{"id":4442,"date":"2013-12-03T17:00:00","date_gmt":"2013-12-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4428"},"modified":"2013-12-03T17:00:00","modified_gmt":"2013-12-03T16:00:00","slug":"psycholog-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/03\/psycholog-8\/","title":{"rendered":"Psycholog 8."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Cincina<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane doktore, mohl bych s v\u00e1mi na chv\u00edli mluvit?“<\/div>\n
Doktor oto\u010dil hlavu od po\u010d\u00edta\u010de s l\u00e9ka\u0159skou zpr\u00e1vou. „Ale ano, jist\u011b. O co se jedn\u00e1?“<\/div>\n
„Jde o Billa Kaulitze.“<\/div>\n
„Ach ano. Bolest na hrudi. Pamatuji si to. Nen\u00ed to nic v\u00e1\u017en\u00e9ho. Z\u0159ejm\u011b nervov\u00fd kolaps. Vypadl opravdu hrozn\u011b. A kdo v\u016fbec jste?“<\/div>\n
„Jeho psycholog.“ Tom si promnul sp\u00e1nky.<\/div>\n
„Tak to jsem v\u00e1m nem\u011bl nic \u0159\u00edkat, proto\u017ee nejste jeho p\u0159\u00edbuzn\u00fd. Ale tak kdy\u017e jste l\u00e9ka\u0159, tak to bych mohl opomenout\u2026“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00e1s ch\u00e1pu.“ Pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Nicm\u00e9n\u011b si mysl\u00edm, \u017ee ho propust\u00edme u\u017e z\u00edtra r\u00e1no.“<\/div>\n
„Opravdu? Tak j\u00e1 se tady zastav\u00edm a pom\u016f\u017eu mu s balen\u00edm\u2026“ Tom se nadechoval, \u017ee n\u011bco \u0159ekne, kdy\u017e ho l\u00e9ka\u0159 p\u0159eru\u0161il.<\/p>\n

„V\u00e1\u017en\u011b jste pouze jeho l\u00e9ka\u0159?“ P\u0159em\u011b\u0159il si ho pohledem. Nezd\u00e1lo se mu to.<\/div>\n

„Jist\u011b. Chci, aby byl v po\u0159\u00e1dku, a hlavn\u011b se nesm\u00ed zase n\u011bkde sesypat.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Doktor mu podal ruku a rozlou\u010dil se.<\/div>\n
„Tak\u00e9 m\u011b t\u011b\u0161ilo.“ Tom opustil l\u00e9ka\u0159sk\u00fd pokoj a vydal se dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Celou cestu myslel na Billa, proto\u017ee mu ho bylo l\u00edto. Chud\u00e1k kluk to m\u00e1 opravdu t\u011b\u017ek\u00e9. Ale Tom byl rozhodnut\u00fd mu pomoct, i kdy\u017e pochyboval o tom, \u017ee svede n\u011bco nov\u00e9ho. Bill by pot\u0159eboval psychiatra, aby mu mohl p\u0159edepsat n\u011bjak\u00e1 antidepresiva nebo jin\u00e9 l\u00e9ky.<\/p>\n

Doma si Tom ud\u011blal dlouhou koupel, u kter\u00e9 se sna\u017eil zrelaxovat sv\u00e9 t\u011blo. Nev\u011bdomky p\u0159i n\u00ed myslel na Billa, proto\u017ee po\u0159\u00e1d se mu vkr\u00e1dal do mysli. Bylo to nenorm\u00e1ln\u00ed. Nemohl ho ze sv\u00e9 hlavy ani dostat. Tak moc mu cht\u011bl pomoct, ale nejhor\u0161\u00ed bylo, \u017ee absolutn\u011b nev\u011bd\u011bl jak. Kdyby jen mohl na n\u011bco p\u0159ij\u00edt, kdyby ho n\u011bco trklo a on by v\u011bd\u011bl.<\/p>\n

