{"id":4511,"date":"2013-11-13T17:00:00","date_gmt":"2013-11-13T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4497"},"modified":"2013-11-13T17:00:00","modified_gmt":"2013-11-13T16:00:00","slug":"bourdon-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/13\/bourdon-17\/","title":{"rendered":"Bourdon 17."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dlouhou chv\u00edli pouze post\u00e1vala p\u0159ed domem a pozorovala list\u00ed. Milovala podzim. U\u017e jako mal\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko byla schopn\u00e1 tr\u00e1vit cel\u00e9 hodiny pozorov\u00e1n\u00edm padaj\u00edc\u00edho list\u00ed pohupuj\u00edc\u00edho se ve v\u011btru jako drobn\u00e9 ptactvo na vln\u00e1ch. M\u011bla r\u00e1da pozl\u00e1tko, d\u00edky kter\u00e9mu byl cel\u00fd kraj n\u00e1hle hez\u010d\u00ed. V\u0161echno kolem n\u00ed bylo zbarven\u00e9 do tepl\u00fdch odst\u00edn\u016f oran\u017eov\u00e9, \u017elut\u00e9 a \u010derven\u00e9 a i p\u0159esto, \u017ee stupnice teplom\u011bru pomalu sm\u011b\u0159ovala k ni\u017e\u0161\u00edm hodnot\u00e1m, h\u0159\u00e1lo j\u00ed u srdce.<\/p>\n

D\u00edky jednoduch\u00e9 kr\u00e1se samotn\u00e9 p\u0159\u00edrody, p\u016fsobil d\u016fm Averyov\u00fdch a\u017e p\u0159ehnan\u011b honosn\u011b. Dob\u0159e v\u011bd\u011bla, \u017ee je jejich d\u016fm \u0159azen – vzhledem na prost\u00fd \u017eivot ve vesnici – mezi ty nejp\u0159epychov\u011bj\u0161\u00ed, ale je\u0161t\u011b nikdy nem\u011bla p\u0159\u00edle\u017eitost, obhl\u00e9dnout si jej z takov\u00e9 bl\u00edzkosti. Post\u00e1vala p\u0159ed rozlehl\u00fdm staven\u00edm a i p\u0159esto, \u017ee jej\u00ed nitro ho\u0159elo tepl\u00fdm plam\u00ednkem podzimu, nedok\u00e1zala se zbavit pocitu, \u017ee z n\u011bj s\u00e1l\u00e1 chlad. Ze zd\u00ed, sol\u00e1rn\u00edch panel\u016f na st\u0159e\u0161e, dokonce i ze strom\u016f, kter\u00e9 k n\u00ed nep\u0159\u00e1telsky natahovaly sv\u00e9 hol\u00e9 v\u011btve.<\/p>\n

Naposled se zhluboka nadechla, p\u0159itiskla si svou \u010derstv\u011b vytisknutou v\u00fdpov\u011b\u010f k bu\u0161\u00edc\u00edmu srdci a nesm\u011ble zaklepala. Cht\u011bla to m\u00edt v\u0161echno rychle za sebou. Byla sobota r\u00e1no, na oblohu se vyhouplo v\u00e1hav\u00e9 slunce a sv\u00fdmi slab\u00fdmi paprsky se j\u00ed pokou\u0161elo dodat odvahu. Nepust\u00ed jej ke slovu, nepod\u00edv\u00e1 se na n\u011bj. Rychle mu vyl\u00ed\u010d\u00ed to, pro\u010d p\u0159i\u0161la, pod\u00e1 mu pap\u00edry, po\u010dk\u00e1 na podpis a uzav\u0159e danou kapitolu sv\u00e9ho \u017eivota d\u0159\u00edv, ne\u017e v\u016fbec stihla zapo\u010dnout.<\/p>\n

