{"id":4592,"date":"2013-10-20T18:00:00","date_gmt":"2013-10-20T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4578"},"modified":"2013-10-20T18:00:00","modified_gmt":"2013-10-20T17:00:00","slug":"815-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/10\/20\/815-12\/","title":{"rendered":"#815 12."},"content":{"rendered":"
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
A\u0165 u\u017e jde o cokoliv<\/p>\n

<\/strong> Bill si ol\u00edzl rty a ud\u011blal krok vp\u0159ed, znovu propojil jejich rty se zvukem, kter\u00fd zn\u011bl skoro jako hlubok\u00e9 zavr\u010den\u00ed. Jeho huben\u00e1 ruka chytila Toma kolem krku, jeho nehty ho jemn\u011b \u0161kr\u00e1baly po k\u016f\u017ei, tiskl se na Toma, co nejbl\u00ed\u017ee mohl. Jeho ruka se p\u0159esunula z krku na temeno hlavy, prsty se zabo\u0159ily do Tomov\u00fdch dred\u016f. Jeho sev\u0159en\u00ed bylo jako sv\u011br\u00e1k.<\/p>\n

Billovy polibky nebyly \u0161patn\u00e9, pomyslel si Tom, kdy\u017e mu je opl\u00e1cel. Billovy rty se tiskly na jeho, m\u011bl pocit, skoro jako by se u\u0161kl\u00edbal. C\u00edtil se pod jeho dlan\u011bmi dob\u0159e, byla to u\u017e n\u011bjak\u00e1 doba, co se Tom s n\u011bk\u00fdm l\u00edbal, ale bylo to \u0161patn\u00e9<\/em>. A\u0165 to bylo jakkoliv dobr\u00e9, bylo to \u0161patn\u00e9, a jestli je n\u011bkdo nachyt\u00e1, budou m\u00edt opravdu velk\u00e9 probl\u00e9my.<\/p>\n

Tom m\u00e1lem ztratil rovnov\u00e1hu, kdy\u017e se Bill za\u010dal pohybovat kup\u0159edu, a zachytil se tak rad\u0161i Billov\u00fdch pa\u017e\u00ed. Billovi se povedlo prov\u00e9st je dve\u0159mi koupelny a Tom se sna\u017eil ho odstr\u010dit, ale byl jako pijavice. Tom narazil do postele a ztuhl. Ani n\u00e1hodou<\/em>, pomyslel si a sna\u017eil se, aby se mu nepodlomily nohy.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Bille,“ zamumlal mu do rt\u016f a byl p\u0159ekvapen\u00fd t\u00edm, jakou s\u00edlu mlad\u00edk m\u011bl, proto\u017ee bylo opravdu t\u011b\u017ek\u00e9 ho od sebe odt\u00e1hnout. Srdce mu tlouklo jako o z\u00e1vod. C\u00edtil, \u017ee se ho Bill sna\u017e\u00ed polo\u017eit dol\u016f na postel. Neud\u011blal to, nakonec se mu poda\u0159ilo odvr\u00e1tit hlavu na stranu, kouzlo se prolomilo. Odsko\u010dil a Bill ho nechal.<\/p>\n

Jeho temn\u00e9 o\u010di se pomalu otev\u0159ely, ol\u00edzl si otekl\u00e9 rty.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017ee\u0161 se na m\u011b zlobit,“ \u0159ekl. Hlas m\u011bl tich\u00fd a zast\u0159en\u00fd, Tom ho skoro cht\u011bl znovu pol\u00edbit. „Tys to za\u010dal.“<\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl, srdce mu st\u00e1le siln\u011b tlouklo, jako by ub\u011bhl maraton. Nemohl s Billem nic d\u011blat. Nebylo to bezpe\u010dn\u00e9, i kdyby mohl, kdyby ho chytili, vyhodili by ho, nebo ho poslali sed\u011bt. Cht\u011bl ut\u00e9ci, ale jak Bill \u0159ekl, kdy\u017e c\u00edtil paniku, byl jako zcepen\u011bl\u00fd.<\/div>\n
Skoro se mu povedlo ho polo\u017eit na postel a Tom musel p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jestli by byl schopn\u00fd Billa zastavit, kdyby se mu to poda\u0159ilo.<\/p>\n

