{"id":4529,"date":"2013-11-08T16:00:00","date_gmt":"2013-11-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4515"},"modified":"2013-11-08T16:00:00","modified_gmt":"2013-11-08T15:00:00","slug":"denial-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/08\/denial-4\/","title":{"rendered":"Denial 4."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Loudal jsem se s m\u00fdm obl\u00edben\u00fdm frapp\u00e9 a br\u00fdlemi na o\u010d\u00edch po firm\u011b a jen tak pokukoval, kde je co jin\u00e9ho. Up\u0159\u00edmn\u011b jsem m\u011bl trochu strach z t\u011bch zm\u011bn, o kter\u00fdch \u0161\u00e9f mluvil. V\u010dera jsem m\u011bl volno, jak mi \u0159ekl, tak jsem si trochu u\u017eil. Brknul jsem sv\u00e9mu zn\u00e1m\u00e9mu, jestli m\u00e1 volno, a nakonec jsme skon\u010dili u celodenn\u00edho soulo\u017een\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b s p\u0159est\u00e1vkami. Byl to takov\u00fd kluk pro v\u0161echno. U\u017e jsme spolu m\u011bli p\u00e1r intimn\u00edch zku\u0161enost\u00ed. A te\u010f m\u011b d\u00edky jeho „mlad\u00fdmu“ bol\u00ed zadek jako \u010dert. Vole, ten m\u00e1 kl\u00e1du. Au. Ani jsem si nemohl po\u0159\u00e1dn\u011b sednout. Nav\u00edc jsem se kv\u016fli tomu moc nevyspal, tak\u017ee m\u00e1m kruhy pod o\u010dima skoro jako fe\u0165\u00e1k. Pokou\u0161el jsem se to alespo\u0148 trochu zamaskovat make-upem, ale naprosto k hovnu.<\/div>\n

Za\u0161el jsem do kancel\u00e1\u0159e, v n\u00ed\u017e s\u00eddlila Nina. Jej\u00ed nad\u0159\u00edzen\u00fd tam nebyl, tak jsem nahl\u00e9dl vedle. Samoz\u0159ejm\u011b sed\u011bla u stolu a lakovala si nehty.<\/p>\n

„Ahoj, Nini,“ zamuml\u00e1m p\u0159es br\u010dko v puse. Hned vzhl\u00e9dla.<\/div>\n

„\u010cau, Tomi,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Tak co? Je to hodn\u011b \u0161patn\u00fd?“ sednu si k n\u00ed na st\u016fl. Au, moje \u0159i\u0165.<\/em><\/div>\n
„No, bylo tu docela dusno v\u010dera. \u0160\u00e9f dost k\u0159i\u010del,“ za\u0161kared\u00ed se.<\/div>\n
„To je zl\u00fd,“ kousnu se do rtu a rad\u011bji si cucnu po\u0159\u00e1dn\u00e9 d\u00e1vky kofeinu. N\u00e1hle se ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. To bude ur\u010dit\u011b zas jej\u00ed nad\u0159\u00edzen\u00fd s v\u011btou tipu – „Nem\u00e1te co na pr\u00e1ci? Pro\u010d se tu vybavujete?“<\/em> Chvilku na to se pootev\u0159ely dve\u0159e.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee v\u00e1s vyru\u0161uji. Chci se zeptat, nevid\u011bla jste pana Kaulitze? Nev\u00edte, co s n\u00edm je nebo kde je, pros\u00edm?“ zeptal se pan Tr\u00fcmper ti\u0161e. Kdyby ne\u010du\u010del furt do t\u011bch pap\u00edr\u016f, tak si m\u011b v\u0161iml.<\/em><\/div>\n
„Tady kvetu. Dobrej,“ zam\u00e1v\u00e1m trochu rukou, abych na sebe upoutal pozornost od t\u011bch jeho d\u011bsn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdch pap\u00edr\u016f.<\/div>\n
\n
\n

„Ah, dobr\u00fd den,“ vkro\u010d\u00ed do dve\u0159\u00ed a usm\u011bje se. „Omlouv\u00e1m se.“<\/p><\/div>\n

„To je dobr\u00fd. Kdy\u017e takhle furt budete brejlit do t\u011bch pap\u00edr\u016f, budete brzy pot\u0159ebovat p\u00e1r dioptri\u00ed,“ pousm\u011bju se, na\u010de\u017e se rty op\u011bt uchyt\u00edm br\u010dka.<\/div>\n
„To douf\u00e1m, \u017ee ne,“ pousm\u00e1l se. „Cht\u011bl jsem v\u00e1s po\u017e\u00e1dat, jestli byste za mnou mohl na chvilku potom p\u0159ij\u00edt. Pot\u0159eboval bych s v\u00e1mi mluvit.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu j\u00edt rovnou,“ sklouznu ze stolu.<\/div>\n
„Dob\u0159e, pokud m\u00e1te \u010das,“ broukne. Netv\u00e1\u0159\u00ed se zrovna moc vesele. To nevypad\u00e1 dob\u0159e.<\/em> S k\u00fdvnut\u00edm hlavy jsem k n\u011bmu bez dal\u0161\u00edch slov do\u0161el a nechal ho proj\u00edt dve\u0159mi. Roze\u0161el se pot\u00e9 chodbou k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e. V tichosti jsem ho n\u00e1sledoval a srkal p\u0159i tom sv\u016fj n\u00e1poj. Zavedl m\u011b a\u017e k sob\u011b.<\/p>\n

