{"id":4498,"date":"2013-11-17T18:00:00","date_gmt":"2013-11-17T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4484"},"modified":"2013-11-17T18:00:00","modified_gmt":"2013-11-17T17:00:00","slug":"815-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/17\/815-20\/","title":{"rendered":"#815 20."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Jeden krok vp\u0159ed?<\/p>\n

<\/strong> D\u00edvat se, jak ta \u017eena odch\u00e1z\u00ed z v\u00fdslechov\u00e9 m\u00edstnosti s o\u010dima rud\u00fdma a vzlykaj\u00edc\u00ed do sv\u00e9ho kapesn\u00ed\u010dku, nah\u00e1n\u011blo Tomovi slzy do o\u010d\u00ed. \u0158ekla jim v\u0161echno, co v\u011bd\u011bla o sv\u00e9m man\u017eelovi, o st\u0159elci z minul\u00e9ho t\u00fddne, a bylo jasn\u00e9, \u017ee to pro ni je opravdu t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n

M\u011bla monokl, kter\u00fd od doby, co ji naposledy zml\u00e1til, je\u0161t\u011b nezmizel, po\u0159\u00e1d m\u011bla rud\u00e1 z\u00e1p\u011bst\u00ed z toho, jak ji pevn\u011b dr\u017eel. Tomovi bylo l\u00e9pe z toho, \u017ee ho zabil, ale ne dost na to, aby p\u0159epral no\u010dn\u00ed m\u016fry, kter\u00e9 m\u011bl ka\u017edou noc. Probudil se cel\u00fd upocen\u00fd, lapal po dechu, m\u011bl dal\u0161\u00ed sen o mu\u017ei s o\u010dima zombie a d\u00edrou uprost\u0159ed hrudn\u00edku, \u0161el si pro n\u011bj a obvi\u0148oval ho z jeho vra\u017edy.<\/p>\n

„Je mi j\u00ed l\u00edto,“ \u0159ekl ti\u0161e Georg, kdy\u017e si stoupl vedle Toma. „Vid\u011bls jej\u00ed obli\u010dej? Jej\u00ed man\u017eel ji ml\u00e1til, ale stejn\u011b j\u00ed je l\u00edto, \u017ee zem\u0159el. No ch\u00e1pe\u0161 to?“<\/div>\n

Tom pokr\u010dil rameny. „Nem\u016f\u017ee\u0161 pomoct tomu, koho miluje\u0161,“ \u0159ekl, d\u00edval se, jak vy\u0161la ze dve\u0159\u00ed, vzlykala a chv\u011bla se od hlavy a\u017e k pat\u011b. „Nen\u00ed to jej\u00ed vina, \u017ee ho milovala.“<\/div>\n
„Ale\u2026“ Georg zavrt\u011bl hlavou a skepticky se na Toma pod\u00edval. „Jak je mo\u017en\u00e9<\/em>, \u017ee ho milovala, kdy\u017e byl takov\u00e9 monstrum? No tak, tohle nen\u00ed l\u00e1ska, to je strach. Neopov\u00e1\u017eila se ho opustit.“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee v\u017edycky nebyl takov\u00fd,“ \u0159ekl Tom. „Nejsp\u00ed\u0161 za\u010dal hodn\u011b p\u00edt nebo tak.“<\/div>\n
„I tak,“ uchechtl se Georg. „M\u011bla ho u\u017e d\u00e1vno opustit.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 m\u011bla.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1?“ \u0159ekl Georg nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a pochybova\u010dn\u011b se na Toma pod\u00edval. „Ty toho bastarda br\u00e1n\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom vykulil o\u010di. „Ne!“ \u0159ekl a byl zd\u011b\u0161en, \u017ee si Georg mysl\u00ed, \u017ee br\u00e1n\u00ed n\u011bkoho, kdo zavra\u017edil n\u011bkolik nevinn\u00fdch lid\u00ed. „V\u016fbec ne, jen \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1m. Milovala ho, ano, a byla ochotn\u00e1 p\u0159ehl\u00ed\u017eet to, co d\u011blal. Mysl\u00edm, \u017ee je to obdivuhodn\u00e9.“ <\/div>\n
„Je to stupidn\u00ed, naivn\u00ed. Nic na jejich vztahu nebylo zdrav\u00e9.“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „J\u00e1 v\u00edm. Mo\u017en\u00e1 se tak c\u00edt\u00edm jen proto, \u017ee jsem ho zabil.“<\/div>\n
„Asi jo,“ souhlasil Georg, ne\u017e ho popl\u00e1cal po z\u00e1dech, aby ho rozveselil. „Co bys \u0159ekl, kdybychom ve\u010der za\u0161li na pivo?“<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Byl \u010das ob\u011bda a Tom byl na cest\u011b nahoru za Billem. Nem\u011bl moc hlad, a tak \u0161el rad\u0161i d\u011blat n\u011bco smyslupln\u00e9ho, ne\u017e jen sed\u011bt a \u0161\u0165ourat se v j\u00eddle vidli\u010dkou. „Zasran\u00fd schody,“ zanad\u00e1val a u\u017e asi post\u00e9 si p\u0159\u00e1l, aby koupili v\u00fdtah.<\/p>\n

