{"id":459,"date":"2018-08-24T16:00:00","date_gmt":"2018-08-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=454"},"modified":"2018-08-24T16:00:00","modified_gmt":"2018-08-24T15:00:00","slug":"atlanta","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/08\/24\/atlanta\/","title":{"rendered":"Atlanta"},"content":{"rendered":"
autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Jednod\u00edlka Atlanta byla naps\u00e1na v roce 2016 a p\u0159elo\u017eila ji pro v\u00e1s Danny. U\u017eijte si \u010dten\u00ed, J. :o)<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm to, \u017ee tam nem\u016f\u017eu b\u00fdt.“ Bill p\u0159ech\u00e1zel tam a zp\u00e1tky po ob\u00fdvac\u00edm pokoji sv\u00e9 nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dky. Zn\u011bl, jako by se cel\u00fd sv\u011bt najednou obr\u00e1til vzh\u016fru nohama kv\u016fli jeho zru\u0161en\u00fdm pl\u00e1n\u016fm. „Nen\u00ed to spr\u00e1vn\u00e9. Jsou to jeho narozeniny, m\u011bli bychom b\u00fdt spolu.“ Na\u0161pulil rty.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Nat\u00e1lie vydechla z m\u00edsta na gau\u010di, kde sed\u011bla. V\u00edce ji zaj\u00edmaly jej\u00ed nehty, ne\u017e neust\u00e1le poslouchat Billova slova, kter\u00e1 snad dnes opakoval u\u017e podes\u00e1t\u00e9. „Ale tohle je sou\u010d\u00e1st toho b\u00fdt dosp\u011bl\u00fd. N\u011bkdy se tv\u016fj \u0161\u00e9f rozhodne t\u011b poslat pry\u010d na nudnou konferenci, kter\u00e1 je na druh\u00e9 stran\u011b zem\u011b, a n\u011bkdy se ani nestar\u00e1, jestli m\u00e1\u0161 narozeniny.“<\/div>\n
„Je to hor\u0161\u00ed ne\u017e den, kdy m\u011b rodi\u010de zav\u0159eli doma den p\u0159ed Tomov\u00fdma sedmn\u00e1ctinama.“ Bill zamru\u010del a hodil sebou do k\u0159esla. „To jsem mohl aspo\u0148 zdrhnout z okna, kdy\u017e \u0161li rodi\u010de do postele, abych ho mohl vid\u011bt. Co m\u00e1m d\u011blat te\u010f? Koupit si l\u00edstek do Atlanty a zaklepat na jeho dve\u0159e?“<\/div>\n
\n

Posadil se, kdy\u017e \u0159ekl ta slova. Pro\u010d ho to nenapadlo d\u0159\u00edv? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mohl let\u011bt. Tom nebyl jedin\u00fd, kdo byl dosp\u011bl\u00fd. On byl taky a byl schopn\u00fd, aby na\u0161el let na m\u00edsto, kde Tom uv\u00edzl na svoje narozeniny.<\/p><\/div>\n

„Oh ne…“ Nat\u00e1lie se na n\u011bj pod\u00edvala. „Ani o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lej. Z\u00edtra m\u00e1me velmi d\u016fle\u017eitou prezentaci, a pokud ty tam nebude\u0161, James mi nakope zadek.“<\/div>\n
„Nap\u00ed\u0161u mu.“ Bill t\u00e9m\u011b\u0159 vyk\u0159ikl. „Nap\u00ed\u0161u mu a \u0159eknu, \u017ee m\u00e1m velmi d\u016fle\u017eitou v\u011bc a zept\u00e1m se ho, jestli to m\u016f\u017eeme o p\u00e1r dn\u00ed posunout.“<\/div>\n
„Ned\u011blej mi to. Zabije m\u011b.“ Nat\u00e1lie zak\u0148u\u010dela.<\/div>\n
„Za osm m\u011bs\u00edc\u016f jsem nem\u011bl den volna.“ \u0158ekl Bill a u\u017e d\u00e1val dohromady zpr\u00e1vu. „Jeden jedin\u00fd den jsem nebyl nemocn\u00fd, \u017e\u00e1dn\u00e1 dovolen\u00e1 nav\u00edc, dokonce jsem nebyl ani u doktora nebo jsem nem\u011bl o patn\u00e1ct minut del\u0161\u00ed ob\u011bd. \u0158eknu mu, \u017ee pokud mi ned\u00e1 den volna z\u00edtra, tak si tu prezentaci m\u016f\u017ee ud\u011blat s\u00e1m.“<\/div>\n
\n

