{"id":4439,"date":"2013-12-04T17:00:00","date_gmt":"2013-12-04T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4425"},"modified":"2013-12-04T17:00:00","modified_gmt":"2013-12-04T16:00:00","slug":"bourdon-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/04\/bourdon-20\/","title":{"rendered":"Bourdon 20."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se na matraci malinko zavrt\u011bl, dychtiv\u00fdm pohledem sledoval Tomovy pootev\u0159en\u00e9 rty. Hr\u00e1ly si s n\u00edm. P\u0159ibli\u017eovaly se, a kdy\u017e je m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 na dosah, ut\u00edkaly a br\u00e1nily se jeho krkolomn\u00fdm pokus\u016fm ukr\u00e1st si alespo\u0148 jeden polibek. Zana\u0159\u00edkal a zoufale pra\u0161til hlavou o pol\u0161t\u00e1\u0159. Jejich t\u011bla, nyn\u00ed propleten\u00e1 v dokonal\u00e9m souzn\u011bn\u00ed, po sob\u011b klouzala pomal\u00fdm, opatrn\u00fdm tempem. Vzduch kolem nich se naplnil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u017eivo\u010di\u0161nou v\u016fn\u00ed milov\u00e1n\u00ed a ka\u017edou vte\u0159inou se st\u00e1val m\u00e9n\u011b d\u00fdchateln\u00fdm. Z\u00edrali na sebe zcela \u0161okov\u00e1ni t\u00edm, co v\u0161echno m\u016f\u017ee vyplynout z oby\u010dejn\u00e9ho polibku. Spojeni t\u00edm nejsiln\u011bj\u0161\u00edm poutem, se drobn\u00fdmi \u00fasm\u011bvy sna\u017eili poko\u0159it strach a pohas\u00ednaj\u00edc\u00ed odvahu.<\/p>\n

„Ne-“ Tom se musel zhluboka nadechnout, aby v\u016fbec dok\u00e1zal promluvit. „Nebol\u00ed to?“ zeptal se \u0161eptem, t\u0159esouce se po cel\u00e9m t\u011ble. Jeho pohled pat\u0159il pouze Billov\u00fdm o\u010d\u00edm. T\u011bm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm o\u010d\u00edm ze v\u0161ech.<\/p>\n

Bill se siln\u011b kousl do rtu a po chv\u00edli nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b zavrt\u011bl hlavou. Prvn\u00ed p\u0159\u00edrazy byly opravdu bolestiv\u00e9. Dokonce natolik, \u017ee nedok\u00e1zal mluvit. Cht\u011bl to pouze vydr\u017eet. Musel to vydr\u017eet, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee bolest nikdy netrv\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b. A on se ji\u017e nemohl do\u010dkat toho n\u00e1dhern\u00e9ho pocitu, o kter\u00e9m sl\u00fdch\u00e1val z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed jin\u00fdch. Spolu\u017e\u00e1ci, zn\u00e1m\u00ed, p\u0159\u00e1tel\u00e9. Znal cel\u00e9 mraky p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, nespo\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed verz\u00ed r\u016fzn\u00fdch intimn\u00edch pro\u017eitk\u016f, ale tenhle m\u011bl b\u00fdt \u00fapln\u011b jin\u00fd. A tak\u00e9 byl jin\u00fd, proto\u017ee se neshodoval se \u017e\u00e1dn\u00fdm z p\u0159ede\u0161l\u00fdch. Byl pouze jeho. Jeho a Tom\u016fv.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „T\u0159ese\u0161 se,“ Tom se v\u00e1hav\u011b podep\u0159el na loktech vedle Billovy hlavy, kone\u010dky prst\u016f mu vpletl do vlas\u016f, jeho pohyby byly n\u00e1hle je\u0161t\u011b pomalej\u0161\u00ed. Smysln\u011bj\u0161\u00ed. D\u016fv\u011brn\u011bj\u0161\u00ed. „Opravdu t\u011b to nebol\u00ed?“<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b v\u00edce odd\u00e1lil stehna, aby mu mohl b\u00fdt bl\u00ed\u017e. Zamrkal a p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty, na kter\u00e9 se vz\u00e1p\u011bt\u00ed vyhoupl bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv. U\u017e nec\u00edtil bolest. Nec\u00edtil nic krom\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 touhy b\u00fdt Tomem zcela pohlcen. Nat\u00e1hl ruku, ukazov\u00e1\u010dkem sklouzl od ko\u0159ene nosu a\u017e ke \u0161pi\u010dce, na kterou vlo\u017eil l\u00e1skypln\u00fd polibek spole\u010dn\u011b s tichou odpov\u011bd\u00ed. „Je to kr\u00e1sn\u00e9.“<\/p>\n

