{"id":4422,"date":"2013-12-09T16:00:00","date_gmt":"2013-12-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4408"},"modified":"2013-12-09T16:00:00","modified_gmt":"2013-12-09T15:00:00","slug":"never-look-back-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/09\/never-look-back-7\/","title":{"rendered":"Never Look Back 7."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Ot\u00e1zky a odpov\u011bdi<\/p>\n

<\/em><\/strong> Tom<\/p>\n

Proch\u00e1zeli jsme parkem a trvalo n\u00e1m asi deset minut, ne\u017e jsme se dostali na m\u00edsto \u010dinu. St\u00e1le bylo ohrani\u010den\u00e9 p\u00e1skou. Opatrn\u011b jsem ji podlezl a oto\u010dil se na Billa.<\/div>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee n\u011bco najdem, kdy\u017e u\u017e jsme sem jeli tak dlouho,“ prohodil jsem.<\/div>\n
„Tak nemel a rad\u0161i n\u011bco d\u011blej,“ odbyl m\u011b. U\u017e to zase byl ten spr\u00e1vn\u00fd Bill. Ch\u00e1pal jsem, \u017ee ho to s tou Juggleovou trochu vzalo, ale takhle jsem ho m\u011bl rad\u0161i. I kdy\u017e na m\u011b byl tvrd\u00fd. J\u00e1 to tvrd\u011b r\u00e1d. U\u0161kl\u00edbl jsem se a za\u010dal prohled\u00e1vat okol\u00ed na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b ne\u017e Bill.<\/p>\n

Nahl\u00e9dl jsem za mal\u00fd ke\u0159\u00ed\u010dek a spa\u0159il cosi leskl\u00e9ho. D\u0159epl jsem si, abych zjistil, co to je. Vypadalo to jako \u00falomek n\u011bjak\u00e9ho kovu nebo tak n\u011bco. Ale co bylo hlavn\u00ed, z\u016fstala na tom zaschl\u00e1 krev. Vra\u017eedn\u00e1 zbra\u0148, blesklo mi hlavou.<\/p>\n

„Bille!“ zavolal jsem.<\/div>\n

„Co?“<\/div>\n
„N\u011bco jsem na\u0161el. Poj\u010f, pros\u00edm, sem.“ O chv\u00edli pozd\u011bji jsem usly\u0161el tich\u00e9 kroky a pak se Bill objevil za mou.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, vypad\u00e1 to jako \u00falomek z vra\u017eedn\u00e9 zbran\u011b,“ uk\u00e1zal jsem na to, co jsem na\u0161el. Bill se zaradoval.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b,“ popl\u00e1cal mi po rameni. \u0160\u0165astn\u011b jsem se usm\u00e1l. Opravdu m\u011b to pot\u011b\u0161ilo. Kone\u010dn\u011b jsem se c\u00edtil d\u016fle\u017eit\u00fd, kone\u010dn\u011b jsem nebyl Billovi jen na obt\u00ed\u017e a pomohl mu. Odolal jsem nutk\u00e1n\u00ed za\u010d\u00edt sk\u00e1kat vysoko do vzduchu a m\u00edsto toho se na n\u011bj oto\u010dil.<\/div>\n
\n
\n

„Nem\u00e1\u0161 pytlik?“<\/p><\/div>\n

„Jo, jasn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl a okam\u017eit\u011b se za\u010dal hrabat po kaps\u00e1ch. Nemohl jsem si nev\u0161imnout, jak\u00fd v n\u011bm tenhle objev vzbudil nov\u00fd z\u00e1pal. A to jen d\u00edky mn\u011b! Py\u0161n\u00fd s\u00e1m na sebe jsem se nafoukl jako ropucha. Bill mi vrazil s\u00e1\u010dek a pinzetou.<\/div>\n
„D\u00edky,“ broukl jsem. Opatrn\u011b jsem pinzetou sebral \u00falomek a hodil ho do pytl\u00ed\u010dku. Pe\u010dliv\u011b jsem ho zad\u011blal a podal ho Billovi.<\/div>\n
„Koukni, jestli nenajde\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco, a pak to zajedeme d\u00e1t Anne,“ \u0159ekl mi.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a za\u010dal znovu hledat. Bohu\u017eel u\u017e jsem nic hv\u011bzdn\u00e9ho nena\u0161el, kdy\u017e se nepo\u010d\u00edtaj\u00ed kupy list\u016f a v\u011btv\u00ed.<\/p>\n