I p\u0159esto, \u017ee j\u00ed z toho v\u0161eho bylo do pl\u00e1\u010de, se dok\u00e1zala na mladi\u010dkou d\u00edvenku ve dve\u0159\u00edch p\u0159\u00e1telsky usm\u00e1t. Sotva j\u00ed mohlo b\u00fdt v\u00edc ne\u017e 18. Zdvo\u0159ile ji uv\u00edtala a Penny s nesm\u011bl\u00fdm v\u00fdrazem ve\u0161la dovnit\u0159. S vd\u011b\u010dn\u00fdm \u00fasm\u011bvem odm\u00edtla odlo\u017een\u00ed kab\u00e1tu. Nepl\u00e1novala se zdr\u017eet. D\u00edvka, s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed opatrovatelka mal\u00e9 Lily, j\u00ed nab\u00eddla ob\u010derstven\u00ed, ale i to zdvo\u0159ile odm\u00edtla. Pevn\u011bji sev\u0159ela obal se svou v\u00fdpov\u011bd\u00ed a rozhl\u00e9dla se kolem. V\u0161echno kolem n\u00ed p\u016fsobilo dojmem vysok\u00e9 hodnoty, ale i takov\u00e9ho chladu a odstupu, \u017ee si p\u0159ipadala jako v muzeu. D\u00edvka j\u00ed vysv\u011btlila, \u017ee se Andreas zdr\u017eel v pracovn\u011b sv\u00e9ho otce, ale \u017ee na n\u011bj klidn\u011b m\u016f\u017ee po\u010dkat v ob\u00fdvac\u00edm pokoji. Penny j\u00ed za v\u0161e pod\u011bkovala, zavrt\u011bla hlavou a poprosila ji, aby ji dovedla za Lily.<\/div>\n

\n
\n

Jakmile se za n\u00ed zav\u0159ely dve\u0159e d\u011btsk\u00e9ho pokoje a ona za stolem spat\u0159ila kresl\u00edc\u00ed hol\u010di\u010dku, usm\u00e1la se. Pr\u00e1v\u011b nalezla srdce cel\u00e9ho domu. Bod, ze kter\u00e9ho vych\u00e1zelo sv\u011btlo a energie a z\u00e1soboval jimi v\u0161echny odlehl\u00e9 kouty domu. Ne\u010dekan\u011b j\u00ed z\u016fstalo teplo. Svl\u00e9kla si kab\u00e1t, posadila se na postel a odlo\u017eila jej vedle sebe.<\/p>\n

„Ahoj Lily,“ v\u011bnovala d\u011bv\u010d\u00e1tku n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„Ahoj,“ mali\u010dk\u00e1 na kr\u00e1tkou chv\u00edli odlo\u017eila pastelky, pohl\u00e9dla na ni a usm\u00e1la se. Penny bodlo u srdce. Jako S\u00e1ra, a\u017e na ty kouzeln\u00e9 o\u010di.<\/em><\/div>\n
„Nejsem nemocn\u00e1. Nic m\u011b nebol\u00ed,“ dodala tich\u00fdm hl\u00e1skem a ostra\u017eit\u011b se rozhl\u00ed\u017eela, kudy by dok\u00e1zala uniknout p\u0159\u00edpadn\u00e9 injekci.<\/div>\n
„Neboj se, zlat\u00ed\u010dko,“ Penny se zvoniv\u011b zasm\u00e1la a napravila si olivovou sukni. „Dnes tady nejsem jako sest\u0159i\u010dka. P\u0159i\u0161la jsem za tv\u00fdm str\u00fd\u010dkem.“<\/div>\n
„Ani on nen\u00ed nemocn\u00fd.“ Zamy\u0161len\u011b se zakousla do hn\u011bd\u00e9 pastelky, kterou sev\u0159ela mezi mal\u00fdmi prsty.<\/p>\n

Penny pobaven\u011b zavrt\u011bla hlavou a rad\u011bji nic neodpov\u00eddala. Bylo kr\u00e1sn\u00e9 tam pouze tak sed\u011bt a sledovat jej\u00ed vz\u00e1cn\u00e9 soust\u0159ed\u011bn\u00ed. Byla do sv\u00e9 pr\u00e1ce natolik zahlouben\u00e1, \u017ee si nev\u0161imla ani drobn\u00e9ho hladov\u00e9ho pt\u00e1\u010dete, kter\u00e9 siln\u011b narazilo do okna, na\u010de\u017e dopadlo na parapet, om\u00e1men\u011b zat\u0159epalo hlavou a vz\u00e1p\u011bt\u00ed op\u011bt vzl\u00e9tlo. Mo\u017en\u00e1 o d\u016fm d\u00e1l. A Penny tam jenom tak sed\u011bla a d\u00edvala se na ni. Bylo n\u00e1dhern\u00e9 a krut\u00e9 z\u00e1rove\u0148, p\u0159edstavovat si, jak\u00e9 to v\u0161echno mohlo b\u00fdt. Neb\u00fdt Kaulitze, sed\u011bla by S\u00e1\u0159e na kl\u00edn\u011b, usm\u00edvala by se a nad\u0161en\u011b j\u00ed ukazovala sv\u016fj v\u00fdtvor. Spole\u010dn\u011b by pak dola\u010fovali detaily a nakonec by to skon\u010dilo velik\u00fdm objet\u00edm.<\/p>\n

