{"id":4537,"date":"2013-11-06T17:00:00","date_gmt":"2013-11-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4523"},"modified":"2013-11-06T17:00:00","modified_gmt":"2013-11-06T16:00:00","slug":"bourdon-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/06\/bourdon-16\/","title":{"rendered":"Bourdon 16."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo kr\u00e1tce po p\u00e1t\u00e9. Nad \u00fadol\u00edm, v n\u011bm\u017e se nach\u00e1zelo n\u011bkolik hust\u011b posazen\u00fdch vesni\u010dek, se pr\u00e1v\u011b probouzelo slunce a slibovalo jeden z m\u00e1la hezk\u00fdch dn\u016f.<\/div>\n
Tom u\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le vysed\u00e1vat v zahrad\u011b. Po t\u0159ech hodin\u00e1ch bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e9ho z\u00edr\u00e1n\u00ed na oblohu vstal a roze\u0161el se dovnit\u0159 s jedin\u00fdm c\u00edlem. D\u00e1t si po\u0159\u00e1dn\u011b horkou sprchu a alespo\u0148 na malou chv\u00edli ulevit sv\u00e9mu sv\u011bdom\u00ed. P\u0159i pohledu do velik\u00e9ho zrcadla v koupeln\u011b usoudil, \u017ee vypad\u00e1 \u00fapln\u011b stejn\u011b, jak se c\u00edtil. P\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. A v\u011bd\u011bl, \u017ee se tak bude c\u00edtit do chv\u00edle, ne\u017e se odhodl\u00e1 Billovi omluvit a p\u0159izn\u00e1 si, \u017ee se chov\u00e1 jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Chr\u00e1n\u00ed si sv\u016fj vz\u00e1cn\u00fd poklad v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi zp\u016fsoby, nehled\u011b na to, zdali jsou dobr\u00e9 nebo \u0161patn\u00e9. Nejv\u00edce ze v\u0161eho se jej v\u0161ak sna\u017eil uchr\u00e1nit s\u00e1m p\u0159ed sebou, a pr\u00e1v\u011b t\u00edm Billovi tolik ubli\u017eoval.<\/p>\n

O\u010dima naposled prol\u00e9tl zn\u00e1m\u00e9 prost\u0159ed\u00ed. N\u00e1dobku s m\u00fddlem, kal\u00ed\u0161ek s kart\u00e1\u010dkem na zuby, gumovou kachnu, kterou tam m\u011bl je\u0161t\u011b od sv\u00fdch d\u011btsk\u00fdch let a nyn\u00ed slou\u017eila jako vtipn\u00fd dopln\u011bk. Ukazov\u00e1\u010dkem dloubl do hladk\u00e9 plochy zrcadla, zamra\u010dil se na sv\u016fj unaven\u00fd v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e a vstoupil do sprchy, kde sv\u00e9 t\u011blo odevzdal do rukou jednomu ze \u010dty\u0159 p\u0159\u00edrodn\u00edch \u017eivl\u016f. Namydlil se, do vlas\u016f si nalil men\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed \u0161amponu a zasekl se. V t\u00e9 chv\u00edli kone\u010dn\u011b pochopil, co se stalo. Pochopil, pro\u010d se v koupeln\u011b n\u00e1hle c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u011b nesv\u016fj. Otev\u0159el dve\u0159e sprchov\u00e9ho koutu a vystr\u010dil hlavu, aby se mohl ujistit, \u017ee se mu to jen zd\u00e1lo a \u017ee byl po probd\u011bn\u00e9 noci pouze paranoidn\u00ed.<\/p>\n

