{"id":4421,"date":"2013-12-09T18:00:00","date_gmt":"2013-12-09T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4407"},"modified":"2013-12-09T18:00:00","modified_gmt":"2013-12-09T17:00:00","slug":"ostrov-lzi-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/09\/ostrov-lzi-3\/","title":{"rendered":"Ostrov l\u017e\u00ed 3."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
„A pak jsem t\u011b na\u0161el\u2026“ vydechl Bill, kdy\u017e dokon\u010dil sv\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o tom, co si pamatuje a co v\u00ed ohledn\u011b toho, kde se to pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zej\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee o ostatn\u00edch nic nev\u00ed\u0161?“ \u010cernovlas\u00fd nam\u00edsto odpov\u011bdi jen zavrt\u011bl hlavou a dost podez\u00edrav\u011b se oto\u010dil; m\u011bl pocit, jako by sly\u0161el kroky, ale doufal, \u017ee je to jen ozv\u011bna jejich vlastn\u00edch bot. „No, to n\u00e1m to moc neusnad\u0148uje. J\u00e1 jen\u2026 posledn\u00ed, co v\u00edm je, \u017ee jsem pro tebe b\u011b\u017eel do t\u00e9 vody a sly\u0161el t\u011b k\u0159i\u010det a pak nic, jen tma a\u2026 kdy\u017e jsem se probudil, vid\u011bl jsem pod sebou ohe\u0148, nemohl jsem se h\u00fdbat a byl jsem v tom \u0161\u00edlen\u00e9m kokonu ze star\u00e9 l\u00e1tky, ve kter\u00e9m jsi m\u011b na\u0161el. Je to dost d\u011bsiv\u00fd, co?“ uchechtl se Tom a oto\u010dil se na mlad\u00edka za sebou, Bill se za n\u00edm kr\u010dil a n\u00e1sledoval ho v cest\u011b, uli\u010dkou vykutanou ve sk\u00e1le o v\u00fd\u0161ce jeden a p\u016fl metru.<\/p>\n

„\u017dertuje\u0161?“ Pod\u00edval se na Toma Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b „Ty\u2026 opravdu v tuhle chv\u00edli \u017eertuje\u0161?“<\/div>\n

„Klid, Bille, bo\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Jak m\u00e1m b\u00fdt sakra v klidu, kdy\u017e tady jsou n\u011bjak\u00fd zabij\u00e1ci a-a mo\u017en\u00e1 i kanibalov\u00e9 nebo co a my se tady t\u00edsn\u00edme v n\u011bjak\u00fd chodb\u011b pln\u00fd slizu a pavouk\u016f a nev\u00edm \u010deho dal\u0161\u00edho, a ty tady vtipkuje\u0161 o tom, jak jsme v prdeli a t\u0159eba i um\u0159eme a tob\u011b je to naprosto jedno!“ Rozk\u0159ikl se na n\u011bj.<\/div>\n
„Pokud bude\u0161 takhle k\u0159i\u010det, tak mo\u017en\u00e1 i ano\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee t\u011b nesly\u0161eli dost jasn\u011b, Bille, zkus je\u0161t\u011b trochu zak\u0159i\u010det.“ Zamra\u010dil se Tom, oba m\u011bli nervy na pochodu a za\u010d\u00ednalo se to projevovat, mo\u017en\u00e1 a\u017e moc brzy.<\/div>\n
\n
\n

Bill ho zezadu nakopl.<\/p><\/div>\n

„Hej!“ oto\u010dil se na n\u011bj Tom s rozzloben\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Kdo tady k\u0159i\u010d\u00ed te\u010f, hm??“ u\u0161kl\u00edbl se Bill a trochu se po\u0161kleboval.<\/div>\n
„Ty se\u0161 fakt jak malej harant, Bille, nech\u00e1pu, \u017ee jsem\u2026 urgh!“ za\u00fap\u011bl frustrovan\u011b, nemohl dokon\u010dit v\u011btu, ne bez toho, aby se pro\u0159ekl o tom, co t\u0159eba k n\u011bmu c\u00edt\u00ed. Ne, nemohl mu to \u0159\u00edct, necht\u011bl ni\u010dit jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed. I kdy\u017e, byli opravdu je\u0161t\u011b p\u0159\u00e1tel\u00e9? Byli kamar\u00e1di, kdy\u017e se tu v takov\u00e9to situaci ha\u0161te\u0159ili nam\u00edsto toho, aby dr\u017eeli pospolu? „V\u00ed\u0161, co ti pov\u00edm? Kari\u00e9rou by ses fakt trefil, v\u011bt\u0161\u00ed divu jsem v \u017eivot\u011b nepotkal.“<\/p>\n