„Copak to maluje\u0161?“ P\u0159es ob\u0159\u00ed knedl\u00edk v krku, t\u00e9m\u011b\u0159 nedok\u00e1zala mluvit. C\u00edtila neuv\u011b\u0159itelnou zlost, nen\u00e1vist, ale i bolest, kter\u00e1 j\u00ed ned\u00e1vala sp\u00e1t.<\/div>\n

Lily se rozz\u00e1\u0159ila. „Kresl\u00edm obr\u00e1zek pro Dusta.“<\/div>\n
„Pro Dusta?“ Podivila se Penny.<\/div>\n
„To je pejsek,“ Lily, se op\u011bt v\u011bnovala kreslen\u00ed ob\u0159\u00ed kosti a soust\u0159ed\u011bn\u011b se kousala do rtu, zat\u00edmco b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f vytv\u00e1\u0159ela st\u00ednov\u00fd efekt.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pejska?“ Penny se pohledem zastavila u knihovny, vstala a popo\u0161la bl\u00ed\u017e. Prsty zlehka hladila h\u0159bety jednotliv\u00fdch poh\u00e1dkov\u00fdch kn\u00ed\u017eek, a\u017e mezi nimi natrefila na jednu, kter\u00e1 j\u00ed zaujala. Vzala j\u00ed do dlan\u00ed a zad\u00edvala se na ilustraci obalu. Hans Christian Andersen, O mal\u00e9 jedli\u010dce.<\/p>\n

<\/em> „Nem\u00e1m pejska. Pat\u0159\u00ed Tomovi.“ Vstala a p\u0159ib\u011bhla k Penny. Musela se postavit na \u0161pi\u010dky, aby rozeznala kn\u00ed\u017eku, kterou sv\u00edrala v t\u0159esouc\u00edch se rukou. „Ta je moje nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed,“ p\u00edpla a nad\u0161en\u011b se rozb\u011bhla k posteli. Doufala, \u017ee si budou \u010d\u00edst. Penny v\u0161ak nevypadala na to, \u017ee by m\u011bla n\u00e1ladu na \u010dten\u00ed poh\u00e1dek. Pr\u00e1v\u011b naopak. Doufala, \u017ee se v jedn\u00e9 z poh\u00e1dek ocitla i ona sama a nic z toho, co se kolem n\u00ed d\u011blo, nebylo skute\u010dn\u00e9. S vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil donutila sv\u00e9 nohy k pohybu, vr\u00e1tila se k posteli a posadila se naproti Lily. Chytila ji za tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dla j\u00ed do velik\u00fdch, vn\u00edmav\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Zn\u00e1\u0161 Toma?“<\/div>\n

D\u011bv\u010d\u00e1tko v\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvlo. „Je to m\u016fj kamar\u00e1d. I Bill.“<\/div>\n
„Vzal t\u011b za n\u00edm str\u00fd\u010dek Andy?“<\/div>\n
Lily, zavrt\u011bla hlavou a schoulila se do klub\u00ed\u010dka. Penny je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nespat\u0159ila tak rychlou prom\u011bnu radosti ve strach. „Utekla jsem. T\u00e1ta byl na m\u011b zase o\u0161kliv\u00fd. Nem\u00e1 m\u011b r\u00e1d. Chci, abychom se v\u0161ichni p\u0159est\u011bhovali k Tomovi.“<\/p>\n

