{"id":4571,"date":"2013-10-27T18:00:00","date_gmt":"2013-10-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4557"},"modified":"2013-10-27T18:00:00","modified_gmt":"2013-10-27T17:00:00","slug":"815-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/10\/27\/815-14\/","title":{"rendered":"#815 14."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\u2026<\/p>\n

<\/strong> „Nem\u00e1\u0161 u\u017e po pr\u00e1ci?“<\/div>\n

Tom se pod\u00edval na hodinky a ano, jeho sm\u011bna skon\u010dila u\u017e p\u0159ed dvaceti minutami.<\/div>\n
„Jo, m\u00e1m,“ \u0159ekl, byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee \u010das tak rychle ut\u00edkal, kdy\u017e spolu ani nemluvili. Vlastn\u011b ned\u011blali v\u016fbec nic za posledn\u00ed p\u016flhodinu. Tom tu jen sed\u011bl, d\u011blal Billovi spole\u010dnost, a Bill si nest\u011b\u017eoval.<\/div>\n
„M\u011bl bys j\u00edt.“<\/div>\n
„Jo, p\u016fjdu,“ \u0159ekl Tom a pod\u00edval se na Billa. Nepovedlo se mu dostat se do sv\u00e9 obvykl\u00e9 osobnosti, i kdy\u017e se sna\u017eil. Tom ho necht\u011bl opustit, dokud si nebude jist\u00fd, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. „Ale nechci.“<\/div>\n
„M\u011bl bys.“<\/div>\n
Tom zadr\u017eel dech a h\u0159betem ruky pohladil Billa po \u010delisti. Jemn\u011b. Bill ztuhl. „Neubli\u017e si.“<\/div>\n
Tom odt\u00e1hl ruku a zvedl se. C\u00edtil Bill\u016fv pohled ve sv\u00fdch z\u00e1dech.<\/p>\n

„Tome, po\u010dkej,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a zvedl se za n\u00edm. „J\u00e1\u2026“ polkl a skoro vypadal nerv\u00f3zn\u011b. Nebo to hr\u00e1l, Tom mu te\u010f nemohl za\u010d\u00edt v\u011b\u0159it, proto\u017ee mu ho bylo l\u00edto, to z n\u011bj d\u011blalo je\u0161t\u011b leh\u010d\u00ed ter\u010d.<\/div>\n

„Tome, polib m\u011b.“<\/div>\n
Tom vykulil o\u010di a srdce mu p\u0159esko\u010dilo. „Bille\u2026“<\/div>\n
„Pros\u00edm. Polib m\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
To, jak to \u0159ekl, p\u0159inutilo Toma p\u0159ik\u00fdvnout, skoro proti jeho v\u016fli. Ale najednou to bylo v po\u0159\u00e1dku. \u017de ano? Mohl Billa pol\u00edbit, aby mu bylo l\u00edp. V tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee by ud\u011blal cokoliv, jen aby bylo Billovi l\u00e9pe. Kdy to do\u0161lo a\u017e sem? Kdy mu na n\u011bm za\u010dalo tolik z\u00e1le\u017eet?<\/div>\n
Odpov\u011b\u010f byla lehk\u00e1, v\u017edycky mu na n\u011bm z\u00e1le\u017eelo. Tomovi z\u00e1le\u017eelo na lidech, m\u011bl to v povaze a Bill nebyl v\u00fdjimka. Mo\u017en\u00e1 se m\u011bl st\u00e1t doktorem a ne policistou.<\/div>\n
Ale k v\u011bz\u0148\u016fm si p\u0159eci vztah nem\u016f\u017eete ud\u011blat<\/em>. Anna ho p\u0159ed t\u00edm varovala, ale tady byl Tom a d\u011blal p\u0159esn\u00fd opak.<\/p>\n

„Polib m\u011b,“ vydechl Bill znovu, ol\u00edzl si sv\u00e9 pln\u00e9 rty a p\u0159istoupil trochu bl\u00ed\u017e.<\/div>\n

A tak ho Tom pol\u00edbil. Naklonil hlavu na stranu a p\u0159iklonil se, setkali se s Billem uprost\u0159ed. Bill ti\u0161e zak\u0148oural a chytl se ho, rukama Toma hladil po boc\u00edch, zat\u00edmco nas\u00e1val Tom\u016fv piercing.<\/div>\n
Bill\u016fv jazyk si pohr\u00e1val s Tomov\u00fdmi rty, \u017eadonil o povolen\u00ed, a Tom nedok\u00e1zal potla\u010dit sten, kdy\u017e se jejich jazyky setkaly. Polibek se zm\u011bnil z pomal\u00e9ho do tvrd\u00e9ho. Bill jako by se z Toma \u017eivil, nab\u00edral na sebev\u011bdom\u00ed a s\u00edle.<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak se ho Bill sna\u017e\u00ed natla\u010dit na dve\u0159e, ale to Tom necht\u011bl. Oba dva bojovali o dominanci; oba se sna\u017eili, aby ten druh\u00fd couval. A tak z\u016fstali tam, kde st\u00e1li, propleteni, l\u00edbali se, jako by m\u011bl skon\u010dit sv\u011bt.<\/p>\n