Tom stiskl v\u00ed\u010dka, a kdy\u017e o\u010di znovu otev\u0159el, pluly v slz\u00e1ch. Bill, om\u00e1men p\u0159esn\u011b m\u00ed\u0159en\u00fdmi doteky, sledoval jeho tv\u00e1\u0159, b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f set\u0159el zbloudilou slzu, pohupuj\u00edc\u00ed se na dlouh\u00fdch \u0159as\u00e1ch. Netr\u00e1pil se pro ni, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed plodem bolesti. Sta\u010dil mu jedin\u00fd pohled k tomu, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom je\u0161t\u011b nikdy nebyl \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Co se \u0159\u00edk\u00e1 b\u011bhem takov\u00fdch okam\u017eik\u016f?“ Zaslechl Bill v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti sv\u00fdch rt\u016f.<\/div>\n

„To nev\u00edm,“odpov\u011bd\u011bl m\u011bkce a ti\u0161e zast\u00e9nal, jakmile Tom p\u0159irazil ne\u010dekan\u011b prudce a hluboce. „Mysl\u00edm, \u017ee nen\u00ed pot\u0159eba slov.“<\/div>\n
„M\u011bli bychom to d\u011blat \u010dast\u011bji,“Tom se ti\u0161e zasm\u00e1l. Sklonil tv\u00e1\u0159, sjednotil pohyby sv\u00e9 ruky s p\u0159\u00edrazy do Billova t\u011bla a jazykem po\u017eitk\u00e1\u0159sky mapoval b\u00edl\u00fd labut\u00ed krk. „M\u00e1m… m\u00e1m r\u00e1d chv\u00edle… kdy nemus\u00edm mluvit. Alespo\u0148 nem\u00e1m p\u0159\u00edle\u017eitost \u0159\u00edct nic hlou… p\u00e9ho.“<\/p>\n

„Tome,“ Bill se tak\u00e9 nadzvedl na loktech, tak\u017ee si nyn\u00ed hled\u011bli p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed z minim\u00e1ln\u00ed vzd\u00e1lenosti. Za ka\u017ed\u00fdm slovem musel ud\u011blat men\u0161\u00ed p\u0159est\u00e1vku, aby vysta\u010dil s dechem. „Nejsi hloup\u00fd… byl si jen… hodn\u011b dlouho… mimo norm\u00e1ln\u00edho sv\u011bta.“<\/div>\n

„Klidn\u011b to \u0159ekni, Bille.“ Tom sklonil tv\u00e1\u0159, \u00fasm\u011bv i z\u00e1\u0159e v jeho o\u010d\u00edch ne\u010dekan\u011b pohasla. „Ve v\u011bzen\u00ed.“ Polo\u017eil se na Bill\u016fv rychle se zvedaj\u00edc\u00ed hrudn\u00edk, jednou rukou jej objal kolem bok\u016f, zat\u00edmco tou druhou neust\u00e1val ve sv\u00fdch pohybech v Billov\u011b kl\u00edn\u011b. „Jako zlo\u010dinec,“ dodal t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b a nev\u011bdomky zrychlil tempo sv\u00fdch p\u0159\u00edraz\u016f.<\/div>\n
„Stejn\u011b t\u011b miluju.“<\/div>\n
„Miluje\u0161? A koho? Trosku? St\u00edn nebo vraha?“<\/p>\n

Ve chv\u00edli, kdy se jejich pohyby st\u00e1valy nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed, a milov\u00e1n\u00ed se ch\u00fdlilo ke konci, vzal Bill do dlan\u00ed jeho tv\u00e1\u0159 a hluboce jej pol\u00edbil. I kdy\u017e mu pot\u0159eba st\u00e9nat t\u00e9m\u011b\u0159 rozdr\u00e1sala hrdlo, nep\u0159est\u00e1val jej l\u00edbat. Divoce s n\u00edm propl\u00e9tal jazyk, bojoval o dominanci, a z\u00e1rove\u0148 nesly\u0161n\u011b vyjad\u0159oval v\u0161e, co nebylo a m\u011blo b\u00fdt pov\u011bzeno.<\/div>\n

