{"id":4547,"date":"2013-11-03T18:00:00","date_gmt":"2013-11-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4533"},"modified":"2013-11-03T18:00:00","modified_gmt":"2013-11-03T17:00:00","slug":"815-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/11\/03\/815-16\/","title":{"rendered":"#815 16."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Ozbrojen<\/p>\n

<\/strong> „Vole, dneska na ve\u010de\u0159i to bylo fakt \u0161\u00edlen\u00fd! M\u011bli jste to vid\u011bt.“<\/div>\n

Tom zvedl pohled od pap\u00edru, co \u010detl, a pod\u00edval se na Georga.<\/div>\n
„815, v\u00edte,“ \u0159ekl, kdy\u017e si v\u0161iml Tomova a Gustavova nech\u00e1paj\u00edc\u00edho pohledu. „Dnes jsem v n\u011bm fakt vid\u011bl hr\u016fzu.“ Zavrt\u011bl dramaticky hlavou a trochu se ot\u0159\u00e1sl, Tom skoro proto\u010dil o\u010di. „Vypadal nasran\u011b a po\u0159\u00e1d m\u011b probod\u00e1val pohledem. Bylo to d\u011bsiv\u00fd; nev\u00edm, pro\u010d na m\u011b z\u00edral. Zaj\u00edmalo by m\u011b, co mu vlezlo do prdele, obvykle si hled\u00ed sv\u00e9ho, mra\u010d\u00ed se na sv\u016fj tal\u00ed\u0159 a tak, ale te\u010f d\u011bsil celou m\u00edstnost v\u00edc ne\u017e obvykle.“ Georg vypadal p\u0159ehnan\u011b nad\u0161en\u011b, kdy\u017e sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh vypr\u00e1v\u011bl.<\/p>\n

„Je bl\u00e1zen, nemus\u00ed m\u00edt d\u016fvod, pro\u010d se chov\u00e1 divn\u011b,“ poznamenal Gustav a promnul si z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n

„V\u00edm, chci \u0159\u00edct, sly\u0161eli jste o jeho v\u010derej\u0161\u00edm z\u00e1chvatu?“<\/div>\n
„Jo, to bylo \u0161\u00edlen\u00fd, chlape,“ Gustav vypadal mnohem v\u00edc zainteresovan\u011b a Tom se na n\u011b oba mra\u010dil. „\u0160koda, \u017ee jsem to nevid\u011bl.“<\/div>\n
„Lucy \u0159\u00edkala, \u017ee j\u00ed vyhro\u017eoval smrt\u00ed, u\u017e do \u010dtvrt\u00fdho patra nikdy nep\u016fjde.“<\/div>\n
„Chud\u00e1k holka,“ \u0159ekl Gustav soucitn\u011b.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, \u017ee ji vzal za krk a pokusil se ji u\u0161krtit.“<\/div>\n
„J\u00e1 sly\u0161el-„<\/div>\n
Tom m\u011bl dost. Postavil se, pra\u0161til rukama do stolu. „Bo\u017ee, u\u017e dr\u017ete hubu!“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Georg a Gustav se na n\u011bj vykulen\u011b pod\u00edvali.<\/div>\n
„Nemluvte o n\u011b\u010dem, o \u010dem nic nev\u00edte,“ sykl Tom, oba je probod\u00e1val pohledem. „Takhle za\u010d\u00ednaj\u00ed v\u0161echny stupidn\u00ed pomluvy.“<\/div>\n
„Jak v\u00ed\u0161, co je pomluva a co ne?“ zeptal se Georg. „Je to zaj\u00edmav\u00e9, jen se bav\u00edme.“<\/div>\n
„Je to \u010dlov\u011bk,“ sy\u010del Tom d\u00e1l. „Nezaslou\u017e\u00ed si, abyste o n\u011bm takhle mluvili.“<\/div>\n
„\u0160\u00edlen\u00fd<\/em> \u010dlov\u011bk.“ Zalo\u017eil Georg ruce.<\/div>\n
„A znovu, jak v\u00ed\u0161, co jsou pomluvy a co ne? P\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsi ani nev\u011bd\u011bl, kdo 815 je<\/em>.“<\/div>\n
„V\u00edm dost na to, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 v\u0161echny zuby v po\u0159\u00e1dku, \u017ee se nepokusil ob\u011bsit a \u017ee se rozhodn\u011b v\u010dera nepokusil u\u0161krtit tu holku.“<\/div>\n
Georg a Gustav z\u00edrali. „Jak\u2026?“ za\u010dal Georg, ale Gustav ho p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Tome, ty\u2026 jsi s n\u00edm mluvil?“<\/div>\n
Georg si odfrkl, ale pak na chv\u00edli ztuhl. „Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsi zmizel\u2026“ \u0159ekl pomalu. „Poka\u017ed\u00e9 jsme t\u011b vid\u011bli p\u0159ij\u00edt od cel\u2026“<\/p>\n