„Oh sakra, zmlkni, Tome.“ Zamra\u010dil se Bill je\u0161t\u011b v\u00edc, m\u011bl dojem, \u017ee si pr\u00e1v\u011b vzpomenul na to, pro\u010d se z jejich kamar\u00e1dstv\u00ed nikdy nestalo nic v\u00edc. Nemohl by b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm, kdo v\u0161echno neust\u00e1le zleh\u010doval, choval se nedosp\u011ble a za nejvy\u0161\u0161\u00ed projev hrdinstv\u00ed a \u010destnosti pova\u017eoval to, \u017ee n\u011bjak\u00fd super divn\u00fd chl\u00e1pek v elas\u0165\u00e1c\u00edch nebo \u017eeleze poletoval po nebi a zachra\u0148oval nevinn\u00e9 lidi. Ne, Bill by nemohl s n\u011bk\u00fdm takov\u00fdm b\u00fdt. Kamar\u00e1di, to ano, ale vztah? To by p\u0159eci nem\u011blo budoucnost. To Georg, ten se choval dosp\u011ble. Chce se \u017eenit, jednou povede velkou firmu a\u2026 a miluj\u00ed se. Georg byl chytr\u00fd a se\u010dt\u011bl\u00fd a chodil s n\u00edm na ve\u010d\u00edrky, zat\u00edmco Tom jezdil s partou na hory a riskoval \u017eivot na snowboardu. To p\u0159eci nebyl sv\u011bt, kam by cht\u011bl Bill pat\u0159it, v\u017edycky si p\u0159\u00e1l b\u00fdt ve vy\u0161\u0161\u00ed spole\u010dnosti, moct si dovolit drah\u00e9 oble\u010den\u00ed a \u0161perky. A to by se mu s Tomem nikdy nepo\u0161t\u011bstilo. „Kdybys rad\u0161i na\u0161el cestu ven, byl bych ti opravdu vd\u011b\u010dn\u00fd\u2026“<\/p>\n

„Jak moc vd\u011b\u010dn\u00fd?“ u\u0161kl\u00edbl se zase Tom.<\/div>\n

Bill se jen nadechl, ale odpov\u011b\u010f nep\u0159i\u0161la. Proto\u010den\u00ed o\u010d\u00ed na sebe ale nedalo dlouho \u010dekat.<\/div>\n
„Ne, v\u00e1\u017en\u011b\u2026 proto\u017ee t\u00e1mhle je vid\u011bt nebe, tak bych \u0159ekl, \u017ee-“ v\u00edc nestihl do\u0159\u00edct, jeliko\u017e mu Bill n\u00e1hle sko\u010dil kolem krku, vd\u011b\u010dn\u011b ho objal. Ve\u0161ker\u00e1 h\u00e1dka zapomenuta. „Hej hej, klid Bille, kdy\u017e m\u011b tu udus\u00ed\u0161, tak se moc daleko nedostane\u0161.“<\/div>\n
Bill z n\u011bj s \u00fasm\u011bvem slezl a uculil se. „Alespo\u0148 bych pak m\u011bl co j\u00edst.“ A s t\u011bmito slovy ho p\u0159ede\u0161el, aby byl co nejrychleji venku.<\/div>\n
Tom se za n\u00edm d\u00edval, povzdychl si a trochu zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tak jde\u0161 nebo ne?“ oto\u010dil se \u010dernovlas\u00fd. Jeho kamar\u00e1d p\u0159ik\u00fdvl a vykro\u010dil za n\u00edm.<\/p>\n