„No, tak\u017ee,“ \u0159ekl, jakmile za n\u00e1mi zav\u0159el dve\u0159e. V\u0161iml jsem si, \u017ee dve\u0159e od jeho asistenta byly otev\u0159en\u00e9. Mohl jsem vid\u011bt, \u017ee kancel\u00e1\u0159 byla t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e1. Ty vole, co se tu d\u011blo?<\/em> Ti\u0161e polknu a semknu k sob\u011b rty. „R\u00e1d bych si s v\u00e1mi promluvil o tom, co s v\u00e1mi tedy bude d\u00e1l,“ \u0159ekl a op\u0159el se o sv\u016fj st\u016fl.<\/div>\n

„\u2026dostanu pad\u00e1ka jako Alan a Kunz?“ vyd\u00e1m ze sebe zt\u011b\u017eka, p\u0159i\u010dem\u017e prstem uk\u00e1\u017eu k pr\u00e1zdn\u00e9 kancel\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ne,“ zakrout\u00ed hlavou. „Tam vedle by mohlo b\u00fdt va\u0161e nov\u00e9 pracovn\u00ed m\u00edsto. Pokud samoz\u0159ejm\u011b chcete b\u00fdt m\u00fdm asistentem,“ usm\u011bje se. Co\u017ee?!<\/em> „Alana jsem nevyhodil. Alan cht\u011bl odej\u00edt. Ofici\u00e1ln\u011b m\u00e1 odej\u00edt a\u017e za t\u00fdden, ale jeliko\u017e se st\u011bhuje s rodinou pry\u010d, dal jsem mu u\u017e volno, aby v\u0161e v po\u0159\u00e1dku stihl a zvl\u00e1dl,“ vysv\u011btl\u00ed mi. Ah, moc jsme se nev\u00eddali, tak asi proto nic nev\u00edm.<\/p>\n

<\/em> „Ah tak\u2026“ vydechnu p\u0159ekvapen\u011b. „Tak\u017ee tamto\u2026“ uk\u00e1\u017eu op\u011bt k t\u00e9 kancel\u00e1\u0159i, „bude te\u010f moje?“<\/div>\n

„Pokud chcete, tak ano,“ p\u0159ik\u00fdvne s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. To je snad sen.<\/em> „Je to tam u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 vyklizen\u00e9.“<\/div>\n
„Tak\u017ee mi t\u00edmhle chcete \u0159\u00edct, \u017ee chcete, abych byl v\u00e1\u0161 asistent a se v\u0161\u00edm v\u00e1m pom\u00e1hal? Jsem tu sotva m\u011bs\u00edc,“ zasm\u011bju se. „Huh, to je hust\u00fd. Tak\u017ee j\u00e1 budu asistent faktick\u00fdho \u0161\u00e9fa t\u00fdhle firmy a ne \u017dab\u00e1ka. Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it.“<\/div>\n
To se ov\u0161em u\u017e rozesm\u00e1l. „Byl bych r\u00e1d, kdybyste byl m\u00fdm asistentem.“ Juh\u016f\u016f\u016f\u016f! To je naprosto nejlep\u0161\u00ed \u0161\u00e9f na sv\u011bt\u011b!<\/em><\/div>\n
„Nejrad\u011bji bych v\u00e1s objal, ale je to blb\u00fd, tak\u017ee si rad\u011bji dojdu sbalit v\u011bci do svoj\u00ed star\u00fd kancel\u00e1\u0159e,“ usm\u011bju se nad\u0161en\u011b.<\/p>\n

„To klidn\u011b m\u016f\u017eete. P\u0159ekvapuje m\u011b, jakou m\u00e1te radost, ale jsem za to moc r\u00e1d,“ usm\u011bje se spokojen\u011b. „Snad to spolu zvl\u00e1dneme.“<\/div>\n

„No to teda zvl\u00e1dneme, jako \u017ee se Kaulitz jmenuju,“ zasm\u011bju se. „Tak j\u00e1 si letim pro v\u011bci.“ Zasm\u011bje se se mnou a pot\u00e9 si m\u011b jen tak v tichosti prohl\u00ed\u017e\u00ed. Ah, asi zase vypad\u00e1m jako \u0161\u00edlenec.<\/em><\/div>\n
„Ahm, dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u011bju se a rozejdu se ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b jedna v\u011bc,“ \u0159ekne, \u010d\u00edm\u017e m\u011b zadr\u017e\u00ed. „Sundejte si ty br\u00fdle, pros\u00edm. Bez nich je to mnohem lep\u0161\u00ed.“ Ahm\u2026<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 bych si je sundal u\u017e d\u00e1vno, ale v\u011b\u0159te mi, \u017ee po v\u010derej\u0161ku vypad\u00e1m jako pytel sra\u010dek\u2026 teda \u017ee vypad\u00e1m stra\u0161n\u011b a j\u00e1 ty lidi tady nechci d\u011bsit,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Ah, to bych r\u00e1d vid\u011bl,“ pousm\u00e1l se a zalo\u017eil si pa\u017ee na hrudi.<\/div>\n
„Hele, \u0161\u00e9fe, ale za svoje zdrav\u00ed si ru\u010d\u00edte s\u00e1m,“ varuji ho se sm\u00edchem, kdy\u017e si br\u00fdle sund\u00e1m. „Ne\u0161lo to zamazat ani make-upem!“ post\u011b\u017euji si.<\/p>\n

„P\u00e1ni, to jste si musel celou noc po\u0159\u00e1dn\u011b u\u017e\u00edvat,“ zasm\u00e1l se a zakroutil hlavou. „Nen\u00ed to tak hrozn\u00e9.“<\/div>\n

