{"id":4455,"date":"2013-11-30T16:00:00","date_gmt":"2013-11-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4441"},"modified":"2013-11-30T16:00:00","modified_gmt":"2013-11-30T15:00:00","slug":"denial-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/30\/denial-15\/","title":{"rendered":"Denial 15."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> A\u017e kolem druh\u00e9 hodiny jsme se zvedli od stolu a rozjeli se zp\u011bt do firmy. Cht\u011bl jsem ob\u011bma n\u011bco dobr\u00e9ho je\u0161t\u011b koupit, ale byli p\u0159ecpan\u00ed. Celou cestu do firmy n\u00e1m Nicki zase zp\u00edvala. Tentokr\u00e1t jsme se j\u00ed sm\u00e1li oba a j\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e se k n\u00ed p\u0159idal i Tom. Dlouho jsem se nec\u00edtil tak dob\u0159e a hezky uvoln\u011bn\u011b jako dnes. S Barbarou jsme hodn\u011b dlouho nikde nebyli. Ani jsem na to moc nemyslel.<\/p>\n

<\/em> „Uh, taky m\u011b to zmohlo,“ zasm\u011bju se, kdy\u017e se rozejdeme po chodb\u011b do kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n

„To mi pov\u00eddej,“ sm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„To mi pov\u00eddejte,“ zopakovala i Nicki a popl\u00e1cala se po b\u0159i\u0161e, \u010demu\u017e jsme se za\u010dali sm\u00e1t. Ta holka m\u011b zabije. Dneska m\u00e1 opravdu den. N\u011bkdy je tich\u00e1, klidn\u00e1, ale dnes v\u00e1\u017en\u011b perl\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee odpo\u010d\u00edvat, hm? Mus\u00ed v\u00e1m slehnout,“ usm\u011bju se. Na to mi ani jeden neodporoval. Do\u0161li jsme pomalu do kancel\u00e1\u0159e. Pro\u0161li jsme s klidem sekretari\u00e1t, jeliko\u017e tu Sandra ani nebyla. Zase se n\u011bkde fl\u00e1k\u00e1.<\/em> Nechal jsem oba vej\u00edt do kancel\u00e1\u0159e a pot\u00e9 jsem za n\u00e1mi zav\u0159el dve\u0159e. Tom do\u0161el ke gau\u010di a svalil se do n\u011bj. Lehnul si a popl\u00e1cal se po b\u0159i\u0161e. Nicki zapi\u0161t\u011bla, rozb\u011bhla se a sko\u010dila p\u0159\u00edmo na n\u011bj.<\/div>\n
„Uh!“ vy\u0161lo z Toma tak\u00e9 krom\u011b n\u00e1sledn\u00e9ho zak\u0148u\u010den\u00ed. Tak a te\u010f kam to bylo.<\/em><\/div>\n
„Nicol, to nem\u016f\u017ee\u0161,“ \u0159eknu hned a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011b. Je\u0161t\u011b mi ho zabije.<\/em> „Bude\u0161 zvracet nebo jsi impotentn\u00ed?“ zept\u00e1m se s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Dobr\u00fd,“ oddechl zhluboka a pod\u00edval se na ni. Ona si na n\u011bj lehla a za\u010dala ho \u0161imrat na krku. „Mn\u011b to nevad\u00ed,“ zavrt\u011bl se s \u00fasm\u011bvem a zav\u0159el o\u010di. Jo, to mus\u00ed\u0161 o n\u011bco n\u00ed\u017e, zlat\u00ed\u010dko.<\/em> Pousm\u00e1l jsem se a ti\u0161e k nim do\u0161el. Uk\u00e1zal jsem na Nicki, aby byla ti\u0161e, a jemn\u011b jsem Toma za\u010dal lechtat na b\u0159\u00ed\u0161ku a boc\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
\n
\n

