{"id":4500,"date":"2013-11-16T18:00:00","date_gmt":"2013-11-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4486"},"modified":"2013-11-16T18:00:00","modified_gmt":"2013-11-16T17:00:00","slug":"teach-me-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/16\/teach-me-14\/","title":{"rendered":"Teach me 14."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/p>\n

Melissa st\u00e1la nedaleko Tomova pokoje a nech\u00e1pav\u011b se mra\u010dila, kdy\u017e vyslechla telefon\u00e1t, kter\u00fd jej\u00ed syn pr\u00e1v\u011b ukon\u010dil. Neposlouchala \u00famysln\u011b. Nikdy to ned\u011blala, ale Tom z\u0159ejm\u011b zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt dve\u0159e od pokoje a ona tak vyslechla v\u0161e. Kdy\u017e v\u0161ak usly\u0161ela v pokoji \u0161ramot, rad\u011bji se rychle vzd\u00e1lila i s ko\u0161em na pr\u00e1dlo, se kter\u00fdm p\u016fvodn\u011b m\u00ed\u0159ila do lo\u017enice. Tam u\u017e ale nedo\u0161la.<\/p>\n

Tom se c\u00edtil jako nejv\u011bt\u0161\u00ed lh\u00e1\u0159 a zbab\u011blec pod sluncem. Pr\u00e1v\u011b domluvil se Simone Tr\u00fcmper a v\u011b\u0159te nebo ne, ten telefon\u00e1t jej st\u00e1l v\u00edc sil a hereck\u00e9ho nad\u00e1n\u00ed, ne\u017e si dok\u00e1\u017eete p\u0159edstavit. Odlo\u017eil telefon a lehl si na postel. Zav\u0159el o\u010di a je\u0161t\u011b je p\u0159ekryl dlan\u011bmi, jako by se cht\u011bl schovat p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem. Nebyl zvykl\u00fd n\u011bjak moc lh\u00e1t nebo p\u0159edst\u00edrat, a u\u017e v\u016fbec nebyl zvykl\u00fd ut\u00edkat nebo se skr\u00fdvat p\u0159ed probl\u00e9my. Nyn\u00ed to v\u0161ak ud\u011blal. Volal Simone a mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 nemocn\u00fdm a chraplav\u00fdm hlasem j\u00ed ozn\u00e1mil, \u017ee se tento t\u00fdden u\u017e nebude moct dostavit a vyu\u010dovat jej\u00edho syna na kytaru. Tis\u00edckr\u00e1t se omluvil a ujistil ji, \u017ee jej to velice mrz\u00ed. Simone nejd\u0159\u00edve lamentovala, \u017ee se v\u00fduka p\u0159eru\u0161it nesm\u00ed, jinak Bill zapomene i to m\u00e1lo, co se nau\u010dil. Tom ji dal\u0161\u00ed l\u017e\u00ed ujistil, \u017ee nechal Billovi u\u010debnici pro za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edky, ve kter\u00e9 je vyzna\u010deno, co u\u017e probrali, a na co se Bill m\u016f\u017ee s\u00e1m pod\u00edvat. Simone nakonec s plnou pusou \u0159e\u010d\u00ed svolila a ozn\u00e1mila Tomovi, \u017ee je srozum\u011bn\u00e1 s t\u00edm, \u017ee se u nich Tom po zbytek t\u00fddne neuk\u00e1\u017ee. \u017de by mu pop\u0159\u00e1la brzk\u00e9 uzdraven\u00ed, \u010di mu jinou zdvo\u0159ilostn\u00ed fr\u00e1z\u00ed dala najevo, \u017ee m\u00e1 z\u00e1jem na jeho fyzick\u00e9m i psychick\u00e9m zdrav\u00ed, to ji ani nenapadlo.<\/div>\n