Kdy\u017e vystr\u010dili hlavy z jeskyn\u011b a vystoupili ven, zmaten\u011b se rozhl\u00e9dli kolem sebe. Obklopoval je hust\u00fd les, \u017e\u00e1dn\u00e9 palmy a podobn\u011b, prost\u011b les, jak jej znali. Hust\u00e9 stromy krout\u00edc\u00ed se kolem sebe, p\u0159es sk\u00e1ly s kaprad\u00edm a ke\u0159i s bobulemi, kter\u00e9 rostly u jejich ko\u0159en\u016f. Mezi listy na nebi z\u00e1\u0159il m\u011bs\u00edc. Kdesi v d\u00e1lce se ozvalo vl\u010d\u00ed zavyt\u00ed. Chlapci se po sob\u011b pod\u00edvali.<\/p>\n

„Asi bychom m\u011bli n\u011bkde p\u0159espat\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a Bill nemohl, ne\u017e souhlasit. Opatrn\u011b se vydali po neexistuj\u00edc\u00ed cesti\u010dce mezi ml\u00e1z\u00edm a pozorn\u011b se rozhl\u00ed\u017eeli p\u0159i ka\u017ed\u00e9m jejich kroku.<\/div>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee jsou n\u011bkde hodn\u011b daleko\u2026“ zamumlal Bill a objal se kolem hrudn\u00edku, byla mu zima.<\/div>\n
„Kdo?“<\/div>\n
„Ti vlci.“ Vydechl a zrychlil p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence krok. D\u011bsili ho i velc\u00ed psi, nato\u017e pak vlci a cokoliv jim podobn\u00e9.<\/div>\n
„Jo, to j\u00e1 taky\u2026 kdybych u sebe alespo\u0148 n\u011bco m\u011bl, ale nem\u00e1m ani-\u2026 po\u010dkat!“ Tom se zastavil uprost\u0159ed kroku a za\u010dal si prohrab\u00e1vat kapsy, na jeho tv\u00e1\u0159i se objevil v\u00edt\u011bzoslavn\u00fd \u00fasm\u011bv a z jedn\u00e9 z nich vyt\u00e1hl mobil. „Te\u010f u\u017e jen, abych tu m\u011bl sign\u00e1l\u2026“<\/div>\n
Bill trochu p\u0159ik\u00fdvl a p\u0159istoupil k n\u011bmu, d\u00edval se mu p\u0159es rameno. Mobil byl vypnut\u00fd, kdy\u017e ho ale Tom zapnul, ve\u0161ker\u00e1 jejich nad\u011bje se zase vytratila. Ani jedna \u010d\u00e1rka a ani t\u00eds\u0148ov\u00e9 vol\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„No, a jsme tam, kde jsme byli\u2026“ vydechl nespokojen\u011b a skepticky zvedl pohled, kdy\u017e mu n\u011bco k\u00e1plo na nos. „N\u011bco se d\u011bje.“ Pronesl.<\/div>\n

„Jo…“ Tom se pod\u00edval na poskakuj\u00edc\u00ed listy pod jejich nohama. „Pr\u0161\u00ed, to p\u0159eci nen\u00ed konec sv\u011bta. Tak poj\u010f, n\u011bco si najdeme, ne\u017e promokneme na kost.“ Bill s t\u00edmhle n\u00e1padem nemohl nesouhlasit. „A\u017e to p\u0159ejde, tak r\u00e1no najdeme n\u011bjak\u00fd kopec, tam by snad sign\u00e1l m\u011bl b\u00fdt.“ Bill neodpov\u00eddal, jen \u0161el ml\u010dky za n\u00edm a d\u00edval se do zem\u011b. „V pohod\u011b?“ zastavil se star\u0161\u00ed z nich.<\/div>\n
„Jo, jen\u2026 nen\u00ed mi dob\u0159e\u2026 a je mi zima.“ Koukl zkrou\u0161en\u011b a vypadal r\u00e1zem o n\u011bkolik let mlad\u0161\u00ed, Tom si povzdychl a p\u0159it\u00e1hl si ho za pas k sob\u011b.<\/div>\n
„Poj\u010f sem\u2026 Zvl\u00e1dneme to, Bille, mus\u00ed\u0161 mi v\u011b\u0159it.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No jasn\u011b\u2026“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom povzbudiv\u011b a s rukou kolem jeho pasu ho vedl po cest\u011b d\u00e1l. Kam m\u00ed\u0159ili, to ani jeden z nich nev\u011bd\u011bl.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Tohle by mohlo j\u00edt, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ uk\u00e1zal Tom na p\u0159evis ve sk\u00e1le asi tak t\u0159i metry nad zem\u00ed. Pod\u00edval se na Billa. „Zvl\u00e1dne\u0161 tam vyl\u00edzt?“<\/p><\/div>\n

