{"id":4541,"date":"2013-11-05T17:00:00","date_gmt":"2013-11-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4527"},"modified":"2013-11-05T17:00:00","modified_gmt":"2013-11-05T16:00:00","slug":"psycholog-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/05\/psycholog-5\/","title":{"rendered":"Psycholog 5."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Cincina
<\/strong> <\/p>\n

D\u011bkuji v\u0161em za n\u00e1dhern\u00e9 koment\u00e1\u0159e \ud83d\ude42 J\u00e1 v\u00edm, \u017ee d\u00edly nep\u0159ib\u00fdvaj\u00ed tak \u010dasto, ale to v\u00edte\u2026 \u0161kola.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Flashback<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

Bill p\u0159i\u0161el dom\u016f o hodinu pozd\u011bji, ne\u017e m\u011bl, a jeho matka st\u00e1la u dve\u0159\u00ed, podup\u00e1vala vzteky nohou o podlahu a myslela si, \u017ee sv\u00e9ho syna zabije.<\/em><\/div>\n
Jakmile vstoupil do chodby, p\u0159il\u00e9tla mu facka, a\u017e se zapot\u00e1cel.<\/em><\/div>\n
„Kde si byl?“<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148, ujel mi autobus.“<\/em><\/div>\n
„M\u011bls mi dneska odpoledne pom\u00e1hat, a ty se m\u00edsto toho n\u011bkde fl\u00e1k\u00e1\u0161! Co si o sob\u011b mysl\u00ed\u0161, ty parchante jeden? A co to m\u00e1\u0161 v tom nose?“<\/em><\/div>\n
„Piercing.“<\/em><\/div>\n
Dal\u0161\u00ed facka. „Neujel ti n\u00e1hodou autobus?“<\/em><\/div>\n
Bill se chytil za tv\u00e1\u0159. Sv\u00e9 slzy si dr\u017eel, aby je matka nevid\u011bla. „Ujel, kdy\u017e jsem vych\u00e1zel ze studia, kde mi to ud\u011blali.“<\/em><\/div>\n
„Okam\u017eit\u011b si to vyndej nebo n\u011bco s t\u00edm ud\u011blej! Tohle m\u00edt nebude\u0161!“ Je\u010dela na cel\u00e9 kolo. To snad nemohla b\u00fdt pravda. Co se to d\u011bje s jej\u00edm synem? Co d\u011bl\u00e1 \u0161patn\u011b?<\/em><\/div>\n
„A jak to m\u00e1m asi sundat?“ Vy\u0161t\u011bkl Bill ze sv\u00fdch posledn\u00edch sil. Ne\u010dekal na mat\u010dinu odpov\u011b\u010f, prosmekl se kolem n\u00ed a ode\u0161el do pokoje, kde se zamkl a rozbre\u010del se. Svezl se po dve\u0159\u00edch a slzy se mu samovoln\u011b kut\u00e1lely.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

Konec flashbacku<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n
Dal\u0161\u00ed den se Bill op\u011bt vypravil za Tomem. Uv\u011bdomoval si, \u017ee k n\u011bmu chodil vcelku r\u00e1d. Nedalo se \u0159\u00edct, \u017ee by k n\u011bmu n\u011bco c\u00edtil, ale z Toma vyza\u0159oval ur\u010dit\u00e9 N\u011aCO, co nutilo Billa, aby mu v\u011b\u0159il. A on mu opravdu d\u016fv\u011b\u0159oval.<\/p>\n

Ti\u0161e zaklepal. Nic se neozvalo. Bill se tedy rozhodl potichu vstoupit a v\u0161iml si Toma le\u017e\u00edc\u00edho na pohovce. Prvn\u00ed co ho napadlo, bylo, \u017ee se mu n\u011bco stalo a rychle k n\u011bmu p\u0159ib\u011bhl. P\u0159ilo\u017eil mu dla\u0148 k nosu, aby c\u00edtil, jestli d\u00fdch\u00e1. S \u00falevou ji odt\u00e1hl, kdy\u017e zjistil, \u017ee opravdu se Tomovi zved\u00e1 hrudn\u00edk a je sly\u0161et tich\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Bill se na n\u011bj d\u00edval. Pozoroval, jak sp\u00ed a ti\u0161e mu to z\u00e1vid\u011bl. Tv\u00e1\u0159il se klidn\u011b, spokojen\u011b a hlavn\u011b uvoln\u011bn\u011b. Tohle v\u0161echno Billovi posledn\u00ed dobou chyb\u011blo a tak hrozn\u011b moc si p\u0159\u00e1l b\u00fdt takov\u00fd, jako p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n

N\u011bco se mu mihlo p\u0159ed o\u010dima. Rychle zamrkal a uvid\u011bl nad sebou tmav\u00fd st\u00edn.<\/div>\n

„Co to\u2026?“ Za\u0161eptal potichu. Vyd\u011b\u0161en\u011b odstupoval od pohovky, a\u017e narazil do stolu. R\u00e1na vzbudila Toma, kter\u00fd nejprve zam\u017eoural a a\u017e pak si v\u0161iml Billa.<\/p>\n

„Moc se omlouv\u00e1m, Bille. Asi jsem usnul a\u2026 Bille?“ Mluvil na n\u011bj, ale on jej nevn\u00edmal. Soustavn\u011b pozoroval ze\u010f a v o\u010d\u00edch se mu bl\u00fdskal strach.<\/p>\n

