{"id":4520,"date":"2013-11-10T18:00:00","date_gmt":"2013-11-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4506"},"modified":"2013-11-10T18:00:00","modified_gmt":"2013-11-10T17:00:00","slug":"815-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/10\/815-18\/","title":{"rendered":"#815 18."},"content":{"rendered":"
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
D\u011bs<\/p>\n

<\/strong> V\u011bd\u011bt, \u017ee si pohr\u00e1l s Billov\u00fdm pl\u00e1nem, i t\u0159eba jen malinko, d\u011blalo Tomovi dob\u0159e. To, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee ho dok\u00e1\u017ee p\u0159ekvapit, mu dodalo sebev\u011bdom\u00ed a byl na sebe hrd\u00fd.<\/div>\n

Jen si p\u0159\u00e1l, aby Billa nemusel l\u00edbat proto, aby mu dok\u00e1zal, \u017ee m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 triky v ruk\u00e1v\u011b.<\/div>\n
Tom necht\u011bl cht\u00edt Billa l\u00edbat. Necht\u011bl to, proto\u017ee nebylo leg\u00e1ln\u00ed m\u00edt cokoliv, co p\u0159edstavovalo romantick\u00fd vztah s v\u011bzn\u011bm v m\u00edst\u011b, kde pracoval. Dokto\u0159i nesm\u00ed sp\u00e1t se sv\u00fdmi pacienty a policist\u00e9 nesm\u011bj\u00ed sp\u00e1t s v\u011bzni, to jsou pravidla.<\/div>\n
Ne \u017ee by Tom myslel na span\u00ed s Billem\u2026<\/p>\n

„Co to sakra m\u011blo b\u00fdt?“<\/div>\n

Tom zvedl hlavu, vytr\u017een ze sv\u00fdch my\u0161lenek. „Co bylo co?“<\/div>\n
„To!“ Georgovi m\u00e1lem ul\u00edtly ruce, jak s nimi m\u00e1chal. „Pr\u00e1v\u011b te\u010f s 815!“<\/div>\n
„Jmenuje se Bill.“<\/div>\n
„To je mi fuk!“ Georg valil o\u010di, jako by \u0159\u00edkat Billovi k\u0159estn\u00edm jm\u00e9nem, bylo samo o sob\u011b nebezpe\u010dn\u00e9. „To ti nic z toho, co jsme ti \u0159ekli, nez\u016fstalo v hlav\u011b? Je nebezpe\u010dn\u00fd!“<\/div>\n
„Je ve v\u011bzen\u00ed<\/em>, Georgu,“ odsekl Tom. „Obkl\u00ed\u010den policisty. M\u00e1m zbra\u0148<\/em>. Co by mohl ud\u011blat?“ U\u017e ho z t\u011bch ot\u00e1zek bolela hlava, obzvl\u00e1\u0161t\u011b z t\u00e9hle jedn\u00e9.<\/div>\n
Georg chv\u00edli koktal, ne\u017e ze sebe dostal to, co cht\u011bl \u0159\u00edct: „Spoustu v\u011bc\u00ed!“<\/div>\n
Tom si odfrkl a t\u0159\u00edskl dve\u0159mi od sk\u0159\u00ed\u0148ky. U\u017e toho m\u011bl opravdu dost. U\u017e nic od nikoho necht\u011bl sly\u0161et.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Nen\u00ed ment\u00e1ln\u011b stabiln\u00ed, Tome,“ pokra\u010doval Georg „Nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, pro\u010d to nevid\u00ed\u0161, ale nem\u011bl bys za n\u00edm chodit. Nen\u00ed to bezpe\u010dn\u00e9.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu to,“ \u0159ekl Tom skrze zuby. „V\u011b\u0159 mi, \u017ee ano.“ Pod\u00edval se na Georga zamra\u010den\u011b. „Jen proto, \u017ee nen\u00ed jako my, neznamen\u00e1, \u017ee nepot\u0159ebuje p\u0159\u00e1tele, n\u011bkoho, komu na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed.“ Georg nevypadal, \u017ee n\u011bco \u0159ekne, a tak Tom pokra\u010doval. „Co kdy\u017e to, \u017ee tady mus\u00ed b\u00fdt, ho d\u011bl\u00e1 \u0161\u00edlen\u00fdm? Co kdy\u017e to, \u017ee je tam s\u00e1m a nem\u00e1 s k\u00fdm mluvit, ho ud\u011blalo takov\u00fdm?“<\/div>\n
„A co jako d\u011bl\u00e1\u0161 ty, sna\u017e\u00ed\u0161 se ho zachr\u00e1nit?“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „Jen si nemysl\u00edm, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt s\u00e1m, to je v\u0161e. Nikdo ho nikdy nechod\u00ed nav\u0161t\u011bvovat.“<\/div>\n
„A mo\u017en\u00e1 to m\u00e1 sv\u016fj d\u016fvod,“ \u0159ekl Georg, ale zd\u00e1lo se, \u017ee to vzd\u00e1v\u00e1. Projel si prsty vlasy a vydechl.<\/p>\n

„Hele, nem\u016f\u017eu ti zak\u00e1zat ho nav\u0161t\u011bvovat,“ \u0159ekl. „Ale jsi str\u00e1\u017en\u00edk. B\u00fdt jeho kamar\u00e1d,<\/em> Tome, nen\u00ed tvoje pr\u00e1ce<\/em>. Jestli ud\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bco dal\u0161\u00edho a uvid\u00edm t\u011b, budu t\u011b muset nahl\u00e1sit. Nen\u00ed to nic osobn\u00edho.“<\/div>\n

Tom si odfrkl. „Nepl\u00e1nuju d\u011blat nic jin\u00e9ho,“ zavr\u010del m\u00e1lem.<\/div>\n
„Ty<\/em> mo\u017en\u00e1 ne,“ \u0159ekl Georg. „Ale on rozhodn\u011b ano. Jen ti \u0159\u00edk\u00e1m, hl\u00eddej si z\u00e1da.“<\/div>\n
Tom semknul rty, oto\u010dil se a ode\u0161el, ne\u017e stihne ud\u011blat n\u011bco, \u010deho by litoval, nebo ne\u017e Georg \u0159ekne cokoliv dal\u0161\u00edho.<\/p>\n

