00e1 a pousm\u011bje se. „Je mi takhle hezky.“<\/div>\n
„Mn\u011b taky,“ \u0161eptnu. V\u00edc se k n\u011bmu p\u0159ivinu a zav\u0159u o\u010di. N\u00e1hle jsem jeho prsty c\u00edtil nejen na krku, ale tak\u00e9 na rtech, po kter\u00fdch mi zlehka p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl. Mapoval je a hladil jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed poklad. Ach jo, u tohohle bych cht\u011bl us\u00ednat i doma. Ale bohu\u017eel\u2026 takov\u00fd luxus mi nen\u00ed dop\u0159\u00e1n. On sp\u00ed doma se svoj\u00ed protivnou vochechul\u00ed.<\/em> Trochu jsem rty pootev\u0159el, ale nakonec jsem ho n\u011b\u017en\u011b l\u00edbnul na \u0161pi\u010dku prstu, ani\u017e bych otev\u0159el o\u010di. Pro\u010d m\u00e1m zase tu nezkrotnou touhu, aby m\u011b t\u00edm jemn\u00fdm prstem hladil po cel\u00e9m t\u011ble?<\/em><\/div>\n
„Mm, d\u011bkuju,“ pousm\u00e1l se a p\u0159ejel mi po pootev\u0159en\u00fdch rtech znovu. Usm\u00e1l jsem se a jen ti\u0161e vydechoval, abych nikterak nenaru\u0161il tento n\u00e1dhern\u00fd okam\u017eik. Od toho tu samoz\u0159ejm\u011b byli jin\u00ed.<\/p>\n

„Tom\u00ed, p\u016fjde\u0161 se se mnou houpat?“ usly\u0161\u00edm u\u017e zd\u00e1lky d\u011btsk\u00fd jekot a dup\u00e1n\u00ed, jak mal\u00e1 b\u011b\u017e\u00ed.<\/div>\n

„\u0158ekni, \u017ee je to jen sen,“ zak\u0148u\u010d\u00edm. Bo\u017ee, zas m\u011b bude tahat jako mor\u010de.<\/em><\/div>\n
„Ne, je to jen Nicki,“ \u0161eptne s povzdechem a poodt\u00e1hne se. „\u0158ekni j\u00ed klidn\u011b, \u017ee ne a odpo\u010d\u00edvej. Pot\u0159ebuje\u0161 to,“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tom\u00ed, Tom\u00ed!“ za\u010dala m\u011b hned tahat za cop\u00e1nky a hr\u00e1t si s nimi. „Poj\u010f se se mnou houpat.“<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, mn\u011b v\u0161echno bol\u00ed, v\u00ed\u0161,“ \u0159eknu j\u00ed schv\u00e1ln\u011b smutn\u011b.<\/div>\n
„Ne, to nevad\u00ed. J\u00e1 t\u011b budu houpat,“ zavrt\u00ed hned nekompromisn\u011b hlavinkou. No nen\u00ed ten brou\u010dek po tat\u00ednkovi?<\/em><\/div>\n
„To by sis dala, ko\u010dko,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? U\u017e t\u011b to nebol\u00ed, tak poj\u010f,“ za\u010dne m\u011b hned \u0161imrat prst\u00ed\u010dky na krku. Norm\u00e1ln\u011b mi to nevad\u00ed, ale od toho l\u00edmce m\u00e1m ten krk tak ztuhlej, \u017ee se snad po\u010d\u016fr\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„H\u00ed\u00ed\u00ed, n\u00e9\u00e9\u00e9,“ za\u010dnu se na Billovi se sm\u00edchem vrt\u011bt.<\/div>\n
„Ouh, hele vy dva,“ zasm\u00e1l se a p\u0159ichytil m\u011b za rameno. To nebylo samo sebou. „J\u00e1 v\u00e1s pohoupu a potom se bude\u0161 houpat sama, ano?“ usm\u011bje se na ni a pohlad\u00ed ji po vl\u00e1sk\u00e1ch.<\/div>\n
„Tak j\u00f3,“ zazub\u00ed se nad\u0161en\u011b. D\u00edky moc, ty tyrane.<\/em> S povzdechem jsem se vyhrabal do sedu. Uh, au.<\/em> Pak jsem se zvedl a pohladil Nicki po hlavi\u010dce.<\/p>\n