„Aaah!“ za\u010dal pi\u0161t\u011bt se sm\u00edchem jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b a vrt\u011bt sebou. \u010cekal jsem to.<\/em> Nicki se za\u010dala sm\u00e1t s n\u00edm a za\u010dala mu prst\u00edkem \u0161\u0165ourat za kl\u00ed\u010dn\u00ed kost. Joo, \u0161ikovn\u00e1 holka!<\/em> „\u00cd\u00ed\u00edh, ne, ne, ne, dost! Pros\u00edm,“ za\u010dal se hlasit\u011b sm\u00e1t. Sm\u00e1l jsem se mu a pokra\u010doval. Prsty jsem mu zajel pod tri\u010dko a lechtal ho d\u00e1l, ani\u017e bych se p\u0159estal sm\u00e1t.<\/div>\n

„Ty n\u00e1\u0161 hrdino. Jak se krout\u00ed,“ brouknu. Jestli se tu nepo\u010d\u016fr\u00e1, bude to asi z\u00e1zrak.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, n\u00e9\u00e9!“ sm\u00e1l se p\u0159es celou kancel\u00e1\u0159. „J\u00e1 se s v\u00e1ma nebudu bavit, vy lot\u0159i,“ \u0161kubal sebou tak, div ze sebe malou neshodil.<\/div>\n
„Ale, ale, snad by ses n\u00e1m nevztekal,“ zasm\u011bju se a polocht\u00e1m ho na podb\u0159i\u0161ku, ale o dost n\u011b\u017en\u011bji.<\/div>\n
„Tat\u00ed, on se po\u010d\u016fr\u00e1,“ sm\u00e1la se Nicki a poskakovala mu zadkem po b\u0159i\u0161e. No jako bych to snad ne\u0159\u00edkal. Je\u0161t\u011b toho tro\u0161ku.<\/em><\/div>\n
„Ko\u010dko, poj\u010f dol\u016f,“ usm\u011bju se na ni a sund\u00e1m ji z n\u011bj. Vid\u00edm na n\u011bm, \u017ee u\u017e m\u00e1 dost.<\/em> Ani j\u00ed to moc nevadilo, hned se rozeb\u011bhla na koberec a za\u010dala si tam zase kreslit. Pod\u00edval jsem se na Toma a zaculil se. Tak\u017ee zase chvilku jen spolu.<\/em><\/p>\n

„M\u00e1m si na tebe taky sednout a po\u0159\u00e1dn\u011b t\u011b zlochtat, hm?“ ol\u00edznul jsem si rty a alespo\u0148 si jedno koleno zap\u0159el o pohovku. Jemn\u011b jsem mu znovu prsty p\u0159eb\u011bhl po podb\u0159i\u0161ku. M\u00e1 tu k\u016f\u017ei jemnou jako samet.<\/em><\/div>\n

„D\u00edkybohu, myslel jsem, \u017ee ze m\u011b krom\u011b ob\u011bda vylet\u00ed i du\u0161e,“ oddechl si a polo\u017eil mi ruku na nohu, j\u00ed\u017e jsem se o gau\u010d op\u00edral.<\/div>\n
„Zachr\u00e1nil jsem t\u011b,“ zasm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po b\u0159i\u0161e. Tro\u0161ku v\u00edc jsem se kolenem zap\u0159el a nahnul se nad n\u011bj.<\/div>\n
„M\u016fj ochr\u00e1nce,“ po\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem a posunul se, jako by cht\u011bl, abych si k n\u011bmu opravdu vlezl. No, teoreticky by to \u0161lo.<\/em><\/div>\n
„Ahm,“ prohl\u00e9dnul jsem si ho a pomalu ho p\u0159ekro\u010dil, tak\u017ee jsem si nad n\u011bj obkro\u010dmo klekl. Nesedl jsem si na n\u011bj, abych ho nijak net\u00ed\u017eil. Nic ne\u0159ekl. Jen s \u00fasm\u011bvem uvoln\u011bn\u011b zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