Oh, kurva. Tomovi srdce tlouklo jako \u0161\u00edlen\u00e9 a za\u010daly se mu potit dlan\u011b. Rozhl\u00e9dl se po m\u00edstnosti, zoufale hledat \u0159e\u0161en\u00ed sv\u00e9ho probl\u00e9mu. „Uh,“ vydechl. „Ne, j\u00e1\u2026 j\u00e1 jen\u2026“ nakonec vydechl. Byl opravdu \u0161patn\u00fd lh\u00e1\u0159 na to, aby se z tohohle dostal, tak\u017ee pak vydechl znovu. Mo\u017en\u00e1 mu to projde. Georg a Gustav byli hor\u0161\u00ed ne\u017e d\u016fchodkyn\u011b, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na pomluvy a drby. Bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e od n\u011bj usly\u0161\u00ed pravdu, ne\u017e aby chodili a \u0159\u00edkali lidem l\u017ei. „Jmenuje se Bill,“ \u0159ekl a neopova\u017eoval se jim pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Bill Kaulitz.“<\/div>\n

„Voje\u010f m\u011b\u2026“ \u0159ekl Georg skoro nesly\u0161iteln\u011b.<\/div>\n
„Nav\u0161t\u011bvoval jsem ho, jeho reputace je p\u0159ehnan\u00e1.“ Zvedl pohled a pod\u00edval se na n\u011bj, jejich o\u010di byly velk\u00e9 jako tenis\u00e1ky.<\/div>\n
„Jak\u2026 chci \u0159\u00edct pro\u010d\u2026?“ koktal Georg, nebyl schopn\u00fd vytvo\u0159it v\u011btu.<\/div>\n
„J\u00e1, na rozd\u00edl od v\u00e1s,“ zamra\u010dil se na n\u011bj Tom, „jsem byl zv\u011bdav\u00fd, co je pravda a co jen l\u017ei. Tak\u017ee jsme si to \u0161el s\u00e1m zjistit.“<\/p>\n

Tom nev\u011bd\u011bl, jestli obli\u010deje jeho koleg\u016f jsou p\u0159ekvapen\u00e9, hrd\u00e9 nebo vyd\u011b\u0161en\u00e9. Gustav vypadal, jako by ho uct\u00edval a Georg se na n\u011bj d\u00edval jako na \u0161\u00edlence.<\/div>\n

