{"id":4489,"date":"2013-11-20T17:00:00","date_gmt":"2013-11-20T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4475"},"modified":"2013-11-20T17:00:00","modified_gmt":"2013-11-20T16:00:00","slug":"bourdon-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/20\/bourdon-18\/","title":{"rendered":"Bourdon 18."},"content":{"rendered":"<div><\/div>\n<div><strong>autor: B-kay<\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div style=\"text-align:center\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"600\" height=\"450\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/e3c16c9c0c_94241628_o2.jpg\" alt=\"\" \/><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Bill se poslu\u0161n\u011b nech\u00e1val v\u00e9st hust\u00fdm lesem. Jeho drobn\u00e1 b\u00edl\u00e1 dla\u0148 v sev\u0159en\u00ed Tomovy dlan\u011b p\u016fsobila jako ruka mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte. I p\u0159esto, \u017ee byly jejich kroky rychl\u00e9 a stisk dlan\u00ed nezvykle pevn\u00fd, neb\u00e1l se, \u017ee by mu ubl\u00ed\u017eil. Lesem se neslo naprost\u00e9 ticho. Jedin\u00e9, co mohl zaslechnout, bylo vesel\u00e9 drkot\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch pt\u00e1\u010dk\u016f, st\u00e9n\u00e1n\u00ed jehli\u010d\u00ed praskaj\u00edc\u00edho pod jejich nohama a kdesi v d\u00e1lce Dustovo spokojen\u00e9 \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>Tom v\u0161ak ne\u0159ekl ani slovo. Vlastn\u011b nepromluvil od chv\u00edle, kdy se mu vyznal ze sv\u00fdch cit\u016f, a proto si n\u00e1hle nebyl jist\u00fd, zdali ud\u011blal dob\u0159e. Mo\u017en\u00e1 mu to nem\u011bl \u0159\u00edkat. Jakmile mu ta slova p\u0159ist\u00e1la na jazyku, m\u011bl je rad\u011bji spolknout a uschovat na pozd\u011bji, a\u017e na n\u011b bude Tom p\u0159ipraven. Nedok\u00e1zal to. Nikdy nad sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm moc nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Jednal zcela impulzivn\u011b, ani\u017e by hled\u011bl na pocity toho druh\u00e9ho. <em>Miloval jej.<\/em> Miloval jej tak moc, \u017ee se mu p\u0159i jedin\u00e9m pohl\u00e9dnut\u00ed do t\u011bch velik\u00fdch, smutn\u00fdch o\u010d\u00ed podlamovala kolena a on netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e okusit stav bezt\u00ed\u017ee. Zav\u0159\u00edt o\u010di, rozprost\u0159\u00edt k\u0159\u00eddla a vzl\u00e9tnout. P\u0159esn\u011b jako pt\u00e1k.<\/p>\n<p>&#8222;Tome?&#8220;<\/p>\n<p>Nebyl si jist\u00fd, zdali Tom v\u016fbec zaregistroval jeho nesm\u011bl\u00e9 osloven\u00ed. Neohl\u00ed\u017eel se, po\u0159\u00e1d se d\u00edval p\u0159ed sebe s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i a vedl jej hloub\u011bji do lesa. Bill se nakonec vzdal ve\u0161ker\u00fdch pokus\u016f o nav\u00e1z\u00e1n\u00ed konverzace, stiskl Tomovu velikou ruku je\u0161t\u011b siln\u011bji a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe, aby mu neuniklo nic z t\u00e9 kr\u00e1sy, kterou m\u00edjeli. Pozoroval vysok\u00e9 statn\u00e9 stromy, na jejich\u017e v\u011btv\u00edch se pohupovaly zrzav\u00e9 veverky, a zv\u011bdav\u011b je sledovaly. Proch\u00e1zeli kolem r\u016fzn\u011b velik\u00fdch lou\u017e\u00ed pln\u00fdch bl\u00e1ta, drobn\u00fdch ke\u0159\u016f kr\u010d\u00edc\u00edch se ve st\u00ednu sv\u00fdch vysok\u00fdch bratr\u016f, i zvadl\u00fdch kv\u00edtk\u016f, kter\u00e9 neunesly n\u00e1hlou zm\u011bnu po\u010das\u00ed. M\u00e1lem Toma srazil k zemi, kdy\u017e ne\u010dekan\u011b zastavili u kmenu mohutn\u00e9 borovice.<\/div>\n<hr \/>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;Omlouv\u00e1m se,&#8220; p\u00edpl a dlan\u00ed si pohladil nara\u017een\u00e9 \u017eebro.