\n
„Tome?“ \u0165ukla Melissa na pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 se je\u0161t\u011b v\u00edce pootev\u0159ely, a Melissa tak nakoukla dovnit\u0159.<\/div>\n
„Jo! Poj\u010f d\u00e1l!“ houkl Tom nazp\u011bt.<\/div>\n
„P\u0159inesla jsem ti vy\u017eehlen\u00e9 pr\u00e1dlo,“ pozvedla kupku Tomov\u00fdch svr\u0161k\u016f a odlo\u017eila ji na jeho psac\u00ed st\u016fl, aby si ji pak s\u00e1m rozt\u0159\u00eddil a za\u0159adil do sk\u0159\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Jo d\u00edky,“ pronesl Tom duchem m\u00edrn\u011b mimo sv\u016fj pokoj.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“<\/div>\n
„Nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho,“ odv\u011btil Tom.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, j\u00e1… proch\u00e1zela jsem kolem tv\u00e9ho pokoje a zaslechla jsem t\u011b telefonovat… ne schv\u00e1ln\u011b! N\u00e1hodou,“ br\u00e1nila se je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e stihl jej\u00ed syn cokoli \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Mami, j\u00e1 to nechci \u0159e\u0161it. Jen tam te\u010f prost\u011b nem\u016f\u017eu,“ podal matce nemastn\u00e9 neslan\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Poh\u00e1dal ses s Billem?“ vytu\u0161ila.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e by,“ \u0161pitl Tom. „V\u00e1\u017en\u011b to nech b\u00fdt, mami. Tento t\u00fdden si prost\u011b od Tr\u00fcmperovic rodinky odpo\u010dinu a v pond\u011bl\u00ed se vr\u00e1t\u00edm k obvykl\u00e9… v\u00fduce,“ pronesl dost nepohodln\u011b a zavrt\u011bl se, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, co se pod t\u00edm slovem doopravdy skr\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
„Tak\u017ee se do toho Bill p\u0159ece jen pustil?“ zeptala se Melissa bezelstn\u011b.<\/div>\n
„Pustil. Po hlav\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom, a\u010dkoli on mluvil o \u00fapln\u011b jin\u00e9 \u010dinnosti ne\u017e jeho matka.<\/div>\n
„A je v tom dobr\u00fd?“ polo\u017eila Melissa nev\u011bdom\u011b op\u011bt tak dvousmyslnou ot\u00e1zku. Tom stiskl \u010delist.<\/div>\n
„A\u017e moc,“ pronesl.<\/div>\n
„Dob\u0159e… tak… si odpo\u010di\u0148,“ pousm\u00e1la se Melissa, kdy\u017e vid\u011bla, \u017ee se Tomovi konverzace ani za m\u00e1k nel\u00edb\u00ed. Zmizela z pokoje b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in.<\/p>\n

„Kruci!“ zast\u00e9nal Tom a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

Rozhodn\u011b m\u011bl o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let. A m\u011bl na to t\u00fdden.<\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bylo p\u00e1r minut po druh\u00e9 hodin\u011b st\u0159ede\u010dn\u00edho odpoledne, kdy\u017e Bill sb\u00edhal schody z patra a s dusotem si to \u0161tr\u00e1doval po dlouh\u00e9 chodb\u011b a\u017e k mat\u010din\u011b pracovn\u011b. Rozrazil dve\u0159e a ve\u0161el dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

„Tom dneska… uh-um… chci \u0159\u00edct… pan Kaulitz m\u00e1 dneska zpo\u017ed\u011bn\u00ed?“ zeptal se Simone, kter\u00e1 nad Billov\u00fdm neomalen\u00fdm p\u0159\u00edchodem pozvedla hlavu a odlo\u017eila pero.<\/div>\n
„Kde jsou tv\u00e9 zp\u016fsoby, Bille? Co se stalo se zdvo\u0159ilost\u00ed a klep\u00e1n\u00edm?“ napomenula jej.<\/div>\n
„Co se stalo s v\u00fdukou kytary?“ pou\u017eil Bill stejn\u00fd za\u010d\u00e1tek v\u011bty jako jeho matka.<\/div>\n
„Ta se nekon\u00e1. Ani dnes, ani v p\u00e1tek,“ odpov\u011bd\u011bla mu Simone a znovu stiskla pero v prstech.<\/div>\n
„Co\u017ee? Jakto?“ p\u0159i\u0161el Bill a\u017e ke stolu, zapom\u00ednaj\u00edc na odm\u011b\u0159enost. Byl p\u0159ekvapen\u00fd a p\u0159edev\u0161\u00edm znepokojen\u00fd. „To jako \u017ee u\u017e nebude nikdy? Pro\u010d?“ nal\u00e9hal.<\/div>\n
„Ne\u0159ekla jsem, \u017ee nebude. Pan Kaulitz v\u010dera volal, aby mi ozn\u00e1mil, \u017ee je nemocn\u00fd a tento t\u00fdden se ji\u017e nedostav\u00ed,“ podala Billovi vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Kecy!“ prskl Bill. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom l\u017ee.<\/div>\n
„Co pros\u00edm?! Laskav\u011b si uv\u011bdom, s k\u00fdm mluv\u00ed\u0161! Nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed d\u016fvod lh\u00e1t. D\u00e9lku i \u010das na\u0161eho hovoru si jist\u011b dok\u00e1\u017ee\u0161 naj\u00edt v pam\u011bti telefonu s\u00e1m, a te\u010f m\u011b omluv. Pot\u0159ebuji tady n\u011bco dod\u011blat. Vra\u0165 se do pokoje a uva\u017euj o sv\u00e9m chov\u00e1n\u00ed,“ vyk\u00e1zala Billa z pracovny a vr\u00e1tila se k pr\u00e1ci.<\/p>\n