Co nejn\u011b\u017en\u011bji jsem ho za\u010dal hladit po b\u0159\u00ed\u0161ku, nesp\u011bchal jsem. A\u017e po chv\u00edli jsem mu sjel na podb\u0159i\u0161ek, kde jsem se tak\u00e9 chv\u00edli zdr\u017eel, ale ne p\u0159\u00edli\u0161. L\u00e1kalo m\u011b zase pohladit tu k\u016f\u017ei pod boxerkami a tak\u00e9 jsem to ud\u011blal. Nejrad\u011bji bych tu jeho poko\u017eku l\u00edbal, v\u0161ude a po\u0159\u00e1d.<\/em> Sly\u0161el jsem, jak oddechl nosem, ale zn\u011blo to pom\u011brn\u011b spokojen\u011b. Dla\u0148 si polo\u017eil na m\u00e9 koleno, po n\u011bm\u017e m\u011b pohladil. P\u0159iv\u0159el jsem pod jeho dotekem o\u010di a zlehka na n\u011bj usedl, ale ne p\u0159\u00edli\u0161. Sjel jsem mu hezky pod boxerkami sm\u011brem ke slabin\u00e1m. Ani\u017e by se br\u00e1nil, vyjel mi dlan\u00ed po stehn\u011b. Jo, p\u0159esn\u011b tohle si p\u0159eju. Aby se m\u011b dot\u00fdkal.<\/em><\/div>\n

„Mmm,“ vydechnu potichu a sjedu o mali\u010dko n\u00ed\u017e, jako on jede naopak v\u00fd\u0161. To u\u017e se mu ov\u0161em zachv\u011bl hrudn\u00edk a trhan\u011b se nadechl. Pane bo\u017ee. Tolik si p\u0159eju ho vid\u011bt, kdy\u017e\u2026 kdy\u017e je nejv\u00edc vzru\u0161en\u00fd.<\/em> Sledoval jsem ho. Cht\u011bl jsem vid\u011bt, jak se tv\u00e1\u0159il, jak reagoval. Udr\u017eoval jsem prsty na jednom m\u00edst\u011b, jen jsem s nimi vyj\u00ed\u017ed\u011bl nahoru a zvolna zase dol\u016f. Je dokonale oholen\u00fd, \u00fapln\u011b sametov\u00fd, jemn\u00fd\u2026 Bo\u017ee, dovol mi jednou tu k\u016f\u017ei okusit jazykem.<\/em> Ol\u00edznul si rty a pot\u00e9 je nechal pootev\u0159en\u00e9. C\u00edtil jsem, jak mu nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Vyjel mi pomalu dlan\u00ed a\u017e na bok, jemn\u011b ho stiskl a p\u0159ivinul si m\u011b k sob\u011b bl\u00ed\u017e. V ten okam\u017eik jsem k n\u011bmu v\u00edc sklouznul. St\u00e1le jsem nad n\u00edm obkro\u010dmo kle\u010del, ale tro\u0161ku jsem mu zadkem tla\u010dil na rozkrok, jak jsem usedal. Sjel jsem prsty do strany, ov\u0161em je\u0161t\u011b o n\u011bco n\u00ed\u017e. Mus\u00edm mu to pov\u011bd\u011bt.<\/p>\n

<\/em> „Jsi tak hebou\u010dk\u00fd a jemn\u00fd,“ po\u0161ept\u00e1m mu, kdy\u017e se k n\u011bmu tro\u0161ku sehnu. „L\u00edb\u00ed se mi to. Tahle k\u016f\u017ee se mus\u00ed n\u00e1dhern\u011b l\u00edbat\u2026“<\/div>\n