„Moje nete\u0159 m\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden narozeniny,“ \u0159ekla Anna, d\u00edvala se na sv\u00e9ho pacienta p\u0159es st\u016fl. „Bude j\u00ed jeden\u00e1ct. P\u0159em\u00fd\u0161lela jsem, jestli u\u017e je velk\u00e1 na panenku, nebo jestli bych j\u00ed m\u011bla koupit Barbie.“<\/div>\n

„V\u0161echny holky to maj\u00ed r\u00e1dy,“ pokr\u010dil Bill rameny.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu. J\u00e1 kdy\u017e byla mal\u00e1, tak jsem \u017e\u00e1dnou nem\u011bla, ale m\u016fj soused jich p\u00e1r m\u011bl, i kdy\u017e ty panenky nebyly v\u016fbec tak kr\u00e1sn\u00e9 jako dneska. Ale i tak jsem si s nimi hr\u00e1la.“<\/div>\n
Billovi se trochu zvedl koutek rt\u016f. <\/div>\n
„Ano, byl to kluk a m\u011bl panenky,“ \u0159ekla Anna a trochu se pousm\u00e1la nad jeho reakc\u00ed. „Ob\u010das maj\u00ed kluci tyhle v\u011bci rad\u0161i ne\u017e auta a voj\u00e1\u010dky. M\u016f\u017eou za to ty barvy. \u0158ekla bych. Hr\u00e1l sis n\u011bkdy s panenkami?“<\/p>\n

Bill zmlkl a sklopil pohled. Po n\u011bkolika dlouh\u00fdch vte\u0159in\u00e1ch polkl. „Ne.“<\/div>\n

„Kam jsi mi to te\u010f zmizel?“<\/div>\n
„Nikam.“<\/div>\n
Anna se na n\u011bj usm\u00e1la tak, \u017ee Billovi nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Tenhle \u00fasm\u011bv n\u011bco znamenal; znamenal, oh, j\u00e1 v\u00edm, jen to chci sly\u0161et od tebe<\/em>. Bill j\u00ed cht\u011bl \u0159\u00edct, a\u0165 jde do h\u00e1je, ale z\u016fstal zticha.<\/div>\n
„Cht\u011bla bych ti n\u011bco uk\u00e1zat,“ \u0159ekla potom a Bill se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Uk\u00e1zat?“<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv si s tebou ale mus\u00edm o n\u011b\u010dem promluvit.“<\/p>\n

Tom ve\u0161el do \u010dtvrt\u00e9ho patra a na chv\u00edli se zastavil, aby nabral dech. K\u00e1mo, tyhle schody byly t\u011b\u017ek\u00e9 a nezd\u00e1lo se, \u017ee se to n\u011bjak lep\u0161\u00ed, a\u0165 u\u017e je vy\u0161el, kolikr\u00e1t cht\u011bl.<\/div>\n

Do\u0161el na konec chodby, ale zpomalil, kdy\u017e z Billovy m\u00edstnosti sly\u0161el hlasy.<\/p>\n

„- pamatuje\u0161 si to v\u016fbec?“ sly\u0161el a zadr\u017eel dech, kdy\u017e se rychle pod\u00edval skrz m\u0159\u00ed\u017ee a uvid\u011bl Annu s Billem, jak sed\u00ed proti sob\u011b u stolu. Bill m\u011bl sklopenou hlavu, trochu si sv\u00edral pa\u017ee. Tom ustoupil, necht\u011bl, aby ho vid\u011bli, ale ne\u0161el tak daleko, aby nic nesly\u0161el. Op\u0159el se z\u00e1dy o ze\u010f, sotva se opova\u017eoval d\u00fdchat.<\/div>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee si to pamatuju,“ odsekl Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„\u0158ekni mi o n\u00ed.“<\/div>\n
Tomovi bylo zle z toho, \u017ee odposlouch\u00e1v\u00e1, proto\u017ee tohle m\u011bl b\u00fdt soukrom\u00fd moment mezi Billem a jeho terapeutem, ale nemohl se p\u0159inutit odej\u00edt. Ne te\u010f. Poslouchal pozorn\u011b, kdy\u017e Bill znovu promluvil.<\/p>\n

„Byla blond,“ \u0159ekl ti\u0161e, tak ti\u0161e, \u017ee to Tom sotva sly\u0161el.<\/div>\n