Stavili jsem se v pr\u00e1ci odevzdat n\u00e1\u0161 nov\u00fd d\u016fkaz na prozkoum\u00e1n\u00ed. V\u0161ichni z toho m\u011bli radost a chv\u00e1lili m\u011b. Nemohl jsem se p\u0159estat usm\u00edvat.<\/div>\n

„Tak a pro dne\u0161ek padla,“ ozn\u00e1mil Bill. V\u0161ichni si \u00falevn\u011b oddechli. „Tome, jde\u0161 dom\u016f?“ zeptal se m\u011b.<\/div>\n
„Eh, co? Jo.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, odvezu t\u011b,“ mrkl na m\u011b. M\u00e1lem se mi podlomila kolena. Zase? Pro\u010d je na m\u011b tak hodn\u00fd? P\u0159ik\u00fdvl jsem a n\u00e1sledoval ho k jeho \u010dern\u00e9mu autu.<\/div>\n
Cestou jsme si docela dob\u0159e popov\u00eddali a on mi sd\u011blil, jak\u00e9 m\u00e1 zat\u00edm pl\u00e1ny na z\u00edt\u0159ek. Zaparkoval nedaleko od m\u00e9ho domu.<\/p>\n

„Tak se m\u011bj,“ rozlou\u010dil jsem se s n\u00edm.<\/div>\n

„Jo, ty taky,“ oplatil mi. Oto\u010dil jsem se k odchodu a ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f. Najednou jsem se zarazil. N\u011bco m\u011b napadlo.<\/div>\n
„Ty, Bille?“<\/div>\n
„No?“ozvalo se.<\/div>\n
„Co bys \u0159ekl\u2026 eh\u2026 toti\u017e,“ koktal jsem ze sebe rozpa\u010dit\u011b.<\/div>\n
„No?“ pob\u00eddl m\u011b. Bo\u017ee, to je trapas. Trap\u00e1\u00e1\u00e1s. Meg\u00e1ckej trapas. Zhluboka jsem se nadechl a za\u010dal znovu.<\/div>\n
„Moje m\u00e1ma mi \u0159ekla, \u017ee mi dneska donese n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo. A jak ji zn\u00e1m, bude toho ur\u010dit\u011b hodn\u011b\u2026 A j\u00e1 nem\u00e1m \u0161anci to sn\u00edst s\u00e1m. Tak jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee\u2026 No, prost\u011b, jestli bys ke mn\u011b necht\u011bl zaj\u00edt na ve\u010de\u0159i?“ vysypal jsem ze sebe s nad\u011bj\u00ed v hlase. Tohle byla jedine\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitost, jak ho zat\u00e1hnou k sob\u011b dom\u016f.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Kdy\u017e m\u011b Tom pozval k sob\u011b dom\u016f, p\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal. Abych pravdu \u0159ekl, nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 se mi necht\u011blo, ale pak jsem si vzpomn\u011bl na samotu a bez\u00fat\u011b\u0161nost sv\u00e9ho bytu.<\/div>\n

„Tak jo,“ souhlasil jsem. Tom vypadal, jako by nev\u011bd\u011bl, jestli se m\u00e1 tv\u00e1\u0159it p\u0159ekvapen\u011b nebo nad\u0161en\u011b.<\/div>\n
Vystoupil jsem z auta a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm jeho domu. Bydlel v p\u00e1t\u00e9m pat\u0159e, ale po schodech jsme nemuseli, proto\u017ee d\u016fm byl vymakan\u00fd a m\u011bl v\u00fdtah. Celou dobu se mezi n\u00e1mi rozprost\u00edralo trapn\u00e9 ticho.<\/div>\n
Kdy\u017e na\u0161e cesta v\u00fdtahem skon\u010dila, vystoupili jsme a Tom odemkl sv\u016fj byt. Bydlel s\u00e1m, stejn\u011b jako j\u00e1, ale daleko \u00fatuln\u011bji. U\u017e jsem se nedivil, \u017ee je tak optimistick\u00fd.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 hezk\u00fd byt,“ \u0159ekl jsem ti\u0161e.<\/div>\n