„Ty ji ale l\u00edbat nebude\u0161,“ vzdychne ti\u0161e, p\u0159i\u010dem\u017e otev\u0159e sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dy. Pohl\u00e9dl hned na m\u011b. Jeho o\u010di byly tmav\u0161\u00ed. Byl vzru\u0161en\u00fd. „M\u00e1\u0161 tu dceru,“ \u0161eptne. Miluju t\u011b, Nicki, ale te\u010f bych s n\u00edm cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1m a hlad\u00edm ho d\u00e1l, ale d\u00edv\u00e1m se mu p\u0159itom zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. „Mo\u017en\u00e1 jen\u2026 ne te\u010f,“ ol\u00edznu si rty. Nikdy v\u00edc jsem necht\u011bl jet na sch\u016fzi do Kol\u00edna.<\/em> Vid\u011bl jsem, jak polknul a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Nad t\u00edm jsem se pousm\u00e1l a druhou rukou mu vyjel po hrudi. A\u010dkoli m\u011bl tri\u010dko, p\u0159ejel jsem mu prsty po bradavce. Bo\u017ee, m\u00e1 ji tro\u0161ku ztvrdlou.<\/em> On se v\u0161ak pomalu op\u0159el o lokty a p\u0159ichytil m\u011b dlan\u00ed za tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Jestli jsi nekrofil, tak klidn\u011b pokra\u010duj. Jestli m\u011b chce\u0161 ale rad\u011bji \u017eiv\u00fdho, tak ze m\u011b u\u017e slez,“ po\u0161ept\u00e1 ti\u0161e, p\u0159i\u010dem\u017e se mi nosem ot\u0159e n\u011b\u017en\u011b o bradu. No, asi jsem pochopil, jak to myslel. Snad je to spr\u00e1vn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Chci t\u011b, ale jedin\u011b \u017eiv\u00e9ho,“ po\u0161ept\u00e1m a sklouznu mu prsty p\u0159es bradavku, b\u0159\u00ed\u0161ko a podb\u0159i\u0161ek a pot\u00e9 z n\u011bj pomalu vstanu. Nezapomn\u011bl jsem se zadkem ot\u0159\u00edt o jeho kl\u00edn. Zav\u0159el o\u010di, vydechl a je\u0161t\u011b tam chv\u00edli le\u017eel. Pot\u00e9 se pomalu posadil a zvedl se. P\u0159esunul se k Nicki, sedl si k n\u00ed a za\u010dali si spolu op\u011bt kreslit. U\u017e jsem se po n\u011bm jen pod\u00edval a oddechl. Mo\u017en\u00e1 jsem ud\u011blal chybu, mo\u017en\u00e1 ne, ale rozhodn\u011b toho nelituju. Byla to dal\u0161\u00ed chvilka, kdy jsme si byli bl\u00edzko, a to hodn\u011b bl\u00edzko. Nem\u00e1m pot\u0159ebu to hn\u00e1t daleko. Sta\u010d\u00ed mi i tyhle drobn\u00e9 doteky a jsem z n\u011bj mimo tento sv\u011bt.<\/p>\n

<\/em> N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den byl u\u017e bohu\u017eel stereotypn\u00ed jako ty p\u0159edchoz\u00ed, vyj\u00edmaje v\u010derej\u0161ka. Hodil jsem malou do \u0161kolky a pot\u00e9 jel do pr\u00e1ce. Jedin\u00e9, na co jsem se t\u011b\u0161il, byl ten z\u00e1zrak s cop\u00e1nky a jemnou vo\u0148avou poko\u017ekou.<\/div>\n