Kdyby to nebyly m\u011bs\u00edce a m\u011bs\u00edce, co m\u011bl Tom naposledy holku, tak by se takhle nec\u00edtil, ale bohu\u017eel, Tom byl jen chlap, jen \u010dlov\u011bk a Bill v\u011bd\u011bl, co p\u0159esn\u011b ud\u011blat, aby ho dohnal k \u0161\u00edlenstv\u00ed. V\u011bd\u011bl, co s jazykem d\u011blat – s jeho piercingem – v\u011bd\u011bl, kam polo\u017eit dlan\u011b, jak naklonit hlavu, aby do sebe jejich nosy nenar\u00e1\u017eely nebo jejich zuby nesk\u0159\u00edpaly o sebe. Tomovi se rozt\u00e9kal mozek. Vzal Billa za temeno hlavy, zajel prsty do jeho vlas\u016f, jemn\u011b ho za n\u011b zatahal.<\/div>\n

Tom ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to mus\u00ed zastavit, ne\u017e jejich t\u011bla za\u010dnou reagovat. V\u011bd\u011bl, \u017ee jestli to zajde a\u017e tam, obzvl\u00e1\u0161\u0165 jestli Bill<\/em> zajde a\u017e tam, tak skon\u010d\u00ed na posteli, t\u00edm si byl Tom opravdu jist\u00fd.<\/p>\n

Jen pouh\u00e1 my\u0161lenka na to ho rozohnila, a tak okam\u017eit\u011b prolomil polibek, lapal po dechu. „Dobrou noc,“ \u0159ekl, hlas zast\u0159en\u00fd, a Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n

„Dobrou noc,“ vydechl Bill, rty rud\u00e9 a natekl\u00e9. Tom ho cht\u011bl znovu pol\u00edbit. „A d\u011bkuju.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a pustil ho. Horko v jeho podb\u0159i\u0161ku nezmizelo, v duchu nad\u00e1val. Kurva, pot\u0159eboval se s n\u011bk\u00fdm vyspat.<\/div>\n
„Vezmi si pr\u00e1\u0161ek na span\u00ed, ano?“<\/div>\n
Tomu se Bill trochu zasm\u00e1l. „Ano, pane,“ zamru\u010del.<\/div>\n
Oh, kurva.<\/em><\/div>\n
Tom zav\u0159el o\u010di, dlouze vydechl nosem, kdy\u017e ta slova poslala siln\u00fd pulz do jeho rozkroku. „Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekl, sna\u017eil se p\u0159ehl\u00ed\u017eet v\u00fdraz v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. Tajn\u011b byl ale r\u00e1d, \u017ee je to zp\u00e1tky. „Vezmi si pr\u00e1\u0161ek.“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem ho schovat a sb\u00edrat je, v\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Bill. „Ale jestli ti pak bude l\u00edp\u2026“ p\u0159e\u0161el ke stolku a zvedl pr\u00e1\u0161ek. Zvedl ho tak, aby ho Tom mohl vid\u011bt a na sucho ho spolkl. „\u0160\u0165astn\u00fd?“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj usm\u00e1l. „Spi dob\u0159e.“<\/div>\n
„Jo.“<\/p>\n

Tom \u0161el otev\u0159\u00edt dve\u0159e, ale kdy\u017e s\u00e1hl do kapes, byly pr\u00e1zdn\u00e9. Po\u0159\u00e1d m\u011bl v druh\u00e9 kapse n\u00e1hradn\u00ed kl\u00ed\u010de, ale kde kurva\u2026?<\/div>\n

Oto\u010dil se na Billa, najednou nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd, p\u0159e\u0161el k n\u011bmu a vzal ho za prav\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed, obli\u010dej kamenn\u00fd.<\/div>\n
Bill p\u011bsti p\u011bvn\u011b sv\u00edral.<\/div>\n
„Otev\u0159i ruku,“ na\u0159\u00eddil mu Tom, dr\u017eel ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed v\u00edc, ne\u017e bylo pot\u0159eba. „\u0158\u00edk\u00e1m, otev\u0159i do prdele tu ruku.“ Bill pomalu narovnal prsty, ve kter\u00fdch sv\u00edral Tomovy kl\u00ed\u010de a Tom mu je sebral. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ sykl.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ti, \u017ee mi m\u016f\u017ee\u0161 v\u011b\u0159it,“ \u0159ekl Bill, mnul si z\u00e1p\u011bst\u00ed. „A m\u016f\u017ee\u0161. Ale vid\u00ed\u0161, jak lehce jsem to mohl ud\u011blat a ty sis nev\u0161iml?“<\/div>\n
„O co ti jde?“ Tom na n\u011bj skoro k\u0159i\u010del, ale Bill se ani nepohnul. „V\u00e1\u017en\u011b, Bille, m\u00e1m u\u017e a\u017e po krk tv\u00fdch debiln\u00edch her s mysl\u00ed.“<\/p>\n

