{"id":4463,"date":"2013-11-28T16:00:00","date_gmt":"2013-11-28T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4449"},"modified":"2013-11-28T16:00:00","modified_gmt":"2013-11-28T15:00:00","slug":"denial-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/28\/denial-14\/","title":{"rendered":"Denial 14."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Ti\u0161e jsem vydechl a do\u0161el ke stolu. Jen jsem se p\u0159es n\u011bj nahnul. Nat\u00e1hl jsem se pro desky, co byly na druh\u00e9 stran\u011b, a pod\u00edval se do nich. Tom kolem m\u011b jen v tichosti pro\u0161el a p\u0159e\u0161el k oknu, kde si Nicki kreslila na koberci.<\/div>\n

„J\u00e1 vim, \u017ee te\u010f budu zn\u00edt jako rodi\u010d, ale nele\u017e na t\u00fd zemi, i kdy\u017e je ten koberec kr\u00e1sn\u011b m\u011bkou\u010dkej,“ zaslechl jsem ho. „D\u00e1m ti aspo\u0148 mikinu a lehne\u0161 si na ni, dob\u0159e?“ Je hezky starostliv\u00fd. Jestli on bude m\u00edt jednou d\u00edt\u011b, jako \u017ee douf\u00e1m, \u017ee ano, tak to bude skv\u011bl\u00fd t\u00e1ta. Um\u00ed to s d\u011btmi. Je mo\u017en\u00e1 p\u0159ehnan\u00e9 to \u0159\u00edkat, ale kdy\u017e ho poslouch\u00e1m a vn\u00edm\u00e1m Nicki, m\u00e1m jasno.<\/em><\/div>\n
„Tak jo,“ odsouhlasila Nicki. Pousm\u00e1l jsem se a oto\u010dil se na n\u011b. Nicki u\u017e sed\u011bla a Tom u n\u00ed. Sundal ze sebe mikinu, \u010d\u00edm\u017e se mu vyhrnulo triko a odhalil tak na p\u00e1r vte\u0159in sv\u00e9 vypracovan\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. Mmm, to je pohled.<\/p>\n

<\/em> „Tady m\u00e1\u0161, princezno,“ usm\u00e1l se na ni a polo\u017eil ji pod ni, kdy\u017e ji p\u0159elo\u017eil nap\u016fl.<\/div>\n

„D\u011bkuju,“ uculila se na n\u011bj a uvelebila se na n\u00ed. Hned si do n\u00ed zabo\u0159ila obli\u010dej. „J\u00e9, ta kr\u00e1sn\u011b von\u00ed.“ To si pi\u0161, \u017ee von\u00ed. On toti\u017e n\u00e1dhern\u011b von\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ty jsi mi ale znalkyn\u011b,“ zasm\u00e1l se sladce Tom a lehnul si k n\u00ed na koberec. Ahh, j\u00e1 chci b\u00fdt Nicki.<\/em> P\u0159iv\u0159el jsem na chvilku o\u010di. Nakonec jsem rad\u011bji p\u0159e\u0161el k \u017eidli a posadil se. Dal jsem se do pr\u00e1ce.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„A ty m\u00e1\u0161 holku, Tomi?“ zaslechl jsem Nicki. To je ale detektiv.<\/em><\/div>\n
„Ne, nem\u00e1m,“ zasm\u00e1l se. „J\u00e1 mam rad\u0161i kluky, zlat\u00ed\u010dko.“ P\u00e1ni, jak j\u00ed to hezky narovinu \u0159ekl. To se mi l\u00edb\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Aha, a m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fdho?“ zeptala se, jako by to byla pro ni naprosto b\u011b\u017en\u00e1 v\u011bc. No\u2026?<\/em><\/div>\n
„Moment\u00e1ln\u011b taky ne,“ rozesm\u00e1l se. \u0158\u00edkal, \u017ee m\u00e1 poka\u017ed\u00e9 n\u011bkoho jin\u00e9ho, ale mysl\u00edm, \u017ee on je ten typ, co hled\u00e1 toho prav\u00e9ho, jen zat\u00edm asi nena\u0161el.<\/em> „A ty m\u00e1\u0161 n\u011bkoho? L\u00edb\u00ed se ti n\u011bjakej kluk ve \u0161kolce?“ zept\u00e1 se j\u00ed se z\u00e1jmem. Jen jsem se nad t\u00edm culil. D\u00edval jsem se do notebooku, ale poslouchal jsem. Ne\u0161lo to jinak.<\/div>\n
„Jeden mo\u017en\u00e1 jo. Kdy\u017e jsme si spolu hr\u00e1li, tak mi \u0161\u00e1hnul do kalhotek,“ zahih\u0148ala se ti\u0161e. Ve \u0161kolce, bo\u017ee.<\/em><\/div>\n
„Jo? Tak to o tebe m\u00e1 ur\u010dit\u011b z\u00e1jem. Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee j\u00e1 to holk\u00e1m taky d\u011blal. Je to norm\u00e1ln\u00ed,“ zasm\u011bje se. Bylo mi to jasn\u00e9.<\/em> „A co ty? Oplatilas mu to?“<\/div>\n
„Jo, ale m\u011bl tam pimpulu,“ hih\u0148ala se d\u00e1l. To jsem vykulil tro\u0161ku o\u010di, rad\u011bji jsem pak ale rychle zamrkal. Kdov\u00ed, co v t\u00fd \u0161kolce dneska u\u010d\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „To je norm\u00e1ln\u00ed, kdy\u017e to je kluk. J\u00e1 ho m\u00e1m taky,“ rozesm\u011bje se s n\u00ed Tom.<\/div>\n

