{"id":4445,"date":"2013-12-02T18:00:00","date_gmt":"2013-12-02T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4431"},"modified":"2013-12-02T18:00:00","modified_gmt":"2013-12-02T17:00:00","slug":"ostrov-lzi-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/12\/02\/ostrov-lzi-2\/","title":{"rendered":"Ostrov l\u017e\u00ed 2."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
V\u0161em v\u00e1m i za vznikl\u00e9 komplikace s blogem d\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e, v\u00e1\u017en\u011b jsem z toho m\u011bla strach \ud83d\ude00 A jen bych v\u00e1m cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee pov\u00eddka nebude o vztahu Georga s Billem, ani to tam nikde n\u011bjak nebude, tak se pros\u00edm ned\u011bste. P\u016fjde zde \u010dist\u011b o vztah mezi Billem a Tomem.
<\/em><\/div>\n
Kat<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se vyno\u0159il zpod hladiny a zalapal po dechu. Vzduch! Pot\u0159eboval vzduch! Zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe a \u0161lapal vodu. Byl u b\u0159ehu\u2026 u b\u0159ehu? Nem\u011bli b\u00fdt n\u011bkde b\u016fhv\u00edkde uprost\u0159ed \u0161ir\u00e9ho oce\u00e1nu? Rozhodl se to pro tuto chv\u00edli ne\u0159e\u0161it a plaval sm\u011brem k pevnin\u011b, sna\u017eil se, co mohl, i kdy\u017e nikdy nebyl zrovna dvakr\u00e1t dobr\u00fd plavec. Sly\u0161el, jak k n\u011bmu z pl\u00e1\u017ee dol\u00e9haj\u00ed hlasy.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Jste v\u0161ichni cel\u00ed?“ vydechl unaven\u011b Georg a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Gustav i Tom p\u0159ik\u00fdvli.<\/p><\/div>\n

„Jo, asi jo\u2026“ zamumlal Tom a pod\u00edval se na vodu sm\u011brem k vraku jejich lodi. Kde je Bill?<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl hn\u011bdovlas\u00fd a pod\u00edval se na Toma. „Vid\u00ed\u0161 ho n\u011bkde?“<\/div>\n
„Ne\u2026“ vydechl. „Ale\u2026 p\u016fjdu se po n\u011bm pod\u00edvat.“ Dal si ruce do kapes prom\u00e1\u010den\u00e9 mikiny a vy\u0161el k vod\u011b, tam kde plavaly kusy v\u00fdletn\u00ed lodi. „Bille!“ volal, hlas nak\u0159\u00e1pnut\u00fd kv\u016fli vyschl\u00e9mu krku. Doufal, \u017ee ho najde, mus\u00ed ho naj\u00edt. Mus\u00ed. U\u017e jen kv\u016fli tomu, \u017ee to byl snoubenec Georga a ten byl jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tome?“ vyplivl Bill dou\u0161ek slan\u00e9 vody, kter\u00e1 se mu drala s mal\u00fdmi vlnkami do \u00fast. „Tome!“ za\u010dal plavat rychleji. Up\u0159\u00edmn\u011b doufal, \u017ee ho Tom sly\u0161\u00ed, v tuto chv\u00edli se mu zd\u00e1l jako jeho jedin\u00e1 nad\u011bje na z\u00e1chranu.<\/div>\n
Tom ho sly\u0161el, zamrkal a rozeb\u011bhl se do vody. „Bille!“<\/div>\n
„T-tady jsem!“ pl\u00e1cal se \u010dernovlas\u00fd zoufale ve vod\u011b a bojoval s odlivem.<\/div>\n
Tom se zoufale sna\u017eil dostat k m\u00edstu, odkud sly\u0161el sv\u00e9ho kamar\u00e1da volat, ale kdy\u017e u\u017e byl asi po ramena ve vod\u011b, st\u00e1le ho nikde nevid\u011bl. A co h\u016f\u0159, dokonce i jeho hlas utichl\u2026<\/p>\n

„Hej Gustave\u2026?“ zamra\u010dil se Georg, kdy\u017e se pod\u00edval na vodu.<\/div>\n