„Historie se opakuje.“<\/div>\n

Georg nadsko\u010dil a oto\u010dil se, byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e uvid\u011bl Andrease sed\u011bt na lavi\u010dce na druh\u00e9 stran\u011b \u0161atny. V obli\u010deji m\u011bl temn\u00fd v\u00fdraz, kter\u00fd na n\u011bm Georg nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Historie se opakuje,“ \u0159ekl znovu a obli\u010dej mu potemn\u011bl je\u0161t\u011b v\u00edc, Georgovi p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech. „Na milimetr stejn\u011b.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Hl\u00eddej si svoje vlastn\u00ed z\u00e1da,“ zabru\u010del Tom a t\u0159\u00edsknul za sebou dve\u0159mi. Byl tak na\u0161tvan\u00fd a tak unaven\u00fd<\/em> z toho, jak musel st\u00e1le dokola poslouchat tu stejnou p\u00edsni\u010dku a vid\u011bt ten sam\u00fd tanec, kdy\u017e se za\u010dalo mluvit na t\u00e9ma Bill.<\/p>\n

Byl na cest\u011b ke sv\u00e9mu stolu, kdy\u017e do n\u011bkoho vrazil.<\/div>\n

„P\u00e1ni, opatrn\u011b, Tome.“ Zasm\u00e1la se Anna a Tom p\u0159ekvapen\u011b zvedl pohled. „Co t\u011b tak rozhodilo?“<\/div>\n
Tom vydechl a promnul si o\u010di. „Nic. Kam jdete?“ pod\u00edval se na desky v jej\u00edch rukou a trochu jinou jmenovku na hrudn\u00edku. „To je nov\u00e9? Vypad\u00e1\u2026 leskleji.“ A to se nezmi\u0148oval o tom, \u017ee na sob\u011b nem\u011bla oblek z kant\u00fdny.<\/div>\n
Usm\u00e1la se. „Dob\u0159e, \u017ee jsem na tebe narazila, cht\u011bla jsem ti pod\u011bkovat. Dostala jsem zp\u00e1tky svou starou pr\u00e1ci. M\u00e1m radost; neuv\u011bdomovala jsem si, jak moc mi chyb\u00ed.“ <\/a><\/div>\n
Tom vykulil o\u010di. „Chcete mi \u0159\u00edct, \u017ee\u2026?“<\/div>\n
„Jsem na cest\u011b za Billem, ano.“<\/div>\n
Tom ji cht\u011bl obejmout a m\u00e1lem to ud\u011blal, ale nakonec j\u00ed pod\u011bkoval jen slovn\u011b.<\/p>\n

„D\u011bkuju,“ \u0159ekl a p\u0159elila se p\u0159es n\u011bj \u00faleva. „Stra\u0161n\u011b moc. Jak to, \u017ee jste si to rozmyslela?“<\/div>\n

„Mluvila jsem s Davidem Jostem,“ \u0159ekla Anna. „A jeho metody mi p\u0159i\u0161ly \u0161patn\u00e9.“ Zamra\u010dila se, vypadala nespokojen\u011b. „Bill pot\u0159ebuje zku\u0161en\u00e9ho psychiatra, kter\u00fd v\u00ed, co d\u011blat. David je mlad\u00fd, v\u0161ichni ostatn\u00ed psychiat\u0159i byli mlad\u00ed, nemaj\u00ed s lidmi, jako je Bill, tolik zku\u0161enost\u00ed jako j\u00e1. Nem\u016f\u017eu se u\u017e na to d\u00edvat.“<\/div>\n
„M\u011bla jste i jin\u00e9 lidi, jako je Bill?“ zeptal se Tom zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„N\u011bkter\u00e9, ano,“ p\u0159ik\u00fdvla. „Opravdu bych u\u017e m\u011bla j\u00edt,“ dodala.<\/div>\n
„Co se jim stalo? Zlep\u0161ili se?“<\/div>\n
„Bill nikdy nem\u016f\u017ee b\u00fdt jako ty a j\u00e1, Tome,“ \u0159ekla Anna omluvn\u011b. „\u0160ance, \u017ee se to stane, je-„<\/div>\n
„Ale je \u0161ance, \u017ee ano?“<\/div>\n
„Jen nechci, aby sis d\u011blal nad\u011bje.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee se ale zlep\u0161it, \u017ee ano?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee,“ \u0159ekla. „Je pro n\u011bj mo\u017en\u00e9 fungovat tak n\u011bjak norm\u00e1ln\u011b, ale Tome-„<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl rychle. „Nem\u00e1m si d\u011blat nad\u011bje.“<\/div>\n
Usm\u00e1la se na n\u011bj, ale n\u011bco na jej\u00edm \u00fasm\u011bvu bylo jin\u00e9; byl smutn\u00fd, mo\u017en\u00e1 lituj\u00edc\u00ed. Cht\u011bl se j\u00ed na to zeptat, ale n\u011bco ho od toho dr\u017eelo a Anna mu poklepala na rameno, pro\u0161la kolem n\u011bj ke schod\u016fm<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ zavolal za n\u00ed je\u0161t\u011b, p\u0159ik\u00fdvla, a ani\u017e by se oto\u010dila, pokra\u010dovala po schodech nahoru.<\/p>\n

Tom se za n\u00ed d\u00edval, nev\u011bd\u011bl, jak se c\u00edt\u00ed. Na jednu stranu mu bylo l\u00edp, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 Bill psychiatra, kter\u00e9ho m\u00e1 r\u00e1d, n\u011bkoho, kdo mu nejsp\u00ed\u0161 pom\u016f\u017ee se uzdravit. Na druhou stranu, ten pohled v Annin\u00fdch o\u010d\u00edch mu d\u011blal starosti. Lhala mu? Nem\u011bl Bill v\u016fbec \u017e\u00e1dnou \u0161anci?<\/div>\n