„Fakt? A uk\u00e1\u017ee\u0161 mi ho?“ vyhrkla n\u00e1hle Nicki. U\u017e jsem se nadechnul, \u017ee j\u00ed n\u011bco \u0159eknu. N\u011bjak se n\u00e1m rozjela, sle\u010dna.<\/em><\/div>\n
„No, to v\u00e1\u017en\u011b asi ne, prdelko,“ sm\u00e1l se Tom d\u00e1l. „M\u00e1m stejn\u00fdho jako tv\u016fj tat\u00ednek, mo\u017en\u00e1 trochu jin\u00fdho, jestli jsi ho n\u011bkdy vid\u011bla nah\u00fdho. V\u00e1\u017en\u011b na tom nen\u00ed nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho,“ konej\u0161il ji pobaven\u011b. T\u011bch 20 cm? Bylo by to mo\u017en\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Vid\u011bla jsem ho nah\u00fdho,“ potvrdila mu mal\u00e1. Ani nen\u00ed divu. Koupal jsem se s n\u00ed, kdy\u017e byla mal\u00e1 a je\u0161t\u011b i te\u010f. V\u017edycky se hrozn\u011b vyblbla.<\/em><\/div>\n
„Tak to m\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed. J\u00e1 je\u0161t\u011b ne,“ zachichotal se protentokr\u00e1t Tom. A\u0165 je r\u00e1d.<\/em> Tro\u0161ku jsem si odka\u0161lal a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„O nic jsi nep\u0159i\u0161el,“ brouknu pobaven\u011b.<\/div>\n
„To posoud\u00edm j\u00e1,“ oplatil mi tak\u00e9 brouknut\u00edm, p\u0159i\u010dem\u017e se na Nicki zak\u0159enil stejn\u011b jako ona na n\u011bj. Snad bych to i cht\u011bl. No sakra, cht\u011bl bych vid\u011bt jeho. Odkdy m\u011b vzru\u0161uje klu\u010di\u010d\u00ed t\u011blo\u2026?<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jo,“ usm\u011bju se a zahled\u00edm se do notebooku, aby si nev\u0161iml m\u00e9ho p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9ho z\u00e1jmu.<\/p>\n

„Tomi, a ty bude\u0161 v\u00e1\u017en\u011b m\u016fj druh\u00fd tat\u00ednek?“ sly\u0161el jsem \u0161eptat Nicki. Nato\u010dil jsem k nim mali\u010dko hlavu. Docela r\u00e1d bych sly\u0161el ten jejich rozhovor, kdy\u017e jsem byl na sch\u016fzi.<\/em><\/div>\n