Nebyl.<\/div>\n

\n
M\u00edsto, kter\u00e9 ji\u017e n\u011bkolik dn\u016f pat\u0159ilo Billovu kal\u00ed\u0161ku s kart\u00e1\u010dkem na zuby, bylo pr\u00e1zdn\u00e9. Po vtipn\u00e9m, keramick\u00e9m v\u00fdtvoru jeho otce n\u00e1hle nebylo ani stopy, a \u010d\u00edm d\u00e9le z\u00edral na mal\u00fd kousek pr\u00e1zdn\u00e9ho prostoru, t\u00edm h\u016f\u0159 se c\u00edtil. Popadla jej neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 \u00fazkost a strach. Vylezl ze sprchy, v rychlosti si kolem bok\u016f omotal ru\u010dn\u00edk, nehled\u011b na to, \u017ee byl cel\u00fd od p\u011bny. Ut\u0159el si ji pouze z o\u010d\u00ed, aby vid\u011bl, kter\u00fdm sm\u011brem se m\u00e1 rozb\u011bhnout. S prudce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem vyb\u011bhl z koupelny a dezorientovan\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Op\u011bt jej p\u0159epadl pocit \u0161tvan\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete, kter\u00e9 se ocitlo v bludi\u0161ti a nedok\u00e1\u017ee naj\u00edt spr\u00e1vnou cestu ven. Za z\u00e1dy mu \u010d\u00edh\u00e1 n\u011bkolik lovc\u016f a v\u00fdchod v nedohlednu.<\/p>\n

Bill je pry\u010d! Ode\u0161el! Ode\u0161el, proto\u017ee jsi hlup\u00e1k a tolik jsi mu ubl\u00ed\u017eil!<\/p>\n

<\/em> Ty dv\u011b minuty, po dobu kter\u00fdch pouze bezmocn\u011b nahl\u00ed\u017eel do pokoj\u016f, bezv\u00fdsledn\u011b, byly pro n\u011bj nekone\u010dn\u00e9. Jako by z n\u011bj za ten kr\u00e1tk\u00fd \u010das pomalu odt\u00e9kal \u017eivot. Opou\u0161t\u011bl jeho \u017e\u00edly, kter\u00e9 j\u00edm p\u0159estaly z\u00e1sobovat srdce, a on se prom\u011bnil v robota, kter\u00fdm se nikdy necht\u011bl st\u00e1t. Jakmile nakonec vb\u011bhl do kuchyn\u011b a spat\u0159il jej sklon\u011bn\u00e9ho nad odpadkov\u00fdm ko\u0161em, nedok\u00e1zal jednat jinak. S neskr\u00fdvanou \u00falevou vydechl jeho jm\u00e9no a i p\u0159es Billovo p\u0159ekvapen\u00ed se k n\u011bmu rozeb\u011bhl a sev\u0159el jej ve sv\u00e9m objet\u00ed, zanech\u00e1vaj\u00edc na Billov\u011b \u010dist\u00e9m oble\u010den\u00ed chum\u00e1\u010de p\u011bny. Siln\u011b jej obj\u00edmal, a z\u00e1rove\u0148 se sna\u017eil b\u00fdt dostate\u010dn\u011b n\u011b\u017en\u00fd, aby mu neubl\u00ed\u017eil je\u0161t\u011b v\u00edce. Tiskl jej na sv\u00e9 mokr\u00e9 t\u011blo i p\u0159esto, \u017ee Bill jeho stisk neop\u011btoval. Pot\u0159eboval jej c\u00edtit. Nadechnout se jeho v\u016fn\u011b, dotknout se havran\u00edch vlas\u016f, st\u00e1t se op\u011bt \u017eij\u00edc\u00ed bytost\u00ed.<\/p>\n

„Co se stalo?“ Bill se od n\u011bj pomalu odsunul a m\u00edsto toho, aby mu pohl\u00e9dl do tv\u00e1\u0159e, zad\u00edval se na st\u0159epy, kter\u00e9 d\u00edky Tomovu objet\u00ed upustil a nyn\u00ed se nach\u00e1zely rozh\u00e1zen\u00e9 po podlaze.<\/div>\n

„J-j\u00e1\u2026 myslel jsem\u2026 myslel jsem, \u017ees ode\u0161el.“<\/p>\n

Bill zaslechl zoufalstv\u00ed, se kter\u00fdm to vyslovil. Bylo nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e9, ale nedonutilo jej zvednout tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dnout mu do o\u010d\u00ed. Ty jeho byly \u010derven\u00e9, opuchl\u00e9, sta\u010dila by mu vte\u0159ina na to, aby pochopil, \u017ee se celou noc tr\u00e1pil. A to Bill necht\u011bl. A jako vrchol toho v\u0161eho byl polonah\u00fd, pouze s ru\u010dn\u00edkem kolem pasu, a Bill netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e svl\u00e9knout jej a dotknout se hol\u00e9 k\u016f\u017ee.<\/p>\n