M\u00e1lem ho p\u0159emohla touha j\u00edt nahoru a poslouchat, ale rychle to nutk\u00e1n\u00ed potla\u010dil. Nebyl kret\u00e9n, to nemohl ud\u011blat.<\/div>\n
Ale bo\u017ee, jak cht\u011bl.<\/div>\n
Aby se rozpt\u00fdlil, \u0161el pokra\u010dovat v pap\u00edrov\u00e1n\u00ed, se kter\u00fdm m\u011bl mimochodem opravdu velk\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Bylo tam tolik nudn\u00fd nahl\u00e1\u0161en\u00ed o opil\u00fdch j\u00edzd\u00e1ch nezletil\u00fdch ze v\u010dera, musel to vyplnit, ne\u017e si budou rodi\u010de st\u011b\u017eovat.<\/div>\n
Z\u00e1bava.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tomovi za deset minut kon\u010dila sm\u011bna a on se chystal na odchod dom\u016f. Zabalil si pap\u00edry, co m\u011bl poh\u00e1zen\u00e9 po cel\u00e9m stole, a vr\u00e1til tu\u017eky do stoj\u00e1nku.<\/p><\/div>\n

Pod\u00edval se na Georg\u016fv st\u016fl a u\u0161kl\u00edbl se. Bude si muset po\u0159\u00e1dn\u011b uklidit, ne\u017e bude moct j\u00edt dom\u016f, nepo\u0159\u00e1dn\u00fd debil. Tom si skousl ret a rozhl\u00e9dl se, pak p\u0159e\u0161el ke Georgovu stolu a zam\u011bnil mu n\u011bkolik pap\u00edr\u016f, jeden hodil na zem a jin\u00fd dal do nespr\u00e1vn\u00e9 hrom\u00e1dky.<\/div>\n
U\u0161kl\u00edbl se, zaslou\u017eil si to.<\/div>\n
Zrovna se cht\u011bl j\u00edt p\u0159evl\u00e9knout do \u0161atny, kdy\u017e vid\u011bl, jak jde Anna k v\u00fdchodu, m\u011bla na sob\u011b dlouh\u00fd zelen\u00fd kab\u00e1t a zelenou hu\u010dku.<\/p>\n

„Hej!“ zavolal na ni. Oto\u010dila se.<\/div>\n

„Oh, ahoj, Tome,“ \u0159ekla a upravila si klobouk. „Taky u\u017e jde\u0161 dom\u016f?“<\/div>\n
„Jo. Nechcete sv\u00e9st?“ zeptal se, v\u0161iml si de\u0161tn\u00edku v jej\u00ed ruce, jako by pl\u00e1novala j\u00edt v tom de\u0161ti p\u011b\u0161ky.<\/div>\n
„Oh.“ Usm\u00e1la se. „To by bylo mil\u00e9, d\u011bkuji, Tome. Stra\u0161n\u00e9 po\u010das\u00ed, \u017ee ano?“<\/div>\n
„Jo,“ souhlasil Tom. Sly\u0161el, jak do oken bubnuj\u00ed kapky, jak kv\u016fli v\u011btru sk\u0159\u00edpou star\u00e9 dve\u0159e a okna. „Jen se p\u0159evl\u00e9knu.“<\/div>\n
Anna p\u0159ik\u00fdvla a posadila se na \u017eidli, aby po\u010dkala, a\u017e se Tom p\u0159evl\u00e9kne z uniformy do sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed, vid\u011bl na n\u00ed, jak se sna\u017e\u00ed nesm\u00e1t, kdy\u017e vy\u0161el.<\/p>\n

„To je teda rozd\u00edl,“ \u0159ekla pobaven\u011b.<\/div>\n

„Ticho,“ \u0159ekl, nemyslel to zle, podr\u017eel j\u00ed dve\u0159e, aby mohla j\u00edt prvn\u00ed ven.<\/p>\n

K autu prakticky b\u011b\u017eeli a kv\u016fli v\u011btru n\u00e1sil\u00edm otev\u0159eli dve\u0159e. Kdy\u017e nasedli, v\u0161ude byla voda. Chv\u00edli jen tak sed\u011bli a t\u0159\u00e1sli se, ne\u017e Tom nastartoval auto a zapnul topen\u00ed. „Tak\u017ee kam?“<\/div>\n

„Bydl\u00edm tady kousek, jen je\u010f k m\u011bstu a \u0159eknu ti, kde zastavit.“ Sundala si rukavice, dala si je do kl\u00edna a prohr\u00e1bla si sv\u00e9 na blond obarven\u00e9 vlasy. Tom p\u0159ik\u00fdvl a vyjel z parkovi\u0161t\u011b na hlavn\u00ed silnici.<\/div>\n
„V\u0161imla jsem si, \u017ee m\u00e1\u0161 piercing,“ \u0159ekla Anna a pod\u00edvala se na n\u011bj.<\/div>\n
Tom ho nas\u00e1l do pusy a p\u0159ik\u00fdvl. „Mus\u00edm ho vynd\u00e1vat, kdy\u017e pracuju,“ \u0159ekl. „Pravidla a tak.“<\/div>\n
Anna p\u0159ik\u00fdvla. „V\u00ed\u0161, kdy\u017e jsem za\u010d\u00ednala v pr\u00e1ci, m\u011bla jsem modr\u00e9 vlasy.“<\/div>\n
Tom jen st\u011b\u017e\u00ed dok\u00e1zal zadr\u017eet sm\u00edch. „Co\u017ee?“<\/div>\n
„Donutili m\u011b si je obarvit na moji p\u016fvodn\u00ed barvu.“ Zasm\u00e1la se trochu. „Dobr\u00e9 \u010dasy. Dokonce se pokou\u0161eli vz\u00edt mi i moje velk\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 br\u00fdle.“<\/div>\n
Tom se uchechtl, nebyl schopn\u00fd dostat z hlavy pohled na mladou Annu s modr\u00fdmi vlasy a r\u016f\u017eov\u00fdmi br\u00fdlemi.<\/p>\n