„Tak\u017ee te\u010f jste kamar\u00e1di?“ zeptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Sly\u0161el \u017e\u00e1rlivost? P\u0159\u00e1l si snad Georg, aby to byl on, kdo je tak state\u010dn\u00fd a promluvil si s Billem? Tom m\u011bl neuv\u011b\u0159itelnou d\u011btinskou touhu se u\u0161kl\u00edbnout a vmr\u0161tit mu jeho p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Billem do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„R\u00e1d bych byl,“ \u0159ekl a pokr\u010dil rameny, p\u0159edst\u00edral, \u017ee to nic nen\u00ed. L\u00edbily se mu jejich \u0161okovan\u00e9 v\u00fdrazy. „Nen\u00ed pravidlo, \u017ee bychom s v\u011bzni nemohli mluvit.“<\/div>\n
„Ne, ale\u2026“ Georg na n\u011bj z\u00edral. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee od chv\u00edle, co jim \u0159ekl pravdu, ani jednou nemrkl. „To je\u2026 ty\u2026 to je 815<\/em>!“ rozhodil ruce. „Nem\u00e1\u0161-„<\/div>\n
„Nem\u00e1m co?“<\/div>\n
„Mluvit s n\u00edm, v\u00ed\u0161. Nem\u016f\u017ee\u0161<\/em> s n\u00edm<\/em> mluvit.“<\/div>\n
Tom za\u010d\u00ednal b\u00fdt celkem na\u0161tvan\u00fd. „A pro\u010d sakra ne? V\u017edy\u0165 mi ani nic neud\u011blal.“ A\u017e na to, \u017ee mi dr\u017eel zbra\u0148 u krku. A l\u00edbal m\u011b. A ukradl mi kl\u00ed\u010de. A\u2026<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee tam jen sed\u00edte a pov\u00edd\u00e1te si?“ Gustav opravdu vypadal ohromen\u011b, jeho obo\u010d\u00ed skoro zmizelo ve vlasech.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak.“<\/div>\n
„Jsi \u0161\u00edlen\u00fd,“ bylo jedin\u00e9, co Georg \u0159ekl, zavrt\u011bl hlavou. „Je nebezpe\u010dn\u00fd.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si.“<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, co ud\u011blal, ty-„<\/div>\n
„Taky to nev\u00edte!“ rozk\u0159ikl se Tom, nejrad\u0161i by je pra\u0161til. „Nic o n\u011bm nev\u00edte; zn\u00e1te jen hloup\u00e9 pomluvy, kter\u00e9 ani nejsou pravda.“<\/p>\n

Georg semknul rty a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee je v\u00edc na\u0161tvan\u00fd, \u017ee mu zni\u010dil jeho dokonal\u00fd stra\u0161ideln\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, ne\u017e z toho, \u017ee Tom potaj\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t t\u00fddn\u011b nav\u0161t\u011bvuje Billa.<\/div>\n

„Pak nejsp\u00ed\u0161 taky v\u00ed\u0161, co mu dali u soudu,“ uchechtl se Georg, a kdy\u017e Tom \u0159ekl, \u017ee ano, \u017ee v\u011bd\u011bl, Georg vykulil o\u010di.<\/div>\n
„Co\u017ee? V\u00ed\u0161? \u0158ekl<\/em> ti to?“<\/div>\n
„Jo, dali mu do\u017eivot\u00ed.“ Nedok\u00e1zal dr\u017eet zlost pry\u010d ze sv\u00e9ho hlasu, kdy\u017e to \u0159ekl. Byl si jist\u00fd, \u017ee se mu u\u017e nejsp\u00ed\u0161 kou\u0159\u00ed z u\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Nevypad\u00e1\u0161, \u017ee by t\u011b to t\u011b\u0161ilo,“ \u0159ekl Gustav, byl v\u0161\u00edmav\u00fd.<\/div>\n
„Net\u011b\u0161\u00ed. Nen\u00ed to f\u00e9r, to si nezaslou\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, co si zaslou\u017e\u00ed,“ \u0159ekl Georg. „Nev\u00ed\u0161, co ud\u011blal, tak\u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, co si zaslou\u017e\u00ed. Jestli mu dali do\u017eivot\u00ed, tak si do\u017eivot\u00ed zaslou\u017e\u00ed.“ <\/div>\n
„V\u0161echno nen\u00ed \u010dernob\u00edl\u00e9, Georgu,“ \u0159ekl Tom, zamra\u010dil se. „A\u0165 u\u017e ud\u011blal cokoliv, mysl\u00edm, \u017ee toho lituje.“<\/div>\n
Georg nevypadal p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b, ani Gustav ne, ale Tom u\u017e se s nimi necht\u011bl h\u00e1dat.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„M\u00e1\u0161 pravdu, cht\u011bl jsem je pry\u010d.“<\/p><\/div>\n