„M\u00e9ho Toma,“ p\u00edpl, jakmile se vzd\u00e1lil z dosahu jeho rt\u016f a op\u011bt mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f hladil v\u00e1\u0161n\u00ed pohlcenou tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho milence. V\u011bd\u011bl, \u017ee konec nen\u00ed daleko. On s\u00e1m se na ni soust\u0159edil z posledn\u00edch sil. T\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se ud\u011blal a vys\u00edlen\u011b dopadl z\u00e1dy na matraci, stihl Tomovy o\u010di je\u0161t\u011b polaskat n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee se mi nikdy nepoda\u0159\u00ed nakreslit kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed obraz.“<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/div>\n
\n

Bill post\u00e1val ve st\u00ednu drobn\u00e9ho jehli\u010dnanu nedaleko Andreasovy ordinace a spole\u010dn\u011b s Dustem \u010dekal na Babett, kter\u00e1 si musela vy\u0159\u00eddit povinnou l\u00e9ka\u0159skou prohl\u00eddku. S kornoutkem \u010dokol\u00e1dov\u00e9 zmrzliny v jedn\u00e9 ruce a vod\u00edtkem p\u0159ehozen\u00fdm ve druh\u00e9, si stejn\u011b jako n\u011bkolik milovn\u00edk\u016f brzk\u00e9ho vst\u00e1v\u00e1n\u00ed u\u017e\u00edval klidn\u00e9 slune\u010dn\u00e9 r\u00e1no. Po chvilce se posadil vedle Dusta, odepnul mu vod\u00edtko a hrav\u011b se s n\u00edm p\u0159etahoval o posledn\u00ed zbytky sladk\u00e9 dobroty. Dal\u0161\u00edch n\u011bkolik kope\u010dk\u016f m\u011bl sice i v kel\u00edmku, ale ta byla pro Toma, tak\u017ee se museli spokojit s t\u00edm m\u00e1lem, co jim z\u016fstalo.<\/p>\n

„Dobr\u00e1, vi\u010f?“ Po\u0161kr\u00e1bal Dusta za u\u0161ima a zv\u011bdav\u011b natahoval krk, aby jim Babett n\u00e1hodou neutekla. Zat\u00edmco sledoval tv\u00e1\u0159e kolemjdouc\u00edch, p\u0159em\u00fd\u0161lel nad ud\u00e1lostmi uplynul\u00fdch n\u011bkolika hodin. V my\u0161lenk\u00e1ch se znovu a znovu vracel k milov\u00e1n\u00ed s Tomem, k mazlen\u00ed, je\u017e n\u00e1sledovalo hned pot\u00e9, co po spr\u0161e op\u011bt ulehli do postele, ke slibu, kter\u00fd zpe\u010detili dal\u0161\u00edm milov\u00e1n\u00edm. Pousm\u00e1l se. Jeho radost v\u0161ak netrvala dlouho. Dustovo podivn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed jej okam\u017eit\u011b vr\u00e1tilo zp\u011bt do reality. Zat\u00edmco je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sed\u011bl klidn\u011b, dokonce s ochotou si hr\u00e1t, nyn\u00ed vypadal nerv\u00f3zn\u011b. Poskakoval ze strany na stranu, neklidn\u011b o\u010dich\u00e1val okoln\u00ed ter\u00e9n a vrcholem v\u0161eho bylo, kdy\u017e n\u00e1hle zav\u011bt\u0159il Billovi nezn\u00e1m\u00fd pach a rozb\u011bhl se zcela opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e jak\u00fdm se m\u011bli vr\u00e1tit.<\/div>\n