„Tak\u017ee,“ za\u010dal Tom po p\u00e1r minut\u00e1ch ticha. „Jak \u0161lo sezen\u00ed s Billem?“<\/div>\n

„\u0158ekla bych, \u017ee \u0161lo dob\u0159e, ale on by to tak nevid\u011bl,“ \u0159ekla a pousm\u00e1la se.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161,“ za\u010dala. „Ta sezen\u00ed, kter\u00e1 Bill pot\u0159ebuje, jsou ment\u00e1ln\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, bude se pak c\u00edtit opravdu vy\u010derpan\u00fd, nebudu ti lh\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 jsem za\u010dala moc tvrd\u011b, ale p\u0159eci jen je to pokrok.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. Pokrok byla dobr\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
„Jen bych si p\u0159\u00e1la, aby bre\u010del,“ \u0159ekla Anna najednou a Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Co\u017ee? Pro\u010d byste ho cht\u011bla rozbre\u010det?“ pod\u00edval se na ni koutkem oka, nemohl se ned\u00edvat na silnici, ale vid\u011bl, \u017ee se mra\u010d\u00ed.<\/div>\n
Byl Bill v\u016fbec schopn\u00fd bre\u010det? Zd\u00e1lo se to nemo\u017en\u00e9.<\/div>\n
„Bylo by to pro n\u011bj dobr\u00e9. M\u00e1 blok, ment\u00e1ln\u00ed blok, je pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00e9 projevit a mo\u017en\u00e1 i pochopit sv\u00e9 vlastn\u00ed pocity, i pocity jin\u00fdch lid\u00ed. Ten blok je to, co mi opravdu d\u011bl\u00e1 starosti.“<\/p>\n

„D\u011bl\u00e1m si o n\u011bj starosti, chci \u0159\u00edct, vid\u011bls ho n\u011bkdy bre\u010det?“<\/em><\/div>\n

\u017dena, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b promluvila, zvedla hlavu a pod\u00edvala se na sv\u00e9ho man\u017eela, mra\u010dila se. Slo\u017eila si ruce do kl\u00edna, p\u0159em\u00fd\u0161lela o tom u\u017e opravdu dlouho.<\/em><\/div>\n
„Bre\u010det? Bill je chlap, ti nebre\u010d\u00ed.“<\/em><\/div>\n
V\u011bd\u011bla, \u017ee \u0159ekne n\u011bco takov\u00e9ho. „Dokonce ani na poh\u0159bu sv\u00e9 babi\u010dky?“ zeptala se skoro zoufale.<\/em><\/div>\n
Pokr\u010dil rameny. „Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk zvl\u00e1d\u00e1 v\u011bci jinak,“ bylo jedin\u00e9, co \u0159ekl.<\/em><\/div>\n
Ona ale nevypadala p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b. „On ale v\u016fbec v\u011bci nezvl\u00e1d\u00e1.“ Zarazila se, nev\u011bd\u011bla, jak \u0159\u00edct to, co cht\u011bla \u0159\u00edct. „Mysl\u00edm\u2026 mysl\u00edm, \u017ee by m\u011bl n\u011bkam chodit,“ \u0159ekla opatrn\u011b. „Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee by mo\u017en\u00e1-„<\/em><\/div>\n
„Ne. M\u016fj syn nebude chodit k psychiatrovi.“ Zamra\u010dil se na ni. „Je v po\u0159\u00e1dku.“<\/em><\/div>\n
„Ml\u00e1t\u00ed lidi,“ \u0159ekla. „Ten kluk\u2026 ten kluk je v nemocnici, J\u00f6rgu.“<\/em><\/div>\n
„Balil mu holku, \u0159\u00edkal si o to. Bill ud\u011blal, jen co bylo spr\u00e1vn\u00e9,“ odfrkl si.<\/em><\/div>\n
Povzdychla si, ale v\u011bd\u011bla, \u017ee to nem\u00e1 cenu, a tak to nechala. „Dob\u0159e\u2026“<\/p>\n

<\/em> „M\u00e1\u0161 ho r\u00e1d, Tome?“<\/div>\n

Tom semknul volant pevn\u011bji a sna\u017eil se vypadat norm\u00e1ln\u011b, sna\u017eil se nezm\u011bnit v\u00fdraz. „Samoz\u0159ejm\u011b,“ \u0159ekl, nejsp\u00ed\u0161 a\u017e moc upjat\u011b, proto\u017ee Anna ud\u011blala hmm a prohl\u00ed\u017eela si ho tak, a\u017e to bylo Tomovi nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Potla\u010dil touhu se zavrt\u011bt. Byla p\u0159eci jen psycholo\u017eka, musela lehce prohl\u00e9dnout jeho l\u017ei. Tom m\u011bl Billa r\u00e1d<\/em>.<\/div>\n
„Tak dlouho, dokud v\u00ed\u0161, co d\u011bl\u00e1\u0161,“ \u0159ekla po chv\u00edli. „Tak dlouho, jak zn\u00e1\u0161 sv\u00e9 limity, v\u00ed\u0161, kam sah\u00e1 hranice.“<\/div>\n
„V\u00edm, kde le\u017e\u00ed hranice,“ \u0159ekl Tom, skoro dot\u010den\u00fd, \u017ee mu nikdo nev\u011b\u0159\u00ed, kdy\u017e p\u0159ijde na Billa, i kdy\u017e on hranice trochu p\u0159ekro\u010dil. To, co mu vadilo, bylo, \u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee od n\u011bj ka\u017ed\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1<\/em>, \u017ee tu hranici p\u0159ekro\u010d\u00ed. Co si mysleli, \u017ee je? Nadr\u017een\u00fd teenager, kter\u00fd se nedok\u00e1\u017ee kontrolovat?<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti,“ \u0159ekla Anna. „Mysl\u00edm, \u017ee to, co mezi tebou a Billem je, je dobr\u00e9. Mysl\u00edm, \u017ee va\u0161e p\u0159\u00e1telstv\u00ed ho trochu uvol\u0148uje, v na\u0161\u00ed konverzaci jsem zaznamenala zm\u011bny. Byla jsem na\u0161\u00edm setk\u00e1n\u00edm opravdu p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen\u00e1.“<\/div>\n
Tom si skousl ret, aby se neza\u010dal usm\u00edvat.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Den po rozhovoru s Annou m\u011bl Tom a\u017e moc pr\u00e1ce na to, aby se stihl j\u00edt pod\u00edvat za Billem. Po tom m\u011bl t\u0159i dny volno, tak\u017ee kdy\u017e vid\u011bl Billa, bylo to u\u017e \u010dty\u0159i dny, co se spolu nebavili, a Tom se c\u00edtil podivn\u011b deprivovan\u00fd, i kdy\u017e si to necht\u011bl p\u0159iznat.<\/p><\/div>\n