„Tam dole to je hor\u0161\u00ed,“ pok\u00fdv\u00e1m souhlasn\u011b hlavou a otev\u0159u dve\u0159e.<\/div>\n
„Ouuuh,“ vypadne z n\u011bj tro\u0161ku zasko\u010den\u011b. Oh, po\u010dkat, on nev\u00ed, \u017ee jsem gay?<\/em><\/div>\n
„Ahm,“ zastav\u00edm se mezi dve\u0159mi. „M\u00e1m dotaz,“ oto\u010d\u00edm se je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Ano?“ usm\u011bje se mile.<\/div>\n
„V\u00edte v\u016fbec, \u017ee jste si tu zam\u011bstnal homosexu\u00e1la?“ kousnu se do rtu. Jo, jsem bisexu\u00e1l, ale rad\u011bji se po\u010d\u00edt\u00e1m mezi homosexu\u00e1ly.<\/em><\/div>\n
„Mm, tak to jsem netu\u0161il,“ \u0161eptne, a\u010d s \u00fasm\u011bvem. „Ale na tom p\u0159ece nen\u00ed v\u016fbec nic \u0161patn\u00e9ho.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, jen se chci ujistit, \u017ee m\u011b nevyhod\u00edte, a\u017e to zjist\u00edte. P\u00e1r profesor\u016f na \u0161kole m\u011b za to nem\u011blo r\u00e1do,“ sklon\u00edm pohled. Ale profeso\u0159i jsou svin\u011b odjak\u017eiva.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm?“ \u0159ekne udiven\u011b. „Je to absolutn\u011b norm\u00e1ln\u00ed. Nikdy bych za to nikoho neodsoudil.“<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd bohu\u017eel nen\u00ed jako vy,“ pokr\u010d\u00edm rameny se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Tak\u2026 j\u00e1 si jdu pro ty v\u011bci.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekne \u0161eptem a zhluboka se nadechne.<\/p>\n

Nevypad\u00e1 z toho odva\u0159en\u011b. Snad se neboj\u00ed, \u017ee bych si n\u011bco zkusil. O gay\u00edch se \u010dasto \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to jsou nadr\u017een\u00e1 prasata. Jsme norm\u00e1ln\u00ed jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd.<\/p>\n

<\/em> „Ale nebojte, nebudu se pokou\u0161et v\u00e1s osah\u00e1vat,“ usm\u011bju se, abych i jemu vr\u00e1til do tv\u00e1\u0159e \u00fasm\u011bv. On v\u0161ak s \u00fasm\u011bvem rozhod\u00ed rukama na znamen\u00ed voln\u00e9ho pole a zasm\u011bje se. To si m\u00e1m vylo\u017eit jak? \u017de m\u011b chce? Ahm?!<\/em> Nev\u011bd\u011bl jsem, jak na to reagovat, tak jsem u\u017e rad\u011bji ode\u0161el. P\u00e1ni, po m\u011bs\u00edci jsem \u0161\u00e9f\u016fv asistent. Bu\u010f jsem se mu opravdu zal\u00edbil, nebo to je n\u00e1hoda. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b\u2026 t\u011b\u0161\u00edm se na to.<\/p>\n

<\/em> BILL<\/p>\n

<\/strong> Kdy\u017e pan Kaulitz ode\u0161el, s\u00e1m pro sebe jsem se usm\u00e1l. P\u0159i\u0161lo mi to roztomil\u00e9. Zd\u00e1l se b\u00fdt na rozpac\u00edch, nebo se mi to jen zd\u00e1lo? Ne\u0159ekl bych do n\u011bj, \u017ee je gay. To v\u016fbec ne. Je to p\u011bkn\u00fd mlad\u00fd kluk. \u010cekal bych, \u017ee ho sp\u00ed\u0161 m\u00e1 v moci n\u011bjak\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 holka, ale opak je pravdou. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159edstava, ale \u0161patn\u00e1 rozhodn\u011b nen\u00ed. Vlastn\u011b se nediv\u00edm\u2026 Je atraktivn\u00ed, sympatick\u00fd.<\/em><\/div>\n

Rad\u011bji jsem si za\u010dal pokl\u00edzet st\u016fl. Nesnesl jsem tu m\u00edt binec. Proto jsem zasedl ke stolu a za\u010dal rovnat pap\u00edry, d\u00e1vat dohromady faktury, korespondenci a dal\u0161\u00ed dokumenty. Od toho nudn\u00e9ho p\u0159erovn\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u011b v\u0161ak vyru\u0161il Tom, kter\u00fd ve\u0161el do dve\u0159\u00ed s velkou krabic\u00ed. Bo\u017ee, ten sem snad t\u00e1hne i tu kancel\u00e1\u0159, kde byl do te\u010f.<\/p>\n

<\/em> „Nechcete pomoct?“ nab\u00eddnu se mu hned.<\/div>\n

„Ne, ne, to je dobr\u00fd,“ odm\u00edtne. „Jste \u0161\u00e9f, j\u00e1 pom\u00e1h\u00e1m v\u00e1m, vzpom\u00edn\u00e1te?“ zasm\u011bje se a nohou za sebou dve\u0159e zav\u0159e.<\/div>\n
„To neznamen\u00e1, \u017ee v\u00e1s nech\u00e1m strhnout se,“ zasm\u011bju se a vstanu. Krabici mu vezmu z rukou a hned ji zanesu bez n\u011bjak\u00e9ho opt\u00e1v\u00e1n\u00ed se do jeho nov\u00e9 kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 te\u010f nenesu nic, tak\u017ee bych na rukou m\u011bl nejsp\u00ed\u0161 nosit v\u00e1s,“ zaslechl jsem za sebou jeho vesel\u00fd sm\u00edch. P\u00e1ni, to by se mi snad i l\u00edbilo.<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkejte dvakr\u00e1t, nebo se to stane n\u00e1pln\u00ed va\u0161\u00ed pr\u00e1ce,“ zasm\u011bju se a opr\u00e1\u0161\u00edm si ruce, kdy\u017e krabici polo\u017e\u00edm na pracovn\u00ed st\u016fl.<\/div>\n
„J\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee na pr\u00e1ci nejste zvyklej, ale ta krabice nen\u00ed pra\u0161iv\u00e1. Leda, \u017ee byste mi t\u00edm gestem cht\u011bl nazna\u010dit, jak\u00e1 to byla t\u011b\u017ek\u00e1 pr\u00e1ce,“ zazub\u00ed se pobaven\u011b. Jestli bude drz\u00fd po\u0159\u00e1d, mo\u017en\u00e1 se to od n\u011bj je\u0161t\u011b nau\u010d\u00edm.<\/em><\/div>\n
„No dovolte,“ podzvednu obo\u010d\u00ed, ale pot\u00e9 se rozesm\u011bju.<\/p>\n

