{"id":4527,"date":"2013-11-08T18:00:00","date_gmt":"2013-11-08T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4513"},"modified":"2013-11-08T18:00:00","modified_gmt":"2013-11-08T17:00:00","slug":"the-treasure-from-germany-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/08\/the-treasure-from-germany-5\/","title":{"rendered":"The treasure from Germany 5."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: PeTi\u0161ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
(z pohledu Viktorie)<\/p>\n

<\/em> C\u00edtila jsem z n\u011bj nervozitu a\u017e na m\u00edle. A to jsem k n\u011bmu byla p\u0159itisknut\u00e1 na m\u016fj vkus pom\u011brn\u011b nat\u011bsno. Pobaven\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159imkla je\u0161t\u011b v\u00edce, pokud to v\u016fbec v\u00edce \u0161lo, a jen si u\u017e\u00edvala p\u00e1nsk\u00e9 spole\u010dnosti, nas\u00e1vaj\u00edc jeho kol\u00ednskou. Norm\u00e1ln\u011b bych asi fakt, \u017ee je \u010derstv\u011b \u017eenat\u00fd, hodila za hlavu, ale vzhledem k tomu, \u017ee byl \u017eenat\u00fd s chlapem, jsem se rozhodla dr\u017eet se zp\u00e1tky. Byl tak roztomile ztuhl\u00fd, jak se d\u00edky alkoholu, kter\u00fd mu u\u017e koloval v krvi, sna\u017eil neud\u011blat n\u011bjakou blbost. Nem\u011bla jsem to srdce ho v\u00edce provokovat.<\/p>\n

„P\u016fjdeme si sednout? R\u00e1da bych se u\u017e napila!“ nat\u00e1hla jsem se k n\u011bmu po chv\u00edli, sna\u017e\u00edc se p\u0159ek\u0159i\u010det hlasitou muziku. Ani vte\u0159inu nev\u00e1hal a p\u0159ik\u00fdvl, spokojen faktem, \u017ee bude opro\u0161t\u011bn od m\u00e9 provokativn\u00ed bl\u00edzkosti. Musela jsem se zasm\u00e1t a spole\u010dn\u011b jsme zam\u00ed\u0159ili k jednomu voln\u00e9mu boxu, kter\u00fd se nach\u00e1zel v zadn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti klubu. Cestou jsem rovnou zastavila \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, kter\u00e9ho jsem po\u017e\u00e1dala o dv\u011b sklenice vody a dva pan\u00e1ky vodky.<\/p>\n

„Je tu docela dost lid\u00ed!“ Naklonil se ke mn\u011b p\u0159es st\u016fl, kdy\u017e jsme se usadili, abychom se l\u00e9pe sly\u0161eli. Zap\u0159ela jsem se lokty o st\u016fl a rozhl\u00eddla se kolem, abych mu jeho pozn\u00e1mku mohla odsouhlasit. „Nevypad\u00e1\u0161, jako kdybys poch\u00e1zela odsud\u2026 vypad\u00e1\u0161 tak\u2026“<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Evropsky?“ Pobaven\u011b jsem na n\u011bj koukla. „P\u016fvodem jsem \u0160pan\u011blka, ale jednu dobu jsem \u017eila s rodinou v N\u011bmecku, a te\u010f jsem tady u sv\u00e9ho bratrance, kter\u00fd tu vyr\u016fstal. Jsme trochu rozmanit\u00e1 a pon\u011bkud sm\u00ed\u0161en\u00e1 rodina.“ P\u0159ik\u00fdvla jsem s \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

