{"id":4414,"date":"2013-12-12T17:00:00","date_gmt":"2013-12-12T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4400"},"modified":"2013-12-12T17:00:00","modified_gmt":"2013-12-12T16:00:00","slug":"denial-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/12\/denial-21\/","title":{"rendered":"Denial 21."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Mmm, bol\u00ed m\u011b krk a nepohodln\u011b se mi le\u017e\u00ed. Tla\u010d\u00ed m\u011b \u017eebra, mmm.<\/em> Rozlep\u00edm o\u010di a zjist\u00edm, \u017ee jsem st\u00e1le na gau\u010di. Ta v\u016fn\u011b a teplo z toho gau\u010de ale nevyza\u0159uje.<\/em> Bill m\u011b st\u00e1le jen n\u011b\u017en\u011b hladil a nech\u00e1val m\u011b na sob\u011b le\u017eet.<\/div>\n

„Copak?“ za\u0161ept\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. I kdy\u017e m\u011b to bol\u00ed, tak s n\u00edm je mi dob\u0159e.<\/em> Vzhl\u00e9dnu k n\u011bmu a nespokojen\u011b zabru\u010d\u00edm. Pro\u010d na m\u011b tak kouk\u00e1?<\/em><\/div>\n
„Rajcuje t\u011b ten molitan kolem m\u00fdho krku nebo co, \u017ee si m\u011b tak prohl\u00ed\u017e\u00ed\u0161?“ po\u0161ept\u00e1m a v\u00edc se k n\u011bmu p\u0159itisknu, jen\u017ee m\u011b zabol\u00ed na hrudn\u00edku i \u017eebrech, tak bolestn\u011b za\u00fap\u00edm a poodt\u00e1hnu se.<\/div>\n
„Pomalu,“ \u0161eptne a sjede mi po pa\u017ei. „Ne, jen t\u011b nech\u00e1v\u00e1m u\u017e v\u00edc jak hodinku a p\u016fl sp\u00e1t,“ usm\u011bje se sladce. Ten tv\u016fj sladkej ksicht\u00edk vy\u017eehl\u00ed i moje prost\u011bradla.<\/em> Cht\u011bl jsem nad n\u00edm zavrt\u011bt hlavou, ale kr\u010dn\u00ed korzet mi to nedovolil, tak jsem se jen usm\u00e1l a pomalu se posadil.<\/p>\n

„M\u011bl jsi m\u011b vzbudit. Mus\u00ed\u0161 bejt d\u0159ev\u011bnej,“ pohlad\u00edm ho po kolen\u011b.<\/div>\n

„Ne, ne,“ zakroutil hlavou a pousm\u00e1l se. „Hlavn\u011b, \u017ee ses tro\u0161ku prospal, snad se i tro\u0161ku uklidnil.“ Uklidnil? Sna\u017eil jsem se b\u00fdt klidn\u00fd. Nemohl p\u0159ece nic poznat, i kdy\u017e mus\u00edm uznat, \u017ee jsem byl pom\u011brn\u011b vyklepanej. Po\u0159\u00e1d jsem si \u0159\u00edkal, co kdybych tu mali\u010dkou srazil. Uh, bo\u017ee. M\u00e1m to po\u0159\u00e1d p\u0159ed o\u010dima.<\/em><\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ pousm\u011bju se, p\u0159i\u010dem\u017e se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m. Nev\u00edm, jestli t\u00edm p\u0159esv\u011bd\u010duju v\u00edc jeho ne\u017e sebe.<\/div>\n
„Oba v\u00edme, \u017ee ne absolutn\u011b,“ podzvedne obo\u010d\u00ed a usm\u011bje se. Na to jsem nem\u011bl co nam\u00edtat. Bohu\u017eel to byla pravda, kterou on odhalil. Snad jsem si i v hloubi du\u0161e p\u0159\u00e1l, aby na to p\u0159i\u0161el. Ot\u00e1zka je ov\u0161em, pro\u010d. Pro\u010d bych st\u00e1l o to, aby vid\u011bl i to, co p\u0159ed ostatn\u00edmi skr\u00fdv\u00e1m? Nerad se c\u00edt\u00edm zraniteln\u00fd\u2026<\/em> P\u0159ejel mi jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i a uculil se.<\/div>\n
\n
\n