„Co je?“<\/div>\n
„Sly\u0161\u00ed\u0161 Toma?“<\/div>\n
„Ne?“<\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b\u2026“ vydechl a vskutku, po jeho kamar\u00e1dovi nebylo ani vidu.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Vlhko, to bylo to prvn\u00ed, co Bill poc\u00edtil, kdy\u017e nabyl v\u011bdom\u00ed. Vlhko, vlezl\u00fd chlad a smrad \u010dehosi, co nedok\u00e1zal identifikovat. Otev\u0159el o\u010di, nevid\u011bl moc dob\u0159e, co\u017e bylo divn\u00e9 – v\u017edycky m\u011bl toti\u017e zrak jako ost\u0159\u00ed\u017e. Rozmazan\u00e9 obrazce p\u0159ed jeho o\u010dima se ale za\u010daly zaost\u0159ovat a on si brzy uv\u011bdomil, \u017ee je v jak\u00e9si jeskyni. A nejen to, byl sv\u00e1zan\u00fd<\/em> a t\u0159e\u0161tila mu hlava.<\/p>\n

Kde to byl? Jak se tady ocitl a kde byl Tom, kter\u00fd pro n\u011bj plaval, a Georg a ostatn\u00ed? Nev\u011bd\u011bl, posledn\u00ed, co si pamatoval, bylo to, jak se sna\u017eil doplavat ke b\u0159ehu a pak u\u017e jen dlouhou, \u010dernou tmu. Hlavou se op\u0159el o chladnou st\u011bnu jeskyn\u011b, po kter\u00e9 st\u00e9kala voda, a znovu zav\u0159el o\u010di. Pomalu ho za\u010d\u00ednal p\u0159em\u00e1hat pocit zoufalstv\u00ed, co se to sakra d\u011blo? C\u00edtil, jak se mu sv\u00edr\u00e1 hrdlo, jak se mu v krku tvo\u0159\u00ed a\u017e moc zn\u00e1m\u00fd knedl\u00edk, jak se mu chv\u011bje brada. Po tv\u00e1\u0159i stekla prvn\u00ed slza a vzala s sebou \u010derstv\u011b nanesenou vrstvu prachu. Jedin\u00e9 co cht\u011bl, bylo jet s p\u0159\u00e1teli na Hawai, bavit se, opalovat se, pop\u00edjet koktejly a ne\u2026 tohle. Zachv\u011bl se, po z\u00e1dech mu p\u0159eb\u011bhla husina.<\/p>\n

Znovu se rozhl\u00eddl kolem sebe, sna\u017eil se co nejd\u0159\u00edv zaost\u0159it do \u0161era, vyd\u011b\u0161en\u011b vydechl, kdy\u017e usly\u0161el kroky. O\u010di znovu k\u0159e\u010dovit\u011b zav\u0159el a sna\u017eil se potla\u010dit vzlyk, kter\u00fd se mu dral na rty. Tak stra\u0161n\u011b se t\u0159\u00e1sl a p\u0159i tom se sna\u017eil d\u011blat, jako\u017ee nen\u00ed, \u017ee neexistuje nebo \u017ee je mrtv\u00fd. Jen aby ho ten doty\u010dn\u00fd nechal na pokoji a \u0161el si zase po sv\u00fdch. Ale moment, co kdy\u017e to byl n\u011bkdo z jejich lodi a p\u0159i\u0161el ho zachr\u00e1nit? Co kdy\u017e to v\u016fbec nebyl n\u011bkdo, kdo mu cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit? M\u011bl by otev\u0159\u00edt o\u010di a pusu a nechat v\u0161echen strach stranou a jen volat o pomoc. Ale n\u011bco v hlav\u011b mu dost d\u016frazn\u011b \u0159\u00edkalo, aby to ned\u011blal, aby jen zachoval svou dosavadn\u00ed pozici a nepohnul se ani o p\u00ed\u010f.<\/p>\n