„Tv\u016fj bratranec je tedy odsud? Vypad\u00e1 jako m\u00edstn\u00ed?“<\/div>\n

„Ano, jeho otec poch\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edmo z Filip\u00edn a sestra m\u00e9 matky, kter\u00e1 je tedy \u0160pan\u011blka, se sem p\u0159ivdala. A j\u00e1 tu jsem druh\u00fdm rokem a pracuji pro n\u011bj, d\u00e1 se \u0159\u00edci.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? M\u00e1 firmu, nebo tak n\u011bco?“ s up\u0159\u00edmn\u00fdm z\u00e1jmem na m\u011b pohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„No jasn\u011b, n\u011bco takov\u00e9ho.“ Zasm\u00e1la jsem se kr\u00e1tce, \u010d\u00edm\u017e jsem hodlala ukon\u010dit na\u0161i debatu, jeliko\u017e bych nerada n\u011bkoho zastra\u0161ovala pravdou, \u017ee m\u016fj bratranec je n\u011bco jako m\u00edstn\u00ed mafi\u00e1n a jeho p\u0159\u00edjmy mu nejdou do kapsy zrovna \u010distou cestou. Vd\u011b\u010dn\u011b jsem pohl\u00e9dla na \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, kter\u00fd p\u0159ed n\u00e1s mezit\u00edm postavil \u010dty\u0159i sklenice, a j\u00e1 s \u00fasm\u011bvem pozvedla tu men\u0161\u00ed z nich.<\/p>\n

„Tak\u017ee si p\u0159ipijeme na tv\u00e9 novoman\u017eelstv\u00ed, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n

„Pro\u010d ne? P\u0159\u00edpitk\u016f na n\u00e1s dva nikdy nebude dost.“ P\u0159itakal a oba jsme si n\u00e1sledovn\u011b p\u0159i\u0165ukli. Hodila jsem do sebe siln\u00fd alkohol nar\u00e1z a musela se za\u0161klebit pod jeho palbou. Nepila jsem sice poprv\u00e9, ale nikdy m\u011b nep\u0159estane ta s\u00edla p\u0159ekvapovat.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, dost o mn\u011b. Pov\u011bz mi rad\u0161i n\u011bco o tom tv\u00e9m partnerovi. A o tom, jak vlastn\u011b v\u016fbec nejsi homosexu\u00e1ln\u00ed, ale p\u0159esto sis v\u010dera vzal mu\u017ee.“ Odlo\u017eila jsem pan\u00e1ka a pobaven\u011b na n\u011bj koukla, zat\u00edmco jsem up\u00edjela u\u017e norm\u00e1ln\u00ed, \u010distou vodu.<\/p>\n

„No, j\u00e1 nev\u00edm, jak je to up\u0159\u00edmn\u011b mo\u017en\u00e9. S\u00e1m jsem ob\u010das trochu p\u0159ekvapen\u00fd a zara\u017een\u00fd z\u00e1rove\u0148, kdy\u017e se nad t\u00edm zamysl\u00edm. Ale on byl neodbytn\u00fd, za\u010dalo to v jednom klubu, kde jsem tr\u00e1vil ve\u010der s kapelou, ale v\u0161ichni se n\u011bkam zdejchli t\u00e9m\u011b\u0159 hned a\u2026 on jedin\u00fd mi v\u011bnoval pozornost, sna\u017e\u00edc se m\u011b dostat k n\u011bmu do domu, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n

„\u2026tak\u017ee do postele.“ Znalecky jsem p\u0159ik\u00fdvla a zakroutila hlavou se sm\u00edchem.<\/p>\n

„P\u0159esn\u011b tak. Snad jsem si jen p\u0159\u00e1l, aby dal u\u017e pokoj a ml\u010del, \u017ee jsem na to nakonec p\u0159istoupil. Tam se to stalo a od t\u00e9 doby se to vezlo. Za\u010dal m\u011b nah\u00e1n\u011bt a mn\u011b se to nakonec za\u010dalo l\u00edbit, proto\u017ee v tom za\u010daly hr\u00e1t city. A tak\u2026 jsme se n\u011bjak ocitli v t\u00e9hle situaci. Ale up\u0159\u00edmn\u011b, kdybych si m\u011bl p\u0159edstavit s\u00e1m sebe v n\u00e1ru\u010di jin\u00e9ho chlapa.“ Oklepal se.<\/p>\n

