{"id":4461,"date":"2013-11-28T18:00:00","date_gmt":"2013-11-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4447"},"modified":"2013-11-28T18:00:00","modified_gmt":"2013-11-28T17:00:00","slug":"all-yours-and-blind-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/28\/all-yours-and-blind-5\/","title":{"rendered":"All Yours and Blind 5."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Turmawenne<\/p>\n

<\/strong> Ahoj, moji mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

Hned na za\u010d\u00e1tek v\u00e1m chci hrozn\u011b moc pod\u011bkovat za va\u0161e koment\u00e1\u0159e! Jste \u00fa\u017easn\u00ed a d\u011bl\u00e1te mi hroznou radost. Ne\u010dekala jsem, \u017ee se tato pov\u00eddka natolik ujme \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Tento d\u00edl je pon\u011bkud „slab\u0161\u00ed“, za co\u017e se velmi omlouv\u00e1m. Posledn\u00ed dny pro m\u00e9 psan\u00ed nebyly bohu\u017eel p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00ednosn\u00e9. M\u00e1lo \u010dasu, zkou\u0161ky se bl\u00ed\u017e\u00ed rychlost\u00ed sv\u011btla, V\u00e1noce jsou za dve\u0159mi a j\u00e1 n\u011bjak nev\u00edm, co d\u0159\u00edve.<\/em><\/div>\n
Ka\u017edop\u00e1dn\u011b douf\u00e1m, \u017ee i v tomto d\u00edle najdete n\u011bco, co se v\u00e1m zal\u00edb\u00ed. Je\u0161t\u011b jednou moc d\u011bkuji. P\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Turmawenne<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den p\u0159in\u00e1\u0161el pro oba milence n\u011bco zcela nov\u00e9ho. Poprv\u00e9 se vedle sebe probudili, jeden na druh\u00e9ho se p\u0159ihlouple usm\u00edvali a vz\u00e1jemn\u011b si u\u017e\u00edvali p\u0159\u00edtomnosti toho druh\u00e9ho. Tento den pro n\u011b znamenal ofici\u00e1ln\u011b nov\u00fd za\u010d\u00e1tek. A\u010dkoli Billa \u010dekalo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 domlouv\u00e1n\u00ed s Alanem ohledn\u011b toho, kdy si vyzvedne v\u011bci, bylo to snad to posledn\u00ed, na co nyn\u00ed myslel. Nez\u00e1le\u017eelo mu te\u010f na probl\u00e9mech a pot\u00ed\u017e\u00edch, ale na radostech a nov\u00e9 budoucnosti s Tomem.<\/p>\n

Oba milenci si u\u017e\u00edvali prvn\u00edho dne, kdy byli skute\u010dn\u011b jen spolu. Po dlouh\u00e9m rann\u00edm milov\u00e1n\u00ed, dlouh\u00e9 spr\u0161e a p\u0159\u00edjemn\u00e9 sn\u00eddani vyrazili ven. Dlouho se jen proch\u00e1zeli, pob\u00edhali klikat\u00fdmi uli\u010dkami, kter\u00e9 se v Berl\u00edn\u011b ukr\u00fdvaly, a neust\u00e1le se k sob\u011b tiskli, p\u0159i\u010dem\u017e nemohli opomenout vz\u00e1jemn\u011b na sv\u00e9 m\u011bkk\u00e9 rty.<\/p>\n

„Co nejd\u0159\u00edve si vezme\u0161 u Alana v\u011bci, aby se ten vztah mohl definitivn\u011b uzav\u0159\u00edt, co ty na to?“ zeptal se Tom Billa, p\u0159i\u010dem\u017e si ho k sob\u011b p\u0159ivinul. Sed\u011bli na lavi\u010dce v parku nedaleko od p\u011bkn\u00e9ho jezera, kter\u00e9 tu bylo.<\/div>\n