„V\u011bd\u011bls to?“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, o\u010di sklopen\u00e9 k zemi, proto\u017ee je nezvl\u00e1dal vr\u00e1tit k v\u011bzni, kter\u00fd se na n\u011bj d\u00edval t\u00edm<\/em> pohledem.<\/em><\/div>\n

„V\u011bd\u011bl co?“ zeptal se Bill, i kdy\u017e vypadal, jako by v\u011bd\u011bl, co p\u0159esn\u011b<\/em> Tom myslel.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bls, \u017ee to ud\u011bl\u00e1m? To proto jsi mi to \u0159ekl?“<\/div>\n
\u0158\u00edkal mi kousky osobn\u00edch informac\u00ed, abych si myslel, \u017ee se chce\u0161 zm\u011bnit? Abych t\u011b cht\u011bl pol\u00edbit je\u0161t\u011b v\u00edc?<\/div>\n
Bill se na n\u011bj chv\u00edli d\u00edval, ne\u017e odvr\u00e1til pohled a pro\u0161el kolem Toma. „Jak bych to mohl v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
Tom ho pohledem n\u00e1sledoval, kdy\u017e p\u0159e\u0161el na druhou stranu m\u00edstnosti a st\u00e1l k n\u011bmu z\u00e1dy. Tom zalo\u017eil ruce, nebylo mu dob\u0159e. „To mi \u0159ekni ty.“<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtelkyni, Tome?“ zeptal se Bill a oto\u010dil se.<\/div>\n

„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a p\u0159e\u0161el ke stolku, zat\u00edmco Bill se posunul k posteli. Cel\u00e1 tahle v\u011bc mu p\u0159ipom\u00ednala to, jak spolu bojuj\u00ed ko\u010dky; p\u00e1r jich vid\u011bl v zahrad\u011b. Nikdy ze sebe nespustily o\u010di a krou\u017eily kolem sebe, \u010dekaly, kdo prvn\u00ed za\u00fato\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill se posadil na postel, zk\u0159\u00ed\u017eil nohy a op\u0159el se o ruce. „Jakto? Jsi fe\u0161\u00e1k.“ Mrkl na n\u011bj a Tom za\u00fap\u011bl, odvr\u00e1til pohled. Bill s t\u00edmhle bude muset p\u0159estat; bude muset p\u0159estat Toma balit, proto\u017ee to fungovalo. Nemohl te\u010f odej\u00edt, to by znamenalo, \u017ee to Bill vyhr\u00e1l. Musel si p\u0159ipomenout, \u017ee Bill r\u00e1d provokuje, r\u00e1d popichuje. Tom mu necht\u011bl d\u00e1t nadvl\u00e1du t\u00edm, \u017ee mu uk\u00e1\u017ee, \u017ee to funguje.<\/div>\n
„Nem\u00e1m \u010das,“ \u0159ekl Tom. „Hodn\u011b pracuju.“<\/div>\n
Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, skoro sv\u016fdn\u011b. „A n\u011bkdo z pr\u00e1ce?“<\/div>\n
Tom se na Billa v\u00fdchovn\u011b pod\u00edval a Bill si skousl ret, schoval \u00fasm\u011bv. Tom si p\u0159\u00e1l, aby tohle neust\u00e1le ned\u011blal, p\u0159\u00e1l si, aby si dovolil se usm\u00e1t<\/em>.<\/p>\n

Co tak stra\u0161n\u00e9ho jsi ud\u011blal, \u017ee ani s\u00e1m sob\u011b nedovol\u00ed\u0161 se usm\u00e1t?<\/em><\/p>\n

Pak Bill vydechl a odvr\u00e1til pohled. „Dob\u0159e,“ \u0159ekl a zn\u011blo to, jako by se k tomu dal\u0161\u00edmu nutil. „Dob\u0159e, omlouv\u00e1m se, jo?“ znovu vydechl a dal si vlasy z obli\u010deje. „P\u0159ekro\u010dil jsem hranici.“<\/div>\n

Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co pros\u00edm?“<\/div>\n
Bill pevn\u011b zav\u0159el o\u010di. „Co je\u0161t\u011b chce\u0161, abych \u0159ekl?“ za\u00fap\u011bl. „Omlouv\u00e1m se<\/em>. Sta\u010d\u00ed?“<\/div>\n
Opravdu se Bill omlouval? Tom na n\u011bj z\u00fa\u017eil o\u010di, nebyl si jist\u00fd, jestli mu v\u011b\u0159it. Bill vypadal zahanben\u011b, jako by se mu nel\u00edbilo omlouv\u00e1n\u00ed. U\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„Odpou\u0161t\u00edm ti,“ \u0159ekl, nebyl schopn\u00fd zbavit se \u00fa\u0161klebku, kdy\u017e ho Bill probod\u00e1val pohledem. „\u010cerven\u00e1\u0161 se,“ pouk\u00e1zal. „Opravdu<\/em> se nerad omlouv\u00e1\u0161, co?“<\/div>\n
Bill si odfrkl a odvr\u00e1til pohled, d\u00edval se do zdi.<\/p>\n

St\u00e1le se u\u0161kl\u00edbal, Tom se posadil vedle Billa, trochu bl\u00ed\u017e, ne\u017e by to ud\u011blal norm\u00e1ln\u011b. Billova omluva ho n\u011bjak uklidnila a zastavila ho od toho, aby kompletn\u011b vy\u0161iloval. Zapomenou na to a mo\u017en\u00e1 z nich budou p\u0159\u00e1tel\u00e9.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee se omlouv\u00e1m, jen abych t\u011b uspokojil, \u017ee?“ \u0159ekl Bill. „Nic jsem neud\u011blal. Tys m\u011b pol\u00edbil prvn\u00ed.“<\/div>\n
Tom to samoz\u0159ejm\u011b v\u011bd\u011bl. V\u011bd\u011bl to, ale nemohl to p\u0159iznat, proto\u017ee to bylo protiz\u00e1konn\u00e9. Ale fakt, \u017ee Billa pol\u00edbil jako prvn\u00ed, neznamenal, \u017ee to, co Bill ud\u011blal potom, nebylo p\u0159es meze. Nemohl nic takov\u00e9ho s v\u011bzn\u011bm d\u011blat. Pamatoval si na to, jak mu Anna vypr\u00e1v\u011bla o str\u00e1\u017en\u00edkovi, kter\u00fd tohle ud\u011blal a suspendovali ho. Tom si cht\u011bl svou pr\u00e1ci opravdu udr\u017eet. Svou pr\u00e1ci a svou reputaci.<\/p>\n

„Fajn,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Tom nic ne\u0159ekne. „P\u0159eb\u00edr\u00e1m vinu, ned\u011blej si starosti.“<\/div>\n

Op\u0159el se v\u00edc o ruce a zav\u0159el o\u010di. Rty m\u011bl v jak\u00e9msi mal\u00e9m ura\u017een\u00e9m na\u0161pulen\u00ed, Tom se musel usm\u00e1t.<\/div>\n
Jsi roztomil\u00fd.<\/em><\/div>\n
Ta slova byla na \u0161pi\u010dce jeho jazyka, \u0159ekl by mu to, kdyby ov\u0161em nebyli tady a ne v t\u00e9hle situaci. Musel si neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee Bill je ve v\u011bzen\u00ed. \u017de sp\u00e1chal zlo\u010din, n\u011bco, co bylo nejsp\u00ed\u0161 proti v\u0161em Tomov\u00fdm z\u00e1sad\u00e1m. Nemohl na to zapom\u00ednat jen proto, \u017ee byl Bill okouzluj\u00edc\u00ed a zaj\u00edmav\u00fd.<\/p>\n