„D\u011bkuju.“ T\u00edm konverzace znovu odum\u0159ela.<\/div>\n
„Tak\u2026 Asi si sedni\u2026“ Rozhodil jsem rukama.<\/div>\n
„Jo, d\u00edk.“ Sedl jsem si na \u017eidli. R. I. P., konverzace.<\/div>\n
O chv\u00edli pozd\u011bji se Tom vr\u00e1til z kuchyn\u011b. Tv\u00e1\u0159il se dost rozpa\u010dit\u011b.<\/div>\n
„Ehm\u2026 To\u2026 No\u2026 M\u00e1ma to nestihla\u2026 A nic mi nedovezla.“ Vyprskl jsem sm\u00edchy. Kdy\u017e jsem v\u0161ak uvid\u011bl, \u017ee smutn\u011b sklopil hlavu, p\u0159estal jsem se sm\u00e1t. Zvedl jsem se a polo\u017eil mu ruku na rameno.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. Nevad\u00ed.“<\/p>\n

„Takovej st\u011br,“ ozvalo se. Oto\u010dil jsem se a spat\u0159il papou\u0161ka v kleci.<\/div>\n

„Bu\u010f zticha!“ Ok\u0159ikl ho nerv\u00f3zn\u011b Tom. „Promi\u0148, nev\u0161\u00edmej si ho\u2026“<\/div>\n
„To je v cajku,“ ujistil jsem Toma. „Jak se jmenuje?“<\/div>\n
„Onodera,“ zamumlal. „Ned\u00e1\u0161 si alespo\u0148 p\u00e1rek nebo n\u011bco?“<\/div>\n
„Nej\u00edm p\u00e1rky,“ odtu\u0161il jsem. „Ale stejn\u011b nem\u00e1m hlad.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Sedli jsme si na gau\u010d.<\/div>\n
„Nechce\u0161 \u0159\u00edct aspo\u0148 n\u011bjakej vtip?“ navrhl jsem, abych p\u0159eru\u0161il dal\u0161\u00ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se trapn\u00e9 ticho.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Jdou spolu pedofil a malej kluk do lesa. Najednou kluk \u0159\u00edk\u00e1: „J\u00e1 se boj\u00edm!“ A pedofil: „No, co teprv j\u00e1, v\u017edy\u0165 p\u016fjdu zp\u00e1tky s\u00e1m!“ Ml\u010dky jsem sed\u011bl a \u010dekal na pointu.<\/div>\n
„Joke,“ ozval se papou\u0161ek. Te\u010f teprve jsem se zasm\u00e1l, nikoliv vtipu, n\u00fdbr\u017e papou\u0161kovi. Tom – asi aby mu nebylo tak trapn\u011b – nadhodil n\u011bjak\u00fd film, kter\u00fd jsem kupodivu taky vid\u011bl.<\/p>\n

P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee bylo docela p\u0159\u00edjemn\u00e9 si s n\u00edm pov\u00eddat. V\u017edycky jsem si o n\u011bm myslel, \u017ee je naivn\u00ed a otravn\u00fd, ale te\u010f jsem zjistil, \u017ee je mil\u00fd a p\u0159\u00e1telsk\u00fd. Mluvili jsme spolu o sv\u00e9m \u017eivot\u011b, rodin\u011b a takov\u00fdch intimn\u00edch v\u011bcech. P\u0159istihl jsem se, \u017ee mu z\u00e1vid\u00edm.<\/div>\n

Moji rodi\u010de byli rozveden\u00ed. Vyr\u016fstal jsem s matnou, ale nebylo to nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho. Jej\u00ed city ke mn\u011b byly chladn\u00e9. Brzy jsem ode\u0161el. A nevadilo mi to. Zato Tom se narodil v miluj\u00edc\u00ed rodin\u011b, se kterou byl \u010dasto v kontaktu. Jezdil za nimi do mal\u00e9ho domku na kraji New Yorku\u2026<\/p>\n

„Po\u010dkat, kde\u017ee jsi \u0159\u00edkal, \u017ee bydlej?“ p\u0159eru\u0161il jsem ho. Zopakoval mi n\u00e1zev ulice.<\/div>\n

„Kousek od nich m\u00e1m d\u016fm,“ \u0159ekl jsem. „Odk\u00e1zal mi ho d\u011bda. Ob\u010das tam jezd\u00edm, je tam klid.“<\/div>\n
„Tak to je dobr\u00e1 n\u00e1hoda,“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Jo, to jo,“ po\u0161eptal jsem ti\u0161e. Pak jsem se pod\u00edval na hodiny. Bylo u\u017e skoro deset.<\/div>\n
„Sakra\u2026 Trochu jsme se zapov\u00eddali.“ Zvedl jsem se. „No, u\u017e budu muset j\u00edt.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. Rozlou\u010dili jsme se a j\u00e1 vyrazil dom\u016f. Kdy\u017e jsem do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, k\u00fdchl jsem. S\u00e1hl jsem si na \u010delo. Vypad\u00e1 to, \u017ee m\u00e1m teplotu. Myslel jsem si, \u017ee m\u011b ta hlava bol\u00ed z vy\u010derp\u00e1n\u00ed. Ve\u0161el jsem do sv\u00e9ho tradi\u010dn\u011b pr\u00e1zdn\u00e9ho bytu. Z\u00edtra p\u016fjdu k doktorovi. D\u00e1 mi pr\u00e1\u0161ky a j\u00e1 budu moct pokra\u010dovat v pr\u00e1ci.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

