{"id":4531,"date":"2013-11-07T18:00:00","date_gmt":"2013-11-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4517"},"modified":"2013-11-07T18:00:00","modified_gmt":"2013-11-07T17:00:00","slug":"815-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/07\/815-17\/","title":{"rendered":"#815 17."},"content":{"rendered":"
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Monstrum<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Poj\u010f dovnit\u0159.“<\/em><\/div>\n

„Co\u017ee? Ne.“<\/em><\/div>\n
„Ano, poj\u010f dovnit\u0159. Nest\u016fj tam jen tak, vypad\u00e1 to hloup\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Uh\u2026 dob\u0159e\u2026“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
„Ve sv\u00e9 mysli jsem ji sledoval, jak um\u00edr\u00e1,“ vysv\u011btlil Bill a Tom poslouchal, neodv\u00e1\u017eil se otev\u0159\u00edt pusu nebo mrknout, b\u00e1l se, \u017ee by Bill p\u0159estal vypr\u00e1v\u011bt. Tohle byl krok vp\u0159ed.<\/div>\n
„D\u011bs\u00ed t\u011b to?“ zeptal se Tom opatrn\u011b, kdy\u017e to vypadalo, \u017ee u\u017e nic v\u00edc ne\u0159ekne.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill a Tom musel zamaskovat p\u0159ekvapen\u00ed. Ne\u010dekal, \u017ee Bill takhle odpov\u00ed. „Ne v tu chv\u00edli, kdy se to stalo. V tu chv\u00edli jsem se cht\u011bl ujistit, \u017ee u\u017e nikdy v \u017eivot\u011b znovu nevydechne, j\u00e1\u2026“ zastavil se a hluboce oddychoval, zat\u00ednal p\u011bsti. „Kdy\u017e jsem t\u011b uvid\u011bl ve dve\u0159\u00edch,“ pokra\u010doval, d\u00edval se Tomovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed a Tom se musel nutit k tomu, aby pohledem neuhnul. Kdy\u017e se Bill takhle d\u00edval, bylo to intenzivn\u00ed. „Ud\u011blal jsem to i tob\u011b. To<\/em> m\u011b vyd\u011bsilo.“<\/p>\n

Bill se zvedl a p\u0159e\u0161el k oknu. „Kdyby tam nebyl nikdo, kdo by m\u011b p\u0159iv\u00e1zal, a ty bys ve\u0161el d\u00e1l\u2026“ zavrt\u011bl hlavou. „Slib mi, \u017ee jestli na m\u011b tohle n\u011bkdy znovu p\u0159ijde, tak hned odejde\u0161.“<\/div>\n

Jeho t\u00f3n hlasu byl tak nal\u00e9hav\u00fd, \u017ee Tom p\u0159ik\u00fdvl, i kdy\u017e k n\u011bmu byl Bill z\u00e1dy.<\/div>\n
Bill si frustrovan\u011b projel vlasy rukou. Pro\u010d bl\u00e1bolil takov\u00e9 sra\u010dky? A co kdyby na Toma vyjel? Vloni mu to nevadilo s t\u00edm blon\u010fat\u00fdm idiotem.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Tom byl dobr\u00fd, uv\u011bdomil si Bill a zamra\u010dil se ven z okna. Byl dobr\u00fd v manipulov\u00e1n\u00ed Billa do mluven\u00ed a \u0159\u00edk\u00e1n\u00ed mu v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 nikdy nikomu \u0159\u00edct necht\u011bl. Nevid\u011bl d\u016fvod. Kdyby Tom cht\u011bl roz\u0161i\u0159ovat jeho malou z\u00e1hadu, Bill ho mohl pobavit, d\u00e1t mu n\u00e1pov\u011bdu po jeho cest\u011b.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby Tom zjistil, co ud\u011blal, u\u017e by se na n\u011bj nikdy ned\u00edval t\u00edm sam\u00fdm n\u011b\u017en\u00fdm pohledem.<\/p>\n

P\u0159ed p\u00e1r dny vid\u011bl ve sv\u00e9 hlav\u011b, jak z Toma vytla\u010duje \u017eivot, a ten obraz mu te\u010f visel p\u0159ed o\u010dima. Cht\u011bl se schoulit do klub\u00ed\u010dka a k\u0159i\u010det, cht\u011bl si vy\u0161kr\u00e1bat o\u010di hol\u00fdma rukama. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 ty obrazy zah\u00e1n\u011bla, byla jeho medic\u00edna. Ty zasran\u00fd pr\u00e1\u0161ky.<\/div>\n

Posledn\u00ed dobou bral dvojit\u00e9 d\u00e1vky, kv\u016fli Jostovi; bylo leh\u010d\u00ed se ovl\u00e1dat, kdy\u017e Tom tla\u010dil na \u010dudl\u00edky. To bylo dobr\u00e9, ale nen\u00e1vid\u011bl b\u00fdt otrokem t\u011bch pr\u00e1\u0161k\u016f.<\/div>\n
K\u00e9\u017e by se nem\u011bnil v monstrum poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si je nevzal.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Jsou ty pomluvy pravda?“<\/em><\/div>\n

„Ne.“<\/em><\/div>\n
„Uka\u017e.“<\/em><\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? V\u0161echny zuby m\u00e1m v po\u0159\u00e1dku.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

**<\/em>*<\/div>\n

\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee bych t\u011b nenechal mi ubl\u00ed\u017eit,“ \u0159ekl Tom a zvedl se, p\u0159e\u0161el k Billovi. D\u00edval se z okna; v\u00fdhled nebyl fantastick\u00fd, ale byl to v\u00fdhled. Venku byly stromy, stromy a hlavn\u00ed silnice, kter\u00e1 vedla do m\u011bsta, co bylo asi \u010dty\u0159i minuty j\u00edzdy odsud. Tom se d\u00edval na Bill\u016fv profil. Rty m\u011bl semknut\u00e9 ve slab\u00e9, p\u0159\u00edsn\u00e9 linii a mra\u010dil se.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ \u0159ekl, ale nezn\u011bl p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b. „Ob\u010das p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak\u00e9 to je c\u00edtit v\u00edtr,“ \u0159ekl najednou a polo\u017eil dlan\u011b na sklo mezi m\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00e9 zabra\u0148ovaly v \u00fat\u011bku. „Nevzpom\u00edn\u00e1m si.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt ven,“ \u0159ekl Tom a zachv\u011bl se nad my\u0161lenkou, \u017ee by musel po zbytek \u017eivota z\u016fstat v tak mal\u00e9 m\u00edstnosti. „Byl jsi venku, Bille.“<\/div>\n
„To nen\u00ed tot\u00e9\u017e.“ \u0158ekl Bill a zavrt\u011bl hlavou. „V\u016fbec to nen\u00ed tot\u00e9\u017e.“<\/div>\n
Tom se smutn\u011b usm\u00e1l a jemn\u011b fouknul v\u011bzni do tv\u00e1\u0159e. Bill sklopil hlavu, zasm\u00e1l se, koutkem oka se na Toma pod\u00edval.<\/div>\n
„Moc roztomil\u00e9.“<\/p>\n