Billovi jako by se Tom\u016fv v\u00fdbuch l\u00edbil, proto\u017ee jeho o\u010di jisk\u0159ily d\u0159\u00edv ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Jeho obvykl\u00e9 j\u00e1 bylo zp\u00e1tky, ale te\u010f to Tomovi lezlo na nervy. Alespo\u0148 jeho vzru\u0161en\u00ed bylo pry\u010d. „Jde mi o to, \u017ee vz\u00edt ti kl\u00ed\u010de bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e vz\u00edt d\u00edt\u011bti l\u00edz\u00e1tko. M\u011bl bys s t\u00edm n\u011bco d\u011blat, za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 b\u00fdt neopatrn\u00fd.“<\/div>\n

„Co kdybych si toho nev\u0161iml a pou\u017eil svoje n\u00e1hradn\u00ed kl\u00ed\u010de k tomu, abych t\u011b zamknul?“ zeptal se Tom. „Co bys ud\u011blal?“<\/div>\n
„Nic.“<\/div>\n
Tom si odfrkl. „Jo, jasn\u011b. Dobrou noc,“ \u0159ekl s odfrknut\u00edm a rychle p\u0159e\u0161el po pokoji. Urychlen\u011b ho zamknul, sk\u0159\u00edpal zuby.<\/p>\n

Nemohl prost\u011b uv\u011b\u0159it tomu, co Bill pr\u00e1v\u011b ud\u011blal. Byl vyto\u010den\u00fd, \u017ee s n\u00edm takhle manipuloval, a \u017ee mu to \u0161lo tak lehko.<\/div>\n

Jeho kroky se oz\u00fdvaly chodbou, kdy\u017e \u0161el ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 vedly ke schod\u016fm.<\/div>\n
P\u0159\u00e1l si, aby v\u011bd\u011bl, co se t\u00edm Bill sna\u017eil \u0159\u00edct. \u0158\u00edkal Tomovi, \u017ee by mu nem\u011bl v\u011b\u0159it, co\u017e bylo proti v\u0161emu, co mu \u0159\u00edkal p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
Tom si promnul \u010delo, byl v\u00edc zmaten\u00fd ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Pro\u010d vypad\u00e1\u0161, jako kdybys pr\u00e1v\u011b spolkl citron?“<\/p><\/div>\n

Tom zvedl pohled od ob\u011bda. „Nen\u00ed d\u016fvod.“<\/div>\n
Gustav nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Jasn\u011b.“<\/div>\n
„M\u00e1 pravdu,“ \u0159ekl Georg a op\u0159el se lokty o st\u016fl. „Cos dneska p\u0159ijel, vypad\u00e1\u0161 nasran\u011b. M\u00e1 to n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s t\u00edm p\u0159es\u010dasem, cos m\u011bl v\u010dera ve\u010der u cel?“<\/div>\n
Tom se rozka\u0161lal, zasko\u010dil mu kousek jablka. V\u0161imli si toho? „Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jo,“ souhlasil Gustav. „Co se tam stalo?“<\/div>\n
„\u0158ekl ti n\u011bkdo z nich n\u011bco?“ navrhl Georg. „N\u011bkte\u0159\u00ed jsou opravdu otravn\u00ed. Jestli n\u011bco \u0159\u00edkaj, tak je prost\u011b ignoruj, jen se t\u011b sna\u017e\u00ed vyprovokovat.“<\/div>\n
„Ne, ne, o to nejde,“ \u0159ekl Tom rychle, srdce mu spla\u0161en\u011b tlouklo. Georg a Gustav nesm\u011bli v\u011bd\u011bt, \u017ee Tom Billa pravideln\u011b nav\u0161t\u011bvuje. P\u0159eci na to nemohli p\u0159ij\u00edt. „Nejde o pr\u00e1ci, ned\u011blejte si starosti.“<\/div>\n
Ani jeden ale nevypadal p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b, skepticky se na sebe pod\u00edvali a mysleli si, \u017ee si toho Tom nev\u0161iml.<\/div>\n
Tom se je sna\u017eil ignorovat, nepot\u0159eboval m\u00edt starosti je\u0161t\u011b s t\u00edmhle. Celou noc myslel na to, co se v\u010dera ve\u010der stalo a byl opravdu je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d na\u0161tvan\u00fd, ale sp\u00ed\u0161 v\u00edc zmaten\u00fd ne\u017e na\u0161tvan\u00fd.<\/p>\n

„Co kdybych si toho nev\u0161iml a pou\u017eil sv\u00e9 n\u00e1hradn\u00ed kl\u00ed\u010de, abych t\u011b tu zamknul? Co bys ud\u011blal?“<\/em><\/div>\n

„Nic.“<\/p>\n

<\/em> Opravdu by nic neud\u011blal?<\/div>\n

Opravdu by si v\u011bze\u0148 odsouzen\u00fd k do\u017eivot\u00ed nechal uj\u00edt mo\u017enost ut\u00e9ct? Doslova m\u011bl v ruce kl\u00ed\u010de ke svobod\u011b; kdyby cht\u011bl, tak mohl lehce ut\u00e9ci a on \u0159ekl, \u017ee by to neud\u011blal.<\/div>\n
Ale pak, p\u0159eci jednou m\u011bl Tomovu pistoli u jeho krku a ani tenkr\u00e1t nic neud\u011blal.<\/div>\n
„Co je s tebou, sakra?“ sykl Tom a frustrovan\u011b si promnul \u010delo.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Po zbytek dne m\u011bl Tom \u0161t\u011bst\u00ed a zapsal se k \u00fakol\u016fm, kter\u00e9 dr\u017eely jeho mysl pry\u010d od Billa. Byl vysl\u00e1n s Georgem k n\u011bjak\u00e9 rva\u010dce mezi dorostem na ulici. Byl to dobr\u00fd pocit d\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e b\u00fdt cel\u00fd den zav\u0159en\u00fd uvnit\u0159.<\/p><\/div>\n