„Tak poj\u010f, mrn\u011b,“ brouknu unaven\u011b. Hned se m\u011b chyt\u00ed za ruku a za\u010dne m\u011b t\u00e1hnout k voln\u00fdm houpa\u010dk\u00e1m.<\/div>\n

„Jak to p\u016fjde, tak si t\u011b vezmu zp\u00e1tky,“ po\u0161ept\u00e1 mi Bill a jde s n\u00e1mi k houpa\u010dk\u00e1m. Jestli m\u011b do t\u00fd doby neutah\u00e1 k smrti.<\/em> Jakmile jsme do\u0161li k houpa\u010dk\u00e1m, Nicki hned do jedn\u00e9 vlezla a vesele se chytila \u0159et\u011bz\u016f. J\u00e1 jsem se usadil jen tak na okraj, abych nezapadnul dovnit\u0159. Je\u0161t\u011b by se mi tam \u0161prajcla prdel a co pak. Museli by volat hasi\u010de, aby m\u011b vysvobodili, a nav\u00edc bych platil novou houpa\u010dku. Po dne\u0161ku toho u\u017e bylo dost.<\/em><\/div>\n
„Tat\u00ed, houpej!“ rozk\u00e1zala si hned Nicki, p\u0159i\u010dem\u017e se neposedn\u011b zavrt\u011bla a ohl\u00e9dla se na n\u011bj. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli tohle zd\u011bdila po tat\u00ednkovi nebo mamince, chmmm.<\/em> Bill k n\u00ed hned do\u0161el a za\u010dal ji houpat. Nehoupal ji moc, sp\u00ed\u0161 jen tak opatrn\u011b.<\/p>\n

„Tak my s Tomem zase p\u016fjdeme a budeme se d\u00edvat, jak se houpe\u0161, hm?“ usm\u00e1l se na ni po chv\u00edli. Najednou u\u017e to tak vzornej tat\u00edk nen\u00ed.<\/em><\/div>\n

„N\u00e9, Tom\u00ed tu bude se mnou,“ zam\u00edtne hned Nicki, nad \u010d\u00edm\u017e se pobaven\u011b kousnu do rtu. Ta ho um\u00ed dob\u0159e odp\u00e1lkovat. To m\u00e1 rozhodn\u011b po matince.<\/em><\/div>\n
„Nicki, Tom se nec\u00edt\u00ed dob\u0159e a pot\u0159ebuje si odpo\u010dinout. Houpej se a nezlob m\u011b, u\u017e toho bylo dnes dost,“ vysv\u011btlil j\u00ed a je\u0161t\u011b ji rozhoupal. No jo, nejrad\u0161i bych \u0159ekl, \u017ee tu s n\u00ed chv\u00edli budu, ale nen\u00ed dobr\u00fd, abych mu takhle podkop\u00e1val autoritu.<\/em><\/div>\n
„Tak p\u016fjdeme na p\u00edsek! Tam m\u016f\u017ee\u0161 odpo\u010d\u00edvat, Tomi,“ ud\u011bl\u00e1 na m\u011b hned sv\u00e1 smutn\u00e1 o\u010d\u00ed\u010dka. Ach jo, d\u00e1 se tomu odolat?<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, tak j\u00e1 tam s tebou chvilku budu, hm?“ usm\u011bju se a pomalu se zvednu.<\/div>\n
„J\u00f3!“ za\u010dne se hned \u0161kr\u00e1bat z houpa\u010dky, div se nezabije. Proto ji Bill rad\u011bji sundal a ti\u0161e si povzdechl.<\/div>\n
„Jsi a\u017e moc velk\u00fd dobr\u00e1k, v\u00ed\u0161 o tom?“ po\u0161ept\u00e1 mi a pohlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Jen si k n\u00ed sednu, o nic nejde,“ ujist\u00edm ho.<\/div>\n
„Tak Tom\u00ed, p\u00f3j\u010f,“ za\u010dne m\u011b tahat za kalhoty za sebou. Bo\u017ee, pomozte mi n\u011bkdo. J\u00e1 u\u017e um\u0159u.<\/p>\n