Ale Tom byl p\u0159imra\u017een\u00fd.<\/div>\n

Bill se zamra\u010dil, semknul obo\u010d\u00ed. „Co?“<\/div>\n
„Ty ses\u2026 ty\u2026 ty ses zasm\u00e1l?“<\/div>\n
Bill zbledl. „J\u00e1 nev\u00edm.“ Pod\u00edval se znovu sm\u011brem z okna.<\/div>\n
„Ano, zasm\u00e1l,“ \u0159ekl Tom a usm\u00e1l se. Poprv\u00e9 to nebyl temn\u00fd sm\u00edch nebo ten fale\u0161n\u00fd, posm\u011b\u0161n\u00fd, Tom si byl jist\u00fd, \u017ee tenhle byl opravdov\u00fd.<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee se styd\u00ed\u0161 za sm\u00edch,“ \u0159ekl Tom a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Je se za co styd\u011bt, kdy\u017e z toho d\u011bl\u00e1\u0161 takovou v\u011bc,“ odfrkl si, pohled na stromech, kter\u00e9 se h\u00fdbaly ve v\u011btru. Tom si p\u0159\u00e1l, aby mohl p\u0159inutit v\u00edtr foukat na n\u011bj a ne jen jeho dech.<\/div>\n
„No, d\u011blej to \u010dast\u011bji,“ \u0159ekl a hrav\u011b vrazil ramenem do Billova, byl si v\u011bdom, \u017ee flirtuje, ale bylo mu to jedno.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ \u0159ekl Bill a znovu se na n\u011bj koutkem oka pod\u00edval, tak\u00e9 do n\u011bj vrazil, trochu siln\u011bji.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Pro\u010d jsi ve v\u011bzen\u00ed?“<\/em><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 moc ot\u00e1zek.“<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee to chci v\u011bd\u011bt.“<\/em><\/div>\n
„Dostane t\u011b to do pot\u00ed\u017e\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Jo? Jak\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„Pot\u00ed\u017e\u00ed, kter\u00e9 nechce\u0161.“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
\n

Tom odemkl auto, sv\u016fj \u010dern\u00fd a bly\u0161tiv\u00fd Cadillac, c\u00edtil se trochu sebejist\u011bji, kdy\u017e tu v\u0161ichni m\u011bli tak mal\u00e1 auta. Pohladil l\u00e1skypln\u011b kapotu. Mo\u017en\u00e1 to byl d\u00e1rek, \u00faplatek od jeho otce, ale stejn\u011b tu v\u011bc miloval.<\/p><\/div>\n

Nastoupil a pod\u00edval se na budovu, po\u010d\u00edtal patra a na\u0161el si Billovo okno. M\u011bl zata\u017een\u00e9 z\u00e1v\u011bsy, aby dovnit\u0159 ne\u0161lo slunce. Tom si povzdychl a op\u0159el se bradou o volant.<\/div>\n
Pro\u010d se tolik izoluje\u0161?<\/em><\/div>\n
V\u0161ichni ostatn\u00ed v\u011bzni byli dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. Pov\u00eddali si b\u011bhem ob\u011bda jako norm\u00e1ln\u00ed lid\u00e9 v kav\u00e1rn\u011b. B\u011bhem p\u0159est\u00e1vek venku spolu sed\u011bli, sm\u00e1li se a \u017eertovali. Bill sed\u011bl s\u00e1m v kout\u011b, s nik\u00fdm se nebavil. Tom m\u011bl dojem, \u017ee pr\u00e1v\u011b proto se ho v\u0161ichni tolik b\u00e1li. Nesocializoval se a tak byl d\u011bsiv\u00fd, proto\u017ee ho nikdo neznal. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee kdyby se Bill trochu v\u00edc bavil s lidmi okolo sebe, nebyl by tak zoufal\u00fd.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem na\u0161tvan\u00fd, vzals moji zasranou pistoli!“<\/em><\/div>\n

„Varoval jsem t\u011b, nebo ne?“<\/em><\/div>\n
Odfrknut\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nic jsem neud\u011blal.“<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/em><\/div>\n
„A kde je z\u00e1bava, kdy\u017e bude\u0161 mrtv\u00fd?“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
\n

Zat\u00edmco Tom z\u00edral na Billovo okno, Billovi p\u0159i\u0161la n\u00e1v\u0161t\u011bva. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal, kdy\u017e poznal mu\u017ee za dve\u0159mi sv\u00e9 cely, rychle se ale sebral. „Dlouho jsme se nevid\u011bli,“ zavrn\u011bl a rychle se zvedl.<\/p><\/div>\n

„Ne, z\u016fsta\u0148, kde jsi,“ \u0159ekl mu\u017e a Bill se zastavil, u\u0161kl\u00edbl se. „Neh\u00fdbej se.“<\/div>\n
„Neh\u00fdbu se,“ \u0159ekl Bill nevinn\u011b a zvedl ruce. „\u010cemu vd\u011b\u010d\u00edm za takov\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed?“<\/div>\n
Mu\u017e se zamra\u010dil. „Dr\u017e se d\u00e1l od toho nov\u00e1\u010dka, dr\u017e se od Toma d\u00e1l.“<\/div>\n
Bill\u016fv \u00fa\u0161klebek se zv\u011bt\u0161il, d\u00edval se na n\u011bj skrz \u017eelezn\u00e9 m\u0159\u00ed\u017ee. Vid\u011bl jen vr\u0161ek jeho obli\u010deje, ale bylo lehk\u00e9 vid\u011bt, \u017ee je na\u0161tvan\u00fd. „Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee v\u00edm, co d\u011bl\u00e1\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„A co d\u011bl\u00e1m?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Bill, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl co t\u00edm mysl\u00ed, ale cht\u011bl to stejn\u011b i tak sly\u0161et od n\u011bho.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161 co,“ odsekl blon\u010f\u00e1k, dlan\u00ed uhodil do m\u0159\u00ed\u017e\u00ed, a\u017e se celou chodbou ozvala r\u00e1na. „Z\u016fsta\u0148 od n\u011bj d\u00e1l.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a temn\u011b se na n\u011bj d\u00edval. „Jen \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„K \u010dertu s tebou,“ odsekl. „Jsi\u2026 ne, zapome\u0148 na to; Nev\u00edm, pro\u010d se v\u016fbec obt\u011b\u017euju.“<\/p>\n