V pr\u00e1ci byl dnes celkem klid, dokonce jsem se s t\u00e9m\u011b\u0159 nik\u00fdm nesetkal na chodb\u011b. Za\u0161el jsem hned k sob\u011b. Pozdravil jsem se se Sandrou a pot\u00e9 ve\u0161el do kancel\u00e1\u0159e. Porozhl\u00e9dl jsem se kolem. A\u010dkoli je to ban\u00e1ln\u00ed, prvn\u00ed, co m\u011b trklo do o\u010d\u00ed, bylo, \u017ee na m\u00e9m stole nest\u00e1l kel\u00edmek s latt\u00e9. Nevy\u017eaduji ho po n\u011bm, jen m\u00e1m strach, jestli nen\u00ed na\u0161tvan\u00fd po v\u010derej\u0161ku.<\/em> Jen jsem k sob\u011b semkl rty a odlo\u017eil si bundu na v\u011b\u0161\u00e1k. Pot\u00e9 jsem u\u017e obe\u0161el st\u016fl, abych se posadil. Vlastn\u011b, co kdy\u017e tu ani je\u0161t\u011b nen\u00ed\u2026<\/em> N\u00e1hle se v\u0161ak otev\u0159ely dve\u0159e od Tomovy kancel\u00e1\u0159e. Vy\u0161el s n\u011bjak\u00fdm pap\u00edrem v ruce, do n\u011bj\u017e hled\u011bl. Byl na cest\u011b ke mn\u011b. A\u017e po chv\u00edli ke mn\u011b vzhl\u00e9dl.<\/p>\n

„Ahm, ahoj,“ \u0161eptnu a usm\u011bju se na n\u011bj, ani\u017e bych se posadil.<\/div>\n

„Ahoj,“ oplatil mi pozdrav k\u00fdvnut\u00edm. Do\u0161el a\u017e ke mn\u011b a podal mi pap\u00edr. „M\u016f\u017ee\u0161 mi to podepsat?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvnu a hned se nat\u00e1hnu pro propisku. Usedl jsem jen na kraj \u017eidle a hned to podepsal.<\/div>\n
„\u010cekal jsem, \u017ee bude\u0161 d\u011blat v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my, ale\u2026 t\u00edm l\u00edp pro n\u00e1s oba,“ po\u0161ept\u00e1 a nat\u00e1hne se pro pap\u00edr, \u017ee si ho vezme. Co\u017ee?<\/em><\/div>\n
„Po\u010dkej,“ vyhrknu ze sebe a ten pap\u00edr si vezmu znovu. Ani jsem si to nep\u0159e\u010detl. V\u017edy jsem si od n\u011bj pap\u00edry bral a podepisoval je rovnou. Ov\u0161em, kdy\u017e jsem vid\u011bl nadpis „V\u00fdpov\u011b\u010f z pracovn\u00edho pom\u011bru podan\u00e1 zam\u011bstnancem“<\/em>, p\u0159e\u0161el mi po t\u011ble mr\u00e1z z\u00e1rove\u0148 s horkem. „Pane bo\u017ee, co\u2026 co to je? Pod\u00e1v\u00e1\u0161 v\u00fdpov\u011b\u010f?“ dr\u017e\u00edm si ten pap\u00edr u sebe. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj naprosto \u0161okovan\u011b. Ne! To mi nem\u016f\u017ee ud\u011blat, to ne.<\/em><\/div>\n
„Bude to tak lep\u0161\u00ed. U\u017e jsem si sbalil,“ sklon\u00ed pohled a nastav\u00ed ruku, abych mu ho dal. Nem\u016f\u017ee jen tak odej\u00edt, to ne. J\u00e1\u2026 Pro\u010d?!<\/em><\/div>\n
„Tome, ne!“ vydechnu a nasucho polknu. „Pros\u00edm, ne,“ za\u0161eptal jsem, p\u0159i\u010dem\u017e se mi v m\u017eiku do o\u010d\u00ed nahrnuly slzy. Chv\u00edli na m\u011b koukal, ale pot\u00e9 se oto\u010dil a ode\u0161el do svoj\u00ed kancel\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Chv\u00edli jsem tam st\u00e1l jako opa\u0159en\u00fd, ale pot\u00e9 jsem se za n\u00edm roze\u0161el.<\/div>\n