„A d\u00e1l?“<\/div>\n
Bill byl zticha a Tom zadr\u017eel dech. O kom to mluvili? Tom p\u0159enesl v\u00e1hu z nohy na nohu, sna\u017eil se ned\u011blat \u017e\u00e1dn\u00e9 zvuky, znovu se pod\u00edval skrze m\u0159\u00ed\u017ee.<\/div>\n
„Nepamatuje\u0161 si, \u017ee?“<\/div>\n
Vid\u011bl, jak Bill polkl a zav\u0159el o\u010di, Anna pak vyndala n\u011bco ze slo\u017eky na stole, n\u011bco, co vypadalo jako fotografie. Podala ji Billovi. „Chci, aby ses na tohle pod\u00edval,“ \u0159ekla jemn\u011b. „A chci, aby sis vzpomn\u011bl<\/em>, ano? Vzpome\u0148 si a p\u0159em\u00fd\u0161lej<\/em> o tom. Sna\u017e\u00ed\u0161 se to blokovat, a j\u00e1 to ch\u00e1pu, opravdu ch\u00e1pu, pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161. Ale p\u0159ijde \u010das, kdy tomu bude\u0161 muset \u010delit, i kdy\u017e to bude bolet.“<\/p>\n

Bill vzal fotku a d\u00edval se na ni, ruce se mu chv\u011bly.<\/div>\n

„\u0158ekni mi jej\u00ed jm\u00e9no.“<\/div>\n
Bill siln\u011b zavrt\u011bl hlavou, o\u010di p\u0159ilepen\u00e9 na fotografii a Tom vid\u011bl, jak se mu zadrh\u00e1v\u00e1 dech, stejn\u011b jako kdy\u017e panika\u0159il nebo byl roz\u010dilen\u00fd, Tom m\u011bl te\u010f dojem, \u017ee ty dva pocity jdou ruku v ruce.<\/div>\n
„Bille, jak se jmenovala?“<\/div>\n
„K-Karina,“ za\u0161eptal Bill, jako by se k tomu nutil, t\u011b\u017ece polkl.<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekla Anna a zn\u011bla, jako by se j\u00ed ulevilo. „Nech\u00e1m t\u011b tu s tou fotkou,“ \u0159ekla a zvedla se. „Chci, abys p\u0159em\u00fd\u0161lel o v\u011bcech, p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co mi \u0159ekne\u0161, ano? Vr\u00e1t\u00edm se za hodinu.“<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Dob\u0159e, Bille, uvid\u00edme se pozd\u011bji.“<\/p>\n

Naposledy se na Billa pod\u00edvala, pak p\u0159e\u0161la ke dve\u0159\u00edm, odemkla je a m\u00e1lem se srazila s Tomem. Nadsko\u010dila, polo\u017eila si ruku na srdce a vykulila o\u010di.<\/div>\n

„Bo\u017ee, vyd\u011bsils m\u011b,“ \u0159ekla a Tom se jen nevinn\u011b usm\u00e1l, p\u0159istihla ho. „Mysl\u00edm, \u017ee pot\u0159ebuje n\u011bjak\u00fd \u010das o samot\u011b, Tome,“ bylo jedin\u00e9, co \u0159ekla, zat\u00edmco zamykala a Tom byl r\u00e1d, \u017ee mu za to \u0161pehov\u00e1n\u00ed nevynadala.<\/div>\n
„Ale\u2026“ za\u010dal Tom, pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd m\u00e1lem ztr\u00e1cel dech, fotku st\u00e1le sv\u00edral ve sv\u00fdch kostnat\u00fdch rukou.<\/div>\n
„M\u00e1 inhal\u00e1tor a v\u00ed, jak ho pou\u017e\u00edvat, kdyby to \u0161lo \u0161patn\u011b,“ ujistila ho a poklepala mu na rameno. „Bude v po\u0159\u00e1dku, mus\u00ed o n\u011b\u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let. S\u00e1m,“ dodala, pod\u00edval se na n\u011bj tak, \u017ee se mu cht\u011blo propadnout do zem\u011b.<\/div>\n
„O \u010dem?“ zeptal se zoufale. „Kdo je na t\u00e9 fotografii?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee nem\u016f\u017eu, Tome. Omlouv\u00e1m se. Mus\u00ed ti to \u0159\u00edct s\u00e1m. Pros\u00edm, \u017ee se to z n\u011bho nebude\u0161 sna\u017eit vyt\u00e1hnout?“<\/div>\n
„No jo,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a Anna se na n\u011bj usm\u00e1la, ode\u0161la, jej\u00ed podpatky klapaly o kamennou podlahu.<\/p>\n