„Je to tu p\u011bkn\u00fd. A hlavn\u011b je to tu v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e kancel\u00e1\u0159, co jsem m\u011bl tam. Mo\u017en\u00e1 tu budu moct ve volnu hr\u00e1t i mini basket. Sem bych si ho zav\u011bsil,“ uk\u00e1\u017ee na voln\u00e9 prostranstv\u00ed, kde z\u016fstala skoba po obrazu. „Klidn\u011b budete moct hr\u00e1t se mnou.“<\/div>\n

„Oh, no kouk\u00e1m, \u017ee se s v\u00e1mi spoustu v\u011bc\u00ed i p\u0159iu\u010d\u00edm,“ zasm\u011bju se. „Jsem r\u00e1d, \u017ee si pl\u00e1nujete, \u017ee se v\u00e1m tu l\u00edb\u00ed, a dokonce bych \u0159ekl, \u017ee m\u00e1te i tro\u0161ku radost.“<\/div>\n
„Tot\u00e1ln\u011b velkou, obrovskou,“ rozt\u00e1hne ruce jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, aby mi uk\u00e1zal, jak moc. Snad mi t\u00edm i p\u0159ipomn\u011bl Nicki.<\/em><\/div>\n
„To m\u011b v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u0161\u00ed,“ p\u0159izn\u00e1m a s \u00fasm\u011bvem sklop\u00edm lehce o\u010di.<\/div>\n
„A m\u016f\u017eu se zeptat, co jste ud\u011blal s Kunzem?“ op\u0159el se zadkem o st\u016fl. N\u00e1hle za\u00fap\u011bl a zase se norm\u00e1ln\u011b postavil. „Pardon\u2026“ pohlad\u00ed si zadek. Z\u0159ejm\u011b se projevuje v\u010derej\u0161\u00ed noc pana Kaulitze.<\/em> Dr\u017eel jsem se, abych se neza\u010dal sm\u00e1t. Proto jsem semkl rty k sob\u011b a vl\u00eddn\u011b se jen usm\u00e1l.<\/p>\n

„V po\u0159\u00e1dku,“ usm\u011bju se, ani\u017e bych na sob\u011b dal cokoli zn\u00e1t. „Popravd\u011b \u0159e\u010deno, nap\u0159ed jsem s n\u00edm jednal. Sna\u017eil jsem se, aby mi vysv\u011btlil, pro\u010d to ud\u011blal. Necht\u011bl jsem ho vyhodit, ale kdy\u017e m\u00edsto omluv za\u010dal pou\u017e\u00edvat vulgarismy, ohrazoval se a nedok\u00e1zal uznat svou chybu, vyhodil jsem ho na hodinu,“ pokr\u010d\u00edm rameny. „To v\u00edte, \u017ee mi to nen\u00ed jedno, ale nemohl jsem to tak nechat. Nevydr\u017eel jsem to a v\u010dera jsem se p\u00eddil po v\u00edce v\u011bcech, kter\u00e9 se ho t\u00fdkaly. Zjistil jsem, \u017ee toho m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed o n\u011bco v\u00edc, proto jsem jednal.“<\/div>\n

„Je to\u2026 prakticky moje vina,“ vydechne n\u00e1hle. „Kv\u016fli mn\u011b te\u010f budou m\u00edt doma nejsp\u00ed\u0161 probl\u00e9my. Je mi l\u00edto, \u017ee to nejv\u00edc odnese jeho syn,“ sklop\u00ed provinile pohled. On se snad zbl\u00e1znil. Je \u010destn\u00fd, a\u017e to hezk\u00e9 nen\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Tohle opravdu nechci v\u016fbec sly\u0161et. Nen\u00ed to va\u0161e vina, ani va\u0161e chyba. Sna\u017eil jsem se s n\u00edm jednat, opravdu jsem se sna\u017eil, abych ho nemusel propustit. Osobn\u011b zn\u00e1m jeho rodinu, zn\u00e1m jeho a nebylo to pro m\u011b lehk\u00e9. Jen\u017ee on si to zavinil s\u00e1m. Nejen, \u017ee podv\u00e1d\u011bl, byl sprost\u00fd, dokonce mi tu i vyhro\u017eoval a s takov\u00fdm \u010dlov\u011bkem j\u00e1 nechci pracovat. Jen j\u00e1 a on v\u00edme, jak se v\u011bci doopravdy maj\u00ed. Nikdy bych mu nic nevy\u010d\u00edtal, ale hodn\u011b jsem mu pomohl a tohle je ten jeho vd\u011bk, kter\u00fd jsem tedy ani nikdy necht\u011bl. Nebudu \u0161pinit va\u0161e jm\u00e9no, jm\u00e9no firmy a ani to moje.“ Na to mi nic ne\u0159ekl. Pouze na m\u011b kr\u00e1tce pohl\u00e9dl a pot\u00e9 op\u011bt pohled sklopil. „Neberte si to na sebe, pros\u00edm. Vy jste ud\u011blal jedin\u011b dob\u0159e. Navrhoval jste skv\u011bl\u00e9 n\u00e1vrhy a zachoval jste se oproti n\u011bmu \u010destn\u011b,“ usm\u011bju se. „A te\u010f \u017e\u00e1dn\u00e9 smutky, je na\u010dase to tu tro\u0161ku zkulturnit, nebo ne?“<\/p>\n