Ten ve\u010der kdy\u017e p\u0159i\u0161el dom\u016f, tak na Billa v\u016fbec nemyslel.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Dal\u0161\u00ed den za\u010dal bez Billa a bez starost\u00ed. Ale nez\u016fstalo to tak.<\/p>\n

Tom m\u011bl poch\u016fzku, zrovna pro\u0161el druh\u00e9 a t\u0159et\u00ed patro a byl na cest\u011b do \u010dtvrt\u00e9ho. V\u011bd\u011bl, \u017ee se n\u011bco d\u011bje okam\u017eit\u011b, jak ve\u0161el do chodby. Sly\u0161el k\u0159ik, n\u00e1razy a dal\u0161\u00ed k\u0159ik, cel\u00e1 atmosf\u00e9ra tady byla prost\u011b \u0161patn\u00e1.<\/div>\n

„Na postel s n\u00edm!“ sly\u0161el, n\u00e1sledovalo to ostr\u00e9: „Nesahejte na m\u011b!“ a dal\u0161\u00ed r\u00e1ny.<\/div>\n
„Co to kurva je,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Tom nahlas. \u0160el sm\u011brem k tomu r\u00e1musu, vid\u011bl, jak se v\u011bzni sna\u017e\u00ed vid\u011bt ven, byli zv\u011bdav\u00ed, co se d\u011bje.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 mu to m\u011blo doj\u00edt, ale nedo\u0161lo, dokud nest\u00e1l p\u0159ed celou 32. Bill.<\/p>\n

Vykulil o\u010di, kdy\u017e uvid\u011bl dva str\u00e1\u017en\u00edky, jeden z nich byl Braun, mu\u017e s plnovousem, kter\u00e9ho Tom potkal ve sv\u016fj prvn\u00ed den tady, a dv\u011b sestry, kter\u00e9 se sna\u017eily Billa uklidnit. Vypadal nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b, nebo vyd\u011b\u0161en\u011b, nebo oboj\u00ed. Tom ho u\u017e vid\u011bl ztratit nervy, ztratit kontrolu, ale nikdy ne takhle.<\/div>\n

D\u00edval se, jak Bill mr\u0161til \u017eidl\u00ed o ze\u010f, ne\u017e vycouval od lid\u00ed v m\u00edstnosti, o\u010di nep\u0159\u00ed\u010detn\u00e9. Tom si v\u0161iml, \u017ee jedna ze sester m\u011bla za z\u00e1dy jehlu a sna\u017eila se dostat k v\u011bzni bl\u00ed\u017e, pomalu ho obkli\u010dovala.<\/div>\n
Tom st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch, ale nevypadalo to, \u017ee by n\u011bkdo o jeho p\u0159\u00edtomnosti v\u011bd\u011bl, ani Bill, kter\u00fd k n\u011bmu st\u00e1l \u010delem.<\/p>\n

„Jen se uklidni, ano?“ \u0159ekl mu\u017e, kter\u00e9ho Tom neznal, jeho hlas podivn\u011b klidn\u00fd a hlubok\u00fd. Oto\u010dil se k jedn\u00e9 ze sester. „Prohledejte pokoj, znovu schov\u00e1val pr\u00e1\u0161ky.“<\/div>\n

Sestra p\u0159ik\u00fdvla a okam\u017eit\u011b \u0161la do koupelny. Bill temenem hlavy narazil do zdi a o\u010di m\u011bl tak \u010dern\u00e9, \u017ee z nich skoro \u0161lehaly blesky.<\/div>\n
„Neopova\u017eujte se m\u011b dotknout,“ varoval je, kdy\u017e str\u00e1\u017en\u00edk p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. „Ne-!“ ale on stejn\u011b p\u0159istoupil a zkroutil Billovi ruce za z\u00e1dy, zadr\u017eel ho na m\u00edst\u011b. Bill se rozk\u0159ikl; zoufal\u00fd, srdceryvn\u00fd k\u0159ik, kter\u00fd se Tomovi dostal a\u017e do morku kost\u00ed. Bill sebou v jeho sev\u0159en\u00ed h\u00e1zel, sna\u017eil se osvobodit. „Pus\u0165te m\u011b!“ v\u0159\u00edskal. „Pus\u0165 m\u011b, kurva, ty zasranej\u2026“ kopal ho do l\u00fdtek, ale nem\u011blo to \u017e\u00e1dn\u00fd smysl.<\/div>\n
Tom st\u00e1l p\u0159imra\u017een\u00fd k podlaze a d\u00edval se, jak Billa p\u0159ipoutali k posteli, jedin\u00e9 na co myslel, bylo: p\u0159esta\u0148te, ubli\u017eujete mu, nevid\u00edte, \u017ee se boj\u00ed?<\/p>\n

