{"id":4441,"date":"2013-12-03T18:00:00","date_gmt":"2013-12-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4427"},"modified":"2013-12-03T18:00:00","modified_gmt":"2013-12-03T17:00:00","slug":"work-out-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/03\/work-out-10\/","title":{"rendered":"Work Out 10."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: mohanrocks
<\/strong> <\/p>\n

M\u00e1me tu prvn\u00ed kulat\u00fd d\u00edl (a taky m\u016fj obl\u00edben\u00fd – jak j\u00e1 miluju ty jejich rozhovory :-)) a j\u00e1 bych op\u011bt cht\u011bla pod\u011bkovat za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159, kter\u00fd pod touhle pov\u00eddkou zanech\u00e1te. H\u0159eje to moje p\u0159ekladatelsk\u00e9 srdce \ud83d\ude42 \ud83d\ude42 Allka<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Bill m\u011bl od p\u0159\u00edrody tendenci zp\u00edvat si ve spr\u0161e. To, \u017ee je na ve\u0159ejn\u00e9m m\u00edst\u011b, byla jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 ho odradila od toho naplno se pono\u0159it do Bon Joviho „Livin\u00b4 on a Prayer“. Ale aspo\u0148 si to p\u0159i mydlen\u00ed broukal.<\/p>\n

„Tome? Po\u0159\u00e1d m\u011b hl\u00edd\u00e1\u0161?“ zeptal se ob\u010das.<\/div>\n

„Jo, Bille, ale mus\u00edme si posp\u00ed\u0161it. Brzy mi p\u0159ijde dal\u0161\u00ed klient. A pro l\u00e1sku bo\u017e\u00ed, broukej si cokoliv, jen ne Bon Joviho,“ povzdechl si Tom.<\/div>\n
„Ne, d\u00edky,“ op\u00e1\u010dil Bill vesele. Bon Jovi byl jedin\u00e1 v\u011bc, kterou m\u011bl moment\u00e1ln\u011b v reperto\u00e1ru. Dokon\u010dil o\u010distu a po\u017e\u00e1dal sv\u00e9ho tren\u00e9ra o ru\u010dn\u00edk. Kdy\u017e si pro n\u011bj sahal, stiskl Tomovu ruku. Ale nepustil ji, jak by to ud\u011blala v\u011bt\u0161ina lid\u00ed.<\/p>\n

„Uh\u2026 Bille. Mohl bys pustit moj\u00ed ruku?“ za\u0161eptal Tom napnut\u011b.<\/div>\n

„J\u00e1 nev\u00edm. Je to tak n\u011bjak hezk\u00e9, ne?“ odpov\u011bd\u011bl zasn\u011bn\u011b \u010dernovl\u00e1sek zpoza z\u00e1v\u011bsu.<\/div>\n
„Vlastn\u011b je to mokr\u00e9 a kluzk\u00e9,“ \u0159ekl Tom, ale jeho hlas byl po\u0159\u00e1d napjat\u00fd.<\/div>\n
„Oh. No, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je na mn\u011b v\u0161echno mokr\u00e9 a kluzk\u00e9. Ale tvoje ruka je such\u00e1 a hebk\u00e1. Mo\u017en\u00e1 bych t\u011b mohl chytit za ruku, a\u017e bude such\u00e1 i ta moje. N\u011bkdy?“ zeptal se Bill a byl si v\u011bdom toho, \u017ee to byla nabit\u00e1 ot\u00e1zka.<\/p>\n<\/div>\n
\n
P\u0159ed sprchov\u00fdm koutem bylo ticho. A pak se ozvalo: „Jo, mo\u017en\u00e1, Bille.“<\/p>\n

Mlad\u0161\u00ed z chlapc\u016f se \u0161iroce usm\u00e1l a uvolnil Tomovu dla\u0148. Osu\u0161il se. „Douf\u00e1m, \u017ee jsi p\u0159ipraven\u00fd na tu zatracen\u011b nejlep\u0161\u00ed mas\u00e1\u017e tv\u00fdho \u017eivota,“ \u0159ekl velmi v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n

„Nech\u00e1pu, jak by mohla b\u00fdt tak \u00fa\u017easn\u00e1, kdy\u017e na n\u00ed m\u00e1me jenom deset minut,“ zast\u00e9nal dred\u00e1\u010d. Ten sten zp\u016fsobil p\u0159evrat v Billov\u011b rozkroku.<\/p>\n

