{"id":4538,"date":"2013-11-06T16:00:00","date_gmt":"2013-11-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4524"},"modified":"2013-11-06T16:00:00","modified_gmt":"2013-11-06T15:00:00","slug":"denial-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/06\/denial-3\/","title":{"rendered":"Denial 3."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Nastal den, kdy se op\u011bt konala nejvy\u0161\u0161\u00ed rada kv\u016fli dal\u0161\u00ed reklam\u011b. Necht\u011bl jsem kv\u016fli Kunzovi op\u011bt p\u0159ij\u00edt pozd\u011b a ztrapnit se, proto jsem vysed\u00e1val v zaseda\u010dce u\u017e deset minut p\u0159edem. Vzhledem k tomu, \u017ee tu byl jen Oliver, Edith a Nina se sv\u00fdm nad\u0159\u00edzen\u00fdm, co\u017e byl celkem fajn chlap\u00edk s pand\u011brem, mohl jsem m\u00edt nohy na stole a houpat se s l\u00edz\u00e1tkem v ruce a pop\u00edjet si frapp\u00e9.<\/p>\n

„Vsad\u00edm se o cokoli, \u017ee \u017dab\u00e1k zase p\u0159ijde pozd\u011b,“ zasm\u011bje se Nina. O\u010dividn\u011b u\u017e ho tu ka\u017ed\u00fd zn\u00e1.<\/em><\/div>\n

„To si pi\u0161, \u017ee p\u0159ijde. Kv\u016fli posledn\u00edmu n\u00e1vrhu se c\u00edt\u00ed d\u016fle\u017eit\u011b, tak uk\u00e1\u017ee, \u017ee bychom se bez n\u011bj neobe\u0161li,“ odsouhlas\u00ed Oliver s \u00fasm\u011b\u0161kem. N\u00e1hle vejde do dve\u0159\u00ed \u0161\u00e9f i se sv\u00fdm asistentem Alanem. Pod\u00edval se na n\u00e1s.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ \u0159ekl a p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu m\u00edstu. Ani\u017e by se posadil, z\u016fstal na m\u011b p\u0159\u00edsn\u011b koukat, ale na jeho tv\u00e1\u0159i bylo znateln\u00e9, \u017ee mu cukaj\u00ed koutky. V\u0161ichni ho hned pozdravili. Jsou z n\u011bj posran\u00fd, p\u0159itom je v pohod\u011b.<\/em><\/div>\n
„Dobrej,“ pozdrav\u00edm ho s \u00fa\u0161klebkem a usrknu br\u010dkem sv\u00e9 frapp\u00e9. Hned nato se ve dve\u0159\u00edch objevila Edithina nad\u0159\u00edzen\u00e1. No jo, \u010dty\u0159icetilet\u00e1 r\u00e1doby modelka. Vypad\u00e1 p\u0159\u00edsn\u011b, chov\u00e1 se p\u0159\u00edsn\u011b, ale na m\u011b je mil\u00e1.
<\/em><\/div>\n
\n
<\/p>\n

<\/em> „Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pozdrav\u00ed v\u0161echny zdvo\u0159ile. Pot\u00e9 se pod\u00edv\u00e1 na m\u011b. „Ah, Tome, copak nev\u00edte, \u017ee se ve spole\u010dnosti dam ned\u00e1vaj\u00ed nohy na st\u016fl?“ pok\u00e1r\u00e1 m\u011b s \u00fasm\u011bvem. Hah, ty m\u00e1\u0161 co \u0159\u00edkat.<\/em><\/div>\n

„Kdy\u017e m\u011b bol\u00ed z toho l\u00edt\u00e1n\u00ed za Kunzem, kde zas v\u011bz\u00ed. A vy sama v\u00edte, jak m\u016f\u017eou nohy n\u011bkdy bolet,“ mrknu na ni s \u00fasm\u011bvem. Jsem p\u0159i\u0161el k n\u00ed do kanclu, \u017ee m\u011b Kunz pos\u00edl\u00e1 pro v\u00fdpisy tr\u017eby a ona si tam vyvalovala haksny na stole. Jak m\u011bla je\u0161t\u011b tu svoj\u00ed sukni po kolena, bylo j\u00ed div ne vid\u011bt a\u017e do d\u011blohy, aspo\u0148 \u017ee m\u011bla kalhotky s n\u011bjak\u00fdm my\u0161\u00e1kem.<\/em><\/div>\n
„To si pi\u0161te. V\u017edycky by mi je mohl n\u011bkdo je\u0161t\u011b namas\u00edrovat,“ usadila se se sm\u00edchem do k\u0159esla.<\/div>\n
„T\u0159eba p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, a\u017e m\u011b zas pro n\u011bco po\u0161lou,“ usm\u011bju se, ale rad\u011bji nohy u\u017e sund\u00e1m, aby se tedy ne\u0159eklo, \u017ee jsem hulv\u00e1t. \u0160\u00e9f si s \u00fasm\u011bvem odka\u0161lal a nat\u00e1hl se pro propisku, se kterou si za\u010dal mezi prsty hr\u00e1t.<\/p>\n