„Pro\u010d chce\u0161 odej\u00edt?“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„Bude to tak lep\u0161\u00ed pro oba,“ op\u0159el se zadkem o st\u016fl.<\/div>\n
„To ne,“ zakrout\u00edm hlavou. Roze\u0161el jsem se a\u017e k n\u011bmu. „Kv\u016fli mn\u011b to ned\u011blej. Pokud u m\u011b pracovat nechce\u0161, tak to \u0159ekni, ale kv\u016fli mn\u011b to ned\u011blej. J\u00e1\u2026 bo\u017ee.“ Bo\u017ee, pro\u010d jsem to v\u010dera jen ud\u011blal. Je to ur\u010dit\u011b i kv\u016fli tomu. Za\u0161el jsem asi daleko, a te\u010f\u2026<\/em> Dlouze se mi d\u00edval do o\u010d\u00ed, a\u017e sklopil hlavu a pooto\u010dil se. S\u00e1hl n\u011bkam za sebe a oto\u010dil se zp\u00e1tky ke mn\u011b. V ruce dr\u017eel latt\u00e9. Eh?<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161 ty v\u016fbec, co je za den?“ usm\u011bje se n\u00e1hle. Za den? Asi \u010dtvrtek?<\/em> P\u0159istoup\u00ed ke mn\u011b, obejme m\u011b rukou, v kter\u00e9 dr\u017eel latt\u00e9, kolem krku a d\u00e1 mi malou pusu na tv\u00e1\u0159. „Je apr\u00edl\u2026“ broukne pobaven\u011b. Otev\u0159el jsem pusu doko\u0159\u00e1n a p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal. D\u011bl\u00e1 si ze m\u011b srandu\u2026 D\u011bl\u00e1 si ze m\u011b prdel, sakra?!<\/p>\n

<\/em> „Pitom\u010de,“ dal jsem mu lehce p\u011bst\u00ed do hrudi a zamra\u010dil se. Potom jsem ho v\u0161ak pevn\u011b objal kolem pasu a p\u0159itiskl se k n\u011bmu. „J\u00e1 bych t\u011b nejrad\u0161i nakopal, j\u00e1 t\u011b tak\u2026 mmmh!“ zabru\u010del jsem a sjel mu po z\u00e1dech. Jak jenom mohl?<\/em><\/div>\n

„Byl jsi k se\u017er\u00e1n\u00ed,“ zasm\u011bje se ti\u0161e. No jasn\u011b, m\u00e1lem jsem u\u017e bre\u010del.<\/em> „Psal jsem to jen narychlo, ani tam nen\u00ed v\u0161echno, co b\u00fdt m\u00e1. Tu\u0161il jsem, \u017ee to podep\u00ed\u0161e\u0161, ani\u017e by sis to p\u0159e\u010detl,“ st\u00e1hl mi pa\u017ee kolem krku pevn\u011bji.<\/div>\n
„Proto\u017ee ti v\u011b\u0159\u00edm,“ zahuh\u0148\u00e1m, jeliko\u017e zabo\u0159\u00edm hlavu mezi jeho krk a rameno. „Nejrad\u0161i bych t\u011b\u2026 ani nev\u00edm, co\u2026 Nechci o tebe p\u0159ij\u00edt, sly\u0161\u00ed\u0161?“ po\u0161ept\u00e1m mu do ou\u0161ka a pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Potom jsem hlavu zvedl a l\u00edbnul ho p\u0159esn\u011b pod ou\u0161ko. Nebudu se dr\u017eet, nebudu. Po tomhle \u0161oku ani nem\u016f\u017eu.<\/p>\n

<\/em> „Dokud ti to bude d\u011blat radost, tak t\u011b tu budu prudit. Pak si sbalim saky paky a vypadnu,“ broukne s \u00fasm\u011bvem. Nechal si to ode m\u011b l\u00edbit, za co\u017e jsem byl r\u00e1d.<\/div>\n