„Duste!“<\/p>\n

Bill byl okam\u017eit\u011b na nohou a d\u011bkoval Bohu, \u017ee jej obda\u0159il schopnost\u00ed vytrval\u00e9ho b\u011bh\u00e1n\u00ed, kdy\u017e u\u017e v ostatn\u00edch sportovn\u00edch aktivit\u00e1ch v\u016fbec nevynikal. Neuv\u011bdomoval si, jak dlouho ji\u017e b\u011b\u017e\u00ed. Nesoust\u0159edil se dokonce ani na to, jak\u00fdm sm\u011brem ho Dust vedl. Cht\u011bl pouze jedin\u00e9. Dohonit ho a vr\u00e1tit se zp\u011bt dom\u016f za Tomem. B\u011b\u017eeli dlouhou, pr\u00e1zdnou alej\u00ed, zahnuli doleva a \u00fapln\u011b na konci ulice, u rohov\u00e9ho domu, Dust ne\u010dekan\u011b zastavil a spokojen s\u00e1m se sebou vrt\u011bl ocasem a hlasit\u011b \u0161t\u011bkal sm\u011brem k rozpadl\u00e9 stavb\u011b. Bill k n\u011bmu dob\u011bhl t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu, jeho pl\u00edce se nal\u00e9hav\u011b do\u017eadovaly kysl\u00edku. Dopadl na kolena, op\u0159el se tv\u00e1\u0159\u00ed o Dust\u016fv hrudn\u00edk a zhluboka d\u00fdchal. Sna\u017eil se jej uklidnit tich\u00fdmi slovy, zat\u00edmco se jeho srdce pomalu dost\u00e1valo do norm\u00e1ln\u00ed frekvence. Ta se v\u0161ak op\u011bt zn\u00e1sobila, jakmile vstal a rozhl\u00e9dl se kolem sebe.<\/p>\n

Prost\u0159ed\u00ed, kde se ne\u010dekan\u011b ocitl, mu nebylo zcela nezn\u00e1m\u00e9. Dokonce ani d\u016fm – pokud se to tak v\u016fbec dalo nazvat, na kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b d\u00edval, mu nep\u0159i\u0161el ciz\u00ed. Vid\u011bl jej sice z d\u00e1lky a jin\u00e9 perspektivy, ale nepochyboval o tom, \u017ee se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zel na m\u00edst\u011b, kde zabili S\u00e1ru. Na m\u00edst\u011b, kter\u00e9ho se Tom tolik b\u00e1l.<\/div>\n

„Duste, mus\u00edme j\u00edt,“ za\u0161eptal, p\u0159ipnul mu vod\u00edtko a popo\u0161el vp\u0159ed. Dust se v\u0161ak ani nehnul. Zap\u0159el se a znemo\u017enil t\u00edm Billovi odej\u00edt. Nep\u0159est\u00e1val zlostn\u011b \u0161t\u011bkat a z\u00edrat na polorozpadl\u00e9 m\u00edsto. „Pros\u00edm, poj\u010f,“ z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu mu po z\u00e1dech vystoupila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Strach, kter\u00fd v tu chv\u00edli pohlcoval jeho nitro, se nedal srovnat s t\u00edm, kter\u00fd jej p\u0159epadl ve chv\u00edli, kdy z trosek vylezla vysok\u00e1 postava a z\u016fstala na n\u011b zara\u017een\u011b z\u00edrat.<\/p>\n

Bill c\u00edtil, jak mu v hrudi mocn\u011b bije srdce, kel\u00edmek se zmrzlinou dopadl na zem vedle Dustovy zadn\u00ed tlapy. Nel\u00edbil se mu zkoumav\u00fd pohled zlostn\u00fdch \u0161ed\u00fdch o\u010d\u00ed, ani \u0161kodolib\u00e9 zak\u0159iven\u00ed rt\u016f nezn\u00e1m\u00e9ho. V\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Jednal zcela intuitivn\u011b, a kdy\u017e se op\u011bt rozb\u011bhl s nezn\u00e1m\u00fdm v pat\u00e1ch, v\u011bd\u011bl, \u017ee ut\u00edk\u00e1 p\u0159ed S\u00e1\u0159in\u00fdm skute\u010dn\u00fdm vrahem. \u0160t\u011bst\u011bna mu v\u0161ak nep\u0159\u00e1la. Ani ne po deseti metrech zakopl o nerovn\u00fd asfalt a dopadl tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159\u00edmo na chodn\u00edk. Nebyl si jist\u00fd, kam zmizel Dust, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud hned nevstane a nenajde pomoc, skon\u010d\u00ed stejn\u011b jako S\u00e1ra, ne-li h\u016f\u0159. Reflexy nezn\u00e1m\u00e9ho byly mnohem rychlej\u0161\u00ed. Drapl jej za loket a za vlasy si jej p\u0159it\u00e1hl a\u017e ke sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Jejich o\u010di se setkaly. Vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled uh\u00fdbal jeho pichlav\u00fdm o\u010d\u00edm, ale i ten kr\u00e1tk\u00fd kontakt Tripovi sta\u010dil na to, aby v\u0161e pochopil.<\/p>\n