A s t\u00edm Andreas ode\u0161el, dupal chodbou pry\u010d.<\/div>\n

Bill se zachichotal, proto\u010dil o\u010di a \u0161el si na postel od\u0161krtnout dal\u0161\u00ed den.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Zn\u00e1m tvoje jm\u00e9no.“<\/em><\/div>\n

Z\u00e1blesk. „Nezn\u00e1\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Bill.“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
\n

Jakmile Tom pro\u0161el dve\u0159mi sv\u00e9ho bytu, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co asi Bill d\u011bl\u00e1. Hodn\u011b na tohle myslel, ale obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e nebyl v pr\u00e1ci, kdy\u017e nem\u011bl mo\u017enost ho vid\u011bt. Kdy\u017e byl Tom doma, d\u011blal norm\u00e1ln\u00ed nudn\u00e9 dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1ce, co d\u011blal Bill?<\/p><\/div>\n

Tom vydechl, dal kl\u00ed\u010de do misky vedle dve\u0159\u00ed a zul si boty. Tohle se mu opravdu za\u010d\u00ednalo vymykat z ruky. Pl\u00e1n byl jednodu\u0161e zjistit, pro\u010d si v\u0161ichni mysl\u00ed, \u017ee je Bill tak nebezpe\u010dn\u00fd, pro\u010d se ho boj\u00ed a za co je zav\u0159en\u00fd, ale Tom se po cest\u011b dostal do n\u011b\u010deho, z \u010deho nev\u011bd\u011bl jak ven. Bill ho m\u011bl sev\u0159en\u00e9ho v \u017eelezn\u00e9 p\u011bsti.<\/div>\n
Jeho my\u0161lenky byly neust\u00e1le s v\u011bzn\u011bm; byla to posedlost. Z\u00e1vislost, mo\u017en\u00e1. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si tohle Bill pl\u00e1noval.<\/div>\n
Povzdychl si a projel si rukou dredy. Zrovna kdy\u017e se uvelebil na gau\u010di s ovlada\u010dem a kolou, p\u0159ipraven\u00fd odpo\u010d\u00edvat po dlouh\u00e9m dni v pr\u00e1ci, rozezvonil se mobil. Za\u00fap\u011bl, zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e a po chv\u00edli se zvedl.<\/p>\n

Tom za\u00fap\u011bl, kdy\u017e vid\u011bl, jak na n\u011bj blik\u00e1 ‚mamka‘, mobil netrp\u011bliv\u011b vibroval. Ne \u017ee by ne\u010dekal, \u017ee mu dnes bude volat, dal si telefon k uchu. „Mami?“<\/div>\n

„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed!“<\/em> \u0159ekla zp\u011bvn\u00fdm hlasem a Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„D\u00edky mami.“<\/div>\n
„Jde\u0161 n\u011bkam slavit?“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom up\u0159\u00edmn\u011b. „Mo\u017en\u00e1.“ Mo\u017en\u00e1 by mohl zavolat Georgovi a Gustavovi a n\u011bjak\u00fdm dal\u0161\u00edm koleg\u016fm, jestli necht\u011bj\u00ed j\u00edt pop\u00edt nebo n\u011bco, ale moc ho to nel\u00e1kalo. Kdyby tu bydleli n\u011bjac\u00ed sta\u0159\u00ed Tomovi kamar\u00e1di, pak by u\u017e byl venku a pil a bavil se, ale ti bydleli a\u017e moc daleko. Georg a Gustav byli jen otravn\u00ed. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 Georg.<\/div>\n
„M\u011bl bys j\u00edt ven,“<\/em> radila mu matka. „\u017dij trochu. A mo\u017en\u00e1 si najdi n\u011bjakou sle\u010dnu.“<\/p>\n

<\/em> Tom se vr\u00e1til na gau\u010d, posadil se a p\u0159ipravil se na hodinu nesmysln\u00e9ho pov\u00edd\u00e1n\u00ed; alespo\u0148 t\u0159icet minut bude na t\u00e9ma, pro\u010d si Tom nena\u0161el p\u0159\u00edtelkyni. „Nem\u00e1m \u010das na p\u0159\u00edtelkyni,“ \u0159ekl. „To v\u00ed\u0161.“<\/div>\n

„Hloupost,“<\/em> odfrkla si jeho m\u00e1ma a v jej\u00edm hlase byl sly\u0161et sm\u00edch. \u017dije\u0161 v tak mal\u00e9m m\u011bst\u011b, ani nev\u00edm, jestli si to zaslou\u017e\u00ed \u0159\u00edkat si m\u011bsto. Nem\u016f\u017ee se tam toho tolik d\u00edt.“<\/em><\/div>\n
Svat\u00e1 pravda. „Po\u0159\u00e1d m\u00e1m ale dost pr\u00e1ce.“ Po\u0161kr\u00e1bal se na krku, bylo mu nepohodln\u011b. Jeho m\u00e1ma mu d\u00fdchala na krk ohledn\u011b p\u0159\u00edtelkyn\u011b od doby, co se roze\u0161el s tou posledn\u00ed. Byla pak opravdu vlezl\u00e1 a bylo stra\u0161n\u00e9 bydlet s n\u00ed doma. Bydlel s rodi\u010di, dokud se nep\u0159est\u011bhoval sem a neza\u010dal pracovat, byl opravdu r\u00e1d, \u017ee tu kone\u010dn\u011b nem\u00e1 rodi\u010de. Bylo na \u010dase; necht\u011bl b\u00fdt jeden z t\u011bch dosp\u011bl\u00fdch chlap\u016f, kte\u0159\u00ed bydl\u00ed u m\u00e1my ve sklep\u011b.<\/p>\n