„Nikdy,“ \u0161eptnu a schoul\u00edm se k n\u011bmu. „Nemohl bych u\u017e asi b\u00fdt bez t\u00e9hle v\u016fn\u011b\u2026“<\/div>\n
„Ale no tak,“ projede mi se sm\u00edchem vlasy sv\u00fdmi prsty. „Tady m\u00e1\u0161 to svoje latt\u00e9, \u0161\u00e9fe. Byla sranda, jak jsi ho tam hledal,“ za\u010dal se chichotat. Musel jsem vypadat jak idiot. No, smlsnul si na mn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ha, ha, d\u011bkuju,“ brouknu a tro\u0161ku se poodt\u00e1hnu. Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. „Tohle mi ned\u011blej, nebo se prozrad\u00ed\u0161. Tys m\u011b cht\u011bl zab\u00edt, \u017ee jo?“ pousm\u011bju se u\u017e tro\u0161ku.<\/div>\n
„Co p\u0159esn\u011b?“ udiv\u00ed se.<\/div>\n
„Pravda, ono je toho v\u00edc,“ usm\u011bju se. S \u00fasm\u011bvem m\u011b pohladil po ramen\u011b a odt\u00e1hl se.<\/div>\n
„Z\u00edtra u\u017e je p\u00e1tek, \u0161\u00e9fe,“ op\u0159e se zadkem o st\u016fl, p\u0159i\u010dem\u017e povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed. Sakra, to to n\u011bjak uteklo.<\/em><\/div>\n
„Ou, no jo,“ usm\u011bju se. „M\u00e1\u0161 sbaleno?“ zacul\u00edm se.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne, proto\u017ee po\u0159\u00e1d nev\u00edm, kolik toho sbalit,“ pokr\u010d\u00ed nevinn\u011b rameny. Na jak dlouho by tam cht\u011bl jet? Na tu jednu noc a den toho nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 pot\u0159eba.<\/p>\n

<\/em> „Cel\u00fd jeden den a jedna noc,“ brouknu.<\/div>\n

„Mmm,“ kousnul se pobaven\u011b do rtu, „to abych jel sv\u00fdm autem, kdy\u017e tam chce\u0161 z\u016fstat. Nechce se mi zp\u00e1tky jet tax\u00edkem,“ pohraje si jazykem s piercingem ve rtu. Hajzl\u00edk jeden. Jak m\u011b provokuje.<\/em><\/div>\n
„Jako m\u016fj asistent bys tam se mnou m\u011bl p\u0159espat, v\u00ed\u0161 o tom?“ p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se k n\u011bmu a sleduji, jak si hraje. „Pokud se chce\u0161 vracet, tak se s tebou vr\u00e1t\u00edm. Pokud tam p\u0159esp\u00edme, tak taky spolu.“ Nechci ho do ni\u010deho nutit.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m s sebou vz\u00edt pouta? Mysl\u00edm, \u017ee doma mezi hra\u010dkama je m\u00e1m,“ \u0161eptne vyz\u00fdvav\u011b. „Proto\u017ee se zd\u00e1, \u017ee si m\u011b k sob\u011b chce\u0161 p\u0159ipoutat jako siamsk\u00fd dvoj\u010de,“ zasm\u011bje se a uvoln\u00ed ramena. To jsem tro\u0161ku sklopil o\u010di. Nechci, aby to bral takhle. M\u00e1m tu jeho srandu sice r\u00e1d, ale n\u011bkdy m\u011b holt bodne.<\/em><\/div>\n
„K ni\u010demu t\u011b nenut\u00edm,“ \u0159eknu ti\u0161e a nadechnu se. „Cht\u011bl jsem b\u00fdt prost\u011b jen s tebou, vypadnout odsud a nemyslet na nic kolem.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 si z tebe d\u011bl\u00e1m srandu,“ zah\u00e1kne se mi prsty za p\u00e1sek a o kousek m\u011b k sob\u011b p\u0159it\u00e1hne. To je u\u017e lep\u0161\u00ed.<\/em> „Kdybych jet necht\u011bl, tak nejedu. A te\u010f poj\u010f pracovat, hm?“ Zpod \u0159as jsem se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed a skousl si spodn\u00ed ret.<\/p>\n