\u0160okovan\u00fd Bill se pomal\u00fdmi kroky bl\u00ed\u017eil zp\u011bt ke sv\u00e9mu pokoji. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee tuhle situaci vy\u0159e\u0161il Tom takhle. V pokoji hm\u00e1tl Bill po mobilu a vyto\u010dil Tomovo \u010d\u00edslo. Po chvilce vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed bylo spojen\u00ed v\u0161ak p\u0159eru\u0161eno volan\u00fdm, ani\u017e by byl hovor p\u0159ijat. Bill odt\u00e1hl mobil od ucha a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se pod\u00edval na rozsv\u00edcen\u00fd displej. Tom mu to t\u00edpl! On mu to t\u00edpl! Po op\u011btovn\u00e9m vyto\u010den\u00ed Tomova \u010d\u00edsla mu v\u0161ak hlas ozn\u00e1mil, \u017ee Tom hovor nep\u0159ij\u00edm\u00e1 a a\u0165 zkus\u00ed zavolat pozd\u011bji, \u010d\u00edm\u017e Billovi prakticky \u0159ekl, \u017ee si Tom vypnul mobil, aby jej Bill nemohl otravovat.<\/p>\n

Bill se v\u0161ak s t\u00edmhle odm\u00edtl spokojit. Trvalo mu p\u0159esn\u011b deset minut, ne\u017e zjistil, kde Tom bydl\u00ed, a za dal\u0161\u00edch dvacet minut byl on i Bill\u016fv obl\u00edben\u00fd \u0159idi\u010d Henry p\u0159ipraven k odjezdu. Simone se z domu ztratila, tud\u00ed\u017e snad ani nep\u0159ijde na to, \u017ee Bill poru\u0161il jej\u00ed z\u00e1kaz a i p\u0159es dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed ode\u0161el z domu.<\/p>\n

Kv\u016fli provozu v centru m\u011bsta se k Tomovu domku dostali a\u017e po dvaceti minut\u00e1ch.<\/div>\n

„M\u00e1m na tebe \u010dekat, Bille?“ zeptal se Henry. Bill se zastavil a oto\u010dil se.<\/div>\n
„Zajdi si t\u0159eba n\u011bkam na kafe nebo n\u011bco. Zavol\u00e1m ti.“<\/div>\n
„Dob\u0159e!“ p\u0159ik\u00fdvl Henry a po\u010dkal, dokud Bill nezav\u0159e dve\u0159e od auta, aby mohl odjet. Bill mu m\u00e1vl na pozdrav a do\u0161el ke zvonku. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed stiskl a \u010dekal, dokud n\u011bkdo neotev\u0159e. Stalo se tak jen po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den,“ pop\u0159\u00e1l \u017een\u011b, kter\u00e1 se objevila ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den, p\u0159ejete si?“ zeptala se Melissa.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Bill Tr\u00fcmper. Tom m\u011b u\u010d\u00ed na kytaru. Uhm… je doma?“ zeptal se.<\/div>\n
„Ano je. J\u00e1 jsem Melissa Kaulitzov\u00e1 – Tomova matka. Poj\u010fte d\u00e1l,“ pozvala Bill do p\u0159eds\u00edn\u011b a zav\u0159ela dve\u0159e. V ten okam\u017eik Tom naho\u0159e v pokoji zpozorn\u011bl, kdy\u017e usly\u0161el, jak jeho matka s n\u011bk\u00fdm mluv\u00ed. Dob\u011bhl ke dve\u0159\u00edm, pootev\u0159el je a zaposlouchal se.<\/p>\n

„Moc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed a klidn\u011b mi tykejte,“ usm\u00e1l se Bill p\u0159\u00e1telsky a pot\u0159\u00e1sl si s \u017eenou prava\u010dkou.<\/div>\n