Tom zvedl pohled. Bill se d\u00edval zp\u0159\u00edma na n\u011bj, p\u0159es jedno oko mu padaly vlasy, ale dal je pry\u010d. „Ty psychiatry,“ vysv\u011btlil. „Cht\u011bl jsem je pry\u010d, a tak jsem je svedl. Byla to legrace, tak\u017ee to bylo dobr\u00e9.“<\/div>\n
„Ale oni stejn\u011b pos\u00edlali dal\u0161\u00ed, tak pro\u010d se obt\u011b\u017eovat?“ zeptal se Tom, sna\u017eil se skr\u00fdvat, jak nad\u0161en\u00fd je z toho, \u017ee mu tohle Bill \u0159\u00edk\u00e1.“<\/div>\n
„P\u0159eci to nakonec vzdaj\u00ed, ne?“<\/div>\n
„Nevzdaj\u00ed,“ usm\u00e1l se Tom a Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Toho jsem si v\u0161iml, d\u011bkuju.“ Polo\u017eil ruce na st\u016fl a propletl prsty.<\/div>\n
„Annu jsi nesvedl,“ pouk\u00e1zal Tom a Bill trochu vykulil o\u010di, rozpletl prsty a polo\u017eil na st\u016fl dlan\u011b.<\/div>\n
„Je star\u00e1.“<\/div>\n
„A vad\u00ed ti to i u chlap\u016f?“ zeptal se Tom a Bill se za\u0161klebil. Nevadilo. „M\u011bls ji r\u00e1d, \u017ee ano?“<\/div>\n
Bill si kousal vnit\u0159ek tv\u00e1\u0159e a slo\u017eil si ruce zp\u00e1tky do kl\u00edna. Dneska byl podivn\u011b neposedn\u00fd. „Byla otravn\u00e1,“ \u0159ekl, ned\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed. „To opravdu hodn\u011b, ale\u2026 nemluvila se mnou, jako kdybych byl \u0161\u00edlenec. Bylo to\u2026 byla celkem jako ty.“ Zvedl pohled a pak se zase pod\u00edval jinam. „M\u011bl jsem p\u2026“ zastavil se, rozmyslel si to, co cht\u011bl \u0159\u00edct, a zav\u0159el pusu.<\/div>\n
„M\u011bls co?“<\/div>\n
„Nic. To nic.“<\/p>\n

Tom se zhluboka nadechl, p\u0159emlouval se, aby na n\u011bj netla\u010dil. „Dob\u0159e,“ \u0159ekl a p\u0159ik\u00fdvl. „Tak\u017ee, cht\u011bl bys, aby se vr\u00e1tila?“ zeptal se opatrn\u011b.<\/div>\n

Bill jednodu\u0161e pokr\u010dil rameny, necht\u011bl to p\u0159iznat, i kdyby cht\u011bl. „Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, stejn\u011b skon\u010dila.“<\/div>\n
Z\u00e1le\u017e\u00ed ti na n\u00ed<\/em>, cht\u011bl \u0159\u00edct Tom, cht\u011bl se u\u0161kl\u00edbnout, ale neud\u011blal to. Billovi nez\u00e1le\u017eelo na ni\u010dem a na nikom, jak se od n\u011bj dozv\u011bd\u011bl. Billovi, kter\u00fd se choval po\u0159\u00e1d tak chladn\u011b, na n\u00ed ale z\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
Nebylo by to lep\u0161\u00ed, kdyby m\u011bl Bill psychiatra, kter\u00e9ho dok\u00e1\u017ee tolerovat?<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, jako by Ann\u011b na Billovi taky opravdu z\u00e1le\u017eelo, mo\u017en\u00e1 by si to rozmyslela, kdyby sly\u0161ela, \u017ee Bill chce, aby se vr\u00e1tila.<\/div>\n
„A\u0165 u\u017e pl\u00e1nuje\u0161 cokoliv,“ \u0159ekl Bill a p\u0159\u00edsn\u011b se na Toma pod\u00edval, „p\u0159esta\u0148 s t\u00edm.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„M\u00e1 v\u00e1s r\u00e1d.“<\/p><\/div>\n