„Je p\u011bt minut po jeden\u00e1ct\u00e9 hodin\u011b a pan Kunz nikde,“ pronese po chv\u00edli pobaven\u011b. „Pane Kaulitzi, nejste si v\u011bdom toho, kde by mohl b\u00fdt?“ usm\u00e1l se na m\u011b. To bych taky r\u00e1d v\u011bd\u011bl, ale jestli nep\u0159inese ten n\u00e1vrh, s kter\u00fdm jsem se d\u011blal skoro dva dny, tak toho chlapa odst\u0159el\u00edm.<\/em><\/div>\n

„Netu\u0161\u00edm, kde v\u011bz\u00ed, ale ur\u010dit\u011b n\u00e1s na sebe nech\u00e1 \u010dekat, proto\u017ee m\u00e1 dal\u0161\u00ed \u00fa\u017easn\u00fd n\u00e1pad,“ brouknu se sm\u00edchem. „Tak\u017ee te\u010f se naparuje jak naprcanej ka\u010der, jako by u\u017e \u017eab\u00e1k nesta\u010dil,“ zakrout\u00edm hlavou, nad \u010d\u00edm\u017e se v\u011bt\u0161ina lid\u00ed v m\u00edstnosti za\u010dne sm\u00e1t. No to nen\u00ed vtipn\u00fd. Vy na n\u011bj nemus\u00edte z\u00edrat.<\/em><\/div>\n
„Kaulitzi,“ napomenul m\u011b \u0161\u00e9f, ale pot\u00e9 se za\u010dal sm\u00e1t taky. „Helen, po\u017e\u00e1d\u00e1m v\u00e1s o k\u00e1vu, pros\u00edm,“ pod\u00edval se na jednu ze sekret\u00e1\u0159ek. Ta jen p\u00edpla a rychle odb\u011bhla. Pu\u0165ka.<\/em><\/div>\n
„Tak sorry, ale ono je fakt celkem otravn\u00fd na to koukat 8 hodin denn\u011b,“ vydechnu a rad\u011bji si znovu usrknu z br\u010dka sv\u00e9ho frapp\u00e9, abych ne\u0159ekl op\u011bt n\u011bco neslu\u0161n\u00e9ho. Jsem toho bohu\u017eel schopn\u00fd. \u0160\u00e9f se nen\u00e1padn\u011b nahnul m\u00fdm sm\u011brem.<\/p>\n

„Rozum\u00edm v\u00e1m,“ \u0159ekl a uculil se. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak se mnou zach\u00e1z\u00ed. Kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak mluv\u00ed s v\u011bt\u0161inou lid\u00ed, skoro bych ho nepoznal. Ke mn\u011b se poka\u017ed\u00e9 chov\u00e1 mile a usm\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Mo\u017en\u00e1 je taky bisexu\u00e1l\u2026 Ale ne, to je blbost. M\u00e1 rodinu. M\u00e1 dcerku a \u017eenu\u2026<\/em> Jen jsem se na n\u011bj usm\u00e1l a pot\u00e9 sklonil pohled ke sv\u00e9mu iPhonu. Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak se zatv\u00e1\u0159il, kdy\u017e mluvil o sv\u00e9 \u017een\u011b. Mo\u017en\u00e1\u2026<\/em> Pomalu k n\u011bmu vzhl\u00e9dnu a zpod \u0159as si ho prohl\u00e9dnu. D\u00edval se s klidn\u00fdm v\u00fdrazem do stolu a jen si jemn\u011b pohr\u00e1val s propiskou. Ani\u017e by to z\u0159ejm\u011b tu\u0161il, ol\u00edznul si rty a pot\u00e9 je k sob\u011b semkl. Nejsp\u00ed\u0161 maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my. Neznamen\u00e1 to hned, \u017ee je gay. O \u010dem to tu v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Jsem idiot, \u017ee m\u011b n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec napadlo. To bude t\u00edm, \u017ee u\u017e jsem si tak dlouho neza\u0161ukal. Na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e bude v\u00edkend a j\u00e1 si budu moct u\u017e\u00edt s n\u011bjak\u00fdm sn\u011bd\u00fdm namakancem. Mhhh.<\/em> Nev\u011bdom\u011b se usm\u011bju a pohl\u00e9dnu ke dve\u0159\u00edm, v nich\u017e se kone\u010dn\u011b objev\u00ed Kunz.<\/p>\n

„Sl\u00e1va, \u0161\u00e9fe. Zas jste na sebe vykydal tatarku jako posledn\u011b?“ r\u00fdpnu si hned.<\/div>\n