„To jsem ne\u0159ekl. J\u00e1 se t\u011b jenom ptal, jestli si to um\u00ed\u0161 p\u0159edstavit, ale p\u0161t, to tat\u00ednek nesm\u00ed v\u011bd\u011bt. Jemu nic ne\u0159\u00edkej. A te\u010f si kresli, a\u0165 nikde nep\u0159et\u00e1hne\u0161,“ oplatil j\u00ed tak\u00e9 \u0161eptem, \u017ee jsem ho sotva sly\u0161el. To se ti u\u017e nepovede ututlat. Nechci, aby j\u00ed motal hlavi\u010dku, ale v\u00edm, \u017ee to nemysl\u00ed \u0161patn\u011b.<\/em><\/div>\n
„A bude\u0161 si kreslit se mnou? J\u00e1 ti pu\u010dim svoje pastelky,“ zeptala se ho.<\/div>\n
„Jestli chce\u0161\u2026 Tak d\u011bkuju,“ zaslechl jsem v jeho hlase \u00fasm\u011bv. Pak u\u017e si jen spolu poklidn\u011b kreslili, ob\u010das se n\u011b\u010demu zasm\u00e1li nebo zahih\u0148ali. Pod\u00edval jsem se sem tam na n\u011b a usm\u00e1l se. V\u00e1\u017en\u011b jim to spolu moc slu\u0161elo. Vid\u011bl jsem na Nicki, \u017ee je spokojen\u00e1 a Tom vypadal, \u017ee je mu takhle taky dob\u0159e, co\u017e pro m\u011b bylo hlavn\u00ed. Bohu\u017eel jsem m\u011bl dost pr\u00e1ce, tak\u017ee jsem pohled musel odvr\u00e1tit a pustit se do toho. Celkem r\u00e1d bych toti\u017e tr\u00e1vil \u010das s nimi a nejen s pap\u00edry.<\/p>\n

Pod\u00edval jsem se na hodinky. Bylo p\u016fl jedn\u00e9, co\u017e byl prav\u00fd \u010das pro ob\u011bd. Docela mi to dneska i uteklo. Oto\u010dil jsem se na ty dva lump\u00edky a zaculil se.<\/div>\n

„Nem\u00e1 tu n\u011bkdo n\u00e1hodou chu\u0165 na n\u011bjak\u00fd dobr\u00fd ob\u011bd?“ odsunul jsem se od stolu a vstal. „Ne,“ odbyla m\u011b Nicki. „Klidn\u011b b\u011b\u017e na j\u00eddlo. My si tu budeme s Tomim kreslit.“ To jsem k nim do\u0161el a klekl si k nim. To ne, to by takhle ne\u0161lo.<\/em><\/div>\n
„Nicol, j\u00eddlo a potom hran\u00ed,“ brouknu v\u00e1\u017en\u011b a usm\u011bju se. „Tom taky pot\u0159ebuje j\u00edst.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nem\u00e1m hlad,“ za\u010dne k\u0148ourat. Tom se v\u0161ak posadil.<\/div>\n
„Hele, ble\u0161ko, ale j\u00e1 bych na n\u011bjak\u00fd to \u017er\u00e1d\u00fdlko fakt za\u0161el. M\u00e1me na hran\u00ed je\u0161t\u011b cel\u00fd odpoledne. Jen\u017ee kdy\u017e se te\u010f po\u0159\u00e1dn\u011b nenaj\u00ed\u0161, tak bude\u0161 unaven\u00e1 a pak si se mnou nebude\u0161 moct hr\u00e1t,“ pov\u00ed j\u00ed s \u00fasm\u011bvem. M\u00e1 naprostou pravdu.<\/em><\/div>\n
„Tak jo,“ odhodila pastelku a hned se zvedla. „Tak jdeme.“ No, tu\u0161il jsem to. Za\u010d\u00edn\u00e1m tu ztr\u00e1cet autoritu. Jen\u017ee se zlobit ani nem\u016f\u017eu, ani nen\u00ed pro\u010d.<\/p>\n

<\/em> Tom se na m\u011b naprosto rozko\u0161n\u011b usm\u00e1l, jako by m\u011bl radost z toho, \u017ee ho poslechla.<\/div>\n