„Yep, on m\u011b zabije.“ Nat\u00e1lie vydechla. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee mi o tom bude remcat. Poka\u017ed\u00e9 jsem to j\u00e1, kdy\u017e se d\u011bje n\u011bco \u0161\u00edlen\u00e9ho. I kdy\u017e se to nakonec uk\u00e1\u017ee skoro jako \u00fa\u017easn\u00e9, v\u017edycky o tom prvn\u00ed remc\u00e1.“<\/p><\/div>\n

„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161 skoro?“ Bill si odfrkl. „V\u0161echny m\u00e9 n\u00e1pady jsou u\u017easn\u00e9. Beze m\u011b byste mohli v\u0161echno zav\u0159\u00edt.“<\/div>\n
„Takov\u00e1 skromnost.“ Nat\u00e1lie odpov\u011bd\u011bla a proto\u010dila o\u010dima. „Co p\u00ed\u0161e?“ zeptala se, kdy\u017e sly\u0161ela, \u017ee Bill\u016fv telefon vydal zvuk p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1vy.<\/div>\n
„M\u00e1m z\u00edtra a p\u00e1tek voln\u00fd.“ Bill se u\u0161kl\u00edbl. „A pak je v\u00edkend. Co\u017e znamen\u00e1, \u017ee m\u016f\u017eu z\u016fstat v Atlant\u011b \u010dty\u0159i dny, kdyby Tom cht\u011bl.“<\/div>\n
„\u010cty\u0159i dny v Atlant\u011b? Jo, to zn\u00ed jako z\u00e1bava.“ Nat\u00e1lie zamumlala „Co tam bude\u0161 d\u011blat? Mysl\u00edm… je to Atlanta…“<\/div>\n
„Nev\u00edm, je mi to jedno,“ \u0159ekl Bill a vysko\u010dil z gau\u010de. „Dob\u0159e, jdu se sbalit, zarezervuj mi let, jo?“<\/div>\n
\n
„Cokoliv, d\u011bvko.“ Nat\u00e1lie odpov\u011bd\u011bla s dal\u0161\u00edm proto\u010den\u00edm o\u010d\u00edm. „Ale pokud ti rezevervuju l\u00edstky, abyste ty a Tom mohli str\u00e1vit cel\u00fd v\u00edkend t\u00edm, \u017ee si to budete rozd\u00e1vat na hotelu v Atlant\u011b, chci, aby mi dohodil jednoho ze sv\u00fdch roztomil\u00fdch koleg\u016f.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Zeptal se Bill p\u0159ekvapen\u011b. „Ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161 n\u00e1hodou v\u017edycky, \u017ee Tomova pr\u00e1ce je p\u0159\u00edli\u0161 nudn\u00e1, proto\u017ee v\u0161ichni jsou tak chyt\u0159\u00ed s jejich \u010d\u00edsly a komplikovan\u00fdmi slovy, kter\u00fdm norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee rozum\u011bt?“<\/div>\n
„Jsou.“ Nat\u00e1lie pokr\u010dila rameny. „Ale ten hn\u011bdovlas\u00fd, co sed\u011bl vedle m\u011b minule, kdy\u017e jsme byli venku, byl opravdu roztomil\u00fd.“ Pod\u00edvala se na n\u011bj s \u00fa\u0161klebkem. „Nav\u00edc mi dvakr\u00e1t lichotil, tak\u017ee mysl\u00edm, \u017ee mu chci d\u00e1t \u0161anci. Nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, jak se jmenoval, ale m\u011bl zelen\u00e9 o\u010di a nebyl tak nudn\u00fd jako ti ostatn\u00ed.“<\/div>\n
„Hn\u011bdovlas\u00fd, zelen\u00e9 o\u010di, nebyl nudn\u00fd. M\u00e1m to.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Dobr\u00e1,“ usm\u00e1la se Nat\u00e1lie sladce. „Te\u010f si b\u011b\u017e sbalit ta\u0161ku s kondomama nebo cokoliv. Jdu ti rezervovat let, abys mohl vid\u011bt sv\u00e9hu mu\u017ee.“<\/div>\n
„Nepou\u017e\u00edv\u00e1me kondomy,“ Bill se zahih\u0148al a uhnul p\u0159ed pol\u0161t\u00e1\u0159em, kter\u00fd let\u011bl sm\u011brem na jeho hlavu.<\/div>\n
„Ok, kdy\u017e Nat\u00e1lie za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt n\u00e1silnick\u00e1, je \u010das odej\u00edt. Uvid\u00edme se.“<\/div>\n
„Pozd\u011bji blbe\u010dku.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom byl zni\u010den\u00fd. Jeho den byl p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00fd, za\u010dal \u010dasn\u00fdm letem a n\u00e1sledoval dlouhou a komplikovanou sch\u016fzkou, kter\u00e1 trvala cel\u00e9 odpoledne, a st\u00e1le nebyli \u00fapln\u011b spokojeni s r\u016fzn\u00fdmi nab\u00eddkami, kter\u00e9 byly navr\u017eeny, a st\u00e1le to prodiskutov\u00e1vali sem a tam. Druh\u00e1 spole\u010dnost se na ni\u010dem necht\u011bla domluvit, Tom a jeho spolupracovn\u00edci byli unaven\u00ed z toho, aby je pot\u011b\u0161ili, ani\u017e by toho ztratili p\u0159\u00edli\u0161 moc. Tato spole\u010dnost m\u016f\u017ee b\u00fdt d\u016fle\u017eit\u00e1 pro budoucn\u00ed obchod, ale moment\u00e1ln\u011b m\u011bl Tom pocit, \u017ee jim \u0159ekne, a\u0165 si vezmou svoje debiln\u00ed dohody a nacpou si je n\u011bkam. Na\u0161t\u011bst\u00ed n\u011bkdo rozhodl, \u017ee pro dne\u0161ek u\u017e skon\u010dili a budou pokra\u010dovat z\u00edtra r\u00e1no. Tom byl prvn\u00ed, kdo se zvedl a opustil m\u00edstnost.<\/p><\/div>\n