Penny, \u0161okov\u00e1na v\u0161\u00edm, co si pr\u00e1v\u011b vyslechla, musela p\u0159ipustit, \u017ee se t\u00e9 mal\u00e9 nediv\u00ed. B\u00fdt na jej\u00edm m\u00edst\u011b, tak\u00e9 by odtamtud neust\u00e1le ut\u00edkala. Ten d\u016fm nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho s domovem. Pro\u010d v\u0161ak za domov pova\u017eovala d\u016fm vraha sv\u00e9 matky, pro ni bylo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1hadou.<\/p>\n

„Lily? Jak\u00fd je Tom? Byl na tebe hodn\u00fd?“<\/div>\n

Koutky Lilin\u00fdch rt\u016f se zk\u0159ivily a vykouzlily roztomil\u00fd \u00fasm\u011bv. „Moc hodn\u00fd. Ud\u011blal pala\u010dinky. Hr\u00e1li jsme pexeso a pak jsme hr\u00e1li na schovku, ale on cht\u011bl po\u0159\u00e1d po\u010d\u00edtat. A nakonec mi dovolil sp\u00e1t s Dustem na gau\u010di,“ vyrazila ze sebe jedn\u00edm dechem.<\/div>\n
„A jak se choval k Billovi?“ Pamatovala si na k\u0159ehk\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska z ordinace i na Andyho \u0161lechetn\u00e9 gesto, kdy\u017e se nab\u00eddl, \u017ee jej odveze dom\u016f. Byla tak hloup\u00e1.<\/div>\n
D\u0159\u00edv, ne\u017e Lily v\u016fbec sta\u010dila zformulovat svou odpov\u011b\u010f, byl rozhovor dvou d\u00edv\u010d\u00edch hlas\u016f, pisklav\u00e9ho a \u017eensk\u00e9ho, p\u0159eru\u0161en t\u0159et\u00edm.<\/div>\n
„Kdyby mohl, d\u00fdchal by za n\u011bj. Je do n\u011bj bl\u00e1zen.“<\/p>\n

Jako j\u00e1 do tebe.<\/p>\n

<\/em> Pomyslela si Penny, sleduj\u00edc Andyho smutnou tv\u00e1\u0159. Nen\u00e1padn\u011b se nat\u00e1hla, sev\u0159ela mezi prsty obal s v\u00fdpov\u011bd\u00ed a z cel\u00e9 s\u00edly jej zmuchlala do mal\u00e9 kuli\u010dky. Ohl\u00e9dla se. Lily ji\u017e byla na sv\u00e9m p\u016fvodn\u00edm m\u00edst\u011b a op\u011bt se kr\u010dila nad nedokon\u010denou kresbou. Ve chv\u00edli, kdy j\u00ed Andy vyt\u00e1hl na nohy a vzal jej\u00ed tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, stihla je\u0161t\u011b zmuchlanou kuli\u010dku odhodit stranou. Ta se chvilku v\u00e1lela po podlaze, nakonec zapadla pod postel a ukryla se za z\u00e1vojem rozv\u00ed\u0159en\u00e9ho prachu, aby upadla v zapomn\u011bn\u00ed.<\/p>\n

„Andy\u2026 j-j\u00e1-„<\/div>\n

„Nic ne\u0159\u00edkej, ano?“ Andy om\u00e1men\u011b propl\u00e9tal prameny dlouh\u00fdch vlas\u016f a vdechoval jej\u00ed v\u016fni. Od chv\u00edle, kdy ji mohl naposled takhle dr\u017eet v n\u00e1ru\u010d\u00ed, jakoby ub\u011bhla cel\u00e1 v\u011b\u010dnost.<\/div>\n
„J\u00e1 budu t\u00edm, kdo bude mluvit. \u0158eknu ti v\u0161echno. Celou pravdu. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 l\u017ei. Jenom mi pros\u00edm slib, \u017ee to nikomu ne\u0159ekne\u0161.“<\/div>\n
„Ale, Andy-„<\/div>\n
„Jsi jedin\u00e1, komu je\u0161t\u011b v\u011b\u0159\u00edm. Nedok\u00e1\u017eu to u\u017e d\u00e9le tajit. U\u017e nechci b\u00fdt jedin\u00fdm, kdo zn\u00e1 pravdu. Jsem a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd ze l\u017ei, kter\u00e1 si zasedla nad touhle vs\u00ed. Pros\u00edm, slib mi to.“<\/div>\n
Penny mu pohl\u00e9dla do o\u010d\u00ed. Pono\u0159ila se do rozbou\u0159en\u00e9ho oce\u00e1nu strachu, viny, l\u00edtosti a ne\u00fanavn\u00e9 bolesti a ten j\u00ed svou s\u00edlou stahoval pod hladinu a\u017e do chv\u00edle, ne\u017e stihla odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Slibuji.“<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/div>\n
\n