„D\u00edky,“ usm\u011bju se na n\u011bj. Kle\u010del jsem naproti n\u011bmu.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 d\u00edky. U\u017e m\u011b z toho le\u017een\u00ed na zemi bol\u00ed z\u00e1da,“ broukne se sm\u00edchem.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 \u0159\u00edct. Ned\u011blej v\u0161e, co \u0159ekne,“ zasm\u011bju se. „V\u00ed\u0161, ona se ti sna\u017e\u00ed zal\u00edbit, tro\u0161ku se p\u0159edv\u00e1d\u00ed, co\u017e je norm\u00e1ln\u00ed. Ale z\u00e1da t\u011b kv\u016fli tomu bolet nemus\u00ed,“ brouknu a pohlad\u00edm ho po pa\u017ei. „Poj\u010f,“ podal jsem mu ruku, kdy\u017e jsem se zvedl. Vy\u0161kr\u00e1bal se za m\u00e9 pomoci na nohy a se zak\u0148u\u010den\u00edm se prohnul v pase. P\u011bkn\u00fd. Nicki mi ho zmordovala.<\/p>\n

<\/em> „No, no,“ \u0161eptnu a usm\u011bju se. „M\u00e1m dobr\u00fd pocit z toho, \u017ee t\u011b zvu na ob\u011bd,“ rozesm\u011bju se.<\/div>\n

„Pro\u010d?“ zasm\u011bje se a rozejde se ke dve\u0159\u00edm pro bundu. Nicki jenom poskakovala kolem n\u00e1s a broukala si n\u011bjakou p\u00edsni\u010dku.<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b proto, \u017ee je to dal\u0161\u00ed \u0161ance t\u011b m\u00edt na bl\u00edzku,“ pod\u00edv\u00e1m se mu kr\u00e1tce do o\u010d\u00ed, kdy\u017e se na m\u011b oto\u010d\u00ed, a potom u\u017e vezmu bundi\u010dku Nicki. Nen\u00ed nad up\u0159\u00edmnost.<\/em> „Poj\u010f ke mn\u011b, Nicki,“ usm\u011bju se na ni. Hned ke mn\u011b do\u0161la. Obl\u00e9kl jsem j\u00ed tu bundi\u010dku a s\u00e1m jsem si vzal kab\u00e1t. Nat\u00e1hnul jsem se pro ta\u0161ku, kde jsem m\u011bl v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci a \u0161el ke dve\u0159\u00edm. Tom si vzal jen bundu a \u0161el za mnou. Nicki u\u017e otev\u00edrala dve\u0159e.<\/div>\n
„Jdeme na n\u011bjak\u00fd \u017er\u00e1d\u00fdlko,“ poskakovala. No jo, celej pan Kaulitz.<\/p>\n

<\/em> „L\u00edb\u00ed se mi, jak po mn\u011b v\u0161echno opakuje,“ sv\u011b\u0159il se mi Tom pobaven\u011b.<\/div>\n

„To ti v\u011b\u0159\u00edm, je to roztomil\u00fd. Hlavn\u011b j\u00ed neu\u010d n\u011bjak\u00fd pras\u00e1rny,“ zasm\u011bju se a zav\u0159u za n\u00e1mi. Ty jeho slov\u00ed\u010dka by Barbara nesnesla moc dob\u0159e, kdyby je sly\u0161ela z \u00fast Nicki.<\/em><\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee si d\u00e1v\u00e1m pozor na to, abych nemluvil sprost\u011b,“ broukne se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Noo, abych si pak nedal takhle pozor j\u00e1 na tebe, a\u017e tu Nicki nebude,“ zasm\u00e1l jsem se a pro\u0161el s nimi sekretari\u00e1tem. Sandra u\u017e se ani neopova\u017eovala na n\u011bco se zeptat, co\u017e pro ni bylo jedin\u00e9 plus. Roze\u0161li jsme se pot\u00e9 chodbou k v\u00fdtahu. Mal\u00e1 b\u011b\u017eela nap\u0159ed, aby n\u00e1m ho p\u0159ivolala.<\/p>\n

„Z\u00e1vidim ti j\u00ed,“ pod\u00edval se na m\u011b n\u00e1hle Tom. „Je \u00fa\u017easn\u00e1.“ Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a pousm\u00e1l se. Je to n\u00e1dhern\u00fd sly\u0161et. Je to vlastn\u011b hez\u010d\u00ed, ne\u017e sly\u0161et chv\u00e1lu na sebe.<\/em><\/div>\n