Tom v\u011bd\u011bl, kdy\u017e \u0161el po kamenn\u00fdch schodech do \u010dtvrt\u00e9ho patra, \u017ee u n\u011bj zrovna byla Anna. Nev\u011bd\u011bl, co od Billa o\u010dek\u00e1vat, kdy\u017e byl p\u0159\u00edmo po sezen\u00ed s psychiatrem. Bude na\u0161tvan\u00fd? Na pokraji? Unaven\u00fd?<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 si vybral \u0161patnou chv\u00edli.<\/div>\n
Tom st\u00e1l na konci chodby, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se oto\u010dit nebo ne, jestli se m\u00e1 vr\u00e1tit a p\u0159ij\u00edt pozd\u011bji, nebo jestli m\u00e1 j\u00edt a pod\u00edvat se na n\u011bj.<\/p>\n

K \u010dertu s t\u00edm, \u0159ekl si a \u0161el d\u00e1l chodbou. Jestli Bill opravdu nebude m\u00edt n\u00e1ladu, tak odejde.<\/div>\n

Do\u0161el ke dve\u0159\u00edm 32 a pod\u00edval se skrz m\u0159\u00ed\u017ee.<\/div>\n
Bill sed\u011bl u stolu, hlavu si op\u00edral o sev\u0159enou p\u011bst. I kdy\u017e mu \u010dern\u00e9 vlasy padaly do obli\u010deje, Tom vid\u011bl, \u017ee m\u00e1 zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Cht\u011bl za\u0165ukat, kdy\u017e Bill promluvil.<\/p>\n

„Sly\u0161\u00edm tv\u016fj dech,“ \u0159ekl a otev\u0159el o\u010di, pod\u00edval se ke dve\u0159\u00edm, jen aby si potvrdil, \u017ee v\u00ed, kdo tam stoj\u00ed. „M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt dovnit\u0159 nebo pry\u010d, je mi to jedno.“<\/div>\n

„Tak jdu k tob\u011b,“ \u0159ekl Tom, odemkl a proklouzl dovnit\u0159. „Ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Bill a posadil se. Dnes vypadal jinak. Nebo to mo\u017en\u00e1 bylo tak dlouho, co se nevid\u011bli, \u017ee zapomn\u011bl, jak v\u017edycky vypadal unaven\u011b, \u017ee v\u017edycky vypadal takhle\u2026 na jazyku m\u011bl slovo stra\u0161n\u011b<\/em>.<\/div>\n
„Jak se m\u00e1\u0161?“ zeptal se Tom. „Co d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b?“ zasm\u00e1l se Bill su\u0161e. „\u010cek\u00e1m na sv\u00e9 Valium.“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a vyt\u00e1hl si \u017eidli, posadil se naproti n\u011bmu jako obvykle. „Opravdu?“<\/div>\n
„Mhmm.“<\/p>\n

„M\u016f\u017eu j\u00edt, jestli jsi unaven\u00fd.“ \u0158ekl Tom, doufal, \u017ee Bill nebude cht\u00edt, aby ode\u0161el, a tak byl r\u00e1d, kdy\u017e zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n

„D\u011blej mi spole\u010dnost, ne\u017e to p\u0159ijde,“ \u0159ekl. „Stejn\u011b nesp\u00edm, dokud si nevezmu.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„Prost\u011b nem\u016f\u017eu,“ \u0159ekl Bill a vyh\u00fdbal se Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm, a\u017e mu to bylo divn\u00e9.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 nebo to nejde?“<\/div>\n
„Asi oboj\u00ed.“<\/div>\n
„Po\u010dkat, myslel jsem, \u017ee bere\u0161 norm\u00e1ln\u00ed pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed p\u0159ed postel\u00ed.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, st\u00e1le se na n\u011bj ned\u00edval. „Jsi pozorn\u00fd.“<\/div>\n
„Co se s t\u00edm stalo?“<\/div>\n
„Anna se stala.“<\/div>\n
„Oh.“ Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. „Donutila t\u011b to zm\u011bnit?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou. „Ne tak docela. P\u0159edt\u00edm jsem jen pot\u0159eboval pomoct usnout<\/em>, ale te\u010f mi musej\u00ed uspat celou kurevskou hlavu, kv\u016fli t\u00fd \u017eensk\u00fd a jej\u00edm kurevsk\u00fdmu zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00ed moj\u00ed mysli!<\/em>“ pra\u0161til p\u011bst\u00ed do stolu a Tom nadsko\u010dil. „Sere se mi do hlavy. Kope tak hluboko<\/em> a nep\u0159est\u00e1v\u00e1-„<\/div>\n
„Hej.“ Tom polo\u017eil dla\u0148 na Billovu pevn\u011b sev\u0159enou p\u011bst. Bill rychle pohledem sjel k jejich ruk\u00e1m, ne\u017e se pod\u00edval Tomovi do o\u010d\u00ed. „M\u00e1\u0161 no\u010dn\u00ed m\u016fry?“<\/div>\n
„Hor\u0161\u00ed,“ p\u0159iznal Bill a Tom c\u00edtil, jak chce d\u00e1t ruku pry\u010d, ale on mu to nepovolil.<\/div>\n
„Jak?“<\/div>\n
„Pro\u010d se prost\u011b n\u011bkoho nezept\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill a prudce rukou ucukl. „Nesjp\u00ed\u0161 bys v\u011bd\u011bl, kdybys to te\u010f posledn\u00edch p\u00e1r dn\u016f byl.“<\/div>\n
„M\u011bl jsem volno.“<\/div>\n
„To mi do\u0161lo.“<\/p>\n