„\u017delva?“<\/p><\/div>\n

„Nev\u00edm. Sp\u00ed\u0161 krokod\u00fdl.“<\/div>\n
„Krokod\u00fdl? Ne ne. Ur\u010dit\u011b je to \u017eelva.“<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 ten dlouh\u00fd p\u00e1s vep\u0159edu? “ Tom uk\u00e1zal prstem na oblohu v m\u00edst\u011b, kter\u00e9 m\u011blo symbolizovat velik\u00e1, otev\u0159en\u00e1 \u00fasta.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ Bill chv\u00edli pozoroval velikou masu oblak\u016f, ne\u017e sklonil tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se na Toma, kter\u00fd le\u017eel s hlavou na jeho kl\u00edn\u011b a nohama ve vod\u011b. „Ale mus\u00ed to b\u00fdt po\u0159\u00e1dn\u011b tlust\u00fd krokod\u00fdl, proto\u017ee jinak to skute\u010dn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sp\u00ed\u0161 krun\u00fd\u0159.“<\/div>\n
Tom se pobaven\u011b zasm\u00e1l. „A\u017e s n\u00e1ma Babett skon\u010d\u00ed, budeme vypadat \u00fapln\u011b stejn\u011b. Dv\u011b roztomil\u00e9, tlust\u00e9 kuli\u010dky.“<\/p>\n

Sledoval, jak jejich imagin\u00e1rn\u00ed zv\u00ed\u0159\u00e1tko pomalu pluje oblohou a ve chv\u00edli, kdy se srazilo se sousedn\u00edm oblakem, zav\u0159el o\u010di a op\u0159el se o Billovy boky. Ten jej pomalu hladil po tv\u00e1\u0159i a s nesm\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech vzpom\u00ednal na jejich prvn\u00ed, intimn\u011bj\u0161\u00ed pro\u017eitek. Bylo n\u00e1dhern\u00e9 sledovat Tomovu slast\u00ed zkroucenou tv\u00e1\u0159 a naslouchat jeho st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Cel\u00e1 ta l\u00e9ta \u017eil pod neust\u00e1l\u00fdm tlakem okol\u00ed. Pot\u0159eboval se uvolnit.<\/p>\n

Bill jej je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl tak spokojen\u00e9ho jako v okam\u017eiku, kdy mu skromn\u011b d\u011bkoval a nab\u00edzel se, \u017ee mu r\u00e1d p\u0159ivod\u00ed stejn\u011b kr\u00e1sn\u00e9 pocity. Odm\u00edtl. Ta chv\u00edle pat\u0159ila pouze Tomovi a on, si na tu svou, r\u00e1d po\u010dk\u00e1.<\/p>\n

Tom klidn\u011b d\u00fdchal, a i p\u0159esto, \u017ee ze sv\u00e9 pozice mohl zahl\u00e9dnout zhrouceninu, kter\u00e1 jej p\u0159ipravila o svobodu, nep\u0159ipou\u0161t\u011bl si to a zcela se uvolnil. Jeho uvoln\u011bn\u00ed v\u0161ak netrvalo dlouho. Ozvalo se hlasit\u00e9 \u0161plouchnut\u00ed a b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in byli promo\u010den\u00ed do nitky.<\/p>\n

„Dustovi se tady z\u0159ejm\u011b l\u00edb\u00ed,“ Bill se pobaven\u011b zasm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou p\u0159esn\u011b jako pes zbavuj\u00edc\u00ed se zbytk\u016f vody. Tomova nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, ne\u00fanavn\u011b kopaj\u00edc\u00edho a postupuj\u00edc\u00edho tmavou vodn\u00ed masou, v\u0161ak sledoval ostra\u017eit\u00fdm pohledem.<\/div>\n