„Ch\u00e1pu. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale ch\u00e1pu to.“ P\u0159ik\u00fdvnu pobaven\u011b a fascinovan\u011b z\u00e1rove\u0148. „Mus\u00ed to b\u00fdt asi n\u011bkdo opravdu speci\u00e1ln\u00ed, kdy\u017e t\u011b dok\u00e1zal takhle oblbnout. Jako jedin\u00fd.“<\/div>\n

„Jo,“ souhlasil s \u00fasm\u011bvem a najednou vypadal, jako kdyby se pono\u0159il do jin\u00e9ho sv\u011bta. Aspo\u0148 jeho zasn\u011bn\u00fd v\u00fdraz by tomu odpov\u00eddal. „Kay je opravdu v\u00fdjime\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk.“<\/div>\n
V tu chv\u00edli by se mn\u011b krve nedo\u0159ezal. Vykulen\u011b jsem ho sledovala a uji\u0161\u0165ovala jsem se, \u017ee jsem sly\u0161ela dob\u0159e ono jm\u00e9no. Kay? Ten Kay, kter\u00fd je mi z bratrancov\u00fdch \u00fast tak zn\u00e1m\u00fd? Ten, kter\u00e9ho tou\u017e\u00ed m\u016fj bratranec l\u00e9ta potkat a vyst\u0159elit mu mozek z hlavy?<\/p>\n

„Mus\u00edm j\u00edt.“ Dopila jsem na jeden n\u00e1dech skleni\u010dku s vodou a popadla sv\u00e9 psan\u00ed\u010dko.<\/div>\n

„Stalo se n\u011bco?“ nech\u00e1pav\u011b m\u011b sledoval a s\u00e1m se zvedl chvatn\u011b na nohy. Mo\u017en\u00e1 to byl jen instinkt, nebo vytu\u0161il, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b.<\/div>\n
„Ne, ne, v po\u0159\u00e1dku. Zapomn\u011bla jsem, \u017ee jsem m\u011bla dneska sp\u00e1t u\u2026 u kamar\u00e1dky a u\u017e takhle p\u0159ijdu dost pozd\u011b, hrozn\u011b r\u00e1da jsem t\u011b poznala, Tome, u\u017eij si zbytek ve\u010dera.“ Koukla jsem na n\u011bj je\u0161t\u011b kr\u00e1tce, ne\u017e jsem se chvatn\u011b vydala pry\u010d z klubu, m\u00ed\u0159\u00edc co nejrychleji dom\u016f.<\/p>\n

<\/div>\n

**<\/div>\n
\n

„Viktorie, jsi to ty?“<\/p><\/div>\n

„Jo, jsem.“ Houkla jsem z chodby, kde jsem skopla lodi\u010dky do rohu a zam\u00ed\u0159ila do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsem sly\u0161ela n\u011bkolik mu\u017esk\u00fdch hlas\u016f, kter\u00e9 se co chv\u00edli p\u0159e\u0159v\u00e1valy. Div\u00edm se, \u017ee m\u011b p\u0159esto v\u0161e Nathaniel sly\u0161el. Ve\u0161la jsem dovnit\u0159 a musela rukou zam\u00e1vat p\u0159ed obli\u010dejem, jak moc tady bylo zakou\u0159eno. Bratranec si r\u00e1d po\u0159\u00e1dal men\u0161\u00ed se\u0161losti sv\u00e9 mafi\u00e1nsk\u00e9 party u sebe doma. Asi 10 chlap\u016f, zakou\u0159en\u00fd d\u016fm, plno alkoholu a karty na stole. Poka\u017ed\u00e9 to sam\u00e9.<\/p>\n

„Jsi tu n\u011bjak brzo,“ zamumlal Nate s cig\u00e1rem v \u00fastech a akor\u00e1t hodil jednu ze sv\u00fdch karet do prost\u0159edn\u00ed hromady. Ozvalo se n\u011bkolik nesouhlasn\u00fdch zamru\u010den\u00ed a j\u00e1 se vydala otev\u0159\u00edt okno, aby se tu dalo aspo\u0148 trochu d\u00fdchat.<\/div>\n