<\/em> Kdy\u017e sebou Bill h\u00e1zel ve sv\u00fdch poutech, sestra, kter\u00e1 \u0161la hledat pr\u00e1\u0161ky, se vr\u00e1tila. „Na\u0161la jsem je,“ \u0159ekla, v dlani dr\u017eela r\u016fzn\u011b barevn\u00e9 pr\u00e1\u0161ky. „Byly za z\u00e1chodem. Tohle je dne\u0161n\u00ed a v\u010derej\u0161\u00ed d\u00e1vka.“<\/div>\n

„Kdo je p\u0159inesl?“ \u0161t\u011bkl Braun. „Kdokoliv to byl, tak nez\u016fstal dost dlouho na to, aby ho zkontroloval, jestli si je vzal. Zatracen\u00ed amat\u00e9\u0159i.“ Promnul si obli\u010dej a sv\u016fj st\u0159\u00edbrn\u00fd plnovous, zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
Sestra pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
Tom m\u011bl pocit, \u017ee v\u011bd\u011bl, kdo je p\u0159inesl. Nejsp\u00ed\u0161 to byla ta sam\u00e1 nerv\u00f3zn\u00ed \u017eena, kter\u00e1 je p\u0159inesla, i kdy\u017e tu byl Tom, ale tentokr\u00e1t nem\u011bla odvahu z\u016fstat.<\/p>\n

Bill st\u00e1le v\u0159\u00edskal a h\u00e1zel sebou, tahal za pouta, co m\u011bl na z\u00e1p\u011bst\u00edch a kotn\u00edc\u00edch. „Pus\u0165te m\u011b!“ je\u010del, a kdy\u017e nikdo nic neud\u011blal, jeho pohled zabloudil k mlad\u00e9 sest\u0159i\u010dce, kter\u00e1 za z\u00e1dy dr\u017eela jehlu. „Ty,“ oslovil ji, zt\u011b\u017eka d\u00fdchal. „Pust\u00ed\u0161 m\u011b?“<\/p>\n

Tom byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e sly\u0161el, jak zm\u011bnil t\u00f3n hlasu. Byl hlub\u0161\u00ed, klidn\u011bj\u0161\u00ed, skoro sv\u016fdn\u00fd. Tom ten hlas znal; byl to hlas, kter\u00fdm s lidmi manipuloval, hypnotizoval<\/em> je. Najednou u\u017e mu ho nebylo l\u00edto. Dokonce i v t\u00e9to situaci Bill v\u011bd\u011bl, jak s lidmi manipulovat.<\/p>\n

„No tak, zlat\u00ed\u010dko, neubl\u00ed\u017e\u00edm ti.“<\/div>\n

„Neposlouchej ho, Lucy,“ \u0159ekl nezn\u00e1m\u00fd mu\u017e sest\u0159e, kter\u00e1 se na Billa d\u00edvala s vykulen\u00fdma o\u010dima. „Nebral svoje pr\u00e1\u0161ky; Nev\u00ed, co \u0159\u00edk\u00e1.“<\/div>\n
„Tak Lucy?“ \u0159ekl Bill, p\u0159iv\u0159el o\u010di, trochu h\u016f\u0159 d\u00fdchal. „Odv\u00e1\u017ee\u0161 m\u011b, Lucy?“<\/div>\n
„N-ne,“ za\u0161eptala Lucy, t\u0159\u00e1sl se j\u00ed hlas. „J-je mi to l\u00edto.“<\/div>\n
Bill se uchechtl a o\u010di m\u011bl v tu r\u00e1nu zase zl\u00e9, bylo to tak rychl\u00e9, \u017ee Lucy zacouvala.<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee ti to je velmi<\/em> l\u00edto,“ odsekl. „Tak, tak l\u00edto<\/em>!“ tvrd\u011b zat\u00e1hl za pouta, zaklonil hlavu a zap\u0159el se s n\u00ed o matraci, k\u0159i\u010del.<\/div>\n
„Kaulitzi,“ \u0159ekl Braun p\u0159\u00edsn\u011b. „Chovej se slu\u0161n\u011b.“<\/div>\n
„Zabiju t\u011b,“ \u0159ekl Bill, pohled na vyd\u011b\u0161en\u00e9 sest\u0159e. „J\u00e1 t\u011b, kurva, ZABIJU!“<\/em> tvrd\u011b cukl s pouty, prohnul se v z\u00e1dech. Byl jako posedl\u00fd. Takov\u00fd tedy byl Bill, kdy\u017e nejedl pr\u00e1\u0161ky? Tohle myslel t\u00edm, \u017ee je v\u0161echno z n\u011bj vypu\u0161t\u011bn\u00e9 ven?<\/p>\n

„To sta\u010d\u00ed,“ \u0159ekl znovu nezn\u00e1m\u00fd. „Usp\u011bte ho, Lucy.“<\/div>\n