„M\u011bl bych j\u00edt,“ \u0159ekl pak Billovi a jeho o\u010di se otev\u0159ely. N\u00e1znak znepokojen\u00ed byl vid\u011bt jen na vte\u0159inku, ale byl tam.<\/div>\n

„Jo,“ souhlasil a narovnal se. „Tv\u016fj t\u00e1ta si u\u017e ur\u010dit\u011b d\u011bl\u00e1 starosti, kde jsi.“<\/div>\n
„Sakra.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co asi jeho otec d\u011bl\u00e1, kdy\u017e mu \u0159ekl, \u017ee si jde jen zakou\u0159it. Za tu dobu by vykou\u0159il u\u017e tak pades\u00e1t cigaret. „Jo, nejsp\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Zvedl se a opr\u00e1\u0161il si uniformu. „Dob\u0159e, tak\u2026 uvid\u00edme se,“ \u0159ekl, bylo mu divn\u011b.<\/div>\n
„Jo, uvid\u00edme – ne, po\u010dkat.“ Bill se zvedl a nat\u00e1hl se po Tomov\u011b ramenu. Tom ztuhl a Bill dal rychle ruku pry\u010d. „Tady,“ \u0159ekl a zvedl z jeho ramene dlouh\u00fd \u010dern\u00fd vlas. „Nechceme, aby se n\u011bkdo ptal,“ \u0159ekl a pustil vlas na zem.<\/p>\n

Znovu st\u00e1li a\u017e moc bl\u00edzko. Jeho pohled sjel na Billovy rty.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 astma, Bille?“ vyhrkl Tom d\u0159\u00edv, ne\u017e ud\u011blal n\u011bco, \u010deho by litoval, a Bill zamrkal, tohle ne\u010dekal.<\/div>\n

„Pros\u00edm?“ Bill se mra\u010dil, ale Tom nev\u011bd\u011bl, jestli to znamen\u00e1, \u017ee m\u00e1 pravdu nebo nem\u00e1.<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem t\u011b s inhal\u00e1torem,“ p\u0159iznal a trochu se mu ulevilo, kdy\u017e Bill couvl.<\/div>\n
„Tys m\u011b \u0161pehoval?“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Tom rychle. „J\u00e1 jen\u2026 m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„To\u2026 nen\u00ed tvoje v\u011bc.“ Bill vypadal zasko\u010den\u011b a poprv\u00e9 to byl on<\/em>, komu bylo nepohodln\u011b.<\/div>\n
„Nen\u00ed to nic, za co by ses m\u011bl styd\u011bt,“ \u0159ekl Tom a Bill se na n\u011bj zamra\u010dil. „Je to jen-„<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, \u017ee ti do toho nic nen\u00ed,“ \u0159ekl Bill znovu, tentokr\u00e1t p\u0159\u00edsn\u011bji. Odfrkl si. „Kurva, jsi vlezl\u00fd.“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Co \u010dek\u00e1\u0161, kdy\u017e mi nic ne\u0159ekne\u0161.“<\/div>\n
Bill si projel rukou sv\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy. „Co mus\u00ed\u0161<\/em> v\u011bd\u011bt?“ zeptal se a Tom m\u011bl pocit, \u017ee u\u017e nemluv\u00ed jen o inhal\u00e1toru. „Co kdy\u017e nechci, abys to v\u011bd\u011bl? Co kdy\u017e chci, aby sis na m\u011b ud\u011blal vlastn\u00ed n\u00e1zor?“<\/p>\n

Tom musel uznat, \u017ee Bill m\u011bl pravdu, takhle na to nikdy nemyslel. D\u00e1valo smysl, \u017ee by cht\u011bl, aby si na n\u011bj ud\u011blal n\u00e1zor s\u00e1m a nezakl\u00e1dal ho na tom, co o n\u011bm \u0159\u00edkaj\u00ed ostatn\u00ed, nebo na tom, co ud\u011blal.<\/div>\n