„Byla tam dneska pom\u011brn\u011b nuda.“ Zalhala jsem pohotov\u011b.<\/div>\n
„To se div\u00edm, jindy se vrac\u00ed\u0161 nad r\u00e1nem.“ Konverzoval se mnou d\u00e1l, ani\u017e by odpoutal svou pozornost od hry. Mezit\u00edm jsem se op\u0159ela stranou a sledovala jejich ve\u010dern\u00ed z\u00e1bavu. V podstat\u011b u\u017e to byla n\u011bco jako na\u0161e rodina. Rodina lid\u00ed, se kter\u00fdmi by nikdo nerad p\u0159i\u0161el do styku. Up\u0159\u00edmn\u011b se div\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b v\u0161ichni nesed\u00ed za ty jejich ‚drsn\u00e9‘ v\u00fdstupy po m\u011bst\u011b.<\/p>\n

„Pro\u010d si nesedne\u0161 k n\u00e1m, blond\u00fdnko? Jo aha, nen\u00ed tu m\u00edsto. To nevad\u00ed, na m\u00e9m kl\u00edn\u011b je m\u00edsta dost a v\u016fbec se u mne nemus\u00ed\u0161 omezovat.“ Oslovil m\u011b po chv\u00edli pobaven\u011b Charlie, volnou rukou klepaj\u00edc na sv\u00e1 kolena, v druh\u00e9 sv\u00edral skleni\u010dku s whisky.<\/div>\n

„Ho\u010f zp\u00e1te\u010dku, Charlie, nikdy m\u011b nedostane\u0161.“<\/div>\n
„Jednou ur\u010dit\u011b!“ Zasm\u00e1l se spokojen\u011b a dal\u0161\u00edch p\u00e1r kolem s n\u00edm.<\/p>\n

„Nate?“ odhodlala jsem se po chv\u00edli a p\u0159e\u0161la jsem k n\u011bmu, zap\u00edraj\u00edc se rukama o op\u011brku k\u0159esla, sleduj\u00edc jeho karty, kter\u00e9 tak pe\u010dliv\u011b dr\u017eel, aby je nikdo nemohl n\u00e1hodou vid\u011bt.<\/div>\n

„Hm?“ zamy\u0161len\u011b nakr\u010dil \u010delo a v\u00e1hal, kterou hodit do \u00e9teru.<\/div>\n
„Pot\u0159ebovala bych s tebou mluvit.“<\/div>\n
„Tak z\u00edtra.“<\/div>\n
„Je to d\u016fle\u017eit\u00e9 a rad\u0161i bych to probrala v soukrom\u00ed.“ Trvala jsem na sv\u00e9m.<\/p>\n

„Te\u010f hraju, Viktorie, b\u011b\u017e si lehnout a z\u00edtra probereme, co chce\u0161.“ Zavr\u010del trochu nerudn\u011b.<\/div>\n

Proto\u010dila jsem vztekle o\u010dima, vyt\u00e1hla jednu z karet a hodila ji doprost\u0159ed stolu, \u010d\u00edm\u017e jsem mu zajistila v\u00fdhru, a kone\u010dn\u011b si t\u00edm vyslou\u017eila jeho pohled.<\/div>\n
„Jde o Kennetha, pokud by t\u011b to n\u00e1hodou zaj\u00edmalo. Je zp\u00e1tky, ve Filip\u00edn\u00e1ch, ve m\u011bst\u011b!“ p\u0159imhou\u0159\u00edm o\u010di a spokojen\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnu, kdy\u017e vyc\u00edt\u00edm kone\u010dn\u011b jeho z\u00e1jem. Odt\u00e1hnu se, kdy\u017e odlo\u017e\u00ed zbytek karet.<\/div>\n
„Hned jsem zp\u00e1tky.“ Ozn\u00e1m\u00ed ostatn\u00edm a spole\u010dn\u011b tedy zam\u00ed\u0159\u00edme nahoru do jeho pracovny, kde za sebou zav\u0159e dve\u0159e a j\u00e1 se pohodln\u011b usad\u00edm v k\u0159esle, zvedaj\u00edc k n\u011bmu pohled.<\/p>\n