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Tom mu kone\u010dn\u011b v\u011bnoval pozornost. Zad\u00edval se na n\u011bj a jemn\u011b jej chytil za tv\u00e1\u0159.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;Neubl\u00ed\u017eil sis?&#8220;<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Bill se vzmohl pouze na rychl\u00e9 zavrcen\u00ed hlavou. Op\u011bt se mu zato\u010dila hlava. M\u011bl pocit, jako by pr\u00e1v\u011b vypil l\u00e1hev \u010derven\u00e9ho v\u00edna. Podlamovala se mu kolena, srdce tlouklo jako o z\u00e1vod, slova byla n\u00e1hle ciz\u00edm pojmem, kter\u00e9mu nerozum\u011bl.<\/p>\n<p>Jakmile je Dust kone\u010dn\u011b dohonil a usadil se u Tomov\u00fdch nohou, ten mohl pouze pobaven\u011b vrt\u011bt hlavou. Byl cel\u00fd \u0161pinav\u00fd. Na mokrou srst se mu p\u0159ilepily i ty nejmen\u0161\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dky p\u0159\u00edrodn\u00edho bohatstv\u00ed, jeho b\u00edl\u00e9 zbarven\u00ed se v okol\u00ed \u010dern\u00fdch flek\u016f m\u011bnilo do hn\u011bdozelen\u00e9. Tom proto musel p\u0159ehodnotit sv\u016fj p\u016fvodn\u00ed pl\u00e1n. Klekl si ke sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli a vzal jeho hlavu do dlan\u00ed. Dust jej oddan\u011b ol\u00edzl a naslouchal jeho slov\u016fm.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;Z\u016fstane\u0161 tady, ano?&#8220; Dust nespokojen\u011b zavyl. Ten n\u00e1pad se mu v\u016fbec nel\u00edbil. Tom s \u00fasm\u011bvem pokra\u010doval. &#8222;Nebudeme pry\u010d dlouho. Slibuji.&#8220; V\u011bd\u011bl, \u017ee dal\u0161\u00ed protesty ji\u017e nebudou. Vstal a op\u011bt v\u011bnoval pozornost Billovi, kter\u00fd je po celou dobu sledoval.<\/p>\n<p>&#8222;Cht\u011bl bych ti n\u011bco uk\u00e1zat,&#8220; promluvil ti\u0161e a t\u00e1zav\u011b se nat\u00e1hl po Billov\u011b spu\u0161t\u011bn\u00e9 dlani. Bill s nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech p\u0159ik\u00fdvl, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ekvapen\u011b v\u00fdskl. Tom si jej vyhoupl do n\u00e1ru\u010de, jako by byl lehou\u010dkou panenkou z porcel\u00e1nu, zku\u0161en\u00fdm pohybem vysko\u010dil na nejtlust\u011bj\u0161\u00ed v\u011btev a bez nejmen\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f stoupal nahoru.<\/p>\n<p>Bill si v\u0161iml d\u0159ev\u011bn\u00e9ho domku na strom\u011b teprve ve chv\u00edli, kdy\u017e se ocitl v jeho skromn\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9m vnit\u0159ku. Hol\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 zdi byly pokresleny roztomil\u00fdmi obr\u00e1zky, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina vznikla pod rukou d\u00edt\u011bte, stejn\u011b jako st\u0159echa, z n\u00ed\u017e se na n\u011bj pobaven\u011b usm\u00edval star\u00fd pir\u00e1t, hl\u00eddaj\u00edc\u00ed sv\u016fj poklad.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Zat\u00edmco se Bill kolem sebe zv\u011bdav\u011b rozhl\u00ed\u017eel a seznamoval se s Tomovou Pir\u00e1tskou z\u00e1kladnou, on mezit\u00edm vyr\u00fdval jeho jm\u00e9no do m\u011bkk\u00e9ho d\u0159eva u vchodu. Neodpustil si to a za posledn\u00edm L, vyryl mal\u00e9 srd\u00ed\u010dko.<\/p>\n<p>&#8222;Co to je?&#8220;<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;M\u016fj tajn\u00fd \u00fakryt p\u0159ed sv\u011btem.&#8220; Posadil se naproti Billovi a zad\u00edval se na tolik zn\u00e1m\u00e9 mal\u016fvky. &#8222;Postavili jsme jej s t\u00e1tou.&#8220; Zhluboka vdechoval v\u016fni strom\u016f a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil potla\u010dit bolestiv\u00e9 vzpom\u00ednky.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;Nem\u011bls mi jej ukazovat. Kdy\u017e o n\u011bm v\u00edm, u\u017e nen\u00ed tajn\u00fd.