Kroky odezn\u011bly a jeskyn\u00ed se znovu rozlehlo ticho. Bill vydechl, ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee zadr\u017eoval dech, otev\u0159el o\u010di a zjistil, \u017ee ona osoba tu ponechala zdroj sv\u011btla. Pochode\u0148 upevn\u011bnou v jak\u00e9msi otvoru v kameni. \u010cernovlas\u00fd tak te\u010f m\u011bl mnohem lep\u0161\u00ed podm\u00ednky pro to, aby se pod\u00edval na sv\u00e9 okol\u00ed a n\u011bjak zhodnotil situaci, ve kter\u00e9 se ocitl. Na zdech byly jak\u00e9si klikyh\u00e1ky nat\u0159en\u00e9 \u010dervenou barvou, alespo\u0148 Bill si p\u0159\u00e1l v\u011b\u0159it tomu, \u017ee je to jen a pouze \u010derven\u00e1 barva a ne nic jin\u00e9ho. Z jeho p\u0159edstavy ho ale vytrhl pohled, kter\u00fd se mu naskytl, kdy\u017e se pod\u00edval kousek od sv\u00e9ho lev\u00e9ho boku. Z jeho \u00fast se vydral p\u0159idu\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik a popla\u0161en\u011b se ve sv\u00e9 sv\u00e1zan\u00e9 form\u011b sna\u017eil dostat co nejd\u00e1l, ale moc se mu to neda\u0159ilo, akor\u00e1t spadl na bok a uhodil se o tvrdou zem do obli\u010deje. Rozvzlykal se, zoufale se sna\u017eil posouvat, jak jen to \u0161lo. Hlavn\u011b aby se dostal co nejd\u00e1l od tlej\u00edc\u00edho t\u011bla s podivn\u00fdm \u0161klebem v obli\u010deji a roztr\u017eenou tv\u00e1\u0159\u00ed. Zvedl se mu \u017ealudek, u\u017e ch\u00e1pal, z \u010deho byl ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd z\u00e1pach, kter\u00fd se mu po celou dobu dost\u00e1val pod k\u016f\u017ei. Rad\u011bji necht\u011bl myslet na to, jak dlouho tu jeho mrtv\u00fd spole\u010dn\u00edk musel b\u00fdt. Jedin\u00e9, \u010d\u00edm si byl v tu chv\u00edli jist\u00fd, bylo to, \u017ee mus\u00ed pry\u010d.<\/p>\n

Zoufale se sna\u017eil ve sv\u00e9 zmaten\u00e9 hlav\u011b vymyslet n\u011bjak\u00fd pl\u00e1n, kter\u00fd by mu pomohl se odsud dostat. Jen\u017ee a\u0165 se sna\u017eil, jak se sna\u017eil, nic ho nenapadalo. A\u017e po chv\u00edli si v\u0161iml ostr\u00e9ho kusu kamene, kter\u00fd mu le\u017eel u nohou. Soust\u0159ed\u011bn\u011b vypl\u00e1zl jazyk a zvedl nohy tak, aby se provazy dostal k provizorn\u00edmu no\u017ei. Nemusel se ani moc sna\u017eit, proto\u017ee jeho pouta nebyla nijak moc pevn\u00e1. Sp\u00ed\u0161e vypadala, jako by byla zpuch\u0159el\u00e1 – a tak rychle povolila a mladi\u010dk\u00fd Bill m\u011bl brzy nohy voln\u00e9.<\/p>\n

„Fajn Billy, tohle zvl\u00e1dne\u0161,“ zlomil se mu hlas do pr\u00e1zdn\u00e9ho prostoru. Vy\u0161kr\u00e1bal se do kleku, te\u010f u\u017e jen p\u0159e\u0159ezat pouta, kter\u00fdmi m\u011bl ruce sv\u00e1zan\u00e9 za z\u00e1dy. A pak? Dostat se co nejrychleji pry\u010d z tohoto hrozn\u00e9ho m\u00edsta, ze kter\u00e9ho mu vst\u00e1valy hr\u016fzou chloupky po cel\u00e9m t\u011ble. A\u010d necht\u011bl, znovu se pod\u00edval na mrtvou \u017eenu za sv\u00fdmi z\u00e1dy, cel\u00fd se zachv\u011bl a do o\u010d\u00ed se mu hrnuly slzy zoufalstv\u00ed, rychle t\u00edm sam\u00fdm kamenem uvolnil sv\u00e9 ruce, p\u0159i\u010dem\u017e se mu poda\u0159ilo opravdu o\u0161kliv\u011b se \u0161kr\u00e1bnout, a u\u017e se hrabal na nohy. Jen\u017ee kam ut\u00e9ci? Jedin\u00e1 mo\u017en\u00e1 cesta odtud byla ta, po n\u00ed\u017e \u0161la nezn\u00e1m\u00e1 osoba, kter\u00e1 zde zanechala pochode\u0148. Ale nemohl tu p\u0159eci z\u016fstat, nemohl tu \u010dekat, a\u017e se jeho \u00fanosce vr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n