„Jak to v\u00ed\u0161?“ zavr\u010del pon\u011bkud podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b a op\u0159el se o kraj stolu.<\/div>\n

„Sezn\u00e1mila jsem se dneska v baru s jeho partnerem.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ pozvedl obo\u010d\u00ed a up\u0159\u00edmn\u011b se rozesm\u00e1l. „Tak\u017ee drah\u00fd Kay je teplou\u0161?“<\/div>\n
„O\u010dividn\u011b pro jednoho kluka slabost m\u00e1.“ Pokr\u010d\u00edm rameny. „V\u010dera se vzali, tak\u017ee tu z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu budou. Proto jsem p\u0159i\u0161la tak brzy. Jakmile se zm\u00ednil, \u017ee Kay je jeho partner, nedok\u00e1zala jsem tam v klidu sed\u011bt a p\u0159etva\u0159ovat se.“ Povzdychnu a promnu krk.<\/div>\n
„To je v\u00fdte\u010dn\u00e9!“ zasm\u00e1l se op\u011bt, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed pra\u0161til rukou do stolu. „Kone\u010dn\u011b budu m\u00edt tu mo\u017enost se pomst\u00edt a zbavit se ho. Deset let jsem musel za jeho podraz sed\u011bt ve v\u011bzen\u00ed a ten zbab\u011blec se ani za mne nep\u0159imluvil, nep\u0159i\u0161el m\u011b nav\u0161t\u00edvit, ale jen si zdrhl do N\u011bmecka, kde se je\u0161t\u011b proslavil. Bastard! Div\u00edm se, \u017ee si je\u0161t\u011b trouf\u00e1 se sem vracet!“<\/p>\n

„Uklidni se, pros\u00edm t\u011b.“ Zkou\u0161ela jsem mu domluvit, kdy\u017e zase jeho hlas nab\u00edral v\u00fd\u0161in. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem sto\u010dila \u0159e\u010d na Kennetha, poka\u017ed\u00e9 ho to nesm\u00edrn\u011b vyto\u010dilo. Mo\u017en\u00e1 se mu nediv\u00edm vzhledem k minulosti. „Rad\u0161i mi p\u0159ipome\u0148, pro\u010d vlastn\u011b se mu chce\u0161 za ka\u017edou cenu mst\u00edt t\u00edm nejhor\u0161\u00edm zp\u016fsobem?“ nikdy jsem to nesly\u0161ela stru\u010dn\u011b a jasn\u011b.<\/div>\n

„Proto\u017ee kdysi byl jeden z n\u00e1s. Byl to m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, Viktorie, a zradil m\u011b zp\u016fsobem, kter\u00fd si \u017e\u00e1d\u00e1 tu nejhor\u0161\u00ed pomstu. Tenkr\u00e1t jsme m\u011bli spory s je\u0161t\u011b jednou skupinou sr\u00e1\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed tu d\u011blali ve m\u011bst\u011b probl\u00e9my a nav\u00e1\u017eeli se do n\u00e1s. Mysleli si, \u017ee jsou p\u00e1nov\u00e9 m\u011bsta a nejednou jsme tak tak utekli p\u0159ed jejich n\u00e1hl\u00fdmi \u00fatoky. Charlieho dokonce celkem v\u00e1\u017en\u011b post\u0159elili do ruky. V\u0161imla sis, \u017ee j\u00ed m\u00e1 slab\u0161\u00ed?“<\/p>\n