Tom se znovu pod\u00edval skrz m\u0159\u00ed\u017ee na Billa, kter\u00fd se b\u011bhem jejich konverzace zvedl a posadil na postel. Byl schoulen\u00fd, obj\u00edmal si kolena a zt\u011b\u017eka d\u00fdchal.<\/div>\n

N\u011bco Toma uvnit\u0159 zabolelo.<\/div>\n
Kdy\u017e Bill lapal po dechu opravdu tak, \u017ee nemohl d\u00fdchat, Tom u\u017e se na to nemohl d\u00edvat. Odemkl z\u00e1mky a ve\u0161el dovnit\u0159. „Bille,“ \u0159ekl a posadil se vedle n\u011bj. „Bille, Bille, jsi v pohod\u011b? D\u00fdchej.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, hnaly se mu slzy do o\u010d\u00ed, jak lapal po dechu, a do \u00fast se mu nedost\u00e1val \u017e\u00e1dn\u00fd vzduch.<\/div>\n
„Kurva,“ zamumlal Tom, rozhl\u00e9dl se, nakonec si v\u0161iml zeleno b\u00edl\u00e9ho inhal\u00e1toru le\u017e\u00edc\u00edho na stole. Sko\u010dil pro n\u011bj a podal ho Billovi, kter\u00fd si ho vzal, dal si ho ke rt\u016fm a zhluboka se nadechl.<\/p>\n

Tom si promnul krk, kdy\u017e Bill popadl dech, a Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy ho chytil za ruku; najednou c\u00edtil, jak mu j\u00ed projela bolest, kdy\u017e mu ji Bill stiskl.<\/div>\n

„V po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se Tom, kdy\u017e se jeho dech vr\u00e1til k norm\u00e1lu, Bill sklopil hlavu a zav\u0159el o\u010di. „Bille?“ zeptal se Tom znovu a trochu mu zat\u0159\u00e1sl s ramenem. „Odpov\u011bz. Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Ano. Jo. Bo\u017ee, takov\u00fd z\u00e1chvat jsem nem\u011bl od doby, co jsem byl mal\u00fd.“<\/p>\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl, zav\u00e1hal, ale rozhodl se zeptat. „Kdo byl na t\u00e9 fotce?“ zvedl fotografii z postele a pod\u00edval se na ni. Byla to typick\u00e1 st\u0159edo\u0161kolsk\u00e1 fotka kr\u00e1sn\u00e9 dlouhovlas\u00e9 blond\u00fdnky, mo\u017en\u00e1 \u010dtrn\u00e1cti nebo patn\u00e1ctilet\u00e9. M\u011bla roztomil\u00fd pr\u0161\u00e1k pokryt\u00fd pihami a plach\u00fd \u00fasm\u011bv a r\u016f\u017eov\u00e9 rty. Vlasy m\u011bla dan\u00e9 za u\u0161ima, na u\u0161\u00edch \u017elut\u00e9 hv\u011bzdy, kolem krku \u0159et\u00edzek s yin yang.<\/div>\n

Kde ten symbol u\u017e ned\u00e1vno vid\u011bl? Tom si skousl ret a sna\u017eil se vzpomenout, ale nic ho nenapadlo. P\u0159ejel palcem po n\u00e1hrdeln\u00edku na obr\u00e1zku, m\u011bl pocit, \u017ee mu uch\u00e1zelo n\u011bco velmi d\u016fle\u017eit\u00e9ho.<\/p>\n

Bill siln\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Dej to pry\u010d.“ \u0158ekl, jako by mu z toho bylo \u0161patn\u011b.<\/div>\n

„Bille,“ zopakoval Tom. „Kdo je to?“<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm, nech to.“ Bill zn\u011bl unaven\u011b, jeho hlas sotva sly\u0161iteln\u00fd, a Tomovi z toho bylo zle, ale ne, nemohl toho nechat. Nemohl v\u0161eho po\u0159\u00e1d nech\u00e1vat.<\/div>\n
„Kdo to byl?“ p\u0159itla\u010dil na n\u011bj Tom a vzal Billa za ramena, aby se na n\u011bj pod\u00edval. Tentokr\u00e1t toho nenech\u00e1, a\u0165 u\u017e se Bill choval v jeho rukou jako hadrov\u00e1 panenka nebo ne, a\u0165 u\u017e byl unaven\u00fd a vy\u010derpan\u00fd, jak cht\u011bl. Tom na tohle zjist\u00ed<\/em> odpov\u011b\u010f. „Kdo?“<\/em><\/div>\n
Bill t\u011bkal pohledem, obli\u010dej m\u011bl b\u00edl\u00fd jako duch, kousal se do rtu a vrt\u011bl hlavou „Ne,“ \u0159ekl znovu.<\/div>\n
„\u0158ekni mi, kdo to je,“ p\u0159ik\u00e1zal mu se za\u0165at\u00fdmi zuby. „Bille!“<\/div>\n
„N-„<\/div>\n
„Bille, \u0159ekni mi, co je za\u010d nebo-„<\/div>\n
„Je mrtv\u00e1!“ \u0161t\u011bkl Bill, o\u010di mu ztemn\u011bly, jak se na n\u011bj d\u00edval. „Nez\u00e1le\u017e\u00ed, kdo kurva je, proto\u017ee je mrtv\u00e1. Jasn\u00fd?<\/em> Je mrtv\u00e1, je pry\u010d<\/em>.“<\/p>\n