&#8220;<\/p>\n<p>Tom se l\u00e1skypln\u011b usm\u00e1l a p\u0159isunul se o kousek bl\u00ed\u017e. Se sklon\u011bnou hlavou zachytil Billovy studen\u00e9 ruce mezi sv\u00e9. Hladil m\u011bkk\u00e1 b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f, poprv\u00e9 mu dokonce nep\u0159ek\u00e1\u017eela ani p\u0159\u00edtomnost tvrd\u00e9 s\u00e1dry, br\u00e1n\u00edc\u00ed v bli\u017e\u0161\u00edm kontaktu.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;Po\u0159\u00e1d z\u016fst\u00e1v\u00e1 tajn\u00fdm. V\u00edme o n\u011bm jenom my dva. Tak\u017ee ode dne\u0161ka to u\u017e nen\u00ed m\u016fj tajn\u00fd ukr\u00fdt, ale <em>n\u00e1\u0161<\/em>.&#8220;<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Billovo srdce plesalo radost\u00ed. Vysedl na Tom\u016fv kl\u00edn, automaticky mu omotal nohy kolem bok\u016f, ruce kolem krku a hlavu slo\u017eil na sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto. Do ohybu mezi krkem a ramenem. Pr\u00e1v\u011b na tom m\u00edst\u011b byla jeho v\u016fn\u011b nejintenzivn\u011bj\u0161\u00ed, tlukot srdce nejl\u00e9pe post\u0159ehnuteln\u00fd a nach\u00e1zelo se v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti pln\u00fdch rt\u016f. Ve chv\u00edli, kdy uc\u00edtil, jak si jej Tom stahuje do objet\u00ed, promluvil.<\/p>\n<p>&#8222;Omlouv\u00e1m se za to, co jsem \u0159ekl. Z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b nebyla vhodn\u00e1 chv\u00edle na n\u011bco tak z\u00e1vazn\u00e9ho a j\u00e1 nechci, aby sis cokoli vy\u010d\u00edtal. Nemus\u00ed\u0161 mi to \u0159\u00edkat, kdy\u017e se na to je\u0161t\u011b nec\u00edt\u00ed\u0161,&#8220; dost\u00e1val ze sebe tich\u00fdm hlasem, jeho rty se p\u0159i ka\u017ed\u00e9m slovu nepatrn\u011b ot\u0159ely o Tomovu chv\u011bj\u00edc\u00ed se k\u016f\u017ei. &#8222;V\u00edm, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d, a to mi sta\u010d\u00ed.&#8220;<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;Bille, j-j\u00e1\u2026&#8220;<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">A\u0165 u\u017e by \u0159ekl cokoliv, mluvil by do v\u011btru. Jak m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bk pop\u0159\u00edt n\u011bco tak zjevn\u00e9ho? Jak mohl vysv\u011btlit nevysv\u011btliteln\u00e9 a pochopit v\u011bci, kter\u00e9 maj\u00ed z\u016fstat nepochopeny? Nebyl si jist\u00fd, pro\u010d mu to ne\u0159ekl. M\u011bl op\u011btovat jeho vyzn\u00e1n\u00ed, kdy\u017e to Billovo je\u0161t\u011b viselo ve vzduchu jako sladk\u00fd opar. Nemohl. Ne\u0161lo to. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zasko\u010den \u010distotou a hloubkou jeho slov.<\/p>\n<p>Odt\u00e1hl se a vzal Billovu tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Pohl\u00e9dl mu do o\u010d\u00ed, pol\u00edbil jej. Pomalu, oddan\u011b, odevzdan\u011b se no\u0159il do hloubky rt\u016f, jejich\u017e polibky byly jako doteky mot\u00fdl\u00edch k\u0159\u00eddel. Vz\u00e1cn\u00e9 a sotva znateln\u00e9. Op\u011bt se od n\u011bj odt\u00e1hl. Po tolika letech jej m\u00edrumilovn\u00e9 stromy kone\u010dn\u011b vysly\u0161ely. Mal\u00fd kluk se nakonec do\u010dkal sv\u00e9ho vymodlen\u00e9ho z\u00e1zraku. V\u011bd\u011bl, co mus\u00ed ud\u011blat.<\/p>\n<p>&#8222;Kdy\u017e jsem tady byl s t\u00e1tou naposled, p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem pouze nad jedinou v\u011bc\u00ed,&#8220; mal\u00ed\u010dkem se dot\u00fdkal Billova obo\u010d\u00ed. &#8222;Pro\u010d jsme si nikdy p\u0159edt\u00edm ne\u0159ekli, jak moc m\u00e1me toho druh\u00e9ho r\u00e1di? Na co jsme po\u0159\u00e1d \u010dekali? \u0158ekni mi, pro\u010d lid\u00e9 dok\u00e1\u017eou odhadnout cenu \u010dlov\u011bka teprve ve chv\u00edl\u00edch, kdy jej ztr\u00e1c\u00ed?