„Hej, Tome?“ zavolal Bill.<\/div>\n

„Jo, Bille?“ odv\u011btil m\u00edrn\u011b nabrou\u0161en\u011b Tom.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsi se mnou, ned\u011blej takov\u00fd zvuky, oukej?“<\/div>\n
„Jak\u00e9 zvuky?“ zeptal se zmaten\u011b Tom.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026 uuuuh a ooooh a ou j\u00e9\u00e9\u00e9, bejby, nep\u0159est\u00e1vej, a doprdele jo, to je tak dobr\u00fd\u2026“ vyhrkl Bill.<\/p>\n

Na druh\u00e9 stran\u011b z\u00e1v\u011bsu bylo zase ticho.<\/p>\n

„Fajn, hlavn\u011b to st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Ale neza\u010d\u00ednej ani s t\u011bmi dal\u0161\u00edmi v\u011bcmi, oukej?“<\/div>\n

Tren\u00e9r se zahih\u0148al. „Kurva, Bille! Pro\u010d nem\u016f\u017eu st\u00e9nat?“ zat\u0159epal hlavou.<\/div>\n
„Proto\u017ee mi z toho stoj\u00ed, a kdy\u017e jsem \u0159ekl, \u017ee v\u0161echno na mn\u011b je kluzk\u00e9 a vlhk\u00e9, zahrnovalo to i moje p\u00e9ro. A kdy\u017e jsem ve spr\u0161e a moje p\u00e9ro je kluzk\u00fd a tvrd\u00fd, chci se ho dot\u00fdkat, Tome,“ odsekl Bill bez mrknut\u00ed oka.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b jednou zara\u017een\u00e9 ticho na druh\u00e9 stran\u011b.<\/p>\n

„A v\u016fbec, j\u00e1 jsem hotov, tak\u017ee m\u011b nech obl\u00e9ct a p\u016fjdeme na tu mas\u00e1\u017e!“ \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek a odhrnul z\u00e1v\u011bs.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom si sedl na zem mezi Billova kolena a ten se posadil na lavi\u010dku nad n\u011bj.<\/p><\/div>\n

„Fajn, m\u016f\u017ee\u0161 si posunout dredy v\u00edc nahoru, aby nep\u0159ek\u00e1\u017eely?“ zeptal se Bill d\u011bsiv\u011b profesion\u00e1ln\u00edm t\u00f3nem.<\/div>\n
„Uh, jo,“ odv\u011btil Tom a rozt\u0159esen\u011b si ud\u011blal z dred\u016f n\u011bco, o \u010dem v\u011bd\u011bl, \u017ee to vypad\u00e1 jako stupidn\u00ed drdol, kter\u00fd nos\u00ed jenom roztlesk\u00e1va\u010dky ze st\u0159edn\u00ed. C\u00edtil teplo, kter\u00e9 s\u00e1lalo z jeho spole\u010dn\u00edka, a b\u00fdt tak bl\u00edzko jeho\u2026 no\u2026 rozkroku Tomovi zp\u016fsobovalo z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu chv\u011bn\u00ed navzdory tomu, \u017ee c\u00edtil, jak jeho teplota stoup\u00e1.<\/p>\n

„Oukej, a te\u010f za\u010dneme,“ \u0159ekl Bill t\u00edm nejklidn\u011bj\u0161\u00edm hlasem, kter\u00fd Tom kdy sly\u0161el. Nech\u00e1pal, jak to \u010dernovl\u00e1sek s t\u011bmi hlasy d\u011blal.<\/div>\n

Bill za\u010dal jemn\u011b, ale pevnou rukou hn\u00edst Tom\u016fv krk. Bylo to \u010dist\u00e9 blaho. Tom si nemohl pomoct, unikl mu vzdech. A sna\u017eil se ignorovat to, \u017ee se mu trochu postavil. To bylo jist\u011b jenom okolnostmi.<\/p>\n

„Tak je to spr\u00e1vn\u011b, jenom relaxuj,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. Pou\u017e\u00edval svoje prsty, klouby, z\u00e1p\u011bst\u00ed i lokty a cel\u00e9 to bylo tak \u00fa\u017easn\u00e9, \u017ee Tom nemohl zadr\u017eet \u00falevn\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed. Jeho Willow Smith zran\u011bn\u00ed se kone\u010dn\u011b vyl\u00e9\u010dilo. A najednou Bill p\u0159estal.<\/p>\n