„Ne!“ vyk\u0159ikl Bill, trhal se tak siln\u011b, \u017ee se Tom b\u00e1l, aby se postel nebo jeho ruce nezlomily. „Neopova\u017euj se!“<\/div>\n
Lucy na Billa z\u00edrala, jej\u00ed obli\u010dej byl bled\u00fd a o\u010di vykulen\u00e9.<\/div>\n
„Hned, Lucy!“<\/div>\n
Nadsko\u010dila, ale rychle ud\u011blala to, co j\u00ed bylo \u0159e\u010deno, a p\u0159itla\u010dila Billovi jehlu do ruky; po tom, co v n\u011bm bylo v\u0161e, co bylo p\u0159edt\u00edm v injekci, usko\u010dila, jako by j\u00ed to ale nep\u0159i\u0161lo dostate\u010dn\u011b rychle.<\/div>\n
„K \u010dertu s v\u00e1mi!“ Bill po n\u00ed plivl, ale jeho pohyby se u\u017e oslabily a o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka se chv\u011bla. Je\u0161t\u011b zamumlal na adresu sestry n\u011bkolik nad\u00e1vek, ne\u017e pomalu p\u0159estal bojovat a byl v klidu. O\u010di se mu zav\u0159ely a hlava se mu slo\u017eila do strany.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ech\u00e1zel po kancel\u00e1\u0159i, dost\u00e1valo se mu zmaten\u00fdch pohled\u016f od Georga a Gustava.<\/p><\/div>\n

„Vole, co je s tebou?“<\/div>\n
„Nic,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, vydechl a sedl si na \u017eidli. D\u011blal si o Billa starosti, ten byl i te\u010f o dv\u011b hodiny pozd\u011bji p\u0159ipoutan\u00fd k posteli.<\/div>\n
To, \u017ee si o n\u011bj d\u011blal starosti, neznamenalo, \u017ee u\u017e na n\u011bj nem\u011bl zlost, ale kdy\u017e takhle Billa vid\u011bl, naprosto to jeho zlost p\u0159eneslo jinam. Pro\u010d si nebral pr\u00e1\u0161ky? Cht\u011bl snad Tomovi zase n\u011bco dok\u00e1zat?<\/p>\n

„Nem\u011bl bys j\u00edt dom\u016f?“ navrhl Georg. „Jsi bled\u00fd.“<\/div>\n

„Nen\u00ed nemocn\u00fd.“<\/p>\n

Tom zvedl hlavu, ve dve\u0159\u00edch st\u00e1l Andreas s tvrd\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

„Nen\u00ed nemocn\u00fd,“ zopakoval, jeho modr\u00e9 o\u010di se vp\u00edjely do Tomov\u00fdch. Tom zavrt\u011bl hlavou; Andreas nemohl nic \u0159\u00edct, kdy\u017e tu byli v m\u00edstnosti Georg a Gustav. „Byl sv\u011bdkem toho, jak jeden z v\u011bz\u0148\u016f protrp\u011bl psychotick\u00fd z\u00e1chvat.“<\/div>\n
Psychotick\u00fd z\u00e1chvat.<\/em><\/div>\n
„\u017de ano?“ Andreas Toma probod\u00e1val pohledem.<\/div>\n
„Ano?“ Georg se na n\u011bj oto\u010dil s vykulen\u00fdma o\u010dima. Vypadal ohromen\u011b. „To je tak hust\u00fd!“<\/div>\n
„Kter\u00fd to byl?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Gustav a p\u0159istoupil k Tomovi bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
V\u0161ichni se na n\u011bj d\u00edvali, jako by jim m\u011bl \u0159\u00edct o tom, jak byl sv\u011bdkem druh\u00e9ho zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista.<\/div>\n
„Nen\u00ed to hust\u00fd<\/em>,“ vyhrkl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b Tom, „bo\u017ee, co je to s v\u00e1mi?“ postavil se. „Nem\u00e1te \u017e\u00e1dnou \u00factu a ty<\/em>,“ oto\u010dil se k Andreasovi, „neple\u0165 se mi do \u017eivota, ano?“<\/div>\n
Andreas pokr\u010dil rameny, obli\u010dej non\u0161alantn\u00ed.<\/div>\n
Tom si odfrkl. „Jd\u011bte do h\u00e1je v\u0161ichni.“<\/p>\n

A pak odtamtud utekl, b\u011b\u017eel nahoru po schodech. Musel za Billem.<\/p>\n