Tom se posadil, pe\u010dliv\u011b mu ot\u0159el tv\u00e1\u0159 a chytil jej za ruku.<\/div>\n
„Um\u00ed plavat. Neboj se, nic se mu nestane,“ pousm\u00e1l se, Bill mu v\u0161ak \u00fasm\u011bv neop\u011btoval. I nad\u00e1le b\u00e1zliv\u011b sledoval vodn\u00ed hladinu a nespou\u0161t\u011bl Dusta z o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Kdy\u017e mi bylo asi \u0161est let, zmizela v sousedstv\u00ed mal\u00e1 hol\u010di\u010dka,“ zhluboka se nadechl, odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dl Tomovi do o\u010d\u00ed. „A j\u00e1 s t\u00e1tou jsme j\u00ed na\u0161li. Utopila se v m\u00edstn\u00ed \u0159ece.“<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e rozum\u00edm tv\u00e9mu strachu. Kdybych byl na tv\u00e9m m\u00edst\u011b, tak\u00e9 by m\u011b to pozna\u010dilo.“<\/p>\n

„Nikdy jsem se nenau\u010dil plavat, p\u0159esn\u011b jako jsem se ani nikdy nezbavil obrazu jej\u00ed modr\u00e9 tv\u00e1\u0159e pod hladinou,“ sklonil hlavu. „M\u00e1m z vody takov\u00fd strach, \u017ee bych se z\u0159ejm\u011b utopil i v metrov\u00e9 hloubce,“ dodal tich\u00fdm hlasem.<\/p>\n

Tom jej k sob\u011b pevn\u011b p\u0159ivinul a dlouze jej pol\u00edbil do vlas\u016f. Byli si podobn\u00ed v\u00edc, ne\u017e si kdy myslel. Ani on se nemohl zbavit obrazu tv\u00e1\u0159e, kter\u00e9 nedok\u00e1zal pomoct a moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee jej ta vidina bude pron\u00e1sledovat a\u017e do konce \u017eivota.<\/p>\n

„Vid\u00ed\u0161 tamten zch\u00e1tral\u00fd pozemek?“ Sly\u0161el vyslovovat sv\u00e1 \u00fasta, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji\u017e ukazoval na ono m\u00edsto.<\/div>\n

Bill zpozorn\u011bl, zamhou\u0159il do d\u00e1lky a pomalu p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Zem\u0159ela tam,“ \u0161eptl. „A zat\u00edmco na tomhle m\u00edst\u011b v\u0161echno za\u010dalo – m\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed s n\u00ed i Andym, tam to v\u0161echno skon\u010dilo. A i p\u0159esto, \u017ee jsem si to nikdy nedok\u00e1zal p\u0159iznat, nah\u00e1n\u00ed mi to strach. \u0160\u00edlen\u00fd strach.“<\/p>\n

Je\u0161t\u011b jednou se zad\u00edval do d\u00e1lky, ne\u017e odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159, a pohled up\u0159el na Dusta, kter\u00fd skota\u010dil ve vod\u011b a honil drobn\u00e9 rybky. Nemohl uv\u011b\u0159it, jak kr\u00e1tk\u00e1 je vzd\u00e1lenost mezi r\u00e1jem a peklem. Pouze n\u011bkolik metr\u016f. Bill nemluvil. Obj\u00edmal jej, jaksi vyc\u00edtil, \u017ee nyn\u00ed by nem\u011bl mluvit, pouze poslouchat.<\/p>\n

Tom si op\u0159el tv\u00e1\u0159 o jeho rameno, pozoroval rozlehlou vodn\u00ed plochu a vzpom\u00ednal na chv\u00edle, je\u017e nastaly po jeho odsouzen\u00ed. \u010cas ve v\u011bzen\u00ed, jakoby se zastavil a proudil obr\u00e1cen\u011b. I jedin\u00e1 minuta byla mu\u010div\u011b nekone\u010dn\u00e1, nato\u017e trest v podob\u011b osmi let, kter\u00fd mu byl p\u016fvodn\u011b p\u0159id\u011blen. Neuv\u011bdomoval si, \u017ee sv\u00e9 my\u0161lenky vkl\u00e1d\u00e1 do v\u011bt a ty vyslovuje t\u0159esouc\u00edm se hlasem.<\/p>\n