Anna se op\u0159ela o \u017eidli, p\u0159ekvapen\u011b kr\u010dila obo\u010d\u00ed. „To ti \u0159ekl?“<\/div>\n
„Ne p\u0159\u00edmo, samoz\u0159ejm\u011b,“ \u0159ekl Tom. „Ale \u0159\u00edkal, \u017ee vy jste mu vadila ze v\u0161ech nejm\u00ed\u0148.“<\/div>\n
„To je ten nejhez\u010d\u00ed ne-kompliment, kter\u00fd jsem kdy dostala,“ zasm\u00e1la se trochu.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eete se vr\u00e1tit?“ zeptal se Tom \u017eadoniv\u011b. „Nebylo by pro n\u011bj lep\u0161\u00ed, kdyby m\u011bl n\u011bkoho, koho m\u00e1 r\u00e1d?“<\/div>\n
„To by opravdu velmi pomohlo, ano.“ Zamra\u010dila se Anna, kousala se trochu do rtu, jak p\u0159em\u00fd\u0161lela. „Jak se k tob\u011b chov\u00e1?“ zeptala se nakonec. „Mluv\u00ed s tebou?“<\/div>\n
„Ne o v\u011bcech, kter\u00e9 bych r\u00e1d v\u011bd\u011bl,“ vydechl t\u011b\u017ece Tom. „Kdy\u017e se zept\u00e1m, odp\u00e1lkuje m\u011b, tak\u017ee jsem se u\u017e p\u0159estal sna\u017eit.“<\/div>\n
„Jsi ale opatrn\u00fd, \u017ee ano?“ zeptala se a pozorovala ho takov\u00fdm zp\u016fsobem, jak to v\u017edycky d\u011blala jeho m\u00e1ma, kdy\u017e cht\u011bla zjistit, jestli nejedl p\u0159ed ve\u010de\u0159\u00ed su\u0161enky. „Jak jsem \u0159ekla, nav\u0161t\u011bvuj ho a mluv s n\u00edm, ale bu\u010f opatrn\u00fd, a\u0165 s tebou neskon\u010d\u00ed jako s t\u00edm str\u00e1\u017en\u00edkem p\u0159ed tebou.“<\/div>\n
Tom polkl. V\u017edycky byl \u0161patn\u00fd lh\u00e1\u0159, ale musel si zachovat tv\u00e1\u0159. Byl si jist\u00fd, \u017ee ho u\u017e Bill d\u00e1vno k sob\u011b zl\u00e1kal. „Jsem opatrn\u00fd,“ \u0159ekl, nebyl si jist\u00fd, jestli je to pravda nebo ne. Mo\u017en\u00e1 nebyl tak opatrn\u00fd, jak by m\u011bl b\u00fdt, ale nemohl si pomoci, prost\u011b se ho jen neb\u00e1l tak moc jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ P\u0159ik\u00fdvla Anna. „M\u00e1\u0161 pravdu; pop\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, \u017ee bych se mo\u017en\u00e1 vr\u00e1tila.“<\/div>\n
Tom byl velmi vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Dal\u0161\u00ed den byl opravdu hektick\u00fd. Ve m\u011bst\u011b do\u0161lo k ozbrojen\u00e9 loupe\u017ei a majitele banky dr\u017eeli jako rukojm\u00ed a Toma vybrali k tomu, aby tam jel pomoct. Nasadil si nepr\u016fst\u0159elnou vestu a spole\u010dn\u011b s Gustavem, Andreasem a n\u011bjak\u00fdm ze star\u0161\u00edch str\u00e1\u017en\u00edk\u016f, kter\u00e9 Tom neznal, vyjeli do banky.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e \u0161li dovnit\u0159, pulzoval j\u00edm adrenalin, zbran\u011b m\u011bli p\u0159ipraven\u00e9, byli ve st\u0159ehu, kdyby se ozval n\u011bjak\u00fd zvuk nebo byl n\u011bjak\u00fd pohyb.<\/div>\n
Bylo to velmi vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed a Tom byl st\u00e1le je\u0161t\u011b napumpovan\u00fd, kdy\u017e se vr\u00e1tili na stanici. V\u0161echno bylo v po\u0159\u00e1dku, ten lupi\u010d byl jen amat\u00e9r, bylo mu sotva devaten\u00e1ct a vzdal se hned, jak vid\u011bl tolik policist\u016f.<\/div>\n
Prvn\u00ed my\u0161lenka, kter\u00e1 ho napadla, kdy\u017e se vr\u00e1tili zp\u00e1tky, byla, \u017ee to mus\u00ed \u0159\u00edct Billovi. Mus\u00ed mu \u0159\u00edct, co ud\u011blal a jak \u00fa\u017easn\u00e9 bylo kone\u010dn\u011b n\u011bco opravdu d\u011blat<\/em>.<\/p>\n