„Pro\u010d jsi p\u0159estal?“ zamumlal dred\u00e1\u010d nadopovan\u00fd dobr\u00fdmi pocity.<\/div>\n

„V\u00fdslovn\u011b jsem t\u011b po\u017e\u00e1dal o to, abys nest\u00e9nal,“ vyj\u00e1d\u0159il se Bill op\u011bt stra\u0161ideln\u011b profesion\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Ale\u2026 Bylo to prost\u011b tak dobr\u00fd! Omlouv\u00e1m se! A pro\u010d na tom te\u010f tak z\u00e1le\u017e\u00ed? Nejsi ve spr\u0161e a cel\u00fd kluzk\u00fd,“ zak\u0148u\u010del Tom. Bill m\u011bl tolik pravidel!<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, Tome, proto\u017ee jsi dost bl\u00edzko u m\u00fdho rozkroku a j\u00e1 t\u011b nechci sv\u00fdm p\u00e9rem \u0161\u0165ouchnout,“ op\u00e1\u010dil mlad\u0161\u00ed z chlapc\u016f, tentokr\u00e1t op\u011bt klidn\u011b.<\/div>\n
„Bo\u017ee, pro\u010d mus\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d mluvit o sv\u00fdm pt\u00e1kovi?“<\/div>\n
„Proto\u017ee je to velk\u00e1 v\u011bc. V\u00e1\u017en\u011b, Tome. Je obrovskej,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e.<\/p>\n

Tom za\u010dal b\u00fdt v\u00e1\u017en\u011b zv\u011bdav\u00fd, jak velk\u00e1 ta v\u011bc ve skute\u010dnosti je. Domn\u00edval se, \u017ee Bill se jenom chv\u00e1st\u00e1 a skutek utek. V\u00e1\u017en\u011b – tak vychrtl\u00e9 d\u00edt\u011b sotva m\u016f\u017ee m\u00edt v kalhot\u00e1ch anakondu.<\/div>\n

A tak z n\u011bho, ne\u017e se sta\u010dil zarazit, vylet\u011blo: „Vsad\u00edm se, \u017ee m\u016fj je v\u011bt\u0161\u00ed.“<\/p>\n

P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee si Bill hned te\u010f st\u00e1hne kalhoty a vynd\u00e1 prav\u00edtko nebo tak n\u011bco, proto\u017ee to byl prost\u011b ten druh bl\u00e1zniv\u00fdch v\u011bc\u00ed, je\u017e jeho sv\u011b\u0159enec d\u011blal. Ale m\u00edsto toho jenom klidn\u011b \u0159ekl: „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee se na to budeme muset pod\u00edvat, Tome.“ A pokra\u010doval v mas\u00e1\u017ei, jako by se nic nestalo.<\/p>\n

Tom nesn\u00e1\u0161el to, \u017ee c\u00edtil v b\u0159i\u0161e vzru\u0161en\u00ed z toho, co Bill pr\u00e1v\u011b vyslovil. Nesn\u00e1\u0161el to, proto\u017ee ho v\u0161echno ohledn\u011b toho kluka zatracen\u011b m\u00e1tlo.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Bill si cestu dom\u016f z t\u011blocvi\u010dny po\u0159\u00e1dn\u011b prot\u00e1hnul. Respektive – ztratil se. Nech\u00e1pal, jak se to mohlo st\u00e1t. Kdy\u017e mu Kiran volala a ptala se ho, kde je, lhal a \u0159ekl, \u017ee \u0161el do obchodu. Tak\u017ee samoz\u0159ejm\u011b musel j\u00edt potom opravdu nakupovat, aby nemohl b\u00fdt chycen p\u0159i l\u017ei.<\/p><\/div>\n

Zastavil se v samoobsluze, kterou nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl, a koupil Slim-Jima, kolu a pytl\u00edk Skittles. Nakupovac\u00ed v\u00fdlet dokon\u010den, te\u010f musel naj\u00edt tu spr\u00e1vnou cestu dom\u016f.<\/p>\n