R\u00e1no jsem se vzbudil s hroznou bolest\u00ed hlavy. Nat\u00e1hl jsem se pro mobil a napsal Chrisovi smsku, \u017ee p\u0159ijdu do pr\u00e1ce pozd\u011bji a a\u0165 to vy\u0159\u00edd\u00ed i ostatn\u00edm. K\u00fdchl jsem. Do h\u00e1je s t\u00edm po\u010das\u00edm. Rychle jsem se obl\u00e9kl a vyrazil ke sv\u00e9mu doktorovi. Byl jeden z nejlep\u0161\u00edch v New Yorku. Chodil jsem k n\u011bmu u\u017e od chv\u00edle, kdy jsem se sem p\u0159ist\u011bhoval. Tak\u017ee u\u017e asi \u0161est let. Dob\u0159e jsem ho znal.<\/p><\/div>\n

V jeho ordinaci jsem byl za dvacet minut. \u010cek\u00e1rna byla pln\u00e1 lid\u00ed s podobn\u00fdm probl\u00e9mem jako j\u00e1. Sedl jsem si a sna\u017eil se neb\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed a nemyslet na to, na co u\u017e v pr\u00e1ci stihli za t\u011bch p\u011bt minut beze m\u011b p\u0159ij\u00edt.<\/p>\n

P\u016fl hodiny jsem sed\u011bl v \u010dek\u00e1rn\u011b se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Pak na m\u011b kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161la \u0159ada. M\u016fj doktor, afroameri\u010dan William Brown, m\u011b tradi\u010dn\u011b p\u0159iv\u00edtal s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n

„Jak vid\u00edm, tak taky m\u00e1te tu podzimn\u00ed nemoc,“ zvolal se sm\u00edchem. Mn\u011b to moc vtipn\u00e9 nep\u0159i\u0161lo.<\/div>\n
„Jo. Ale upozor\u0148uju v\u00e1s p\u0159edem – doma z\u016fstat nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Copak?“ N\u011bjak\u00fd d\u016fle\u017eit\u00fd p\u0159\u00edpad?“ ptal se se z\u00e1jmem.<\/div>\n
„Jo\u2026 S\u00e9riov\u00fd vrah, zn\u00e1te to,“ pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
„J\u00e1 ne,“ rozesm\u00e1l se.<\/div>\n
„Promi\u0148te. Posledn\u00ed dobou moc norm\u00e1ln\u00edch lid\u00ed nepotk\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1te to, jako byste vy s\u00e1m nebyl norm\u00e1ln\u00ed,“ pochecht\u00e1val se d\u00e1l.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 to tak je,“ usm\u00e1l jsem se. Se sm\u00edchem mi napsal n\u011bjak\u00e9 pr\u00e1\u0161ky. Pod\u011bkoval jsem a vydal jsem do l\u00e9k\u00e1rny. Cestou z \u010dek\u00e1rny jsem srazil n\u011bjak\u00e9ho mu\u017ee.<\/p>\n

„Promi\u0148te, ned\u00edval jsem se na cestu,“ omlouval jsem se.<\/div>\n

„To nic,“ usm\u00e1l se. Taky od doktora? To po\u010das\u00ed je hrozn\u00fd, \u017ee?“ pokra\u010doval. Byl sympatick\u00fd.<\/div>\n
„Jo, to jo,“ p\u0159ik\u00fdvnul jsem a trochu se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Nechcete n\u011bkdy zaj\u00edt na ve\u010de\u0159i?“ mrknul na m\u011b.<\/div>\n
„No, v\u00edte, j\u00e1 nem\u00e1m moc \u010dasu\u2026“ \u0159ekl jsem vyh\u00fdbav\u011b.<\/div>\n
„Nevad\u00ed. J\u00e1 jsem Michael Marvell, tady je kdy\u017etak moje \u010d\u00edslo,“ zamrkal a podal mi pap\u00edrek.<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e, kdy\u017etak se ozvu,“ usm\u00e1l jsem se a pap\u00edrek str\u010dil do pen\u011b\u017eenky.<\/p>\n