V o\u010d\u00edch \u010dernovlas\u00e9ho chlapce spat\u0159il stejn\u00fd st\u00edn jako v S\u00e1\u0159in\u00fdch. Stejnou nemoc, kterou z nich nedok\u00e1zal vyhnat, a\u0165 se sna\u017eil sebev\u00edc. Ano, byly nemocn\u00e9! V hloubce obou toti\u017e spat\u0159il zranitelnost. Zranitelnost poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z l\u00e1sky k n\u011bkomu. A ironi\u00ed osudu bylo, \u017ee se jednalo o tu samou osobu.<\/p>\n

„Ale no tak, mali\u010dk\u00fd,“ sykl a siln\u011b zatahal za Billovy vlasy. „Vyd\u011bsil jsem t\u011b?“<\/div>\n

Bill neodpov\u011bd\u011bl. Cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl, a kdy\u017e na zemi spat\u0159il kapky sv\u00e9 krve, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z od\u0159en\u00e9 tv\u00e1\u0159e, pokou\u0161ely se o n\u011bj mdloby. „M\u011bl jsem to v\u0161echno napl\u00e1nov\u00e1no \u00fapln\u011b jinak, ale -“ zarazil se a op\u011bt Billa siln\u011b \u0161kubl za vlasy, jako by mu t\u00edm ani nezp\u016fsoboval bolest. „Tahle mo\u017enost se mi l\u00edb\u00ed mnohem v\u00edc.“<\/div>\n
Bill m\u011bl na jazyku neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed ot\u00e1zek.<\/p>\n

Co m\u011bl v pl\u00e1nu?! Jak\u00e1 mo\u017enost?!<\/em> A pro\u010d se mu l\u00edb\u00ed v\u00edc?! Strach jej v\u0161ak paralyzoval natolik, \u017ee nebyl schopen slova. Nedok\u00e1zal dokonce ani klidn\u011b d\u00fdchat, nato\u017e myslet. Zvedl tv\u00e1\u0159 a rychl\u00fdm pohledem prol\u00e9tl obli\u010dej ukr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se ve st\u00ednu \u010dern\u00e9ho klobouku. Sna\u017eil se b\u011bhem t\u011bch dvou vte\u0159in zapamatovat co nejv\u00edce. Barvu vlas\u016f, o\u010d\u00ed, tvar rt\u016f, postaven\u00ed nosu, symetrii obli\u010deje, ale nakonec si uv\u011bdomil, \u017ee je to mo\u017en\u00e1 v\u0161echno zbyte\u010dn\u00e9.<\/p>\n

„Copak to m\u00e1\u0161?“<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se zad\u00edval sm\u011brem, kter\u00fd upoutal pozornost tyrana. Bolestiv\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co je st\u0159edem jeho z\u00e1jmu. Nepromluvil, lapaje po dechu sledoval, jak mu b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f p\u0159ech\u00e1z\u00ed po tvrd\u00e9 s\u00e1d\u0159e, dokud nenarazil na mal\u00e9 srd\u00ed\u010dko.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm,“ Trip se a\u017e p\u0159ehnan\u011b hlasit\u011b zasm\u00e1l. „Tomu nev\u011b\u0159\u00edm!“ Zlehka poklepal ukazov\u00e1\u010dkem po vybledl\u00e9 mal\u016fvce a op\u011bt se zasm\u00e1l. Billovi se z toho sm\u00edchu d\u011blalo \u0161patn\u011b. O to v\u00edc, kdy\u017e jej p\u0159itiskl na sv\u00e9 t\u011blo a pe\u010dliv\u011b si jej prohl\u00ed\u017eel. „Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt n\u011b\u010d\u00edm speci\u00e1ln\u00ed, kdy\u017e jsi poko\u0159il jeho odpor v\u016f\u010di lidem. Jak jsi to dok\u00e1zal, hm?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm mu!“ S\u00e1m netu\u0161il, kde se v n\u011bm vzalo tolik odvahy na to, aby promluvil. Jeho slova v\u0161ak byla siln\u00e1 a neochv\u011bjn\u00e1.<\/p>\n

Trip otr\u00e1ven\u011b pohodil hlavou a z cel\u00e9 s\u00edly stiskl Billovo z\u00e1p\u011bst\u00ed, \u010d\u00edm\u017e jej donutil vyk\u0159iknout bolest\u00ed a klesnout na kolena. „Pobav\u00edme se,“ dodal, rozhl\u00e9dl se pr\u00e1zdnou ulic\u00ed a schytl uboh\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska za z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n