„Tv\u016fj kal\u00ed\u0161ek zmizel, a tak jsem si myslel-„<\/div>\n

„Nezmizel,“ ozval se Bill tich\u00fdm hlasem a l\u00edtostiv\u011b si prohl\u00ed\u017eel hromadu st\u0159ep\u016f. „Rozbil jsem ho.“<\/p>\n

Tom se tak\u00e9 zad\u00edval na st\u0159epy, klekl si a dva nejv\u011bt\u0161\u00ed kousky vzal mezi prsty a p\u0159ilo\u017eil je k sob\u011b. Chv\u00edli si s nimi hr\u00e1l, ne\u017e op\u011bt promluvil. Zvedl hlavu a pohl\u00e9dl na Billa, kter\u00fd se nedok\u00e1zal v\u010das odvr\u00e1tit, a sledoval jej smutn\u00fdma o\u010dima. „Mohl bych jej spravit. Bude to sice chv\u00edli trvat, ale nem\u011bl by to b\u00fdt zas a\u017e takov\u00fd probl\u00e9m. Co ty na to?“<\/div>\n

„D\u011bkuji, ale nen\u00ed t\u0159eba. Nechci ti p\u0159id\u00e1vat dal\u0161\u00ed starosti. Byl jsem neopatrn\u00fd a zni\u010dil jsem jej.“<\/div>\n
„Bille, v\u00edm, jak moc se ti l\u00edbil. Chce to jenom tro\u0161ku lepidla a trp\u011blivosti a bude zase jako nov\u00fd.“<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161.“ Rychle si ot\u0159el z tv\u00e1\u0159e zbytky p\u011bny, v\u011bnoval Tomovi kr\u00e1tk\u00fd pohled a s tich\u00fdm ozn\u00e1men\u00edm, \u017ee si p\u016fjde je\u0161t\u011b lehnout, vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

„Bille.“<\/p>\n

Nezastavoval, neposlouchal. Kr\u00e1\u010del d\u00e1l a n\u011bkde v polovin\u011b schodi\u0161t\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee Tom jde za n\u00edm. Neot\u00e1\u010del se. Ve\u0161el do pokoje doufaje, \u017ee Tom zmiz\u00ed za dve\u0159mi koupelny a on tak z\u00edsk\u00e1 voln\u00fd prostor pro zklidn\u011bn\u00ed sv\u00fdch ho\u0159\u00edc\u00edch tv\u00e1\u0159\u00ed. Nestalo se tak.<\/p>\n

Nep\u0159e\u0161lo ani p\u011bt vte\u0159in a on c\u00edtil sev\u0159en\u00ed Tomov\u00fdch dlan\u00ed kolem bok\u016f a jeho hork\u00fd dech na sv\u00e9m krku. Op\u011bt se s n\u00edm zato\u010dil sv\u011bt. Posb\u00edral v\u0161echny sv\u00e9 s\u00edly, obr\u00e1til se v objet\u00ed a pevn\u00fdm pohledem se mu zad\u00edval p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Sna\u017eil se ignorovat svaly, kter\u00e9 byly d\u00edky rozt\u00e9kaj\u00edc\u00ed se p\u011bn\u011b viditeln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed a zhluboka d\u00fdchal.<\/p>\n

„M\u016f\u017eeme si promluvit?“ Zaslechl nesm\u011blou ot\u00e1zku.<\/div>\n

„Klidn\u011b mluv,“ nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161il, ale neuh\u00fdbal o\u010dima.<\/div>\n
„Celou noc jsem nespal a p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem pouze nad t\u00edm, jak\u00e9 slovn\u00ed spojen\u00ed by se k ozna\u010den\u00ed idiot hodilo nejl\u00e9pe.“ Zachv\u011bl se a kone\u010dky prst\u016f pohladil Bill\u016fv t\u00fdl.<\/div>\n
„Na cos p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
Usm\u00e1l se. L\u00edbila se mu Billova hran\u00e1 lhostejnost. D\u00edky rozhodn\u00e9mu pohledu a zv\u011bdav\u011b pootev\u0159en\u00fdm rt\u016fm byl je\u0161t\u011b p\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Na to, \u017ee jsem ud\u011blal obrovskou chybu, za kterou se ti moc omlouv\u00e1m.“ Bill\u016fv pohled rozt\u00e1l, ale po\u0159\u00e1d se je\u0161t\u011b tv\u00e1\u0159il nep\u0159\u00edstupn\u011b. „Na tu chv\u00edli, kdy jsem uv\u011b\u0159il, \u017ee si ode\u0161el, pro m\u011b v\u0161echno ztratilo smysl. Pot\u0159ebuji t\u011b ke sv\u00e9mu \u017eivotu. Tv\u016fj kal\u00ed\u0161ek, legra\u010dn\u00ed hrnky, jahodov\u00fd balz\u00e1m na rty-„<\/p>\n