„Dob\u0159e,“ po\u0161ept\u00e1m s \u00fasm\u011bvem a chytnu ho za boky. „Nezapome\u0148 si doma py\u017e\u00e1mko. Vlastn\u011b, m\u00e1m objednat jeden nebo dva pokoje? Jeden dvojl\u016f\u017ekov\u00fd nebo\u2026?“ brouknu. To by m\u011b hodn\u011b zaj\u00edmalo. J\u00e1 bych s n\u00edm klidn\u011b spal v jedn\u00e9 posteli. Samoz\u0159ejm\u011b, nenar\u00e1\u017e\u00edm na to, aby k n\u011b\u010demu do\u0161lo. Ale ne\u0161t\u00edt\u00edm se ho, to v\u016fbec. Sp\u00ed\u0161 naopak.<\/em><\/div>\n

„Hmmmm\u2026“ nakr\u010dil trochu nos, jako by p\u0159em\u00fd\u0161lel. Jen jsem ho v tichosti sledoval a \u010dekal. „Nooo\u2026“ prot\u00e1hne to a zamy\u0161len\u011b na\u0161pul\u00ed rty. Uhm, bo\u017ee. Mus\u00edm ty sladk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky alespo\u0148 jednou za \u017eivot ochutnat.<\/em> Ol\u00edznul jsem si rty a sledoval ty jeho.<\/div>\n
„Nem\u011bl bych to vlastn\u011b objedn\u00e1vat j\u00e1, kdy\u017e jsem asistent?“ zamra\u010d\u00ed se na m\u011b. Provokat\u00e9r. Nasrat, j\u00e1 plat\u00edm, j\u00e1 objedn\u00e1v\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„Ne, to je moje pr\u00e1ce,“ \u0159eknu hned s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b objednej, co chce\u0161 ty,“ pousm\u011bje se.<\/div>\n
„Ne. Chci, abys mi \u0159ekl, co bys ty r\u00e1d. J\u00e1 se podle toho taky za\u0159\u00edd\u00edm.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak objednej jeden pokoj,“ pohlad\u00ed m\u011b dlan\u011bmi po p\u0159edlokt\u00ed. Mm, ti\u0161e jsem v to doufal. Klidn\u011b budu sp\u00e1t n\u011bkolik metr\u016f od n\u011bj, ale v jednom pokoji.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u011bju se a vzhl\u00e9dnu mu do o\u010d\u00ed. „Jedna nebo dv\u011b postele?“<\/div>\n
„Dv\u011b,“ sjede mi jimi a\u017e na dlan\u011b a n\u011b\u017en\u011b je stiskne. „Do jedn\u00e9 se d\u00e1 p\u0159el\u00e9zt v\u017edycky,“ \u0161eptne s pohledem up\u0159en\u00fdm k m\u00fdm o\u010d\u00edm. Projel mnou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Byl dokonal\u00fd, napln\u011bn\u00fd n\u011b\u010d\u00edm vzru\u0161uj\u00edc\u00edm, l\u00e1skypln\u00fdm a z\u00e1rove\u0148 zak\u00e1zan\u00fdm. Zav\u0159el jsem o\u010di a je\u0161t\u011b na okam\u017eik se k n\u011bmu p\u0159ivinul. Pros\u00edm\u2026 a\u0165 u\u017e je z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010der.<\/p>\n

<\/em> autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL A\u017e kolem druh\u00e9 hodiny jsme se zvedli od stolu a rozjeli se zp\u011bt do firmy. Cht\u011bl jsem ob\u011bma n\u011bco dobr\u00e9ho je\u0161t\u011b koupit, ale byli p\u0159ecpan\u00ed. Celou cestu do firmy n\u00e1m Nicki zase zp\u00edvala. Tentokr\u00e1t jsme se j\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4455","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4455","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4455"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4455\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4455"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4455"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4455"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}