Bill nakr\u010dil nespokojen\u011b nos. „No j\u00e1 nev\u00edm\u2026 Nev\u00edm\u2026 Je to moc vysoko\u2026“ vydechl, do hlavy mu bouchaly de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky.<\/div>\n
„Chce\u0161 sp\u00e1t na de\u0161ti, Bille?“<\/div>\n
„Ne, nechci, ale\u2026“<\/div>\n
„A chce\u0161, aby t\u011b n\u011bkde n\u00edzko v noci se\u017erali vlci?“<\/div>\n
„\u2026 ne.“ Vydechl.<\/div>\n
„Tak nekecej a poj\u010f tam nahoru, pom\u016f\u017eu ti.“<\/div>\n
„No dob\u0159e.“ Rezignoval nakonec Bill. Prodrali se mezi ke\u0159i a spadan\u00fdmi v\u011btvemi a oba dva se pod\u00edvali nahoru na jejich c\u00edl. „Tak\u017ee\u2026 co m\u00e1m d\u011blat?“<\/div>\n
„T\u00e1mhle se zkus, chytnout t\u00e9 d\u00edry a n\u011bjak se zap\u0159i, podr\u017e\u00edm ti zadek a dostrk\u00e1m t\u011b tam.“<\/div>\n
„Tome, jestli si chce\u0161 hledat z\u00e1minku, jak mi sahat na-„<\/div>\n
„Bille, ne ka\u017edej \u010dlov\u011bk tou\u017e\u00ed po tom osah\u00e1vat tv\u016fj velect\u011bn\u00fd zadek, tak zmlkni a lez.“ To byla le\u017e, nebo nebyla, ale Tom byl zrovna ur\u010dit\u011b jedn\u00edm z t\u011bch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed by po tom tou\u017eili.<\/div>\n
Bill na n\u011bj vypl\u00e1zl jazyk a vydechl.<\/div>\n
„Tak jo\u2026“ \u0159ekl s\u00e1m sob\u011b „To zvl\u00e1dne\u0161, Billy.“ Nat\u00e1hl se a chytil se p\u0159esn\u011b tam, kde mu Tom \u0159ekl. Pak se nohama vy\u0161kr\u00e1bal kamsi, kam to \u0161lo, a Tom ho u\u017e zespod tla\u010dil nahoru. Nebyl zrovna t\u011b\u017ek\u00fd, tak\u017ee ned\u011blal probl\u00e9my.<\/p>\n

„Jsi tam??“<\/div>\n

„Ne!“<\/div>\n
„Tak se zap\u0159i rukama a vyt\u00e1hni se!“<\/div>\n
„Co kdy\u017e tam naho\u0159e n\u011bco je??“<\/div>\n
„Bille! Nic tam nen\u00ed! D\u011blej!“<\/div>\n
„Ale-„<\/div>\n
„Bille!!“ za\u00fap\u011bl Tom trochu zoufale a postr\u010dil ho je\u0161t\u011b v\u00edc. Bill se nohama zap\u0159el o jeho dlan\u011b a vy\u0161kr\u00e1bal se nahoru. „Tak co?“<\/div>\n
„Dobr\u00fd\u2026 je tu\u2026 m\u00edsto\u2026“<\/div>\n
„A se\u017eralo t\u011b?“ ozvalo se zezdola, Tom trochu h\u016f\u0159 mluvil, jak se s\u00e1m sna\u017eil dostat k n\u011bmu.<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Ne.“ P\u0159iznal, asi se opravdu choval hloup\u011b, kdy\u017e se tolik b\u00e1l. Uvid\u011bl Tomovu ruku a chytil ho za ni. „Pom\u016f\u017eu ti\u2026“ cht\u011bl se mu n\u011bjak odvd\u011b\u010dit, p\u0159ipadal si stra\u0161n\u011b neschopn\u00fd.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd\u2026“ za\u00fap\u011bl Tom, ale \u010dernovlas\u00fd nedbal jeho protest, i p\u0159esto mu nahoru pomohl.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Je mi zima.“ Zamumlal Bill nespokojen\u011b a zachv\u011bl se.<\/p><\/div>\n