Bill se zap\u00fd\u0159il a sp\u00ed\u0161 pro sebe, nesm\u011ble nam\u00edtl. „V\u00edm, \u017ee je hol\u010di\u010d\u00ed, ale l\u00edb\u00ed se mi, jak von\u00ed.“<\/div>\n

„Na\u0161e ve\u010dery str\u00e1ven\u00e9 h\u00e1dankov\u00fdmi souboji a poj\u00edd\u00e1n\u00edm gum\u00eddk\u016f, neuv\u011b\u0159itelnou energii a d\u016fv\u011bru, kterou ve mn\u011b vkl\u00e1d\u00e1\u0161.“ Vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. „Pamatuje\u0161, co jsi mi \u0159ekl tuhle v zahrad\u011b?“<\/div>\n
Bill om\u00e1men\u011b zavrt\u011bl hlavou. Jak by tak\u00e9 mohl? Jeho mysl hrozila sesyp\u00e1n\u00edm. Nemohl si vzpomenout ani na sv\u00e9 jm\u00e9no, nato\u017e na to, co mu p\u0159edt\u00edm \u0159ekl.<\/div>\n
„\u0158ekl jsi, \u017ee jsem jako \u010dmel\u00e1k. Neubl\u00ed\u017e\u00ed, dokud mu nen\u00ed ubl\u00ed\u017eeno.“ Nosem se zlehka ot\u0159el o ten jeho. „V noci mi ubl\u00ed\u017eil Andreas, a j\u00e1 si sv\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed vylil na \u0161patn\u00e9m \u010dlov\u011bku. Ubl\u00ed\u017eil jsem ti a \u0159ekl jsem v\u011bci, kter\u00e9 jsem v\u016fbec nemyslel v\u00e1\u017en\u011b. Mrz\u00ed m\u011b to.“<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026“ Bill se zhluboka nadechl a zachytil se Tomov\u00fdch ramen, aby t\u00edm nalezl ztracenou rovnov\u00e1hu. Hork\u00e1 k\u016f\u017ee pod jeho prsty p\u00e1lila. Vyslovoval tich\u00e1 slova, a p\u0159esto nepost\u0159ehl, kdy se mu poda\u0159ilo promluvit. Sv\u011bt se s n\u00edm to\u010dil a jeho t\u011blo se m\u011bnilo v loutku. Pohl\u00e9dl Tomovi do o\u010d\u00ed a n\u00e1hle jej to zas\u00e1hlo jako blesk. V\u0161echno jaksi za\u010d\u00ednalo do sebe zapadat jako jednotliv\u00e9 puzzle a vytv\u00e1\u0159elo obraz, kter\u00fd neo\u010dek\u00e1val ani v nejdivo\u010dej\u0161\u00edch snech. M\u00fdlil se, kdy\u017e se litoval, \u017ee l\u00e1sce nikdy neporozum\u00ed. Porozum\u011bl j\u00ed. Porozum\u011bl j\u00ed u\u017e d\u00e1vno, akor\u00e1t nedok\u00e1zal sv\u00e9 pocity spr\u00e1vn\u011b za\u0159adit. „Nepat\u0159\u00edm mezi to \u0161patn\u00e9, co se ti p\u0159ihodilo?“<\/p>\n