&#8220;<\/p>\n<p>Bill se smutn\u011b pousm\u00e1l. <em>Lid\u00e9 tac\u00ed jednodu\u0161e jsou. A nikdo je nezm\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p><\/em> &#8222;Nechci o tebe p\u0159ij\u00edt jenom proto, abych pak pochopil, jak moc mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Jak moc jsi pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd.&#8220;<\/p>\n<p>Slune\u010dn\u00ed paprsky si na okam\u017eik probojovaly cestu skrz hust\u00fd porost a oz\u00e1\u0159ily Billovu tv\u00e1\u0159. Byl n\u00e1dhern\u00fd. Tak nadpozemsk\u00fd, a z\u00e1rove\u0148 tak lidsk\u00fd. Sledoval Toma sv\u00fdma kouzeln\u00fdma o\u010dima, naslouchal v\u0161emu, co se mu sna\u017eil sv\u00fdm pon\u011bkud ojedin\u011bl\u00fdm zp\u016fsobem sd\u011blit, drobn\u00fd \u00fasm\u011bv ani na vte\u0159inu neopustil jeho rty. Byl jako velik\u00e9 d\u00edt\u011b. P\u0159esn\u011b jako jeho otec p\u0159ed lety. Sed\u011bli na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, vz\u00e1jemn\u011b se d\u00edvali do o\u010d\u00ed. Dva propleten\u00e9 pohledy. Jeden otup\u011bl\u00fd nemoc\u00ed, druh\u00fd bolest\u00ed a strachem. Ne\u0159ekl mu to. M\u011bl posledn\u00ed mo\u017enost, ale on ji prop\u00e1sl. V\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by otev\u0159el \u00fasta, rozplakal by se.<\/p>\n<p>&#8222;Miluju t\u011b, Bille.&#8220;<\/p>\n<p><em>Okol\u00edm se rozl\u00e9h\u00e1 pouze hv\u00edzd\u00e1n\u00ed v\u011btru. To st\u00edny, usedly na tvou tv\u00e1\u0159, zahaluj\u00edc ji temnotou. Odsouzen k bolesti a zatracen\u00ed se ukr\u00fdv\u00e1\u0161 v poz\u016fstatc\u00edch sv\u011btu, kter\u00fdm kdysi b\u00fdval. Osam\u011blost je tv\u00fdm jedin\u00fdm spole\u010dn\u00edkem, bolest nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem. Z ka\u017ed\u00e9ho pekla v\u0161ak vede cesta ven. Na ka\u017ed\u00fd h\u0159\u00edch se najde vykoupen\u00ed. Dokonce jej nemus\u00ed\u0161 ani hledat. Stoj\u00ed p\u0159\u00edmo p\u0159ed tebou. Z\u00e1\u0159\u00ed na kilometry daleko jasn\u00fdm sv\u011btlem a vol\u00e1 t\u011b. Je pouze na tob\u011b, zdali mu bude\u0161 naslouchat a nech\u00e1\u0161 se j\u00edm v\u00e9st. Dv\u011b \u010d\u00e1sti skl\u00e1da\u010dky kone\u010dn\u011b vytvo\u0159ily celek. Zapadly do sebe dokonale, jako by byly stvo\u0159eny jedna pro druhou. Osam\u011bl\u00e1 du\u0161e poslechla a pomalu vy\u0161la ze st\u00edn\u016f na sv\u011btlo. Vzhl\u00e9dla k nebes\u016fm. Je to konec m\u00e9 pout\u011b?, pt\u00e1 se. Ne. Na tv\u00e1\u0159i jej h\u0159eje pohlazen\u00ed.<\/p>\n<p>To je teprve za\u010d\u00e1tek.<\/p>\n<p><\/em> <strong>autor: B-kay<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\"><strong>betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: B-kay Bill se poslu\u0161n\u011b nech\u00e1val v\u00e9st hust\u00fdm lesem. Jeho drobn\u00e1 b\u00edl\u00e1 dla\u0148 v sev\u0159en\u00ed Tomovy dlan\u011b p\u016fsobila jako ruka mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte. I p\u0159esto, \u017ee byly jejich kroky rychl\u00e9 a stisk dlan\u00ed nezvykle pevn\u00fd, neb\u00e1l se, \u017ee by mu ubl\u00ed\u017eil. Lesem se<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/20\/bourdon-18\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[559],"tags":[],"class_list":["post-4489","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bourdon"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4489","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4489"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4489\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4489"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4489"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4489"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}