Zasran\u00ed kret\u00e9ni.<\/em><\/div>\n
\n

Takhle nepl\u00e1noval, \u017ee oslav\u00ed svoje narozeniny. U\u017e p\u0159edt\u00edm v\u011bd\u011bl, \u017ee bude nucen\u00fd pracovat, ale \u017ee ho poslali pry\u010d, aby vyjedn\u00e1val dohody s nejm\u00e9n\u011b spolupracuj\u00edc\u00ed firmou, nebylo v jeho pl\u00e1nech. A je\u0161t\u011b v\u00edc byl na\u0161tvan\u00fd, \u017ee mohl b\u00fdt doma se sv\u00fdm man\u017eelem, a nam\u00edsto toho je tady v hotelu ve m\u011bst\u011b, kter\u00e9 ho nezaj\u00edm\u00e1.<\/p><\/div>\n

Povzdechl si, lehl si na postel a zav\u0159el o\u010di. Cht\u011bl zavolat Billovi, d\u00e1t si dlouhou sprchu a chv\u00edli si \u010d\u00edst, ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu byl Bill\u016fv telefon vypnut\u00fd a na sprchov\u00e1n\u00ed u\u017e byl hodn\u011b unaven\u00fd. A nebyla \u0161ance, \u017ee by udr\u017eel o\u010di otev\u0159en\u00e9 natolik, aby si p\u0159e\u010detl aspo\u0148 jednu str\u00e1nku, jednodu\u0161e se rozhodl, \u017ee p\u016fjde do postele. Z\u00edtra ho \u010dekal dlouh\u00fd den, a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak mu lid\u00e9, kter\u00e9 dneska potkal, zp\u016fsobili bolest hlavy u\u017e po prvn\u00ed hodin\u011b. Uv\u011bdomil si, \u017ee z\u00edtra to nebude o nic lep\u0161\u00ed.<\/div>\n
V dob\u011b, jako je tahle, opravdu nen\u00e1vid\u011bl svoji pr\u00e1ci.<\/div>\n
\n