Jeho matka si dramaticky povzdechla.<\/div>\n

Tom proto\u010dil o\u010di. „Tak\u017ee, jestli \u010dek\u00e1\u0161 na vnou\u010data-„<\/div>\n
P\u0159i zm\u00ednce o vnou\u010datech ho hned p\u0159eru\u0161ila. „Kter\u00e1 budu m\u00edt? \u017de?“<\/em><\/div>\n
„Mami, ne\u2026“ tom za\u00fap\u011bl a promnul si frustrovan\u011b \u010delo. „Jsem na to moc mlad\u00fd. A v\u00ed\u0161, \u017ee nejd\u0159\u00edv budu muset naj\u00edt n\u011bkoho dostate\u010dn\u011b hloup\u00e9ho na to, aby se mnou cht\u011bl d\u011bti.“<\/div>\n
Jeho matka si znovu povzdychla. „J\u00e1 u\u017e neoml\u00e1dnu, Tome<\/em>,“ pop\u00edchla ho a Tom si pomyslel, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt snad ta nejnetrp\u011bliv\u011bj\u0161\u00ed \u017eensk\u00e1. „Kdy\u017e mi bylo co tob\u011b-„<\/em><\/div>\n
„U\u017e jsi byla osm m\u011bs\u00edc\u016f t\u011bhotn\u00e1, bla, bla, bla,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem. „Nejsi star\u00e1. Bude\u0161 \u017e\u00edt a\u017e do devades\u00e1ti dev\u00edti jako babi\u010dka, tak\u017ee m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b pades\u00e1t \u0161est let. A\u017e ti bude devades\u00e1t dev\u011bt, tak u\u017e nejsp\u00ed\u0161 bude\u0161 m\u00edt sedm vnou\u010dat a \u010dty\u0159i pravnou\u010data.“<\/div>\n
Tom opravdu doufal, \u017ee to tak nebude, jeliko\u017e byl jedin\u00e1\u010dek, ale alespo\u0148 to jeho m\u00e1mu uml\u010delo.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Neboj\u00edm se t\u011b, nev\u00edm, pro\u010d se v\u016fbec sna\u017e\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n

„M\u011bl by ses b\u00e1t.“<\/em><\/div>\n
„Neboj\u00edm. L\u00edb\u00ed\u0161 se mi.“<\/em><\/div>\n
\u00da\u0161klebek. „Nem\u011bl bych.“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
\n

„Jak depresivn\u00ed mus\u00ed b\u00fdt um\u0159\u00edt, kdy\u017e ti je devades\u00e1t dev\u011bt?“<\/p><\/div>\n

Bill se na n\u011bj chv\u00edli d\u00edval a pak sklopil hlavu, ti\u0161e se sm\u00e1l. „Co\u017ee?“<\/em> zvedl pohled zpoza ofiny; Tom vid\u011bl, \u017ee se kou\u0161e do pusy, aby se nesm\u00e1l.<\/div>\n
„Moje prababi\u010dka um\u0159ela, kdy\u017e j\u00ed bylo devades\u00e1t dev\u011bt. Skoro sto, um\u0159ela p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed t\u00edm. Deprimuj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„Jestli to nen\u00ed ta nejnahodilej\u0161\u00ed v\u011bc, co jsem sly\u0161el, tak nev\u00edm. Tak\u017ee znovu, co\u017ee?“<\/div>\n
„Ne, jen p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm,“ \u0159ekl Tom a sledoval, jak se Bill sna\u017e\u00ed nesm\u00e1t, potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed lechtat ho. To by se Billovi nejsp\u00ed\u0161 nel\u00edbilo. Necht\u011bl dne\u0161ek zkazit, dne\u0161ek byl dobr\u00fd, v\u0161iml si toho hned, co p\u0159i\u0161el. „Hej, nem\u00e1\u0161 hlad? Nen\u00ed u\u017e \u010das na ob\u011bd?“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161,“ souhlasil Bill a zvedl se. „M\u011bl bys j\u00edt, ne\u017e sem n\u011bkdo p\u0159ijde.“<\/div>\n
„Co kdybych t\u011b odvedl dol\u016f?“ navrhl Tom.<\/div>\n
Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Nem\u00e1te na to syst\u00e9m? Nest\u0159\u00edd\u00e1te se v nudn\u00e9 pr\u00e1ci?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, tohle nen\u00ed nudn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pap\u00edrov\u00e1n\u00ed,“ ujistil ho Tom. „Vezmu si to dneska za Gustava.“<\/p>\n

Bill se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl, Tom vyndal zpoza p\u00e1sku vys\u00edla\u010dku, \u0159ekl Georgovi, aby p\u0159i\u0161el nahoru pomoct, jeliko\u017e k tomu bylo pot\u0159eba dvou lid\u00ed, jeden aby \u0161el vep\u0159edu a druh\u00fd vzadu.<\/div>\n

„Nejd\u0159\u00edv vezmu celu t\u0159icet a t\u0159icet jedna, pak p\u0159ijdu.“<\/div>\n
„Jop, v\u00edm, jak to chod\u00ed,“ \u0159ekl Bill a vysko\u010dil si sednout na st\u016fl. „Po\u010dk\u00e1m tu.“<\/div>\n
Tom ode\u0161el a zamknul za sebou, i kdy\u017e se bude za m\u00ed\u0148 jak deset vte\u0159in zase vracet. Pak tu s n\u00edm n\u011bkdo bude, n\u011bjac\u00ed dal\u0161\u00ed v\u011bzni, a ti by si mohli v\u0161imnout, \u017ee Tom Billovu celu nezamknul.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„N\u011bco na tob\u011b se mi opravdu l\u00edb\u00ed.“<\/em><\/div>\n

„Opravdu? Co?“<\/em><\/div>\n
„Jo. Jsi jin\u00fd. Kv\u016fli tomu n\u011b\u010demu mi je s tebou\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u011b.“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Hej, je ob\u011bd.“ \u0158ekl Tom a za\u0165ukal na dve\u0159e od t\u0159ic\u00edtky, vid\u011bl, jak z koupelny vykoukl n\u011bjak\u00fd mu\u017e. P\u0159ik\u00fdvl a p\u0159i\u0161el ke dve\u0159\u00edm, Tom mu odemkl a pustil ho ven, zrovna kdy\u017e po schodech p\u0159i\u0161el Georg.<\/div>\n
„Nem\u011bl tohle dneska d\u011blat Gustav?“ zeptal se, kdy\u017e k n\u011bmu do\u0161el. „Ne, \u017ee bych si st\u011b\u017eoval, ale-„<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny, nechal vyj\u00edt t\u0159icet jedni\u010dku. „U\u017e jsem tady byl.“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi byl\u2026“ cht\u011bl se Georg zeptat, ale zmlkl, kdy\u017e si v\u0161iml, vedle kter\u00fdch dve\u0159\u00ed stoj\u00ed, dve\u0159\u00ed, je\u017e Tom poklidn\u011b odemykal. „Jsi \u0161\u00edlen\u00fd,“ sykl, zacouval a za\u010dal nejist\u011b odemykat t\u0159icet trojku. Tom koutkem oka vid\u011bl, jak mal\u00fd mu\u017e z t\u0159icet jedni\u010dky trochu couvnul, vypadal nerv\u00f3zn\u011b.<\/p>\n