„Jsem rozhodn\u011b pro. Asi\u2026 asi tam zajdu je\u0161t\u011b dnes. Chci to m\u00edt u\u017e za sebou, nechci na to po\u0159\u00e1d myslet. Chci tuhle kapitolu uzav\u0159\u00edt,“ p\u0159iznal chlapec s jemn\u00fdmi rysy v obli\u010deji a schoulil se v\u00edce do n\u00e1ru\u010de sv\u00e9ho milence, jeliko\u017e mu bylo pom\u011brn\u011b chladno.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, \u017ee na to nahl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 stejn\u011b jako j\u00e1. V\u00ed\u0161\u2026 tohle je vlastn\u011b opravdu \u0161\u00edlenstv\u00ed. Tohle se nest\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00fd den. Mus\u00ed to n\u011bco znamenat, n\u011bco velk\u00e9ho,“ \u0159ekl p\u0159\u00edmo nad\u0161en\u011b, a\u010dkoli st\u00e1le trochu tajemn\u011b. „My dva k sob\u011b pat\u0159\u00edme. Bo\u017ee, neum\u00edm si u\u017e p\u0159edstavit b\u00fdt bez tebe,“ vy\u0159kl star\u0161\u00ed mu\u017e tato siln\u00e1 slova a \u010dernovl\u00e1ska si k sob\u011b siln\u011b natiskl, jako by t\u00edm cht\u011bl d\u00e1t najevo, jak pevn\u00e9 je jeho pouto k n\u011bmu, a\u010dkoli se znaj\u00ed velmi kr\u00e1tkou dobu.<\/div>\n
„Nebudeme bez sebe. Jen spolu,“ uculil se Bill a sjel po hrudi svalnat\u00e9ho mu\u017ee.<\/div>\n
\n
\n

Je\u0161t\u011b v tent\u00fd\u017e den \u0161el Bill do bytu, kde pro\u017eil dva roky sv\u00e9ho \u017eivota s \u010dlov\u011bkem, se kter\u00fdm dva dlouh\u00e9 roky \u017eil a miloval jej. Mo\u017en\u00e1 to od n\u011bj bylo drz\u00e9, jen tak j\u00edt dovnit\u0159, ale st\u00e1le tu m\u011bl sv\u00e9 v\u011bci a pot\u0159eboval si je vz\u00edt. Velkou v\u00fdhodou pro n\u011bj bylo, kdy\u017e zjistil, \u017ee Alan je\u0161t\u011b nen\u00ed doma, co\u017e u n\u011bj neb\u00fdvalo zvykem. Z pr\u00e1ce se vracel t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy ve stejn\u00fd \u010das, nechod\u00edval s p\u0159\u00e1teli po barech \u010di hospod\u00e1ch. Dnes tomu nejsp\u00ed\u0161 bylo jinak, ale to ji\u017e nebylo v Billov\u011b z\u00e1jmu. Trvalo mu p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, ne\u017e Toma p\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, aby s n\u00edm nechodil. Tom byl ochotn\u00fd se vzd\u00e1t sv\u00e9ho dne\u0161n\u00edho \u00fakolu, jen aby se sv\u00fdm ml\u00e1d\u011btem mohl j\u00edt, ale Bill ho nakonec p\u0159emluvil a Tom odjel d\u011blat drobn\u00fd rozhovor do n\u011bjak\u00e9ho \u010dasopisu.<\/p>\n

Bill se v byt\u011b v\u016fbec nec\u00edtil dob\u0159e. V\u0161echno mu to p\u0159ipom\u00ednalo minul\u00e9 \u010dasy a snad ho to tu i svazovalo. Byl skl\u00ed\u010den\u00fd a nep\u0159\u00e1l si nic jin\u00e9ho, ne\u017e u\u017e b\u00fdt pry\u010d odsud. Proto se dal rychle do balen\u00ed t\u011bch nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, co\u017e bylo oble\u010den\u00ed, kosmetika, hygiena, v\u011bci do pr\u00e1ce, notebook, n\u011bjak\u00e9 fotografie, alba a mnoho dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed.<\/div>\n

A\u010dkoli \u0159\u00edkal i Tomovi, \u017ee toho nebude hodn\u011b, jeho dva kufry byly tot\u00e1ln\u011b pln\u00e9 a k tomu m\u011bl je\u0161t\u011b dv\u011b ta\u0161ky. Nebylo to v\u0161e, ale prozat\u00edm mu to rozhodn\u011b sta\u010dilo. Nepot\u0159eboval p\u0159eci mnoho, kdy\u017e m\u011bl nyn\u00ed po boku sv\u00e9ho Toma.<\/div>\n
Pro Alana napsal jen kr\u00e1tk\u00fd vzkaz, ke kter\u00e9mu p\u0159ilo\u017eil kl\u00ed\u010d od jejich nyn\u00ed ji\u017e b\u00fdval\u00e9ho spole\u010dn\u00e9ho bytu.<\/p>\n

„Alane, vzal jsem si jen ty nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci. V\u011bci, kter\u00e9 jsme si koupili spole\u010dn\u011b, si nechej. Je\u0161t\u011b jednou se omlouv\u00e1m. Opatruj se\u2026 Bill.“<\/p>\n