<\/em> „V\u0161ak u\u017e jdu,“ brouknu.<\/div>\n

„To se mi l\u00edb\u00ed!“ vyhrkne a zvedne ke mn\u011b hlavu. „V\u0161ak u\u017e jdu,“ napodob\u00ed m\u016fj hlubok\u00fd hlas, na\u010de\u017e se za\u010dne sm\u00e1t. „To odte\u010f budu \u0159\u00edkat.“ Bezva, to maminka bude nad\u0161en\u00e1.<\/em> Bill se nad t\u00edm jen pousm\u00e1l a n\u00e1sledoval n\u00e1s.<\/div>\n
„Neboj se, j\u00e1 to na tob\u011b vid\u00edm,“ \u0159ekl mi potom. „U\u017e j\u00ed n\u011bco \u0159eknu. Nem\u016f\u017ee t\u011b otravovat.“<\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed, \u017ee si k n\u00ed sedneme. Budeme u n\u00ed, ona si bude p\u0159ipadat, \u017ee si s n\u00edm hrajeme a bude klid,“ pov\u00edm mu klidn\u011b. Nicki hned vb\u011bhla do p\u00edsku a za\u010dala tam dupat. Beze slov jsem se usadil na d\u0159ev\u011bn\u00fd okraj, kter\u00fd jsem je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm trochu o\u010distil rukou.<\/div>\n
„\u0164api, \u0165api, \u0165api\u010dky,“ za\u010dala si tam zp\u00edvat a sk\u00e1kat. Nad t\u00edm jsem se musel usm\u00e1t a podat j\u00ed ruku. Byla naprosto \u00fa\u017easn\u00e1 a kouzeln\u00e1. Princezna.<\/em> Hned se m\u011b nad\u0161en\u011b chytila a za\u010dala tancovat kolem m\u00e9 ruky.<\/p>\n

„P\u00e1ni, tob\u011b to jde. A\u017e budu zdravej, tak si spolu mus\u00edme zatancovat,“ pronesu s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n

„J\u00f3, budeme tancovat celou noc jako Popelka s princem,“ vyp\u00edskne hned nad\u0161en\u011b, na\u010de\u017e se mi pokus\u00ed pov\u011bsit kolem krku. Myslel jsem, \u017ee Popelka utekla p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed, ale nevad\u00ed\u2026 Je to d\u00edt\u011b, m\u00e1 v tom trochu zmatek.<\/em><\/div>\n
„Pozor,“ p\u0159ipomenu j\u00ed. Hned si uv\u011bdomila, \u017ee m\u011b ten krk bolel a tak mi ru\u010di\u010dky polo\u017eila na ramena. Uculila se a dala mi dlouhou pusinku. „Se\u0161 moje princezna, vi\u010f?“ pohlad\u00edm ji po z\u00e1d\u00ed\u010dk\u00e1ch a oplat\u00edm j\u00ed s \u00fasm\u011bvem drobnou pusinku na nos\u00e1nek.<\/div>\n
„J\u00f3, a ty se\u0161 m\u016fj princ Tomi,“ vycen\u00ed na m\u011b zoubky v \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Jenom tv\u016fj, ty mal\u00e1 prdelko,“ obejmu ji n\u011b\u017en\u011b. P\u0159itiskla se ke mn\u011b a spokojen\u011b mi fun\u011bla do ramene. Bill se na n\u00e1s d\u00edval. Byl ti\u0161e, opravdu n\u00e1s jen ml\u010dky sledoval a lehce se usm\u00edval. Zd\u00e1l se b\u00fdt i zamy\u0161len\u00fd.<\/div>\n
„Nefu\u0148 mi tak do toho trika,“ pok\u00fdv\u00e1m nepatrn\u011b s ramenem, a\u010dkoli se sm\u011bju.<\/div>\n
„To je v\u016f\u016f\u016fn\u011b,“ zvolala nadnesen\u011b, ale pak se ke mn\u011b p\u0159ivinula. Zpravodaj malej.<\/em><\/p>\n

„Tat\u00ed, pro\u010d taky nevon\u00ed\u0161 tak kr\u00e1sn\u011b jako Tomi?“ pod\u00edvala se na n\u011bj p\u0159es m\u00e9 rameno. Proto\u017ee tv\u016fj tat\u00ednek von\u00ed je\u0161t\u011b l\u00edp, zlat\u00ed\u010dko.<\/em><\/div>\n