Tom se na n\u011bj pod\u00edval unaven\u00fdm pohledem, Bill byl opravdu k neuv\u011b\u0159en\u00ed. Na chv\u00edli nezav\u0159el pusu. Neust\u00e1le si st\u011b\u017eoval na to, jak\u00e1 mu je zima, \u017ee ho n\u011bco bol\u00ed nebo na to, jak moc se boj\u00ed, \u017ee je tu n\u011bkdo zabije nebo zardous\u00ed. Tom ho mohl ofici\u00e1ln\u011b p\u0159i\u0159adit na prvn\u00ed m\u00edsto \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku lid\u00ed, se kter\u00fdmi byste necht\u011bli uv\u00edznout p\u0159i jak\u00e9koliv katastrof\u011b. Ano, byl roztomil\u00fd, byl kr\u00e1sn\u00fd, byl\u2026 byl neskute\u010dn\u00e1 primadona. „Ano Bille,“ vydechl. „Mn\u011b je taky zima, nab\u00edzel jsem ti, \u017ee ud\u011bl\u00e1m ohe\u0148\u2026“<\/div>\n
„Aby n\u00e1s tu n\u011bkdo na\u0161el a zabil?“ vyhrkl \u010dernovlas\u00fd.<\/div>\n
„Ne, aby tu tv\u016fj zadek neumrzl.“ Zatnul \u010delist a zvedl se, musel se trochu kr\u010dit, p\u0159eci jen strop v\u00fdklenku ve sk\u00e1le nebyl zrovna nejvy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Kam jde\u0161?“ zeptal se Bill popla\u0161en\u011b, kdy\u017e vid\u011bl, jak se jeho kamar\u00e1d bl\u00ed\u017e\u00ed ke kraji sk\u00e1ly.<\/div>\n

„Pro n\u011bjak\u00e9 d\u0159evo na ohe\u0148\u2026“<\/div>\n
„Ale co kdy\u017e ti n\u011bco ubl\u00ed\u017e\u00ed?? A nav\u00edc\u2026 po\u0159\u00e1d h\u0159m\u00ed\u2026 co kdy\u017e za\u010dne pr\u0161et?“<\/div>\n
„Nejsem z cukru, Bille, nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t.“ U\u0161kl\u00edbl se Tom a za\u010dal pozadu sla\u0148ovat dol\u016f. Billovi nezbylo nic, ne\u017e se d\u00edvat, jak jeho t\u011blo pomalu miz\u00ed dol\u016f.<\/p>\n

Tom se nevracel, Bill se st\u00e1le op\u00edral o chladnou kamennou st\u011bnu, kolena p\u0159ita\u017een\u00e1 k hrudn\u00edku. Chv\u011bl se. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu tekly slzy. Nev\u011bd\u011bl, jestli bre\u010d\u00ed v\u00edc kv\u016fli tomu, co se jim stalo, nebo ze zoufalstv\u00ed z nep\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed pomoci. To, \u017ee by mohl m\u00edt strach o sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a\u017e tak, \u017ee by kv\u016fli n\u011bmu byl schopn\u00fd bre\u010det, to si necht\u011bl p\u0159ipustit.<\/div>\n

Stromy, jejich\u017e v\u011btve sahaly skoro a\u017e do jejich p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku, se kol\u00edsaly a nar\u00e1\u017eely do sebe, d\u0159evo vrzalo a vyd\u00e1valo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pla\u010dtiv\u00e9 zvuky, kter\u00e9 se Billovi zar\u00fdvaly pod k\u016f\u017ei. M\u011bl husinu. List\u00ed \u0161um\u011blo jako temn\u00e9 vlny oce\u00e1nu, kter\u00e9 ho m\u00e1lem pohltily. Bill siln\u011b pevn\u011b v\u00ed\u010dka a sev\u0159el p\u011bsti tak siln\u011b, a\u017e se mu nehty bolestiv\u011b zaryly do tenk\u00e9 k\u016f\u017ee na dlan\u00edch.<\/p>\n