Vydechl, otev\u0159el dve\u0159e a Bill sesko\u010dil ze stolu, p\u0159i\u0161el k n\u011bmu. „Ahoj,“ \u0159ekl t\u011bm t\u0159em, co u\u017e st\u00e1li venku. Dva z nich ho \u00fapln\u011b ignorovali a ten mal\u00fd trochu vyp\u00edskl, odvr\u00e1til pohled, schoval se za velk\u00e9ho, kter\u00e9ho Georg zrovna vypustil ven.<\/div>\n

Tom \u0161el vzadu, zat\u00edmco Georg vypou\u0161t\u011bl zbyl\u00fdch \u0161est v\u011bz\u0148\u016f na \u010dtvrt\u00e9m pat\u0159e. Bill \u0161el chodbou vedle Toma, jejich ruce se o sebe ot\u00edraly a ramena do sebe nar\u00e1\u017eela. \u0160li a\u017e moc bl\u00edzko u sebe, ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee mu nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct, a\u0165 jde pry\u010d, proto\u017ee Bill by ud\u011blal p\u0159esn\u00fd opak. Jako v\u00fdmluvu pro jejich bl\u00edzkost vzal Billa pevn\u011b za pa\u017ei, dr\u017eel ho na m\u00edst\u011b, jako by se b\u00e1l, \u017ee ute\u010de, v\u0161echno to byla jen hra, samoz\u0159ejm\u011b. Pod\u00edval se na v\u011bzn\u011b a v\u0161iml si, \u017ee se trochu u\u0161kl\u00edb\u00e1v\u00e1.<\/p>\n

„L\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e jsi na m\u011b hrub\u00fd,“ za\u0161eptal mu do ucha p\u0159i cest\u011b dol\u016f po schodech, Tom st\u00e1le pevn\u011b sv\u00edral Bill\u016fv biceps.<\/div>\n

„Zmlkni,“ zamumlal Tom, ale usm\u00edval se.<\/div>\n
Bylo to vzru\u0161uj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
Pokra\u010dovali dol\u016f po schodech, dobr\u00fd metr za ostatn\u00edmi v\u011bzni a Georgem. Kdy\u017e byli skoro dole v prvn\u00edm pat\u0159e, Bill promluvil. „Je n\u011bco depresivn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e kdy\u017e zem\u0159e\u0161 v jednadvaceti?“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„V\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi?“<\/em><\/div>\n

„V\u011b\u0159\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„Tak m\u011b polib.“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
\n

Tom si nebyl jist\u00fd, co na tohle odpov\u011bd\u011bt, pro\u010d nev\u011bd\u011bl, na co Bill mysl\u00ed. „Asi ano.“<\/p><\/div>\n

„Jo.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj pod\u00edval, zastavil. „Co-„<\/div>\n
„Nic,“ \u0159ekl Bill a zopakoval, co \u0159ekl Tom, „jen p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Tom na Billov\u011b ruce nepovolil, kdy\u017e ve\u0161li do j\u00eddelny, a c\u00edtil, jak se na n\u011b v\u0161ichni d\u00edvaj\u00ed. Georg z\u00edral s pusou otev\u0159enou, ostatn\u00ed v\u011bzni si \u0161eptali, nejsp\u00ed\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161leli, co Bill ud\u011blal, \u017ee ho str\u00e1\u017en\u00edk takhle vede. Naproti p\u0159es m\u00edstnost st\u00e1li Gustav s Andreasem. Andreas vypadal rozho\u0159\u010den\u011b, obli\u010dej temn\u00fd a rty semknut\u00e9, Tom odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„Tohle je, jako kdy\u017e se mi tenkr\u00e1t zd\u00e1lo, \u017ee jsem byl ve \u0161kole nah\u00fd,“ za\u0161eptal Bill na p\u016fl pusy, ale zn\u011bl pobaven\u011b.<\/p>\n

V m\u00edstnosti bylo \u0161\u00edlen\u00e9 ticho; jedin\u00e9 zvuky byly kroky Billa a Toma, kdy\u017e ho Tom vedl k pultu, aby si mohl vz\u00edt j\u00eddlo. M\u00e1lem ho zapomn\u011bl pustit.<\/div>\n

Tom musel souhlasit. Bylo to divn\u00e9, alespo\u0148 pro n\u011bj. Byl si jist\u00fd, \u017ee by sly\u0161el spadnout \u0161pendl\u00edk. Stejn\u011b se ale c\u00edtil tak n\u011bjak sebev\u011bdom\u011b. Mo\u017en\u00e1 dokonce trochu hrd\u011b, i kdy\u017e si v\u011bt\u0161ina lid\u00ed tady myslela, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 ze\u0161\u00edlel.<\/div>\n
Anna se na n\u011bj usm\u00e1la, kdy\u017e Billa p\u0159ivedl k pultu, n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd mu \u0159\u00edkal, \u017ee je nesoud\u00ed. Sna\u017eila se v\u011bzni pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, ale ten se jej\u00edm o\u010d\u00edm vyh\u00fdbal, tvrd\u011b sv\u00edral tal\u00ed\u0159, zat\u00edmco mu na n\u011bj d\u00e1vala j\u00eddlo. „M\u011bj se kr\u00e1sn\u011b, Bille.“ \u0158ekla, kdy\u017e se oto\u010dil pry\u010d.<\/div>\n
Neodpov\u011bd\u011bl.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Pro\u010d se sakra kouk\u00e1\u0161 na CSI?“<\/em><\/div>\n

„Proto\u017ee to m\u00e1m r\u00e1d.“<\/em><\/div>\n
„No, m\u016f\u017eu se d\u00edvat s tebou?“<\/em><\/div>\n
„Ne.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

***<\/em><\/div>\n

\n

„Jak na tom dnes je?“ zeptala se Anna Toma, d\u00edvala se na Bill\u016fv ne\u010diteln\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i.<\/p><\/div>\n