<\/em> Do nov\u00e9ho bytu se Bill dostal a\u017e ve\u010der. Jakmile dot\u00e1hl v\u0161echna zavazadla do Tomova bytu, \u00falevn\u011b vydechl. Kone\u010dn\u011b to bylo za n\u00edm. A\u010dkoli nebylo moc dobr\u00e9 ponech\u00e1vat v\u0161echny ty kufry a ta\u0161ky v p\u0159eds\u00edni, nechal je tam le\u017eet a nam\u00ed\u0159il si to rovnou do koupelny. Nev\u011bd\u011bl, kdy se jeho drah\u00fd vr\u00e1t\u00ed, ale nyn\u00ed nutn\u011b pot\u0159eboval dlouhou koupel, kter\u00e1 jej dostate\u010dn\u011b uvoln\u00ed.<\/div>\n

Jakmile ze sebe dostal ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 svr\u0161ky, vlezl si do vany, kter\u00e1 byla a\u017e po okraj pln\u00e1 vody a bohat\u00e9 p\u011bny, se kterou si Bill dodnes byl schopn\u00fd pohr\u00e1vat jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
Jeho t\u011blo se okam\u017eit\u011b za\u010dalo uvol\u0148ovat a jeho m\u011bkk\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btsk\u00e1 poko\u017eka do sebe nab\u00edrala p\u0159\u00edjemnou v\u016fni vanilky a kokosu. Bill tam ne\u010dinn\u011b le\u017eel se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, u\u017e\u00edval si pocitu chvilkov\u00e9 samoty a klidu a z hlavy se sna\u017eil vyt\u011bsnit v\u0161echny \u0161patn\u00e9 my\u0161lenky. Nyn\u00ed m\u011blo p\u0159ece p\u0159ij\u00edt n\u011bco nov\u00e9ho, hezk\u00e9ho a rozmanit\u00e9ho. Nebyl \u010das u\u017e myslet na to \u0161patn\u00e9. Cht\u011blo se to nyn\u00ed prob\u00edrat zat\u00edm nepoznanou budoucnost\u00ed vztahu s Tomem. Ale\u2026 byl tohle vlastn\u011b vztah?<\/p>\n

„Mmm, tady jsi,“ za\u0161eptal hluboce tich\u00fd hlas a kolem Billova krku se n\u00e1hle n\u011b\u017en\u011b omotaly dv\u011b siln\u00e9 pa\u017ee, a jeho rty za\u010daly plenit rty druh\u00e9ho mu\u017ee. V ten okam\u017eik se Billov\u011b drobn\u00e9m t\u011ble napjal slast\u00ed ka\u017ed\u00fd sval a on okam\u017eit\u011b polibky sv\u00e9mu milenci op\u011btoval. Trvalo n\u011bkolik minut, ne\u017e se od sebe ti dva odtrhli. Jakmile se tak stalo, pohl\u00e9dli na sebe a vym\u011bnili si \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„Jak ses m\u011bl?“ zeptal se Bill tro\u0161ku stydliv\u011b. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Byl v nov\u00e9m, pro n\u011bj zat\u00edm v ciz\u00edm prost\u0159ed\u00ed a m\u011bl tu \u017e\u00edt po boku s mu\u017eem, kter\u00e9ho neznal, ale pot\u0159eboval ho.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi,“ za\u0161eptal mu\u017e s hn\u011bd\u00fdma o\u010dima a v\u011bnoval Billovi lehk\u00fd polibek. „Byl to jen nudn\u00fd rozhovor. Ale koukal jsem, \u017ee ty jsi to p\u011bkn\u011b zvl\u00e1dnul a m\u00e1\u0161 tu v\u011bci. Nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m?“ zeptal se se sta\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Ne, nebyl doma,“ p\u0159iznal Bill a sjel mokr\u00fdmi prsty s rozm\u00e1\u010den\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i. „Te\u010f u\u017e jsem u tebe kompletn\u011b. U\u017e se m\u011b jen tak nezbav\u00ed\u0161, do\u0161lo ti to?“ zaculil se.<\/div>\n
„To jsem p\u0159esn\u011b cht\u011bl,“ zasm\u00e1l se Tom ji\u017e do Billov\u00fdch rt\u016f. Nyn\u00ed Billovi nez\u00e1le\u017eelo na tom, zda Toma namo\u010d\u00ed. Jednodu\u0161e ho pa\u017eemi objal kolem krku a p\u0159itiskl si ho v\u00edc k sob\u011b. Pot\u0159eboval jeho p\u0159\u00edtomnost, co to jen \u0161lo.<\/p>\n