„V\u011bzen\u00ed bylo hrozn\u00e9. Ne\u010dekan\u011b jsem se ocitl mezi nejv\u011bt\u0161\u00ed tlupou vrah\u016f a podvodn\u00edk\u016f. Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em bylo, \u017ee m\u011b pova\u017eovali za sob\u011b rovn\u00e9ho. Stejn\u011b krut\u00e9ho, zl\u00e9ho, schopn\u00e9ho v\u0161eho. Prvn\u00ed t\u00fddny jsem se pouze kr\u010dil v rohu cely a p\u0159\u00e1l si splynout se zd\u00ed. Zm\u011bnit se v \u010d\u00e1ste\u010dku prachu. V cokoliv, co by m\u011b u\u010dinilo neviditeln\u00fdm.“<\/p>\n

Bill zadr\u017eel dech, jeho prsty hlad\u00edc\u00ed Tomovu tv\u00e1\u0159, zastavily na m\u00edst\u011b.<\/p>\n

„Neslavily se V\u00e1noce ani narozeniny. I jednotliv\u00e1 ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed se prol\u00ednala mimo na\u0161e vn\u00edm\u00e1n\u00ed. Nikdy jsem s nik\u00fdm z t\u011bch chlap\u016f nepromluvil. M\u011bl jsem z nich strach. Vlastn\u011b jsem cel\u00e9 t\u0159i roky t\u00e9m\u011b\u0159 s nik\u00fdm nepromluvil. Pr\u00e1v\u011b proto m\u011b tv\u016fj p\u0159\u00edchod tolik zasko\u010dil,“ se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem pohl\u00e9dl Billovi do o\u010d\u00ed, kter\u00e9 vyd\u011b\u0161en\u00e9 p\u0159ij\u00edmaly Tomovu verzi skute\u010dnosti.<\/div>\n

„Nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, \u017ee bude\u0161 bydlet se mnou. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak se m\u00e1m k tob\u011b chovat, ani o \u010dem m\u00e1m s tebou mluvit. A te\u010f si nedok\u00e1\u017eu p\u0159edstavit, \u017ee bys n\u011bkdy ode\u0161el.“<\/p>\n

Bill jej m\u00edsto odpov\u011bdi nal\u00e9hav\u011b pol\u00edbil. „Nechyst\u00e1m se odej\u00edt,“ vydechl mu do \u00fast. Tom se zamilovan\u011b usm\u00e1l, je\u0161t\u011b jednou jej pol\u00edbil a op\u011bt spo\u010dinul hlavou na Billov\u011b kl\u00edn\u011b, sleduj\u00edc Dustovy vytrval\u00e9 pokusy o polapen\u00ed ryby.<\/p>\n

„Tome?“ Ozval se Bill po dlouh\u00e9 chv\u00edli ticha. Zamy\u0161len\u00fdm pohledem se d\u00edval p\u0159ed sebe, nesklonil tv\u00e1\u0159 dokonce ani tehdy, kdy\u017e na n\u011bj Tom zv\u011bdav\u011b pohl\u00e9dl.<\/div>\n

„Ano?“ O\u010dek\u00e1val dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se v\u011bze\u0148sk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, a i p\u0159esto, \u017ee nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed chu\u0165 pokra\u010dovat v dan\u00e9m rozhovoru, nemohl se na n\u011bj zlobit. S\u00e1m to t\u00e9ma p\u0159eci na\u010dal.<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl a s o\u010dima zabodnut\u00fdma do ebenov\u00e9 hloubky jezera ti\u0161e promluvil.<\/p>\n

„Miluju t\u011b.“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\u2026<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

S\u00e1ra i nad\u00e1le sed\u011bla v ordinaci sv\u00e9ho o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00edho l\u00e9ka\u0159e. Prod\u011blala v\u0161echna mo\u017en\u00e1 vy\u0161et\u0159en\u00ed a v\u0161echna pouk\u00e1zala na to, \u017ee byly jej\u00ed odhady spr\u00e1vn\u00e9. Zat\u00edmco j\u00ed zakl\u00e1dal t\u011bhotenskou kn\u00ed\u017eku, myslela pouze na fakt, \u017ee j\u00ed pod srdcem roste Tripovo d\u00edt\u011b. A na n\u011bkolik vte\u0159in ji ta my\u0161lenka vyd\u011bsila.<\/em><\/div>\n