„Netykavka,“ sly\u0161el, jak \u0159ekl Georg d\u0159\u00edv, ne\u017e byl z doslechu.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/div>\n
Ne\u017e Tom ve\u0161el, pod\u00edval se skrz m\u0159\u00ed\u017ee, jen aby se ujistil, \u017ee je Bill vzh\u016fru, a byl. D\u00edval se do stropu, ruce i nohy p\u0159ipevn\u011bn\u00e9 k posteli jako p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
Tom za\u0165ukal a odka\u0161lal si. „M\u016f\u017eu d\u00e1l?“<\/div>\n
Bill trochu zvedl hlavu. „Jasn\u011b, poj\u010f d\u00e1l.“ Polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a Tom proklouzl dovnit\u0159.<\/div>\n
„Odpus\u0165 mi, jestli budu trochu mimo,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e Tom p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e, pohled st\u00e1le na strop\u011b. „Dali mi snad ka\u017edou drogu, co na\u0161li.“ Bill\u016fv \u00fasm\u011bv byl trochu zasn\u011bn\u00fd, kdy\u017e se pod\u00edval na Toma, a bylo velmi jasn\u00e9, \u017ee je pod pr\u00e1\u0161ky. O\u010di se mu neust\u00e1le st\u0159\u00eddav\u011b zaost\u0159ovaly, sna\u017eil se d\u00edvat Tomovi na obli\u010dej.<\/div>\n
Tom si vzal \u017eidli a posadil se vedle postele. „Pro\u010d?“<\/div>\n
Billovy o\u010di ztmavly. „Vid\u011bl jsem t\u011b, v\u00ed\u0161. Ne\u017e mi ta d\u011bvka dala injekci.“ Vydechl. „Byl jsem jen\u2026 j\u00e1 nev\u00edm. Moc si z toho nepamatuju.“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil. „Nepamatuje\u0161?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a Tom m\u011bl pocit, \u017ee mu l\u017ee. Mo\u017en\u00e1 byl \u0161patn\u00fd lh\u00e1\u0159, kdy\u017e byl pod pr\u00e1\u0161ky. „Jen jsem vyjel, a pak si to nepamatuju.“<\/p>\n

„U\u017e jsi v pohod\u011b?“<\/div>\n

Bill vydechl. „Asi. Chci \u0159\u00edct, krom\u011b toho, \u017ee mi p\u0159ijde, jako bych m\u011bl v puse vatu, \u017ee m\u00e1\u0161 t\u0159i o\u010di a \u017ee nic nec\u00edt\u00edm, jsem jen mdl\u00fd.“ Jeho \u00fasm\u011bv byl tentokr\u00e1t nucen\u00fd. „D\u00edky za minule,“ mumlal. „Ten polibek. To bylo, mmh, hezk\u00e9.“<\/div>\n
Tom se odm\u00edtal \u010dervenat. Nebudou o tom mluvit, kdy\u017e byl Bill pod pr\u00e1\u0161ky. „D\u011blaj\u00ed tohle \u010dasto?“ zeptal se a pod\u00edval se na pouta. Z\u00e1p\u011bst\u00ed m\u011bl \u010derven\u00e1 a od\u0159en\u00e1 z toho, jak za n\u011b tak tvrd\u011b tahal, Tom ho cht\u011bl pohladit.<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Pro\u010d nebere\u0161 svoje pr\u00e1\u0161ky?“<\/div>\n
Bill odvr\u00e1til pohled, zam\u011b\u0159il se pohledem na ze\u010f. Semknul p\u011bsti. „Nel\u00edb\u00ed se mi, jak mi po nich je. Nechci b\u00fdt otup\u011bl\u00fd,“ vydechl. „Uklid\u0148uj\u00ed m\u011b.“<\/p>\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee Bill mluv\u00ed pravdu. Mo\u017en\u00e1 to byla prvn\u00ed pravda, kterou mu kdy \u0159ekl. Nejsp\u00ed\u0161 proto, \u017ee byl na drog\u00e1ch. To si byl v\u011bdom toho, \u017ee to mo\u017en\u00e1 nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9, ale jestli z toho m\u016f\u017ee n\u011bco vyt\u011b\u017eit, pak to ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n

„Bille, je to dobr\u00e1 v\u011bc,“ \u0159ekl jemn\u011b, sna\u017eil se ho usm\u011brnit. „A te\u010f jsi otup\u011bl\u00fd, nebo ne?“<\/div>\n
„Ne, to nen\u00ed to sam\u00e9.“<\/div>\n
„Je lep\u0161\u00ed takhle ztratit kontrolu?“<\/div>\n
Bill t\u011b\u017ece vydechl. „Ne. Ale nem\u011bl bych se c\u00edtit klidn\u011b.“<\/div>\n
„A m\u00e1\u0161 snad trp\u011bt?“ \u0159ekl Tom sarkasticky, Bill\u016fv obli\u010dej se znovu zm\u011bnil a jeho o\u010di se podivn\u011b zaml\u017eily.<\/p>\n

„Zn\u00ed\u0161 jako moje b\u00fdval\u00e1 psycholo\u017eka,“ vydechl Bill, ale Tom vid\u011bl pocity v jeho o\u010d\u00edch, emoci, kter\u00e1 byla v\u017edy schovan\u00e1 za silnou zd\u00ed. Ta ze\u010f nejsp\u00ed\u0161 nebyla tak siln\u00e1, kdy\u017e byl pod pr\u00e1\u0161ky.<\/div>\n