„Jsi tro\u0161ku otla\u010den\u00fd.“ Pro\u010d si p\u0159eju, aby poznal moji zranitelnou str\u00e1nku? A pro\u010d se mi, sakra, l\u00edb\u00ed, kdy\u017e na m\u011b kouk\u00e1 t\u00edmhle pohledem a \u0159\u00edk\u00e1 mi, \u017ee m\u00e1m otla\u010denou tv\u00e1\u0159? Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee bych si snad p\u0159\u00e1l i budit se po jeho boku a poci\u0165ovat tenhle cit ka\u017ed\u00fd den. Nevad\u00ed mi v jeho bl\u00edzkosti b\u00fdt rozcuchan\u00fd, rozespal\u00fd ani takhle poml\u00e1cen\u00fd. P\u0159ipad\u00e1m si s n\u00edm po\u0159\u00e1d stejn\u011b. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b neust\u00e1le stejn\u00fdm pohledem. Snad je\u0161t\u011b o to kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm.<\/em> Jen sklon\u00edm s \u00fasm\u011bvem pohled a s trochu rozn\u011b\u017en\u011bl\u00fdm pohledem se kousnu do rtu. To se ke mn\u011b ov\u0161em tro\u0161ku nahne a l\u00edbne m\u011b nedaleko rt\u016f na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n

„Jsi roztomil\u00fd, nem\u016f\u017eu si pomoct,“ zacul\u00ed se. P\u0159ipad\u00e1m mu roztomil\u00fd\u2026 Kdo mi tohle z t\u011bch v\u0161ech chlap\u016f kdy \u0159ekl? Nejsp\u00ed\u0161 naposledy jeden Ital, kter\u00fd si pletl n\u011bmeck\u00e1 slov\u00ed\u010dka.<\/em><\/div>\n
„U\u017e jsi m\u011b vid\u011bl ospal\u00e9ho,“ pousm\u011bju se.<\/div>\n
„To ano. Tak\u00e9 jsi mi v\u017edy p\u0159i\u0161el roztomil\u00fd,“ usm\u011bje se a d\u00e1 mi dal\u0161\u00ed pusinku. Pro\u010d se ten cit prohlubuje a nar\u016fst\u00e1 s ka\u017ed\u00fdm jeho gestem?<\/em> S \u00fasm\u011bvem se k n\u011bmu p\u0159ivinu a zav\u0159u spokojen\u011b o\u010di. Nechal bych si to l\u00edbit snad cel\u00e9 dny i noci. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e vid\u00edm, jakou mu to d\u011bl\u00e1 radost.<\/p>\n

<\/em> „Nevylo\u017e si n\u011bjak \u0161patn\u011b, \u017ee t\u011b neobj\u00edm\u00e1m. Nechci, aby t\u011b to n\u011bjak bolelo,“ po\u0161ept\u00e1 mi a l\u00edbne m\u011b do koutku rt\u016f. Je tak stra\u0161n\u011b pozorn\u00fd, a\u017e to hezk\u00e9 nen\u00ed. Pro\u010d nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct: „Sorry, ale m\u00e1m n\u011bco na pr\u00e1ci“ jako jin\u00fd chlap?<\/em><\/div>\n