„Tak co se stalo?“<\/div>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou. „Zeptej se n\u011bkoho jin\u00fdho.“<\/div>\n
„Styd\u00ed\u0161 se?“<\/div>\n
Bill varovn\u011b vydechl nosem. „Pro\u010d m\u011b naschv\u00e1l obt\u011b\u017euje\u0161?“ zeptal se. „Chce\u0161, abych t\u011b vyhodil? Je to n\u011bjak\u00e1 tvoje \u00fachylka?“ zastavil se a jeho v\u00fdraz se zm\u011bnil. „Chce\u0161 snad rozzloben\u00fd sex?“<\/div>\n
Tom zalapal po dechu. „Ty – j\u00e1 – to je nevhodn\u00e9,“ zakoktal a Bill vypadal spokojen\u011b, kdy\u017e se op\u0159el o \u017eidli.<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee je stejn\u011b nevhodn\u00e9, aby ses m\u011b ptal na m\u016fj sp\u00e1nek,“ \u0159ekl Bill. „Nejsi m\u016fj psychiatr.“<\/div>\n
Tom to pochopil a p\u0159ik\u00fdvl. „Omlouv\u00e1m se, necht\u011bl jsem prudit.“<\/div>\n
„To nic,“ \u0159ekl Bill. „Jen se zeptej n\u011bkoho jin\u00e9ho; r\u00e1di ti to pov\u011bd\u00ed. Jsem p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee si to je\u0161t\u011b nesly\u0161el.“<\/div>\n
Tom u\u017e v\u011bd\u011bl, koho se zeptat.<\/div>\n
<\/div>\n
\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

„Oh, jo, tys tady nebyl!“<\/p><\/div>\n

Georg se zd\u00e1l v\u00edc ne\u017e nad\u0161en\u00fd, \u017ee m\u016f\u017ee Tomovi \u0159\u00edct, co se stalo, a Tom snad poprv\u00e9 cht\u011bl poslouchat, jen doufal, \u017ee Georg pov\u00ed pravdu a nebude p\u0159eh\u00e1n\u011bt, aby to zn\u011blo v\u00edc cool nebo tak.<\/div>\n
„Tak\u017ee, m\u011bl jsem no\u010dn\u00ed,“ za\u010dal, o\u010di vykulen\u00e9 nad\u0161en\u00edm, jako by m\u011bl \u0159\u00edct o nejlep\u0161\u00edm vyn\u00e1lezu od doby, co vynalezli toastov\u00fd chleba. „A byl jsem na cest\u011b do \u010dtvrt\u00e9ho patra, jen abych ud\u011blal kontrolu.“ Divoce gestikuloval, byl nad\u0161en\u00fd, \u017ee m\u00e1 publiku, zrovna dovnit\u0159 ve\u0161el Gustav spole\u010dn\u011b se zrzkou Sofi\u00ed.<\/div>\n
„O \u010dem mluv\u00edme?“ zeptala se Sofie a rozpustila si vlasy z cul\u00edku, Georg z n\u00ed byl tot\u00e1ln\u011b mimo, pak zamrkal, zavrt\u011bl hlavou a odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„815,“ \u0159ekl a Tom za\u00fap\u011bl.<\/div>\n
„Bill<\/em>, ne 815. Ten kluk m\u00e1 jm\u00e9no, proboha.“<\/p>\n

Georg ho naprosto ignoroval. „Tak\u017ee jsem m\u011bl no\u010dn\u00ed a byl jsem na cest\u011b do \u010dtvrt\u00e9ho patra a zrovna jsem otev\u0159el dve\u0159e, kdy\u017e jsem usly\u0161el ten k\u0159ik<\/em>, jako by n\u011bkoho vra\u017edili. Tak jsem rychle b\u011b\u017eel a ten k\u0159ik se zhor\u0161oval; byl hlasit\u011bj\u0161\u00ed a vyd\u011b\u0161en\u011bj\u0161\u00ed.“ Zastavil se a sna\u017eil se vytvo\u0159it dramatick\u00fd efekt. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u011b zavedl ke dve\u0159\u00edm 815.“<\/div>\n

„U\u017e zase tohle,“ proto\u010dil Gustav o\u010di.<\/div>\n
„Tom tady t\u0159i dny nebyl, nev\u00ed to, p\u0159esta\u0148 mi ni\u010dit p\u0159\u00edb\u011bh!“ \u0159ekl Georg a rozmachoval se rukama, d\u011bsil se toho, \u017ee to Gustav prokecne. „No nic, ten k\u0159ik, to byl on.“ Vykulil o\u010di je\u0161t\u011b v\u00edc. „Sed\u011bl na posteli a k\u0159i\u010del jako o \u017eivot, vypadal, \u017ee je naprosto vzh\u016fru, ale\u2026 nebyl.“<\/div>\n
„No, a cos ud\u011blal?“ zeptal se Tom, byl nerv\u00f3zn\u00ed z toho, \u017ee Georg ud\u011blal n\u011bco, co to je\u0161t\u011b zhor\u0161ilo.<\/div>\n
„Musel jsem dovnit\u0159, byl jako posedl\u00fd!“ \u0159ekl Georg. „\u0158ekl jsem mu, aby se kurva uklidnil, ale nepomohlo to, vypadal \u017ee se m\u011b k smrti boj\u00ed. Tak\u017ee jsem na\u0161el jeho psychiatra, Annie nebo tak.“<\/div>\n
„Annu.“<\/div>\n
„Jak…? Ne, po\u010dkat, je\u0161t\u011b jsem neskon\u010dil.“<\/p>\n