Sebral pochode\u0148 z dr\u017e\u00e1ku a rozt\u0159esen\u011b vydechl, neot\u00e1\u010del se, m\u011bl po\u0159\u00e1d \u017ealudek jako na vod\u011b a sna\u017eil se potla\u010dit panick\u00fd z\u00e1chvat, kter\u00fd se ho st\u00e1le v\u00edc sna\u017eil ovl\u00e1dnout. Zavrt\u011bl urputn\u011b hlavou a vykro\u010dil vst\u0159\u00edc sv\u00e9mu neblah\u00e9mu osudu. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, do \u010deho se \u017eene a rad\u011bji na to ani necht\u011bl myslet, m\u011bl te\u010f jedin\u00fd c\u00edl. Jako lovec, kter\u00fd se bezhlav\u011b \u017eene za svou ko\u0159ist\u00ed a nevid\u00ed sv\u011bt kolem sebe – tak on pr\u00e1v\u011b hledal cestu ven a hodlal ji naj\u00edt za ka\u017edou cenu.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Hal\u00f3?“ Bill ve\u0161el do jak\u00e9si nov\u00e9 m\u00edstnosti, kter\u00e1 byla o n\u011bco m\u00e1lo men\u0161\u00ed ne\u017e ta, ve kter\u00e9 se probudil. Av\u0161ak v lec\u010dem si byly podobn\u00e9, ob\u011b dv\u011b m\u011bly zdi pokreslen\u00e9 ornamenty a bylo v nich nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vlhko a \u0161ero. Ze stropu visely v\u011btve a kdesi v rohu zapi\u0161t\u011bla krysa. Bill zadr\u017eel dech, nesn\u00e1\u0161el tuhle hav\u011b\u0165. Ale po\u0159\u00e1d se jich b\u00e1l m\u00e9n\u011b ne\u017e mrtvol, kter\u00e9 potk\u00e1val po cest\u011b. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 nebyla takov\u00e1 jako prvn\u00ed, ale kostry, ze kter\u00fdch odpad\u00e1valy posledn\u00ed kousky tlej\u00edc\u00edho masa, mu vadily mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edc. Zachv\u011bl se, p\u0159eb\u011bhl mu mr\u00e1z po z\u00e1dech a ze rt\u016f unikl tich\u00fd vzlyk. Pomoc.<\/em> Tak stra\u0161n\u011b moc r\u00e1d by te\u010f byl doma, ve sv\u00e9m pokoji, ve sv\u00e9 posteli, se sv\u00fdm mal\u00fdm psem a ply\u0161\u00e1kem, kter\u00e9ho mu Georg vyst\u0159elil v z\u00e1bavn\u00edm parku, kdy\u017e m\u011bli v\u00fdro\u010d\u00ed prvn\u00edho roku jejich vztahu. Dokonce mu chyb\u011bla i opi\u010d\u00ed l\u00e1ska jeho m\u00e1my, kter\u00e1 se chovala a starala se o n\u011bj, jako by mu bylo st\u00e1le p\u011bt let a neust\u00e1le ho t\u00edm ztrap\u0148ovala p\u0159ed v\u0161emi jeho p\u0159\u00e1teli a p\u0159\u00edtelem.<\/p>\n