Jen jsem p\u0159ik\u00fdvla a pob\u00eddla ho k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„S Kayem jsme jednoho ve\u010dera o tom v\u0161em diskutovali a oba n\u00e1s to sralo, logicky. Rozhodli jsme se je\u0161t\u011b ten ve\u010der, \u017ee si toho jejich hlavn\u00edho bastarda vyhled\u00e1me a odd\u011bl\u00e1me. Adresu jsme znali, proto\u017ee Harold tenkr\u00e1t pat\u0159il k nim, ne\u017e se p\u0159idal mezi n\u00e1s, a tak jsme mu jednodu\u0161e zavolali a adresu z\u00edskali. Ten ve\u010der se n\u00e1m poda\u0159ilo dostat se do jeho bar\u00e1ku t\u00e9m\u011b\u0159 snadno a rychle, jen\u017ee ten zmrd d\u0159\u00edv, ne\u017e jsme ho odpr\u00e1skli, sta\u010dil zapnout policejn\u00ed alarm, kter\u00fd m\u011bl zabudovan\u00fd u postele pro ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edpad. Cht\u011bli jsme zmizet, kdy\u017e le\u017eel chc\u00edplej na zemi, a brali jsme to zadn\u00edmi dve\u0159mi, ale policie byla v\u0161ude. Kayovi se poda\u0159ilo n\u011bjak z\u00e1hadn\u011b zmizet nepozorovateln\u011b, byl rychlej\u0161\u00ed. Ale mn\u011b? Chytli m\u011b t\u011bsn\u011b u zadn\u00ed br\u00e1ny a odvezli na policejn\u00ed stanici. Nepr\u00e1skl jsem Kaye, nebyl jsem p\u0159eci zmrd, abych tohle ud\u011blal nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli. Hlavn\u011b jsem doufal, \u017ee n\u011bco vymysl\u00ed a p\u0159ijde mi na pomoc. A\u0165 u\u017e d\u0159\u00edv, \u010di pozd\u011bji. Ale za cel\u00fd zkurven\u00fdch deset let se nestalo nic. NIC!“ op\u011bt pra\u0161til do stolu, tentokr\u00e1t jsem \u00falekem nadsko\u010dila v k\u0159esle i j\u00e1. „Tak\u017ee te\u010f, te\u010f m\u00e1m kone\u010dn\u011b \u0161anci!“<\/p>\n

Ml\u010dky jsem sledovala jeho roz\u010dilen\u00ed a nech\u00e1vala si v hlav\u011b rozle\u017eet cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Bylo mi Nathaniela l\u00edto, v\u00edm, \u017ee t\u011bch deset let ho dost poznamenalo. Od t\u00e9 doby, co ho pustili z v\u011bzen\u00ed, se choval v\u00edce chladn\u011b ne\u017e tenkr\u00e1t. Nem\u011bl soucit, s ka\u017ed\u00fdm jednal s rezervou. A\u017e na mne. Ale mo\u017en\u00e1 Kay nem\u011bl na vybranou, mo\u017en\u00e1 jednal zmaten\u00edm. Mohlo to b\u00fdt cokoliv, ur\u010dit\u011b bratrance zradit necht\u011bl, ale nebyla jin\u00e1 mo\u017enost. Netu\u0161\u00edm\u2026<\/p>\n

„Jak to chce\u0161 ud\u011blat, abys nevyvolal kolem sebe rozruch?“ zeptala jsem se po chv\u00edli opatrn\u011b, kdy\u017e p\u0159ech\u00e1zel po m\u00edstnosti sem a tam, kr\u010d\u00edc \u010delo v zamy\u0161len\u00ed.<\/div>\n

„Uspo\u0159\u00e1d\u00e1m ve\u010d\u00edrek, brzy. Za dva t\u00fddny, za t\u0159i. Ty se mezit\u00edm sbl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 s t\u00edm jeho princ\u00e1tkem, p\u0159es kter\u00e9ho se dostane\u0161 i ke Kayovi. Oba je pak pozve\u0161 na ten ve\u010d\u00edrek a tam Kenneth bude \u00fapln\u011b bezmocn\u00fd, proto\u017ee nebude v\u011bd\u011bt, do jak\u00e9 spole\u010dnosti vstoup\u00ed. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee m\u011b mus\u00ed\u0161 kr\u00fdt, vymysli mi jin\u00e9 jm\u00e9no a opova\u017e se prozradit se!“ koukl na mne varovn\u011b.<\/p>\n