„No… Tom je ve sv\u00e9m pokoji. Dovedu t\u011b tam,“ nab\u00eddl se a vyzvala Billa, aby \u0161el za n\u00ed. Tom si v pokoji p\u0159ipl\u00e1cl ruku na \u00fasta, kdy\u017e v p\u0159\u00edchoz\u00edm poznal Bill\u016fv hlas.<\/div>\n
„Kurva!“ zaklel a rychle zav\u0159el dve\u0159e. P\u0159ib\u011bhl k oknu, otev\u0159el dve\u0159e na mal\u00fd balkon, vedle kter\u00e9ho byl k domu p\u0159ibit ozdobn\u00fd \u017eeb\u0159\u00edk, po kter\u00e9m se plazila jedna s mat\u010din\u00fdch kv\u011btin, a v m\u017eiku byl dole u oken do ob\u00fdv\u00e1ku. Nakoukl dovnit\u0159, ale nikoho nevid\u011bl, tud\u00ed\u017e musela b\u00fdt matka s Billem u jeho pokoje. Rychle p\u0159eb\u011bhl na druhou stranu mal\u00e9 zahrady a za\u0161il se za r\u016f\u017eemi, kter\u00e9 ho hned pop\u00edchaly pravd\u011bpodobn\u011b za jeho zbab\u011blost.<\/p>\n

„Tome? M\u00e1\u0161 n\u00e1v\u0161t\u011bvu,“ \u0165ukla Melissa na dve\u0159e a s \u00fasm\u011bvem otev\u0159ela. Jej\u00ed v\u00fdraz ov\u0161em okam\u017eit\u011b zmrzl, kdy\u017e na\u0161la pr\u00e1zdn\u00fd pokoj.<\/div>\n

„D\u011bje se n\u011bco?“ zeptal se Bill, stoj\u00edc\u00ed za \u017eenou.<\/div>\n
„To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Tom se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vr\u00e1til ze \u0161kolky a \u0159\u00edkal, \u017ee u\u017e nikam nep\u016fjde. Nesly\u0161ela jsem ho ani odch\u00e1zet,“ p\u0159em\u00fd\u0161lela Melissa. Bill nakoukl p\u0159es \u017eenino rameno a pokoj p\u0159elet\u011bl o\u010dima. Tom po sob\u011b mo\u017en\u00e1 p\u0159ibouchl dve\u0159e od balkonu, ale zvenku mohl sotva upravit z\u00e1v\u011bsy, kter\u00e9 prozradily jeho zb\u011bsil\u00fd \u00faprk.<\/div>\n
„Mysl\u00edte, \u017ee bych na n\u011bj mohl chv\u00edli po\u010dkat, pokud by se brzy vr\u00e1til?“ zeptal se Bill ti\u0161e. Necht\u011bl se drze vet\u0159\u00edt.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b!“ usm\u00e1la se Melissa a zav\u0159ela dve\u0159e od Tomova pokoje. Vedla Billa zp\u011bt do kuchyn\u011b, kde jej usadila ke stolku a za\u010dala se starat o ob\u010derstven\u00ed. Moc mu toho nab\u00eddnout kv\u016fli finan\u010dn\u00ed situaci nemohla, ale Bill nevypadal, \u017ee by o\u010dek\u00e1val pe\u010denou kachnu nad\u00edvanou k\u0159epel\u010d\u00edm masem, nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. Bez rept\u00e1n\u00ed p\u0159ijal ovocn\u00fd \u010daj s kouskem kol\u00e1\u010de, kter\u00fd Melissa upekla k ve\u010de\u0159i, sklenici s dom\u00e1c\u00ed malinovou \u0161\u0165\u00e1vou a m\u00e1slov\u00e9 su\u0161enky.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Dv\u011b hodiny ub\u011bhly jako voda a Billovi bylo trapn\u00e9 z\u016fst\u00e1vat v dom\u011b je\u0161t\u011b d\u00e9le. Necht\u011bl Melissu otravovat a z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu v\u011bd\u011bl, \u017ee Toma dnes u\u017e stejn\u011b nezastihne. Proto se zvedl k odchodu.<\/p>\n

„Moc v\u00e1m d\u011bkuji, pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, a omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem v\u00e1s tak dlouho zdr\u017eoval,“ zastavil se u v\u00fdchodu.<\/div>\n