Anna p\u0159ib\u011bhla hned, jak mohla, a p\u0159iv\u00edtal ji ten nejv\u00edc u\u0161i trhaj\u00edc\u00ed k\u0159ik, jak\u00fd kdy sly\u0161ela. B\u011b\u017eela k Billov\u011b cele, vid\u011bla, jak se tiskne ke zdi, obj\u00edm\u00e1 si kolena, chv\u011bje se jako list a n\u011bjak\u00fd str\u00e1\u017en\u00edk, jak tam stoj\u00ed jako idiot.<\/em><\/div>\n

„Co jste ud\u011blal?“ \u0161t\u011bkla na n\u011bj a p\u0159e\u0161la bl\u00ed\u017e k posteli, pomalu, aby Billa je\u0161t\u011b v\u00edc nevyd\u011bsila.<\/em><\/div>\n
„Nic!“ \u0159ekl str\u00e1\u017en\u00edk, m\u011bla dojem, \u017ee se jmenuje Georg. „Jen jsem ho sly\u0161el k\u0159i\u010det a-„<\/em><\/div>\n
„Dost,“ odsekla. „Jd\u011bte pry\u010d, jen to zhor\u0161ujete.“<\/p>\n

<\/em> „Tak\u017ee nev\u00ed\u0161, co se potom stalo?“ zeptal se Tom, nenad\u0161en\u011b.<\/div>\n

„Vykopla m\u011b, ne?“ \u0159ekl Georg obrann\u011b. „Nev\u00edm, co ud\u011blala, ale muselo to pomoct, proto\u017ee se to u\u017e nestalo. Ne do dal\u0161\u00ed noci. A pak dal\u0161\u00ed. Tak\u017ee te\u010f ho asi dr\u017e\u00ed na n\u011bjak\u00e9m siln\u00e9m Valiu nebo n\u011b\u010dem, d\u00e1vaj\u00ed mu to, ne\u017e jde sp\u00e1t. To bylo fakt psycho, ty vole.“<\/p>\n

„Bille?“ Anna se posadila na postel a Bill se od n\u00ed odt\u00e1hl. „Bille, uklidni se.“ Pohladila ho jemn\u011b po ruce, p\u0159esunula se rukou na jeho z\u00e1da a konej\u0161iv\u011b ho hladila. „Nic nebezpe\u010dn\u00e9ho tu nen\u00ed, to je jen no\u010dn\u00ed d\u011bs,“ vysv\u011btlila mu klidn\u011b, v\u0161imla si, jak ho jej\u00ed tich\u00fd hlas uklid\u0148uje. „Nem\u00e1\u0161 se \u010deho b\u00e1t. M\u016f\u017ee\u0161 zase sp\u00e1t.“<\/em><\/div>\n

Billovi se o\u010di za\u010d\u00ednaly znovu zav\u00edrat, a tak mu pomohla si lehnout. „Tak vid\u00ed\u0161. Hezky spi.“<\/em><\/div>\n
U\u017e spal, ale ona s n\u00edm sed\u011bla, dokud nevy\u0161lo slunce.
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Nejsou to no\u010dn\u00ed m\u016fry,“ \u0159ekla Anna. „Ne oby\u010dejn\u00e9.“ Op\u0159ela se o \u017eidli. „V\u00ed\u0161, no\u010dn\u00ed d\u011bs je n\u011bco, po \u010dem se vzbud\u00ed\u0161 zd\u011b\u0161en\u00fd, obvykle k\u0159i\u010d\u00ed\u0161. \u010clov\u011bk, kter\u00fd pro\u017eije no\u010dn\u00ed d\u011bs, nev\u00ed, co se d\u011bje, dokud se neuklidn\u00ed, i kdy\u017e v\u011bt\u0161inou usne hned po tom, co se uklidn\u00ed. U d\u011bt\u00ed je to \u010dast\u00e9,“ pokra\u010dovala, „a ob\u010das to za\u017e\u00edvaj\u00ed i dosp\u011bl\u00ed, kte\u0159\u00ed jsou ve stresu nebo pro\u0161li n\u011bjak\u00fdm traumatem. Je d\u016fle\u017eit\u00e9 je rychle uklidnit, proto\u017ee se m\u016f\u017eou pokusit si ubl\u00ed\u017eit.“<\/div>\n
„Tak\u017ee pro\u010d m\u00e1 Bill tyhle\u2026 no\u010dn\u00ed d\u011bsy tak najednou?“ zeptal se Tom a zamra\u010dil se. Pro\u010d se Bill nelep\u0161il? Zd\u00e1lo se mu to jako krok zp\u00e1tky, ale co mohl v\u011bd\u011bt?<\/div>\n
„Proto\u017ee se ho sna\u017e\u00edm p\u0159inutit myslet na to, co se stalo v minulosti, a to on nechce,“ \u0159ekla Anna s t\u011b\u017ek\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Co\u017e je perfektn\u011b pochopiteln\u00e9, promi\u0148, ale mus\u00ed to b\u00fdt.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, ale stejn\u011b si d\u011blal starosti. „P\u0159estane to?“<\/div>\n
„Pracujeme na tom,“ \u0159ekla Anna s dal\u0161\u00edm lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Velmi spolupracuje, chce, aby to \u0161lo pry\u010d.“<\/div>\n
„Oh, to je-“ Tom nem\u011bl \u010das dokon\u010dit zbytek v\u011bty, proto\u017ee dve\u0159mi dovnit\u0159 vrazil Georg.<\/p>\n

„Tome!“ lapal po dechu. „Pot\u0159ebujeme t\u011b, ve m\u011bst\u011b je bl\u00e1zinec, n\u00e1\u010deln\u00edk \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jsou pot\u0159eba v\u0161ichni. D\u011blej!“ Georg zase vyb\u011bhl a Tom sly\u0161el, jak venku lid\u00e9 k\u0159i\u010d\u00ed a rychle se obl\u00e9kaj\u00ed.<\/div>\n