„Mil\u00e1\u010dku! Jsem doma!“ zak\u0159i\u010del Bill, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dostal do domu. Z kuchyn\u011b c\u00edtil n\u011bco lahodn\u00e9ho, co\u017e znamenalo, \u017ee teta m\u00edsto va\u0159en\u00ed zase n\u011bco objednala.<\/div>\n

„No, ahoj, krasav\u010de!“ Kiran obe\u0161la roh, objala ho a dala mu velkou mlaskavou pusu na \u010delo.<\/div>\n
„Uh,“ zak\u0148u\u010del jej\u00ed synovec a ot\u0159el si obli\u010dej.<\/div>\n
„Oh, zmlkni, blbe\u010dku. Poslouchej, ehm\u2026 Volal Andy,“ \u0159ekla pomalu Kiran.<\/div>\n
„Nez\u00e1jem,“ op\u00e1\u010dil Bill a zam\u00ed\u0159il po schodech do sv\u00e9ho pokoje. „P\u0159ijdu dol\u016f na ve\u010de\u0159i!“<\/p>\n

V pokoji zalezl do centra<\/em> a vyt\u00e1hl sv\u016fj telefon. I na n\u011bm na\u0161el zme\u0161kan\u00fd hovor od Andyho. Jeho kontakt u\u017e nem\u011bl ulo\u017een\u00fd, ale poznal \u010d\u00edslo.<\/div>\n

Bill vydechl a za\u010dal hledat v seznamu. Zastavil se u Tomova jm\u00e9na. Bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, co\u017e byl zp\u016fsob, jak\u00fdm obvykle v\u011bci d\u011blal, kliknul na „volat“.<\/p>\n

P\u00e1r sekund to vyzv\u00e1n\u011blo a pak se ozvalo: „Hal\u00f3?“ Krom\u011b toho mohl Bill sly\u0161et spoustu hlas\u016f v pozad\u00ed.<\/div>\n

„Oh, ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Uhm, kdo je tam?“<\/div>\n
„Oh, doprdele, promi\u0148. Tady Bill,“ zasm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek nerv\u00f3zn\u011b.<\/div>\n
„Um\u2026 Odkud m\u00e1\u0161 moje \u010d\u00edslo?“<\/div>\n
Bill tuto ot\u00e1zku ignoroval. „Tak\u017ee co d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b jsem pr\u00e1v\u011b na p\u00e1rty, Bille,“ odpov\u011bd\u011bl Tom kr\u00e1tce.<\/p>\n

Bill se zamra\u010dil, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee je p\u00e1te\u010dn\u00ed noc a p\u00e1rty jsou to, co v\u011bt\u0161ina lid\u00ed v tomhle \u010dase podnik\u00e1.<\/div>\n

Najednou se u\u017e nec\u00edtil tak sebejist\u00fd ve sv\u00e9m rozhodnut\u00ed zavolat Tomovi. „Oh, no, jenom jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jak jsi na tom s krkem, v\u00ed\u0161, po mas\u00e1\u017ei,“ \u0159ekl. Byla to jedin\u00e1 v\u00fdmluva, kterou narychlo pro sv\u016fj telefon\u00e1t vymyslel.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 na mysli ten mas\u00e1\u017en\u00ed z\u00e1zrak. Sakra, Bille. Ty v\u00e1\u017en\u011b v\u00ed\u0161, co d\u011blat s rukama. D\u00edky,“ odv\u011btil Tom a zn\u011blo to naprosto up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n

Bill se zasm\u00e1l. „No, se sv\u00fdma rukama um\u00edm spoustu skv\u011bl\u00fdch v\u011bc\u00ed.“<\/div>\n
„Bille,“ povzdechl si Tom.<\/div>\n
„Jako loni, vyrobil jsem \u00fapln\u011b s\u00e1m hlin\u011bn\u00fd hrnec! M\u00e1me ho ve v\u00fdklenku u krbu! A taky um\u00edm dost dob\u0159e kreslit a p\u00e9ct kol\u00e1\u010de a cookies,“ pochlubil se \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„Oh,“ zahih\u0148al se Tom. „To je dob\u0159e, Bille.“<\/div>\n
„A taky zvl\u00e1dnu ve vte\u0159in\u011b ud\u011blat kluka,“ dopov\u011bd\u011bl Bill non\u0161alantn\u011b. Mohl sly\u0161et, jak na druh\u00e9 stran\u011b linky Tomovi zasko\u010dilo. „Jsi v po\u0159\u00e1dku, Tome?“<\/p>\n