Tom okam\u017eit\u011b utichl a v tom mu to do\u0161lo. Ten n\u00e1hrdeln\u00edk. Symbol na jej\u00edm krku; yin a yang. Vzpomn\u011bl si, kde to vid\u011bl, vid\u011bl to na Billov\u011b krku, to tetov\u00e1n\u00ed. Vzpomn\u011bl si, jak mu zak\u00e1zal se toho dot\u00fdkat, jak se Bill odt\u00e1hl, kdy\u017e p\u0159es to p\u0159ejel prsty.<\/div>\n

„Bille,“ \u0159ekl Tom u\u017e klidn\u011bji. „Kdo byla? \u010c\u00edm ti byla?“<\/div>\n
„Nikdo,“ odsekl Bill. „Nez\u00e1le\u017e\u00ed mi na n\u00ed, nikdy nez\u00e1le\u017eelo.“<\/div>\n
Tom studoval jeho obli\u010dej. „L\u017ee\u0161.“<\/div>\n
Billovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily nozdry, Tom vstoupil do nebezpe\u010dn\u00e9 z\u00f3ny.<\/p>\n

„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee o mn\u011b n\u011bco v\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Bill a hlas se mu chv\u011bl zlost\u00ed. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsi tak skv\u011bl\u00fd, kdy\u017e si sem p\u0159ijde\u0161 jako hrdina a sna\u017e\u00ed\u0161 se m\u011b zachr\u00e1nit.“ Zabod\u00e1val se pohledem do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, zlost mu vych\u00e1zela z k\u016f\u017ee, vzduch kolem nich skoro vibroval. „Ale h\u00e1dej co,“ odsekl Bill, skoro se dot\u00fdkali nosy. „Nepot\u0159ebuju zachr\u00e1nit.“<\/div>\n

Tom zavrt\u011bl hlavou. „Tohle ti ne\u017eeru,“ \u0159ekl a d\u00edval se, jak se ka\u017ed\u00fd sval v Billov\u011b obli\u010deji st\u00e1hl. Instinkty mu \u0159\u00edkaly, aby to nechal, ale bylo to, jako by mu \u00fasta jela na autopilota, pot\u0159eboval<\/em> to v\u011bd\u011bt. „Je to dobr\u00e9, jsi dobr\u00fd herec, ale j\u00e1 ti to nev\u011b\u0159\u00edm. V\u00edm, \u017ee ti na Ann\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.“ Bill sebou \u0161kubl. „V\u00edm, \u017ee ti z\u00e1le\u017e\u00ed na mn\u011b.“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „A v\u00edm, \u017ee ti z\u00e1le\u017eelo na t\u00e9 holce.“ Zvedl fotku a Bill se na ni je\u0161t\u011b jednou pod\u00edval, ne\u017e zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Jdi. Pry\u010d.“ \u0158ekl skrz za\u0165at\u00e9 zuby. „U\u017e m\u011b nebav\u00ed t\u011b prosit slu\u0161n\u011b.“<\/div>\n
Tom se nepohnul ani o p\u00ed\u010f. „Pro\u010d mus\u00edm odej\u00edt?“ cht\u011bl Tom v\u011bd\u011bt. „Bille, m\u016f\u017ee\u0161 bre\u010det, jestli chce\u0161. Je mi to jedno.“<\/div>\n
Billovi se zablesklo v o\u010d\u00edch. „P\u0159esta\u0148 se mi dost\u00e1vat do hlavy!“ vyk\u0159ikl, byl st\u00e1le hlasit\u011bj\u0161\u00ed, s ka\u017ed\u00fdm slovem. Tohle u\u017e \u0159\u00edkal, ale tentokr\u00e1t zn\u011bl troku v\u00edc zoufale. „Vypadni odsud. Hned<\/em>.“<\/div>\n
„Co ud\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e neodejdu?“ zkou\u0161el ho Tom, choval se state\u010dn\u011bji, ne\u017e by m\u011bl.<\/p>\n