Tak\u017ee m\u00edsto sprchy a \u010dten\u00ed si svl\u00e9kl oblek, kter\u00fd stejn\u011b nikdy nebyl c\u00edtit jako on, a bylo jedno, kolikr\u00e1t ho m\u011bl na sob\u011b. Obl\u00e9kl si nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed tepl\u00e1ky. Pokoj byl docela tepl\u00fd, tak\u017ee tri\u010dko nepot\u0159eboval; ode\u0161el do koupelny, kde si rychle vy\u010distil zuby, ani\u017e by se zaj\u00edmal, jestli nevynechal m\u00edsto \u010di dv\u011b, a vydal se zp\u00e1tky do lo\u017enice. Nehrozilo, \u017ee by mu m\u011bly vypadnout zuby, pokud to jednou neud\u011blal po\u0159\u00e1dn\u011b.<\/p><\/div>\n

Sotva se dostal pod p\u0159ikr\u00fdvky a pohodln\u011b si lehl, usly\u0161el \u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a s povzdechem se oto\u010dil a sledoval je. Nikoho neo\u010dek\u00e1val a nemyslel si, \u017ee Georg nebo Gustav by ho p\u0159i\u0161li otravovat, ani\u017e by mu nejd\u0159\u00edv napsali; m\u011bl by to jen ignorovat a doufat, \u017ee kdokoliv to je, odejde brzo pry\u010d.<\/div>\n
\n

Ale p\u0159esto… mohlo to b\u00fdt d\u016fle\u017eit\u00e9. Byl p\u0159edt\u00edm vyru\u0161en jen jednou, kdy\u017e byl pry\u010d kv\u016fli d\u016fle\u017eit\u00e9 konferenci, a d\u00edky tomu bylo zdr\u017eeno d\u016fle\u017eit\u00e9 setk\u00e1n\u00ed; mo\u017en\u00e1 by mohl vst\u00e1t a pod\u00edvat se, kdo to je. Stejn\u011b se po\u0159\u00e1dn\u011b nevysp\u00ed. Nikdy se po\u0159\u00e1dn\u011b nevyspal. Byl moc vystresovan\u00fd kv\u016fli t\u011bm nepoveden\u00fdm dohod\u00e1m, a co by je\u0161t\u011b mohl ud\u011blat, aby je p\u0159esv\u011bd\u010dil.<\/p><\/div>\n

Usly\u0161el dal\u0161\u00ed zaklep\u00e1n\u00ed a se zamru\u010den\u00edm vstal z postele, okam\u017eit\u011b mu za\u010dal chyb\u011bt pocit drah\u00fdch hotelov\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek. Zamra\u010dil se a doufal, \u017ee \u0159ekne komukoliv, kdo byl u dve\u0159\u00ed, \u017ee nem\u00e1 n\u00e1ladu na vyru\u0161ov\u00e1n\u00ed. Otev\u0159el je s v\u011bt\u0161\u00ed silou, ne\u017e cht\u011bl.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e uvid\u011bl, kdo stoj\u00ed venku, jeho otr\u00e1ven\u00e9 pocity okam\u017eit\u011b zmizely a na tv\u00e1\u0159i se mu rozlil \u00fasm\u011bv. „Bille.“ Za\u0161eptal jemn\u011b, z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu nebyl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee je jeho man\u017eel tady. C\u00edtil, \u017ee se Bill uk\u00e1\u017ee. „Jsi tady.“<\/p><\/div>\n