Opravdu ale cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co ud\u011blal. To byl prost\u011b on, jeho osobnost. Byl vlezl\u00fd a zv\u011bdav\u00fd a strkal nos tam, kam nem\u011bl. Ale\u2026<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ vydechl. „Omlouv\u00e1m se, jsem jen\u2026“<\/div>\n
„Zv\u011bdav\u00fd,“ dokon\u010dil za n\u011bj Bill. „To ka\u017ed\u00fd. V po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a to ukon\u010dilo konverzaci. Rozum\u011bl, co Bill myslel, opravdu, ale nep\u0159estane se sna\u017eit zjistit to. Musel to zjistit, byl u\u017e a\u017e moc hluboko. Ale p\u0159estane to tahat z Billa osobn\u011b; uv\u011bdomil si, \u017ee nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e byl Bill ve stresu.<\/p>\n

Oto\u010dil se ke dve\u0159\u00edm a odemkl je, z\u00e1mky ud\u011blaly hluk p\u0159es celou chodbu.<\/div>\n

„Nen\u00ed to \u0161patn\u00e9.“<\/div>\n
„Huh?“ oto\u010dil se Tom ve dve\u0159\u00edch. „Co nen\u00ed?“<\/div>\n
„To, um\u2026“ Bill pohledem p\u0159ejel po cele a rukou m\u00e1vnul ve vzduchu, jako by si nemohl vzpomenout na slovo, ale bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee to jen nechce \u0159\u00edct. „M\u011bl jsem to, kdy\u017e jsem byl mlad\u0161\u00ed, ale zlep\u0161ilo se to. Te\u010f u\u017e je to jen\u2026 v\u0161ak v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl, jen se na n\u011bj usm\u00e1l, jako by cht\u011bl \u0159\u00edct je to v po\u0159\u00e1dku,<\/em> a pro\u0161el dve\u0159mi, zamkl za sebou.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Kdes kurva byl?“<\/p><\/div>\n

Tom se zastavil uprost\u0159ed dve\u0159\u00ed, v\u0161ichni v m\u00edstnosti se na n\u011bj pod\u00edvali. Podrbal se nerv\u00f3zn\u011b na krku. „Venku. Pot\u0159eboval jsem pauzu.“<\/div>\n
„Pot\u0159ebovals-“ Georg se pod\u00edval na hodinky „\u010dty\u0159icet p\u011bt<\/em> minut? Od toho \u017ees d\u011blal pap\u00edrov\u00e1n\u00ed<\/em>?“<\/div>\n
„Jo.“ Zasm\u00e1l se Tom, i kdy\u017e jemu samotn\u00e9mu ten sm\u00edch p\u0159i\u0161el nucen\u00fd. „Jo, j\u00e1 – kde je t\u00e1ta?“<\/div>\n
„Ode\u0161el u\u017e p\u0159ed p\u016fl hodinou,“ \u0159ekl Gustav. Sed\u011bl u sv\u00e9ho stolu, mezi tv\u00e1\u0159\u00ed a ramenem dr\u017eel telefon. „Necht\u011blo se mu \u010dekat, a\u017e sem tu svou ubohou prdel dot\u00e1hne\u0161 zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Pokr\u010dil Tom rameny. „Jen jsem opravdu pot\u0159eboval pauzu, zapomn\u011bl jsem na \u010das.“<\/div>\n
„Pak bude\u0161 svou pr\u00e1ci muset dod\u011blat rychleji,“ \u0159ekl Georg. „Ne\u017e se n\u00e1\u010deln\u00edk vr\u00e1t\u00ed a uvid\u00ed, \u017ee st\u00e1le nem\u00e1\u0161 hotovo. Po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu, cos d\u011blal venku tak z\u00e1\u017eivn\u00fdho, \u017ees zapomn\u011bl na \u010dty\u0159icet p\u011bt minut na \u010das.“<\/div>\n
„Sledoval pt\u00e1ky.“<\/div>\n
Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, pro\u010d to \u0159ekl, ale kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee vyhrkl ten nejtrapn\u011bj\u0161\u00ed kon\u00ed\u010dek, za\u010dervenal se, ale udr\u017eel si sv\u016fj postoj.<\/p>\n