„Nev\u00edm. Je to hlavn\u011b t\u00edm, \u017ee j\u00e1 jsem tv\u016fj t\u00e1ta a tohle je princ Tomi,“ zasm\u00e1l se. „Princov\u00e9 holt p\u011bkn\u011b von\u00ed. Asi se Toma budu muset zeptat, jak\u00fd pou\u017e\u00edv\u00e1 parf\u00e9m,“ usm\u011bje se. Pf, bys cht\u011bl v\u011bd\u011bt.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 ale nechci, abys von\u011bl tak kr\u00e1sn\u011b jako Tomi,“ zamra\u010dila se na n\u011bj. J\u00e1 se z n\u00ed snad zbl\u00e1znim.<\/em><\/div>\n
„Oh, u\u017e jsem zticha. A vlastn\u011b m\u00e1\u0161 pravdu, j\u00e1 taky chci, aby tak kr\u00e1sn\u011b von\u011bl jen Tom,“ usm\u011bje se nevinn\u011b. No teda\u2026<\/em><\/div>\n
„Vy jste jeden jako druhej,“ zavrt\u00edm pobaven\u011b hlavou, av\u0161ak zasko\u010d\u00ed m\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9 r\u00fdpnut\u00ed v kr\u010dn\u00ed p\u00e1te\u0159i.<\/div>\n
„Nejsmeee,“ zak\u0148our\u00e1 hned Nicki. „J\u00e1 jsem dob\u0159ej\u0161\u00ed, Tomi. J\u00e1.“ Tahala m\u011b k sob\u011b, jako by mi snad cht\u011bla uk\u00e1zat, \u017ee na ni nikdo nem\u00e1. Musel jsem se tomu jen sm\u00e1t. Bylo to a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Klasick\u00e1 \u017eensk\u00e1.<\/p>\n

<\/em> „M\u00e1m pocit, \u017ee jsem tady odkrouhal,“ povzdechl Bill a naoko smutn\u011b sklopil zrak. „Princ a princezna, hmm\u2026 to jsem dopadl.“<\/div>\n

„Ty m\u00e1\u0161 princeznu doma, tat\u00ed. Se\u0161 kr\u00e1l a mamka kr\u00e1lovna. A j\u00e1 se o\u017eenim za Tomiho,“ chlubila se. Ten m\u00e1 doma tak sedmihlavou sa\u0148, mil\u00e1\u010dku, a br\u00e1t si t\u011b opravdu nebudu, nato\u017e aby ses za m\u011b „\u017eenila“, ty sle\u010dno. Tob\u011b a\u017e bude na vd\u00e1v\u00e1n\u00ed, j\u00e1 budu nosit pleny.<\/em><\/div>\n
„Jo, to\u2026 jo,“ vydechl s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem, aby Nicki nijak neznejistil.<\/div>\n
„A budeme m\u00edt hoooru d\u011bt\u00ed a ty n\u00e1m je bude\u0161, tat\u00ednku, hl\u00eddat, a\u017e budeme rajdovat na z\u00e1mku po svatb\u011b,“ hih\u0148ala se. To si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 u\u017e prdel.<\/em><\/div>\n
„No Nicki, kdes tohle sly\u0161ela, pros\u00edm tebe?“ za\u010dnu se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Maminka s n\u011bk\u00fdm volala a \u0159\u00edkala n\u011bco takov\u00fdho,“ sm\u00e1la se se mnou, „\u2026aspo\u0148 mysl\u00edm.“<\/div>\n
„B\u016fhv\u00ed, co \u0159\u00edkala, ty mal\u00e1 koketo,“ pl\u00e1cnu ji jemn\u011b p\u0159es prdelku a pust\u00edm ji. Ona mi v\u0161ak vlep\u00ed je\u0161t\u011b pusu a odsk\u00e1\u010de o kousek d\u00e1l k n\u011bjak\u00e9 hol\u010di\u010dce, s kterou si za\u010dne hr\u00e1t. Zd\u00e1 se, \u017ee kdy\u017e se pomazlila, tak u\u017e d\u00e1 pokoj.<\/p>\n

<\/em> „U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm na vnou\u010data,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b Bill a potom sklop\u00ed tro\u0161ku o\u010di. Je\u0161t\u011b ty za\u010d\u00ednej.<\/em><\/div>\n