Nikdo tu nebyl. Spadl mu k\u00e1men ze srdce, ale na druhou stranu nebyl moc r\u00e1d, doufal, \u017ee zde najde n\u011bkoho, kdo by mu dok\u00e1zal pomoci. S hlubok\u00fdm n\u00e1dechem vykro\u010dil d\u00e1l, pochode\u0148 dr\u017eel pevn\u011b v ruce a sv\u00edtil si na cestu, ohe\u0148 ho trochu oslepoval a tak se d\u00edval na zem, mo\u017en\u00e1 snad i proto, aby nevid\u011bl p\u0159ich\u00e1zet mo\u017en\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. Mo\u017en\u00e1 se m\u011bl d\u00edvat trochu l\u00e9pe, proto\u017ee mu ve chv\u00edli podjely nohy a zem mu pod nimi zmizela. Vyjekl. Sotva se stihl chytnout okraje d\u00edry ve sk\u00e1le, ve kter\u00e9 mu mizelo t\u011blo, a silou v\u016fle se \u0161kr\u00e1bal zp\u00e1tky nahoru. Pochode\u0148, kter\u00e1 byla jedin\u00fdm jeho zdrojem sv\u011btla, mu p\u0159itom spadla do kalu\u017ee vody, je\u017e odkap\u00e1vala ze zd\u00ed, a se sy\u010den\u00edm zhasla. Ocitl se v temnot\u011b a po dal\u0161\u00edm boji o \u017eivot naprosto vys\u00edlen\u00fd. Spla\u0161en\u011b d\u00fdchal a u\u017e d\u00e1l neodk\u00e1zal udr\u017eet svoje nervy, objal si kolena a rozvzlykal se. Bylo toho na n\u011bj moc.<\/p>\n

Zav\u00edraly se mu o\u010di, byl na smrt vy\u010derpan\u00fd, a p\u0159esto se sna\u017eil neusnout, jeho vzlyky se \u010dasem ztlumily a nyn\u00ed z nich byl u\u017e jen tich\u00fd a zoufal\u00fd \u0161epot. \u0160epot, kter\u00fd pro\u0159\u00edzlo jak\u00e9si zamuml\u00e1n\u00ed, zabru\u010den\u00ed, je\u017e vych\u00e1zelo z prostoru p\u0159ed n\u00edm. Trochu vystra\u0161en\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di a v\u00ed\u010dka n\u00e1sledn\u011b pevn\u011b zav\u0159el. Skousl si ret tak siln\u011b, a\u017e ve rtech uc\u00edtil sladkou pachu\u0165 krve. Zvuky se ale za\u010daly vyjas\u0148ovat a Bill poznal, \u017ee se nejedn\u00e1 o \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. Bylo to vol\u00e1n\u00ed, snaha o vol\u00e1n\u00ed, n\u011bkdo pot\u0159eboval pomoc. N\u011bkdo tam byl, stejn\u011b zoufal\u00fd jako on a pot\u0159eboval pomoc. Bill se rychle vy\u0161kr\u00e1bal na nohy, zapomn\u011bl na d\u00edru n\u011bkolik centimetr\u016f za podr\u00e1\u017ekou jeho bot, poran\u011bn\u00fdmi prsty sebral ze zem\u011b pohaslou pochode\u0148 a rozeb\u011bhl se sm\u011brem, odkud zvuky vych\u00e1zely. Ruce m\u011bl nata\u017een\u00e9 neust\u00e1le p\u0159ed sebou, aby do n\u011b\u010deho nenarazil, dalo se ale \u0159\u00edct, \u017ee b\u011b\u017eel na jistotu, jeho kroky byly \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm jist\u011bj\u0161\u00ed a jeho mysl ignorovala ostrou bolest, kter\u00e1 mu vyst\u0159elovala do kolene.<\/p>\n

„Je tam n\u011bkdo??“ Volal a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe, „Je tam n\u011bkdo?!“ nal\u00e9hal. Odpov\u011bd\u00ed mu bylo v\u00edc, ne\u017e \u010dekal. Jako dar z nebes.<\/div>\n

„Bille\u2026“ ozvalo se zachrapt\u011bn\u00ed du\u0161en\u00e9 rou\u0161kou p\u0159es \u00fasta. Hlas tak pov\u011bdom\u00fd, a\u017e mu znovu nahnal slzy do podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch o\u010d\u00ed. \u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk vb\u011bhl do m\u00edstnosti a dech se mu zadrhl kdesi v krku; u stropu p\u0159iv\u00e1zan\u00fd visel v jak\u00e9msi kokonu nad rozd\u011blan\u00fdm ohn\u011bm Tom. D\u00edval se na n\u011bj s v\u00fdrazem \u00falevy, ale i zoufalstv\u00ed, a Bill ch\u00e1pal pro\u010d. Zpod noh se mu toti\u017e za\u010d\u00ednalo pomalu \u010doudit.<\/p>\n