Sledoval Tom\u016fv l\u00e1skypln\u00fd \u00fasm\u011bv, a ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, usm\u00edval se tak\u00e9. Byl zp\u00e1tky! Vp\u00edjel se do velik\u00fdch, laskav\u00fdch o\u010d\u00ed a op\u011bt z nich mohl \u010d\u00edst jako z otev\u0159en\u00e9 knihy. \u017d\u00e1dn\u00fd odstup ani propast, d\u011bl\u00edc\u00ed jejich sv\u011bty. Jako by byla v\u010derej\u0161\u00ed noc pouze o\u0161kliv\u00fdm v\u00fdplodem jeho fantazie. V\u0161echno bylo zase tak jako p\u0159edt\u00edm, a proto mu p\u0159i\u0161lo zcela p\u0159irozen\u00e9, kdy\u017e se Tom naklonil k jeho tv\u00e1\u0159i a dlouze jej pol\u00edbil. Byl to druh polibku, v n\u011bm\u017e se skr\u00fdvalo v\u0161e, co m\u011bl v tu chv\u00edli na srdci. Omlouval se mu, nal\u00e9h\u00e1n\u00edm na jeho rty vyjad\u0159oval, jak moc mu chyb\u011bl. Bill s tich\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm pootev\u0159el rty, spojil ruce za Tomov\u00fdm krkem a p\u0159itiskl se na n\u011bj je\u0161t\u011b v\u00edc. Jejich jazyky zb\u011bsile vystartovaly po sv\u00e9m prot\u011bj\u0161ku a donutily je v z\u00e1palu hladov\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed couvat k posteli.<\/p>\n

„Odpustils mi?“ Vydechl Tom Billovi na rty a om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, jakmile mu z bok\u016f sklouzl ru\u010dn\u00edk a nesly\u0161n\u011b p\u0159ist\u00e1l na podlaze. Obo\u010d\u00ed mu pobaven\u011b vyl\u00e9tlo vzh\u016fru. Nev\u011b\u0159il by, jak je Bill \u0161ikovn\u00fd a co v\u0161echno zvl\u00e1d\u00e1 pouze za pomoci lev\u00e9 ruky.<\/p>\n

„Nem\u00e1m ti co odpou\u0161t\u011bt.“ P\u00edpl a vys\u00edlen\u011b dopadl na kraj postele. Jakmile se v\u0161ak jeho tv\u00e1\u0159 ocitla v nebezpe\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti Tomov\u00fdch bok\u016f, uv\u011bdomil si, \u017ee neud\u011blal dob\u0159e. P\u0159ed chv\u00edl\u00ed mo\u017en\u00e1 ztratil rovnov\u00e1hu, ale nyn\u00ed se o n\u011bj pokou\u0161ely mdloby. V\u00e1hav\u011b se kousl do rtu, rozpa\u010dit\u00fdm pohledem brouzdal po cel\u00e9m pokoji, nakonec to v\u0161ak vzdal a prohl\u00e9dl si usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se Toma v pln\u00e9 kr\u00e1se. Nat\u00e1hl dla\u0148 a ve vzduchu zachytil Tomovy prsty. P\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e a ukazov\u00e1\u010dkem pohladil vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed kl\u00ed\u010dn\u00ed kost, v n\u00ed\u017e nalezl sv\u016fj vzty\u010dn\u00fd bod. Pomalounku j\u00edm klouzal n\u00ed\u017e a poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b se podrobn\u011b seznamoval s nah\u00fdm t\u011blem. T\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu pohladil Tomovu bradavku, kter\u00e1 se pod jeho dotekem nap\u0159\u00edmila a ztvrdla. Zvedl tv\u00e1\u0159 a pod\u00edval se na n\u011bj. Neusm\u00edval se. Vp\u00edjel se mu do o\u010d\u00ed v\u00e1\u017en\u00fdm pohledem, a \u010d\u00edm n\u00ed\u017e putoval jeho prst, t\u00edm byl jeho v\u00fdraz bezradn\u011bj\u0161\u00ed. Netrvalo dlouho a dorazil do c\u00edle. Se zv\u011bdavost\u00ed mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte jej pohladil po boku, o\u010dima nesm\u011ble prol\u00e9tl Tomovo m\u011bkk\u00e9, povadl\u00e9 mu\u017estv\u00ed. U\u017e jenom z p\u0159edstavy, \u017ee by se jej sm\u011bl dotknout, m\u011bl m\u017eitky p\u0159ed o\u010dima.<\/p>\n

„To\u010d\u00ed se mi hlava,“ p\u0159iznal se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed. „Je to v po\u0159\u00e1dku?“ Op\u011bt pohl\u00e9dl na Toma a uv\u011bdomil si, \u017ee vzduch kolem nich podivn\u011b zhoustl a byl m\u00e9n\u011b d\u00fdchateln\u00fd. Rozt\u0159\u00e1sl se.<\/div>\n