Dred\u00e1\u010d zaka\u0161lal a pak zadrmolil: „Jo, jsem v pohod\u011b, ale\u2026 Co to, do hajzlu, Bille? Mus\u00ed\u0161 mi p\u0159estat \u0159\u00edkat takov\u00fd v\u011bci!“<\/div>\n

„Pro\u010d? Proto\u017ee se ti to l\u00edb\u00ed?“ op\u00e1\u010dil Bill \u0161k\u00e1dliv\u011b.<\/div>\n
Na druh\u00e9m konci dr\u00e1tu bylo ticho. Bill u\u017e ani nesly\u0161el zvuky z p\u00e1rty, co\u017e bylo divn\u00e9.<\/div>\n
„Kde jsi pr\u00e1v\u011b te\u010f, Tome?“ zeptal se.<\/div>\n
„Ve sv\u00e9m aut\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Tom nejist\u011b.<\/div>\n
Bill byl zmaten\u00fd. „Oh. Pro\u010d jsi opustil ve\u010d\u00edrek?“<\/div>\n
„Je to prost\u011b\u2026 Te\u010f t\u011b l\u00edp sly\u0161\u00edm.“<\/div>\n
„Oh, tak\u017ee si chce\u0161 se mnou pov\u00eddat?“ dot\u00e1zal se Bill a jeho \u00fasm\u011bv nemohl b\u00fdt v\u011bt\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Pro\u010d bych si s tebou nem\u011bl cht\u00edt pov\u00eddat? Ale nem\u016f\u017eeme se bavit moc dlouho a nem\u016f\u017ee\u0161 mluvit o\u2026 v\u0161ak v\u00ed\u0161\u2026 t\u011bch v\u011bcech, o kter\u00fdch mluv\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d.“<\/div>\n

„Oh, ch\u00e1pu, nem\u00e1m vytahovat sv\u00fdho pt\u00e1ka,“ \u0159ekl Bill nedbale a Tom se za\u010dal chechtat.<\/div>\n
„Ne, Bille, nem\u016f\u017ee\u0161 vytahovat sv\u00fdho pt\u00e1ka. Nebo m\u00e9ho, kdy\u017e u\u017e jsme u toho.“<\/div>\n
„Hej, vlastn\u011b jsem nikdy nemluvil o tv\u00fdm p\u00e9ru. Te\u010f jsem na n\u011bj myslel, ano. To jsem ud\u011blal.“ Bill se nestyd\u011bl to p\u0159iznat. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e nebyl Tomovi tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159, ale mluvil s n\u00edm jenom po telefonu.<\/p>\n

„Bo\u017ee, Bille,“ za\u0161eptal jeho tren\u00e9r.<\/div>\n

„Je\u017e\u00ed\u0161i, Tome, pro\u010d \u0161ept\u00e1\u0161? Jsi v pod\u011blan\u00fdm aut\u011b, s\u00e1m,“ sm\u00e1l se Bill a o\u010dividn\u011b mu nedo\u0161lo, pro\u010d je Tom\u016fv hlas napjat\u00fd.<\/div>\n
„Co mi to, doprdele, d\u011bl\u00e1\u0161?“ zak\u0148oural Tom.<\/div>\n
„No, m\u00e1m dojem, \u017ee s tebou m\u00e1m konverzaci po telefonu. M\u00edsto toho bychom si mohli taky ps\u00e1t, ale mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem v tom d\u011bsn\u00fd. Ale prost\u011b nech\u00e1pu, pro\u010d\u2026“ \u0159ekl Bill. Zase nepochopil, co se mu Tom sna\u017e\u00ed \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Bille, jenom na vte\u0159inu zkus b\u00fdt na stejn\u00e9 str\u00e1nce jako j\u00e1, oukej? P\u0159edst\u00edrej, \u017ee jsme v t\u011blocvi\u010dn\u011b a m\u00e1me lekci a ty se nesm\u00ed\u0161 ni\u010d\u00edm rozptylovat, dob\u0159e?“ Tom\u016fv hlas byl p\u0159\u00edsn\u00fd.<\/p>\n

Bill hned poslechl, proto\u017ee byl v p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed dobr\u00fd. „Ano, pane,“ zadrmolil monot\u00f3nn\u011b jako robot.<\/div>\n