„A to je \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
„Oh, naprosto.“ Bill se pateticky zasm\u00e1l.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj zamra\u010den\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„V\u017edycky si mi zahr\u00e1vala s mysl\u00ed,“ \u0159ekl Bill. „Sna\u017eila se m\u011b psychoanalyzovat, pochopit m\u011b.“<\/div>\n
„Mluv\u00edme tu o Ann\u011b?“ zeptal se Tom a Bill se na n\u011bj zamra\u010dil.<\/div>\n
„Co ti je\u0161t\u011b \u0159ekla?“ zeptal se.<\/div>\n
„Nic moc,“ \u0159ekl Tom rychle. „Skoro nic.“<\/div>\n
Bill mu ale nev\u011b\u0159il. „A tady kon\u010d\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 ml\u010denlivost. No tak-“ obli\u010dej mu ztvrdl, pohledem se do n\u011bj zap\u00edchl. „Co ti je\u0161t\u011b \u0159ekla?“<\/div>\n
„Nic,“ \u0159ekl Tom a nerv\u00f3zn\u011b se podrbal na krku, odm\u00edtal se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Byl \u0161patn\u00fd<\/em> lh\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Co. Ti. \u0158ekla?“ zopakoval Bill skrz za\u0165at\u00e9 zuby. „Tome.<\/em> \u0158ekni mi to.“<\/div>\n
„Nic. Nic, p\u0159\u00edsah\u00e1m,“ \u0159ekl a nam\u00edsto toho, aby se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed, pod\u00edval se na mod\u0159iny na jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed. „M\u011bl bych ti na to n\u011bco sehnat,“ \u0159ekl. „Mus\u00ed to \u0161t\u00edpat.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj zamra\u010den\u011b d\u00edval, i kdy\u017e trochu ztr\u00e1cel soust\u0159ed\u011bnost, po\u0159\u00e1d to byl zl\u00fd pohled. „L\u017ei,“ \u0159ekl. „L\u017ee\u0161. N\u011bco ti \u0159ekla.“<\/div>\n
„Jen tv\u00e9 jm\u00e9no,“ zalhal Tom. „Ale to v\u00ed\u0161. Nic v\u00edc.“<\/div>\n
Bill si odfrkl, ale nic na to u\u017e ne\u0159ekl, tak\u017ee Tom nev\u011bd\u011bl, jestli mu v\u011b\u0159\u00ed nebo ne.<\/p>\n

„Ode\u0161la, v\u00ed\u0161,“ \u0159ekl po chv\u00edli. „Anna.“<\/div>\n

„Jo, v\u00edm.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161<\/em> toho n\u011bjak moc,“ odsekl Bill.<\/div>\n
„Ne dost,“ argumentoval Tom.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 v\u00edc ne\u017e v\u011bt\u0161ina.“<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a byl zticha. Tom nemohl pochopit, co v\u00edc v\u011bd\u011bl ne\u017e ostatn\u00ed. V\u017edy\u0165 nev\u011bd\u011bl v\u016fbec nic.<\/p>\n

„Bille, nebral jsi ty pr\u00e1\u0161ky, abys mi n\u011bco dok\u00e1zal?“ zeptal se Tom po chv\u00edli. „Abys dok\u00e1zal, \u017ee jsi nebezpe\u010dn\u00fd,<\/em> nebo co sakra chce\u0161, abych si o tob\u011b myslel?“<\/div>\n

Bill neodpov\u011bd\u011bl okam\u017eit\u011b a Tom si myslel, \u017ee mo\u017en\u00e1 usnul, proto\u017ee m\u011bl o\u010di zav\u0159en\u00e9, ale pak je znovu otev\u0159el. „J\u00e1 jsem<\/em> nebezpe\u010dn\u00fd,“ \u0159ekl. „Kdybys m\u011bl mozek, tak bys tady nesed\u011bl.“<\/div>\n
„Jsi p\u0159ipoutan\u00fd,“ pouk\u00e1zal Tom. <\/div>\n
Billovi se lehce zvedly koutky \u00fast. „Jo, no\u2026 trefa.“<\/div>\n
„Co nech\u00e1pu je,“ \u0159ekl Tom a op\u0159el se o \u017eidli, zalo\u017eil ruce, „pro\u010d jsi m\u011b tak moc cht\u011bl zat\u00e1hnout k sob\u011b a v tu samou chv\u00edli se m\u011b sna\u017e\u00ed\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee bych s tebou nem\u011bl b\u00fdt. Nev\u00edm, jestli to je n\u011bjak\u00e1 strategie nebo co, nebo jestli si mi jen \u00famysln\u011b hraje\u0161 s hlavou nebo jsi zmaten\u00fd a nev\u00ed\u0161, co sakra chce\u0161.“<\/div>\n
„V\u00edm, co chci,“ \u0159ekl Bill. „Chci, abys v\u011bd\u011bl, do \u010deho jde\u0161.“<\/div>\n
Tom zvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Chci, abys do toho \u0161el dobrovoln\u011b.“<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror \u2026 „Nem\u00e1\u0161 u\u017e po pr\u00e1ci?“ Tom se pod\u00edval na hodinky a ano, jeho sm\u011bna skon\u010dila u\u017e p\u0159ed dvaceti minutami. „Jo, m\u00e1m,“ \u0159ekl, byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee \u010das tak rychle ut\u00edkal, kdy\u017e spolu ani nemluvili. Vlastn\u011b ned\u011blali v\u016fbec nic za posledn\u00ed p\u016flhodinu.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-4571","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4571","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4571"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4571\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4571"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4571"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4571"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}