„C\u00edt\u00edm se \u00fapln\u011b stejn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl zast\u0159en\u00fdm hlasem a pomalu si klekl, udr\u017euj\u00edc o\u010dn\u00ed kontakt.<\/p>\n

P\u0159ich\u00e1zel na to, \u017ee v minulosti ud\u011blal velikou chybu. Miloval \u010dten\u00ed. Knihy pro n\u011bj byly v\u0161\u00edm, co postr\u00e1dal v re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b. Za cel\u00e1 l\u00e9ta jich p\u0159elouskal stovky, ukr\u00fdval se mezi jejich \u0159\u00e1dky, v jednotliv\u00fdch slovech hledal oporu a pochopen\u00ed. Cht\u011bl vystudovat a teprve pot\u00e9, n\u011bkdy v budoucnu, se mo\u017en\u00e1 i zamilovat. \u00dalet se S\u00e1rou byl jedin\u00fdm momentem, kdy pochybil. Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em bylo, \u017ee jej \u017e\u00e1dn\u00e1 z knih, kter\u00e9 kdy \u010detl, nep\u0159ipravila na tento okam\u017eik. Jeho \u017eivot nabral zcela jin\u00fd sm\u011br. Nevystudoval, m\u00edsto toho se zamiloval. Nane\u0161t\u011bst\u00ed tak bl\u00e1zniv\u011b, \u017ee vyv\u00e1d\u011bl jednu hloupost za druhou. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee m\u011bl rad\u011bji v\u00edce \u017e\u00edt, ne\u017e \u010d\u00edst. Kdyby tomu tak bylo, mo\u017en\u00e1 by v tuhle chv\u00edli v\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Ale on nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed. D\u00edval se do Billovy n\u00e1dhern\u00e9 tv\u00e1\u0159e a ztr\u00e1cel se v o\u010d\u00edch, v nich\u017e nalezl tolik vytou\u017een\u00e9 pochopen\u00ed. Byli tak jin\u00ed. On a S\u00e1ra. Mo\u017en\u00e1 kdyby m\u011bla \u010dern\u00e9 vlasy, o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di a smetanov\u011b b\u00edlou ple\u0165, dok\u00e1zal by ji milovat. To by v\u0161ak ji\u017e nebyla ona. Pouze by ji p\u0159etvo\u0159il do Billovy podoby, v ide\u00e1l, po kter\u00e9m tou\u017eil ka\u017ed\u00fdm kouskem sv\u00e9ho t\u011bla.<\/p>\n

Pomohl Billovi se svl\u00e9k\u00e1n\u00edm a b\u011bhem chv\u00edle, u\u017e le\u017eeli na posteli oba. Tentokr\u00e1t byla \u0159ada na Tomovi. Dlan\u00ed mapoval Billovo t\u011blo jako cestovatel, objevuj\u00edc\u00ed zcela nov\u00e1, nepoznan\u00e1 \u00fazem\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 s n\u00e1bo\u017enou \u00factou se dot\u00fdkal huben\u00fdch bok\u016f, a \u010d\u00edm d\u00e9le se na n\u011bj d\u00edval, t\u00edm v\u00edce si uv\u011bdomoval, \u017ee pokud by vypadalo S\u00e1\u0159ino t\u011blo takhle, pamatoval by si z t\u00e9 noci ka\u017edou vte\u0159inu, proto\u017ee na n\u011bco takov\u00e9ho, se zapomenout prost\u011b ned\u00e1.<\/p>\n

„Bille?“<\/div>\n

„Ano?“<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 nev\u00edm, co d\u00e1l. Jsi tak zatracen\u011b kr\u00e1sn\u00fd a j\u00e1\u2026 m\u00e1m strach cokoliv ud\u011blat. Nechci to zkazit\u2026 nebo ti op\u011bt ubl\u00ed\u017eit.“<\/p>\n