Op\u011bt jsem zam\u00ed\u0159il do l\u00e9k\u00e1rny, jak bylo m\u00fdm p\u016fvodn\u00edm z\u00e1m\u011brem, a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem kroutil hlavou. Mo\u017en\u00e1 mu v\u00e1\u017en\u011b n\u011bkdy zavol\u00e1m. Jen je smutn\u00fd, \u017ee moje vztahy nevydr\u017e\u00ed nikdy dlouho. U\u0161kl\u00edbl jsem se. Pr\u00e1zdn\u00fd byt je z\u0159ejm\u011b m\u00fdm proklet\u00edm.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

R\u00e1no bylo v pr\u00e1ci vez Billa nuda. Zjistilo se, \u017ee ten \u00falomek, co jsem na\u0161el, poch\u00e1z\u00ed z no\u017ee. Chris \u0159\u00edkal, \u017ee p\u0159esn\u011b takov\u00fd n\u016f\u017e byl ned\u00e1vno ve slev\u011b, tak\u017ee asi nem\u00e1me zase nic. To je na hovno. Ale stejn\u011b to jel s Kath prov\u011b\u0159it. T\u0159eba to n\u011bjak\u00e9ho podez\u0159el\u00e9ho usv\u011bd\u010d\u00ed, co j\u00e1 v\u00edm.<\/div>\n

Zat\u0159epal jsem hlavou a op\u0159el se o op\u011bradlo sv\u00e9 \u017eidle. Najednou se ve dve\u0159\u00edch objevil Bill.<\/div>\n
„Ah\u00f3\u00f3\u00f3j!“ Za\u010dal jsem mu m\u00e1vat tak, \u017ee jsem spadl ze \u017eidle. S povzdechem na m\u011b k\u00fdvl. Trapas\u2026<\/div>\n
Pomalu do\u0161el ke sv\u00e9mu stolu a hodil ta\u0161ku na zem. Vyt\u00e1hl z n\u00ed n\u011bjakou krabi\u010dku a z n\u00ed si vzal dva pr\u00e1\u0161ky. P\u0159ib\u011bhl jsem k n\u011bmu.<\/p>\n

„Jsi v pohod\u011b?“ strachoval jsem se.<\/div>\n

„Jo, jo,“ p\u0159ikyvoval. Nezd\u00e1l se mi moc p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd.<\/div>\n
„Zjistili jsme n\u011bco o tom \u00falomku. Je z no\u017ee, tak\u017ee m\u00e1me vra\u017eednou zbra\u0148.“ Nad\u0161en\u011b jsem zatleskal. „Jestli chce\u0161, tak tady m\u00e1\u0161 pap\u00edry s dal\u0161\u00edma informacema, ale j\u00e1 ti to klidn\u011b v\u0161echno \u0159eknu, abys to nemusel \u010d\u00edst,“ nab\u00eddl jsem se.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd, j\u00e1 si to pak p\u0159e\u010dtu. Ale jsi hodnej,“ mrkl na m\u011b.<\/div>\n
„Tak jo,“ vydechl jsem.<\/p>\n

Usedl jsem zp\u00e1tky ke stolu ke sv\u00e9 pr\u00e1ci. Pap\u00edrov\u00e1n\u00ed, v\u0161ude sam\u00fd pap\u00edrov\u00e1n\u00ed, nuda. St\u00e1le jsem po o\u010dku pozoroval Billa. Vzal si tu slo\u017eku, co jsem mu tam polo\u017eil, a za\u010dal \u010d\u00edst. Usly\u0161el jsem, jak hlasit\u011b k\u00fdchnul a pak se vysmrkal. Zamra\u010dil jsem se a odb\u011bhl z m\u00edstnosti. Dostal jsem n\u00e1pad.<\/div>\n

Vzal jsem sklenici a hodil do n\u00ed b\u00edlou tabletu, kter\u00e1 se okam\u017eit\u011b za\u010dala rozpou\u0161t\u011bt. Vr\u00e1til jsem se k Billovi a polo\u017eil to p\u0159ed n\u011bj.<\/p>\n