„Jo,“ pousm\u011bje se. „Vy jste v\u00e1\u017en\u011b skv\u011blej \u0161\u00e9f, pane Tr\u00fcmpere,“ usm\u011bje se op\u011bt naplno. Je hrozn\u011b hezk\u00fd tohle sly\u0161et. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b to od n\u011bj. Sna\u017e\u00edm se, tak snad je to k n\u011b\u010demu dobr\u00e9.<\/em><\/div>\n

„To d\u011bkuju, budu se \u010dervenat,“ rozesm\u011bju se. „Ov\u0161em rad\u0161i bych od v\u00e1s sly\u0161el n\u011bco jin\u00e9ho,“ pomlask\u00e1m si. To nech\u00e1pav\u011b st\u00e1hnul obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ahm\u2026 Chcete kafe?“ povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed. Nachytal se, nachytal.<\/em><\/div>\n
„Ah n\u00e9,“ zakrout\u00edm hlavou. „P\u0159\u00e1l bych si sly\u0161et, jak moc jsem hustej a v cajku,“ zacul\u00edm se.<\/div>\n
„V\u0161ak \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee jste hustej \u0161\u00e9f,“ za\u010dal se sm\u00e1t.<\/div>\n
„No kone\u010dn\u011b. To jsem pot\u0159eboval sly\u0161et,“ usm\u011bju se na n\u011bj. \u00dasm\u011bv mi oplatil a pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed. Nech\u00e1pu pro\u010d, ale p\u0159ipad\u00e1m si v rozpac\u00edch. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ahm,“ pousm\u00e1l jsem se, ol\u00edznul si rty a tro\u0161ku sklopil zrak.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete mi \u0159\u00edkat Tome, jestli chcete,“ vyhrkne n\u00e1hle. „Nel\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1te „pane Kaulitzi“, sta\u010d\u00ed jen Tom.“ D\u011bkovn\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b to od n\u011bj. Bude to tak mnohem lep\u0161\u00ed, je to osobn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Dob\u0159e, ale jedin\u011b v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee j\u00e1 pro v\u00e1s budu Bill,“ brouknu.<\/div>\n

„J\u00e1 bych v\u00e1m rad\u011bji \u0159\u00edkal „\u0161\u00e9fe“,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Co se v\u00e1m na tom tolik l\u00edb\u00ed?“ podzvednu pobaven\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Bill u\u017e mi p\u0159ipad\u00e1 takov\u00fd moc osobn\u00ed. Jste m\u016fj \u0161\u00e9f, tak\u017ee byste m\u011bl m\u00edt jakoby vy\u0161\u0161\u00ed postaven\u00ed, v\u00edte,“ vysv\u011btl\u00ed mi pomoc\u00ed n\u00e1zorn\u00fdch gest rukama. Sice m\u00e1 pravdu, ale mn\u011b jde p\u0159esn\u011b o to, aby to bylo osobn\u011bj\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00e1m d\u00e1m postaven\u00ed,“ uk\u00e1\u017eu na n\u011bj prstem. „Po\u0161lu na v\u00e1s \u017eab\u00e1ka,“ rozesm\u011bju se.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e to nen\u00ed tak vtipn\u00fd,“ ucul\u00ed se. Pff, tak j\u00e1 budu zase klidn\u011b zaprdnutej.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, budu d\u016fle\u017eitej v\u00e1\u017enej \u0161\u00e9f,“ zvednu tro\u0161ku hlavu a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj dost d\u016fle\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Fajn, tak j\u00e1 si s va\u0161\u00edm dovolen\u00edm vybal\u00edm v\u011bci, pane \u0161\u00e9fe,“ obejde m\u011b s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Ale no tak, str\u010dte toho \u0161\u00e9fa do kapsy,“ usm\u011bju se a potom se rozejdu stranou, abych mu nep\u0159ek\u00e1\u017eel. „D\u011bkuju, Tome. V\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee n\u00e1m to spole\u010dn\u011b p\u016fjde.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky, \u0161\u00e9fe,“ u\u0161kl\u00edbne se pobaven\u011b. „Od za\u010d\u00e1tku pro m\u011b m\u00e1te slabost, co?“ rozesm\u011bje se. To jsem se na n\u011bj v\u0161ak jen pod\u00edval, lehce sklopil o\u010di a sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l. Je mi sympatick\u00fd, co je na tom.<\/em><\/div>\n
„\u2026asi.“<\/p>\n

„Myslel jsem si to, proto\u017ee jste na m\u011b hrozn\u011b hodnej a jste stra\u0161n\u011b v cajku, i kdy\u017e mi ostatn\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee jste p\u0159\u00edsnej,“ usm\u011bje se na m\u011b z\u00e1\u0159iv\u011b. Jen aby m\u011b nep\u0159echv\u00e1lil. Co se t\u00fdk\u00e1 pr\u00e1ce, um\u00edm b\u00fdt p\u011bkn\u011b p\u0159\u00edsn\u00fd a t\u00e9m\u011b\u0159 nesnesiteln\u00fd. Bohu\u017eel, to je \u00fad\u011bl perfekcionisty.<\/em><\/div>\n