„Ale no tak,“ zvednu se se sm\u00edchem. „Ona a\u017e bude zral\u00e1 na d\u011bti, tak j\u00e1 si budu nad\u011bl\u00e1vat do plen, obzvl\u00e1\u0161\u0165 s t\u00edm sv\u00fdm neust\u00e1l\u00fdm \u0161uk\u00e1n\u00edm,“ rozejdu se pro l\u00edmec. Na to mi nic neodpov\u011bd\u011bl. Jen tam z\u016fstal se sklopenou hlavou sed\u011bt. To tam z\u016fstane? V\u017edy\u0165 je tu plno \u017eensk\u00fdch, kter\u00e9 by si v\u0161imly, kdyby se n\u011bco d\u011blo. Nav\u00edc to nen\u00ed daleko. Sed\u00ed tam jako ne\u0161\u0165astn\u00fd h\u0159\u00edbek \u010dekaj\u00edc\u00ed na houba\u0159e. Co to s n\u00edm zas je?<\/em> Sebral jsem z lavi\u010dky otravn\u00fd l\u00edmec a zapnul jsem si ho kolem krku. Potom jsem sebral svoji mikinu, trochu ji opr\u00e1\u0161il a roze\u0161el se k nim pomalu zp\u00e1tky.<\/p>\n

Bill ke mn\u011b vzhl\u00e9dl a tro\u0161ku se usm\u00e1l. V naprost\u00e9 opatrnosti jsem si k n\u011bmu p\u0159isedl. Kdy\u017e jsem se ohl\u00e9dl po mal\u00e9 a ujistil se, \u017ee si v klidu hraje s tou druhou hol\u010di\u010dkou, zaplul jsem pohledem zp\u011bt k Billov\u00fdm \u010dokol\u00e1d\u00e1m. Zahled\u011bl se mi do o\u010d\u00ed jako j\u00e1 jemu a usm\u00e1l se. Propletl si se mnou prsty, na\u010de\u017e je jemn\u011b stiskl.<\/div>\n

„Zmohla t\u011b, vi\u010f?“ Kdyby jenom to.<\/em><\/div>\n
„P\u0159ipad\u00e1m si jako kr\u00e1l\u00edk, kter\u00e9ho furt tah\u00e1 za k\u016f\u017ei domem po koberci,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Uh, mus\u00edm ji tro\u0161ku usm\u011brnit. Takhle se chov\u00e1 jen p\u0159i tob\u011b. To v\u00ed\u0161, jsi jej\u00ed princ,“ zasm\u011bje se tro\u0161ku. „A\u017e bude\u0161 cht\u00edt jet dom\u016f, \u0159ekni si, ano?“<\/div>\n
„A\u017e si vyhraje. Aspo\u0148 budete m\u00edt ve\u010der s Barbarou klid,“ pokr\u010d\u00edm klidn\u011b rameny, ani\u017e bych si uv\u011bdomil, jak blb\u011b to vyzn\u011blo. Snad si nemysl\u00ed, \u017ee mluv\u00edm o sexu s n\u00ed. I kdy\u017e\u2026 mo\u017en\u00e1 spolu sp\u00ed b\u011b\u017en\u011b, i kdy\u017e se k sob\u011b takhle chovaj\u00ed. Ahm\u2026 Nad t\u00edmhle jsem v\u016fbec\u2026 neuva\u017eoval.<\/p>\n

<\/em> „To v\u00e1\u017en\u011b nepot\u0159ebuju,“ \u0159ekne a ruku mali\u010dko st\u00e1hne. Sakra, pochopil to tak.<\/em> Semknu rty k sob\u011b a pod\u00edv\u00e1m se jinam. „Nebudeme ji \u0159e\u0161it, dob\u0159e?“ sjel mi po pa\u017ei.<\/div>\n