„Nevykl\u00e1d\u00e1m si to \u0161patn\u011b. I kdy\u017e m\u011b to mrz\u00ed, v\u00edm, \u017ee to je pro m\u00e9 dobro,“ vydechnu, p\u0159i\u010dem\u017e ho pohlad\u00edm prsty po tv\u00e1\u0159i. Ahm, mrz\u00ed m\u011b to?<\/em><\/div>\n
„P\u0159esn\u011b,“ \u0161eptne a zlehka se do toho dotyku op\u0159e. Viditeln\u011b se mu to l\u00edb\u00ed. „Jinak bych t\u011b obj\u00edmal a ma\u010dkal, jak bys jen cht\u011bl.“<\/div>\n
„Jsi hodnej,“ ot\u0159u se n\u011b\u017en\u011b nosem o jeho. „D\u011bkuju.“<\/div>\n
„Ned\u011bkuj. Nem\u00e1\u0161 za co,“ \u0161eptne a d\u00e1 mi jen mali\u010dkou pusu na rty. Kdy\u017e je mi nabl\u00edzku, nedok\u00e1\u017eu to ovl\u00e1dat.<\/em> Ot\u0159u se mu drobn\u011b o rty a nakonec sv\u016fj horn\u00ed ret vt\u011bsn\u00e1m mezi jeho. To p\u0159iv\u0159el o\u010di a dlan\u00ed mi opatrn\u011b p\u0159ejel po boku, p\u0159i\u010dem\u017e mi horn\u00ed ret nas\u00e1l. N\u011b\u017en\u011b, av\u0161ak dlouze jsem ho pol\u00edbil. Nejsp\u00ed\u0161 jen d\u00edky t\u011bm jeho polibk\u016fm a dotek\u016fm jsem se dok\u00e1zal uklidnit natolik, a\u017e jsem usnul.<\/em> Bylo sly\u0161et jen to milostn\u00e9 a vzru\u0161uj\u00edc\u00ed mlasknut\u00ed na\u0161ich rt\u016f. Pot\u00e9 se ozval Bill\u016fv tich\u00fd vzdech, kter\u00fd trval ov\u0161em velmi kr\u00e1tce, proto\u017ee mi polibek b\u011bhem n\u011bkolika sekund oplatil. Pomazlil jsem se s jeho rty i s nosem a pot\u00e9 jsem si op\u0159el \u010delo o jeho. Z\u016fstal jsem u n\u011bj tak bl\u00edzko, jak jsem jen mohl. Pot\u0159ebuju mu \u0159\u00edct, co c\u00edt\u00edm. Chci, aby to v\u011bd\u011bl, aby vid\u011bl moji zranitelnou \u010d\u00e1st.<\/p>\n

<\/em> „D\u011bkuju, \u017ee\u2026 jsi tu pro m\u011b a\u2026“ polknu nasucho. Nejsem v takov\u00fdch rozhovorech dobr\u00fd, nikdy jsem je s nik\u00fdm nevedl.<\/em> „D\u011bl\u00e1m, \u017ee jsem v po\u0159\u00e1dku, ale\u2026 j\u00e1 nejsem,“ vydechnu rozechv\u011ble. „Po\u0159\u00e1d m\u00e1m p\u0159ed o\u010dima, jak mi tam ta mal\u00e1 vb\u011bhla. Neum\u00edm si p\u0159edstavit, kdyby\u2026 kdybych ji opravdu srazil.“ Zav\u0159el jsem o\u010di a semknul k sob\u011b rty, kter\u00e9 se mi chv\u011bly od nadch\u00e1zej\u00edc\u00edho pl\u00e1\u010de.<\/div>\n

„\u0160\u0161\u0161\u0161,“ p\u0159ichytil m\u011b v konej\u0161iv\u00e9m gestu za ruku. „Nestalo se to, Tomi. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to je hrozn\u00e1 p\u0159edstava, ale nebyla to tv\u00e1 vina. Nav\u00edc, na\u0161t\u011bst\u00ed se j\u00ed nic nestalo,“ pohlad\u00ed m\u011b po pa\u017ei. „Poj\u010f-poj\u010f ke mn\u011b,“ nastav\u00ed mi opatrn\u011b n\u00e1ru\u010d a usad\u00ed se tak, abych k n\u011bmu mohl. Posunul jsem se a schoval se mu i p\u0159es ve\u0161kerou bolest v t\u011ble do n\u00e1ru\u010de. M\u011bl jsem pocit, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli za\u010dnu bre\u010det. „Nic se j\u00ed nestalo a i ty bude\u0161 brzo v po\u0159\u00e1dku. Nemysli na to, je to dobr\u00e9,“ po\u0161eptal mi a opatrn\u011b m\u011b hladil po z\u00e1dech. „Hlavn\u011b se uklidni. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to pro tebe musel b\u00fdt \u0161ok,“ \u0161pitne, na\u010de\u017e m\u011b l\u00edbne na tv\u00e1\u0159. U\u017e jsem to nevydr\u017eel, a\u010dkoli jsem se v\u0161emohoucn\u011b sna\u017eil. Po tv\u00e1\u0159i mi stekla slza a z hrudi se mi dostalo tich\u00e9 zavzlyk\u00e1n\u00ed. „Tomi,“ povzdechl smutn\u011b a pol\u00edbil m\u011b na ucho. D\u00e1l m\u011b dlan\u011bmi hladil. „Nev\u00edm, jestli ti to pom\u016f\u017ee, ale chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem tu pro tebe. Po\u0159\u00e1d,“ dodal. „A neplakej. Kdybys jen tu\u0161il, jak miluju tv\u016fj \u00fasm\u011bch,“ po\u0161eptal. \u0158ekl, \u017ee miluje\u2026?<\/p>\n