Bill ho probodl pohledem, zhluboka d\u00fdchal, za\u0165al p\u011bsti. T\u0159\u00e1sl se, oddechoval nosem jako b\u00fdk. Prav\u00e1 ruka se mu t\u0159\u00e1sla, jako by cht\u011bl Toma uhodit, ale nam\u00edsto toho zlostn\u011b za\u00fap\u011bl, zvedl se a vyst\u0159elil do koupelny, t\u0159\u00edskl za sebou dve\u0159mi. Tom sly\u0161el, jak h\u00e1z\u00ed v\u011bcmi o zem, jak utrhl z\u00e1v\u011bs od sprchy. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill ode\u0161el jen proto, aby mu neubl\u00ed\u017eil.<\/div>\n

Zvuky chv\u00edli pokra\u010dovaly, Bill nejsp\u00ed\u0161 rozb\u00edjel v\u0161echno, co mohl, v jednu chv\u00edli si byl Tom jist\u00fd, \u017ee n\u011b\u010d\u00edm hodil po zrcadle, proto\u017ee se ozval t\u0159\u00ed\u0161tiv\u00fd zvuk. Tom si trochu d\u011blal starosti, nejsp\u00ed\u0161 tam budou st\u0159epy a Tom si nebyl jist\u00fd, jestli Bill m\u016f\u017ee b\u00fdt pobl\u00ed\u017e ostr\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, kdy\u017e se takhle choval.<\/div>\n
Zvuky p\u0159estaly a ozvala se hlasit\u00e1 r\u00e1na, Tomovi v hrudn\u00edku posko\u010dilo srdce strachy. Zvedl se a pomalu \u0161el ke koupeln\u011b. „Bille?“ zeptal se opatrn\u011b a za\u0165ukal na dve\u0159e. To ticho ho d\u011bsilo. „Bille?“ zeptal se znovu a zav\u0159el o\u010di, poslal mu tichou modlitbu, trochu otev\u0159el dve\u0159e. Nakoukl dovnit\u0159.<\/p>\n

Bill sed\u011bl uprost\u0159ed podlahy, a kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee je tady Tom, rychle se od\u0161oural pry\u010d, a\u017e narazil z\u00e1dy do zdi. M\u011bl hlavu dol\u016f a viditeln\u011b se t\u0159\u00e1sl, d\u00fdchal jako zv\u00ed\u0159e. Pravou rukou se pevn\u011b dr\u017eel za b\u0159icho a Tom vyvalil o\u010di, kdy\u017e uvid\u011bl, jak je jeho oran\u017eov\u00e1 ko\u0161ile od krve, jak mu te\u010de po ruce. Rychle k n\u011bmu \u0161el a Bill usykl, odt\u00e1hl se pry\u010d.<\/div>\n

„Ne,“ \u0159ekl ti\u0161e, hlas se mu t\u0159\u00e1sl. „Z-Z\u016fsta\u0148 d\u00e1l.“<\/div>\n
„Jsi zran\u011bn\u00fd.“ \u0158ekl Tom jemn\u011b a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Pod\u00edval se k zrcadlu, kter\u00e9 bylo rozbit\u00e9 a od krve. Bill se za\u010dal t\u0159\u00e1st je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e k n\u011bmu Tom p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e a klekl si vedle n\u011bj. „Nejsp\u00ed\u0161 tam m\u00e1\u0161 sklo,“ \u0159ekl a sna\u017eil se zachytit Bill\u016fv pohled, ten se ale schov\u00e1val za z\u00e1clonou \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Cht\u011bl ho vz\u00edt za ruku, ale Bill zavrt\u011bl hlavou. „S-s-sedativa,“ vydral ze sebe, sk\u0159\u00edpal zuby a sna\u017eil se z\u016fstat klidn\u00fd, Tom zamrkal.<\/div>\n
„Kde?“<\/div>\n
„K-konec chodby.“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co t\u00edm asi myslel, ale stejn\u011b se zvedl. „Hned jsem zp\u00e1tky,“ \u0159ekl a vyb\u011bhl pry\u010d, ani\u017e by zamykal dve\u0159e. Bill by nejsp\u00ed\u0161 nebyl schopn\u00fd ut\u00e9ct moc daleko, i kdyby se sna\u017eil.<\/p>\n

Tom okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, co Bill myslel t\u00edm koncem chodby, proto\u017ee pohled ihned zachytil b\u00edlou sk\u0159\u00ed\u0148ku s prvn\u00ed pomoc\u00ed vis\u00edc\u00ed vedle dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 vedly ke schod\u016fm dol\u016f, nejsp\u00ed\u0161 si j\u00ed jen p\u0159edt\u00edm nikdy nev\u0161iml. P\u0159e\u0161el k n\u00ed a zjistil, \u017ee je zam\u010den\u00e1, samoz\u0159ejm\u011b \u017ee byla zam\u010den\u00e1. „Kurva,“ zamumlal, za\u010dal hledat ve sv\u00fdch kl\u00ed\u010d\u00edch. Prohl\u00ed\u017eel si je, dokud nena\u0161el n\u011bjak\u00fd, kter\u00fd nev\u011bd\u011bl, kam pat\u0159\u00ed. Vypadal dost mal\u00fd na to, aby tam pasoval, a kdy\u017e to zkusil, lehce se to otev\u0159elo. Tom se zazubil.<\/div>\n