„Oh m\u016fj bo\u017ee\u2026“ vydechl a polo\u017eil lou\u010di na zem. „Vydr\u017e,“ vydechl a hned se sna\u017eil ohe\u0148 uhasit, Tom ho ale zastavil, poda\u0159ilo se mu n\u011bjak vykroutit hlavu a uvolnit si tak \u00fasta.<\/div>\n

„Nesm\u00ed\u0161 ten ohe\u0148 uhasit, posu\u0148 to\u2026 posu\u0148, to zvl\u00e1dne\u0161\u2026 pot\u0159ebujeme to sv\u011btlo, Bille…“ alespo\u0148 n\u011bkdo, kdo v tuto chv\u00edli dok\u00e1zal racion\u00e1ln\u011b myslet. Mlad\u0161\u00ed z nich p\u0159ik\u00fdvl a rychle se sna\u017eil o to, aby polena posunul o n\u011bjak\u00fd ten metr d\u00e1l. „No tak, to zvl\u00e1dne\u0161\u2026 Bo\u017ee, tak r\u00e1d t\u011b vid\u00edm \u017eiv\u00e9ho, Billy\u2026“<\/div>\n
„J-jo, j\u00e1\u2026 to nejde, Tome, j\u00e1\u2026 To nezvl\u00e1dnu! P\u00e1l\u00ed to!“<\/div>\n
„M\u011b to taky p\u00e1l\u00ed, Bille, jestli to nezvl\u00e1dne\u0161, budu nejsp\u00ed\u0161 za chv\u00edli ho\u0159et,“ zasm\u00e1l se Tom trochu zoufale, v jeho hlase moc humoru nezbylo. P\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed se na n\u011bj pod\u00edval, polknul a trochu p\u0159ik\u00fdvl, v hlav\u011b chlapci zazn\u011bla nevy\u0159\u010den\u00e1 odpov\u011b\u010f souhlasu a vzal svou pochode\u0148, aby klacky n\u011bjak odstr\u010dil. Povedlo se, hrom\u00e1dka se rozpadla a rozutekla po podlaze, te\u010f u\u017e jen zb\u00fdvalo dostat Toma dol\u016f. To se leh\u010deji \u0159eklo, ne\u017e ud\u011blalo.<\/p>\n

Ale povedlo se.<\/p>\n

Jakmile byl Tom na nohou, student na nic ne\u010dekal a vrhl se mu do n\u00e1ru\u010de, Tom ho ihned objal, tak moc, \u017ee by ho snad i rozma\u010dkal, kdyby to bylo fyzicky mo\u017en\u00e9. Oba dva byli neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00ed a vd\u011b\u010dn\u00ed za to, \u017ee ani jeden te\u010f nen\u00ed s\u00e1m. Oba d\u011bkovali Bohu za to, \u017ee \u017eij\u00ed, za to, \u017ee se t\u0159eba do\u017eij\u00ed z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho r\u00e1na, \u017ee ve dvou se l\u00e9pe najde v\u00fdchod z jeskyn\u011b ven, doufali \u017ee jim d\u00e1 dost s\u00edly na to se dostat dom\u016f a naj\u00edt sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele. Bill se modlil, aby znovu na\u0161el svou l\u00e1sku, zat\u00edmco Tom – kter\u00fd od n\u011bj nemohl odtrhnout o\u010di – d\u011bkoval, \u017ee svou l\u00e1sku znovu na\u0161el.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie V\u0161em v\u00e1m i za vznikl\u00e9 komplikace s blogem d\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e, v\u00e1\u017en\u011b jsem z toho m\u011bla strach \ud83d\ude00 A jen bych v\u00e1m cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee pov\u00eddka nebude o vztahu Georga s Billem, ani to tam nikde n\u011bjak nebude, tak se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[577],"tags":[],"class_list":["post-4445","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ostrov-lzi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4445","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4445"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4445\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4445"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4445"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4445"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}