„Bohu\u017eel to s ostatn\u00edmi n\u011bkdy nejde jinak, ale v\u011b\u0159te mi, \u017ee m\u011b pozn\u00e1te i jako p\u0159\u00edsn\u00e9ho,“ zasm\u011bju se. „Av\u0161ak zat\u00edm jste mi nedal podn\u011bt k tomu, abych s v\u00e1mi jednal jinak, ne\u017e tak jak jedn\u00e1m.“<\/div>\n
„J\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee na m\u011b nikdy nebudete k\u0159i\u010det. Nina \u0159\u00edkala, \u017ee jste v\u010dera byl sly\u0161et po p\u00e1r patrech,“ za\u010dal se sm\u00e1t. Podrbal jsem se nevinn\u011b ve vlasech a zaculil se. Hah, fakt? To nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Co ta holka nev\u00ed, to nepov\u00ed.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ \u0159eknu, jako bych netu\u0161il, o\u010d jde. „Mo\u017en\u00e1 jsem jen zv\u00fd\u0161il hlas.“<\/div>\n
„No, j\u00e1 sly\u0161el n\u011bco jin\u00e9ho,“ broukne se sm\u00edchem, p\u0159i\u010dem\u017e si za\u010dal po stole rozkl\u00e1dat v\u011bci. „Ale jste m\u016fj \u0161\u00e9f, tak\u017ee bych m\u011bl v\u011b\u0159it rad\u011bji v\u00e1m.“ No to ne.<\/em><\/div>\n
„Ne, v\u011b\u0159te tomu, \u010demu vy doopravdy v\u011b\u0159it chcete,“ usm\u011bju se. „No co, tro\u0161ku jsem si procvi\u010dil hlasivky.“<\/p>\n

„Ale to je jedin\u011b dob\u0159e!“ vyhrkne n\u00e1hle. „Hlavn\u011b ne\u0159v\u011bte na svoji dceru nebo man\u017eelku. Na m\u011b t\u00e1ta \u0159val a pod\u00edvejte, co je ze m\u011b. Votlemenej blbe\u010dek,“ zasm\u00e1l se. Nel\u00edb\u00ed se mi, jak o sob\u011b mluv\u00ed. Nechci, aby se podce\u0148oval.<\/em><\/div>\n

„K\u0159ikem se probl\u00e9my nevy\u0159e\u0161\u00ed. Nem\u00e1m to ve zvyku,“ \u0161eptnu. „A to, co jste \u0159ekl, to opravdu nejste.“<\/div>\n
„To nedok\u00e1\u017eu posoudit. A jak to, \u017ee jste vlastn\u011b \u0161\u00e9f firmy? Jste dost mladej,“ zept\u00e1 se s o\u010dividn\u00fdm z\u00e1jmem, p\u0159i\u010dem\u017e si srovn\u00e1 propisky do kel\u00edmku. Jo, na tohle \u010dasto vzpom\u00edn\u00e1m a \u0159\u00edk\u00e1m si, kde bych dneska byl a co bych d\u011blal, kdybych firmu nem\u011bl.<\/em><\/div>\n
„No,“ ol\u00edznu si rty a zad\u00edv\u00e1m se z okna. „P\u0159ed p\u00e1r lety t\u00e1ta v\u00e1\u017en\u011b onemocn\u011bl. M\u011bl a st\u00e1le m\u00e1 hodn\u011b slab\u00e9 srdce, tak\u017ee se rozhodl, \u017ee veden\u00ed firmy p\u0159enech\u00e1 n\u011bkomu jin\u00e9mu. Jeliko\u017e jsem jedin\u00e1\u010dek, firmu jsem po n\u011bm dostal j\u00e1. Tehdy jsem z toho byl hrozn\u011b v \u0161oku,“ zavzpom\u00edn\u00e1m.<\/div>\n
„Aha, to je mi l\u00edto,“ \u0161eptne soucitn\u011b. „Ale hlavn\u00ed je, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. St\u00e1le je lep\u0161\u00ed \u017e\u00edt s v\u011bdom\u00edm, \u017ee je v\u00e1\u0161 otec nemocn\u00fd, ne\u017e \u017ee v\u00e1s nen\u00e1vid\u00ed,“ pronese pom\u011brn\u011b ti\u0161e. Urovn\u00e1val si do poli\u010dek n\u011bjak\u00e9 kn\u00ed\u017eky, tak\u017ee jsem nem\u011bl mo\u017enost na n\u011bj vid\u011bt.<\/p>\n

„\u017d\u00e1dn\u00fd otec by nem\u011bl nen\u00e1vid\u011bt sv\u00e9 d\u00edt\u011b, i kdyby ud\u011blalo sebev\u011bt\u0161\u00ed proh\u0159e\u0161ek, Tome,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n

„M\u016fj otec m\u011b nesn\u00e1\u0161\u00ed kv\u016fli m\u00e9 orientaci,“ za\u0161ept\u00e1 z\u00e1dy ke mn\u011b. Zhluboka se nadechnu, ale na pr\u00e1zdno vydechnu. To je stra\u0161n\u00e9. Nikdy tohle nepochop\u00edm. Jak jen m\u016f\u017ee?! M\u00e1 \u0161ikovn\u00e9ho, chytr\u00e9ho, zdrav\u00e9ho a kr\u00e1sn\u00e9ho syna, co by cht\u011bl v\u00edc?<\/em><\/div>\n
„To m\u011b moc mrz\u00ed, up\u0159\u00edmn\u011b. Ale ur\u010dit\u011b v\u00e1s m\u00e1 r\u00e1d, i kdy\u017e mu tohle z\u0159ejm\u011b vad\u00ed, a\u010d to nech\u00e1pu. Ale jste jeho syn a v\u017edy budete.“<\/div>\n
„\u0158ekl mi, \u017ee se nem\u00e1m dom\u016f vracet, dokud mu nep\u0159ivedu p\u011bknou \u017eenskou a d\u00edt\u011b jako d\u016fkaz,“ zasm\u00e1l se. „Tak jsem se v osmn\u00e1cti sbalil a \u0161el. \u0158ekl jsem si, \u017ee \u010d\u00edm lep\u0161\u00ed budu, t\u00edm v\u00edc ho naseru\u2026 teda na\u0161tvu, pardon,“ oto\u010dil se ke mn\u011b \u010delem. To je absurdn\u00ed! Jak takov\u00ed lid\u00e9 mohou existovat. Kdyby aspo\u0148 Tom h\u0159e\u0161il, d\u011blal n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, ale on za svou orientaci p\u0159ece nem\u016f\u017ee.<\/p>\n