„Na, zkus tohle,“ zazubil jsem se.<\/div>\n

„Co to je?“ zeptal se ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b. Snad si nemysl\u00ed, \u017ee bych ho cht\u011bl otr\u00e1vit, pche\u2026<\/div>\n
„ACC, to ti pom\u016f\u017ee,“ vysv\u011btlil jsem. „A\u2026 kdy\u017e ne, tak zkus tohle.“ Polo\u017eil jsem p\u0159ed n\u011bj malou placatici. Povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a pod\u00edval se z lahvi\u010dky na m\u011b.<\/div>\n
„Te\u010f bych t\u011b m\u011bl vyrazit,“ prohl\u00e1sil.<\/div>\n
„Ale to ty neud\u011bl\u00e1\u0161,“ mrkl jsem na n\u011bj.<\/div>\n
„B\u00fdt tebou, nebyl bych si tak jist\u00fd. Nejen, \u017ee m\u00e1\u0161 v pr\u00e1ci alkohol, ale nav\u00edc se m\u011b pokou\u0161\u00ed\u0161 zab\u00edt.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee nev\u00ed\u0161, \u017ee na pr\u00e1\u0161ky nesm\u00ed\u0161 p\u00edt,“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Ahm\u2026 ne,“ vypravil jsem ze sebe.<\/div>\n
„Div\u00edm se, \u017ee je\u0161t\u011b v\u016fbec \u017eije\u0161,“ zasm\u00e1l se.<\/p>\n

Ura\u017een\u011b jsem na\u0161pulil rty. Cht\u011bl jsem mu pomoc a on si tu ze m\u011b d\u011bl\u00e1 \u010durinu. Bill si vzal dal\u0161\u00ed dva pr\u00e1\u0161ky a zapil to roztokem, co jsem mu p\u0159inesl. Nebere si jich n\u011bjak moc?<\/div>\n

„No nic, jdu si zakou\u0159it,“ \u0159ekl. Ode\u0161el na terasu a j\u00e1 vyrazil za n\u00edm. Nel\u00edbilo se mi, \u017ee si ni\u010d\u00ed zdrav\u00ed. Zap\u00e1lil si a dlouze nat\u00e1hl. Z\u0159ejm\u011b ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee tu jsem taky.<\/div>\n
„M\u011bl bys s t\u00edm p\u0159estat\u2026“ Polekan\u011b sebou \u0161kubl a rozka\u0161lal se.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zeptal se, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b mohl norm\u00e1ln\u011b nadechnout.<\/div>\n
„Ni\u010d\u00ed\u0161 si zdrav\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Tome, nebu\u010f moje m\u00e1ma,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Tak promi\u0148, no,“ za\u0161eptal jsem smutn\u011b. Nejrad\u011bji bych mu tu cigaretu vytrhl a zahodil ji n\u011bkam hodn\u011b hodn\u011b daleko.<\/div>\n
„Za co?“<\/div>\n
„Za to, \u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed!“ vyk\u0159ikl jsem a utekl.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

T\u00edpnul jsem cigaretu o z\u00e1bradl\u00ed a zamy\u0161len\u011b se d\u00edval sm\u011brem, kter\u00fdm Tom odb\u011bhl. Takov\u00e9hle v\u011bci by se st\u00e1vat nem\u011bly.<\/div>\n

Hrozn\u011b m\u011b bolela hlava, nedok\u00e1zal jsem se po\u0159\u00e1dn\u011b soust\u0159edit. \u0160el jsem zp\u00e1tky dovnit\u0159 a vzal si dal\u0161\u00ed dva pr\u00e1\u0161ky. Pak jsem se vr\u00e1til ven a zap\u00e1lil si je\u0161t\u011b jednu cigaretu. Na uklidn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem dokou\u0159il, usly\u0161el jsem, jak na m\u011b n\u011bkdo vol\u00e1. Zam\u00ed\u0159il jsem za on\u00edm hlasem. Najednou se mi zamotala hlava a omdlel jsem.<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Ot\u00e1zky a odpov\u011bdi Tom Proch\u00e1zeli jsme parkem a trvalo n\u00e1m asi deset minut, ne\u017e jsme se dostali na m\u00edsto \u010dinu. St\u00e1le bylo ohrani\u010den\u00e9 p\u00e1skou. Opatrn\u011b jsem ji podlezl a oto\u010dil se na Billa. „Douf\u00e1m, \u017ee n\u011bco najdem, kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[575],"tags":[],"class_list":["post-4422","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-never-look-back"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4422","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4422"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4422\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4422"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4422"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4422"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}