Tom se nadechl. „Chyst\u00e1m se ti n\u011bco up\u0159\u00edmn\u011b \u0159\u00edct. A mo\u017en\u00e1 se ti to nebude l\u00edbit. Ale \u0159\u00edct to mus\u00edm, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Tak\u017ee?“ Bill se kousl do rtu.<\/div>\n
„M\u00e1m na t\u00e9 p\u00e1rty holku, kter\u00e1 na m\u011b \u010dek\u00e1. Rozhodn\u011b jsem pl\u00e1noval, \u017ee j\u00ed ojedu. Zrovna m\u011b t\u00e1hla do pokoje, kdy\u017e jsi zavolal.“<\/div>\n
„No, tak pro\u010d jsi ten hovor p\u0159ij\u00edmal? Chud\u00e1\u010dci tvoje koule jsou te\u010f asi na prasknut\u00ed.“ Bill byl velmi ochran\u00e1\u0159sk\u00fd, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na koule. I kdy\u017e nebyly jeho vlastn\u00ed.<\/div>\n
„To se ti sna\u017e\u00edm vysv\u011btlit, Bille! Kurva. Pod\u00edvej, trochu jsem pil, tak\u017ee nev\u00edm, jestli bych tohle norm\u00e1ln\u011b \u0159ekl, ale\u2026 Pr\u00e1v\u011b te\u010f jsi to ty, z koho mi m\u016f\u017eou prasknout koule.“<\/p>\n

„J\u00c1 BYCH NIKDY NEUBL\u00cd\u017dIL N\u011a\u010c\u00cdM KOUL\u00cdM!“ za\u0159val Bill.
„P\u0159esta\u0148 k\u0159i\u010det! Doprdele, Bille!! M\u00e1lem jsem ohluchl,“ zavyl Tom. „Ch\u00e1pe\u0161, co ti \u0159\u00edk\u00e1m?“<\/div>\n

„J\u00e1, uh\u2026 \u017ee ty\u2026 ty\u2026“ Bill tomu po\u0159\u00e1d \u00fapln\u011b nerozum\u011bl. Co si myslel, \u017ee Tom \u0159\u00edkal, zn\u011blo a\u017e moc dob\u0159e na to, aby to byla pravda, tak\u017ee usoudil, \u017ee to tak prost\u011b nen\u00ed.<\/div>\n
„\u017de m\u011b p\u0159itahuje\u0161, jo. Ale zatracen\u011b to nech\u00e1pu. Miluju holky. Miluju na nich v\u0161echno. Tak\u017ee by sis mohl myslet, \u017ee tvoje neust\u00e1l\u00fd tlach\u00e1n\u00ed o tv\u00fdm p\u00e9ru m\u011b ur\u00e1\u017e\u00ed, ale\u2026 tak to nen\u00ed. Je to vlastn\u011b p\u0159esn\u011b naopak.“ Tom zast\u00e9nal.<\/p>\n

Na Billov\u011b stran\u011b linky bylo chv\u00edli ticho. „Tak\u017ee ty \u0159\u00edk\u00e1\u0161\u2026 \u017ee kdy\u017e mluv\u00edm o sv\u00fdm obrovsk\u00fdm p\u00e9ru, d\u011bl\u00e1 to s tebou to sam\u00e9, co tvoje st\u00e9n\u00e1n\u00ed se mnou?“<\/div>\n

Tom se zachechtal. „Jo, Bille. Ale nic za t\u00edm nehledej, proto\u017ee popravd\u011b ani j\u00e1 s\u00e1m je\u0161t\u011b nev\u00edm, co si o tom myslet, oukej? Kdybychom se mohli chovat norm\u00e1ln\u011b, nebo\u2026 kurva, norm\u00e1ln\u011b nen\u00ed to spr\u00e1vn\u00e9 slovo\u2026 kdybychom se mohli na chv\u00edli chovat tak, jako by tahle konverzace nikdy neprob\u011bhla, dokud nezjist\u00edm, co se to d\u011bje, hodn\u011b by to pro m\u011b znamenalo. Proto\u017ee faktem je, \u017ee se sotva zn\u00e1me\u2026 Ale j\u00e1 t\u011b chci poznat\u2026 A te\u010f, mohli bychom se zkusit chovat jako v\u017edycky? Pros\u00edm?“<\/p>\n