„Po\u0159\u00e1d je to tvoje \u017eena\u2026“ p\u0159ipomenu jemu a hlavn\u011b s\u00e1m sob\u011b, na\u010de\u017e rukou tro\u0161ku ucuknu. Je mi s n\u00edm a malou tak dob\u0159e, \u017ee \u00fapln\u011b na tu jeho rachejtli zapom\u00edn\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 bohu\u017eel pravdu,“ povzdechne a zad\u00edv\u00e1 se do zem\u011b. „Ov\u0161em, musel bych ji tak je\u0161t\u011b br\u00e1t.“ Co mu na to m\u00e1m \u0159\u00edct? J\u00e1 snad m\u016f\u017eu za to, \u017ee si vzal \u017eenskou, kter\u00e1 se te\u010f nechov\u00e1 jako jeho man\u017eelka?<\/em> Nic jsem na to ne\u0159ekl, snad jsem ani necht\u011bl.<\/div>\n
„Nechci, abychom si kazili n\u00e1ladu, Tome,“ \u0161eptl. Tvoje \u017eena mi bude kazit n\u00e1ladu v\u017edycky. Je to tvoje man\u017eelka, a\u010d to tak nec\u00edt\u00ed\u0161, ale pro m\u011b to po\u0159\u00e1d znamen\u00e1 jedno a to sam\u00e9. Ze m\u011b je jen milenec\u2026 jen n\u011bjak\u00e1 hra\u010dka na uspokojen\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Jestli by to nevadilo, tak bych u\u017e jel. Jsem po dne\u0161ku unaven\u00fd,“ brouknu v tichosti.<\/div>\n

„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnul a zvedl se. Do\u0161el pomalu k Nicki. Chvilku j\u00ed n\u011bco \u0159\u00edkal, ale pot\u00e9 u\u017e s n\u00ed ruku v ruce p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Te\u010f s n\u00e1mi pojede\u0161 dom\u016f, Tom\u00ed?“ zept\u00e1 se m\u011b hned mal\u00e1 nad\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Ne, zlat\u00ed\u010dko,“ pohlad\u00edm ji po vlasech. „Jenom m\u011b s tat\u00ednkem odvezete dom\u016f a j\u00e1 budu odpo\u010d\u00edvat. Jsem unaven\u00fd, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky. M\u016f\u017eu odpo\u010d\u00edvat s tebou?“ nat\u00e1hne ke mn\u011b hned druhou volnou ru\u010di\u010dku. Ach jo, pro\u010d mi tahle beru\u0161ka tak stra\u0161n\u011b p\u0159irostla k srdci? Ud\u011blal bych pro ni cokoli, ale co j\u00ed na tohle m\u00e1m \u0159\u00edct.<\/em><\/div>\n
„To by ne\u0161lo, prdelko. Ty pojede\u0161 s tat\u00ednkem dom\u016f,“ povzdechnu, p\u0159i\u010dem\u017e se v\u0161ichni t\u0159i rozejdeme na cestu k autu. Oni spolu bydl\u00ed, j\u00e1 bydl\u00edm jinde. Oni spolu sd\u00edl\u00ed v\u0161echno v\u010detn\u011b krve a gen\u016f, j\u00e1 jen p\u00e1r z\u00e1\u017eitk\u016f nebo starost\u00ed a radost\u00ed. Oni jsou rodina, j\u00e1 jsem\u2026 nic.<\/em> Bill byl ti\u0161e. Nezasahoval do na\u0161eho rozhovoru. Odemkl d\u00e1lkov\u00fdm ovl\u00e1d\u00e1n\u00edm auto.<\/p>\n

„Poj\u010f, zlato,“ pousm\u00e1l se na Nicki, kdy\u017e otev\u0159el zadn\u00ed dve\u0159e. Hned se k n\u011bmu vrhla a se sm\u00edchem se nechala d\u00e1t do seda\u010dky. Hraju si na jej\u00edho prince, snad i\u2026 na Billova milence, ale nejsem nic. Na co si to v\u016fbec hraju? Jsem ubohej, v\u017edy\u0165 nic nejsem, i kdy\u017e bych bejt cht\u011bl. Kdyby m\u011bl Bill s Barbarou tak \u0161patn\u00fd vztah, jak tvrd\u00ed, u\u017e by spolu nebyli. Kdyby se s n\u00ed cht\u011bl rozv\u00e9st, u\u017e by se rozvedli. Ale oni\u2026 to neud\u011blali a o\u010dividn\u011b se ani nechystaj\u00ed. Jsem naivn\u00ed a patetickej, \u017ee by m\u011b snad mohlo jen na p\u00e1r vte\u0159in napadnout, \u017ee mo\u017en\u00e1 j\u00e1 bych mohl b\u00fdt d\u016fvod, kv\u016fli kter\u00e9mu by ji kone\u010dn\u011b opustil.<\/em><\/div>\n