„Dob\u0159e,“ \u0159ekl. „Zd\u00e1 se, nev\u00edm, ne \u00fapln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, ale \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle.“<\/div>\n
„Hm.“ Anna vypadala p\u0159ekvapen\u011b, kr\u010dila obo\u010d\u00ed, kdy\u017e se d\u00edvala, jak j\u00ed.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Jen, oh, nejsp\u00ed\u0161 se na m\u011b bude zlobit, \u017ee jsem ti to \u0159ekla, ale\u2026 m\u00e1 dneska narozeniny.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zalapal Tom po dechu. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu ho to naprosto \u0161okovalo, jako by ani ne\u010dekal, \u017ee n\u011bkdo jako Bill m\u00e1 narozeniny. Stupidn\u00ed. „Opravdu?“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvla. „Myslela jsem si, \u017ee se kv\u016fli tomu bude dneska chovat trochu v\u00edc rezervovan\u011b, ale asi ne.“<\/div>\n
Kdyby Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 dnes Bill narozeniny, asi by si tak\u00e9 myslel, \u017ee se dnes bude chovat trochu v\u00edc na hran\u011b.<\/div>\n
„To je \u0161\u00edlen\u00e9,“ \u0159ekl a trochu se zasm\u00e1l, zavrt\u011bl hlavou. „J\u00e1 m\u011bl narozeniny v\u010dera.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Anna tak\u00e9 vypadala p\u0159ekvapen\u011b. „No, tak v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „D\u00edky.“<\/div>\n
Ne\u0161el slavit; jen odpo\u010d\u00edval na gau\u010di s pytl\u00edkem bramb\u016frk\u016f a lahv\u00ed coca coly, d\u00edval se na filmy. Mo\u017en\u00e1 to nebylo b\u011b\u017en\u00e9, aby takhle mlad\u00fd mu\u017e slavil narozeniny, ale Tomovi to sta\u010dilo. „Tak\u017ee kolik mu je?“<\/div>\n
„Dvacet jedna.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Hej, v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed.“<\/em><\/div>\n

„Co si to \u0159ekl?“<\/em><\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed. M\u00e1\u0161 narozeniny, ne?“<\/em><\/div>\n
„Neslav\u00edm narozeniny.“<\/em><\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 mluvit t\u00edmhle t\u00f3nem, jen jsem-„<\/em><\/div>\n
„Tenhle den pro m\u011b nen\u00ed nijak speci\u00e1ln\u00ed. Je to jen dal\u0161\u00ed den.“<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee nechce\u0161 dort? P\u0159inesl jsem dort.“<\/em><\/div>\n
Odfrknut\u00ed. „Nech si to.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

***<\/em><\/div>\n

Tom p\u0159e\u0161el k Billovu stolu, p\u0159edst\u00edral, \u017ee tam jen stoj\u00ed a hl\u00edd\u00e1. Cht\u011bl Billovi pop\u0159\u00e1t v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed, ale trochu se b\u00e1l jeho reakce. M\u011bl ta slova n\u011bkolikr\u00e1t na \u0161pi\u010dce jazyka, ale v\u017edycky si to rozmyslel. Srab.<\/div>\n
„P\u0159isedne\u0161 si?“ zeptal se Bill a uk\u00e1zal na pr\u00e1zdnou \u017eidli naproti n\u011bmu.<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „U\u017e takhle na n\u00e1s z\u00edraj\u00ed.“<\/div>\n
„Nech je,“ pokr\u010dil Bill rameny, dal si sousto do pusy a kousal.<\/div>\n
Tom pop\u0159em\u00fd\u0161lel, ale rozhodl se to neud\u011blat, kdy\u017e zachytil Andreas\u016fv pohled, jeho o\u010di modr\u00e9 jako led. Tom se zachv\u011bl, odvr\u00e1til pohled a z\u016fstal st\u00e1t tam, kde byl.<\/div>\n
„Fajn,“ \u0159ekl Bill, pokr\u010dil jedn\u00edm ramenem.<\/p>\n

Tom zachoval pozici, sna\u017eil se nekoukat moc na Billa, b\u00e1l se, \u017ee si toho ostatn\u00ed v\u0161imnout, ale to se u\u017e nejsp\u00ed\u0161 stalo. Georg, Gustav a Andreas se na n\u011bj zamra\u010den\u011b d\u00edvali, i kdy\u017e Gustav vypadal sp\u00ed\u0161 zv\u011bdav\u011b na rozd\u00edl od t\u011bch dvou.<\/div>\n

Nev\u0161\u00edmej si jich, nic nev\u011bd\u00ed,<\/em> \u0159\u00edkal si a narovnal ramena.<\/div>\n
Bylo to hloup\u00e9, opravdu. Jedin\u00e9 co d\u011blal, bylo, \u017ee Billa nav\u0161t\u011bvoval, a to nebylo neleg\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

***<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„V\u00ed\u0161\u2026 l\u00edb\u00ed\u0161 se mi.“<\/em><\/div>\n

„Opravdu?“<\/em><\/div>\n
„Mhm“<\/em><\/div>\n
Bl\u00ed\u017e.<\/em><\/div>\n
„Jsi\u2026“<\/em><\/div>\n
Bl\u00ed\u017e.<\/em><\/div>\n
„…kus.“<\/em><\/div>\n
Dotek.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

***<\/em><\/div>\n

Tom a Georg odvedli v\u011bzn\u011b po ob\u011bd\u011b zp\u00e1tky a Bill k n\u011bmu byl st\u00e1le bl\u00edzko, jako by to v\u016fbec nevadilo, jako by si lidi nic ne\u0159\u00edkali.<\/div>\n
Tom semknul zuby, kdy\u017e se jejich ruce dotkly u\u017e asi post\u00e9, ale rozhodl se to ignorovat. Necht\u011bl p\u0159it\u00e1hnout je\u0161t\u011b v\u00edc pozornosti. V\u011bd\u011bl, \u017ee Georg i ostatn\u00ed v\u011bzni d\u00e1vaj\u00ed pozor, sna\u017eili se to skr\u00fdt, ale moc jim to ne\u0161lo.<\/div>\n
Jeliko\u017e Billova cela byla a\u017e na sam\u00e9m konci chodby, byl skoro posledn\u00ed, kter\u00fd k sob\u011b ode\u0161el. Georg z\u016fstal v pozad\u00ed, zat\u00edmco mu Tom podr\u017eel dve\u0159e. „Hej,“ za\u0161eptal, dost ti\u0161e na to, aby to Georg nesly\u0161el, Bill se oto\u010dil. Zhluboka se nadechl. „V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed,“ za\u0161eptal skrz m\u0159\u00ed\u017ee a v\u011bnoval Billovi rychl\u00fd \u00fasm\u011bv, pak s Georgem ode\u0161el. Ne\u010dekal, aby vid\u011bl Bill\u016fv v\u00fdraz, ale dok\u00e1zal si p\u0159edstavit, jak se asi tv\u00e1\u0159il.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Co m\u00e1\u0161 proti sv\u00e9mu otci, Bille?“<\/em><\/div>\n