„Jasn\u011b, \u017ee m\u016f\u017eeme,“ souhlasil Bill, ale p\u0159itom se usm\u00edval od ucha k uchu a v\u00e1lel se po v\u0161ech p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch v centru<\/em>. N\u00e1hle svou \u010dinnost p\u0159eru\u0161il a posadil se. „Ale jenom, kdy\u017e nebude\u0161 st\u00e9nat. A j\u00e1 slibuju, \u017ee nebudu vytahovat svoje obrovsk\u00fd p\u00e9ro, kdy\u017e bude\u0161 se mnou.“<\/div>\n

Dred\u00e1\u010d se up\u0159\u00edmn\u011b \u0159ehtal. „Bille. Nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak obrovsk\u00fd.“<\/div>\n
„Tome, nelhal bych ti. Je to pod\u011blan\u00fd monstrum,“ odpov\u011bd\u011bl \u010dernovl\u00e1sek velmi v\u00e1\u017en\u011b, proto\u017ee tu byla \u0161ance, \u017ee ho Tom jednou uvid\u00ed, tak\u017ee ho na to musel p\u0159ipravit.<\/p>\n

„Oukej, Bille. Pros\u00edm, nemluv se mnou o sv\u00fdm ob\u0159\u00edm monstr\u00f3zn\u00edm p\u00e9ru a j\u00e1 nebudu d\u011blat \u017e\u00e1dn\u00e9 zvuky, kter\u00e9 bys mohl vyhodnotit jako sexu\u00e1ln\u00ed,“ shrnul Tom.<\/div>\n

„Ale\u2026 ne napo\u0159\u00e1d, spr\u00e1vn\u011b?“ zeptal se Bill rozechv\u011ble.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Nemysl\u00edm napo\u0159\u00e1d, Bille. Jenom pro te\u010f. Poslouchej, mus\u00edm j\u00edt. Georg je kret\u00e9n a h\u00e1z\u00ed mi n\u011bjak\u00fd sra\u010dky na auto.“<\/div>\n
„Ojede\u0161 tu holku?“ ot\u00e1zal se Bill ti\u0161e jako my\u0161ka.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 ne. Nechci j\u00ed ojet. Dobrou noc, Bille.“<\/div>\n
„Dobrou\u2026 Tome.“ Bill se do telefonu zaculil a pak s v\u00fddechem zav\u011bsil.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Radost, kterou c\u00edtil, pokra\u010dovala i pot\u00e9, co se\u0161el dol\u016f, aby sn\u011bdl italsk\u00e9 j\u00eddlo, je\u017e objednala Kiran. Ta se sm\u00e1la, kdy\u017e zjistila, \u017ee m\u00e1 Bill \u0161pagetovou om\u00e1\u010dku po cel\u00e9m obli\u010deji. Ale Bill se prost\u011b usm\u00edval, proto\u017ee mo\u017en\u00e1 ho Tom zat\u00edm je\u0161t\u011b nem\u00e1 r\u00e1d, ale l\u00edb\u00ed se mu, a to byl dobr\u00fd za\u010d\u00e1tek.<\/p>\n

Kdy\u017e byl pozd\u011bji v noci v centru<\/em> a jeho monstr\u00f3zn\u00ed penis byl d\u00edky my\u0161lenk\u00e1m na Toma v pozoru, Bill ho lehce pohladil a za\u0161eptal: „Vypad\u00e1 to, \u017ee se Tomovi l\u00edb\u00ed o tob\u011b sly\u0161et. Tak\u017ee d\u00edky.“ A usnul jako d\u0159evo.<\/p>\n

autor: mohanrocks<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Allka<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: mohanrocks M\u00e1me tu prvn\u00ed kulat\u00fd d\u00edl (a taky m\u016fj obl\u00edben\u00fd – jak j\u00e1 miluju ty jejich rozhovory :-)) a j\u00e1 bych op\u011bt cht\u011bla pod\u011bkovat za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159, kter\u00fd pod touhle pov\u00eddkou zanech\u00e1te. H\u0159eje to moje p\u0159ekladatelsk\u00e9 srdce \ud83d\ude42 \ud83d\ude42 Allka Bill<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[568],"tags":[],"class_list":["post-4441","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-work-out"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4441","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4441"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4441\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4441"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4441"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4441"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}