Jasn\u011b, ale to je jen v poh\u00e1dk\u00e1ch. Tohle je realita a j\u00e1 bych se m\u011bl vr\u00e1tit tam, kam pat\u0159\u00edm. Do postele, kde m\u011b ka\u017ed\u00fd den vo\u0161uk\u00e1 n\u011bkdo jin\u00fd.<\/em> Bill usadil Nicki, p\u0159ipoutal ji a pohladil ji po vl\u00e1sk\u00e1ch. Vlepil j\u00ed dlouhou pusu na \u010delo a pot\u00e9 zav\u0159el dve\u0159e. Pohl\u00e9dl na m\u011b a tak\u00e9 se ke mn\u011b hned roze\u0161el. Jako bych byl mimino\u2026<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1\u2026 se usad\u00edm s\u00e1m,“ po\u0161ept\u00e1m, p\u0159i\u010dem\u017e sklon\u00edm pohled. Rad\u011bji jsem otev\u0159el a nasedl. Kdy\u017e jsem zav\u0159el, p\u0159ipoutal jsem se a v tichosti \u010dekal. Vid\u011bl jsem, jak smutn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di. V tichosti si nasedl, pod\u00edval se na m\u011b a pot\u00e9 u\u017e nastartoval.<\/div>\n

„Navede\u0161 m\u011b, pros\u00edm?“<\/div>\n
„Najdu ti to na GPS,“ naklon\u00edm se k palubn\u00ed desce a chv\u00edli vyhled\u00e1v\u00e1m, a\u017e mu to tam zad\u00e1m.<\/div>\n
„Pro\u010d u\u017e se nesm\u011bjete?“ zept\u00e1 se n\u00e1hle Nicki. Ne v\u0161echno je k sm\u00edchu, beru\u0161ko. Tohle je naopak dost k pl\u00e1\u010di.<\/em><\/div>\n
„D\u00edky,“ broukne Bill jen m\u00fdm sm\u011brem. „To nic, brou\u010dku. Jen se soust\u0159ed\u00edm na j\u00edzdu, v\u00ed\u0161 a tak\u00e9 m\u011b mrz\u00ed, \u017ee u\u017e Tom mus\u00ed dom\u016f, kdy\u017e mu nen\u00ed dob\u0159e.“<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 Tomi m\u016f\u017ee p\u0159espat u n\u00e1s,“ vyhrkne nad\u0161en\u011b Nicki. Je\u0161t\u011b to by mi chyb\u011blo.<\/em><\/div>\n
„Ne, to v\u00e1\u017en\u011b nem\u016f\u017eu, Nicki,“ povzdechnu.<\/div>\n
„To bych musel maminku poslat na Mars,“ sykne Bill, aby to mal\u00e1 nesly\u0161ela. Tos mohl u\u017e d\u00e1vno, ani\u017e bych u tebe spal.<\/em> U\u017e mi na jazyk lezla sarkastick\u00e1 pozn\u00e1mka, ale na\u0161t\u011bst\u00ed jsem ji v\u010das spolkl. Byl ti\u0161e, jen si prsty tro\u0161ku poklep\u00e1val do \u0159adic\u00ed p\u00e1ky. Nicki byla vzadu ti\u0161e, ale po chv\u00edli za\u010dala Billovi kopat do seda\u010dky, jak pohupovala nohama. Jen p\u0159idej, holka\u2026 Odkdy jsem tak nep\u0159ej\u00edc\u00ed? Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/p>\n

<\/em> Dlouhou dobu byl ti\u0161e, ale kdy\u017e kop\u00e1n\u00ed zes\u00edlilo, ozval se: „Nicki, ned\u011blej to. Okope\u0161 ty sedadla.“<\/div>\n