Bill se podep\u0159el na loktu, \u010d\u00edm\u017e zkr\u00e1til vzd\u00e1lenost, d\u011bl\u00edc\u00ed jejich tv\u00e1\u0159e, a zat\u00edmco jej levou dlan\u00ed hladil po tv\u00e1\u0159i, pr\u00e1va byla o to pot\u011b\u0161en\u00ed ukr\u00e1cena. B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f se dot\u00fdkal tmav\u00e9ho obo\u010d\u00ed, chv\u011bj\u00edc\u00edch se \u0159as, hezk\u00e9ho, symetrick\u00e9ho nosu a op\u011bt jej popadla touha namalovat jeho tv\u00e1\u0159. Zachytit ji pr\u00e1v\u011b v tomhle okam\u017eiku, zv\u011b\u010dnit na b\u00edl\u00e9m pl\u00e1tn\u011b. D\u0159\u00edv, ne\u017e si to sta\u010dil rozmyslet, zbrkle vyslovil svou prosbu.<\/p>\n

„Zav\u0159i o\u010di.“<\/p>\n

<\/em> \u2026<\/div>\n

\n

Dusta unavilo bezc\u00edln\u00e9 b\u011bh\u00e1n\u00ed zahradou natolik, \u017ee zatou\u017eil po rann\u00edm odpo\u010dinku. Nau\u010den\u00fdm zp\u016fsobem vysko\u010dil na dve\u0159e, tlapou zatla\u010dil na kliku a otev\u0159el si. Vyb\u011bhl po schodech a nahl\u00e9dl pootev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi do Tomova pokoje, p\u00e1traj\u00edc po sv\u00e9m m\u00ed\u010dku. P\u0159ekvapen\u00fdm pohledem se zad\u00edval na dvojici na posteli. \u010cernovl\u00e1sek se tiskl na t\u011blo jeho p\u00e1n\u00ed\u010dka, hladil jej na \u00farovni bok\u016f, zat\u00edmco ten se ztr\u00e1cel n\u011bkde v z\u00e1plav\u011b pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a vyd\u00e1val divn\u00e9 zvuky. O\u010dima rychle prozkoumal podlahu a vycouval ze dve\u0159\u00ed v\u00e1haje, zdali by mu nem\u011bl j\u00edt pomoct. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak zac\u00edtil zn\u00e1mou v\u016fni, zapomn\u011bl na d\u011bn\u00ed v Tomov\u011b pokoji a nad\u0161en\u011b ut\u00edkal do ob\u00fdv\u00e1ku. Zvuk jeho tlapek, nar\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch na podlahu, zcela zast\u00ednil Tomovo vyvrcholen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Trip se zjevil v pr\u00e1zdn\u00e9 ulici tak ne\u010dekan\u011b, jako by jej dov\u00e1l podzimn\u00ed v\u00edtr spole\u010dn\u011b se zlatist\u011b zbarven\u00fdm list\u00edm. Jeho krok byl svi\u017en\u00fd a sebejist\u00fd a \u00fasm\u011bv, se kter\u00fdm h\u00e1zel do zreziv\u011bl\u00e9 schr\u00e1nky pozv\u00e1nku, je\u0161t\u011b sebejist\u011bj\u0161\u00ed. Pichlav\u00fdm pohledem prol\u00e9tl jeho d\u016fm, kter\u00fd by nejrad\u011bji srovnal se zem\u00ed a m\u00edsto n\u011bj postavil cokoliv, co by ni\u010d\u00edm nep\u0159ipom\u00ednalo p\u0159edchoz\u00edho majitele. Za\u0161klebil se. Nepotrv\u00e1 dlouho a dostane jej zp\u00e1tky tam, odkud nem\u011bl nikdy odej\u00edt. Dokonce se nebude muset v\u016fbec sna\u017eit. Podstoup\u00ed to dobrovoln\u011b.<\/p><\/div>\n

Naposled se ohl\u00e9dl, nastoupil do sv\u00e9ho nabl\u00fdskan\u00e9ho BMW a m\u00ed\u0159il co nejd\u00e1l od toho m\u00edsta, kter\u00e9 dle jeho n\u00e1zoru pat\u0159ilo nev\u011bt\u0161\u00ed spodin\u011b. Z r\u00e1dia hu\u010deli Rolling Stones a p\u0159ek\u0159ikovali tok jeho my\u0161lenek. Nebo sp\u00ed\u0161 jedn\u00e9. Myslel na ten den. Na za\u010d\u00e1tek jejich konce.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/div>\n
<\/p>\n