„Nebu\u010f drz\u00fd, Kaulitzi,“ zav\u0159e dve\u0159e a usad\u00ed se, ani\u017e by pozdravil. „Pokud v\u00edm, \u0159ekl jsem ti, abys na m\u011b po\u010dkal.“<\/div>\n
„Jo, a j\u00e1 v\u00e1m \u0159ekl, \u017ee jdu nap\u0159ed, abych nep\u0159i\u0161el kv\u016fli v\u00e1m zase pozd\u011b,“ u\u0161kl\u00edbnu se.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m pr\u00e1vo p\u0159ij\u00edt pozd\u011b. M\u00e1m skv\u011bl\u00fd n\u00e1vrh,“ oplat\u00ed mi u\u0161kl\u00edbnut\u00ed. D\u00edky mn\u011b, ty \u010d\u016fr\u00e1ku.<\/em> M\u011bl jsem chu\u0165 n\u011bco \u0159\u00edct, ale rad\u011bji jsem jen zatnul zuby a vydechnul nosem.<\/div>\n
„Frederiku, nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo p\u0159ij\u00edt pozd\u011b. Takov\u00e1 pr\u00e1va tu m\u00e1m j\u00e1, ale ani j\u00e1 je neporu\u0161uji a nevyu\u017e\u00edv\u00e1m jich. Tot\u00e9\u017e vy\u017eaduji i po ostatn\u00edch a jak vid\u00ed\u0161, ostatn\u00ed dan\u00e1 pravidla dodr\u017euj\u00ed,“ pod\u00edval se na n\u011bj \u0161\u00e9f zcela v\u00e1\u017en\u011b. „Pokud jde o ten tv\u016fj skv\u011bl\u00fd n\u00e1vrh, budeme v\u0161ichni velmi r\u00e1di, kdy\u017e n\u00e1m jej uk\u00e1\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„Ale ov\u0161em,“ vynd\u00e1 ho z desek a pod\u00e1 mu ho. „Jinak se omlouv\u00e1m za sv\u016fj pozdn\u00ed p\u0159\u00edchod. Je\u0161t\u011b jsem musel dotisknout n\u011bjak\u00e9 detaily.“ To tak, zas sis ho n\u011bkde honil, \u017eab\u00ed hlavo.<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvne bez t\u00f3nu \u0161\u00e9f jako minule. Vezme si n\u00e1vrh do rukou a za\u010dne si jej prohl\u00ed\u017eet. Co to jako je? A kde je ten druh\u00fd? Ud\u011blal jsem dv\u011b varianty, jeliko\u017e jsem si nebyl jist\u00fd barvami. Kde je?!<\/p>\n

<\/em> „A kde je ten druh\u00fd n\u00e1vrh?“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed. \u0160\u00e9f ke mn\u011b hned zvedl o\u010di jako v\u0161ichni ostatn\u00ed. Kunz do m\u011b v\u0161ak pod stolem kopnul. „Jak\u00fd druh\u00fd n\u00e1vrh?“<\/div>\n

„No ten druh\u00fd s jin\u00fdmi barvami. Necha\u2026 teda ten, co jste je\u0161t\u011b d\u011blal v\u010dera,“ oprav\u00edm se rychle, aby nikdo nepojal podez\u0159en\u00ed. Kunz se mi t\u00e1zav\u011b pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ah tenhle!“ vyhrkne n\u00e1hle. „No, mn\u011b nep\u0159i\u0161el tak dobr\u00fd, tak jsem vzal jen tenhle, proto\u017ee\u2026“ To si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 prdel! Podle m\u011b byl teda lep\u0161\u00ed, ale rad\u011bji jsem ud\u011blal dva! On bude takhle kurvit moji pr\u00e1ci?! J\u00e1 mu tu zasranou \u017eab\u00ed hlavu urazim!<\/em><\/div>\n
„Dojdu pro n\u011bj,“ zvednu se. „P\u0159ipadal mi lep\u0161\u00ed. T\u0159eba se v\u00e1m tak\u00e9 bude l\u00edbit v\u00edc. M\u016f\u017eu odej\u00edt?“ pohl\u00e9dnu na \u0161\u00e9fa.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ mile se na m\u011b usm\u00e1l.<\/p>\n

Rychle jsem vzal iPhone a vy\u0161el ze zaseda\u010dky, zav\u0159el za sebou a rozb\u011bhl se do sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Idiot jeden \u017eaba\u0159skej. Fl\u00e1knul bych mu j\u00ed. Jak on, takovej kokot, m\u016f\u017ee hodnotit, co je lep\u0161\u00ed nebo ne?<\/em> Chv\u00edli jsem ten n\u00e1vrh hledal, ale nikde nebyl, tak jsem se pod\u00edval ke Kunzovi. Prohrabal jsem mu pap\u00edry i slo\u017eky, jen\u017ee jsem n\u00e1vrh ani za boha nena\u0161el. Kret\u00e9n jeden zasranej!<\/em> Bezradn\u011b jsem se rozhl\u00e9dl, a\u017e mi padl pohled ke ko\u0161\u00edku. Tam byl m\u016fj n\u00e1vrh hozen\u00fd a\u2026 zmuchlan\u00fd!<\/div>\n

„Ty \u010d\u016fr\u00e1ku!“ k\u0159iknu na\u0161tvan\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e mu kopnu do stolu. Hned vlezu p\u0159es iPhone do sms a nap\u00ed\u0161u Edith: „\u017dab\u00e1k ten n\u00e1vrh zni\u010dil. Uka\u017e tohle \u0161\u00e9fovi, on pochop\u00ed. Po\u0161lu mu to na mail a pak p\u0159ijdu.“<\/em> Jakmile jsem sms odeslal, popadl jsem notebook, na\u0161el sv\u016fj druh\u00fd n\u00e1vrh a pot\u00e9 ho v rychlosti odeslal na Tr\u00fcmperovu e-mailovou adresu. Snad to nebude a\u017e tak n\u00e1padn\u00e9\u2026<\/em> Kdy\u017e jsem se ujistil, \u017ee se e-mail poslal, zaklapnul jsem notebook a v klidu se roze\u0161el zp\u011bt do zaseda\u010dky. D\u00fdchej, d\u00fdchej. On nem\u016f\u017ee za to, \u017ee to je takov\u00fd ichtyl.<\/p>\n