Bill nevn\u00edmal, \u017ee na n\u011bj Tom mluv\u00ed. Koukal na ze\u010f a tam vid\u011bl bojovat dva st\u00edny. Jeden z nich m\u011bl n\u016f\u017e a cht\u011bl Billa napadnout a druh\u00fd st\u00edn jej br\u00e1nil. Bill s pootev\u0159enou pusou sledoval ten boj, kter\u00fd vypadal opravdu tak \u017eiv\u011b, \u017ee se klepal strachy o sv\u016fj \u017eivot a nejrad\u011bji by se schoval. Jen\u017ee nev\u011bd\u011bl kam. Proto jenom sledoval ty st\u00edny.<\/div>\n

V tom strachu nemohl ani p\u0159em\u00fd\u0161let nad n\u011b\u010d\u00edm re\u00e1ln\u00fdm. \u010cas jako by se zastavil a v\u0161echno se soust\u0159edilo kolem n\u011bj a t\u011bch p\u0159\u00edzrak\u016f.<\/div>\n
„Dostanu t\u011b\u011b\u011b\u2026“ Za\u0161eptal jeden z nich a oto\u010dil svou hlavu k n\u011bmu.<\/p>\n

Bill se pevn\u011b chytl stolu, aby se nesk\u00e1cel k zemi, ale c\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed dotyk, jak ho zachycuje. Byl to Tom, ale Bill jej nevn\u00edmal. Akor\u00e1t si uv\u011bdomil, \u017ee nespadl a on ho chytil.<\/div>\n

C\u00edtil, jak se mu po tv\u00e1\u0159\u00edch kut\u00e1l\u00ed slzy a nemohl s t\u00edm nic ud\u011blat. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159\u00e1l si um\u0159\u00edt. V\u00e1\u017en\u011b. Nedalo se to vydr\u017eet. Po\u0159\u00e1d n\u011bjak\u00e9 no\u010dn\u00ed m\u016fry, te\u010f se k tomu p\u0159idaly halucinace, paranoia. Byl opravdu zoufal\u00fd.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, v\u0161echno bylo pry\u010d. Le\u017eel na pohovce a vedle na \u017eidli sed\u011bl Tom, kter\u00fd ho pozoroval.<\/p><\/div>\n

„Bille, jste v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se ho \u0161eptem.<\/div>\n
Bill se rozbre\u010del a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Nem\u00e1m zavolat sanitku? Opravdu se o v\u00e1s boj\u00edm.“<\/div>\n
„Nemus\u00edte.“ Zachrapt\u011bl potichu.<\/div>\n
„A pov\u00edte mi, co se to tady stalo?“<\/div>\n
Bill k\u00fdvl. Pomalu se posadil a promnul si unaven\u011b sp\u00e1nky.<\/p>\n

„Bylo to hrozn\u00e9.“ Za\u0161eptal. Za\u010dalo mu doch\u00e1zet, \u017ee jeden z t\u011bch st\u00edn\u016f ho chr\u00e1nil sv\u00fdm vlastn\u00edm t\u011blem. Ale kdo by to ve skute\u010dnosti mohl b\u00fdt?<\/em> V\u017edy\u0165 nikdo po n\u011bm ani ne\u0161t\u011bkl. Tak kdo by ho br\u00e1nil?<\/div>\n

„A co jste vid\u011bl?“ Usoudil to z toho, jak Bill fascinovan\u011b z\u00edral na ze\u010f, jako by se tam prom\u00edtal n\u011bjak\u00fd film.<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem dva st\u00edny.“ \u0160eptl. „Jeden z nich m\u011b napadal a druh\u00fd m\u011b br\u00e1nil. Bylo to divn\u00e9 a tak \u017eiv\u00e9, \u017ee jsem si opravdu myslel, \u017ee m\u011b ten jeden zabije, kdyby tam ten druh\u00fd st\u00edn nebyl\u2026“ Vzhl\u00e9dl k n\u011bmu a setkal se s jeho pohledem.<\/p>\n

Tom mu pomohl vst\u00e1t a podp\u00edral ho, dokud se neposadil na pohovku.<\/div>\n

„Tak\u017ee to byla halucinace?“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026 asi pot\u0159ebujete psychiatra.“<\/div>\n
Bill sebou s \u00falekem trhl. „Nechci. Vy mi pom\u00e1h\u00e1te.“<\/div>\n
„P\u0159ijde mi, \u017ee v\u00e1m sp\u00ed\u0161e ubli\u017euji, ne\u017e pom\u00e1h\u00e1m. Nev\u00edm, jestli tohle zvl\u00e1dnu\u2026“<\/div>\n
„Nepos\u00edlejte m\u011b jinam pros\u00edm. Chci chodit k v\u00e1m.“<\/div>\n
Tom si povzdechl. Nemohl ho odm\u00edtnout. Tak smutn\u011b se na n\u011bj d\u00edval.<\/div>\n
„Bille\u2026 ehm\u2026 zkou\u0161el jste n\u011bkdy tr\u00e1vu?“<\/p>\n

autor: Cincina<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cincina D\u011bkuji v\u0161em za n\u00e1dhern\u00e9 koment\u00e1\u0159e \ud83d\ude42 J\u00e1 v\u00edm, \u017ee d\u00edly nep\u0159ib\u00fdvaj\u00ed tak \u010dasto, ale to v\u00edte\u2026 \u0161kola. Flashback Bill p\u0159i\u0161el dom\u016f o hodinu pozd\u011bji, ne\u017e m\u011bl, a jeho matka st\u00e1la u dve\u0159\u00ed, podup\u00e1vala vzteky nohou o podlahu a myslela si,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[569],"tags":[],"class_list":["post-4541","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-psycholog"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4541","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4541"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4541\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4541"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4541"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4541"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}