„To d\u011bkuju, je to hezk\u00fd sly\u0161et,“ p\u0159izn\u00e1m. „Ale v\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee i kdy\u017e jsi na kluky, jednou se takov\u00e9ho prcka do\u010dk\u00e1\u0161 taky. A j\u00e1 zase z\u00e1vid\u00edm p\u0159edem tomu prckovi, proto\u017ee bude m\u00edt skv\u011bl\u00e9ho t\u00e1tu,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Ty se\u0161 naprosto dokonalej t\u00e1ta,“ usm\u011bje se na m\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e se ot\u0159e pa\u017e\u00ed o moji. Ne\u0159ekl bych. Po\u0159\u00e1d sl\u00fdch\u00e1m, jak se o ni \u0161patn\u011b star\u00e1m. Jen\u017ee j\u00e1 se o ni alespo\u0148 \u0161patn\u011b star\u00e1m, Barbara t\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec.<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej to,“ zavrt\u00edm hlavou a oddechnu. „Pr\u00fd ji stra\u0161n\u011b rozmazluju, nevychov\u00e1v\u00e1m, k ni\u010demu ji nevedu,“ pokr\u010d\u00edm rameny.<\/div>\n
„Vsad\u00edm se o cokoli, \u017ee to ti \u0159ekla tvoje milovan\u00e1 man\u017eelka. M\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct, \u017ee je to s prominut\u00edm st\u0159evo, kdy\u017e mal\u00fd cpe do hlavy, \u017ee po limon\u00e1d\u011b bude tlust\u00e1. Jsou j\u00ed \u010dty\u0159i roky, proboha,“ \u0159ekl pom\u011brn\u011b roz\u010d\u00edlen\u011b. Z\u016fstal jsem na n\u011bj hled\u011bt.<\/p>\n

Co\u017ee? V\u017edy\u0165 konkr\u00e9tn\u011b j\u00e1 nakupuju pit\u00ed, bal\u00edky pit\u00ed a v\u017edy jsou to n\u011bjak\u00e9 dobr\u00e9 \u010daje, \u010di ovocn\u00e9 limon\u00e1dy pro malou. Chci, aby j\u00ed to chutnalo. Vodu bych j\u00ed necpal, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee o ni nestoj\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Pros\u00edm? O tomhle nic nev\u00edm. Dom\u016f kupuju pit\u00ed v\u0161eho druhu a hlavn\u011b pro malou, ale voda to rozhodn\u011b nen\u00ed,“ \u0159eknu p\u0159ekvapen\u011b. „To d\u011bkuju, \u017ee jsi mi \u0159ekl, proto\u017ee j\u00ed dneska asi\u2026 j\u00e1 nev\u00edm co\u2026“ rozhod\u00edm rukama. Jestli j\u00ed tohle Barbara \u0159ekla, tak j\u00ed asi zabiju, fakt.<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e jsem se j\u00ed ptal, co by cht\u011bla za pit\u00ed, tak \u0159ekla, \u017ee limon\u00e1du nesm\u00ed, \u017ee j\u00ed m\u00e1ma \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee po n\u00ed bude tlust\u00e1. Takhle z n\u00ed bude u\u017e v deseti letech anorekti\u010dka.“ zakrout\u00ed hlavou.<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m ti, \u017ee o tom nev\u00edm. Na to si d\u00e1m pozor. Nebude p\u00edt samoz\u0159ejm\u011b jenom vodu,“ \u0159eknu hned.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ty takov\u00fd nejsi,“ pousm\u011bje se a za pa\u017ei si m\u011b k sob\u011b trochu p\u0159ivine. A\u0165 ten v\u00fdtah je\u0161t\u011b chv\u00edli nejede, pros\u00edm.<\/em> „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o t\u00fd nab\u00eddce do Kol\u00edna\u2026“<\/div>\n

Nasucho jsem polknul a nadechl se. Ahm, on by to nakonec p\u0159ijal?!<\/em> „A\u2026?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee pojedu, jestli o to po\u0159\u00e1d stoj\u00ed\u0161,“ pohl\u00e9dne mi do o\u010d\u00ed. V ten okam\u017eik se mi na tv\u00e1\u0159i vyjasnil lehk\u00fd, av\u0161ak up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv. Ano! Bo\u017ee, pojede tam se mnou\u2026 Zase dal\u0161\u00ed \u0161ance b\u00fdt s n\u00edm a v\u00edc ho poznat.<\/em><\/div>\n
„Ano, stoj\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvnu a d\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. „J\u00e1\u2026 jsem hrozn\u011b r\u00e1d.“<\/div>\n
„A bude se tam teda p\u0159esp\u00e1vat nebo ne?“ \u0161eptne s ro\u0161\u0165\u00e1ck\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Cht\u011bl by n\u011bco v\u00edc\u2026?<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ pokr\u010d\u00edm lehce rameny. „Podle toho, jak\u00e1 bude cesta, jak dlouho se tam zdr\u017e\u00edme a jak dlouho se budeme cht\u00edt zdr\u017eet,“ \u0161eptnu a usm\u011bju se.<\/div>\n
„V p\u00e1tek je celkem hust\u00e1 doprava, jak lidi jezd\u00ed na chaty,“ zap\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed schv\u00e1ln\u011b nahlas, na\u010de\u017e se za\u010dne sm\u00e1t.<\/p>\n