<\/em> „Co je \u00fasm\u011bch?“ usm\u011bju se.<\/div>\n

„To je podle Nicki sm\u00edch a \u00fasm\u011bv z\u00e1rove\u0148,“ zasm\u011bje se ti\u0161e. Nad t\u00edm jsem se musel zasm\u00e1t.<\/div>\n
„R\u00e1d bych tu ble\u0161ku zase vid\u011bl,“ p\u0159izn\u00e1m.<\/div>\n
„Jo, to ona tebe taky,“ pov\u00ed mi s \u00fasm\u011bvem. „A\u017e ti bude l\u00e9pe, tak ji klidn\u011b p\u0159ivedu. Nebo bys s n\u00e1mi mohl j\u00edt n\u011bkdy odpoledne, t\u0159eba se n\u011bkam proj\u00edt. Samoz\u0159ejm\u011b, pokud bys cht\u011bl,“ \u0159ekne hned, abych si nemyslel, \u017ee m\u011b k n\u011b\u010demu nut\u00ed. Zn\u00ed to hezky\u2026<\/em><\/div>\n
„Dnes pro ni nepojede\u0161?“ zept\u00e1m se a ot\u0159u si tv\u00e1\u0159 od slan\u00fdch slz.<\/div>\n
„Pojedu,“ p\u0159ik\u00fdvne. Je blb\u00fd \u0159\u00edct, \u017ee bych cht\u011bl jet s n\u00edm. Vypad\u00e1 to, jako bych se vnucoval a to nechci.<\/em> Pousm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po pa\u017ei. „Ahm, nechci, aby to vyzn\u011blo \u0161patn\u011b. M\u00e1\u0161 za sebou dnes dost stresu, ale pokud bys cht\u011bl a samoz\u0159ejm\u011b, pokud by ses na to c\u00edtil, mohl bys se mnou pro Nicki dojet a pob\u00fdt chv\u00edli s n\u00e1mi. J\u00e1 bych t\u011b samoz\u0159ejm\u011b odvezl potom dom\u016f, to je jasn\u00e9,“ po\u0161ept\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e se kou\u0161e nerv\u00f3zn\u011b do rtu, jako by mu bylo snad trapn\u011b. Jo, bol\u00ed m\u011b celej \u010dlov\u011bk, ale chci to jeho slun\u00ed\u010dko zase vid\u011bt. Zamiloval jsem si tu ble\u0161ku. A jeho taky, ahm\u2026<\/p>\n

<\/em> „Pojedu r\u00e1d, jestli to nebude vadit,“ usm\u011bju se. „T\u011b\u0161\u00edm se na n\u00ed. Je to takovej veselej mr\u0148ousek po tob\u011b,“ d\u00e1m mu pusu na tv\u00e1\u0159. Cht\u011bl bych ho\u2026 a j\u00ed taky, sakra. V\u017edy\u0165 j\u00e1 bych ji klidn\u011b i p\u0159ijal za svou, kdyby se mnou Bill n\u011bco cht\u011bl. Bu\u010f jsem se do\u010dista zbl\u00e1znil, nebo\u2026 bl\u00e1zniv\u011b zamiloval.<\/em> To se sladce usm\u00e1l a pusu mi oplatil, ov\u0161em na rty.<\/div>\n