Bill c\u00edtil, jak mu nehty p\u0159erazil citlivou k\u016f\u017ei, ale nem\u011bl s\u00edlu nijak reagovat. Bolest z\u00e1p\u011bst\u00ed byla tak ostr\u00e1 a \u0161\u00edlen\u00e1, a\u017e ho nutila Tripa bez protest\u016f n\u00e1sledovat. \u0160el si dobrovoln\u011b pro smrt.<\/p>\n

„Bude m\u00edt druhou \u0161anci napravit si reputaci. Kdov\u00ed, zdali stihne p\u0159ij\u00edt v\u010das,“ Trip a\u017e ho\u0159el svou zvr\u00e1cenou radost\u00ed. Ohl\u00e9dl se, aby v\u011bnoval uboh\u00e9mu chlapci spokojen\u00fd pohled lovce, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b ulovil svou nejlep\u0161\u00ed ko\u0159ist. „Oba dob\u0159e v\u00edme, \u017ee nestihne. Zase skon\u010d\u00ed ve v\u011bzen\u00ed.“<\/p>\n

Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zast\u00e9nal. Nejenom \u017ee um\u0159e. Ale dostane t\u00edm Toma op\u011bt do v\u011bzen\u00ed. Kdy\u017e se nad t\u00edm zamyslel, byl r\u00e1d, \u017ee se toho nedo\u017eije. Nedok\u00e1zal by se d\u00edvat na v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e, a\u017e ho najde.<\/div>\n

<\/div>\n
Od prahu dve\u0159\u00ed je d\u011blilo m\u00e9n\u011b ne\u017e p\u011bt metr\u016f, kdy\u017e se ze k\u0159ov\u00ed n\u00e1hle vy\u0159\u00edtil Dust. Zu\u0159iv\u00fd a divok\u00fd vy\u010dk\u00e1val na spr\u00e1vnou p\u0159\u00edle\u017eitost a d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dil Trip jakkoliv zareagovat, zakousl se mu do rozkroku p\u0159esn\u011b jako p\u0159ed lety ostr\u00e1 hrana v\u00e1pence.<\/p>\n

To byla Billova chv\u00edle. Zdravou rukou schytl Dustovo vod\u00edtko a doprov\u00e1zen Tripov\u00fdm bolestiv\u00fdm \u0159evem a nov\u011b nalezenou energi\u00ed, se rozb\u011bhl jako o \u017eivot. Tentokr\u00e1t byl rychlej\u0161\u00ed. Ut\u00edkal, co mu s\u00edly sta\u010dily. Neohl\u00ed\u017eel se, nemyslel na bolest vyst\u0159eluj\u00edc\u00ed mu od prav\u00e9ho p\u0159edlokt\u00ed do cel\u00e9ho t\u011bla. Jen b\u011b\u017eel a b\u011b\u017eel a zastavil se teprve ve chv\u00edli, kdy jej op\u011bt pohltilo bezpe\u010d\u00ed Tomovy ulice. S Dustem za z\u00e1dy dokulhal a\u017e ke dve\u0159\u00edm, lapaje po dechu se vys\u00edlen\u011b op\u0159el o d\u0159ev\u011bn\u00fd povrch a kone\u010dn\u011b ulevil sv\u00fdm emoc\u00edm. Ne\u0161\u0165astn\u011b zk\u0159ivil tv\u00e1\u0159, klesl na kolena a rozplakal se. S\u00e1m nev\u011bd\u011bl, zdali \u0161t\u011bst\u00edm, \u017ee \u017eije, nebo z d\u016fvodu neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 nespravedlnosti, kter\u00e1 sv\u011btu vl\u00e1dne.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bill se na matraci malinko zavrt\u011bl, dychtiv\u00fdm pohledem sledoval Tomovy pootev\u0159en\u00e9 rty. Hr\u00e1ly si s n\u00edm. P\u0159ibli\u017eovaly se, a kdy\u017e je m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 na dosah, ut\u00edkaly a br\u00e1nily se jeho krkolomn\u00fdm pokus\u016fm ukr\u00e1st si alespo\u0148 jeden polibek. Zana\u0159\u00edkal a zoufale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[559],"tags":[],"class_list":["post-4439","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bourdon"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4439","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4439"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4439\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4439"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4439"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4439"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}