Billa to ale moc nevzalo. „To je v\u0161echno?“ \u0159ekl, kdy\u017e mu Tom dopov\u011bd\u011bl p\u0159\u00edb\u011bh a srazil ho sv\u00fdm nezaujat\u00fdm t\u00f3nem zp\u00e1tky na Zem. „Tome, to je trapn\u00fd. V\u017edy\u0165 tam skoro \u017e\u00e1dn\u00e1 akce nebyla. To je jako t\u0159i hodiny p\u0159edehry a \u017e\u00e1dn\u00fd orgasmus. Vyst\u0159elil si v\u016fbec?“<\/div>\n

Tom se zamra\u010dil. „Nebylo pot\u0159eba. Bille, zni\u010dils mi p\u0159\u00edb\u011bh,“ skoro za\u00fap\u011bl a Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Trapn\u00e9<\/em>.“<\/div>\n
„No jasn\u011b,“ zabru\u010del Tom a zalo\u017eil ruce.<\/div>\n
„\u0158ekni mi, vyst\u0159elils v\u016fbec n\u011bkdy ze zbran\u011b?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ odsekl Tom a mra\u010dil se na n\u011bj. „Na tr\u00e9ninku.“<\/div>\n
„Ale ne v pr\u00e1ci.“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. Nebylo pot\u0159eba. „Ne, j\u00e1-„<\/div>\n
„Trapn\u00e9,“ \u0159ekl Bill znovu a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„No a ty snad jo?“<\/p>\n

Neuv\u011bdomil si, co \u0159ekl, dokud to ne\u0159ekl, nejsp\u00ed\u0161 to nebyla zrovna vhodn\u00e1 ot\u00e1zka. Billovi se okam\u017eit\u011b zamra\u010dil obli\u010dej.<\/div>\n

„Jo.“<\/div>\n
Tom ne\u010dekal, \u017ee odpov\u00ed a spadla mu \u010delist. Mo\u017en\u00e1\u2026?<\/div>\n
„Pro\u010d?“ opov\u00e1\u017eil se zeptat, nev\u011bd\u011bl, jestli se m\u00e1 d\u00edvat Billovi do o\u010d\u00ed nebo ne. Rozzloben\u00e9mu psu se do o\u010d\u00ed nekouk\u00e1, ale necht\u011bl se zd\u00e1t vyd\u011b\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Do toho ti nic nen\u00ed,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„\u0158ekne\u0161 mi to n\u011bkdy?“<\/div>\n
„Ne.“ To slovo bylo tak kone\u010dn\u00e9, \u017ee Tom u\u017e d\u00e1l netla\u010dil.<\/div>\n
Ale stejn\u011b, i kdyby mu Bill nikdy nem\u011bl d\u00e1t uspokojiv\u00e9 odpov\u011bdi, ka\u017ed\u00e9 mal\u00e9 ano nebo ne ho dov\u00e1d\u011blo bl\u00ed\u017e k pravd\u011b.<\/div>\n
Ticho, kter\u00e9 na n\u011b dopadlo, bylo bolestiv\u00e9 a skli\u010duj\u00edc\u00ed, oba se d\u00edvali na jin\u00e9 m\u00edsto na d\u0159ev\u011bn\u00e9m stole.<\/p>\n

„Oh,“ \u0159ekl Tom po chv\u00edli. Musel<\/em> to ticho p\u0159eru\u0161it. „Georg \u0159\u00edkal – zn\u00e1\u0161 Georga, \u017ee?“<\/div>\n