„V\u016fbec to nebude vadit. J\u00e1 i Nicki budeme jen a jen r\u00e1di. Akor\u00e1t j\u00ed mus\u00edm d\u00e1t instrukce, jak se k tob\u011b m\u00e1 chovat,“ broukne sp\u00ed\u0161e s\u00e1m pro sebe. „Mimochodem,“ podzvedne obo\u010d\u00ed, „\u0159\u00edk\u00e1\u0161 po mn\u011b. Jsem mr\u0148ousek nebo jsem veselej, hm?“ zacul\u00ed se sladce.<\/div>\n
„Veselej a \u00fa\u017easnej jako ona. Oba m\u011b fascinujete,“ p\u0159izn\u00e1m trochu pokorn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e sklon\u00edm pohled.<\/div>\n
„Ahm,“ vydechl, na\u010de\u017e si skousl spodn\u00ed ret. Co se d\u011bje tentokr\u00e1t?<\/em> D\u011blal to v\u011bt\u0161inou, kdy\u017e byl v rozpac\u00edch \u010di nerv\u00f3zn\u00ed. Tro\u0161ku se usm\u00e1l a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „To d\u011bkuju, za n\u00e1s za oba,“ \u0161eptne. „Vlastn\u011b, Nicki o tob\u011b hodn\u011b mluvila. \u00dapln\u011b si t\u011b zamilovala. Po\u0159\u00e1d se pt\u00e1, kdy t\u011b uvid\u00ed, kdy si spolu budete hr\u00e1t. Dokonce se s tebou chlubila d\u011bdovi, jak\u00e9ho pr\u00fd potkala kr\u00e1sn\u00e9ho prince. Obl\u00edbila si t\u011b a v\u011b\u0159 mi, \u017ee to nen\u00ed \u010dast\u00e9. Tak\u017ee by se dalo \u0159\u00edct, \u017ee oba m\u00e1me hodn\u011b spole\u010dn\u00e9ho,“ dod\u00e1 u\u017e ti\u0161eji. V\u0161iml jsem si, jak mali\u010dko z\u010dervenal. To je\u2026 kr\u00e1sn\u00fd. J\u00e1\u2026 M\u011bl bych mu \u0159\u00edct, co c\u00edt\u00edm. Nem\u016f\u017eu to v sob\u011b neust\u00e1le potla\u010dovat. Pop\u00edr\u00e1m s\u00e1m sebe a sv\u00e9 city.<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1\u2026 si v\u00e1s oba taky zamiloval,“ \u0161eptnu opatrn\u011b. „Nikdy jsem si nep\u0159edstavoval, jak\u00fd by m\u011blo jednou bejt moje d\u00edt\u011b, ale te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee bych cht\u011bl mr\u0148ouska, jako je Nicki. Ona\u2026 je \u00fa\u017easn\u00e1. A\u2026 jak\u00e1 je ona, takovej jsi\u2026 i ty,“ polknu. Cht\u011bl jsem sklopit hlavu, aby mi moc nevid\u011bl do tv\u00e1\u0159e, jen\u017ee mi to ten pitom\u00fd molitan nedovolil. T\u00e9m\u011b\u0159 trhan\u011b oddechl. P\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, ale pot\u00e9 m\u011b chytil n\u011b\u017en\u011b za tv\u00e1\u0159, aby mi vid\u011bl do o\u010d\u00ed, a\u010d jsem to necht\u011bl. V jeho o\u010d\u00edch se leskly drobn\u00e9 slzi\u010dky. Jej, co jsem \u0159ekl \u0161patn\u011b? J\u00e1\u2026 tohle v\u00e1\u017en\u011b neum\u00edm. Ach jo.<\/em><\/div>\n