<\/em> Vejdu do zasedac\u00ed m\u00edstnosti a zav\u0159u za sebou dve\u0159e. \u0160\u00e9f u\u017e p\u0159ed sebou m\u011bl notebook. Ov\u0161em jakmile jsem ve\u0161el, zvedl ke mn\u011b pohled. Rad\u011bji nic ne\u0159\u00edkal, jako by nerad n\u011bco pokazil.<\/div>\n

„D\u00edky,“ \u0159ekl jen s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a zahled\u011bl se pot\u00e9 do notebooku. V tichosti se usad\u00edm vedle Kunze a kousnu se do rtu.<\/div>\n
„Jsi idiot nebo co?“ \u0161eptne mi n\u00e1hle v\u00fdhru\u017en\u011b. Odkdy si s \u017e\u00e1bou tyk\u00e1m?<\/em><\/div>\n
„Podle m\u011b je tenhle n\u00e1vrh lep\u0161\u00ed a j\u00e1 m\u00e1m pr\u00e1vo prosadit sv\u016fj n\u00e1zor,“ odpov\u00edm s naprost\u00fdm klidem tak\u00e9 potichu. \u0160\u00e9f byl zticha, ale po o\u010dku n\u00e1s sem tam sledoval, tak\u017ee jsem rad\u011bji u\u017e v\u00edc ne\u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Mn\u011b tenhle p\u0159ipad\u00e1 lep\u0161\u00ed,“ pronesla n\u00e1hle Edithina nad\u0159\u00edzen\u00e1.<\/div>\n
„Mn\u011b se l\u00edb\u00ed ten, co m\u00e1m te\u010f tady na notebooku,“ \u0159ekl pot\u00e9 \u0161\u00e9f a zvedl ke mn\u011b pohled. J\u00e1 se v\u0161ak pod\u00edval na \u017dab\u00e1ka. Nejsp\u00ed\u0161 jsem vzbudil n\u011bjak\u00fd vzruch a nedorozum\u011bn\u00ed. M\u011bl bych to n\u011bjak zahladit.<\/p>\n

<\/em> „Vid\u00edte, \u0161\u00e9fe? J\u00e1 v\u00e1m \u0159\u00edkal, \u017ee jste tenhle druh\u00fd ud\u011blal l\u00edp,“ \u0159eknu schv\u00e1ln\u011b a mrknu na n\u011bj. Chytl se m\u00e9 hry. A\u017e tak blb\u00fd teda nen\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Myslel jsem, \u017ee tamten byl zkr\u00e1tka lep\u0161\u00ed. Tak\u017ee v\u00e1m d\u011bkuji za snahu,“ usm\u011bje se na m\u011b hran\u011b. Najednou um\u00ed bejt zdvo\u0159ilej, \u0161mejd.<\/em> Pok\u00fdv\u00e1m hlavou, spoj\u00edm na stole ruce a pohl\u00e9dnu na n\u011b. Fajn, to by bylo.<\/em><\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi oba dva, ale tenhle je lep\u0161\u00ed, alespo\u0148 j\u00e1 bych \u0159ekl. M\u00e1te slovo i ostatn\u00ed,“ pod\u00edval se Tr\u00fcmper na sv\u00e9 spolupracovn\u00edky a pousm\u00e1l se. Ti tam o tom s n\u00edm za\u010dali spekulovat a dohadovat se. Nakonec se opravdu shodli na tom druh\u00e9m, kter\u00fd jsem mu dodate\u010dn\u011b pos\u00edlal.<\/div>\n
„No vid\u00edte, \u0161\u00e9fe, a m\u00e1te vyhr\u00e1no. Op\u011bt jste zabodoval,“ mrknu na Kunze ironicky. Hajzle, sliz z tebe kape.<\/em><\/div>\n
„To bych \u0159ekl,“ za\u0161kleb\u00ed se. Tr\u00fcmper tro\u0161ku p\u0159iv\u0159el o\u010di a skousl si spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m,“ pod\u00edval se na ostatn\u00ed, ale pot\u00e9 up\u0159el znovu pohled ke mn\u011b. Pro\u010d na m\u011b furt z\u00edr\u00e1? Chce m\u011b na kobere\u010dek \u010di co?<\/em> „T\u00edmto dne\u0161n\u00ed poradu kon\u010d\u00edm.“ Ut\u00edkej.<\/em> Rychle jsem se zvedl, posb\u00edral si v\u011bci a vydal se ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