„Nen\u00ed v\u016fbec za co, Bille, a neomlouvej se. V\u016fbec o nic ne\u0161lo. Jen m\u011b mrz\u00ed, \u017ee se tu Tom neuk\u00e1zal. Mohl bys klidn\u011b z\u016fstat d\u00e9le, kdybys cht\u011bl,“ nab\u00edzela mu a kdyby tuhle v\u011btu sly\u0161el Tom, z\u0159ejm\u011b by se bouchl dlan\u00ed do \u010dela.<\/div>\n
„D\u011bkuji, ale nejde to. Mohla byste jen poprosit Toma, aby mi zavolal, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed?“<\/div>\n
„To nen\u00ed probl\u00e9m. R\u00e1da mu to vy\u0159\u00edd\u00edm,“ usm\u00e1la se Melissa vl\u00eddn\u011b.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuji.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d. R\u00e1da t\u011b zase n\u011bkdy uvid\u00edm!“<\/div>\n
„Nashledanou,“ rozlou\u010dil se Bill a p\u0159ed domem nastoupil do auta.<\/p>\n

Tom se po dvou hodin\u00e1ch d\u0159ep\u011bn\u00ed za r\u016f\u017eov\u00fdmi ke\u0159i prot\u00e1hl a cukl sebou, kdy\u017e sly\u0161el bouchnout dve\u0159e od auta. Na\u0161tvan\u011b zabrblal a sna\u017eil se odhadnout, jak dlouho d\u0159ep\u011bl na tr\u00e1vn\u00edku a odh\u00e1n\u011bl od sebe mouchy. Vstal ze zem\u011b, opr\u00e1\u0161il si kalhoty a p\u0159ikr\u010den\u00fd se bl\u00ed\u017eil zp\u011bt k domu. Nejd\u0159\u00edve ob\u011bhl cel\u00e9 doln\u00ed patro, aby se ujistil, \u017ee jel Bill opravdu pry\u010d. Vid\u011bl matku zpoza kuchy\u0148sk\u00e9ho okna, tud\u00ed\u017e usoudil, \u017ee je Bill opravdu pry\u010d. Pochyboval, \u017ee by jej matka nechala v jeho pokoji, kdy\u017e tam on nen\u00ed. Vr\u00e1til se zp\u011bt ke dve\u0159\u00edm a zask\u0159\u00edpal zuby, kdy\u017e zjistil, \u017ee matka dve\u0159e zamkla. Zazvonil a vy\u010dkal.<\/p>\n

„No kde jsi byl? A kdy jsi ode\u0161el?“ vychrlila na n\u011bj Melissa ot\u00e1zky a pustila jej dovnit\u0159.<\/div>\n

„Slezl jsem z balkonu, kdy\u017e Bill p\u0159ijel,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
„Tak\u017ee v\u00ed\u0161, \u017ee tu byl?“<\/div>\n
„Jasn\u011b \u017ee jo. Sed\u011bl jsem v zahrad\u011b za r\u016f\u017eemi celou v\u011b\u010dnost, ne\u017e zvedl zadek a odjel. Jsem celej dop\u00edchanej od trn\u016f a do\u0161t\u00edpanej od kom\u00e1r\u016f nebo \u010deho,“ zavr\u010del a \u0161kr\u00e1bal si drobn\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 kousance od hmyzu.<\/div>\n
„Ne\u0161kr\u00e1bej si to!“ pl\u00e1cla Toma po ruk\u00e1ch a pod\u00edvala se na n\u011bj.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi proboha ut\u00edkal?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem ho necht\u011bl vid\u011bt. Taky jsi mu mohla \u0159\u00edct, \u017ee nem\u016f\u017ee z\u016fstat.“<\/div>\n
„Tak promi\u0148! Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee jsi schovanej n\u011bkde v zahrad\u011b za ke\u0159em,“ br\u00e1nila se Melissa.<\/div>\n
„Hmpf!“ odfrkl si Tom. „Jdu si to nahoru n\u011b\u010d\u00edm namazat, nebo se u\u0161kr\u00e1bu k smrti,“ zabru\u010del Tom a se zk\u0159ivenou tv\u00e1\u0159\u00ed se vydal do koupelny k l\u00e9k\u00e1rni\u010dce.<\/p>\n

Dnes se Billovi mo\u017en\u00e1 vyhnul, ale jednou jej bude muset znovu potkat. A to je nevyhnuteln\u00e9.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o)<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Melissa st\u00e1la nedaleko Tomova pokoje a nech\u00e1pav\u011b se mra\u010dila, kdy\u017e vyslechla telefon\u00e1t, kter\u00fd jej\u00ed syn pr\u00e1v\u011b ukon\u010dil. Neposlouchala \u00famysln\u011b. Nikdy to ned\u011blala, ale Tom z\u0159ejm\u011b zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt dve\u0159e od pokoje a ona tak vyslechla v\u0161e. Kdy\u017e v\u0161ak usly\u0161ela v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[566],"tags":[],"class_list":["post-4500","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-teach-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4500","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4500"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4500\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4500"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4500"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4500"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}