Do\u0161li jsme k v\u00fdtahu, kde u\u017e \u010dekala Nicki, tak jsme k n\u00ed nastoupili. Tom se nat\u00e1hl k tla\u010d\u00edtku, jen\u017ee j\u00e1 tak\u00e9. Ve stejn\u00fd okam\u017eik jsme se ocitli prsty na jednom a tom sam\u00e9m tla\u010d\u00edtku. Zvedl jsem k n\u011bmu o\u010di a pousm\u00e1l se. Hezk\u00fd okam\u017eik. Tohle se mi l\u00edb\u00ed.<\/em><\/div>\n

„\u2026asi zamluv\u00edm hotel,“ \u0161eptnu ti\u0161e pak.<\/div>\n
„Ahm\u2026 promi\u0148,“ st\u00e1hl pomalu ruku, p\u0159i\u010dem\u017e s \u00fasm\u011bvem trochu sklopil hlavu. Vid\u011bl jsem, jak mu trochu z\u010dervenaly tv\u00e1\u0159e. Je rozko\u0161n\u00fd.<\/em><\/div>\n
„To nic,“ usm\u011bju se sladce a stisknu to tla\u010d\u00edtko. Pod\u00edval jsem se potom na Nicki. St\u00e1la u dve\u0159\u00ed a po\u0159\u00e1d nat\u0159\u00e1sala suk\u00fdnkou, ani\u017e by si n\u00e1s v\u0161\u00edmala. Nezlob se, drahou\u0161ku, ale mus\u00edm tohohle vyu\u017e\u00edt.<\/em> Proto jsem se postavil k Tomovi a jemn\u011b ho pohladil po z\u00e1dech, a\u017e jsem mu sjel p\u0159es bedra k boku. Chytil jsem ho pak jemn\u011b za ruku. Nejd\u0159\u00edv s n\u00ed trochu ucukl, jako by se snad lekl, ale pak sklonil pohled. N\u011b\u017en\u011b m\u011b pohladil sv\u00fdmi prsty. L\u00edb\u00ed se mi to.<\/em> Pod\u00edval jsem se tam dol\u016f tak\u00e9 a vyjel mu n\u011b\u017en\u011b po prstu nahoru. V\u0161echno se mi na tom l\u00edb\u00ed. Dokonce m\u00e1m pocit, \u017ee na\u0161e ruce do sebe par\u00e1dn\u011b zapadaj\u00ed.<\/em> Zt\u011b\u017eka vydechl, vpletl prsty lehce do m\u00fdch a pot\u00e9 je op\u011bt vypletl. Usm\u00e1l jsem se nad t\u00edm a pomali\u010dku mu sjel po v\u0161ech prstech, na\u010de\u017e jsem jeho dla\u0148 ve sv\u00e9 stiskl. Ano, zapadaj\u00ed do sebe.<\/p>\n

<\/em> „To je pomalej v\u00fdtah,“ povzdechne znud\u011bn\u011b Nicki. To Toma nejsp\u00ed\u0161 probralo, jeliko\u017e m\u011b u\u017e jen pohladil prsty a odd\u00e1lil se. Sklopil jsem hlavu. Pro\u010d se ten kr\u00e1sn\u00fd okam\u017eik v\u017edy rychle rozplyne?<\/em><\/div>\n