„D\u011bkuju,“ p\u00edpnul jako drobn\u00e9 pt\u00e1\u010de. „Je n\u00e1dhern\u00fd sly\u0161et chv\u00e1lu na sebe, ale kdy\u017e jde o Nicki, je to je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed. A-a chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee z moj\u00ed a mohl bych klidn\u011b \u0159\u00edct, \u017ee z na\u0161\u00ed strany, je to stejn\u00e9,“ po\u0161eptal. C\u00edt\u00ed to stejn\u011b? Ah\u2026 On\u2026 Jak to myslel? \u017de\u2026 Ahm\u2026<\/em> „To cos mi \u0159ekl, bo\u017ee\u2026 J\u00e1\u2026“ nadechl se, jako by mi cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct. M\u00edsto toho m\u011b v\u0161ak dlouze, ale jemn\u011b pol\u00edbil. Sakra, krk pitomej. Ani tohle si u\u017e nem\u016f\u017eu u\u017e\u00edt.<\/em><\/div>\n
„Hmmm,“ zak\u0148u\u010d\u00edm bolestiv\u011b.<\/div>\n
„Promi\u0148, promi\u0148,“ omluvil se ihned a zvolna se odt\u00e1hl. Snad bych i dal\u0161\u00ed bolest vydr\u017eel.<\/em><\/div>\n
„Ne, j\u00e1 promi\u0148\u2026 A d\u011bkuju, \u017ee\u2026 jsi mi to \u0159ekl,“ usm\u011bju se. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak p\u0159esn\u011b to myslel a zda jsem to dob\u0159e pochopil, ale na tom, \u017ee to \u0159ekl.<\/p>\n

<\/em> „To j\u00e1 d\u011bkuju,“ zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. S \u00fasm\u011bvem mu sjedu palcem po tv\u00e1\u0159i a nakonec se k n\u011bmu p\u0159ivinu. Ach jo, k\u00e9\u017e bych se z toho dok\u00e1zal alespo\u0148 naplno radovat. Moc to pro m\u011b znamen\u00e1, jenom\u017ee\u2026 po\u0159\u00e1d kdesi v hloubi du\u0161e m\u011b hry\u017ee jeho \u017eena jako odporn\u00fd parazit.<\/em> Opatrn\u011b m\u011b k sob\u011b p\u0159ijal a vydechl. Mo\u017en\u00e1 bychom odtud mohli na chv\u00edli vypadnout, kdykoli m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt Sandra. Nav\u00edc m\u011b popad\u00e1 hlad.<\/em><\/div>\n

„Nep\u016fjdeme na ob\u011bd? Docela mi z toho sp\u00e1nku vyhl\u00e1dlo,“ zacul\u00edm se nevinn\u011b.<\/div>\n
„Klidn\u011b. P\u016fjdu r\u00e1d,“ \u0161eptne s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ odt\u00e1hnu se. „Nepom\u016f\u017ee\u0161 mi na nohy?“ zasm\u011bju se. Jsem jak n\u011bjakej d\u011bdek.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u00fd,“ zasm\u00e1l se ti\u0161e. Hned se zvedl a opatrn\u011b m\u011b vyt\u00e1hnul na nohy. A\u010dkoli to i p\u0159esto zabolelo, nebylo to tak stra\u0161n\u00e9, jako kdybych se zvedal s\u00e1m. Chud\u00e1k, se se mnou te\u010f mus\u00ed tahat jak s mrz\u00e1kem.<\/p>\n

<\/em> „Uhh, d\u011bkuju,“ polo\u017e\u00edm mu s \u00fasm\u011bvem ruce na ramena, jak se o n\u011bj op\u0159u. „Je mi 23 let a jsem jako n\u011bjakej d\u011bdek. To je hr\u016fza,“ post\u011b\u017euju si pobaven\u011b.<\/div>\n