„Pane Kaulitzi, po\u010dkejte,“ zaslechl jsem \u0161\u00e9fa n\u00e1hle. Kurvadr\u00e1t!<\/em> Zvedl se ze \u017eidle a roze\u0161el se za mnou ke dve\u0159\u00edm. S povzdechem zastav\u00edm a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Je po mn\u011b.<\/em> Jakmile ke mn\u011b do\u0161el, op\u0159el se naproti mn\u011b o ze\u010f.<\/div>\n

„D\u011bkuju, \u017ee jste mi to poslal. Jo a vlastn\u011b\u2026 moc d\u011bkuju za k\u00e1vu,“ usm\u011bje se na m\u011b sladce. Ehe?<\/em><\/div>\n
„Jooo, to je v pohod\u011b. Jen moje pr\u00e1ce,“ pokr\u010d\u00edm rameny.<\/div>\n
„No, o tom by se dalo diskutovat,“ pousm\u00e1l se a pot\u00e9 mi nazna\u010dil, \u017ee mi d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost, abych mohl odej\u00edt. „D\u011bkuju.“ Co mu jebe?<\/em><\/div>\n
„Za co mi po\u0159\u00e1d d\u011bkujete?“ oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu nech\u00e1pav\u011b, kdy\u017e vyjdu.<\/div>\n
„Za va\u0161i pr\u00e1ci, hm?“ vy\u0161el pomalu za mnou. To jsem se zastavil a zp\u0159\u00edma se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Tak jestli se mi chcete odvd\u011b\u010dit za mou pr\u00e1ci, se\u017ee\u0148te mi lep\u0161\u00edho \u0161\u00e9fa,“ brouknu. „Jako n\u00e9 v\u00e1s, vy jste v cajku. V\u00edte, koho mysl\u00edm,“ nafouknu tv\u00e1\u0159e a vykul\u00edm o\u010di, abych vypadal jak \u017e\u00e1ba. „Fakt mi z n\u011bj u\u017e hrabe. Je \u0161\u00edlenej.“ Tro\u0161ku se zasm\u00e1l a z\u016fstal na m\u011b hled\u011bt.<\/div>\n
„Budu se sna\u017eit, slibuju,“ \u0161eptl. „A rad\u011bji to ned\u011blejte, aby v\u00e1m to nez\u016fstalo,“ pouk\u00e1zal na to, jak p\u0159edv\u00e1d\u00edm \u017dab\u00e1ka.<\/div>\n
„D\u00edky,“ zasm\u011bju se. „Tak\u017ee jestli u\u017e nic nebudete pot\u0159ebovat, \u0161el bych zp\u00e1tky do kanclu.“<\/div>\n
„Jo, jo, d\u011blejte si, co pot\u0159ebujete,“ usm\u00e1l se a pokynul rukou na znamen\u00ed, abych \u0161el.<\/div>\n
„Tak se m\u011bjte,“ k\u00fdvnu na n\u011bj a rozejdu se k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e. Kunz se tam u\u017e neuk\u00e1zal. Co kde d\u011blal, netu\u0161\u00edm.<\/p>\n

BILL<\/p>\n

<\/strong> O n\u011bkolik dn\u016f pozd\u011bji jsem se v pr\u00e1ci celkem zdr\u017eel. M\u011bl jsem tu hodn\u011b pr\u00e1ce, a jeliko\u017e jsem si cht\u011bl vz\u00edt alespo\u0148 den volna, cht\u011bl jsem si n\u011bjakou pr\u00e1ci nad\u011blat, abych to nemusel m\u00edt v hlav\u011b. Byl jsem v tomhle zodpov\u011bdn\u00fd, a\u010d jsem si tu mohl d\u011blat t\u00e9m\u011b\u0159, co se mi zacht\u011blo. Tiskl jsem si n\u011bjak\u00e9 pot\u0159ebn\u00e9 dokumenty k odesl\u00e1n\u00ed a k podpisu. Byl toho \u0161tos, klasicky. Zhruba v polovin\u011b tisku se ov\u0161em tisk\u00e1rna ozvala, proto\u017ee do\u0161el pap\u00edr.<\/p>\n

„Ach jo,“ povzdechnu jen unaven\u011b a nakonec se po kr\u00e1tk\u00e9m p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed zvednu. Do\u0161el jsem ke sk\u0159\u00ed\u0148ce, kde jsem m\u011bl v\u017edy pap\u00edry, ale nebyl tam ani jedin\u00fd. To by m\u011b zaj\u00edmalo, co tu Sandra d\u011bl\u00e1, sakra.<\/em> Roze\u0161el jsem se tedy p\u0159es sekretari\u00e1t ven, abych si vyp\u016fj\u010dil pap\u00edry v jin\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. Do\u0161el jsem ke druh\u00e9 kancel\u00e1\u0159i, kde b\u00fdval Kunz a s n\u00edm i Kaulitz. P\u0159ekvapen\u00edm pro m\u011b bylo, kdy\u017e m\u011b do o\u010d\u00ed ale p\u0159\u00edmo pra\u0161tilo sv\u011btlo z jeho kancel\u00e1\u0159e. Je pozd\u011b, je nemo\u017en\u00e9, aby tu je\u0161t\u011b n\u011bkdo byl. Ur\u010dit\u011b Frederik zapomn\u011bl zhasnout.<\/em> Ti\u0161e jsem tedy jen str\u010dil do dve\u0159\u00ed, jeliko\u017e byly pootev\u0159en\u00e9. Jakmile jsem ve\u0161el, naskytl se mi ov\u0161em pohled na Kaulitze, kter\u00fd sed\u011bl za sv\u00fdm pracovn\u00edm stolem. Je tolik hodin, co tu ten kluk je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1. U\u017e m\u011bl b\u00fdt d\u00e1vno p\u00e1r hodin doma a m\u00edt volno.<\/p>\n