„Po\u010dkej, j\u00e1 se toho m\u00e1m z\u00fa\u010dastnit?!“ vydechnu \u0161okovan\u011b a postav\u00edm se na nohy. „J\u00e1 s t\u00edm nehodl\u00e1m m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho, Nathanieli, nechci se na t\u00e9hle dal\u0161\u00ed \u0161pinav\u00e9 pr\u00e1ci pod\u00edlet!“ zavrt\u00edm odm\u00edtav\u011b hlavou, p\u0159esto\u017ee je mi jasn\u00e9, \u017ee nebudu m\u00edt moc na v\u00fdb\u011br.<\/p>\n

„Oh, omyl, Viky,“ s \u00fasm\u011bvem p\u0159e\u0161el a\u017e ke mn\u011b, stahuj\u00edc m\u011b do sv\u00e9ho n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Kdo ti poskytuje st\u0159echu nad hlavou potom, co ses nepohodla s rodi\u010di a nem\u00e1\u0161 kam j\u00edt?“ pozvedl obo\u010d\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e jeho hlas najednou nabral medov\u00fd n\u00e1dech. Na rozd\u00edl od toho, jak p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u0159val. S povzdychem jsem zav\u0159ela o\u010di.<\/div>\n

„Ty.“<\/div>\n
„Kdo t\u011b \u017eiv\u00ed a kdo ti d\u00e1v\u00e1 pen\u00edze za \u00faklid a v\u016fbec dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1ce?“<\/div>\n
„Ty.“<\/div>\n
„A kdo t\u011b chr\u00e1n\u00ed p\u0159ed m\u00edstn\u00edm nebezpe\u010d\u00edm?“<\/div>\n
„Ty.“ Zamru\u010dela jsem odevzdan\u011b a nechala se zhoupnout v jeho objet\u00ed.<\/p>\n

„Tak vid\u00ed\u0161. D\u011bl\u00e1m pro tebe v\u0161e a nedopustil bych, aby se ti n\u011bco stalo. Ale proto pro mne ud\u011bl\u00e1\u0161 tuhle mali\u010dkou laskavost, dob\u0159e?“ Odt\u00e1hl se a pod\u00edval se mi pevn\u011b do o\u010d\u00ed. Nem\u011bla jsem s\u00edlu se s n\u00edm h\u00e1dat a odporovat, kdy\u017e by to nem\u011blo v\u00fdsledek.<\/div>\n

„Dob\u0159e, ud\u011bl\u00e1m to. Dostanu se p\u0159es Toma ke Kayovi a dostanu ho sem.“<\/div>\n
„Tak se mi l\u00edb\u00ed\u0161,“ spokojen\u011b zatleskal a pol\u00edbil m\u011b kr\u00e1tce na \u010delo. „Te\u010f si jdi lehnout, hned z\u00edtra m\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt a po tom jeho princ\u00e1tku zap\u00e1trat.“ Odvedl m\u011b ze sv\u00e9 pracovny a doprovodil ke dve\u0159\u00edm m\u00e9ho pokoje. „Dobrou noc, Viktorie.“<\/div>\n
„Dobrou.“ Nejist\u011b jsem ho sledovala, dokud nezmizel pod schody. S povzdychem jsem se odebrala do sv\u00e9ho pokoje, kde jsem postupn\u011b vst\u0159eb\u00e1vala v\u0161echen tenhle koloto\u010d, kter\u00fd se na mne chystal.<\/p>\n

autor: PeTi\u0161ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PeTi\u0161ka & Saline A. (z pohledu Viktorie) C\u00edtila jsem z n\u011bj nervozitu a\u017e na m\u00edle. A to jsem k n\u011bmu byla p\u0159itisknut\u00e1 na m\u016fj vkus pom\u011brn\u011b nat\u011bsno. Pobaven\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159imkla je\u0161t\u011b v\u00edce, pokud to v\u016fbec v\u00edce \u0161lo, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[570],"tags":[],"class_list":["post-4527","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-treasure-from-germany"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4527","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4527"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4527\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4527"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4527"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4527"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}