Tripovo d\u00edt\u011b. Dal\u0161\u00ed Avery. Dal\u0161\u00ed chladn\u00fd, za pen\u011bzi se hon\u00edc\u00ed tvor, bez citu a bez l\u00edtosti. Opravdu cht\u011bla takov\u00e9 d\u00edt\u011b p\u0159iv\u00e9zt na sv\u011bt? Chlapce, kter\u00fd bude jin\u00e9 d\u011bti h\u00e1zet do jezera jenom proto, aby dok\u00e1zal svou moc?<\/em><\/div>\n
S tich\u00fdm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm p\u0159ijala kn\u00ed\u017eku a zad\u00edvala se na datum po\u010det\u00ed. 23. prosince. V\u00e1no\u010dn\u00ed ve\u010d\u00edrek u p\u0159\u00e1tel. Hlasit\u00e1 hudba, sm\u00edch, \u017e\u00e1dn\u00fd Trip a hektolitry alkoholu. A Tom. TOM!<\/p>\n

S pohledem mal\u00e9ho, nat\u011b\u0161en\u00e9ho d\u011bv\u010d\u00e1tka vzhl\u00e9dla od pap\u00edr\u016f a zad\u00edvala se na l\u00e9ka\u0159e, kter\u00fd j\u00ed je\u0161t\u011b jednou poblahop\u0159\u00e1l. Nemohl si nev\u0161imnout jej\u00ed n\u00e1hl\u00e9 prom\u011bny. Jako by se b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in rozz\u00e1\u0159ila. Tv\u00e1\u0159e j\u00ed ho\u0159ely, o\u010di sv\u00edtily divok\u00fdm plam\u00ednkem. Byla \u0161\u0165astn\u00e1. Tak \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee pro ni ve\u0161ker\u00e9 starosti ztratily jak\u00fdkoli v\u00fdznam. Nevn\u00edmala dal\u0161\u00ed slova l\u00e9ka\u0159e. Dlan\u011b si slo\u017eila do l\u016fna a na chv\u00edli zav\u0159ela o\u010di. Uzav\u0159ela se do sv\u00e9ho sv\u011bta. Do sv\u011bta, v n\u011bm\u017e se n\u00e1hle ocitlo i to mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Tomovo d\u00edt\u011b. Ani\u017e by si to uv\u011bdomila, jej\u00ed nitro zaplavil mate\u0159sk\u00fd cit, kter\u00fd v n\u00ed vyzr\u00e1l jako nakl\u00ed\u010den\u00e9 s\u00e9m\u011b.<\/p>\n

Od l\u00e9ka\u0159e odch\u00e1zela s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Nebude m\u00edt d\u00edt\u011b, kter\u00e9 bude ostatn\u00ed h\u00e1zet do jezer, bude je chr\u00e1nit. P\u0159esn\u011b jako jeho otec. Jako Tom.<\/em><\/div>\n

Jakmile jej\u00ed tv\u00e1\u0159 pohltila z\u00e1\u0159 zimn\u00edho, studen\u00e9ho slunce, pohladila se po b\u0159i\u0161e, vyslovuj\u00edc tich\u00e1 slova.<\/p>\n

„Miluju t\u011b.“<\/p>\n

<\/em> autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Dlouhou chv\u00edli pouze post\u00e1vala p\u0159ed domem a pozorovala list\u00ed. Milovala podzim. U\u017e jako mal\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko byla schopn\u00e1 tr\u00e1vit cel\u00e9 hodiny pozorov\u00e1n\u00edm padaj\u00edc\u00edho list\u00ed pohupuj\u00edc\u00edho se ve v\u011btru jako drobn\u00e9 ptactvo na vln\u00e1ch. M\u011bla r\u00e1da pozl\u00e1tko, d\u00edky kter\u00e9mu byl cel\u00fd kraj<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[559],"tags":[],"class_list":["post-4511","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bourdon"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4511","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4511"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4511\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4511"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4511"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4511"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}