<\/em> „Proboha, co tu je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1te?“ \u0159eknu ti\u0161e, a\u010dkoli nen\u00ed t\u0159eba \u0161eptat. Do\u0161el jsem a\u017e k jeho stolu a zahled\u011bl se na to, co pr\u00e1v\u011b d\u011blal.<\/div>\n

„Ahm, j\u00e1\u2026“ vzhl\u00e9dl a zakryl to ihned rukama. Chv\u00edli ml\u010del. „Sakra, netu\u0161il jsem, \u017ee tu je\u0161t\u011b n\u011bkdo je. Te\u010f u\u017e asi\u2026 nemam \u0161anci to\u2026 schovat, co?“ nakr\u010dil ne\u0161\u0165astn\u011b obo\u010d\u00ed. Co to schov\u00e1v\u00e1 a pro\u010d\u2026?<\/em><\/div>\n
„To jsem netu\u0161il ani j\u00e1,“ \u0159eknu p\u0159ekvapen\u011b a zlehka mu d\u00e1m ruku stranou. „To nemysl\u00edte v\u00e1\u017en\u011b\u2026“ \u0161eptnu a z\u016fstanu na nov\u00fd n\u00e1vrh, kter\u00fd m\u011bl samoz\u0159ejm\u011b d\u011blat Kunz, z\u00edrat s pusou doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
Kousl se do rtu a zak\u0148u\u010del. „Te\u010f m\u011b vyhod\u00edte, co?“ Udiven\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval a pot\u00e9 zase sklonil pohled k n\u00e1vrhu. Zbl\u00e1znil se? Je skv\u011bl\u00fd. Nen\u00ed d\u016fvod, abych jej vyhazoval. To ta proklat\u00e1 \u017e\u00e1ba by si m\u011bla sbalit kufry.<\/p>\n

<\/em> „V\u00e1s? Jeho,“ \u0159eknu roz\u010d\u00edlen\u011b. „Tu\u0161il jsem to. Zvl\u00e1\u0161\u0165 po tom druh\u00e9m n\u00e1vrhu. Proboha, pro\u010d jste tohle d\u011blal? Jste geni\u00e1ln\u00ed pracovn\u00edk, \u0161ikovn\u00fd, pln\u00fd n\u00e1pad\u016f a fantazie. Tak pro\u010d jste tohle d\u011blal? V\u017edy\u0165 on je patlal,“ \u0161eptnu. Jsem idiot, naprost\u00fd idiot. Mohlo mi to doj\u00edt. Ne, \u017ee bych to netu\u0161il, ale nemohl jsem natvrdo \u0159\u00edct, \u017ee to nen\u00ed jeho pr\u00e1ce.<\/em> „Bylo mi stra\u0161n\u011b divn\u00e9, \u017ee najednou p\u0159inesl v\u00fdbornou pr\u00e1ci,“ povzdechnu.<\/div>\n

„Nen\u00ed to a\u017e tak dobr\u00e9. Kdybych pracoval za sebe, ud\u011blal bych to lep\u0161\u00ed,“ pokr\u010d\u00ed rameny. „Necht\u011bl jsem v\u00e1m lh\u00e1t, ale\u2026 ani jste se nezeptal, tak jsem si myslel, \u017ee to stejn\u011b nikdo nebude \u0159e\u0161it. Kunz za ty n\u00e1vrhy dostal zaplaceno, j\u00e1 m\u00e1m d\u00e1l svoji pr\u00e1ci,“ semkne k sob\u011b rty. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem se ho nezeptal, nic mu ne\u0159ekl.<\/p>\n

<\/em> „Omluvte m\u011b, pros\u00edm. Nesed\u011blo mi to od za\u010d\u00e1tku, ale nemohl jsem nic ud\u011blat. Hlavn\u011b by m\u011b nenapadlo, \u017ee je Kunz a\u017e takov\u00fd\u2026 Nebudu se k tomu rad\u011bji vyjad\u0159ovat,“ zakrout\u00edm mrzut\u011b hlavou. „V\u011b\u0159te mi, \u017ee jestli se hodn\u011b na\u0161tvu, tak z n\u011bj ty pen\u00edze dostanu a on v\u00e1m je je\u0161t\u011b osobn\u011b p\u0159ed\u00e1. Vlastn\u011b ne, nebudu se s n\u00edm u\u017e roz\u010dilovat. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem na to p\u0159i\u0161el a\u017e te\u010f, ale vy sv\u00e9 pen\u00edze dostanete. Zaslou\u017e\u00edte si v\u00edc ne\u017e to. Je to v\u00fdborn\u00e9, a pokud dok\u00e1\u017eete d\u011blat je\u0161t\u011b l\u00e9pe, nem\u00e1m v\u00e1m v\u016fbec co vytknout. Jen mi slibte, \u017ee tohle u\u017e neud\u011bl\u00e1te,“ op\u0159u se jednou rukou o st\u016fl a usm\u011bju se na n\u011bj. „M\u00e1te mnohem na v\u00edc.“<\/div>\n