„Ten mal\u00fd s vlasy?“ zeptal se Bill. Zn\u011bl divn\u011b, hlas m\u011bl temn\u00fd a hlubok\u00fd, ale koutky jeho rt\u016f se zvedaly nahoru. „Vid\u011bl jsem ho.“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „Jo, ten. No, \u0159\u00edkal, \u017ee ses v\u010dera choval divn\u011b. B\u011bhem ve\u010de\u0159e.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, o\u010di na stole.<\/div>\n
„Ne?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsem m\u011bl \u0161patnou n\u00e1ladu,“ \u0159ekl Bill a znovu rychle zvedl pohled. „Pro\u010d, sed\u00edte snad o p\u0159est\u00e1vce na kafe v kancel\u00e1\u0159i a pod\u00edv\u00e1te si o mn\u011b?“ \u017eertovala, potuteln\u011b se usm\u00edval, ta my\u0161lenka ho viditeln\u011b rozveselila. „Je to v pohod\u011b, jestli to d\u011bl\u00e1te, v\u00ed\u0161,“ dodal. „V\u00edm, \u017ee se to st\u00e1v\u00e1.“<\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se je brzdit.“ Tom se c\u00edtil provinile, ale nev\u011bd\u011bl pro\u010d. Ob\u010das m\u011bl pocit, \u017ee je zp\u00e1tky na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole a holky si \u0161eptaj\u00ed a sm\u011bj\u00ed se za z\u00e1dy a on je jedin\u00fd, kter\u00fd ty kraviny mus\u00ed poslouchat.<\/p>\n

Bill si odfrkl. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi to vad\u00ed? A\u0165 se klidn\u011b bav\u00ed.“<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, co o tob\u011b \u0159\u00edkaj\u00ed?“ p\u0159itla\u010dil Tom. „Je to-„<\/div>\n
„Je to v po\u0159\u00e1dku,“ ujistil ho Bill. „Nech je. Stejn\u011b jako j\u00e1 moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee v tomhle zatracen\u00e9m m\u00edst\u011b se nikdy nic ned\u011bje. Co jin\u00e9ho d\u011blat, ne\u017e se o mn\u011b bavit?“ op\u0159el se o \u017eidli a propletl si prsty na b\u0159i\u0161e. „Co bys mohl<\/em> ud\u011blat\u2026“ \u0159ekl, jako by dostal n\u00e1pad. „Jo, co bys mohl<\/em> ud\u011blat je, \u0159\u00edct mi, a\u017e p\u0159ijdou s n\u011b\u010d\u00edm zaj\u00edmav\u00fdm. R\u00e1d si to poslechnu.“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Opravdu? Je to hloup\u00e9.“<\/div>\n
„Tome, co jin\u00e9ho tu m\u016f\u017eu d\u011blat, abych si kr\u00e1til \u010das?“<\/div>\n
To je fakt. Tom vydechl. „No, zrovna mi \u0159\u00edkali, \u017ee ses pokusil u\u0161krtit sest\u0159i\u010dku, ale j\u00e1 t\u011b vid\u011bl a nestalo se to, tak\u017ee to bylo jen\u2026“ do\u0161la mu slova, kdy\u017e si v\u0161iml v\u00fdrazu v Billov\u011b obli\u010deji, jak se trochu v\u00edc prohloubila jeho vr\u00e1ska. Oh bo\u017ee, to ho zase na\u0161tval?<\/div>\n
„V m\u00e9 hlav\u011b ano,“ \u0159ekl Bill, pod\u00edval se Tomovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. „V m\u00e9 hlav\u011b,“ pokra\u010doval, polkl. „Jsem ji zabil.“<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror Ozbrojen „Vole, dneska na ve\u010de\u0159i to bylo fakt \u0161\u00edlen\u00fd! M\u011bli jste to vid\u011bt.“ Tom zvedl pohled od pap\u00edru, co \u010detl, a pod\u00edval se na Georga. „815, v\u00edte,“ \u0159ekl, kdy\u017e si v\u0161iml Tomova a Gustavova nech\u00e1paj\u00edc\u00edho pohledu. „Dnes jsem v n\u011bm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-4547","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4547","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4547"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4547\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4547"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4547"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4547"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}