„Oh, ty m\u016fj sexy d\u011bde\u010dku,“ zaculil se a pohladil m\u011b po boc\u00edch. Nahnul se ke mn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e si m\u011b k sob\u011b mali\u010dko p\u0159it\u00e1hnul a pot\u00e9 m\u011b jemn\u011b l\u00edbnul. „Na co bys m\u011bl chu\u0165, hm?“<\/div>\n
„Na n\u011bco, p\u0159i \u010dem se nebudu muset moc h\u00fdbat, nejl\u00edp tak, abych nemusel v\u016fbec skl\u00e1n\u011bt hlavu, ale nejsp\u00ed\u0161 si na to j\u00eddlo budu muset tenhle vopruz sundat,“ nazna\u010d\u00edm prstem na l\u00edmec. „Jsem v tom jak Frankenstein.“<\/div>\n
„M\u00e1m n\u00e1pad,“ broukne, na\u010de\u017e se mu na tv\u00e1\u0159i vykouzl\u00ed \u0161ibalsk\u00fd \u00fasm\u011bv. Proboha, co to je?<\/em> „Budu t\u011b krmit.“ Tak to ani n\u00e1hodou, m\u016fj mil\u00fd. I kdy\u017e to zn\u00ed hezky a roztomile, tohle nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu.<\/em><\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, jenom to ne!“ vyhrknu hned na protest. „Budu si p\u0159ipadat jako neschopnej. Ka\u017edej na m\u011b bude \u010dum\u011bt jak na krypla,“ schov\u00e1m si se zak\u0148u\u010den\u00edm obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Ale, ale,“ pohlad\u00ed m\u011b po pa\u017ei. „Klidn\u011b to j\u00eddlo objedn\u00e1m sem a budu t\u011b krmit. Uvid\u00edm t\u011b jen j\u00e1,“ \u0161eptne vl\u00eddn\u011b. „Ale pokud chce\u0161, zajdeme n\u011bkam do restaurace a sund\u00e1\u0161 si to.“<\/div>\n
„Tady sed\u00ed vedle ta pixla,“ nakr\u010d\u00edm nespokojen\u011b nos, \u010d\u00edm\u017e hned zam\u00edtnu jeden z jeho n\u00e1pad\u016f a op\u011bt si polo\u017e\u00edm ruce na jeho ramena.<\/p>\n

„Mm,“ zamysl\u00ed se, p\u0159i\u010dem\u017e na\u0161pul\u00ed rty. „Na to, abychom sed\u011bli n\u011bkde venku na zemi, je je\u0161t\u011b zima.“ Hih\u00ed, \u017ee by piknik?<\/em><\/div>\n

„To jo,“ usm\u011bju se a d\u00e1l si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm, zda p\u0159ijde je\u0161t\u011b na n\u011bco. O\u010dividn\u011b m\u00e1 v t\u00e9 svoj\u00ed hlavince n\u00e1pad\u016f plno. Jeho v\u00fdraz za\u010d\u00ednal b\u00fdt ov\u0161em ztr\u00e1pen\u00fd, jeliko\u017e nemohl nic vymyslet.<\/div>\n
„Jak to jen ud\u011blat,“ povzdechl.<\/div>\n
„P\u016fjdeme do pizzerie. Pizzu si vezmu p\u011bkn\u011b do ruky a nemusim k n\u00ed skl\u00e1n\u011bt hlavu. Ha!“ zaraduji se nad sv\u00fdm n\u00e1padem. Jsem j\u00e1 to ale chytr\u00e1k.<\/em> S naprost\u00fdm \u00fa\u017easem ke mn\u011b vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad,“ usm\u00e1l se sladce. „Dob\u0159e, v tom p\u0159\u00edpad\u011b\u2026 m\u016f\u017eeme vyrazit,“ skousl si spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ odsouhlas\u00edm. Cht\u011bl jsem pok\u00fdvat hlavou, ale molitan m\u011b zastavil, tak jsem jen nespokojen\u011b vydechl nosem.<\/div>\n
„Ty m\u016fj truhl\u00edku,“ pohladil m\u011b posmutn\u011ble po tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee mi ani k\u00fdvnut\u00ed nen\u00ed umo\u017en\u011bno. Ty na to jen kouk\u00e1\u0161, ale j\u00e1 to pro\u017e\u00edv\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„\u0160tve m\u011b to. Asi to sund\u00e1m,“ brouknu zamra\u010den\u011b.<\/div>\n
„No to ne,“ zakrout\u00ed hlavou ihned. „Te\u010f to s t\u00edm bude\u0161 muset vydr\u017eet.“ No jo, m\u00e1 pravdu, a\u0165 se mi to l\u00edb\u00ed nebo ne.<\/em><\/div>\n
„Hm,“ zafun\u00edm ne\u0161\u0165astn\u011b nosem.<\/p>\n

„Snad to bude brzo dobr\u00e9 a ty mi bude\u0161 moct odk\u00fdvat v\u0161echno,“ zasm\u00e1l se ti\u0161e.<\/div>\n