„No jo. Neboj, u\u017e tam budeme,“ \u0161eptl jsem a pohladil ji po hlavi\u010dce.<\/div>\n
„P\u016fjdeme na \u017er\u00e1d\u00fdlko,“ zvedne ke mn\u011b pohled, p\u0159i\u010dem\u017e se zak\u0159en\u00ed. „Pak si se mnou bude\u0161 zase kreslit, Tomi?“ zept\u00e1 se ho se sladk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Je do n\u011bj \u00fapln\u011b zakoukan\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Budeme d\u011blat, cokoli bude\u0161 cht\u00edt, zlat\u00ed\u010dko,“ usm\u00e1l se na ni mile. Je na ni hodn\u00fd, v\u0161\u00edm\u00e1 si j\u00ed. M\u011b to tolik t\u011b\u0161\u00ed.<\/em> Sladce jsem se nad t\u00edm usm\u00e1l a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
„Jsi \u00fa\u017easnej,“ vydechnu ti\u0161e.<\/div>\n
„Jo, Tomi je \u00fa\u017easnej,“ za\u010dala po mn\u011b hned Nicki opakovat, \u010demu\u017e se Tom za\u010dal sm\u00e1t. To je papou\u0161ek. Jen\u017ee v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b b\u00fdt klidn\u011b m\u016f\u017ee.<\/p>\n

<\/em> „Tohle bys tomu d\u00edt\u011bti nem\u011bl do hlavy cp\u00e1t nebo bude \u017ealovat Barba\u0159e,“ po\u0161eptal mi do ucha, kdy\u017e se ke mn\u011b naklonil.<\/div>\n

„Klidn\u011b. M\u011bl bys j\u00ed d\u00e1vat lekce v\u00fdchovy a chov\u00e1n\u00ed k d\u011btem,“ pousm\u011bju se.<\/div>\n
„Jestli mam bejt up\u0159\u00edmnej, ani ji nechci poznat,“ odklonil se pomalu. Nen\u00ed divu. Ono by to nebylo ani moc dobr\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Nediv\u00edm se ti,“ p\u0159izn\u00e1m a potom chytnu Nicki za ruku. Dojeli jsme do p\u0159\u00edzem\u00ed. Dve\u0159e se otev\u0159ely oproti jindy pom\u011brn\u011b rychle. V\u0161ichni t\u0159i jsme se rovnou vydali na parkovi\u0161t\u011b. Kdy\u017e jsme do\u0161li k m\u00e9mu autu, posadil jsem Nicki do seda\u010dky na zadn\u00ed sedadlo. S Tomem jsme si nasedli tak\u00e9 a potom jsem se s t\u011bmi m\u00fdmi poklady rozjel do jedn\u00e9 dobr\u00e9 restaurace nedaleko od centra. Nicki jsem sem u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t vzal a moc se j\u00ed tu l\u00edbilo, tak jsem doufal, \u017ee i Tom bude spokojen\u00fd.<\/p>\n

Jakmile jsme dorazili na m\u00edsto, zabrali jsme si m\u00edsto bl\u00edzko okna. Bylo to tu hezk\u00e9, p\u0159\u00edjemn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed. Tom s Nicki si poru\u010dili pala\u010dinky s jahodami a \u010dokol\u00e1dou. Ten jej\u00ed v\u00fdb\u011br m\u011b ani moc nep\u0159ekvapil. J\u00e1 jsem si dal jen n\u011bjak\u00fd sal\u00e1t. Celou dobu jsme se po\u0159\u00e1d o n\u011b\u010dem bavili, pov\u00eddali si, sm\u00e1li se a po\u0161\u0165uchovali se s Nicki, kter\u00e1 se jednodu\u0161e nedok\u00e1zala v klidu naj\u00edst. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee jsme tu byli hezky spolu. Opravdu to byl p\u0159\u00edjemn\u00fd ob\u011bd. Zdr\u017eeli jsme se tu d\u00e9le, nebylo pro\u010d a kam sp\u011bchat. Nicki byla viditeln\u011b spokojen\u00e1 a j\u00e1 tak\u00e9. Ti\u0161e jsem doufal, \u017ee i Tom.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL Ti\u0161e jsem vydechl a do\u0161el ke stolu. Jen jsem se p\u0159es n\u011bj nahnul. Nat\u00e1hl jsem se pro desky, co byly na druh\u00e9 stran\u011b, a pod\u00edval se do nich. Tom kolem m\u011b jen v tichosti pro\u0161el a p\u0159e\u0161el<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4463","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4463","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4463"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4463\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4463"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4463"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4463"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}