Gustav se uchechtl do v\u011bty, kterou pr\u00e1v\u011b \u0159\u00edkal, a Georg vdechl k\u00e1vu nosem, po dal\u0161\u00ed minut ka\u0161lal, sna\u017eil se nadechnout. Sophia, jedin\u00e1 d\u00edvka v jejich skupin\u011b, se za\u010dala sm\u00e1t z rohu, ve kter\u00e9m sed\u011bla. „Sledoval jsi pt\u00e1ky?<\/em>“ sm\u00e1la se a pra\u0161tila tvrd\u011b Georga do zad, ten ka\u0161lal, a z\u00e1rove\u0148 se sm\u00e1l.<\/div>\n

„M\u00e1m r\u00e1d pt\u00e1ky, okay?“<\/div>\n
A to se Georg za\u010dal znovu hystericky sm\u00e1t a Tom proto\u010dil o\u010di, do\u0161el ke sv\u00e9mu stolu. M\u011bl toho opravdu hodn\u011b.<\/div>\n
„Nesm\u011bjte se mu,“ \u0159ekla Sophia Gustavovi s Georgem. „Mysl\u00edm, \u017ee je to hezk\u00fd kon\u00ed\u010dek.“ \u0158ekl a kousala se p\u0159itom do rtu a o\u010di j\u00ed z\u00e1\u0159ily sm\u00edchem.<\/div>\n
„Uh-huh,“ p\u0159ik\u00fdvl Gustav, telefon st\u00e1le mezi tv\u00e1\u0159\u00ed a ramenem.<\/div>\n
Georg se st\u00e1le hlasit\u011b sm\u00e1l.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

O t\u0159i hodiny pozd\u011bji byl Tom kone\u010dn\u011b hotov\u00fd s pap\u00edrov\u00e1n\u00ed a broukal si s\u00e1m pro sebe melodii, zat\u00edmco si v koupeln\u011b myl ruce. Povedlo se mu skon\u010dit s t\u00edm p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, kdy se n\u00e1\u010deln\u00edk, \u017eensk\u00e1 kter\u00e9 se p\u0159ezd\u00edvalo dra\u010dice<\/em>, vr\u00e1tila na stanici.<\/div>\n

Tom vypnul vodu, zvedl pohled do zrcadla a nadsko\u010dil. N\u011bkdo tam st\u00e1l a pozoroval ho.<\/p>\n

„Kurva!“ vyjekl, kdy\u017e se oto\u010dil, srdce mu bu\u0161ilo jako bl\u00e1zen. „Co to kurva d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n