<\/em> „A v\u00edte, co v\u00e1m \u0159eknu? Pokud to berete tak, \u017ee \u010d\u00edm lep\u0161\u00ed budete\u2026 serte ho, jak m\u016f\u017eete. M\u00e1te pr\u00e1vo na sv\u016fj \u017eivot a nikdo v\u00e1s za to, jak\u00fd jste, nesm\u00ed odsuzovat,“ usm\u011bju se na n\u011bj. Nechci, aby se p\u0159ede mnou st\u00e1le tak dr\u017eel. Tak\u00e9 m\u00e1m pro\u0159\u00edznutou pusu.<\/em><\/div>\n

„Jste hustej \u0161\u00e9f,“ zak\u0159en\u00ed se na m\u011b. „A d\u011bsn\u011b p\u011bknej chlap,“ vypadlo z n\u011bj n\u00e1hle. Ahm, sakra\u2026 v\u00e1\u017en\u011b mu p\u0159ipad\u00e1m p\u011bkn\u00fd? Chud\u00e1k, asi tro\u0161ku \u0161patn\u011b vid\u00ed. Nejsem p\u011bkn\u00fd.<\/em> Z\u016fstal jsem se na n\u011bj d\u00edvat tro\u0161ku p\u0159ekvapen\u011b, ale na m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch se vytvo\u0159il \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„To d\u011bkuju, ale mysl\u00edm, \u017ee nem\u00e1te pravdu,“ brouknu.<\/div>\n
„Teda j\u00e1\u2026 Bo\u017ee, te\u010f vypad\u00e1m jako \u00fachyl,“ chytil se za hlavu. „Mysl\u00edm jako hodnej, pohodovej,“ za\u010dal k\u0148u\u010det. „Proboha, jsem kus vola. J\u00e1 v\u00e1s fakt nebal\u00edm, \u0161\u00e9fe.“ Chud\u00e1k, tak v rozpac\u00edch. To jsem necht\u011bl.<\/p>\n

<\/em> „Tome,“ rozesm\u011bju se a chytnu ho za pa\u017ei. „V klidu, o nic nejde. Ne\u0159ekl jste nic \u0161patn\u00e9ho, naopak. Hned se c\u00edt\u00edm l\u00edp,“ usm\u011bju se a zakrout\u00edm tro\u0161ku hlavou. „Uvoln\u011bte se a v klidu, hm? I kdybyste m\u011b balil, co na tom\u2026“ Sice by m\u011b to zar\u00e1\u017eelo, ale rozhodn\u011b bych se nezlobil. Nev\u00edm, jestli m\u011b n\u011bkdy n\u011bjakej chlap balil, hmmm.<\/em><\/div>\n

„Co na tom? J\u00e1 nechci, abyste si myslel, \u017ee v\u00e1s balim. Zaprv\u00e9 jste m\u016fj \u0161\u00e9f, zadruh\u00e9 m\u00e1te rodinu a zat\u0159et\u00ed\u2026“ ol\u00edzne se, „a zat\u0159et\u00ed to prost\u011b nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. Ale pokud se c\u00edt\u00edte l\u00edp, tak opravdu, jste p\u011bkn\u00fd mu\u017e. J\u00e1 to m\u016f\u017eu posoudit,“ vykouzl\u00ed na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Nesta\u010dil jsem pob\u00edrat. Jen jsem se na n\u011bj d\u00edval a naslouchal mu.<\/div>\n
„J\u00e1 si ale nic nemysl\u00edm, rozhodn\u011b nic \u0161patn\u00e9ho. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b d\u011bkuju, ale stejn\u011b se vid\u00edm tro\u0161ku v\u00edc jinak,“ zasm\u011bju se. „Jen\u017ee \u017eivot nen\u00ed jen o tom, co je a nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9,“ pokr\u010d\u00edm rameny.<\/p>\n

Kdybych d\u011blal v \u017eivot\u011b i nespr\u00e1vn\u00e9 v\u011bci, mo\u017en\u00e1 by mi bylo te\u010f mnohem l\u00e9pe. Jen\u017ee j\u00e1 se st\u00e1le ot\u00e1\u010del na to, co je a nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. Dnes toho snad i \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b lituju, ale v\u00e1\u017en\u011b jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b.<\/p>\n

<\/em> „Jo, to mus\u00edm souhlasit,“ odsouhlas\u00ed s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem a vezme do rukou pr\u00e1zdnou krabici. „M\u00e1m ji vyhodit, nebo si ji tu pro p\u0159\u00edpad, \u017ee m\u011b zas n\u011bkam vyk\u00e1\u017eete, m\u00e1m nechat?“ zept\u00e1 se m\u011b.<\/div>\n