Se sv\u00fdm typicky otr\u00e1ven\u00fdm v\u00fdrazem, kter\u00fd se u n\u011bj objevoval po ka\u017ed\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b bratrovy ordinace, vstoupil do pokoje a p\u0159ekvapen\u011b zastavil. S\u00e1ra sed\u011bla na kraji postele a usm\u00edvala se na n\u011bj. Ne. Doslova z\u00e1\u0159ila \u0161t\u011bst\u00edm, a to u n\u00ed nebylo zvykem. Zejm\u00e9na v jeho p\u0159\u00edtomnosti. Zhluboka se nadechl a zmaten\u011b pokr\u010dil rameny.<\/em><\/div>\n

„Stalo se n\u011bco?“<\/em><\/div>\n
S\u00e1ra se p\u0159\u00edmo tetelila radost\u00ed a s rukama na b\u0159i\u0161e a v zapleten\u00fdch vrko\u010d\u00edch vypadala jako mal\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko. P\u0159ik\u00fdvla, jej\u00ed \u00fasm\u011bv je\u0161t\u011b vzrostl.<\/em><\/div>\n
„Vyhr\u00e1las v loterii? Sehnala sis l\u00e9pe placenou pr\u00e1ci?“<\/p>\n

S\u00e1ru v\u016fbec nep\u0159ekvapilo, \u017ee se jeho ot\u00e1zky t\u00fdkaly pouze pen\u011bz. Jak by tak\u00e9 mohlo, kdy\u017e se kolem nich to\u010dil cel\u00fd jeho sv\u011bt. V ten speci\u00e1ln\u00ed den si v\u0161ak p\u0159\u00edsahala, \u017ee j\u00ed nic nezkaz\u00ed n\u00e1ladu. Nic nebylo dostate\u010dn\u011b siln\u00e9 na to, aby rozbilo jej\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed. Vstala a do\u0161la k \u010dlov\u011bku, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt st\u0159edem jej\u00edho vesm\u00edru. Ano m\u011bl b\u00fdt, ale nikdy nebude. A s t\u00edm nedovede nic ud\u011blat. Pouze se s tou my\u0161lenkou sm\u00ed\u0159it a nau\u010dit se s n\u00ed \u017e\u00edt.<\/p>\n

„Dnes jsem byla v l\u00e9k\u00e1rn\u011b.“<\/em><\/div>\n

„Jsi nemocn\u00e1?“<\/em><\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou a p\u0159es v\u0161echno sv\u00e9 \u00fasil\u00ed jej opatrn\u011b chytila za ruce.<\/em><\/div>\n
„Byla jsem pro t\u011bhotensk\u00fd test. Byl pozitivn\u00ed! Z\u00edtra zajdu za l\u00e9ka\u0159em, aby to potvrdil.“ Rozz\u00e1\u0159ila se, jej\u00ed \u00fasm\u011bv v\u0161ak ne\u010dekan\u011b povadl, jakmile si v\u0161imla Tripova pohledu. Zbledl, ztuhl, krve by se v n\u011bm \u010dlov\u011bk nedo\u0159ezal.<\/em><\/div>\n
„Pozitivn\u00ed? Co to znamen\u00e1?“ zeptal se nep\u0159\u00edjemn\u011b chladn\u00fdm hlasem. Myslel na svou nehodu, na schopnost zplodit d\u00edt\u011b, o kterou p\u0159ed lety p\u0159i\u0161el, a na kluka, kter\u00fd to v\u0161echno zavinil.<\/p>\n

S\u00e1ra jej pustila a couvla. Instinktivn\u011b si rukou p\u0159ekryla b\u0159icho a zask\u0159ehotala.<\/em><\/div>\n

„Jsem t\u011bhotn\u00e1. \u010cek\u00e1me spolu miminko.“<\/p>\n

<\/em> autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bylo kr\u00e1tce po p\u00e1t\u00e9. Nad \u00fadol\u00edm, v n\u011bm\u017e se nach\u00e1zelo n\u011bkolik hust\u011b posazen\u00fdch vesni\u010dek, se pr\u00e1v\u011b probouzelo slunce a slibovalo jeden z m\u00e1la hezk\u00fdch dn\u016f. Tom u\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le vysed\u00e1vat v zahrad\u011b. Po t\u0159ech hodin\u00e1ch bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e9ho z\u00edr\u00e1n\u00ed na oblohu vstal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[559],"tags":[],"class_list":["post-4537","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bourdon"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4537","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4537"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4537\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4537"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4537"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4537"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}