„Dr\u017e hubu.“<\/em><\/div>\n
„Ne, chci v\u011bd\u011bt, co m\u00e1\u0161 proti sv\u00e9mu otci.“<\/em><\/div>\n
„Dr\u017e kurva hubu!“<\/em><\/div>\n
„Jen chci-„<\/em><\/div>\n
R\u00e1na p\u011bst\u00ed.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
\n

Billova n\u00e1lada klesla jako k\u00e1men do vody tak rychle, \u017ee to c\u00edtil i fyzicky. Z\u00edral na dve\u0159e.<\/p><\/div>\n

Jak to kurva mohl Tom v\u011bd\u011bt?<\/div>\n
Jestli v\u011bd\u011bl, kdy m\u00e1 narozeniny, co je\u0161t\u011b v\u011bd\u011bl?<\/div>\n
Za\u0165al p\u011bsti.<\/div>\n
Nem\u011bl sv\u00e9 narozeniny r\u00e1d, nikdy je neslavil a nikdy nebude. Bylo to jen dal\u0161\u00ed den<\/em>, nez\u00e1le\u017eelo<\/em> na tom. Co bylo tak \u00fa\u017easn\u00e9ho na st\u00e1rnut\u00ed? Pro\u010d slavit<\/em> to, \u017ee jste bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e k smrti?<\/div>\n
Oto\u010dil se a rozt\u0159esen\u011b se rozhl\u00e9dl, pot\u0159eboval n\u011bco d\u011blat, n\u011bjak se rozpt\u00fdlit, n\u011bco, do \u010deho d\u00e1t energii, ale nic tu nebylo a tak frustrovan\u011b vyk\u0159ikl.<\/div>\n
Pro\u010d to musel Tom \u0159\u00edkat!<\/div>\n
Hn\u011bv se v n\u011bm va\u0159il; c\u00edtil, jak mu pulzuje \u017eilami jako jed, jak se mu zatm\u00edv\u00e1 p\u0159ed o\u010dima. M\u011bl je\u0161t\u011b hodiny \u010das, ne\u017e p\u0159ijde sestra s jeho dal\u0161\u00ed d\u00e1vkou l\u00e9k\u016f. Bylo to a\u017e moc dlouho.<\/div>\n
Vytrhl jeden ze \u0161upl\u00edk\u016f, kter\u00fd obsahoval jeho oble\u010den\u00ed a hodil ho p\u0159es m\u00edstnost tak, \u017ee narazil do zdi. Zrychlen\u011b d\u00fdchal.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se.“<\/em><\/div>\n

„Nemysl\u00edm si, \u017ee jsem t\u011b kdy sly\u0161el se za n\u011bco omluvit.“<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1m r\u00e1d omluvy.“<\/em><\/div>\n
„To vid\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„No, ale stejn\u011b se omlouv\u00e1m. Necht\u011bl jsem t\u011b uhodit.“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
\n

Bill se sesunul k zemi, chv\u011bl se jako list. Ta energie tu st\u00e1le byla a on ji ze sebe nemohl dostat. P\u0159it\u00e1hl si kolena k hrudn\u00edku, sna\u017eil se nek\u0159i\u010det nebo ned\u011blat nic, co by mu ubl\u00ed\u017eilo. Necht\u011bl, aby ho zase sv\u00e1zali. A co kdyby p\u0159i\u0161el Tom?<\/p><\/div>\n

Musel se uklidnit s\u00e1m.<\/div>\n
Zhluboka se nadechoval, zoufale se sna\u017eil vzpomenout si na to, co ho u\u010dila Anna o sebekontrole. Pro\u010d ji neposlouchal?<\/p>\n

Zav\u0159el o\u010di a op\u0159el si hlavu o ze\u010f, semknul zuby, pevn\u011b. N\u00e1dech nosem, pusou v\u00fddech, n\u00e1dech nosem, v\u00fddech pusou. Po\u010dkat, ne a\u017e moc, pak by se mu mohlo d\u00fdchat \u0161patn\u011b.<\/div>\n

Jeho dech se t\u0159\u00e1sl s ka\u017ed\u00fdm v\u00fddechem i n\u00e1dechem, jeho prsty skoro protrh\u00e1valy jemnou l\u00e1tku, ze kter\u00e9 m\u011bl kalhoty, ale \u010d\u00edm v\u00edc se soust\u0159edil na d\u00fdch\u00e1n\u00ed a vyprazd\u0148ov\u00e1n\u00ed hlavy, t\u00edm v\u00edc se mu zpomalovalo srdce, nakonec pustil kolena, nechal nohy sjet na podlahu.<\/div>\n
Poprv\u00e9 se Billovi poda\u0159ilo o samot\u011b p\u0159edej\u00edt z\u00e1chvatu.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

„Nemysli si, \u017ee jsem si nev\u0161iml, jak jsi mi vzal kl\u00ed\u010de.“<\/em><\/div>\n

\u00da\u0161klebek. „Jsi dobr\u00fd.“<\/em><\/div>\n
„To ty taky. Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“<\/em><\/div>\n
„Abych ti dok\u00e1zal, \u017ee jsem nebezpe\u010dn\u00fd.“<\/em><\/div>\n
„Jedin\u00e1 v\u011bc, kterou jsi mi dok\u00e1zal, je, \u017ee jsi dobr\u00fd kaps\u00e1\u0159.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

***<\/em><\/div>\n

Jen aby se ujistil, Bill na n\u011bkolik minut z\u016fstal naprosto v klidu, sna\u017eil se nemyslet na Toma a na to, co v\u011bd\u011bl, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, kdy m\u00e1 narozeniny; to by ho jen znovu rozhodilo.<\/div>\n
Kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee je klidn\u00fd, rozt\u0159esen\u011b se zvedl, c\u00edtil se unaven\u00fd ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho. Nep\u0159iznal si to, ale c\u00edtil jakousi hrdost, \u017ee to porazil s\u00e1m, \u017ee p\u0159evzal kontrolu nad svou mysl\u00ed a uklidnil se bez ciz\u00ed pomoci.<\/p>\n