„Dob\u0159e, sedativa, sedativa,“ mumlal si s\u00e1m pro sebe. Bylo tam spousta obinadel a g\u00e1z, v\u011bci, o kter\u00fdch Tom nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, na co jsou. Na\u0161el krabi\u010dku, kde byly injekce a jehly nadeps\u00e1ny jako sedativa<\/em>. Tom se zamra\u010dil, vid\u011bl, jak\u00e1 sedativa u\u017e\u00edval Bill p\u0159edt\u00edm, ale opravdu si nev\u011b\u0159il, aby mu nedal n\u011bco, o \u010dem si nebyl jist\u00fd, co to je. Zaprv\u00e9 nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kolik toho pot\u0159ebuje, a zadruh\u00e9 nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kam by mu tu injekci m\u011bl d\u00e1t. Bylo tu tolik r\u016fzn\u00fdch lahvi\u010dek s pr\u00e1\u0161ky a Tom m\u011bl dojem, \u017ee n\u011bco z toho p\u0159eci musej\u00ed b\u00fdt sedativa. Pr\u00e1\u0161ky byly bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jehla.<\/div>\n
D\u00edval se na ka\u017edou etiketu, dokud nena\u0161el n\u011bco, na \u010dem bylo \u010dernou fixou naps\u00e1no sedativa<\/em>. Vzal ji a p\u0159e\u010detl si zadn\u00ed stranu. Jeden pr\u00e1\u0161ek by m\u011bl sta\u010dit, zav\u0159el v\u00edko, zav\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148ku a b\u011b\u017eel za Billem, co nejrychleji mohl.<\/p>\n

Bill se nat\u00e1hl po pr\u00e1\u0161ku svou dobrou rukou, sed\u011bl na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, kde ho Tom nechal, rychle to spolkl na sucho a skoro okam\u017eit\u011b ztuhl. Zav\u0159el o\u010di a Tom m\u011bl sotva \u010das ho chytit, ne\u017e se sk\u00e1cel a hlavou se siln\u011b uhodil o z\u00e1chodov\u00e9 prk\u00fdnko.<\/div>\n

Tom se posadil na zem, opatrn\u011b polo\u017eil Billovu hlavu k sob\u011b do kl\u00edna a pak mu zvedl jeho krvavou ruku. Opravdu tam bylo sklo, Tom se za\u0161klebil.<\/div>\n
Skousl si ret a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak hluboce Bill sp\u00ed, ne\u017e se rozhodl se na to vyka\u0161lat a vzal ho pod koleny, zvedl ho. „Bo\u017ee, douf\u00e1m, \u017ee o sob\u011b v\u00e1\u017en\u011b nev\u00ed\u0161,“ zamumlal, ti\u0161e se zasm\u00e1l, kdy\u017e pomyslel na reakci, kterou by Bill m\u011bl, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee ho Tom takhle nese.<\/p>\n

Polo\u017eil ho na postel a znovu se mu pod\u00edval na ruku, aby zjistil \u0161kodu. Jeho dla\u0148 se trochu t\u0159pytila sklem a Tom se neodva\u017eoval to zkusit vyndat s\u00e1m, proto\u017ee se b\u00e1l, \u017ee by mu to tam je\u0161t\u011b v\u00edc zatla\u010dil a zhor\u0161il to. Do\u0161el si ale pro mokr\u00fd kus l\u00e1tky a umyl mu krev, kter\u00e1 mu tekla dol\u016f po ruce, i kdy\u017e vyt\u00e9kala st\u00e1le dal\u0161\u00ed.<\/div>\n