„Kdy\u017e vy jste nudn\u00fd,“ zak\u0148our\u00e1 nespokojen\u011b a je\u0161t\u011b jednou mu do n\u011bj pom\u011brn\u011b siln\u011b kopne. Pokra\u010duj, zlat\u00ed\u010dko.<\/em><\/div>\n
„Nicol, p\u0159esta\u0148,“ \u0159ekne j\u00ed oproti jindy dost r\u00e1zn\u011b. Ou.<\/em><\/div>\n
„Tak se sm\u011bjte! Tomi, zasm\u011bj se,“ za\u010dne m\u00edsto toho kopat ze strany do m\u00e9ho sedadla.<\/div>\n
„Hahaha,“ uchechtnu se jen. Sta\u010d\u00ed?<\/em><\/div>\n
„Po\u0159\u00e1dn\u011b!“ za\u010dne se Nicki roz\u010dilovat. Ale no tak\u2026<\/em> Bill se jen zhluboka nadechl.<\/div>\n
„Nicol, p\u0159esta\u0148,“ zv\u00fd\u0161il na ni hlas.<\/div>\n
„Juj, ty se taky um\u00ed\u0161 na\u0161tvat,“ r\u00fdpnu si, p\u0159i\u010dem\u017e se zahled\u00edm z okna.<\/div>\n
„Um\u00edm, ale nerad to d\u011bl\u00e1m,“ \u0159ekne potichu. Kdybys n\u011bkdy za\u0159val takhle na \u017eenu, tak by se z n\u00ed mo\u017en\u00e1 nestala takov\u00e1 semetrika, hm?<\/em> Kousnul jsem se do rtu, abych to ne\u0159ekl nahlas, a d\u00e1l jsem se d\u00edval z okna.<\/p>\n

„Tomi, a p\u016fjde\u0161 se mnou zase n\u011bkdy do parku?“ za\u010dala Nicki vyzv\u00eddat. Ne, na ni nebudu nep\u0159\u00edjemnej. Ona si to nezaslou\u017e\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Jasn\u011b, mrn\u011b. Klidn\u011b t\u011b vezmu i do cukr\u00e1rny,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„J\u016f\u016f\u016f, a p\u0159ijde\u0161 na moje narozeniny?“ vyp\u00edskne radostn\u011b. Narozeniny?<\/em><\/div>\n
„Narozeniny?“ podiv\u00edm se.<\/div>\n
„Jo, m\u00e1m je za t\u00fdden,“ pochlub\u00ed se mi.<\/div>\n
„No jo, u\u017e bude sle\u010dn\u011b 5 let,“ \u0161eptne Bill a semkne rty k sob\u011b. „Necht\u011bl bys\u2026 v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ij\u00edt?“ Zbl\u00e1znil se? Sice bych r\u00e1d dal mal\u00e9 n\u011bjak\u00fd p\u011bkn\u00fd d\u00e1rek, ale do t\u00e9 jeskyn\u011b, kde bydl\u00ed ta sa\u0148, nevlezu ani za boha.<\/em><\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee to je dobrej n\u00e1pad,“ \u0159eknu mu jen a nato\u010d\u00edm se dozadu k Nicki. „Ale s tebou p\u016fjdu kamkoli jen bude\u0161 cht\u00edt a d\u00e1m ti n\u011bjakej d\u00e1re\u010dek, co ty na to, princezno?“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Tak j\u00f3!“ odsouhlas\u00ed hned nad\u0161en\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e pok\u00fdv\u00e1 hlavi\u010dkou. S n\u011bhou ji pohlad\u00edm po no\u017ece a op\u011bt se s bolest\u00ed obr\u00e1t\u00edm dop\u0159edu.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ p\u00edpne Bill potom. „Promi\u0148, chov\u00e1m se jako idiot,“ \u0161eptne potichu a semkne rty k sob\u011b.<\/div>\n
„O nic nejde,“ brouknu a znovu pohl\u00e9dnu na ub\u00edhaj\u00edc\u00ed cestu z okna. U\u017e o nic\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Kone\u010dn\u011b jsme do\u0161li v parku k d\u011btsk\u00e9mu h\u0159i\u0161ti, kde se od n\u00e1s Nicki hned odtrhla a nad\u0161en\u011b se k n\u011bmu rozb\u011bhla. \u00dalevn\u011b jsem oddechl, \u017ee m\u011b kone\u010dn\u011b p\u0159estala tahat za ruku, a narovnal jsem se. Za chv\u00edli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4399","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4399","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4399"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4399\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4399"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4399"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4399"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}