M\u00e1lem vysko\u010dil z k\u016f\u017ee, kdy\u017e se ozvalo za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, n\u011bco, co se mu nestalo u\u017e opravdu dlouho, ale te\u010f si byl tak jist\u00fd, \u017ee je s\u00e1m, \u017ee byl opravdu up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e venku uvid\u011bl Toma.<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl rychle. „Vyd\u011bsil jsem t\u011b. J\u00e1 jen\u2026 omlouv\u00e1m se, jestli jsem t\u011b p\u0159edt\u00edm vyd\u011bsil. M\u016f\u017eu d\u00e1l?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co se to s n\u00edm d\u011blo, \u017ee si tam Toma nev\u0161iml. V\u017edycky tyhle v\u011bci v\u011bd\u011bl.<\/p>\n

Tom ve\u0161el a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. V\u0161iml si \u0161upl\u00edku na zemi a Bill m\u011bl dojem, \u017ee v jeho o\u010d\u00edch vid\u00ed z\u00e1blesk l\u00edtosti. „To je kv\u016fli mn\u011b?“<\/div>\n

Bill jen p\u0159ik\u00fdvl, zamra\u010dil se a posadil se na postel, st\u00e1le se mu t\u0159\u00e1sla chodidla.<\/div>\n
„U\u017e to nikdy nezm\u00edn\u00edm,“ \u0159ekl Toma a nejist\u011b si promnul krk, jako v\u017edy, kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. „J\u00e1 jen, m\u011bl jsi hezk\u00fd den a\u2026“<\/div>\n
„Tys ho zni\u010dil,“ \u0159ekl Bill lehce, ale v\u00e1\u017en\u011b v tu samou chv\u00edli.<\/div>\n
„Promi\u0148.“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n

„Kurva.“<\/em><\/div>\n
„Jo. Bo\u017ee, v\u00edc.“<\/em><\/div>\n
„Ty\u2026 uhn\u2026 dob\u0159e.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

***<\/em><\/div>\n


<\/em> „To nic,“ \u0159ekl Bill a uk\u00e1zal Tomovi, aby \u0161el k n\u011bmu a sedl si.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a posadil se, Bill se k n\u011bmu p\u0159isunul bl\u00ed\u017e, a\u017e se jejich boky dot\u00fdkaly. Tom p\u0159edst\u00edral, \u017ee mu to nevad\u00ed, ale Bill se nenarodil v\u010dera.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dl jsi to dob\u0159e,“ \u0159ekl mu Tom a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby se \u010dasto \u010dervenal, tak by to d\u011blal pr\u00e1v\u011b te\u010f, ale nane\u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bl tohle proklet\u00ed. Tom to vid\u011bl? Rychle se donutil usm\u00e1t.<\/div>\n
„Jsi na m\u011b hrd\u00fd?“<\/div>\n
Tom se jen usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „Vid\u00ed\u0161, nejsi nebezpe\u010dn\u00fd. Kdy\u017e chce\u0161, dok\u00e1\u017ee\u0161 se kontrolovat.“<\/div>\n
Bill se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed, aby se ujistil, \u017ee to pochop\u00ed. „Jen proto, \u017ee jsem to ud\u011blal jednou, neznamen\u00e1, \u017ee to ud\u011bl\u00e1m znovu,“ \u0159ekl. „Tohle nebylo nic velk\u00e9ho, a m\u011bl jsem dnes svoje pr\u00e1\u0161ky, je to-„<\/p>\n

Najednou se zasekl, vykulil o\u010di, kdy\u017e mu Tom p\u0159ilo\u017eil ukazov\u00e1\u010dek na rty, uti\u0161il ho s tich\u00fdm sm\u00edchem. „Zvl\u00e1dl jsi to dob\u0159e, Bille.“<\/div>\n

Billa ten nep\u0159edv\u00eddateln\u00fd dotek zasko\u010dil. Ani se p\u0159eci nesna\u017eil, aby se ho Tom dotkl. V\u0161echno, co \u0159ekl, myslel v\u00e1\u017en\u011b; tohle nebyl trik, jak Toma donutit dotknout se ho. Zamrkal, nebyl si jist\u00fd, co d\u011blat. Tom\u016fv prst byl st\u00e1le na jeho rtech a on v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby tohle byl jeho pl\u00e1n, tak by ho u\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed nas\u00e1l mezi rty.<\/div>\n
Ne\u017e se mohl zeptat Toma, co to d\u011bl\u00e1, Tom se k n\u011bmu p\u0159iklonil a jemn\u011b ho pol\u00edbil.<\/div>\n
Bill ztuhl, kdy\u017e mu my\u0161lenky explodovaly na milion kousk\u016f. Co?<\/p>\n

Polibek nebyl dlouh\u00fd, ale dost dlouh\u00fd na to, aby Bill zav\u0159el o\u010di. Rozhodl se na to ka\u0161lat a hr\u00e1t tu hru, kterou cht\u011bl hr\u00e1t Tom. Jasn\u011b mu to d\u00e1valo v\u00fdhodu, a\u0165 to bylo pl\u00e1novan\u00e9 nebo ne. Nechal Toma vz\u00edt ho za temeno hlavy a l\u00edbat ho hloub\u011bji. Nechal ho zajet mu prsty do vlas\u016f a trochu vzdychl, byl frustrovan\u00fd z toho, jak pomal\u00fd Tom byl. Pot\u0159eboval l\u00edbat tvrd\u011bji, rychleji, hloub\u011bji, ale Tom to odm\u00edtal, a tak byli zaseknuti v pomal\u00e9m tanci jazyk\u016f bojuj\u00edc\u00edch o dominanci.<\/p>\n

Kdy\u017e se odt\u00e1hli, Billovi tepalo ve rtech.Tom se zasm\u00e1l a zvedl se, opr\u00e1\u0161il si kalhoty. „Ne v\u0161echno jde podle tv\u00e9ho pl\u00e1nu, co?“<\/div>\n

***<\/div>\n

„Dostanu t\u011b pry\u010d.“<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/em><\/div>\n
„Dnes v noci, prot\u00e1hnu t\u011b ven.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

***<\/em><\/div>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror Monstrum *** „Poj\u010f dovnit\u0159.“ „Co\u017ee? Ne.“ „Ano, poj\u010f dovnit\u0159. Nest\u016fj tam jen tak, vypad\u00e1 to hloup\u011b.“ „Uh\u2026 dob\u0159e\u2026“ *** „Ve sv\u00e9 mysli jsem ji sledoval, jak um\u00edr\u00e1,“ vysv\u011btlil Bill a Tom poslouchal, neodv\u00e1\u017eil se otev\u0159\u00edt pusu nebo mrknout, b\u00e1l se,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-4531","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4531","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4531"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4531\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4531"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4531"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4531"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}