„Pry\u010d s n\u00ed. Nenech\u00e1m si tak skv\u011bl\u00e9ho pracovn\u00edka u\u017e nikam ut\u00e9ct,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Bezva,“ hodil ji se sm\u00edchem na zem a za\u010dal po n\u00ed dupat ne\u0161ikovn\u011b jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b v gumovk\u00e1ch. Je\u0161t\u011b \u017ee to nevid\u00ed Nicki. Hned by mi vynadala, \u017ee jsem j\u00ed j\u00e1 vynadal, kdy\u017e tohle d\u011blala dost brzo r\u00e1no. Ov\u0161em rozd\u00edl byl v tom, \u017ee se o tohle pokou\u0161ela s pet lahvemi.<\/em> „A\u017e ji p\u016fjdu vyhodit, stav\u00edm se v kant\u00fdn\u011b pro latt\u00e9. Chcete taky n\u011bco vz\u00edt?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b p\u0159i tom.<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed latt\u00e9? Aby to s v\u00e1mi neseklo,“ brouknu pobaven\u011b. „Mm, ale z\u0159ejm\u011b bych si ho dal taky. Potom v\u00e1m to zaplat\u00edm,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„M\u011bl jsem frapp\u00e9,“ oprav\u00ed m\u011b s \u00fa\u0161klebkem. „Nav\u00edc jsem toho moc nenaspal kv\u016fli tomu ichtylovi, co se mi ho tam sna\u017eil narvat,“ vypadne z n\u011bj op\u011bt, jako by snad ani neuva\u017eoval o tom, co \u0159\u00edk\u00e1. Hmm, to musela b\u00fdt celkem \u017ehav\u00e1 noc. Te\u010f u\u017e opravdu ch\u00e1pu, pro\u010d se mu \u0161patn\u011b sed\u00ed.<\/em> „Teda, do prdele, j\u00e1\u2026 Bo\u017ee, j\u00e1 se fakt omlouv\u00e1m,“ p\u0159iplesknul si znovu ruce na obli\u010dej. „Budu si za ka\u017ed\u00fd sprost\u00fd slovo d\u00e1vat facky, p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/p>\n

„Tome, to ned\u011blejte. Byl byste sam\u00e1 mod\u0159ina, a to j\u00e1 nechci,“ zasm\u011bju se a op\u0159u se o st\u016fl. „\u0158\u00edk\u00e1m v\u00e1m, bu\u010fte v klidu. O nic nejde. J\u00e1 taky um\u00edm mluvit sprost\u011b, dokonce bych \u0159ekl, \u017ee mi to jde,“ usm\u011bju se. „Ch\u00e1pu, \u017ee jste m\u011bl ru\u0161nou noc. Ka\u017ed\u00fd si t\u00edm mus\u00ed proj\u00edt,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n

„Prdel m\u011b bol\u00ed je\u0161t\u011b te\u010f,“ zasm\u00e1l se a sebral ze zem\u011b krabici. „Tak j\u00e1 letim, \u0161\u00e9fe.“<\/div>\n
„Za toho \u0161\u00e9fa v\u00e1s do n\u00ed je\u0161t\u011b kopnu,“ rozesm\u011bju se a pobaven\u011b ho sleduju. Vlastn\u011b m\u011b udivuje, \u017ee on by byl dole, chmm. Podle m\u011b to st\u0159\u00edd\u00e1. A vlastn\u011b\u2026 je\u017ei\u0161i, pro\u010d nad t\u00edmhle uva\u017euju.<\/em><\/div>\n
„Ne, ne, jenom to ne,“ vyp\u00edsknul hned a za\u010dal si krabic\u00ed chr\u00e1nit zadek.<\/div>\n
„To si vy\u0159i\u010fte s t\u00edm, ahm\u2026 no\u2026 s t\u00edm, s k\u00fdm jste si u\u017e\u00edval,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„To je takovej jeden fakt namakej sn\u011bdej t\u00fdpek s velkou kl\u00e1dou. Kdybyste ho vid\u011bl, tak\u2026“ odml\u010del se, „tak vlastn\u011b nic. Jste heterosexu\u00e1l,“ roze\u0161el se se sm\u00edchem ke dve\u0159\u00edm. Bo\u017ee.<\/em><\/div>\n
„Co vy v\u00edte, mo\u017en\u00e1 jsem utajenej bisexu\u00e1l anebo m\u00e1m skryt\u00e9 sklony,“ zasm\u011bju se. „Ale v\u011b\u0159\u00edm v\u00e1m, \u017ee musel b\u00fdt p\u011bkn\u00fd.“ On se ov\u0161em beze slov zastavil s rukou na klice a ohl\u00e9dl se po mn\u011b. Vypadal zasko\u010den\u011b, ale nic ne\u0159ekl. V tichosti na m\u011b hled\u011bl.<\/div>\n
„Promi\u0148te,“ semknu rty k sob\u011b, ale usm\u011bju se. „Nemyslel jsem to nijak \u0161patn\u011b, naopak,“ \u0159eknu ti\u0161e.<\/div>\n
„\u2026j\u00e1 v\u00edm,“ pousm\u011bje se.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u011bju se a odp\u00edchnu se od jeho stolu. Je\u0161t\u011b chv\u00edli si m\u011b prohl\u00ed\u017eel, a\u017e pro\u0161el dve\u0159mi. Z\u016fstal jsem se za n\u00edm d\u00edvat. Nikdy jsem se s nik\u00fdm o tomhle nebavil. Nebyl jsem snad ani v posledn\u00ed dob\u011b tak v rozpac\u00edch. Vlastn\u011b jsem r\u00e1d, \u017ee tady pracuje\u2026<\/em> Sklopil jsem o\u010di, a kdy\u017e ode\u0161el, vr\u00e1til jsem se k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Loudal jsem se s m\u00fdm obl\u00edben\u00fdm frapp\u00e9 a br\u00fdlemi na o\u010d\u00edch po firm\u011b a jen tak pokukoval, kde je co jin\u00e9ho. Up\u0159\u00edmn\u011b jsem m\u011bl trochu strach z t\u011bch zm\u011bn, o kter\u00fdch \u0161\u00e9f mluvil. V\u010dera jsem m\u011bl volno,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4529","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4529","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4529"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4529\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4529"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4529"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4529"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}