Andreas se op\u00edral o ze\u010f, ruce zalo\u017een\u00e9 na hrudn\u00edku. Jeho ledov\u011b modr\u00e9 o\u010di z\u00edraly p\u0159\u00edmo do Tomov\u00fdch.<\/div>\n
„Nepozoruje\u0161 pt\u00e1ky.“<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak se za\u010d\u00edn\u00e1 potit, ale hr\u00e1l hloup\u00e9ho. „Vlastn\u011b abys v\u011bd\u011bl, tak jo.“<\/div>\n
„Jo, to ti fakt ne\u017eeru,“ \u0159ekl Andreas. Vypadal na\u0161tvan\u011b. „V\u00edm, kdes byl.“<\/div>\n
„A kdepak to je?“<\/div>\n
„Byls s n\u00edm<\/em>,“ odsekl. „Co jsem ti o n\u011bm \u0159\u00edkal? Huh? Nevaroval jsem t\u011b? \u0158ekni mi, jsi debil?“<\/div>\n
Tom chv\u00edli v\u00e1hal. Pod\u011blal to, kdy\u017e si opravdu nemyslel, \u017ee m\u011bl Andreas pr\u00e1vo se do n\u011bj tak cp\u00e1t. „J\u00e1\u2026 J\u00e1 jsem\u2026 Co\u2026 nejsem debil,“ odsekl. „Kdo sakra se\u0161, abys mi \u0159\u00edkal, co m\u00e1m d\u011blat?“<\/div>\n
„Zaprv\u00e9, jsem policejn\u00ed str\u00e1\u017en\u00edk, a to, co d\u011bl\u00e1\u0161, je trestn\u00e9.“<\/div>\n
„Co p\u0159esn\u011b d\u011bl\u00e1m<\/em>? Pro\u010d p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1\u0161, \u017ee n\u011bco d\u011bl\u00e1m<\/em>?“ Tom si vyndal z krabice na zdi p\u00e1r ubrousk\u016f a ut\u0159el si ruce.<\/div>\n
Andreas zavr\u010del. „Jak jsem \u0159ekl, z tohohle se nevykec\u00e1\u0161. Manipuluje s tebou, v\u011b\u0159 tomu nebo ne.“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Tom hodil pap\u00edr do ko\u0161e a cht\u011bl odej\u00edt, ale Andreas ho chytil za loket.<\/div>\n
„Pl\u00e1nuje v\u0161echno, co d\u011bl\u00e1,“ \u0159ekl. „V\u0161echno, ka\u017ed\u00e1 v\u011bc, kterou \u0159\u00edk\u00e1 nebo d\u011bl\u00e1, je pe\u010dliv\u011b promy\u0161len\u00e1. A\u0165 u\u017e s tebou m\u00e1 jak\u00fdkoliv pl\u00e1n, m\u00e1 t\u011b p\u0159esn\u011b tam, kde t\u011b m\u00edt chce.“<\/div>\n
„Nem\u00e1,“ zavr\u010del Tom. Andreas ho opravdu za\u010d\u00ednal sr\u00e1t. „Jen ho nav\u0161t\u011bvuju, d\u011bl\u00e1m mu spole\u010dnost.“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m ti,“ \u0159ekl Andreas, pod\u00edval se Tomovi tvrd\u011b do o\u010d\u00ed. „Ned\u011blej to.“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tak paranoidn\u00ed?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Tom a prudce vytrhl ruku z Andreasova sev\u0159en\u00ed. „A co ti do toho v\u016fbec je?“<\/div>\n
„Nic\u2026“ do\u0161la Andreasovi slova. „Jen\u2026 jen pak ne\u0159\u00edkej, \u017ee jsem t\u011b nevaroval. To, co d\u011bl\u00e1\u0161, je velmi nebezpe\u010dn\u00e9.“<\/div>\n
„Jo, nemysl\u00edm si.“<\/p>\n

Dlouze se na sebe d\u00edvali, dokud Andreas nevydechl. „Fajn.“ Oto\u010dil se a rychle ode\u0161el z koupelny, ale ne\u017e se za n\u00edm dve\u0159e zav\u0159ely, Tom otev\u0159el pusu.<\/div>\n

„Nemysli si, \u017ee mi nedo\u0161lo, \u017ee to ty jsi ten str\u00e1\u017en\u00edk, co ho vloni suspendovali.“<\/div>\n
S lehk\u00fdm \u00fa\u0161klebkem na rtech se d\u00edval, jak Andreas ztuhl na p\u00e1r dlouh\u00fdch vte\u0159in, pak utekl.<\/div>\n
I kdy\u017e se c\u00edtil dob\u0159e za to, \u017ee se mu povedlo Andrease zahnat, nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee to, co mu bylo pr\u00e1v\u011b \u0159e\u010deno, u\u017e p\u0159edt\u00edm nezv\u00e1\u017eil; to \u017ee Bill naprosto p\u0159esn\u011b<\/em> v\u00ed, co d\u011bl\u00e1.<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror A\u0165 u\u017e jde o cokoliv Bill si ol\u00edzl rty a ud\u011blal krok vp\u0159ed, znovu propojil jejich rty se zvukem, kter\u00fd zn\u011bl skoro jako hlubok\u00e9 zavr\u010den\u00ed. Jeho huben\u00e1 ruka chytila Toma kolem krku, jeho nehty ho jemn\u011b \u0161kr\u00e1baly po k\u016f\u017ei, tiskl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-4592","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4592","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4592"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4592\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4592"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4592"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4592"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}