„To si nemysl\u00edm\u2026“ sklon\u00ed pohled. „On byl jenom l\u00ednej. \u0158ekl mi, \u017ee ka\u017ed\u00fd ze z\u00e1stupc\u016f mus\u00ed p\u0159edlo\u017eit alespo\u0148 z\u00e1klad n\u011bjak\u00e9ho n\u00e1vrhu, tak abych n\u011bco ud\u011blal, \u017ee tak alespo\u0148 uvid\u00ed, jestli jsem na n\u011bco dobr\u00fd. Tak\u2026 jsem to ud\u011blal. Te\u010f u\u017e\u2026 to bere sp\u00ed\u0161 jako samoz\u0159ejmost,“ vzhl\u00e9dne ke mn\u011b. „A o ty pen\u00edze mi nejde\u2026“<\/p>\n

„Ch\u00e1pu, tady jde hlavn\u011b o princip. V\u00e1s vyu\u017eil, sebral pen\u00edze a m\u011b i s ostatn\u00edmi pracovn\u00edky podvedl, co\u017e j\u00e1 nep\u0159ekousnu,“ upnu k n\u011bmu o\u010di. „A d\u011bkuju. Jsem r\u00e1d, \u017ee jste mi to \u0159ekl. Sice a\u017e te\u010f, ale \u0159ekl.“ Obvykle byl v\u00fd\u0159e\u010dn\u00fd, ale te\u010f mi na to nic ne\u0159ekl. Nechci, aby z toho byl smutn\u00fd. Nen\u00ed to jeho vina.<\/em> „Neberte si to v\u016fbec na sebe, pros\u00edm. Nen\u00ed to va\u0161e vina. Up\u0159\u00edmn\u011b, j\u00e1 si v\u00e1s cen\u00edm. Jste velice zdatn\u00fd v pr\u00e1ci, a nav\u00edc jste tady za tu dobu, co tu p\u016fsob\u00edte, vytvo\u0159il skv\u011blou atmosf\u00e9ru,“ usm\u011bju se na n\u011bj.<\/div>\n

„Jo, pot\u0159ebovalo to tu trochu roz\u0161oupnout. O\u010dividn\u011b se lidem moje drzost l\u00edb\u00ed,“ zavrt\u00ed posm\u011b\u0161n\u011b hlavou. U n\u011bj u\u017e ani nejde o drzost jako o to, \u017ee je mil\u00fd. Ne\u0161kleb\u00ed se na ostatn\u00ed jako v\u011bt\u0161ina pracovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed jsou z pr\u00e1ce akor\u00e1t tak na\u0161tvan\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jednodu\u0161e nelituju toho, \u017ee jsem v\u00e1s zam\u011bstnal,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Tak\u2026 to d\u00edky,“ oplat\u00ed mi \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„To j\u00e1 d\u011bkuju v\u00e1m,“ brouknu a op\u0159u se o st\u016fl. „A te\u010f se tu na to u\u017e vyka\u0161lete a koukejte j\u00edt dom\u016f. Je spousta hodin.“<\/div>\n
„To sam\u00e9 m\u016f\u017eu \u0159\u00edct j\u00e1 v\u00e1m, pane Tr\u00fcmpere,“ u\u0161kl\u00edbne se pobaven\u011b, na\u010de\u017e se postav\u00ed. Ouu, drzounek.<\/p>\n

<\/em> „Pane Kaulitzi,“ \u0159eknu k\u00e1rav\u011b, av\u0161ak se sm\u00edchem.<\/div>\n

„Vy jste hrozn\u011b hustej \u0161\u00e9f, v\u00edte to?“ zasm\u011bje se. Hustej. To si r\u00e1d nech\u00e1m vysv\u011btlit.<\/em><\/div>\n
„A to je dobr\u00fd, nebo \u0161patn\u00fd, hm?“ zasm\u011bju se s n\u00edm. „Jsem v cajku?“ rozesm\u011bju se o n\u011bco v\u00edc.<\/div>\n
„Tot\u00e1ln\u011b,“ uchechtne se. No v\u00fdborn\u011b. To si n\u011bkam pro jistotu nap\u00ed\u0161u.<\/em> „Tak\u017ee to nem\u00e1m dod\u011bl\u00e1vat?“<\/div>\n
„Opova\u017ete se,“ zasm\u011bju se a zaklapnu mu desky. „Hezky dom\u016f a odpo\u010d\u00edvat.“<\/div>\n
„Z\u00edtra je sch\u016fze, tak\u017ee\u2026 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee nemus\u00edm chodit,“ vezme si ze stolu iPhone.<\/div>\n
„Ne, nemus\u00edte. Berte to jako placen\u00e9 volno,“ brouknu klidn\u011b a narovn\u00e1m se.<\/div>\n
„\u2026a co m\u00e1m d\u011blat potom?“ zept\u00e1 se polohlasem, p\u0159i\u010dem\u017e ke mn\u011b upne o\u010di.<\/div>\n
„Potom? Na v\u0161em se dohodneme, ale rozhodn\u011b u\u017e bude po tomhle probl\u00e9mu,“ ujist\u00edm ho s \u00fasm\u011bvem. „Mysl\u00edm, \u017ee nastane n\u011bkolik zm\u011bn.“<\/p>\n