Kde asi byl Georg? Byl v po\u0159\u00e1dku? Byl n\u011bkde uv\u011bzn\u011bn\u00fd stejn\u011b jako on a nemohl se dostat ven? Bojuje te\u010f n\u011bkde o \u017eivot, nebo je n\u011bkde schovan\u00fd stejn\u011b jako Bill? \u017dije je\u0161t\u011b v\u016fbec? Bill se znovu rozvzlykal, ta bezmoc, kterou c\u00edtil, se dala jen st\u011b\u017e\u00ed popsat. Knedl\u00edk v krku, kter\u00fd ho dusil p\u0159i ka\u017ed\u00e9m nadechnut\u00ed, se st\u00e1le zv\u011bt\u0161oval. „B-bo\u017ee m\u016fj\u2026.“ Vydechl rozt\u0159esen\u011b, hlas se mu l\u00e1mal. Nad stromy hlasit\u011b zah\u0159m\u011blo. Bill popla\u0161en\u011b zvedl hlavu a rozhl\u00eddl se. Byl to jen hrom, jen hrom a nic v\u00edc. Nemusel se b\u00e1t, byl v bezpe\u010d\u00ed, dost vysoko nad zem\u00ed a v suchu. Tom se brzy vr\u00e1t\u00ed se d\u0159evem a ud\u011bl\u00e1 ohe\u0148 a bude mu teplo. Budou tu spolu a a\u017e r\u00e1no vyjde slunce, tak se vydaj\u00ed na cestu a najdou jeho snoubence. V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, mus\u00ed b\u00fdt, mus\u00ed tomu v\u011b\u0159it.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Bill pootev\u0159el o\u010di a ti\u0161e zaz\u00edval. Bylo mu p\u0159\u00edjemn\u011b teplo, co\u017e bylo divn\u00e9. Byl to v\u0161echno snad jenom sen? Bo\u017ee, jak on doufal, \u017ee ano. Otev\u0159el o\u010di \u00fapln\u011b a nespokojen\u011b vydechl, bohu\u017eel se mu to nezd\u00e1lo.<\/p>\n

„Oh, klidn\u011b je\u0161t\u011b spi\u2026“ pousm\u00e1l se na n\u011bj trochu Tom zpoza \u010derven\u00fdch plamen\u016f p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e9ho ohn\u011b. „Necht\u011bl jsem t\u011b budit\u2026“<\/div>\n

„Jsi zp\u00e1tky.“ Pousm\u00e1l se Bill ospale a promnu si h\u0159betem ruky jedno oko.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Asi dvacet minut. Stihl jsem to, sotva ne\u017e za\u010dalo pr\u0161et\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee ta bou\u0159ka je p\u0159\u00edmo nad n\u00e1mi\u2026“<\/div>\n
„Uhm\u2026“ zamru\u010del Bill ospale a znovu trochu zav\u0159el o\u010di. „To je dob\u0159e\u2026 Nevid\u011bls-„<\/div>\n
„Ne, nevid\u011bl\u2026 Je mi to l\u00edto, Bille.“ Pod\u00edval se na n\u011bj soucitn\u011b a \u010dernovlas\u00fd p\u0159ik\u00fdvl. Jak se na n\u011bj Tom d\u00edval, Bill vypadal tak k\u0159ehce a zraniteln\u011b. Vypadal jako and\u011bl, kdy\u017e spal. Ud\u011blal a taky ud\u011bl\u00e1 cokoliv, jen aby ho dostal v bezpe\u010d\u00ed pry\u010d z tohohle stra\u0161n\u00e9ho m\u00edsta. Bez Georga nebo s n\u00edm, na tom mu nez\u00e1le\u017eelo, to, na \u010dem z\u00e1le\u017eelo, byl pro n\u011bj jen a jen Bill.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie „A pak jsem t\u011b na\u0161el\u2026“ vydechl Bill, kdy\u017e dokon\u010dil sv\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o tom, co si pamatuje a co v\u00ed ohledn\u011b toho, kde se to pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zej\u00ed. „Tak\u017ee o ostatn\u00edch nic nev\u00ed\u0161?“ \u010cernovlas\u00fd nam\u00edsto odpov\u011bdi jen zavrt\u011bl hlavou a dost podez\u00edrav\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[577],"tags":[],"class_list":["post-4421","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ostrov-lzi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4421","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4421"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4421\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4421"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4421"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4421"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}