Takhle tam le\u017eel a p\u0159em\u00fd\u0161lel asi hodinu, ne\u017e voda byla vla\u017en\u00e1 a uv\u011bdomil si, \u017ee u\u017e je dost vymydlen\u00fd a vyvon\u011bn\u00fd. Vypustil vodu a s\u00e1hl po nejbli\u017e\u0161\u00edm frot\u00e9 ru\u010dn\u00edku. Byl p\u0159\u00edjemn\u00fd na dotek a Tom si to u\u017e\u00edval. Mo\u017en\u00e1 by si mohl ud\u011blat op\u011bt jednu ze sv\u00fdch chvilek.<\/p>\n

Odebral se do lo\u017enice. Lehl si do postele, p\u0159ikryl se dekou a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Necht\u011bl j\u00edt je\u0161t\u011b sp\u00e1t, proto\u017ee nejsp\u00ed\u0161 ani neusne. Za\u0161m\u00e1tral rukou u no\u010dn\u00edho stolku a hm\u00e1tl po lubrika\u010dn\u00edm gelu. V\u017edy p\u0159ipraven. Nanesl si trochu na prsty, druhou rukou rychle fla\u0161ti\u010dku odhodil a pod dekou si shrnul spodn\u00ed \u010d\u00e1st py\u017eama. Dlan\u00ed, ve kter\u00e9 m\u011bl lubrika\u010dn\u00ed gel, si projel chloubu.<\/div>\n

Dlouho si ned\u011blal dob\u0159e, proto\u017ee posledn\u00ed dobou opravdu nem\u011bl \u010das. To je po\u0159\u00e1d pr\u00e1ce sem, pr\u00e1ce tam a na sebe ka\u0161lal. T\u00edm, \u017ee del\u0161\u00ed dobu abstinoval, mu sta\u010dilo p\u00e1r my\u0161lenek, p\u00e1rkr\u00e1t zapohybovat rukou a u\u017e to bylo. Set\u0159el sperma kapesn\u00edkem, kter\u00fd vyhodil do ko\u0161e na druh\u00e9m konci pokoje.
Pot\u00e9 se vydal zp\u011bt do postele, ulehl a usnul. A to si myslel, \u017ee se mu to nepovede.<\/p>\n

To Bill v nemocnici m\u011bl daleko zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed program. Nejprve se chv\u00edli d\u00edval na televizi, kterou na sv\u00e9m pokoji m\u011bl. Jen\u017ee nic zaj\u00edmav\u00e9ho ned\u00e1vali, proto ji asi po hodin\u011b nudn\u00e9ho p\u0159ep\u00edn\u00e1n\u00ed vypnul a rozhodl se, \u017ee p\u016fjde sp\u00e1t. Nebo \u017ee to aspo\u0148 zkus\u00ed.<\/div>\n

Jen\u017ee to by nebyl Bill, kdyby u\u017e p\u0159edem nemyslel na to, jak neusne a takhle se akor\u00e1t zbyte\u010dn\u011b vynervoval. Kdy\u017e asi po dal\u0161\u00ed hodin\u011b p\u0159evalov\u00e1n\u00ed zabral, zd\u00e1la se mu dal\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fra.<\/p>\n

Tentokr\u00e1t v n\u00ed byl Tom, kter\u00fd m\u011bl namalovan\u00fd obli\u010dej jako Joker. Co\u017e znamenalo b\u00edl\u00e9 tv\u00e1\u0159e, \u010dern\u00e9 kruhy kolem o\u010d\u00ed a rud\u011b \u010dervenou pusu, v koutc\u00edch natr\u017eenou. A pr\u00e1v\u011b tento Tom, nebo chcete-li Joker, se pomal\u00fdm krokem vydal k Billovi. Ten se dal na \u00fat\u011bk, ale nebylo mu to nic platn\u00e9, proto\u017ee Joker byl neskute\u010dn\u011b rychl\u00fd.<\/em><\/div>\n