„Ano, jsem.“ Bill se usm\u00e1l a okam\u017eit\u011b p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e, aby mu mohl d\u00e1t pusu na tv\u00e1\u0159. „\u0160\u0165astn\u00e9 narozeniny.“<\/div>\n
Tom ho vt\u00e1hl dovnit\u0159 a zav\u0159el za nimi dve\u0159e, omotal kolem n\u011bj ruce a dr\u017eel jej bl\u00edzko u sebe. V\u0161echno bylo zase v po\u0159\u00e1dku. Bill byl tady. U\u017e ho v\u00edc nezaj\u00edmalo, \u017ee z\u00edtra bude m\u00edt dlouh\u00fd den pln\u00fd nudn\u00fdch sch\u016fzek, proto\u017ee tu m\u00e1 Billa, a to samo o sob\u011b st\u00e1lo za to.<\/div>\n
„Jak dlouho z\u016fstane\u0161?“ zamumlal Tom do Billova krku, necht\u011bl ho pustit.<\/div>\n
„Dostal jsem dva dny volna,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a jeho ruce p\u011bvn\u011b obj\u00edmaly Toma, jak ho dr\u017eel. „Myslel jsem, \u017ee z\u016fstaneme na v\u00edkend?“<\/div>\n
Tom jen p\u0159ik\u00fdvl, byl p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd na to, aby odpov\u011bd\u011bl. Slova stejn\u011b nebyla pot\u0159eba. Bill ho znal l\u00e9pe ne\u017e on s\u00e1m sebe. Pokud by necht\u011bl z\u016fstat na v\u00edkend, Bill by to v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
\n

„No tak.“ \u0158ekl Bill po chvilce trapn\u00e9ho ticha. „Jsi unaven\u00fd, be\u017e sp\u00e1t.“<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd narozeninov\u00fd sex?“ Tom vtipkoval, nev\u011bd\u011bl, kde na\u0161el energii na n\u011bjak\u00e9 vt\u00edpky. Hned potom se c\u00edtil, \u017ee usne ka\u017edou chv\u00edli a nevzbud\u00ed se den nebo dva.<\/div>\n
„Dneska ne.“ Bill jemn\u011b odpov\u011bd\u011bl a pom\u00e1hal Tomovi k posteli. Kdy\u017e byl Tom zp\u00e1tky pod p\u0159ikr\u00fdvkami, mlad\u0161\u00ed z mu\u017e\u016f se svl\u00e9kl a p\u0159ipojil se k n\u011bmu. Jemn\u011b ho pol\u00edbil na rty p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si lehl vedle n\u011bj. „Jsi unaven\u00fd.“ Zopakoval. „Vysp\u00edme se a z\u00edtra m\u016f\u017eeme d\u011blat cokoliv, co budeme cht\u00edt.“<\/div>\n
„Yeah.“ Tom zamumlal, a te\u010f kdy\u017e m\u011bl Billa vedle sebe, v\u0161echen stres byl najednou pry\u010d, jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e byl jeho man\u017eel vedle n\u011bj. „Spi.“ Byl p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd na to, aby dal dohromady v\u011btu.<\/div>\n
„Ano, l\u00e1sko. Spi.“ Bill se usm\u00e1l. Tom byl p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd na to, aby sly\u0161el posledn\u00ed slovo. Jeho dech se uklidnil. Bill zhasnul sv\u011btla a dal Tomovi dal\u0161\u00ed pusu a znovu si lehnul, usm\u00edval se, kdy\u017e c\u00edtil Tomovo teplo na sv\u00e9 k\u016f\u017ei. „\u0160\u0165astn\u00e9 narozeniny, Tome.“ Za\u0161eptal, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee ho Tom nesly\u0161\u00ed. „Miluju t\u011b.“<\/a><\/p>\n

autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Danny<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zarlina Jednod\u00edlka Atlanta byla naps\u00e1na v roce 2016 a p\u0159elo\u017eila ji pro v\u00e1s Danny. U\u017eijte si \u010dten\u00ed, J. :o) „Nesn\u00e1\u0161\u00edm to, \u017ee tam nem\u016f\u017eu b\u00fdt.“ Bill p\u0159ech\u00e1zel tam a zp\u00e1tky po ob\u00fdvac\u00edm pokoji sv\u00e9 nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dky. Zn\u011bl, jako by se cel\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-459","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/459","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=459"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/459\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=459"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=459"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=459"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}