Opatrn\u011b mu polo\u017eil ruku zp\u00e1tky na postel, dlan\u00ed nahoru, rozhodl se, \u017ee bude pot\u0159ebovat n\u011bkoho dal\u0161\u00edho, aby mu s t\u00edmhle pomohl. S posledn\u00edm dlouh\u00fdm pohledem na Billa ode\u0161el z cely, tentokr\u00e1t za sebou zamknul.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom na\u0161el Annu ve druh\u00e9m pat\u0159e, pov\u00eddala si s devaten\u00e1ctilet\u00fdm v\u011bzn\u011bm, co tu byl za kr\u00e1de\u017e u svoj\u00ed babi\u010dky. Vykulila o\u010di, kdy\u017e za dve\u0159mi uvid\u011bla Toma, jak na ni m\u00e1v\u00e1, a\u0165 jde rychle za n\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Omluv m\u011b, hned jsem zp\u00e1tky, Danieli,“ \u0159ekla mu a b\u011b\u017eela za Tomem.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ v jej\u00edm hlase byla sly\u0161et starost, jako by u\u017e rovnou v\u011bd\u011bla, \u017ee to m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s Billem.<\/div>\n
„Jde o Billa,“ \u0159ekl. „Je tady dnes sestra?“<\/div>\n
Vyvalila o\u010di je\u0161t\u011b v\u00edc. „Dnes ne, pro\u010d?“<\/div>\n
„Sakra,“ zanad\u00e1val Tom. „Jen\u2026 pra\u0161til do zrcadla, a te\u010f m\u00e1 pod k\u016f\u017e\u00ed spoustu skla. Neopov\u00e1\u017eil jsem se to vyndat s\u00e1m.“<\/div>\n
Anna se zamra\u010dila a zamkla Danielovu celu. „Jak to mysl\u00ed\u0161, \u017ee uhodil do zrcadla?“<\/div>\n
Tom sklopil hlavu, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee ud\u011blal n\u011bco, co mu Anna zak\u00e1zala, pateticky pokr\u010dil rameny. „Ne\u0159\u00edkala jsem ti, abys ho nechal na chv\u00edli o samot\u011b?“ \u0159ekla Anna, poprv\u00e9 byl jej\u00ed hlas p\u0159\u00edsn\u00fd, Tom si p\u0159ipadal jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Ano,“ zamumlal. „Ale j\u00e1 se na n\u011bj nemohl takhle d\u00edvat\u2026 v\u00edm, \u017ee jsem nejsp\u00ed\u0161 nem\u011bl\u2026“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, nem\u011bls,“ \u0159ekla a povzdychla si. „A douf\u00e1m, \u017ees dostal lekci. Uvid\u00edm, co s t\u00edm sklem dok\u00e1\u017eu ud\u011blat.“<\/p>\n

Nejsp\u00ed\u0161 to nebylo tak zl\u00e9, jak si myslel, proto\u017ee vyndala v\u0161echny kousky skla jen za pou\u017eit\u00ed pinzety. Tom se nemohl d\u00edvat, kdy\u017e ho vynd\u00e1vala, poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e kousek skla vylezl z Billovy k\u016f\u017ee, jeho vlastn\u00ed dla\u0148 zabolela. Nakonec prost\u011b jen odvr\u00e1til pohled.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee to m\u00e1m v\u0161echno,“ \u0159ekla po chv\u00edli a dr\u017eela si Billovu dla\u0148 na sv\u011btle. „T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, kdy\u017e nen\u00ed vzh\u016fru, aby mi \u0159ekl, jestli to n\u011bkde \u0161t\u00edpe.“ P\u0159ejela mu ukazov\u00e1\u010dkem po dlani, jestli je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 sklo neuc\u00edt\u00ed. „\u0158\u00edkals, \u017ee s\u00e1m poprosil o sedativa?“<\/div>\n

„Jo.“<\/div>\n
„Hm.“ Zn\u011bla p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen\u011b a za\u010dala Billovi zavazovat ruku. „To je n\u011bco.“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00ed sedativa,“ \u0159ekla a vati\u010dkou \u010distila Billovo poran\u011bn\u00ed. „Obvykle bojuje se v\u0161\u00edm, co dost\u00e1v\u00e1. Opravdu t\u011b mus\u00ed m\u00edt r\u00e1d.“ Pod\u00edvala se s \u00fasm\u011bvem na Toma. „Mysl\u00edm, \u017ee jsi pro n\u011bj vskutku dobr\u00fd,“ \u0159ekla a za\u010dala s obvazov\u00e1n\u00edm. „Ne \u017ee by to s\u00e1m p\u0159iznal, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
Tomu se oba dva museli zasm\u00e1t.<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror Jeden krok vp\u0159ed? D\u00edvat se, jak ta \u017eena odch\u00e1z\u00ed z v\u00fdslechov\u00e9 m\u00edstnosti s o\u010dima rud\u00fdma a vzlykaj\u00edc\u00ed do sv\u00e9ho kapesn\u00ed\u010dku, nah\u00e1n\u011blo Tomovi slzy do o\u010d\u00ed. \u0158ekla jim v\u0161echno, co v\u011bd\u011bla o sv\u00e9m man\u017eelovi, o st\u0159elci z minul\u00e9ho t\u00fddne, a bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-4498","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4498","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4498"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4498\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4498"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4498"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4498"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}