„T\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee ti na v\u0161echno k\u00fdvnu?“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed, jenom\u017ee m\u011b v tom se\u0161it\u00e9m za\u0161t\u00edpe. „Kurvafix, jau,“ zak\u0148u\u010d\u00edm a bezmocn\u011b se o n\u011bj op\u0159u. „Sp\u00e1ch\u00e1m sebevra\u017edu, fakt \u017ee jo. Tohle je \u0161\u00edlen\u00fd.“<\/div>\n
„Ne. Ne. Ne,“ \u0159ekne na v\u0161echno a pohlad\u00ed m\u011b po ramenou. „Neodk\u00fdv\u00e1\u0161 a \u017e\u00e1dn\u00e1 sebevra\u017eda. To bys m\u011b tu nechal, hm?“ koukne se mi do o\u010d\u00ed smutn\u011b. „Uvid\u00ed\u0161, \u017ee za chvilku bude\u0161 m\u00edt krk i obo\u010d\u00ed zase v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Zapomn\u011bl jsi na kozy,“ brouknu.<\/div>\n
„Pokus\u00edm se je uzdravit,“ zacul\u00ed se. No to bych si nechal l\u00edbit.<\/em><\/div>\n
„Tak jako ses pokou\u0161el uzdravit moji hlavu?“ rozesm\u011bju se.<\/div>\n
„Klidn\u011b, ale pokud bys na\u0161el jin\u00fd a lep\u0161\u00ed zp\u016fsob, nebudu proti,“ pokr\u010d\u00ed s \u00fasm\u011bvem rameny. Bl\u00e1zen.<\/em><\/div>\n
„Jdeme rad\u011bji na j\u00eddlo,“ usm\u011bju se. To sklopil tro\u0161ku hlavu a p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ odt\u00e1hnu se od n\u011bj a pro\u0161mejd\u00edm kapsy, jestli m\u00e1m v\u0161echno, co pot\u0159ebuju. Potom se rozejdu ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

V rychlosti se obl\u00e9kl a tak\u00e9 si vzal v\u011bci, kter\u00e9 pot\u0159eboval. Pot\u00e9 m\u011b u\u017e n\u00e1sledoval. Pro\u0161li jsme kolem Sandry, kter\u00e1 na n\u00e1s jenom tup\u011b z\u00edrala jako obvykle, zato Bill se na ni tentokr\u00e1t tv\u00e1\u0159il dost nep\u0159\u00edjemn\u011b. Rad\u011bji jsem to nekomentoval, s n\u00ed byly neust\u00e1le n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my. Bill n\u00e1s zavezl do bl\u00edzk\u00e9 pizzerie. Cht\u011bl jsem j\u00edt p\u011b\u0161ky, ale \u0159\u00edkal, abych se zbyte\u010dn\u011b nenam\u00e1hal. Nic jsem na to ne\u0159\u00edkal, proto\u017ee mi v\u00e1\u017en\u011b nebylo nejl\u00e9pe. V restauraci jsme si objednali jednu spole\u010dnou velkou pizzu. I kdy\u017e pizza byla \u00fa\u010delem toho, abych se v klidu najedl, Bill m\u011b i p\u0159esto krmil. P\u00e1rkr\u00e1t m\u011b pokydal, neust\u00e1le mi musel ot\u00edrat pusu, ale aspo\u0148 jsme se zasm\u00e1li a u\u017eili si n\u011bjakou srandu. Po ob\u011bd\u011b jsme se vr\u00e1tili zp\u011bt do firmy. Moc jsme toho neud\u011blali, ale nezd\u00e1lo se, \u017ee by mu to vadilo.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Mmm, bol\u00ed m\u011b krk a nepohodln\u011b se mi le\u017e\u00ed. Tla\u010d\u00ed m\u011b \u017eebra, mmm. Rozlep\u00edm o\u010di a zjist\u00edm, \u017ee jsem st\u00e1le na gau\u010di. Ta v\u016fn\u011b a teplo z toho gau\u010de ale nevyza\u0159uje. Bill m\u011b st\u00e1le jen n\u011b\u017en\u011b hladil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4414","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4414","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4414"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4414\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4414"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4414"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4414"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}