„Tady to ale von\u00ed,“ broukl Bill, kdy\u017e ve\u0161el do kuchyn\u011b zabalen\u00fd v hu\u0148at\u00e9m \u017eupanu b\u00edl\u00e9 barvy. Tom se na n\u011bj mile usm\u00e1l a d\u00e1l cosi va\u0159il.<\/div>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee ti nevad\u00ed ost\u0159ej\u0161\u00ed j\u00eddla,“ poznamenal pak se sm\u00edchem, prom\u00edchal suroviny na p\u00e1nvi\u010dce a p\u0159e\u0161el k Billovi. Objal jej kolem \u00fatl\u00e9ho pasu a nosem se ot\u0159el o ten jeho.<\/div>\n
„Ne, v\u016fbec ne,“ za\u0161vito\u0159il Bill a lehce se usm\u00e1l. „U\u017e te\u010f miluju tvoji vanu,“ zasm\u00e1l se pak nenucen\u011b. „Je tak prostorn\u00e1 a skv\u011bl\u00e1,“ zamru\u010del spokojen\u011b.<\/div>\n
„A co miluje\u0161 je\u0161t\u011b?“ zeptal se Tom a lehce zatla\u010dil sv\u00fdmi rty proti t\u011bm Billov\u00fdm.<\/div>\n
„T\u0159eba tvoje rty a polibky,“ vydechlo to mlad\u00e9 pt\u00e1\u010de a ihned Toma pol\u00edbilo. V\u00e1\u0161e\u0148 a vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 mezi nimi bylo by se dalo snad i kr\u00e1jet. St\u00e1le se nemohli jeden druh\u00e9ho naba\u017eit, vyhled\u00e1vali neust\u00e1l\u00fd fyzick\u00fd kontakt. A\u010dkoli by to pro n\u011bkoho mohlo b\u00fdt p\u0159ehnan\u00e9, pro n\u011b to bylo norm\u00e1ln\u00ed. Jeden jako druh\u00fd to nyn\u00ed pot\u0159eboval stejn\u011b tak jako vzduch.<\/div>\n
„P\u00e1l\u00ed se ti to,“ zasm\u00e1l se Bill a rychle se od Toma odt\u00e1hl.<\/div>\n
„Tvoje vina,“ obvinil ho se sm\u00edchem Tom a hned se vrhnul k plotn\u011b. Mo\u017en\u00e1 by to do n\u011bj nikdo ne\u0159ekl, ale mu\u017e jako on se o sebe jednodu\u0161e um\u011bl postarat.<\/p>\n

Po dobr\u00e9 ve\u010de\u0159i si spole\u010dn\u011b lehli na rozlo\u017een\u00fd gau\u010d, zakryli se dostate\u010dn\u011b teplou dekou, sleduj\u00edc ho\u0159\u00edc\u00ed krb. M\u011bli si toho hodn\u011b co pov\u00eddat a k tomu byla nejlep\u0161\u00ed sklenka v\u00edna, kter\u00e9 p\u0159itom pop\u00edjeli, vn\u00edmaje v\u016fni a tep jeden druh\u00e9ho.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd den a ka\u017ed\u00e1 noc pro n\u011b byla p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00e1, aby si sta\u010dili v\u0161echno \u0159\u00edct. Jeden druh\u00e9ho se st\u00e1le na n\u011bco vypt\u00e1val, cht\u011bl zn\u00e1t jeho d\u011btstv\u00ed, \u0161koln\u00ed l\u00e9ta, prvn\u00ed l\u00e1sky a pr\u016f\u0161vihy, zaj\u00edmavosti z jeho zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, pocity, p\u0159\u00e1n\u00ed a sny\u2026 oba cht\u011bli v\u011bd\u011bt v\u0161e, co jen v\u011bd\u011bt mohli.<\/div>\n

Bohu\u017eel, jejich touha jednoho po druh\u00e9m jim n\u011bkdy nedovolila p\u0159\u00edli\u0161 mluvit. Byli mlad\u00ed, nespoutan\u00ed, \u017ehav\u00ed a pln\u00ed cht\u00ed\u010de. \u010casto jejich plk\u00e1n\u00ed kon\u010dilo u divok\u00e9ho milov\u00e1n\u00ed \u010di n\u011b\u017en\u00e9ho mazlen\u00ed, p\u0159i n\u011bm\u017e se neust\u00e1le detailn\u011b pozn\u00e1vali. Jeden na druh\u00e9m st\u00e1le vyhled\u00e1val n\u011bjak\u00e9 mali\u010dkosti, drobnosti a dokonalosti, a naopak chybi\u010dky, ze kter\u00fdch se t\u011b\u0161ili.<\/p>\n