„Vyhod\u00edte Kunze?“ \u0161eptne. Zhluboka jsem se nadechl, ale pot\u00e9 jsem sv\u00e1 slova spolkl. Nebudu mu te\u010f \u0159\u00edkat ano \u010di ne. S\u00e1m si to mus\u00edm promyslet. Frederik pro m\u011b pracuje del\u0161\u00ed dobu a nen\u00ed to snadn\u00e9. Ov\u0161em to, co d\u011bl\u00e1, rozhodlo z\u0159ejm\u011b za v\u0161e.<\/em><\/div>\n

„Nebudeme p\u0159edb\u00edhat, ale jak jsem \u0159ekl, nastanou zm\u011bny,“ pousm\u011bju se.<\/div>\n
„No, ono jde o to, \u017ee kdy\u017e ho vyhod\u00edte, tak j\u00e1 prakticky nebudu m\u00edt pro koho pracovat,“ ol\u00edzne si rty a povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, bu\u010fte si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee v\u00e1s na holi\u010dk\u00e1ch nenech\u00e1m,“ usm\u011bju se, na\u010de\u017e si skousnu spodn\u00ed ret. Pomalu jsem se roze\u0161el ke dve\u0159\u00edm, ale pot\u00e9 jsem se na n\u011bj je\u0161t\u011b oto\u010dil. „Vlastn\u011b, v\u00edm o jednom dobr\u00e9m m\u00edst\u011b, kter\u00e9 bude brzo voln\u00e9,“ brouknu ti\u0161e a pot\u00e9 u\u017e nakro\u010d\u00edm k odchodu.<\/div>\n
„Hm, tak nashle,“ zaslechl jsem je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Nashledanou a dobrou noc,“ pop\u0159\u00e1l jsem mu a pot\u00e9 se u\u017e roze\u0161el do sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e, ani\u017e bych si vzal pap\u00edry, pro kter\u00e9 jsem vlastn\u011b \u0161el.<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den jsem p\u0159ijel o tro\u0161ku pozd\u011bji, jeliko\u017e jsem se zdr\u017eel s malou ve \u0161kolce. Nutn\u011b mi pot\u0159ebovala uk\u00e1zat n\u011bkolik obr\u00e1zk\u016f, kter\u00e9 nakreslila. Tomu se nedalo jednodu\u0161e odolat. Nav\u00edc pro ten jej\u00ed sladk\u00fd \u00fasm\u011bv bych ud\u011blal snad cokoli na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n

Jakmile jsem se pozdravil se Sandrou, hned jsem ve\u0161el do kancel\u00e1\u0159e. Odlo\u017eil jsem si na v\u011b\u0161\u00e1k bundu a na pohovku vzadu jsem si polo\u017eil ta\u0161ku. Sch\u016fze m\u011bla b\u00fdt sice a\u017e za dv\u011b hodiny, ale m\u011bl jsem r\u00e1d v\u0161e p\u0159ipraven\u00e9 a v po\u0159\u00e1dku. Hned jsem usedl za st\u016fl. Jen\u017ee to byl p\u0159esn\u011b ten okam\u017eik, kdy jsem op\u011bt z\u016fstal koukat s \u00fasty doko\u0159\u00e1n. P\u0159ede mnou le\u017eel kompletn\u011b dod\u011blan\u00fd n\u00e1vrh na novou reklamu. N\u00e1vrh, kter\u00fd pan Kaulitz dod\u011blal. Pos\u00edlal jsem ho dom\u016f, ale on\u2026 dod\u011blal to.<\/em> Vypadalo to perfektn\u011b. Opravdu to byla snad ta nejlep\u0161\u00ed pr\u00e1ce, kterou zat\u00edm p\u0159edlo\u017eil. Tahle pr\u00e1ce tak\u00e9 rozhodla o tom, o \u010dem jsem celou noc p\u0159em\u00fd\u0161lel. Dne\u0161n\u00ed den bude pln\u00fd zm\u011bn a tahle pr\u00e1ce bude st\u0159edem dne\u0161n\u00ed sch\u016fze.<\/p>\n

<\/em> autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Nastal den, kdy se op\u011bt konala nejvy\u0161\u0161\u00ed rada kv\u016fli dal\u0161\u00ed reklam\u011b. Necht\u011bl jsem kv\u016fli Kunzovi op\u011bt p\u0159ij\u00edt pozd\u011b a ztrapnit se, proto jsem vysed\u00e1val v zaseda\u010dce u\u017e deset minut p\u0159edem. Vzhledem k tomu, \u017ee tu byl jen<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4538","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4538","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4538"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4538\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4538"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4538"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4538"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}