„Kurva, rad\u0161i p\u016fjdu,“ \u0159ekl a omluvn\u011b se na Annu pod\u00edval, ta se zasm\u00e1la a p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„B\u011b\u017e pracovat, Tome.“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l a vyb\u011bhl.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
Opravdu byl chaos.<\/div>\n
Uvnit\u0159 supermarketu v\u0161ichni zb\u011bsile pob\u00edhali. D\u011bti bre\u010dely, \u017eeny k\u0159i\u010dely a byla tu krev\u2026 tolik krve na zemi.<\/p>\n

„V\u0161ichni na zem!“ N\u00e1\u010deln\u00edk B\u00e4ckerov\u00e1 neboli Dra\u010dice zak\u0159i\u010dela a m\u00ed\u0159ila p\u0159ed sebe pistol\u00ed, Tom a v\u0161ichni ostatn\u00ed ji n\u00e1sledovali.<\/div>\n

Lid\u00e9 si okam\u017eit\u011b lehli, vypadali naprosto zd\u011b\u0161en\u011b. Tomovi tlouklo srdce jako \u0161\u00edlen\u00e9. Masakr? Tady v mal\u00e9m m\u011bst\u011b?<\/div>\n
„Rozprost\u0159ete se,“ \u0159ekla ti\u0161e a trochu cukla zbran\u00ed, policejn\u00ed jednotka se za\u010dala rozprost\u00edrat, Tom pokra\u010doval vp\u0159ed. Dr\u017eel p\u0159ed sebou zbra\u0148, c\u00edtil, jak se mu ruka t\u0159ese a dlan\u011b pot\u00ed.<\/div>\n
Kurva, kurva, kurva<\/em> opakoval si Tom v hlav\u011b a \u0161el d\u00e1l, m\u00edjel lidi le\u017e\u00edc\u00ed na zemi, vyd\u011b\u0161en\u011b a t\u00e1zav\u011b se na n\u011bj d\u00edvali. Sna\u017eil se na n\u011b ned\u00edvat, aby jim neuk\u00e1zal sv\u016fj vlastn\u00ed strach.<\/div>\n
Tom doufal, \u017ee nebude muset b\u00fdt prvn\u00ed st\u0159elec, ale m\u011bl on n\u011bkdy v\u016fbec \u0161t\u011bst\u00ed?<\/p>\n

Tam, p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm, st\u00e1l tmav\u011b od\u011bn\u00fd mu\u017e, vypadal v\u00edc ne\u017e trochu \u0161\u00edlen\u011b, dr\u017eel pistoli u hlavy n\u011bjak\u00e9 pan\u00ed. „St\u00e1t!“ vyk\u0159ikl. „St\u016fj tam, kde jsi, nebo ji zast\u0159el\u00edm.“<\/div>\n

Tom se zastavil, ale zbra\u0148 dol\u016f nedal.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ bre\u010dela, vrt\u011bla se mu v pevn\u00e9m sev\u0159en\u00ed a z\u00edrala na Toma ubre\u010den\u00fdma o\u010dima. „Pomozte mi!“<\/div>\n
„Dej tu zbra\u0148 dol\u016f,“ \u0159ekl mu Tom a o trochu p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e, zastavil se, kdy\u017e mu\u017e zavr\u010del a p\u0159itla\u010dil pistol\u00ed na jej\u00ed hlavu v\u00edc. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee ten mu\u017e zabil u\u017e \u010dty\u0159i lidi a dva t\u011b\u017ece zranil. P\u0159i\u0161el sem a za\u010dal kolem sebe st\u0159\u00edlet; ur\u010dit\u011b by se nezdr\u00e1hal se zast\u0159elen\u00edm i t\u00e9hle \u017eeny. <\/div>\n
Tom nikdy nesly\u0161el, \u017ee by se n\u011bco takov\u00e9ho n\u011bkdy stalo, a sna\u017eil se ned\u00e1vat najevo, \u017ee je posran\u00fd strachy.<\/div>\n
Ty, Tr\u00fcmpere, na tohle nejsi stav\u011bn\u00fd.<\/p>\n

<\/em> „Nemus\u00edte to d\u011blat,“ pokra\u010doval Tom a sna\u017eil se zachytit jeho pohled, ale ten mu\u017e se \u0161\u00edlen\u011b rozhl\u00ed\u017eel, nejsp\u00ed\u0161 hledal \u00fanik. „Nechte ji j\u00edt a dejte tu zbra\u0148 dol\u016f.“<\/div>\n

„To si nemysl\u00edm, str\u00e1\u017en\u00edku,“ \u0159ekl a siln\u011b tu \u017eenu str\u010dil do n\u011bjak\u00fdch poli\u010dek a sko\u010dil po Tomovi, ten nezareagoval dost rychle a najednou byl na zemi, pral se s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd byl na n\u011bm.<\/div>\n
„Slezte ze m\u011b!“ zah\u0159m\u011bl a poda\u0159ilo se mu uhodit ho zbran\u00ed do sp\u00e1nku, vy\u0161kr\u00e1bal se na nohy.<\/div>\n
Ten mu\u017e se postavil, p\u0159ilo\u017eil si ruku na krv\u00e1cej\u00edc\u00ed r\u00e1nu na hlav\u011b. „Pot\u0159ebuju pomoc!“ zavolal Tom p\u0159es rameno, ten mu\u017e po n\u011bm znovu sko\u010dil, ale tentokr\u00e1t Tom zm\u00e1\u010dkl spou\u0161\u0165.<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror D\u011bs V\u011bd\u011bt, \u017ee si pohr\u00e1l s Billov\u00fdm pl\u00e1nem, i t\u0159eba jen malinko, d\u011blalo Tomovi dob\u0159e. To, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee ho dok\u00e1\u017ee p\u0159ekvapit, mu dodalo sebev\u011bdom\u00ed a byl na sebe hrd\u00fd. Jen si p\u0159\u00e1l, aby Billa nemusel l\u00edbat proto, aby mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-4520","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4520","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4520"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4520\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4520"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4520"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4520"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}