Kdy\u017e u\u017e si Bill myslel, \u017ee mu unikne, byl pevn\u011b chycen za ruku. Pomalu oto\u010dil svou tv\u00e1\u0159 k jeho a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Nic v nich nevid\u011bl. Ani bolest, ani radost. \u017d\u00e1dn\u00fd pocit. Joker na n\u011bj vycenil zuby a zakousl se mu do krku. Tohle Bill nech\u00e1pal, proto\u017ee Joker p\u0159ece nebyl up\u00edr, ani nic podobn\u00e9ho.<\/p>\n

<\/em> A pak se probudil. Byl cel\u00fd zpocen\u00fd, ud\u00fdchan\u00fd a v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje. Ot\u0159el si \u010delo a tv\u00e1\u0159e, koukal kolem sebe a uji\u0161\u0165oval se, \u017ee nikde nikdo nen\u00ed. Kdyby jej te\u010f n\u011bkdo vid\u011bl, tak si opravdu pomysl\u00ed, \u017ee je bl\u00e1zen.<\/div>\n

Oto\u010dil se na druh\u00fd bok a zbytek noci p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom snu. U\u017e ani necht\u011bl usnout, proto\u017ee tenhle sen byl hnusn\u00fd. Mus\u00ed ho \u0159\u00edct Tomovi. Ale jak na n\u011bj zareaguje, kdy\u017e to cel\u00e9 bylo vlastn\u011b o n\u011bm?<\/p>\n

R\u00c1NO<\/p>\n

Doktor vstoupil do pokoje s propou\u0161t\u011bc\u00ed zpr\u00e1vou. Ihned si pov\u0161iml zni\u010den\u00e9ho Billa.<\/div>\n

„D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
Bill se posadil. Vypadal jako mrtvola. Nevyspan\u00fd, pobledl\u00fd, kruhy pod o\u010dima. Trochu p\u0159ipom\u00ednal Jokera z toho snu. Akor\u00e1t nem\u011bl protr\u017een\u00e9 koutky \u00fast.<\/div>\n
„Ne.“ Za\u0161eptal potichu.<\/div>\n
„V\u016fbec se mi nel\u00edb\u00edte.“<\/div>\n
„To je jedno. Pust\u00edte m\u011b u\u017e dom\u016f?“<\/div>\n
„Kdy\u017e v\u00e1s te\u010f vid\u00edm, tak bych si v\u00e1s tu nejrad\u0161i nechal.“<\/div>\n
„Ne. Chci dom\u016f. Jestli mi ji ned\u00e1te, tak podep\u00ed\u0161u revers.“<\/div>\n
„No, vid\u00edm, \u017ee to nem\u00e1 cenu. Tady ji m\u00e1te,“ podal mu zpr\u00e1vu. „Hlavn\u011b na sebe d\u00e1vejte pozor.“ Opustil pokoj.<\/p>\n

Bill se pomalu zvedl a pustil se do balen\u00ed sv\u00fdch p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 tady m\u011bl. Nebylo toho moc, ale p\u0159esto n\u011bco m\u00e1lo bylo.<\/div>\n

V\u016fbec si neum\u00ed p\u0159edstavit, \u017ee se pod\u00edv\u00e1 Tomovi do o\u010d\u00ed, a\u017e p\u0159ijde.<\/p>\n

autor: Cincina<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cincina „Dobr\u00fd den, pane doktore, mohl bych s v\u00e1mi na chv\u00edli mluvit?“ Doktor oto\u010dil hlavu od po\u010d\u00edta\u010de s l\u00e9ka\u0159skou zpr\u00e1vou. „Ale ano, jist\u011b. O co se jedn\u00e1?“ „Jde o Billa Kaulitze.“ „Ach ano. Bolest na hrudi. Pamatuji si to. Nen\u00ed to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[569],"tags":[],"class_list":["post-4442","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-psycholog"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4442","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4442"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4442\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4442"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4442"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4442"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}