Dny ub\u00edhaly. Dva mlad\u00ed mu\u017ei se pozvolna u\u010dili \u017e\u00edt jeden s druh\u00fdm. Byla to pro n\u011b oba velk\u00e1 zm\u011bna, kter\u00e1 jim ov\u0161em ned\u011blala \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee a p\u0159ijali ji bez probl\u00e9m\u016f. Den co den, noc co noc, ka\u017edi\u010dkou minutu si byli bli\u017e\u0161\u00ed. Jeden druh\u00e9ho pot\u0159eboval, cht\u011bl a tou\u017eil po n\u011bm. Bylo mezi nimi snad a\u017e d\u011bsiv\u00e9 pouto, kter\u00e9 ostatn\u00ed lid\u00e9 nech\u00e1pali, mo\u017en\u00e1 se o to ale ani nesna\u017eili.<\/div>\n

A\u010dkoli si oba cht\u011bli u\u017e\u00edvat spole\u010dn\u00fdch radov\u00e1nek, \u010dasu str\u00e1ven\u00e9ho jen spole\u010dn\u011b, ne\u0161lo to tak donekone\u010dna. Pr\u00e1ce volala a to p\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u011b. Tom musel d\u011blat mnoho rozhovor\u016f. D\u00edky knize, kter\u00e1 o n\u011bm a jeho v\u00fdprav\u011b vy\u0161la, m\u011bl mnoho autogrami\u00e1d, p\u0159i nich\u017e se nudil a jen stroze podepisoval knihy fanou\u0161k\u016fm, kte\u0159\u00ed v n\u011bm vid\u011bli n\u011bkoho naprosto dokonal\u00e9ho. Pro nikoho ov\u0161em nebyl dokonalej\u0161\u00ed ne\u017e pro Billa, kter\u00fd byl naopak v pr\u00e1ci mnohem rozvern\u011bj\u0161\u00ed. Jeho nad\u0159\u00edzen\u00fd se nesta\u010dil divit, jak\u00e9 skv\u011bl\u00e9 n\u00e1pady padaj\u00ed z Billov\u00fdch \u00fast. Byl pln\u00fd euforie, fantazie a radosti, kterou se sna\u017eil dostat do sv\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f. Byl jako vym\u011bn\u011bn\u00fd. Jeho usedlost, kter\u00e1 jej spalovala, byla n\u00e1hle pry\u010d. Opl\u00fdval energi\u00ed, pracoval s chut\u00ed, a\u010dkoli ob\u010das mu to \u0161lo velmi t\u011b\u017ece, a to zejm\u00e9na p\u0159i \u010dten\u00ed textovek od Toma. V\u017edy kdy\u017e nem\u011bl co d\u011blat, sed\u011bl ve sv\u00e9m pohodln\u00e9m kancel\u00e1\u0159sk\u00e9m k\u0159esle a myslel na to, co se odehr\u00e1valo mezi n\u00edm a jeho milencem p\u0159ede\u0161lou noc. V\u017edy se u toho kroutil a nemohl se do\u010dkat, co bude n\u00e1sledovat nyn\u011bj\u0161\u00ed den. St\u00e1le m\u011bl Toma m\u00e1lo stejn\u011b jako on jeho. Jeden druh\u00e9ho se nemohl naba\u017eit, ale\u2026 to je snad spr\u00e1vn\u00e9, nebo ne?<\/p>\n

autor: Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Turmawenne Ahoj, moji mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i \ud83d\ude42 Hned na za\u010d\u00e1tek v\u00e1m chci hrozn\u011b moc pod\u011bkovat za va\u0161e koment\u00e1\u0159e! Jste \u00fa\u017easn\u00ed a d\u011bl\u00e1te mi hroznou radost. Ne\u010dekala jsem, \u017ee se tato pov\u00eddka natolik ujme \ud83d\ude42 Tento d\u00edl je pon\u011bkud „slab\u0161\u00ed“, za co\u017e se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[573],"tags":[],"class_list":["post-4461","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-all-yours-and-blind"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4461","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4461"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4461\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4461"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4461"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4461"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}